Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Co já si pamatuji, tak bylo využito tak asi desetkrát za posledních patnáct let. Není to věc, která se děje běžně, nebude to v běžných přestřelkách faktických poznámek, které jsou naprosto rozumné a myslím, že dodávají parlamentní diskusi nějakou šťávu. Ale když si vzpomenu na různé situace a je jedno, jestli to byla stávající koalice nebo stávající opozice, kde tady chodili lidé a navazovali sami na sebe téměř, kdy chodili lidé a říkali - Chci zopakovat otázku, kterou už položil můj předřečník - a tvářili se, že to je faktická poznámka do rozpravy - a chápu, že to předsedající skoro není schopen řídit, tak to prostě bylo evidentní zneužívání jednacího řádu, evidentní snaha jednání jenom prodloužit a (nesrozumitelné) myslím, že má být ta většina. A je úplně jedno, kde ta většina je. Věřte mi, že za ty roky jsem mnohokrát byl ve většině, mnohokrát byl menšině, vím, co potřebuje většina, vím, co potřebuje menšina - a nebudu se chovat jinak jenom proto, že jsem dnes v menšině. (?) to, že v tom návrhu - a jsem pod ním podepsán - je jeden věcný nesmysl - a to já souhlasím - a to je přednostní právo předsedy Poslanecké sněmovny, které je opravdu věcným nesmyslem, ministři a prezident mají toto právo z ústavy, tam je to evidentní, že jako těžko můžeme jednacím řádem nad rámec ústavy jejich právo omezit, to, že tam nemá být předseda Poslanecké sněmovny, si myslím, že je prostě pravda. Uvidíme, jak proběhne jednání ve výborech. Já myslím, že ten návrh se podával v okamžiku, kdy předseda Poslanecké sněmovny si ještě nebyl úplně vědom, že je představitelem vlády, a žil ještě stále v představě, že je představitelem opozice - jinak to nedává vůbec žádný, vůbec žádný věcný smysl, ale upřímně řečeno, takovéhle jedno drobné vybočeníčko jednacího řádu, to jich tam máme mnohem víc.

Jinak si myslím, že ten návrh máme schválit, nemusí se na něj nějak strašně kvaltovat, ale myslím si, že omezení, která jsou tam nastavena, budou užitečná pro všechny. To, co jsme zažívali, jak za nás jako opozice, tak potom v minulém volebním období, kdy byla opozice tato, ty nekonečné projevy, kde se tady jenom někdo snaží trumfovat, jestli dokáže mluvit pět nebo šest nebo sedm hodin a obsah je nula, opravdu podle mě nepatří na parlamentní půdu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji, pane předsedo. A nyní tedy pan poslanec Václav Pláteník. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já slibuji, že budou opravdu stručný, protože už tady většina věcí zazněla. Na úvod veliké ocenění, protože vnímáme to, že hnutí ANO drží určitý příslib nebo deklaraci, že se touto problematikou zaobírá, toho si vážíme a taky respektuji to, že pan poslanec Radek Vondráček a spol. patří k těm nejzkušenějším tady, kteří se touhle problematikou zabývají. Takže za to díky.

Já jsem tady první období, takže je tady už po tom měsíci ostrého provozu, řekněme, celá řada bolavých míst, která vnímám. Zmíním se tady asi o třech.

Největší bolest, kterou jsem tady zažil, je ustavičné navrhování programu, kdy vlastně kdokoli s přednostním právem nebo bez může jít a skoro neomezeně hovořit a projev zakončit návrhem jakéhokoli libovolného programového bodu. To je příšerné, taky jsem si to vyzkoušel a minimálně tedy, kdyby to bylo do pěti minut, tak to stačí.

Přednostní právo je taky zajímavá věc. Chápu jejich důležitost v jednacím řádu, nicméně ani tady podle mě není nezbytné, aby byla neomezena časově. Mám popravdě, když budu úplně upřímný, za ten měsíc, ať už hovořím doprava nebo doleva, asi tady nezaznělo nic, co by bylo výrazně omezeno tím, kdyby to bylo třeba jenom do deseti minut. Tak to jsou takové jakoby poznatky nováčka tady.

Zmíním tady asi čtyři věci velmi stručně, které vnímám jako slabé, a chci avizovat, že budu sledovat legislativní proces s pozměňovacími návrhy ve druhém čtení a podobně. Asi by bylo obecně nejčistější, kdyby účinnost změn byla až od jedenáctého funkčního období podle starého principu, že se pravidla nemají měnit uprostřed hry, a jednací řád není žádné krizové covidové opatření, jehož nepřijetí by působilo nějaké hospodářské nebo jiné škody. Takže to jenom k tomuhle.

Za druhé, rovnost při omezování řečnické doby. Skutečně si myslím, že navrhované změny jsou disproporční vůči koalici a opozici a limity na vystoupení poslanců - a které se netýkají všech stejně. Členové vlády - i nadále možnost vystupovat opakovaně, dlouze a bez skutečně symetrického omezení. Předseda Sněmovny - a tak dále. To vnímám jako zásadní problém, protože pokud mluvíme o efektivitě, pak musí platit pro všechny. Nelze akceptovat model, kdy ve prospěch vlády je systém nastavený tak, že může obhajovat své návrhy takřka bez, kdežto každý opoziční poslanec má tady hlídané minuty, které mu ještě můžeme zkrouhnout. Tady to chci říct, protože by to opravdu mohlo v nějakém extrémním výkladu zavánět prostě snahou opozici - tady jí nasadit nějaký náhubek. A máme tu srovnávací studii z Parlamentního institutu, která ukazuje, že ve všech parlamentech, kde časové limity jsou, jsou buď symetrické, nebo například tam, kde vláda se výrazně vychýlí, tak je třeba opozici potom nějaký ten čas přičten a podobně a podobně.

Faktické poznámky jsme tady probrali. Já chci tedy říct jednu věc - hlavně pro předkladatele. Třeba já jsem to vnímal velmi neutrálně, protože řadového poslance to skoro nemůže omezit, když nemáte přednostní právo a podobně, ale faktické poznámky jsou právě něco, kde i řadový poslanec se může zapojit a jejich omezení bych vnímal jako kontraproduktivní. Tam se ten střet podle mě pouze přesune někam dál. (Hluk v sále.)

Za čtvrté, ukončování rozpravy a ústavní rovina. To jsme tady probrali. A potom se tam ještě bavíme o projednávání vratek ze Senátu a od prezidenta, kdy si nemyslím, že je namístě systém měnit - projednávat jejich vrácené návrhy na mimořádné schůzi znamená zkrátit debatu, omezovat pozměňovací a tak dál.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte. Promiňte, pane poslanče. Prosím - prosím o klid. Prosím o klid v sále.

Poslanec Václav Pláteník: Ne, já už jsem ten signál pochopil - budu končit. Dvě poslední poznámky. Stejně se domnívám, že to je polovičaté řešení, protože věci, o (po?) kterých tady bylo největší volání - předvídatelnost, lepší (sladění?) s rodinou, omezení jednání v noci a tak dále - to doposavad stále neřešíme. Takže to jenom, pouze poloviční krok, budeme se muset k tomu nebo další poslanci k tomuhle vrátit. To za prvé.

A za druhé, avizuji tedy, že pokud se nepodaří do druhého čtení některé ty sporné body vyladit ve spolupráci s opozicí, tak těžko bych takový návrh mohl podpořit a patrně se i přidám k ověření ústavní cestou. Děkuji za pozornost. (Hluk v sále neustává.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A posledním přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Vojáček. Máte slovo.

A znovu prosím - ještě než začnete, abych znovu nemusel přerušovat, opravdu prosím o klid, protože chvilkami je hluk tady opravdu velký. Děkuji.

Poslanec Jiří Vojáček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milí kolegové, vážené kolegyně, já jsem celkem nečekaně se stal posledním řečníkem přihlášeným v obecné rozpravě, a tak zkusím minout svůj text, který jsem si připravil a říct jenom stručně pár věcí.

Za prvé bych chtěl moc apelovat na současnou koalici i současnou opozici v tom smyslu, že by bylo dobré, když se snažíme si vykolíkovat hřiště, společné naše hřiště, tak, abychom to dokázali v nějaké rozumné shodě, protože mnohokrát tady zazněly argumenty a návrhy na nějaké drobné změny, ať už se to jednalo (?) ohledně faktických poznámek, ať už to byly třeba věci, které se týkají přednostních práv. Tak bych moc prosil o to, abychom tuhletu věc dokázali posunout, aby totiž ten postupující sešup kultury jednání Poslanecké sněmovny, aby se nám ho podařilo zastavit, protože - já jsem tady nováčkem - ale když jsem zpovzdálí sledoval, jak se ta kultura postupně mění, zadrhává a zhoršuje, tak jsem sem na tuhle půdu opravdu vstupoval s velkým znepokojením, že to bude pokračovat a pokračovat a pokračovat.

Ale myslím, že teď máme jako jedinečnou možnost něco s tím společně udělat, a proto bych moc prosil, abychom dokázali pomocí jednotlivých poslaneckých klubů tuhle věc změnit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. (Poslankyně Richterová se hlásí o slovo.) S přednostními právy - myslím si, že paní předsedkyně byla dřív než pan předseda - ano. Takže s přednostním právem předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. ***