Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.40 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Proto jsme navrhli konkrétní sankce za opakovanou neúčast člena vlády na ústních interpelacích. Je to velice mírně navrženo. Jde o srážku z platu až poté, co by tady půl roku ministr či ministryně byli na méně než 60 procentech interpelací, které se jich týkají. Je to opravdu velice vlídné, je to pouhých 20 procent na dobu jednoho měsíce, ale už to něco je. Signál nekašlete na otázky, které vám občané skrze zvolené poslance a poslankyně kladou, choďte odpovídat na to, nač máte, jak to jednací řád zamýšlel.
Druhá věc, která je součástí toho předkládaného pozměňovacího návrhu za Piráty, je posílit ten skutečný kontrolní charakter ústních interpelací, tedy práva parlamentní menšiny, opozice. A jak? Férovějšími pravidly pro losování těch ústních interpelací, protože to je druhá taktika, kterou zejména hnutí ANO, když bylo ve vládě, už hojně používalo, aby se vládní poslanci hlásili do interpelací a pak kladli otázky ve stylu, jak to děláte, že jste tak dobrý, pane premiére? A ono se opravdu, samozřejmě dá odpovídat na otázky po vlastní skvělosti, ale není to ta kontrolní role Sněmovny vůči vládě, není naplňována. Proto by za nás bylo správné, aby bylo přednostní kolo losování v interpelacích, nejprve pro opoziční poslance, pro parlamentní menšinu, a pak i pro ty přihlášené poslance příslušející k parlamentní většině, ke koalici.
Ten způsob, jakým to dnes funguje, je, že jsou prostě losování všichni v jednom kole a tenhle návrh tak, jak ho máme napsaný, by zaručoval drobnou výhodu pro opozici, aby nebylo tak snadné namixovat díky vládním poslancům otázky, které mají být položeny, s těmi, které si ministři přejí, aby byly položeny.A k tomu totiž interpelace sloužit nemají. Ano, mají být na tělo, ano, mají být někdy i nepříjemné a ano, mají na nich být přítomni, ale ne, nemají si sami psát otázky, které jim pak někdo přeříká.
To je tedy druhá věc, kterou za Piráty navrhujeme řešit. A ten konkrétní tisk najdete pod číslem 291. Je to pozměňovací návrh, který jsme jako Piráti už předložili. Předložila ho řada mých kolegů, poslankyň a poslanců z pirátského klubu. Pokud se někdo chcete připojit, určitě jste vítáni a zváni.
Třetí věc. Tento návrh neřeší obstrukce tak, jak by mohl, byť by tam šance byla. A my jsme jako Piráti předložili tu naši novelu, která taky limituje časy přednostních práv, taky limituje vystoupení. S tím nemáme problém, nicméně když se podíváme na ty statistiky, minulé volební období v lednu 2024 tedy Tomio Okamura nový rekord 10 hodin a 44 minut v kuse, toto volební období únor 2026 a Tomio Okamura má v návrhu zabezpečené, že takto může hovořit i opět při novele jednacího řádu, protože prostě tu pozici bez jakéhokoliv odůvodnění vládní koalice nechala jako vyvolenou pozici namísto toho, co má oporu v Ústavě, a sice, kdy členové vlády a prezident skutečně nemají být limitováni, tak u této pozice to prostě takto vyjmenováno není. A my se domníváme, že to není opodstatněné.
Proč je to opravdu rizikové? Protože v tom návrhu tak, jak jsem to už zdůraznila, se neřeší ta předvídatelnost jednání. Pro zaměstnance je to tedy pořád velice obtížná situace. Skončíme v sedm, skončíme v devět, skončíme o půlnoci? To tam ošetřeno není. To jsme my jako Piráti ve family friendly novele jednacího řádu navrhovali předvídatelněji.
Neupravují se ty interpelace, to jsem popsala, předkládáme, tedy připravujeme na to druhé čtení, na čtení pozměňovacího návrhu, ale pak je tam tedy ta hrozba významného omezení prostoru pro vyjádření v rozpravě pro opozici, pro parlamentní menšinu, což je to zásadní, co musí být zajištěno.
já bych ráda zdůraznila, že tohle jsme velice srozumitelně a konkrétně předkládali vládě v našich písemných připomínkách, předkládali jsme to na těch jednáních a já teďka část z toho tady odcituju, protože to je důležité pro tu další debatu. Nebudu dlouhá, ale alespoň chviličku to technicky okomentuju.
Co se týče těch limitací přednostních práv, tak ano, také jsme to navrhli a ano, také jsme řešili, že je potřeba opravdu ty úvody schůze zklidnit, nicméně tak, jak byl navržen ten jednotný limit 30 minut na přednostní práva mimo projednávaný bod, tak jsme si byli dost jisti, že to je ještě něco úplně jiného, když je vystupování právě při tom schvalování pořadu schůze, v bodě pořadu schůze a po ukončení toho bodu. Takže jenom pro představu, v těch debatách jsme se klonili k tomu, aby se maličko odlišně řešily ty různé situace a aby skutečně nebylo to druhé vystoupení omezené na nějakých 10 minut, ale dalo by se s tím žít, i když to je omezení, kdyby opravdu nebylo nebezpečí skryté v tom, jakým způsobem tedy budou osoby s přednostním právem podle toho § 67, písm. d) a e) vedeny k tomu vyjadřovat se jen a pouze k věci, ale například právě předseda Sněmovny nikoliv. A to je právě ta vyvolenost, to je právě to, co nedává smysl a není to fér.
Tohle prostě mělo být projednáno do detailu a tohle mělo být buď odůvodněno, anebo zrušeno. Takže tak jako dnes vidíme v Ústavě, že jsou předvídané opravdu nějaké dost silné záruky pro členy vlády, tak jsme si jisti, že ale ta možnost vystoupit kdykoliv, která je jednoznačně vyjmenovaná, není doprovázena tím, aby si člověk mohl říkat úplně cokoliv. Ta naprostá volnost vystupování prostě jednacím řádem zjevně omezená je a my si proto myslíme, že není odůvodněné rozlišovat předsedu Sněmovny a jiné poslance s přednostním právem.
Nu a k tomu opravdu nejriskantnějšímu opatření, co je obsažené, že bude výslovně uvedeno, že stanoví-li Sněmovna ten pevný čas hlasování, pak tím časem končí rozprava, to je potřeba ošetřit. A teď netvrdím, že je to úplně nejhorší to řešení. Tvrdím, že je riskantní a že se o něm máme dále bavit a že nemá být tlačeno na sílu, protože co je klíčové, musí být prostor právě pro parlamentní menšinu, pro opozici, se v rozpravě dostatečně vyjádřit. A já to teď říkám takto zdůrazněně, protože jsme to často zvažovali právě v těch debatách, které se vedly v minulém období, a často jsme to zvažovali ještě právě v té pozici, když jsme byli ty dva roky a osm měsíců součástí vlády, že musí být právo pro parlamentní menšinu v rozpravě se dostatečně vyjádřit.
A ano, u této věci jsem si jistá tím, že jde o to, jakým způsobem se bude používat, že jde o nástroj, který je vhodné přenést z pouhého autonomního usnesení přímo do znění jednacího řádu, ale ne, nemá to být prosazováno na sílu. A zrovna tohle má být doladěná formulace, na které bude shoda.
A to jenom závěrem, tak, jako jsme byli připraveni jednat, tak jako jsme byli připraveni se podílet na té změně, chceme modernizaci fungování této Sněmovny, tak prostě nemůžeme zastírat, že skutečné řešení ta novela nepřinese, skutečnou modernizaci v podobě předvídatelnosti, to nepřinese, nepřinese to ani modernější a živější interpelace.
My navrhujeme tedy alespoň to opatření srážky z platu pro ministry, pokud by na interpelace opakovaně dlouhodobě nechodili. Ten důvod je jednoduchý. Za ty roky jsme to zažili mnohokrát, že byli konkrétní ministři, kteří prostě ignorovali interpelace a čtvrtek co čtvrtek tady chyběli a omlouvali se.
A nakonec u té nejcitlivější věci, a to je omezování práv parlamentní menšiny v rozpravě bychom si opravdu přáli jednání a vyladění těch formulací, které se toho dotýkají. Může to být velice citlivé a jsme si jistí, že tam je možnost tu shodu najít.
Já děkuji za pozornost a velmi bych si přála, aby skutečně navazovalo pracovní jednání na ty návrhy, co budou pak jako pozměňovací předneseny v druhém čtení. Myslím si, že jednací řád Sněmovny by si to žádal. Děkuji. ***
