Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další vystoupí v pořadí pan poslanec Talíř. Prosím.
Poslanec František Talíř: Vážené kolegyně, vážení kolegové, Andrej Babiš tady dneska ráno velmi barvitě líčil ten porevoluční kartel, jinak řečeno, probudil se v něm agent Bureš a ukázal nám, že naše demokratické zřízení a nezávislost naší justice mu vlastně velmi vadí. Rád by se možná vrátil do těch starých komunistických časů, kdy moc výkonná zasahovala do moci soudní právě tak, jak vždycky potřebovala.
Dámy a pánové, my jako poslanci přece nejsme nějací nadlidi, nestojíme nad zákonem, nejsme něco víc. Andrej Babiš a Tomio Okamura si to bohužel zjevně nemyslí. Stali se do jisté míry karikaturou sami sebe a popírají sami sebe.
Cituji ten tweet z roku 2017 od Andreje Babiše: Imunita poslanců je podle mě zcela zbytečná a přežitá. Kromě imunity vůči výrokům proneseným na půdě Poslanecké sněmovny by se na nic jiného neměla vztahovat. Poslanci nejsou žádní nadlidi. To byl Andrej Babiš v roce 2017. Nicméně dneska tady stojíme a zjevně se něco stalo a Andrej Babiš už se bohužel za nadčlověka považuje.
Tomio Okamura zase zneužívá památky mistra Jana Husa, který položil svůj život za to, že bojoval za věci, které považoval za pravdivé. Náš předseda Sněmovny, kterému zjevně není nic svaté, na jeho odkazu bezostyšně parazituje a svým sebedojímáním ji do jisté míry vlastně paroduje. Můžeme tady mít den vlajky každý druhý den, ale skutečný vlastenec nikdy neudělá to, aby ve svůj prospěch zneužíval hrdiny našeho vlastního národa.
Dámy a pánové, je to vlastně velmi jednoduché, můžeme to tady halit do složitých argumentů, ale nakonec se vždycky dostaneme k tomu, že kdo páteř má, ten se vydat nechá, kdo páteř nemá, tak se vydat nenechá a bude se složitě schovávat za imunitu. Kdo jim v tom pomáhá, musí do jisté míry svoji páteř ohnout.
My tady, dámy a pánové, nemáme nahrazovat soud. My tady máme jenom umožnit spravedlivý soudní proces. A pokud Tomio Okamura a Andrej Babiš skutečně nic protiprávního neudělali, jak shodně tvrdí, tak se přece nemají vůbec čeho bát. Tak jak ale v této místnosti jsme, tak myslím, že všichni víme, že jsou bohužel svázáni strachem o své vlastní křeslo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní poslankyně Peštové. Také ji pozvu k řečnickému pultíku. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane kolego, já jsem tady poctivě seděla a poslouchala jsem projevy a musím říct, že jsem si poslechla právě projev své ctěné kolegyně, paní doktorky Vesecké.
Prostřednictvím pana předsedajícího, když teď budu na ni mluvit, děkuji za to, protože byl nádherný, opravdu, poslechla jsem si ho, ne, opravdu musím říct, že nádherně jste tam - já nejsem právník - a oceňuji každý názor a vás si nesmírně vážím i za vaši práci, kterou jste měla ještě, než jste nastoupila do Poslanecké sněmovny. A myslím si, že to jsou právě ti lidi, kteří jsou k tomu fundováni, aby nám svůj vzhled k tomu řekli.
To, co jste tady předvedl, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste nezažil osmdesátý devátý, ani předtím. Jste mladý. A já jsem slyšela projev svazáka. Já se omlouvám. To byl svazácký projev. (Potlesk z lavic ANO.) Nebylo mi to příjemné, protože jsem se vrátila zpátky do těch dob. A kdybyste poslouchal bedlivě, jako jsem poslouchala já, tak jste si z toho strašně moc odnesl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Talíř.
Poslanec František Talíř: Vážená paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, protože sedíme naproti sobě, tak jste zcela určitě zaznamenala, že i já jsem tady seděl na celý ten projev, bedlivě jsem ho vnímal, tak jako jsem bedlivě vnímal slova vašeho předsedy Andreje Babiše ráno, který tady právě útočil na celou naši porevoluční historii a označoval ji slovem porevoluční kartel. Bylo to tady před pár hodinami. A věřím, že jste poslouchala stejně bedlivě jako já. A právě tam mě to zatahalo za uši. Tam jsem si řekl, musím vystoupit. Protože jestli tady někdo naši demokratickou porevoluční historii označuje těmito slovy, tak s ní má asi do jisté míry problém, a proto já musím vystoupit a ozvat se. Tak abychom si dobře rozuměli. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak paní poslankyně Peštová ještě jednou s faktickou poznámkou.
Poslankyně Berenika Peštová: Už naposledy vystupuji. Já jsem myslela třeba, že ten projev přehodnotíte, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, a spíš zareagujete na to, co jste tady slyšel. Protože opravdu ten projev nebo respektive to, co zde řekla má ctěná kolegyně, ten bylo hodně na zamyšlení. A ve své podstatě hodně jste si z toho mohl odnést a navázat na to, a ne reagovat na něco, co tady bylo dopoledne, ráno, už několikrát přebito něčím jiným a různými útoky. Já spíš tady vyhledávám ty projevy, ze kterých já si něco odnesu. A to byl jeden z nich.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vracíme se do obecné rozpravy a vystoupí pan poslanec Karel Haas. Připraví se Radek Vondráček.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. I dnes se vám, dámy a pánové, omlouvám za tu zdravotní indispozici, už je to o trošku lepší, ale přesto ta omluva z mé strany směrem k vám.
Já věřím, že se v tom svém vystoupení ani o jednom z kolegů, o kterých dnes jednáme, nevyjádřím jakkoliv urážlivě nebo satiricky, na to je to rozhodnutí příliš vážné, a naopak se budu držet právních a věcných argumentů.
Já vlastně budu mít takové tři bloky toho mého vystoupení. A nebojte, nebude to ani dvacet minut, něco takového. Myslím, že se vejdu zhruba do sedmi až deseti minut. Takové tři bloky, společné prvky k oběma případům, které si myslím, že bychom dnes jako poslanci měli zvážit. Pak několik poznámek velmi konkrétních, právních a faktických k případu kolegy Andreje Babiše, vaším prostřednictvím, a pak několik poznámek opět právních a faktických k případu kolegy Tomia Okamury, opět vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.
Společné prvky k oběma případům. Institut imunity je opravdu starobylý, je několik set let starý. A tak jak funguje v České republice, tak je jeho účel úplně stejný ve všech demokratických právních státech. Je to v zásadě dokonce v začátku ne ochrana jednotlivého poslance, ale úplně prapůvodně ochrana parlamentu jako tělesa jako celku, z toho se pak teprve vyvinula ochrana jednotlivých poslanců před zvůlí státu. Lidově řečeno, aby stát svoji zlou rukou, ať to byla ruka králova, nebo ruka výkonné moci, nevytáhl poslance z parlamentu, neznemožnil mu výkon jeho práva. Takže to je pořád. To se nezměnilo těch několik set let až do současnosti bez ohledu na to, jaký je text příslušného zákona, tak to je pořád smysl a účel poslanecké imunity.
Proto jsme s kolegou Štěpánem Slovákem, prostřednictvím pana předsedajícího, za nás, za ODS, jako s druhým mým kolegou z mandátového a imunitního výboru, ověřovali v té možnosti, jakou jsme měli v mandátovém a imunitním výboru, to znamená se seznámení se s trestními spisy obou kolegů, tak jsme prověřovali tři klíčové věci.
Za prvé, zda ta trestná činnost, která je předmětem obou trestních řízení, souvisí nebo nesouvisí s výkonem mandátu funkce poslance.
Za druhé jsme ověřovali to, a tam to bylo nejvíc o detailním studiu spisu, o detailním studiu průběhu těch dvou trestních řízení, ať v té fázi předsoudní, nebo v té fázi soudní, jsme prověřovali to, zda ten trestní proces probíhal naprosto nestranným způsobem, v souladu se všemi pravidly českého trestního procesu tak, jak jsou stanoveny trestním řádem, a s plným zachováním práva na obhajobu obou obžalovaných kolegů.
A za třetí jsme kontrolovali to, zda do toho procesu nezasáhl zvenku jakýkoliv další subjekt, který by opět ten proces jakýmkoliv způsobem znevěrohodnil - zda do něj například, když už se ten proces posunul do roviny soudní, to znamená, projednání podané obžaloby před soudem, nezasáhla moc výkonná, zda netlačila moc výkonná na konkrétního soudce, zda netlačila moc výkonná na konkrétní soud. ***
