Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Čekali byste, že rozpočet na tyto dávky v návrhu minulé vlády adekvátně narostl? Omyl. Navzdory tomu všemu příslušný rozpočet návrhu pánů Jurečky, Fialy a Stanjury nikterak nevzrostl, ale naopak v mnoha případech poklesl. Například právě u zmíněné dávky nemocenského pojištění o téměř dvě miliardy korun, u příspěvku na péči o miliardu a půl, u příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením o více než půl miliardy a tak dále.
Ano, právě proto jsme museli oproti zpackanému rozpočtu minulé vlády navýšit jen zákonné výdaje na sociální dávky o neuvěřitelných 17 miliard korun. To je to skrývání, po kterém se opozičním poslancům tolik stýská. To je to skrývání, které, dámy a pánové, skončilo.
Hnutí ANO je přesvědčeno, že veřejnost má právo znát skutečný stav hospodaření státu. Celá naše vláda je přesvědčena, naše koaliční vláda. Neexistuje, aby vláda obelhávala občany. Nexistuje, aby se místo nepohodlných 350 miliard deficitu prostřednictvím fabulací narafičilo 286. Protože takové číslo je komfortní se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Takový přístup je nejen neodpovědný, ale podle mého nejhlubšího přesvědčení je naprostým pohrdáním důvěrou, je opravdovým výsměchem voličům.
Takže na úvod chci jasně říct jednu věc. Opozice, která na letošní rok připravila rozpočet s reálným schodkem 350 miliard korun, nemůže kritizovat, nemá právo kritizovat schodek 310 miliard korun, aniž by byla směšná. Opozice, která nám předala strukturálně podfinancovaný stát, kdy reálné platy klesly o 30 procent, kde je zdravotní systém na hraně kolapsu, kde se čtyři roky nehnulo proti šedé ekonomice ani prstem! Kde se lidé i firmy museli potýkat s nejdražšími cenami energií přes kupní sílu v Evropě, nám nemůže vyčítat, že jsme jako mávnutím kouzelného proutku za dva měsíce nezačali snižovat jimi odevzdané deficity státního rozpočtu.
Vážené dámy, vážení pánové, revidovaný rozpočet, který předkládáme, se dokázal vypořádat nejen s těmito 17 chybějícími miliardami na sociální dávky, ale také s nekrytými výdaji v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Dokázali jsme se vypořádat s nafouknutými příjmy z pojistného na sociální zabezpečení o 9 miliard. Museli jsme se obejít bez naddimenzovaných příjmů z dividend za 12,3 miliardy korun.
A výsledkem je deficit ve výši 310 miliard korun, tedy pouze o 24 miliard vyšším, než byl původní zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jsme navíc kompletně dali na prorůstové investice.
Chci ale také na tomto místě jasně říci, že výsledný deficit i tak zůstává v plném rozsahu odpovědností Petra Fialy, Martina Kupky, Zbyňka Stanjury a celé bývalé vlády, která pro něj zvedla ruku. Je to jejich schodek.
A teď mi dovolte k tomuto schodku samotnému a k otázce našeho zákona, souladu našeho návrhu zákona o státním rozpočtu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zejména ve vztahu k výdajovým rámcům státního rozpočtu a státních fondů. Především musím zdůraznit, že výdajové rámce vyplývající ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se vztahují pouze na první část procesu sestavení státního rozpočtu v zákonech předvídaných lhůtách, tedy pro návrh státního rozpočtu, který je standardně předkládán do 31. srpna vládě a do 30. září Poslanecké sněmovně.
Tento právní závěr opírám o skutečnost, že příprava návrhu zákona o státním rozpočtu má několik základních fází. První fáze je předparlamentní a vrcholí předložením návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně. Následuje fáze parlamentní, při které je návrh posuzován Poslaneckou sněmovnou. V rámci pokračování legislativního procesu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu je proto nutné obrátit pozornost k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. V ustanoveních § 102 až 104 jednacího řádu Poslanecké sněmovny je upraveno první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Je stanoveno, že v prvním čtení Sněmovna v obecné rozpravě projedná taxativně vyjmenované základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu. Sněmovna tyto údaje buď schválí nebo doporučí vládě jejich změny.
Jednací řád Poslanecké sněmovny už neobsahuje žádný odkaz na rozpočtová pravidla, na zákon o rozpočtové odpovědnosti, ani na jiný právní akt, který by upravoval výdajové rámce. Přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu vládou na základě doporučení Poslanecké sněmovny, proto také spadá do parlamentní fáze projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. Klíčová povinnost stanovit celkové výdaje státního rozpočtu na základě výdajových rámců je podle § 8 odst. 2 rozpočtových pravidel uložena Ministerstvu financí a contrario tedy touto povinností není vázána Poslanecká sněmovna při formulaci svého doporučení. Tomu odpovídá i doporučení uvedené ve 46. usnesení Poslanecké sněmovny ze 3. schůze ze dne 26. listopadu 2025. Nadto je třeba upozornit na obecně uznávané zásady lex specialis derogat legi generali a lex posterior derogat legi priori. Zákon o státním rozpočtu je samostatným zákonem, který je přijímán každoročně a který může při respektování ústavního pořádku stanovit odchylnou úpravu vůči jiným zákonům stejné právní síly.
Není tedy možné tvrdit, že by zákon o státním rozpočtu mohl být automaticky považován za protizákonný pouze proto, že se odchyluje od parametrů stanovených jiným zákonem. Analogický přístup ostatně potvrdila i resentní judikatura Ústavního soudu, který takto například dovodil, že zákon může prolomit pravidlo obecného dne nabytí účinnosti právních předpisů, přestože i toto pravidlo je zakotveno na zákonné úrovni. Stejně tak Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje, že při přezkumu přijatých zákonů posuzuje primárně soulad s ústavním pořádkem, například porušení pravidel legislativního procesu stanovených jednacím řádem Poslanecké sněmovny, tedy na úrovni zákona samo o sobě nevede ke zrušení zákona, nedosahuje-li ústavní intenzity. To opět potvrzuje, že nelze automaticky dovozovat protiústavnost zákona o státním rozpočtu stvrzeného v rozporu s parametry stanovenými jiným zákonem.
Dále považuji za nezbytné připomenout kontext, v němž byl návrh státního rozpočtu znovu předkládán. Poslanecká sněmovna v rámci předchozího projednávání formulovala doporučení směřující buď k redukci výdajové stránky rozpočtu nebo ke zvýšení plánovaného schodku. Vláda se těmito doporučeními vážně zabývala a provedla výraznou a zásadní revizi rozpočtu, o které jsem před chvílí hovořila.
Kromě snížení bývalým ministrem financí uměle nadhodnocených příjmů, řádného započítání uměle podhodnocených výdajů, obsahuje návrh snížení provozních a ostatních výdajů o 11,4 miliardy korun nezbytné přesuny v rámci kapitol a také zapracování lednové makroekonomické predikce. ***
