Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.00 hodin)
(pokračuje Hayato Okamura)
Tak bych si moc přál, aby se pan ministr zahraničních věcí Macinka, kterého si jinak vážím a stále mu fandím a doufám, že agendu nakonec zvládne se ctí, aby se třeba dokázal jenom krátce a prostým způsobem panu prezidentovi omluvit, aby si navzájem naši nejvyšší ústavní činitelé znovu podali ruku ke spolupráci právě v těch strategických věcech, které se týkají bezpečnosti nás a budoucích generací, doby našich vnoučat, dalších a dalších generací, které tady mají žít v budoucnu.
Chci říct, že mám naději, že se podaří zvládnout společně nakonec mírným způsobem i tu agendu velvyslanců. K tomu, aby se vybudovala kvalitní zahraniční služba, tak je zapotřebí dlouhá doba. Vybudovat tým kvalitních diplomatů, to se nepodaří za rok, to je spíš práce na mnoho desetiletí. A je třeba respektovat službu těchto našich odborníků, diplomatů, kteří obětují velkou část svého života de facto službě naší mezinárodní bezpečnosti, mezinárodní bezpečnosti nás obyvatel této české země.
Chci připomenout taky lidskoprávní agendu. Ta není zbytečná. Právě v ní, když my, kteří máme to velké štěstí, ten velký dar, že žijeme ve svobodě, v demokracii a také v dostatečném blahobytu, právě my, kteří máme šanci pomoci podpořit ty - a je jich mnoho v současném světě, kteří to štěstí nemají, když jim podáme aspoň nějakým částečným způsobem pomocnou ruku, tak ukazujeme zásadním způsobem svoji lidskost. Tam se projevuje základ naší západní civilizace inspirované křesťanstvím a judaismem.
V pondělí jsem zahajoval ve sněmovně výstavu, kterou jako poslanec zaštiťuju, a je to výstava umělecká, ale připomínající perzekuci obyvatel Běloruska pod Lukašenkovým autoritativním režimem, který trvá už o něco více než 30 let, s myšlenkou na těch více než tisíc současných běloruských politických vězňů. Když na tyto lidi nezapomínáme, tak se ukazujeme ve své lidskosti.
Tak moc přeju panu ministrovi zahraničních věcí a celé naší vládě, aby si toto uchovali jako něco, co nestojí příliš mnoho peněz, ale co nesmírně zlidšťuje naši zahraniční politiku a obecně naši politickou kulturu.
Takže děkuji za pozornost. Přeji vládě, aby dokázala i mnoho dobrého, aby se dokázala zamyslet nad konstruktivní kritikou, která tady mnoho hodin zaznívá, a ať je to nakonec k dobru a spolupráci v celé naší zemi. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec František Talíř. Máte slovo.
Poslanec František Talíř: Vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsem tady naposledy stál a říkal, že se stydím za některé kroky vaší vlády, tak jsem ještě netušil, jakým způsobem začne zneužívat otázku trpících Ukrajinců a začne si je brát za rukojmí. Cítím, že je správné vám to tady říct do očí.
To, co někteří z vás dělají kolem blokování dodání letounů L-159 na Ukrajinu, je neskutečně sobecké. Dobře víte, že je můžeme postrádat, že je můžeme na Ukrajinu darovat nebo prodat.
Když jsem byl naposledy v Chersonu, tak ta situace tam byla taková, že pro množství dronových útoků tam úplně zrušili sirény, protože by zněly neustále. V takové situaci se tam nacházejí. Do slova a do písmene potřebují cokoliv, co jim pomůže útočící drony detekovat nebo sestřelovat. A je to na nás. Buď jim to poskytneme, anebo ne. A když ne, budou zbytečně umírat další lidé a další děti.
Tváří v tvář téhle situaci pan Macinka doslova píše: Jediný důvod, proč ta letadla nedostanou, je, že o tom Petr Pavel neuváženě mluvil do médií...
Nechápu, že vám není hanba tímto způsobem kšeftovat se životy nevinných lidí. Vám, kteří takto jednáte, vám, kteří k tomu kolektivně mlčíte. A tak se ptám, kam až chcete tou svojí arogancí vlastně zajít? A vy, kteří strkáte hlavu do písku a tváříte se jakoby nic, kam až chcete ustupovat?
Pak je tady ještě jeden aspekt. To rozhodnutí nedodat letadla L-159 na Ukrajinu je samozřejmě i mimořádně hloupé. Místo toho, abychom pomohli, poskytli tento produkt na Ukrajinu a otevřeli tím pro Aero Vodochody a jejich subdodavatele další zakázky, kvůli egu některých z vás to vyklidíme a logicky tento prostor zaberou jiné státy. Pokládám otevřenou otázku - to je ta vaše geniální ekonomická diplomacie?
Naštěstí, dámy a pánové, tady máme občanskou společnost, ve které každý dělá, co dokáže. Lidé za několik dnů vysbírali přes 170 milionů na generátory. Mají můj obrovský respekt, stejně jako Post Bellum, dárek pro Putina, Team 4 Ukraine, Cesta naděje života nebo spolek Neohnutí, který vozí na Ukrajinu auta. Tito lidé nám ukazují, co znamená mít páteř, pane Turku. (K poslanci Turkovi, který právě prochází kolem řečnického pultu. Ten odpovídá mimo mikrofon: Prostřednictvím.)
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Jenom prosím, je tady docela klid. Jenom vy, co používáte mobilní telefony a máte tam nějaké hudby a podobně, jestli byste byli hodní a spíš použili sluchátka, protože ono se to nezdá, ale opravdu se to v tom sále rozléhá. Pan poslanec Bohuslav Niemiec.
Poslanec Bohuslav Niemiec: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nestojím tady dnes před vámi s lehkým srdcem. Netěší mě, že jednáme o vyslovení nedůvěry vládě jen pár dní poté, co vláda důvěru získala. Věřte mi, že já ani mí kolegové tady nejsme proto, abychom vyvolávali krizi, blokovali práci Poslanecké sněmovny nebo se snažili nahnat si politické body. Naopak chceme pracovat na zákonech pro naši zemi, pro naše občany.
Jenže jsou chvíle, které nelze přejít mlčením. A to, co se odehrálo, překročilo veškeré meze. Česká republika zažila něco, co nemá v jejích moderních dějinách obdoby. Člen vlády, ministr zahraničí, si dovolil prostřednictvím textových zpráv vyhrožovat prezidentovi republiky. Nešlo o žádné politické vyjednávání, jak se následně snažil ministr veřejnosti namluvit.
Dovolte, abych připomněl onu slavnou SMS zprávu: "Pan prezident může získat klid, když já budu mít Turka na Ministerstvu životního prostředí. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace. Podporu premiéra v této věci mám, o postoji SPD ani nemluvě. Chápu, že se pan prezident nenechá vydírat, ale politika je o kompromisech, chce-li mít na něco vliv. Buďto bude možné vše, nebo nebude možné nic." Konec citace.
To je naprosto jasné vydírání. A pan ministr to dokonce sám přiznává ve své textové zprávě.
Lidé od politiků očekávají především slušnost, odpovědnost, důvěryhodnost. A právě tyto základní hodnoty byly hrubě pošlapány. Panu ministrovi asi přišlo jako dobrý nápad po nocích posílat, vyťukávat SMS zprávy. A očekával bych, že druhý den ráno přijde reflexe, zamyšlení, omluva, podání si ruky. Ale ne.
A dneska jsme byli svědky, že ta reflexe opravdu nepřijde ani dnes, ani později. Od pana ministra přišla další vlna arogantních výroků. Následně jsme se dokonce dozvěděli, že nebude s prezidentem republiky mluvit.
Dámy a pánové, ministr zahraničí, který oznamuje, že nebude komunikovat s hlavou státu, nemá ve své funkci co dělat. Zahraniční politika této země není osobní blok. Je to vážná agenda, která stojí na spolupráci vlády a prezidenta. ***
