Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Za prvé. Konec lakování na zeleno, tedy greenwashing. Jako konzervativní politici věříme v pravdu a fakta, to je základem našeho zdravého rozumu. Sněmovní tisk číslo 53 reaguje na nešvar, který se v posledních letech rozšířil jako mor, takzvaný greenwashing. Firmy se předhání v tom, kdo má zelenější nebo ekologičtější produkt, aniž by tato tvrzení měla nakonec ve finále reálný základ.

Tento zákon tedy transponuje směrnici 2024/825, která má za cíl posílit postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Zavádíme jasná pravidla. Obchodník nesmí uvádět obecná environmentální tvrzení jako šetrný k životnímu prostředí, eko nebo zelený, pokud nejsou podložena uznávanou vynikající environmentální vlastností. Je to ochrana trhu před lží. My nechceme lidem zakazovat, co si mají kupovat, ale chceme, aby už, když si za zelený produkt připlatí, věděli, že nekupují jen barevný obal, ale také skutečnou hodnotu.

Za druhé. Právo na opravu a boj proti kazítkům, eufemisticky řečeno, kazítkům. V mém projevu na kongresu jsem zdůraznil mezigenerační odpovědnost. Ta spočívá i v tom, že nebudeme generací, která všechno jen vyhodí a koupí si nové. A právě sněmovní tisk číslo 53 se zaměřuje i na životnost výrobku. Implementací směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží, tedy směrnice 2024/1799, dáváme spotřebitelům nástroj, jak efektivněji vyžadovat opravu. Je koneckonců neuvěřitelné plýtvání, když funkční spotřebič skončí na skládce jen proto, že náhradní díl je nedostupný nebo oprava neodůvodněně drahá. Podporou oprav podporujeme i české řemeslníky koneckonců, malé opraváře a lokální ekonomiku. To je bytostně pravicové téma - podpora drobného podnikání a boj proti zbytečnému plýtvání zdroji.

Za třetí. Informační povinnost a životnost a náhradních dílech(?). Jedním z klíčových bodů mé vize je technologie místo chudoby. Aby technologie sloužily lidem, musí o nich lidé mít také informace. Tisk 53zavádí povinnost informovat spotřebitele o tom, jak dlouho bude pro daný výrobek k dispozici aktualizace softwaru a také náhradní díly. Dnes si koupíte třeba chytrou pračku nebo telefon a za dva roky zjistíte, že software už není podporován a přístroj je nepoužitelný. To je forma řekněme plánovaného zastarávání, která drancuje peněženky občanů. Sněmovní tisk 53 tyto praktiky omezuje. Informovaný spotřebitel je silný spotřebitel, který svým nákupním rozhodnutím kultivuje trh.

Za čtvrté. Technický detail - změny v občanském zákoníku. Dovolte mi, abych se zastavil u části druhé článku 3, tedy u přechodných ustanovení občanského zákoníku. Tento tisk není jen o letácích v obchodech, ale o hlubokém zásahu do závazkového práva. Nová pravidla odpovědnosti za vady se budou uplatňovat na smlouvy uzavřené ode dne účinnosti zákona, což je u této části navrženo ke 31. červenci 2026. Proto také navrhuji jeho zařazení právě nebo předřazení, protože tento termín se samozřejmě již blíží kvapem.

Takto dělená účinnost je nezbytná, aby se trh mohl připravit na nové standardy, záruky a opravitelnosti. Musíme zajistit právní jistotu, nikdo nemůže měnit pravidla uprostřed běžícího smluvního vztahu.

Za páté. Mezinárodní kontext a termíny transpozice. Musíme také jednat rychle. Směrnice 2024/825 vyžaduje transpozici do - a teď dobře poslouchejte - 27. března. Pokud tento termín nestihneme, vystavujeme se sankcím, což by bylo v přímém rozporu s naším principem dobrého hospodaření. Rakousko a Německo již tyto normy do svých právních řádů včlenily. Naši obchodníci nesmí být v nevýhodě tím, že nebudou mít jasno v tom, jaká tvrzení mohou na společném evropském trhu používat.

Za šesté. Ekologie zdravého rozumu v praxi. Vážené kolegyně a kolegové. Tento zákon je ukázkou toho, jak vypadá ekologie ODS v praxi. Ne zákazy, ale pravdivé informace, ne dotace, ale podpora opravitelnosti a tržní soutěže, ne ideologie, ale ochrana peněženek našich občanů před nekvalitním zbožím. Je to zákon, který vrací úctu k materiálu a k práci. Je to zákon, který brání lidskou důstojnost tím, že nedovoluje zneužívat nevědomosti spotřebitele.

V návaznosti na sněmovní tisk 53 a implementaci evropské směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci se výrazně rozšiřuje takzvaná černá listina nekalých obchodních praktik. Jde o praktiky, které jsou zakázány za všech okolností, aniž by se musel prokazovat jejich konkrétní dopad na rozhodování spotřebitele. Zde bych si dovolil uvést podrobný rozbor klíčových nových bodů s citací principů a hypotetickými příklady pro vaši argumentaci.

Za prvé. Neoprávněné používání log udržitelnosti, citace principů. Zakazuje se umisťovat logo udržitelnosti, které není založeno na certifikačním systému nebo které bylo zřízeno orgány veřejné moci. Hypotetický příklad. Výrobce triček si sám graficky navrhne zelený lístek s nápisem eko friendly standard 2026 a umístí ho na visačku. Toto logo vypadá jako oficiální certifikát, ale ve skutečnosti neexistuje žádná nezávislá kontrola, která by toto tvrzení prověřovala. Důsledek? Spotřebitel je klamán zdáním, že výrobek prošel přísným schvalovacím procesem třetí strany.

Za druhé. Nepravdivá a nepodložená environmentální tvrzení. Jak už jsem zmiňoval, ten takzvaný greenwashing. Zakazuje se uvádět obecná environmentální tvrzení, u nichž obchodník není schopen prokázat uznávanou vynikající environmentální vlastnost relevantní pro dané tvrzení. Hypotetický příklad: na obalu pracího prášku je velkým písmem uvedeno šetrný k přírodě nebo zelená volba, aniž by bylo specifikováno, proč. Například biologická odbouratelnost, absence mikroplastů a podobně. Důsledek? Pokud výrobce nemá jasný vědecký podklad pro takto široké tvrzení, jde o klamavou praktiku. Zákon vyžaduje konkrétnost místo vágních hesel.

Za třetí. Tvrzení o vlivu na životním prostředí u celého výrobku, týká-li se jen části. Zakazuje se uvádět environmentální tvrzení o celém produktu, pokud se ve skutečnosti týká pouze určeného aspektu produktu nebo jen určité složky. Hypotetický příklad: výrobce balené vody inzeruje 100 procent recyklovaný produkt, ve skutečnosti je však z recyklovaného plastu vyrobena pouze láhev, nikoliv víčko nebo etiketa. Důsledkem pak je, že spotřebitel nabývá dojmu, že celý cyklus výrobku je uzavřený, ačkoliv podstatné části stále zatěžují prostředí jako primární odpad.

Za čtvrté. Klamání o životnosti výrobku, takzvaná, eufemisticky řečeno, kazítka. Zakazuje se uvádět nepravdivé tvrzení o životnosti výrobku z hlediska jeho doby fungování nebo intenzity používání za obvyklých podmínek. Opět si řekněme hypotetický příklad. Prodejci bezdrátových sluchátek tvrdí, že baterie udrží 90 procent své kapacity po dobu pěti let každodenního používání. Testy však prokazují, že chemické složení baterie degraduje na 50 procentech už po 18 měsících. A důsledek? Spotřebitel investuje do dražšího výrobku v naději na dlouhou životnost, která je záměrně nadhodnocena marketingem.

Za páté. Pobízení k výměně spotřebního materiálu dříve, než je nutné. Zakazuje se prezentovat spotřebiteli jako nezbytnou výměnu spotřebního materiálu dříve, než je to z technického důvodu nutné. Pojďme si říct třeba hypotetický příklad. Tiskárna začne blokovat tisk a na displeji se zobrazí hlášení: "toner je prázdný, nutná okamžitá výměna", ačkoliv v kazetě zbývá ještě 20 procent barvy, což by stačilo na dalších 200 stran textu. Důsledek? Obchodník uměle zvyšuje spotřebu materiálu na úkor peněženky zákazníka, ale i na úkor životního prostředí.

Za šesté. Zmatené označení funkčnosti při použití neoriginálních dílů. Zakazuje se opomenout informovat spotřebitele, že zboží je navrženo tak, aby byla omezena jeho funkčnost při použití náhradních dílů, software nebo příslušenství, které nejsou dodány původním výrobcem. Pojďme se zase říct hypotetický příklad. Výrobce chytrých telefonů vydá aktualizaci softwaru, která záměrně zpomalí procesor nebo zablokuje funkci face ID, pokud zjistí, že byl displej vyměněn v neautorizovaném servisu, i když je displej plně funkční. Důsledek? Spotřebitel je nucen využívat předražené služby výrobce, aniž by o tomto omezení věděl v momentě nákupu telefonu.

Tato černá listina není útokem na poctivé podnikatele, ale obranou poctivosti. Tím, že vyčistíme trh od těchto nekalých praktik, dáváme prostor českým firmám, které skutečně investují do kvality a trvanlivosti, aby jejich poctivost nebyla přehlušena lživým marketingem levné konkurence. Tyto dva bloky představují těžkou váhu.

Dovolte mi ještě, abych se zastavil u připravenosti státu. Tak... Ještě mi dovolte tedy, abych přešel k ryze praktické, ale o to kritičtější části sněmovního tisku 53, a tou je harmonogram jeho účinnosti. ***