Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli poprosím Lukáše Vlčka. Připraví se Jana Bačíková. Tak pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lukáš Vlček: Tak pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené členky a členové vlády, kolegyně, kolegové poslanci, no, já když budu, milé kolegyně, kolegové, velmi upřímný, tak mě osobně to asi nebaví, když se tak podívám do sálu, stejně jako vás a já osobně bych dělal radši řadu mnohem produktivnějších věcí, které určitě Česká republika potřebuje ať v otázkách například hospodářských, otázce stavebního zákona, modernizace energetiky, ale prostě je situace, kdy je potřeba vystoupit, mluvit a nemlčet.
Vám se prostě podařila unikátní věc, a to je za dva měsíce vlády zaplnit Staroměstské náměstí, velkou část Václavského náměstí, a to si myslím, že o něčem svědčí.
Já mám tady jenom pár bodů. Já nebudu opakovat to, co tady řekla řada mých předřečníků, ale čím začnu, je to, že podle mého názoru současná vláda Andreje Babiše je promarněnou příležitostí pro Českou republiku. Jsme v situaci, která je, jak vidíme na ekonomických číslech, velmi nadějná pro budoucí růst České republiky a podíváme-li se i na ta současná čísla, i s ohledem na ty předchozí čtyři velmi krizové roky, kde se podařilo překonat řadu významných krizí, tak jsme na tom velmi slušně. Někteří by dokonce mohli říci a říkají, že hrajeme ligu mistrů. Hospodářský růst máme na dvojnásobku průměru Evropské unie, jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě a meziroční inflace mezi lety 2021 a 2025 klesla z 9,9 procent na 2,1, výše deficitu schodku z 5,1 na dvě procenta. Mohl bych pokračovat. Takže těch důvodů k určitému optimismu je mnoho.
Taktéž mohu říct, že vláda má i podle mého názoru, tak, jak se snažím nastudovat hospodářskou strategii, tak k ní najdu i mnoho důležitých věcí, které i mohu pochválit a rád na nich budu spolupracovat, jako je například rozvoj jaderné energetiky nebo rozvoj českého exportu či podpora hospodářsky a sociálně slabších regionů, například díky rozvoji lokalit pro podnikání či nových nápadů.
A musím říct, že se mi líbí i určitá ustanovení na modernizaci veřejné správy. Problém ale, milé kolegyně, kolegové, je v tom, že tyto věci, s kterými i mohu souhlasit a podpořím je, tak bohužel zůstanou jenom na papíře. Vláda se utápí ve svých skandálech, ve velkých projevech nekompetentnosti. A věci, které by nás mohly posunout dopředu, tak nás bohužel neposunou, protože bohužel trávíme čas debatou, která je důležitá, ale debatou, která by mohla být pro občany České republiky využita mnohem produktivněji, ale s ohledem na to množství skandálů a nemá smysl si je vyjmenovávat, já myslím, že to tady dneska padlo mnohokráte a občané si v tom dělají obrázek sami, ale opravdu bychom mohli ten čas věnovat něčemu mnohem produktivnějšímu.
Ono přece jenom je hezké mít různé strategie a dělat takzvanou titulkovou politiku, ale ten reálný výkon je mnohdy úplně někde jinde.
To, že zde hovoříme, a tím důvodem ke svolání není jenom otázka nějakých esemesek, vydírání prezidenta, to jsou opravdu věci, které jsou opravdu za hranou, které podle mého názoru nepatří do civilizované rozvinuté demokracie. To, že tady premiér stále ještě nemá vyřešený střet zájmů, na to si, a teďka opravdu velmi ironicky řečeno, prostě asi musíme zvykat, že tyto věci bohužel jsou zaváděny do politické kultury, ale já takový svět nechci. Já nechci takovouhle politickou kulturu. Já chci, aby Sněmovna pracovala na věcech, které nás posunou kupředu.
Toto vše, co tady padá a co i zmiňuji, tak nás opravdu významně poškozuje, a proto dámy a pánové, nebudu hlasovat pro důvěru, respektive budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli je na řadě Jana Bačíková. Připraví se Jan Berki.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Bačíková: Tak pane předsedající, já děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to opravdu nedávno, co jsem tady stála i já u tohoto pultíku a říkala ty důvody, proč nemůžu dát důvěru této vládě. Byly to nezodpovědný přístup k veřejným financím, k důchodům a vlastně také nejasné postoje v oblasti bezpečnosti. Ale co se stalo během těch pár dnů, tak musím uznat, že tyto moje obavy byly velmi slabé, protože to, co tato vláda stihla za pár týdnů, to není jen politické selhání. Je to krize důvěry v demokratický stát, krize, která vzniká pod vedením Motoristů a SPD, která možná vejde do učebnic ne jako politický konflikt, ale jako učebnicový příklad arogance a nekompetence, protože používat zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky jako osobní páku na prezidenta republiky je nepřijatelné. To není vyjednávání, to není politika, to je opravdu vydírání.
Podmiňovat rozhodování o obraně této země, o vysílání zbraňových systémů nebo o našem nastoupení (zastoupení ?) v NATO tím, že bude uspokojen osobní personální požadavek ministra, je přímý útok na bezpečnost státu. To je vydírání prezidenta, to je vydírání občanů, to je vydírání naší bezpečnosti.
Veřejné zájmy této země jsou a byly zneužívány jako rukojmí osobních ambicí. A to je červená čára a přes tu se nemá jít. Vydírat hlavu státu skrze zahraniční politiku není politika. To je hazard. Jak už jsem říkala, hazard s bezpečností České republiky, hazard s naší důvěrou, hazard s důvěrou u spojenců, protože Ministerstvo zahraničí není personální agentura. Je tu proto, aby chránilo zájmy této země a ty jsou důležitější než ego kohokoliv z nás. A tento způsob uvažování, že moc je nástroj, pravidla překážka a stát jen prostředek, se bohužel neprojevuje jen v zahraniční politice.
Stejně problematický přístup vidíme i v oblasti zemědělství a ochrany půdy. Vláda zvažuje zavedení zákonného předkupního práva na zemědělskou půdu pro pachtýře. Už o tom mluvil kolega Petr Bendl. A proč se nám to nelíbí? Protože takový návrh hrubě zasahuje do vlastnických práv a ve výsledku zvýhodní především velké agroholdingy, nikoliv malé a začínající farmáře. Takové opatření může zabetonovat trh s půdou, omezit vstup nových hospodářů a vést k obcházení pravidel krátkodobými pachtovními smlouvami. A to není podpora venkova, to je další koncentrace moci a majetku.
No, a když mluvíme o koncentraci moci a majetku, nelze mlčet ani k dalšímu zásadnímu problému, důvěryhodnosti těch, kteří tuto vládu fakticky kryjí. Veřejnost se z médií dozvídá, že údajné odložení holdingu Agrofert do svěřeneckého fondu je jen dočasné a podmíněné výkonem politické funkce, že jakmile Andrej Babiš skončí ve vládě, fond se automaticky přepíná do rodinného režimu, a to není skutečné oddělení politiky a byznysu. To je hra na slepou důvěru.
A ještě vážnější je fakt, že akcie podle dostupných informací zatím ani nebyly do fondu převedeny. Vláda, která toleruje podobné konstrukce, ztrácí právo mluvit o morálce, transparentnosti a ochraně veřejného zájmu.
Stojíme dnes před hlasováním o nedůvěře vládě krátce po volbách proto, že tato koalice během několika týdnů ukázala, že nerespektuje ústavní roli prezidenta republiky, hazarduje s bezpečností občanů, nerespektuje vlastnická práva a bere veřejné zájmy jako obchodovatelný nástroj moci.
No, a co dál? Do toho je tu ještě ministr obrany ze strany SPD, strany, jejíž předseda bezostyšně označuje demokraticky zvolené vedení brutálně napadeného státu za vojenskou juntu. To není okrajový exces, to je přímé ohrožení zahraničněpolitické orientace České republiky. ***
