Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Za druhé ztratíme vliv v evropských obranných dohodách a společných zakázkách. Komise staví logiku na společném pořizování a na tom, že státy se organizují do koalic schopností. Když neinvestujete, nejste pro partnery atraktivní a když nejste u společných projektů, jste odkázáni na horší a dražší nákupy po své vlastní ose.
A za třetí, co se stane, když nenavýšíme rozpočty na obranu? Pokud nezainvestujeme, oslabíme odstrašení a tím zvýšíme samozřejmě riziko krize. Odstrašení je vždycky levnější než válka, vždycky. Navíc je funkční prevencí války a Evropa dnes bere Ukrajinu jako svoji první obrannou linii a je to správně. Je to správné vyhodnocení toho, co se na Ukrajině odehrává. A do této první linie se musí investovat a je nutné ji udržet. Pokud by Evropa neinvestovala, ohrozila by bezpečnost a pokud Česko neinvestuje, kromě ztráty respektu a důvěryhodnosti u spojenců nahrává právě tomu ohrožení z východu. Ukrajina je naše bojiště, je potřeba to říkat pořád dokola, a Rusko má imperiální choutky na střední Evropu. Nikdy se tím netajilo.
Když nenavýšíme rozpočet na obranu, tak stejně zaplatíme více později. Kdo nenakupuje a kdo nemodernizuje včas, ten pak musí nakupovat v krizi a v krizi je všechno dražší. Dodací lhůty jsou delší a možnosti nákupu jsou menší. To je přece předvídatelná logika trhu. Co je rozumné řešení? Navýšit výdaje na obranu a navýšit je chytře. Já vůbec netvrdím, že máme bezhlavě utrácet za všechno, co se obrany týká. Já tvrdím, že musíme investovat tak, aby to dávalo strategický smysl, a ta koncepce přece existuje, aby to sedělo do evropského rámce, aby to sedělo do rámce bezpečnostní architektury Severoatlantické aliance. A důležité je postupné a víceleté navyšování rozpočtu, aby armáda plánovala, ale aby neimprovizovala. A my jsme to měli v plánu a TOP 09 říká, že dokážeme si představit, že v budoucnosti bude nezbytné mít prioritně rozpočty třeba na pěti procentech HDP. Je to nepohodlné, ale je to prioritní a budeme muset v budoucnosti ušetřit jinde tak, abychom mohli zajistit bezpečnost. To, na čem nejvíc záleží, je hazard s naší bezpečností. Pokud nyní strkáme hlavu do písku, je hazard s naší bezpečností, pokud investujeme ta už nyní dvě procenta, co jsou málo, a nezvyšujeme výdaje na obranu.
Evropa právě teď buduje své obranné schopnosti, otvírá obří finanční nástroje, ale to vše stojí na jedné podmínce, že členské státy budou ochotné dávat vlastní peníze a stavět své reálné schopnosti. Bude toho schopná Česká republika s takovým rozpočtem na obranu? A v takové situaci by přece naše volba měla být jednoduchá. Buď budeme země, která se umí bránit a která má v Evropě nějakou váhu, anebo budeme země, která šetří na vlastní bezpečnosti a potom se jednou probudí do světa, kde už se šetřit možná nebude dát.
Nemůžu také nevzpomenout, že navrhovaný rozpočet je protizákonný. Jednoznačně porušuje ten od roku 2017 platný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a je to tak, že ho porušuje o 64 miliard korun. My máme obavy, že ten rozpočet dnes, možná v noci, možná zítra v tom prvním čtení Poslaneckou sněmovnou projde, ale pak vězte, že tady je ještě další zákon, který prosadila TOP 09 v minulém volebním období a je to obsaženo v zákoně o platech ústavních činitelů. Je tam taková brzda, která žene nás všechny k odpovědnému hospodaření s veřejnými rozpočty. Pokud se dluh veřejných financí dostane nad 50 procent HDP, okamžitě a automaticky se sníží platy ústavních činitelů o 20 procent. Pamatujte na to, že je to něco, k čemu směřujeme. My jsme to prosadili, my jako TOP 09 to pokládáme za zodpovědné a pokládáme také za správné, že jsou ústavní činitelé vedeni k odpovědnosti za to, jak hospodaří s veřejnými prostředky a jak je utrácejí. Snad tato pojistka, když už ne třeba vaše svědomí, pokud budete hlasovat pro protizákonný schodek státního rozpočtu, by vás mohla přivést k tomu, že takový státní rozpočet je třeba přepracovat. Je nezodpovědný v obraně, je katastrofálně nezodpovědný pro budoucnost bezpečnou a prosperující České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. S faktickou poznámkou místopředseda Poslanecké sněmovny pan Skopeček.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Já nechci reagovat na svého předřečníka, nicméně já jsem chtěl reagovat ještě na úvodní slovo paní ministryně, tehdy se s faktickou poznámkou nedalo přihlásit, protože ještě nebyla otevřená diskuse. Nicméně paní ministryně nám tady, opozici, dopředu vzkázala, že vlastně k tomu rozpočtu, k tomu tématu máme mlčet, protože budeme směšní, když se rozhodneme ten návrh rozpočtu, se kterým předstoupila před Poslaneckou sněmovnu, kritizovat. Tak já bych se proti takovýmto větám chtěl vymezit. Opozice má bezesporu svaté právo k rozpočtu hovořit. A jestli tady bylo něco tragikomického nebo směšného, tak to bylo vystoupení právě paní ministryně Schillerové. Jestli jste si totiž všimli, a pokud byste zapomněli na to, že se v České republice změnila vláda a poslouchali jste tady od toho řečnického pultíku paní ministryni Schillerovou, tak jste mohli nabýt dojmu, že vystupuje opoziční politička, opoziční poslankyně, členka rozpočtového výboru, která tepe vládu za to, jakým způsobem rozpočet připravila a jakým způsobem ho sem poslala. Takže jestli bylo něco směšného, tak to, že paní ministryně věnovala místo toho, aby se pokusila ten svůj rozpočet tady obhájit nebo alespoň se pokusila ho obhájit, tak vlastně velkou část toho hovoru směřovala předcházející vládě. Já se jí ani nedivím, protože on ten rozpočet, který předložila, obhájit nelze. Je to podle mého názoru v uvozovkách zločinný rozpočet, který, který porušuje právní řád České republiky, nebol jev rozporu, porušuje ekonomickou logiku, protože zvyšuje deficity v době ekonomického růstu a nulové mezery ve výstupu a je zločinný, protože zadlužuje budoucí generace. Jsem přesvědčen, že o tom máme mluvit a paní ministryně nás neumlčí. (Předsedající: Čas!) Může možná umlčet národní rozpočtovou radu nebo se o to snažit, ale opozici určitě ne.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Další s přednostním právem je pan předseda poslaneckého klubu Jan Jakob. Připravovat se zatím může předseda poslaneckého klubu motoristů a ministr Boris Šťastný.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážená paní ministryně - škoda, že tady paní ministryně financí teď není, věřím, že v průběhu mého příspěvku dorazí - vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já vystoupil k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2026. Vystupuji s plným vědomím závažnosti této debaty nejenom politické, ale především ústavní, právní a ekonomické. Rozpočet není jen účetní dokument, je to nejkoncentrovanější vyjádření hodnot vlády, jejího vztahu k právnímu řádu a její představy o budoucnosti naší země. Státní rozpočet není rutina. Je to akt, kterým stát říká občanům, zda hospodaří s péčí řádného hospodáře, nebo zda se vydává cestou krátkodobých řešení, jejichž náklady ponesou ti, kteří u tohoto rozhodování vůbec nejsou, naše děti a vnuci.
A dovolte mi začít tím, co považuju za naprosto klíčové. Návrh státního rozpočtu, který máme před sebou, je v rozporu s platným zákonem České republiky. Ne s politickou deklarací, ne s vaší koaliční smlouvou, ne s doporučením nějakého poradního orgánu, ale se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon jasně stanoví výdajové rámce a maximální přípustný strukturální schodek. A to ne náhodou. Byl přijat jako pojistka proti tomu, aby se veřejné finance nestaly rukojmím politického okamžiku, krátkodobého populismu a pohodlných řešení. Byl přijat právě proto, aby chránil stát před situací, kdy politická reprezentace podlehne pokušení utrácet dnes a problémy odsouvat na zítřek. ***
