Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Pokud je pravda to, co předkládáte, berete 9 procent i Bezpečnostní informační službě, berete podobné peníze i Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy celé bezpečnostní komunitě. A já se znovu ptám - tohle dělá vláda, která myslí na budoucnost? Ve chvíli, kdy ta bezpečnostní situace je tak složitá a čelíme tolika různým hrozbám.
A tady přece není důležité, jaký je náš ideologický pohled na svět, komu fandíme, kam dáváme akcenty. Tohle je konstatování faktů. Ta situace, bezpečnostní situace bezprecedentně složitá je. A každá vláda bez ohledu na to, bez ohledu na to (zdůrazňuje), komu v jakém konfliktu více fandí, má myslet na bezpečnost naší země. To je na té Maslowově pyramidě ta primární potřeba. Ta je dole. Bezpečnost země potřebujeme všichni, nezávisle na sociálním postavení, politickém názoru, věku, pohlaví a čemkoliv dalšímu. Tohle potřebujeme všichni.
A pokud dáváte méně do bezpečnosti, i přesto, že máte deficit 310 miliard, tak je to nepochopitelné a tohle si určitě vysvětlení zasluhuje. Nerozumím tomu. A tenhle argument nikde nepadl, byť jsem byl s vaším panem ministrem v diskuzním pořadu. Nevysvětlil mi to. Chybí tam ty peníze a chybí tam, jak jsem řekl, třeba pro policii v rezortu, kde jsem za ten rozpočet, který jsme připravili, zodpovědný byl, 1,3 miliardy minus oproti našemu rozpočtu do rezortu vnitra. To jsou liché argumenty - ale je to o 13 miliard víc, než to bylo v roce 2025. No jo, ale my jsme dali návrh, kde to bylo o 14,3 miliardy víc než v roce 2025, protože jsme cítili potřebu vnitřní bezpečnost výrazným způsobem posílit.
Předkládaný rozpočet je podle mě za očekáváním všech, kteří čekali, že to má být nějaký odpovědný rámec pro hospodaření našeho státu v nejednoduché době, zároveň ovšem, zaplaťpánbůh, v době ekonomického růstu, kdy máme vytvářet rezervy a neutrácet. Je to opět rozpočet dárečků, je to rozpočet bez vize. To nejdůležitější, jako bezpečnost a obrana, je tam podseknuto.
A pamatujete si na vaši kampaň? Bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost. Bude to naše priorita. Platy nastupujícím policistům ještě první rok zvýšíme... Teď jste řekli, že to zvýšíte do konce volební období. To bychom udělali taky. Přidali jste jim o 5 procent v lednu, což schválila Fialova vláda v září. Gratuluju. Takže to není to, co jste asi úplně slíbili před volbami. To je ta nabídka, kterou vy jste strukturovali a nedodržujete krok po kroku. Ale já si myslím, že to lidi vidí a že to cítí.
Ten rozpočet nedrží pohromadě, je to rozpočet plný nesourodých partikulárních zájmů. Politické krátkodobé sliby, ty se tam určitě plní, ale nějaká vize udržitelnosti a prosperity naší země, to tam nevidím. Prostě ten rozpočet Babišovy vlády pohrdá současnou realitou, realitou současného světa, pohrdá bohužel i zákony téhle země a jednoznačně projídá budoucnost Česka a hazarduje - a to považuju za stěžejní - s bezpečností českých občanů. Děkuju. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji předsedovi hnutí STAN a další, kdo je přihlášený, tak je předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Pardon, ještě než začnete, mám tady omluvu. Omlouvá se Jiří Pospíšil od 12.30 do 14 hodin z osobních důvodů.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já také nechám promluvit potom o detailech toho návrhu státního rozpočtu naše poslance, kteří se gesčně věnují ekonomice, státnímu rozpočtu a tak dále. Ale podívám se na ten rozpočet právě z hlediska evropského kontextu, z hlediska geopolitického a toho, co se právě odehrává v Evropě, válka na Ukrajině a otázka naší národní bezpečnosti. A tomu, jak se tomu rozpočet vlastně nevěnuje.
Rozhodnutí vlády České republiky nenavýšit rozpočet na obranu je podle mého názoru mimořádně nebezpečné. A říkám otevřeně, že to nepokládám za úsporné řešení, pokládám to za velmi nerozumné a nezodpovědné řešení. Je to krok, který nás dělá zranitelnějšími už teď v době, kdy se evropská bezpečnostní architektura mění rychleji než kdykoliv od konce studené války. Do budoucna bohužel bude ta dynamika asi ještě větší.
V návrhu rozpočtu na rok 2026 se obrana drží zhruba kolem těch dvou procent HDP, tedy na hraně aliančního minima, ale bez ambice jít výš. A přesně v tom je problém. Dvě procenta už dávno nejsou ten komfortní cíl. Dnes je to holé minimum, není to strop, je to podlaha, obrazně řečeno.
A ten evropský kontext je tvrdý. Rusko, Ukrajina a nejistota kolem Spojených států. Evropa dnes podle mého názoru řeší bezpečnost v takovéto realitě. Ruská agrese proti Ukrajině a zároveň odklon Spojených států směrem k Indo-Pacifiku, tedy tlak, aby si Evropa uměla v mnohem větší míře zajistit bezpečnost sama. Dávno to tak mělo být, že se Evropa o svoji bezpečnost postará v mnohem větší míře a nebude se tolik spoléhat na své alianční partnery, konkrétně tedy na Spojené státy. Nicméně ta současná situace k tomu vede, je to až teď a nemůžeme strkat hlavu do písku. A bezpečnost je opravdu to nejvíc, co může stát nebo co má stát ve prospěch svých obyvatel udělat.
Zachovávat si nadále postoj, že to za nás vždycky vyřeší NATO, je tedy čím dál riskantnější, a to ne proto, že by ztratilo NATO smysl, to právě naopak, ale protože Evropa je v situaci, kdy musí reálně zvýšit svoje schopnosti, jinak prostě bude vážně ohrožena. To musí přece vidět každý.
Přesně proto jde Evropská unie v současnosti cestou masivního vyzbrojování pro odstrašení. Evropská unie už dnes jede tu svoji strategii Readiness 2030, a to mění opravdu pravidla hry. Evropa nestaví bezpečnostní politiku na nějaké vodě, ale staví na plánu komise Defence - Readiness Roadmap 2030, zkráceně tedy, jak jsem zmiňoval, Readiness 2030. To chci připomenout. A tedy jde o to, aby do roku 2030 naplnila klíčové, jak se říká, capability gabs, tedy ty mezery ve svých obranných schopnostech.
A mechanika je jednoduchá. Komise doporučuje a schvaluje finanční podporu, tedy granty, úvěry pro společné zakázky. Každoročně se bude pak vyhodnocovat pokrok.
A co jsou ty mezery, které Evropa považuje za nejurgentnější? Je to protivzdušná obrana, jsou to protidronové schopnosti, dělostřelectvo, umělá inteligence a střelecké podpůrné systémy. A to je přece správně, protože když se díváme na vývoj války na Ukrajině, tak takto se vede moderní válka. Bohužel se na ni musíme už čtyři roky koukat. Jedná se tedy o schopnosti, které budou rozhodovat o tom, jestli dokážeme chránit vlastní vzdušný prostor, infrastrukturu, logistiku, občanskou vybavenost a jestli budeme schopni vydržet víc než pár týdnů intenzivního konfliktu, pokud bychom byli napadeni.
Evropa si k tomu vytipovala i některé vlajkové programy. Já připomenu Air Shield nebo Space Shield. A tady přichází otázka, kterou si musí položit Česká republika - chceme být u toho stolu, nebo chceme být jenom na seznamu těch, co taky něco podepsali, ale reálně moc nepřispěli? Budeme potom mít v Evropě nějakou pozici, bude mít české slovo nějakou váhu a bude mít česká vláda ve vyjednávání nějaký respekt? Evropské peníze jistě pomůžou těm, kdo sami investují, kdo se o svoji obranu sami starají.
Komise chce mobilizovat do roku 2030 až 800 miliard eur. Ale ani to nebude pro účinnou obranyschopnost Evropy, zdá se, stačit. Státy budou muset stejně dávat významné vlastní prostředky a navíc se podílet na financování, aby vůbec mohly čerpat úvěry a granty, o kterých už jsem hovořil. Jinými slovy, kdo doma neinvestuje, ten si z evropských nástrojů až tak moc nepomůže.
Nejviditelnější příklad je SAFE, nástroj, kterým Evropská unie nabízí až 150 miliard eur v dlouhodobých úvěrech pro společné nákupy obranných systémů. Jenže úvěr není samozřejmě dar. Úvěr znamená, že musíte mít projekty, plán, spolufinancování a rozpočtovou schopnost to celé udržet.
Když tedy vláda řekne - my nebudeme navyšovat výdaje na obranu, posílá tím do Evropy i do Severoatlantické aliance zprávu - my se svezeme, my to nějak doklepeme na minimum. A to je z bezpečnosti nejhorší strategie ze všech, protože bezpečnost funguje přece na principu důvěryhodnosti.
Co se stane, když nenavýšíme rozpočty na obranu? Tak za prvé, nezaplatíme dohnání mezer ve schopnostech. Evropské priority, to jsou drony, munice, digitální boj, jsou zároveň přesně to, co zdůrazňuje evropský plán Readiness 2030. Bez navýšení rozpočtu se to bude dělat stylem - vezmeme z toho, co už máme. A to k modernizaci přece nevede. ***

