Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Reichl a bude následovat pan poslanec Vondráček. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl vyjádřit ke svému ctěnému kolegovi prostřednictvím pana předsedajícího. A berte to, prosím, tak, že je to proto, že si vás vážím, považuji vás za dobrého právníka, že v podstatě ty některé výkřiky, které tady byly ze strany opozice, mě vůbec jaksi nezajímaly a nestály za reakci, u vás mně to za reakci stojí.
Já bych chtěl jenom zmínit krátce ten ústavní nález, který jste tady citoval, který je skutečně zásadní, nicméně doporučuji dnes na info.cz skvělý rozhovor s panem docentem Vladimírem Pelcem z právnické fakulty Univerzity Karlovy, z trestněprávní katedry. Je to jeden z nejrespektovanějších odborníků v České republice, který právě konstatoval, že ten nález Ústavního soudu je velmi problematický a že je v rozporu s trestním řádem České republiky.
Ono je to totiž o tom, že vy jste říkal, že je to z ústavněprávního hlediska, to za prvé, a Ústavní soud posuzuje pouze ústavněprávní hledisko, nikoliv trestněprávní hledisko. Není třetí odvolací instancí, to samozřejmě víme a stejně tak je tam ještě v tom bodě 83, který je zásadní, skutečnost, že Ústavní soud konstatoval, že by muselo dojít ke změně posouzení toho skutkového stavu. Tady v tom případě k tomu nedošlo. Ten odvolací soud, Vrchní soud, konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn správně, ale že přesto zavazuje ten soud nižší instance k tomu, aby uznal obviněného vinným, což z mého pohledu je prostě protiprávní a odporuje to ustanovení § 259 odst. 5, tedy zásady dvojinstančnosti trestněprávního procesu.
Protože se mi krátí čas, já se přihlásil v té běžné rozpravě, tak bych jenom chtěl poukázat na jiný judikát, a je to rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 11TDO652/2015 (?), který naopak říká, že odvolací soud nesmí ukládat ke způsobu hodnocení důkazů závazné pokyny. A tady je to v rozporu a já věřím, že ten Nejvyšší soud má pravdu. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak my jsme se opět vystřídali. Máme tady omluvu, do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvala paní poslankyně Adriana Chochelová.
A já dávám slovo panu poslanci Radkovi Vondráčkovi.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Kolega Haas mě před 20 minutami nalákal, že už se blíží k závěru, tak už jsem si ani nebral faktickou poznámku. Také jsem chtěl reagovat možná trochu obdobně jako kolega Reichl. Ten rozhovor pro info.cz je opravdu zajímavý. A jednou větou bych shrnul, že není možné, aby odvolací soud měl vlastně zapovězeno rozhodovat o vině v případě zprošťujícího rozsudku prvního stupně, ale zároveň aby měl možnost a právo to tomu soudu vrátit se závazným stanoviskem a nakázat tedy jinému soudu něco, co sám nemůže. Je to, řekněme, čistá logika, není k tomu potřeba žádných právních škol a je to v podstatě odpověď na tu otázku, co nám nejvíc vadí na tom, že u rozhodnutí Vrchního soudu v Praze nebyla dodržena dvojinstančnost toho rozhodování.
My se tu dnes budeme bavit o kauze, která trvá deset let. Není pravda, jak tady zaznělo od některého z mých předřečníků, že nemáme žádné odpovědi a že jedinou odpověď nám dá právě ten trestní soud a že bychom měli umožnit jeho pokračování. My máme možnost tady nějakým způsobem vyhodnotit deset let trvající trestní stíhání nebo činnost orgánů činných v trestním stíhání, a je to opravdu zajímavé vyhodnocení.
Já chci poděkovat všem, kteří vystupují v té věci nějakým konstruktivním způsobem. My jsme se tu dopoledne prodrali spoustou politických sloganů o tom, kdo je a kdo není nadčlověk. To nás neposouvá vůbec nikam. Nejkrásnější kontrast byl mezi vystoupením paní poslankyně Vesecké a pana poslance Talíře. Říkám to správně? To prostě bylo setkání dvou světů.
Já samozřejmě jsem si vědom toho, že v podstatě každý v této místnosti už ví, jak bude hlasovat. Já taky vím, jak budu hlasovat. Já tady nejsem pro to, abych někoho přesvědčil, ale přece jenom pro těch pár, kteří tu sedí a pro těch pár, kteří to sledují u svých televizí, v poslaneckých kancelářích a pro ty, kteří to sledují třeba na dálku ze svých domovů, tak mám několik shrnujících vět k tomu procesu jako takovému. A protože nechci opakovat, co co tady říkala paní doktorka Vesecká, tak já se spíš omezím na nějaká faktická zhodnocení.
Já jsem se vždycky k té kauze vyjadřoval velmi zdrženlivě, byl jsem v pozici předsedy Poslanecké sněmovny, byl jsem v pozici předsedy ústavně-právního výboru, vždycky jsem se snažil vyjadřovat nějak minimalisticky. Teď se cítím z pozice řadového člena mandátového a imunitního výboru o něco svobodněji a že snad mohu shrnout pár základních informací. Třeba to někoho z vás nějakým způsobem zaujme.
Takže v té kauze Farma Čapí hnízdo původní obvinění, spočívající v údajně sofistikované a organizované trestné činnosti skupiny jedenácti vzájemně spolupracujících pachatelů, se kterou přišel pan major Nevtípil, úplně náhodou měsíc a půl před parlamentními volbami v roce 2017, a požádal o vydání pana poslance nebo tenkrát premiéra Babiše k trestnímu stíhání, těch náhod je tam opravdu hodně v jednom trestním stíhání. Je prostě na každém z vás, ať si to vyhodnotí, jestli jsou to opravdu náhody, nebo jestli to má něco společného s politickým angažmá Andreje Babiše a jestli je tedy důvod pro to, abychom se zamýšleli nad tím, jestli to trestní stíhání nemůže být tendenční a jestli náhodou nemají pravdu ti, kteří říkají, že by bylo vhodnější ho nevydat, aby nebylo zasahováno do činnosti moci zákonodárné, do činnosti Poslanecké sněmovny.
Major Nevtípil v usnesení o zahájení trestního stíhání tvrdil, že Andrej Babiš byl takzvaně organizátorem trestné činnosti a z této pozice měl řídit údajně trestní jednání dalších deseti osob, včetně jeho manželky a starších dětí. Všech jedenáct obviněných se mělo dopustit dotačního podvodu tím, že inženýr Babiš osobně měl být ve skutečnosti majitelem všech akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, což mělo všech ostatních deset obviněných vědět a mělo mu pomoci tento údajný fakt zatajit před poskytovatelem dotace. To je verze číslo 1. Kvůli té jsme vydávali Andreje Babiše dvakrát.
K prvnímu většímu otřesu této policejní verze, která byla výsledkem několikaletého šetření, tady udělám krátkou odbočku, ještě abych reagoval na pana poslance Haase. Já se chci ohradit. Já si nemyslím, že by jakékoliv zdržení, nějaké delší, bylo způsobeno obhajobou pana Babiše. Jestli došlo k nějakým zdržením, tak to byly roky zbytečně prováděných důkazů, dožádání, to jsou tisíce stran, 55 000 stran toho spisu, na mandátovém a imunitním výboru toho byla 1,5 skříně, jenom pro vaši představu. A naprostá drtivá většina těch důkazů se vůbec nepoužila, ale trvalo to několik let, než se provedly.
Jak mi říkal jeden známý, na Čapím hnízdě byl vyslechnut i štolba. A kdyby mohli mluvit koně, vyslechli by i koně.
Nic z toho se následně nepoužilo v dalším trestním stíhání, takže k prvnímu většímu otřesu policejní verze došlo hned v počátku trestního stíhání, kdy dozorující státní zástupce, pan doktor Šaroch, v podstatě ihned po zahájení zastavil trestní stíhání čtyř osob, z jedenácti bylo sedm. Následně v roce 2019 doktor Šaroch zastavil trestní stíhání všech zbývajících sedmi osob včetně Andreje Babiše.
Ve svém usnesení dozorový státní zástupce v podstatě konstatoval, že trestný čin, jak jej popisoval major Nevtípil ve svých žádostech do Poslanecké sněmovny, o kterých jsme tady hlasovali, a především v usnesení o zahájení trestního stíhání, se nikdy nemohl stát, neboť společnost Farma Čapí hnízdo splňovala v rozhodné době podmínky malého podniku, respektive jej objektivně nemohla nesplnit. ***
