Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
Poslanec Vladimír Pikora: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru k časovému harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, který projednal rozpočtový výbor na své 8. schůzi včera 10. února. Toto usnesení obsahuje návrh dvanáctibodového usnesení Poslanecké sněmovny, které naleznete ve sněmovním dokumentu 327, a pokud nebude z vaší strany námitek, v rámci urychlení bych těch 12 bodů nečetl. Pokud by byly proti takovému postupu námitky, tak vám toto usnesení rád přečtu doslova.
Předseda PSP Tomio Okamura: Takže já tedy děkuji, zahajuji všeobecnou rozpravu. Podívám se, zdali se někdo hlásí. Nikoho nevidím, takže končím všeobecnou rozpravu, případně závěrečné slovo. Pane předsedo, máte zájem o závěrečné slovo?
Poslanec Vladimír Pikora: Seznámím vás s návrhem usnesení...
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, já tedy přistoupím k rozpravě podrobné, prosím, seznamte nás s návrhem usnesení. Prosím.
Poslanec Vladimír Pikora: Seznámím vás s návrhem usnesení.
Poslanecká sněmovna schvaluje časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 podle sněmovního dokumentu 327.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a já končím podrobnou rozpravu. Jenom formálně se zeptám, jestli máte zájem o závěrečné slovo. Předpokládám, že ne, pane předsedo. (Nonverbální souhlas osloveného.)
Takže přistoupíme k hlasování. Já tedy zahajuji hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 59, přihlášeno 166 poslanců, pro 127, proti nikdo.
Návrh usnesení byl přijat a já děkuji panu zpravodajovi.
Tak, a tímto končíme tento bod. Děkuju.
A nyní přistoupíme k dalšímu bodu. (Pan poslanec Pikora zaujal místo u stolku zpravodajů.) Tak, máme další bod, jedná se tedy o
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026
/sněmovní tisk 94/ - prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové. Dnes je významný den. Po dlouhých čtyřech letech se totiž do Poslanecké sněmovny dostává návrh státního rozpočtu, který je úplný, pravdivý a reálný.
Po dlouhých čtyřech letech nejsou členové dolní komory Parlamentu a s nimi i veškerá veřejnost obelháváni záměrně podhodnocenými výdaji, uměle nadhodnocenými příjmy, mimorozpočtovými půjčkami, nesmyslně rdousícími dividendami z majetkových účastí státu nebo zneužitými desítkami miliard na povodně. Čtyři roky hráli Petr Fiala a Zbyněk Stanjura s vlastním národem doslova rozpočtovou hru na schovávanou.
Místo aby premiér a jeho ministr financí předložili na stůl reálná čísla a za těmi si se vztyčenou hlavou a rovnou páteří náležitě stáli, prostřednictvím machinací, triků a zlepšováků lakovali tristní výsledky svého mizerného hospodaření narůžovo. Fialova vláda se z reálných čísel zkrátka zpovídat nechtěla. A tuto hru s ní velmi ochotně hráli nejen všichni její poslanci, ale bohužel i v těchto dnech o to více aktivní Mojmír Hampl z Národní rozpočtové rady. Uznejte sami. Podle jeho vyjádření je největším hříchem dnes projednávaného rozpočtu fakt, že svůj skutečný deficit, cituji - cituji: už ani neskrývá. Opakuji, už ani neskrývá.
Ano, vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zrevidovaný Ministerstvem financí pod mým vedením skutečně reálný deficit neskrývá. Neskrývá a skrývat nikdy nebude. Nebude ho skrývat ani rozpočet na rok 2026, ani rozpočet na rok 2027, a nebude ho skrývat ani žádný jiný rozpočet, se kterým bude spojen můj podpis.
Rozlučte se s rukopisem Zbyňka Stanjury, Petra Fialy a Martina Kupky. Kdybych měla vzít jejich původní nezrevidovaný návrh, který díky své neúplnosti, nepravdivosti a nereálnosti předstíral schodek 286 miliard, a připočítala k němu vymyšlené příjmy ze sociálního pojistného, vymyšlené příjmy z dividend, chybějící zákonné výdaje na sociální dávky, tedy peníze pro ty nejpotřebnější, nepokryté výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury, bez kterých by zkolabovala výstavba dopravní infrastruktury, chybějící výdaje na kofinancování evropských programů na Ministerstvu zemědělství nebo chybějící peníze na platy učitelů, kdybych připočítala jenom všechny tyto objektivní, nezhojitelné díry, byl by skutečný deficit Fialovy vlády nejméně 350 miliard korun. A to nejsou žádné nadpožadavky, to jsou zcela nevyhnutelné kolize mezi plánem a skutečností. To je, jako byste si do rodinného rozpočtu napočítali třináctou výplatu, přestože žádnou nedostanete. To je, jako byste si v rodinném rozpočtu nezapočítali listopadovou a prosincovou splátku hypotéky, přestože vám ji banka strhne z účtu bez ohledu na zůstatek.
Budu naprosto konkrétní, a to na příkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Už v loňském roce musela Fialova vláda navyšovat naplánovaný rozpočet této kapitoly na konci roku o celých 12 miliard korun, mluvím o rozpočtu 2025. Chybělo například 1,6 miliardy na příspěvek na péči, 3 miliardy na podpory v nezaměstnanosti, 1,9 miliardy na dávky nemocenského pojištění, 2,3 miliardy na dávky státní sociální podpory a 700 milionů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Listopad roku 2025 byl plný rozpočtových opatření Fialovy vlády.
A teď si vezměte, že od 1. ledna 2026 se žádné dávky nesnížily, ale naopak se zvyšuje na základě zákona příspěvek na péči v prvním a druhém stupni. V důsledku flexinovely dochází ke zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti, k růstu procentuální výše podpory v prvních měsících, v posunu věkových hranic pro delší nárok na podporu a ke změně navýšení osob nad 52 let a tak dále. ***
