Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
Jako u prvního, tak jsem se ještě stihl včera pozastavit u § 54 u pátého a šestého odstavce. A vlastně teď před maličkou chvílí jsme viděli i v praxi, jak tento odstavec vypadá, tedy úprava pořadu schůze v průběhu schůze se stávajícím limitem pět minut, tak je navržena na úpravu na dvě minuty. Ty dvě minuty by dávaly smysl v momentě, když by nebyl omezen možný počet výstupů - ale ďábel je ukryt v detailu, že v tom návrhu je navržen pouze jeden výstup, to znamená, jeden výstup k úpravě pořadu schůze s limitem na dvě minuty.(Předsedající je upozorněn, že není přítomen ani jeden z ministrů.) Já si myslím, že když jsme sledovali to, jak jednotliví vystupující představovali své návrhy, tak se vždycky vešli někdy mezi tři až čtyři a půl minuty a nikdy v rámci toho výstupu tam nebylo nic zbytečně zdržujícího nebo obstrukčního a dávalo mi smysl (Otáčí se vpravo.), pane navrhovateli, pokud bychom mohli vést debatu, že limit by mohl být 5+5, nikoliv 5+2 minuty. Takže to je první podnět nebo komentář k § 54.
Pak bych se pozastavil u úprav, které souvisí s § 59, tedy omezení řečnické doby. Již dnes máme možnost omezit na dvakrát deset minut, nově se zavádí omezení řečnického práva osob s přednostními právy - a tam mi zejména ve druhém odstavci nedává smysl omezovat možnost vystoupení zpravodaje a případně navrhovatele, je-li poslancem. Myslím si, že právě tady u pultíku (lavice) zpravodaje a navrhovatele sedí osoby, které s tím návrhem zákona jsou seznámeny v maximálním možném - nebo měly být seznámeny - v maximálním možném detailu a jejich výstupy, ať už v rámci představení nebo v rámci reakce na probíhající debatu, tak by měly být vítány a neměly by být omezovány. Takže i zde mám dotaz ohledně dílčí úpravy, a to je vyjmutí zpravodaje a navrhovatele, tam samozřejmě navrhovatel velmi často bývá člen vlády, ale je-li to poslanecká iniciativa, tak bychom v tomto návrhu omezovali i poslance, kteří navrhují konkrétní legislativu.
V § 59 ještě odst. 5. Tam mi nedává smysl - respektive ano, první polovina toho návrhu tak je za mě v pořádku - procedurální návrhy nehlasovat někdy v noci - ale je tam zároveň i odložení hlasování námitky o postupu předsedajícího. Tam bych se chtěl dotázat, zdali za vás dává smysl hlasovat o postupu předsedajícího někdy o čtyři nebo o pět hodin později. Pokud někdo vznese námitku proti postupu předsedajícího, tak je to v daný okamžik na nějakou konkrétní situaci a jediné, co se předsedajícímu může stát, je, že ho nahradí jiný předsedající, pokud by taková námitka byla odhlasována. Ale odhlasovat to o dvě hodiny později zcela postrádá logiku návrhu podání takové námitky. Takže to je další bod.
A pak je tady za mě nejdůležitější část návrhu, to je § 60, faktické poznámky. Já myslím, že se tady k tomu vyjadřujeme postupně všichni, že faktické poznámky výrazně oživují debatu, jsou takovou živou vodou na rozpravu, zejména i v návrzích zákonů, kde vystupují odborníci, členové příslušných výborů, kdy se tady točí, řekněme, deset, dvanáct patnáct, protože problematice daného zákona rozumí nejvíce a logicky potom faktická, respektive přestřelka faktických poznámek může být výrazně vyšší než u než u jiných poslanců. Takže dotaz je, zdali trváte na omezení počtu dva, zdali je tam prostor pro nějaké společné jednání a navýšení alespoň na pět, ideálně tady to ustanovení vypustit úplně.
Pak jsem chtěl požádat o vyjasnění v § 66, kde na jednu stranu vítáme, že to, co bylo nějakou zvyklostí nebo praxí, že se navrhlo pevné hlasování, potom tady byly debaty o tom, zdali je to v souladu s ústavou nebo není, Ústavní soud potvrdil, že v určitých případech ano, takže to dáváme i do jednacího řádu, to je v pořádku - ale není mi vůbec jasné, co si mám představit pod ustanovením, že poslanci měli dostatek času seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona, to znamená, že k takovému ustanovení pevného času hlasování by mohlo dojít právě po tom, co poslanci měli dostatek času seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona. Za mě to je velmi obecné, nijak konkrétní. Nevím, jestli navrhovatelé měli v úmyslu - a vypadlo tam třeba slovo "rozprava", to znamená, že poslanci měli v rozpravě dostatek času seznámit se, protože my pracujeme 24/7, takže dostatek času máme vždycky v podstatě. Tak, to je k § 66.
A já bych si uměl představit - budeme mít před druhým čtením i debatu o tom - jak zatraktivnit interpelace, tedy to, co řeší § 111, tak, aby byla zajištěna větší účast ministrů na interpelacích.
A také bych se zeptal ohledně možnosti, jak byste se postavili k snížení limitu nebo ke snížení počtu dnů na odpověď - (k) písemné odpovědi v případě, že není přítomen ministr na ústní interpelaci nebo že zvolí písemnou odpověď, ze třiceti dnů třeba na polovinu, na patnáct nebo na čtrnáct dnů. Já si myslím, že jsme v dynamické době, v rychlejší době než před třiceti lety, že není důvod čekat měsíc na odpověď z ministerstva, nejsme v době nějakých psacích strojů. Stejně si umím představit, že na ministerstvu se ta odpověď nechá na...
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, pane poslanče, já vás přeruším. Mám tady hlášení, že tady není nikdo z vlády, tak poprosím, jestli pan místopředseda může zavolat člena vlády, pokud je tady. Pokud ne, tak bych dal pauzu. (Předsedající se odmlčí.) Ledaže by tady někdo jaksi sám ze sebe udělal člena vlády nebo - nepočítáme bývalé ministry - máme tady dva. Vidím to, tak já vyhlašuji pauzu dvě minuty do přítomnosti člena vlády. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 10.07 hodin.) ***
