Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. A dalším v pořadí je ministr dopravy Ivan Bednárik. Máte slovo, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, musím říct otevřeně, že dnešní debata místy připomíná absurdní divadelní scénu. Po celý den posloucháme, jak špatný rozpočet jsme připravili, jak nezodpovědně hospodaříme a jak ohrožujeme budoucnost této země. Tato slova přitom zaznívají od těch, kteří ještě před několika měsíci sami spravovali veřejné finance a během čtyř let zvýšili státní dluh o více než 1 bilion korun. A přesto ani při takto masivním zadlužení nedokázali zajistit plnohodnotné financování klíčové dopravní infrastruktury pro letošní rok.
Zaznělo zde, že rozpočet je nezodpovědný, že porušuje pravidla, že zvyšuje schodek bez důvodu, zazněla čísla, grafy, odkazy na limity. Já tu dnes nechci opakovat právní výklady. Chci mluvit o tom, co ten rozpočet v oblasti dopravy reálně znamená.
Protože u dopravy je jeden jednoduchý test. Pokud rozpočet není realistický, stavby se zastaví. Pokud není stabilní, prodraží se. Pokud není předvídatelný, ztratíme roky.
Je fér si připomenout, jak vypadal návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který po sobě zanechala minulá vláda. Na papíře počítal s výdaji na stavby v roce 2026 ve výši 187 miliard korun. Ve skutečnosti však více než 37 miliard korun ze státního rozpočtu prostě chybělo. Dalších téměř 9 miliard korun z evropských fondů bylo naplánováno způsobem, který jejich čerpání v roce 2026 fakticky znemožňoval. Jinými slovy, téměř 46 miliard korun bez reálného krytí. Rozpočet, který se tvářil rekordně, bombasticky, ale stál na velmi vratkých základech. Ani možná nestál. On prostě levitoval, došly baterie a šel dolů.
My jsme si od začátku stanovili, že dopravní infrastruktura nebude jen proklamovanou prioritou někde na tiskových konferencích, ale skutečnou prioritou vládní politiky. Díky odpovědnému přístupu a koordinaci celé vlády při aktualizaci státního rozpočtu na letošní rok jsme posílili rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard korun z národních zdrojů. Nový rozpočet SFDI tak dosahuje 169,3 miliardy korun.
Rozpočet na rok 2026 je podle mého přesvědčení především o stabilizaci systému financování dopravy, ne o bombastických oznámeních, ale o tom, aby rozpracované projekty měly krytí, aby se nové pouštěly tehdy, když jsou připravené a dávají ekonomický smysl.
Česká republika je tranzitní země. To není politický slogan, to je geografický fakt. Denně přes naše území projedou tisíce kamionů a stovky vlaků. Ty neobsluhují jen naši ekonomiku, ale propojují sever a jih, západ a východ Evropy. Pokud tuto realitu nebudeme řídit, tak bude řídit ona nás. Proto říkám jasně, doprava je investicí do dalšího hospodářského růstu naší země.
Co tedy rozpočet 2026 přináší konkrétně? Za prvé. Kontinuitu klíčových staveb silniční infrastruktury. Nezahajujeme nové projekty jen proto, aby se to dobře vyjímalo v přehledech. Soustředíme se na dokončení páteřních tahů a odstranění problematických míst, která dnes brzdí dopravu i bezpečnost.
Za druhé. Systematickou modernizaci železnice. Nejde jen o rychlost, jde o kapacitu, bezpečnost a spolehlivost. Postupně zavádíme ETCS, modernizace uzlů, zvyšování traťové rychlosti tam, kde je to technicky i ekonomicky obhajitelné. To jsou kroky, které zvyšují konkurenceschopnost železnice.
A dovolte mi zdůraznit jednu věc, která je podle mě klíčová i pro příští roky - nákladní železniční doprava. Pokud nedokážeme vytvořit podmínky, aby část přeprav zůstala nebo se vrátila na koleje, budeme dál protěžovat silniční síť a zvyšovat náklady na jejich údržbu. To není ideologická otázka, to je otázka efektivity celého dopravního systému.
Rozumím tomu, že rozpočtová debata je politická, ale doprava by měla být co nejméně předmětem ideologických sporů. Dálnice neslouží voličům jedné strany, železnice nevozí jen podporovatele vlády. Infrastruktura je společný základ státu.
Upřímně řečeno, nerozumím tomu, proč dnes vedeme diskusi nad něčím, co někdo v minulosti zjevně podcenil nebo špatně nastavil a nyní hlasitě kritizuje právě ty, kteří se snaží tu chybu napravit.
V minulých letech jsme slyšeli sebevědomá prohlášení - jsme mistři, připravujeme projekty, máme studie, vybíráme projektanty. A otázka, kolik to bude stát a z čeho se to zaplatí, byla odsouvána stranou, jako by peníze rostly na stromech. Převzali jsme systém, kde se rozestavěné projekty a nové závazky hromadily bez plného krytí. Doslova jako minové pole pro nástupce. Pod nohama mi vybuchují jako miny nedofinancované železniční přejezdy, silniční obchvaty, projekty nových tratí a vrtky. Ty mi svítí jak ohňostroj.
A my tu dnes posloucháme přednášky o rozpočtové nezodpovědnosti. Odpovědnost není v tom, že slíbíte všechno všem. Odpovědnost je v tom, že věci dotáhnete a zaplatíte.
Rozpočet na rok 2026 za rezort dopravy je postaven na třech principech: Realismus - počítat s tím, co je rozpracované a co musíme dokončit. Prioritizace - soustředit se na páteřní síť a projekty s největším přínosem. Efektivita - hlídat náklady a zlepšovat řízení investic.
Dámy a pánové, dopravní infrastruktura se nebuduje pro tuto vládu ani pro tuto Sněmovnu. Buduje se na desítky let dopředu. Rozhodnutí, která dnes učiníme, budou mít dopad ještě dlouho poté, co tu nebudeme sedět.
Proto vás žádám, abyste rozpočet rezortu dopravy posuzovali především podle toho, zda umožní stabilní pokračování klíčových projektů, zda podporuje výkon ekonomiky a zda zlepšuje každodenní život lidí. Věřím, že odpověď na tyto otázky znáte a že je ano. Děkuji vám. (Potlesk koaličních poslanců.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak s přednostním právem vystoupí pan ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a připraví se ministr zahraničí Petr Macinka. Ale mám informaci, že je stále v Senátu, tak když tak to posuneme, vystupuje v Senátu. Tak v tom případě by byl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Tak prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i vy, kteří nás posloucháte v tuto chvíli, já bych rád samozřejmě řekl něco o rozpočtu, který jsme připravovali tady s Ministerstvem financí. Myslím, že posledních x měsíců jsme tomu věnovali velkou pozornost a já samozřejmě děkuji Ministerstvu financí, které se postavilo skutečně čelem k tomu rozpočtu, který byl tady předán tou minulou vládou za (na?) rok 2026. I tím, že máme rozpočtové provizorium, tak je jenom důsledkem, bych řekl, toho rozpočtového amatérismu, který jsme tady zažili v průběhu posledních - ne tohoto roku, ale opravdu čtyřech let. A ono to vyhřezlo právě v tom rozpočtu na rok 2026, který v tuto chvíli projednáváme právě už v režimu rozpočtového provizoria s novou vládou.
Můžu říct, že to probíhalo tak, že jsme skutečně měli několik schůzek s paní ministryní financí, protože jsme se potřebovali dozvědět, jaká je skutečnost na těch rezortech z hlediska výdajů těch jednotlivých položek ve státním rozpočtu. Jenom nám v polovině minulého roku na Ministerstvu práce a sociálních věcí, což opravdu, bych řekl, rozvířilo tu diskusi o tom fejkovém rozpočtování té minulé vlády, chybělo 32 miliard korun. ***
