Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.20 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Další důležitá změna samozřejmě závisí na tom, jak se k tomu postaví ten který předsedající, že i osoby, které jsou nadány přednostním právem podle § 67 písmeno d) a e), to jsou ty s tím omezeným časem, se musí vyjadřovat pouze k věci. Protože kdysi na začátku jednacího řádu bylo pouze napsáno, že vždy musí být dáno právo... Nebo má každý s přednostním právem možnost vystoupit a je mu uděleno slovo. Ale o tom, že se tam může mluvit úplně o čemkoliv, to v jednacím řádu napsáno není. To se vyvinulo, to je zvyklost, to je zavedená praxe, kterou chceme tímto nějakým způsobem napravit.
Pro fungování Poslanecké sněmovny je velmi důležité, že třetí čtení budou moci být nadále projednávána ve středu až do 19.00, ne do 14 hodin, jako tomu bylo doteď. A v případě, že nebude vzneseno veto, respektive námitka dvou poslaneckých klubů, tak třetí čtení může trvat i do 21. hodiny. A samozřejmě platí původní zákonná úprava, že kdyby se na tom usnesla většina, mohou být projednávána třetí čtení i v jiné dny a jiné časy. Na tom se nemění nic.
Důležitá změna, ke které nás v podstatě motivovala i rozhodnutí Ústavního soudu, že to takzvané hlasování na čas, to, co začalo jako takzvaná Faltýnkova finta, že bude umožněno jednacím řádem. To, co se v minulém volebním období stalo snad patnáctkrát, jestli se nepletu, že si většina rozhodla hlasováním, že v určitý čas bude ukončena rozprava a bude se hlasovat o zákonu, tak teď to bude výslovně uvedeno v zákonu, protože Ústavní soud opakovaně uvedl a potvrdil, že takový postup není zákonný, nebyl v souladu s jednacím řádem. Takže teď budeme mít ustanovení, které v § 66 jasně říká, že v případě hlasování na čas končí rozprava bez ohledu na to, zda vystoupili všichni přihlášení poslanci. K něčemu takovému by měla přikročit Poslanecká sněmovna opravdu jen ve výjimečných případech.
U ústních interpelací se navrhuje zkrácení času na jejich podání, a to na 10 hodin, a následně se bude losovat v 10.30. Je to spíše technické opatření. Slibujeme si od toho větší kvalitu vystoupení interpelovaných ministrů, kteří budou mít přece jenom o trochu více času na to, aby se připravili.
Do jednacího řádu je zaveden výbor pro kulturu a mediální záležitosti, což je věc, na které jsme se shodli napříč všemi poslaneckými kluby.
Další technické opatření - je zavedeno oprávnění předsedy Sněmovny zařadit zprávy a podobné body na pořad schůze, neučiní-li tak organizační výbor. Byla to opět technická záležitost, která ztěžovala zařazení bodů, že tak nemohl učinit přímo předseda a bylo nutné svolávat organizační výbor nebo jsme hlasovali per rollam.
No, a konečně na závěr - do jednacího řádu jsme doplnili elektronický systém tvorby právních předpisů, takzvanou eLegislativu.
Tak to je zhruba maximální stručná rekapitulace, jaké jsem byl schopen. Doufám, že kdo měl možnost si ji poslechnout, tak aspoň má přehled o tom, o čem budeme dál debatovat.
My jsme se k této věci sešli dvakrát i s opozicí v prosinci loňského roku. Některým námitkám jsme vyhověli. Tam, kde opoziční kluby ani ony nebyly jednotné v tom, jakým způsobem by chtěly řešit nějaké slabší místo jednacího řádu, tam zůstal v původní podobě ten koaliční návrh tak, jak jsme s ním na ta jednání přišli. Ale slíbil jsem všem, že jestliže bude konstruktivní debata, je tady pořád prostor ve druhém čtení, abychom se ještě dohodli na nějakých pozměňovacích návrzích. Protože opravdu jednací řád se týká nás všech, pro fungování Poslanecké sněmovny je to asi ten nejdůležitější předpis a nebylo by dobré tlačit to za každou cenu silou.
Na druhou stranu kdybychom tak dlouho debatovali, dokud se na všem neshodneme, tak mám desetiletou zkušenost, že bychom žádný zákon nebyli schopni předložit vůbec. To znamená nějakou jednotící sílu a nějaký základní návrh jsme předložit museli a většinově prosadíme, ale doufám v nějakou debatu. Můžeme odborné veřejnosti, včetně akademiků, včetně soudců Ústavního soudu předvést a ukázat, jak funguje demokratická debata v Poslanecké sněmovně. My se navzájem budeme poslouchat, když si vyjdeme vstříc, ale nakonec rozhodne svým hlasováním nějaká většina. A doufám, že v nějakém respektu a že dosáhneme třeba i ústavní většiny. To je takové moje osobní skryté přání.
Chtěl bych na závěr ocenit - a doufám, že jim tím nijak neublížím - i opoziční poslance, kteří se spolupodepsali pod tento návrh. Vím, že to v té zjitřené atmosféře není jednoduché, ale já si cením toho gesta, že ví, že něco se s tím jednacím řádem dělat musí.
Já jsem na úvod řekl, že jednací řád stejně nic nevyřeší za nás. A zřejmě už nazrál čas po těch třiceti letech, aby byl přijat úplně nový jednací řád. Ale za tímto účelem předpokládám, že vznikne pracovní skupina, na kterou jsou opět zváni zástupci všech poslaneckých klubů, a my bychom se měli postupně dostat k tomu, že by byl přijat úplně nový zákon o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ale do té doby se těším na debatu nad tímto návrhem. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Renata Vesecká. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Renata Vesecká: Pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, děkuji za slovo. A děkuji především také mému předřečníkovi, zástupci navrhovatelů této změny, kterou bychom se měli zabývat.
Já rozhodně nebudu dalekosáhle hovořit o tom, jak je potřeba tato změna, protože si myslím, že to zde zaznělo dostatečně, a navíc jsem přesvědčena o tom, že si nutnost této změny uvědomují všichni zde přítomní i ti nepřítomní poslanci. Já se tedy zaměřím pouze na otázky, které souvisí se shrnutím procesu projednávání.
Tento návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk číslo 72/0 dne 18. prosince loňského roku, tedy 2025. Souhlasné stanovisko vlády pak bylo rozesláno poslancům 23. prosince taktéž loňského roku jako tisk 72/1. Předseda Sněmovny pak rozhodnutím číslo 7 projednání návrhu zákona doporučil 5. ledna 2026 a navrhl přikázat k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto výboru garančnímu.
Ještě v rámci svého vystoupení bych vás kromě tohoto shrnutí ráda seznámila se stanoviskem Parlamentního institutu, který se vyjadřoval k souladu této změny s právem Evropské unie. Dovolím si zde odcitovat: "Tyto racionalizační kroky, které jsou předmětem novely jednacího řádu, se nedotýkají demokratického charakteru jednání v parlamentu, odpovídají zásadám právního státu a spravedlivým a nediskriminačním procedurálním pravidlům parlamentu. Z tohoto důvodu tedy neodporují katalogům základních práv, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jinak se právo Evropské unie na procedurální detail jednání parlamentu nevztahuje. Návrh zákona" - to je tedy výstup Parlamentního institutu - "tedy není v rozporu s předpisy Evropské unie."
Můj předřečník se zde podrobně vyjádřil k jednotlivým navrhovaným úpravám a změnám a mně tedy dovolte pouze velice stručně shrnout, v čem je vnímán hlavní přínos a co vlastně tyto změny mají přinést za cíl? ***
