Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.20 hodin)
(pokračuje Julie Smejkalová)
Je také fér si říct, že jednací řád už dnes dává předsedajícím spoustu nástrojů, jak Sněmovnu řídit, a problém není jen v pravidlech, ale i v praxi. A ta se bohužel vyvinula tak, že si dnes téměř každý říká cokoliv a kdykoliv a často bez vztahu k projednávanému bodu. Výsledkem je, že úroveň debaty v Poslanecké sněmovně je dnes horší než v mnoha obecních či krajských zastupitelstvech nebo třeba v Evropském parlamentu. Zkrátka obstrukce na půdě Poslanecké sněmovny se staly nesnesitelnými. Předseda Tomio Okamura mluvil u pultíku v podstatě 11 hodin v kuse. A když jsem sledovala, jak dlouhé obstrukce dělávali poslanci hnutí ANO a SPD, tak jsem si někdy říkala, že než domluví, tak snad vyjde GTA6. V takovém prostředí, kde stále jen někdo zdržuje, se nedá vůbec nic prosadit, žádné pozitivní změny, které by pomohly občanům a občankám, a proto jsem ráda, že jednací řád Poslanecké sněmovny konečně budeme měnit. Teď je jenom potřeba ty změny ještě doladit. Děkuju. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku - Igor Červený. Spouštím vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Igor Červený: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já velmi kvituji to, co teďka řekla paní kolegyně. Rád bych se pod to podepsal, ale k tomu k tematickému bych tady rád připomněl, že - prostřednictvím pana předsedajícího - je to mnohdy pan Hřib, co nás seznamuje s výkonem práce a funkce radního pro dopravu, o koordinátorovi ICT, takže já budu velmi rád, když se budeme skutečně držet těch projednávaných zákonů, tak jak to bylo, a se vším ostatním bych moc rád souhlasil. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě Michal Kučera. Nepřítomen. Řečník je nepřítomen, takže se posouvá na konec. Takže František Talíř, ten přítomen je. Zase, pane poslanče, připomínám, v 10.30 máme pevný bod. Máte slovo.
Poslanec František Talíř: Vážené kolegyně, vážení kolegové, každý z nás, jak tady dneska jsme, tak dobře ví, že měnit pravidla hry během zápasu prostě není fér. Jenom si to představte na olympiádě, že by někdo biatlonistům řekl, no, tak nakonec střílíte na víc terčů, nebo slalomářům, že těch branek mají projet víc. Dobře to cítíme, že tak to prostě být nemá. A proto budí ten váš návrh hlavně, přístup k tomu návrhu zase více otázek než nějakých odpovědí.
Ta nejdůležitější je ta, proč vlastně na tu změnu tak chvátáte, proč to tak vlastně hrnete. A odpověď je, všichni nějak tak tušíme, je to dáno prostě tím, že chcete sebrat nástroje opozici, aby vám mohla bránit v podrobení si veřejnoprávních médií, tu a tam zpochybňování našeho prozápadního směřování nebo rozjetí bezprecedentního rozpočtového rodea.
Pokud byste měli na prvním místě skutečně dobro téhle země a důvěru občanů v náš parlament, tak byste přece s námi vedli nějakou pořádnou věcnou diskusi na tohle téma. Jenže tu vy odmítáte a odmítali jste ji celé minulé volební období. Místo toho jste tady radši běhali se spacáky a hráli si na hrdiny. Jediná spravedlivá cesta, jak jednací řád reformovat, by bylo vést věcnou diskusi a nastavit pravidla, která by platila od příštího volebního období, kdy nikdo z nás neví, kdo tady bude vládnout. Jenže takovou diskusi vy prostě a priori odmítáte. Vaše zaslepenost vám v tom prostě bohužel, bohužel brání.
Nicméně na závěr svého vystoupení dávám ještě jeden návrh. Vzhledem k tomu, že váš návrh obsahuje i změnu názvu našeho mediálního výboru, tak dávám návrh na to, aby byl přikázán tento návrh k projednání i na půdě mediálního výboru. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, tak já si to zapíšu. Máte tím na mysli, aby se ten návrh projednával i ve vašem výboru, kterému předsedáte? (Ano.) Dobře. V této chvíli je na řadě Matěj Hlavatý. I jemu, protože nebyl v sále, připomínám, že v 10.30 máme pevně zařazený bod.
Poslanec Matěj Hlavatý: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velice rád, že jednáme o jednacím řádu. Uvedu na začátek pár čísel z minulosti. Není to kvůli tomu, že bych to někomu vyčítal, nebo nevyčítal, ale jsou to fakta, která by tady měla zaznít.
V období 2017 až 2021 jednala Poslanecká sněmovna celkem 1 853 hodin. V období 2021 až 2025 už to bylo 2 246 hodin. Počet jednacích dnů se přitom zásadně neliší. Rozdíl tedy není v tom, že bychom pracovali více, ale v tom, že pracujeme méně efektivně, což vidím jako jeden ze zásadních problémů, a je dobře, že se tomu chceme věnovat a že přišla tato změna na půdu Poslanecké sněmovny.
Já budu rozebírat postupně některé body, kterým bych se chtěl věnovat, a pak s ctěným kolegou panem Vondráčkem je jistě rád proberu, některé ty změny, které bych chtěl předkládat. I ve druhém čtení bych byl rád, kdyby prošly dohodou tak, aby mohly být přijaty v rámci zákona o jednacím řádu.
Vycházím především z Lobbia, Rekonstrukce státu a dalších institucí, kteří k tomu posílali připomínky. Takže, za prvé, je časové omezení jednání, komentář Státu ve formě. Stát ve formě obecně vítá snahy o posílení předvídatelnosti jednání Poslanecké sněmovny, zároveň však upozorňuje, že Sněmovna v některých případech začíná jednat až v odpoledních hodinách. Limit by proto bylo vhodnější stanovit jako povinnost usnést se nejpozději do čtyř hodin od počátku jednacího dne. Tím by začalo aspoň nějaké to plánování schůzí a měli bychom přehled o tom, do kdy jaký den budeme jednat.
Předkládání návrhů na změnu pořadu schůze při jejím schvalování. V této oblasti je Stát ve formě mimořádně jednoznačný. Uvádí, že reforma jednacího řádu by zde měla být razantní a srovnatelná se zahraniční praxí, protože právě schvalování programu patří mezi hlavní zdroje obstrukcí. Zároveň konstatuje, že i návrhy, které jdou správným směrem, ponechávají zbytečně dlouhý prostor poslancům s přednostním právem a doporučuje výrazné zkrácení tohoto času zhruba na 15 minut. Klíčový princip přitom zůstává stejný. Vyšší časový limit nemá být vázán na osobu, ale na přednes stanoviska poslaneckého klubu.
Třetím bodem je změna pořadu schůze v průběhu jednání. Stát ve formě zde jasně říká, že změnit pořad schůze v jejím průběhu by mělo být možné pouze zcela výjimečně. Právě průběžné změny pořadu jsou jedním z hlavních zdrojů chaosu a obstrukcí. Proto Stát ve formě považuje za vhodné výrazně zpřísnit pravidla, podobně jako v parlamentech okolních států. Cílem není umlčet opozici, ale zajistit řiditelnost jednání Poslanecké sněmovny.
Vystoupení zpravodaje tisku. U vystoupení zpravodaje tisku považuje Stát ve formě omezení řečnické doby za rozumné. Zároveň upozorňuje, že tato omezení by se měla vztahovat na všechna vystoupení zpravodaje, nikoliv jen na některá a současně ponechat možnost, aby se Poslanecká sněmovna v odůvodnitelných případech usnesla jinak, na příklad u složitých tisků.
Řečnická doba a počet vystoupení v rozpravě. Stát ve formě konstatuje, že fakultativní omezení řečnické doby se v praxi téměř neuplatňuje, a proto doporučuje stanovit zákonný limit. Za mezinárodní standard označuje limit dvakrát deset minut potvrzený i judikátem Ústavního soudu. Znovu zdůrazňuje, že předložený limit má být vázán na přednes stanoviska poslaneckého klubu, nikoliv na osobu řečníka.
Faktické poznámky. Zrušení nebo výrazné oslabení limitů u faktických poznámek označuje Stát ve formě za kontraproduktivní, protože se tím zbytečně otevírá prostor pro nové formy obstrukcí. Faktické poznámky mají sloužit k reakci, nikoliv k obcházení rozpravy.
Přednostní práva. Stát ve formě označuje současný stav rozsahu přednostních práv za mimořádně rozsáhlý. Doporučuje jejich zákonné omezení i mimo rozpravu, včetně povinnosti mluvit k věci, a opět zdůrazňuje, že prodloužený čas má být vázán na stanovisko poslaneckého klubu, nikoliv na osobu předsedy. ***
