Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Poté se to postupně nějakou konsolidací a díky tomu, že jsme na to upozorňovali týden po týdnu, měsíc po měsíci, na nějakých 21 miliard korun, které chyběly jenom v mandatorních výdajích, a nakonec jsme v tuto chvíli na 17 miliardách korun, které v mandatorních výdajích po velmi těžkém seškrtávání jsme obhájili vlastně v rámci rozpočtu i s paní ministryní financí. Těch 17 miliard tam skutečně chybělo. Já jsem tady bedlivě poslouchal slova pana exministra Jurečky, který říká tady tuto větu, cituji: A to, že v jednom bilionovém rozpočtu MPSV ladíte zhruba částku kolem deseti, dvanácti miliard korun, tak se bavíme prostě o naprosto zanedbatelné částce. Tady říká, jakože deset, dvanáct miliard v rámci rozpočtu, ano, a je to skutečně na výdajích, v tuto chvíli přes bilion, je to marginální částka. No samozřejmě, že není, protože pokud říká, že v tuto chvíli tam chybí 17 miliard korun, které my tam dodáváme, a já doufám pevně, že bude podpora tady tohoto rozpočtu napříč Poslaneckou sněmovnou, no tak to marginální částka není. Chybělo tam 32, poté 21 a já si pamatuju jenom v prosinci, kdy jsme řešili například nemocenskou, kde byl problém vyplatit na konci roku nemocenskou, protože tam bylo 40 za prosinec, 40 rozpočtových opatření, aby se ty peníze slily do České správy sociálního zabezpečení. Tak toto skutečně není zodpovědná rozpočtová politika.
My, co se týká toho samotného rozpočtu na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak ten odhad celkových příjmů z povinných odvodů, a začnu pojistným, tak činí pro rok 2026 částku 867,7 miliardy korun a je o 58,3 miliardy korun vyšší, než je rozpočtováno pro rok 2025. Jenom z toho celkového rozpočtu řeknu, že to činí něco málo přes 7 procent. Z odhadu celkových příjmů z pojistného na sociální zabezpečení připadá na pojistné na důchodové pojištění pro rok 2026, a to včetně příslušenství, 761,7 miliardy korun, to je 87,8 procent, no a příjmy z pojistného tvoří 38,8 procenta z celkových příjmů státního rozpočtu, a pokud se predikce příjmu z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů na důchody v roce 2026 reálně naplní, no tak potom ty příjmy z pojistného na důchodové pojištění přesáhnou výdaje na důchody a výdaje na správu důchodové agendy. To znamená, ten účet, ten takzvaný důchodový, by měl být v přebytku a to ještě samozřejmě vidíme, že to je na základě, bych řekl ekonomické situace, tak jak jsme to říkali od prvopočátku v České republice, že když bude ekonomický růst, tak ten důchodový účet se bude automaticky plnit, pokud tady bude zaměstnanost, tak se bude samozřejmě plnit. A já samozřejmě děkuji všem firmám, i těm, kteří věří České republice a investují tady, že samozřejmě ty rozpočty takto naplňují, protože nemáme žádné důchodové opatření, ať už se týká věku nebo ať už se týká valorizací, protože devět čtvrtletí za sebou klesaly reálné mzdy, které by nějakým způsobem byly obsaženy právě v tom důchodovém účtu v platnosti. Prostě to ještě není v platnosti, ani důchodový věk, nic, a jsme v přebytku. Proto tady tato čísla nám samozřejmě dávají zapravdu.
Co se týká té samotné kapitoly 313 MPSV, tak v předloženém návrhu rozpočtu na rok 2026 činí výdaje, promiňte, příjmy 862 miliard korun 534 milionů 784 tisíc 682 koruny. Celkové výdaje činí 1 bilion 9 miliard 849 milionů 853 tisíc107 korun. Přehled příjmů a výdajů kapitoly 313, poté se můžeme dostat k jednotlivým položkám, které mám tady připraveny a jsem samozřejmě taktéž připraven odpovídat na všechny i faktické poznámky svých kolegů.
Poslanecká sněmovna poté teď v obecné rozpravě projednává tedy v prvém čtení tady tyto základní údaje. Pokud se tedy dostaneme pomalinku k těm jednotlivým částkám, tak začneme dávkami důchodového pojištění. Ten návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se 722 miliardami 240 miliony 600 tisíci korunami. Tady u těch důchodů bych se chtěl samozřejmě malinko zastavit, protože když jsem poslouchal pana exministra, tak on se u nich zastavil taky. My máme úplně nové za rok 2025, a řeší to samozřejmě částečně i Národní rozpočtová rada, výsledky OECD. Tak jenom z hlediska té predikce od roku 2023 do roku 2060 tady vidíme na hrubém domácím produktu, že v roce 2023 a 2024 tak Česká republika vynakládala 8,8 procent. Například Belgie je 12,8, Rakousko 13,7 a tak dále. A pokud se podíváme na predikci OECD v roce 2060, no tak tady vidíme, že Česká republika bude na 11 procentech, přičemž Belgie na 15,4 a Rakousko 14 procentech. A to se drží pořád takhle ve výdajích pro stárnutí populace napřímo.
No, když jsme u těch parametrických změn, protože tady pan exministr říkal, co měnit nebudeme, co budeme dokonce tady nás označil, že nebudeme vracet jakoby tu tisícovku. Pan ministr trochu pozapomněl, že ty mimořádné valorizace byly změněny právě jeho zákonem, že ty mimořádné valorizace, které my jsme napadli u Ústavního soudu kvůli retroaktivitě, tak Ústavní soud nějakým způsobem rozhodl a tím pádem zablokoval i to, abychom to vraceli zpátky retroaktivně. To je samozřejmě nesmysl nám to v tuto chvíli omlátit o hlavu, nicméně my jsme připraveni v těch jednotlivých parametrech důchodů zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech. Domnívám se, že právě možnost u starobních důchodců těch nucených parametrických změn je již vyčerpaná. Například jsem propočítal, že současná důchodkyně, která má 84 let a pokud vychovala dostatečný počet dětí, tak odcházela do důchodu již v 53 letech. V kontrastu s tím by současné nastavení systému pro stejnou osobu znamenalo odchod do penze až v 67 letech. My jsme během několika let tak navyšovali ten věk odchodu do důchodu - a já neříkám, že to je samozřejmě špatně na těch 65 letech - že v tuto chvíli ty nucené, nucené parametrické změny, ne ty dobrovolné jsou vyčerpané. Ta veřejná diskuse, řeknu natvrdo, je v České republice skutečně vychýlená. Pokud se podíváme i na tu mezinárodní komparaci, kterou jsem před chvílí zmínil, tak ta nám dává zapravdu. České domácnosti penzistů, a to řeknu tady na rovinu, jsou ale historicky, historicky mimořádně závislé na veřejných transferech. Příjmy z kapitálu tvoří u českých domácností penzistů pouze 2,7 procenta, což je výrazně pod průměrem OECD, kde to je 10 procent. Proto máme ten masivní první pilíř tak velký a my říkáme ano, pojďme zastropovat věk odchodu do důchodu v 65 letech, ale pojďme se samozřejmě bavit i o tom, že by to mělo být závislé i na jiných transferech, na těch kapitálových. Tady jsme opravdu pro srovnání s Německem na těch 2,7 procenta, ti na 10, ve Franci na 15, ve Švýcarsku na 12, v Kanadě dokonce na 42,6 procentech. Právě u toho, u těch svých budoucích příjmů, co je z toho jako prvního pilíře a z toho samozřejmě penzijního. A právě nízký význam těch kapitálových příjmů představuje jeden z klíčových strukturálních problémů českého důchodového systému. A tady je ta kritika na té vaší straně, protože jste vlastně mohli něco pro to udělat, tak jak vy říkáte, a málo jste udělali, málo. Tady jste dali dohromady dlouhodobý investiční produkt, který část těch lidí nevyužívá, hlavně těch mladých. ***
