Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Ačkoliv zde byla krátká pauza mezi vystoupením Zdeňka Hřiba, já bych se chtěl ještě vrátit k tomu návrhu, který tady zmínil. Když jsme měli minulý týden schůzi o důvěře vládě a když vidím i tu reflexi občanů ale i některých politiků na tom, že ta Sněmovna je pomalá, že je potřeba schvalovat věci, já bych chtěl upozornit, že tento návrh, který chci, a já vyberu tedy jiné datum zařazení, ale tento návrh, který bych chtěl protlačit, vlastně umožňuje i vládě řešit problém, který mají na stole, ale už v režimu, který vlastně je na úrovni Sněmovny.

Ten návrh na posílení antimonopolního úřadu byl reakcí minulé vlády na to, jakým způsobem v České republice dlouhodobě rostly ceny, a ačkoliv antimonopolní úřad, který je pověřen dohlížet nad férovostí trhu, dělal různé průzkumy a dokonce shledal vznik monopolu, oligopolu nebo i vertikálních monopolů, kdy od výrobce nebo od zemědělského produktu až po finální prodej vlastně ovládá jedna skupina nebo jeden nějaký holding, ale vymlouval se na to, že nemá v rukou potřebné nástroje, jakými by tohoto mohl řešit. Já si dokonce pamatuju, že v době, kdy letěly nahoru v důsledku války ceny energií, tak vystoupil Tomáš Prouza, to je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, a řekl v televizi takovou hlášku, která nás trošku tenkrát zabolela na vládě, že - zdražují se ceny, to my obchodníci asi budeme muset všechno zdražit. Což pokud zazní v neveřejném prostoru od někoho, kdo zastupuje právě ty obchodníky, i toto lze vnímat jako jakousi dohodu o tom, že tedy kolektivně pojďme zdražit produkty, protože teď se to smí. Opět i toto měl na starost antimonopolní úřad nějakým způsobem vyhodnotit. Nicméně tato řekněme veřejná intervence Tomáše Prouzy, a toto není namířeno proti němu, nakonec nebyla shledána problematickou.

Několik ministrů bývalé vlády, ať už to byl koordinačně ministr Šalomoun nebo ministr Marek Výborný, tedy připravovali návrh zákona, který se dokonce na vládě schválil někdy v roce 2024 a přistál tady do Sněmovny. A mě trošku mrzelo, a my už jsme nebyli součástí té vlády zhruba rok, kdy za ten rok, od konce roku 2024 vlastně až do voleb v roce 2025, tento návrh nebyl zařazen na jednání Sněmovny, ačkoliv současná vláda i ta minulá vláda vlastně hovoří o tom, že je nutné v České republice řešit ceny potravin. Proč si myslím, že by koalice mohla zvednout tuto nabídku a s tímto zákonem pracovat? Protože ten návrh prošel komisemi Legislativní rady vlády, má u sebe potřebnou analytiku a i ta minulá vláda, byť podruhé to trošku skřípalo, k němu dala kladné stanovisko už v té verzi poslaneckého návrhu. Ale není to nějaký výkřik do tmy. Je to skutečně pečlivě s mezirezortem připravený návrh, který prostě spadl pod stůl v minulém volebním období a mohl by být dobrým nosičem, abychom my jako Sněmovna těmto z mého pohledu nekalým praktikám v dohodách o finálních cenách na trhu nějakým způsobem mohli utnout tipec.

Často se lidem hovoří o tom, že legislativa je přebujelá, že vše regulujeme. Role antimonopolního úřadu nemá být a priori, že by někomu něco zakazovala, ale má dohlížet nad férovým trhem. To se z našeho pohledu tady neděje. Dokonce antimonopolní úřad často jakoby radí, jakým způsobem to udělat, aby ten významný podíl na trhu nebyl dosažen. Někomu poradí třeba - prodejte dvě pekárny a už si můžete koupit celé United Bakeries a podobně. Ale vůbec neřeší situace, kdy třeba kontrola nebo kdy objem v tom vertikálním monopolu už je na hraniční rovině. Jestli máte 50 procent nebo 48 procent zas až tak velkou roli v tom rozhodování nehraje.

Ten návrh zákona má v sobě skutečně navržené potřebné nástroje, kterými může antimonopolní úřad disponovat. A byl to právě jeho předseda Mlsna, který říkal - ono se to tady tak jako děje, ale my vlastně nemáme žádný nástroj, kterým bychom toto mohli rozbíjet, tak tento návrh zákona ty nástroje poskytuje. Je to vůči strukturálním a opakovaným problémům, které veřejná soutěž v České republice má, má tam takzvané zavedení call in režimu, to je možného přezkumu spojení soutěžitelů. Je to prostě celá řada důležitých věcí, které můžou mít příznivý zásah do kvality tržního prostředí v České republice.

My často zmiňujeme potraviny, ale já doufám, že to zase vyplave a nevím, jestli to zvedne pan Havlíček nebo pan ministr Havlíček nebo třeba pan kolega Králíček. Podobná situace je s operátory a s cenami tarifů v České republice, vracíme se k tomu znovu a znovu. Prostě monopoly a oligopoly v České republice existují, deformují trh a antimonopolní úřad, ale někdy i Česká obchodní inspekce a další, jsou vůči tomu bezzubé.

Když budeme probírat tenhle ten návrh zákona, určitě není od věci podívat se i třeba na Českou obchodní inspekci a další. To není součástí tohoto návrhu. Například ceny, které jsou uděleny řetězcům pro klamavou reklamu nebo pro takzvané falešné slevy, jsou skutečně směšné. Jsou to řády milionů tam, kde každá třetí nebo čtvrtá sleva, ať teď nevařím z vody, je vlastně falešná sleva. A zatímco ty supermarkety jako finální prodejci potravin vydělávají enormní množství peněz, spousta jde do zahraničí, tak vlastně případné pokuty za porušení nějakých pravidel jsou skutečně směšné z pohledu výkonu ekonomiky právě supermarketů v České republice.

Já bych vás chtěl poprosit, abychom zakopali válečné sekery zrovna v případě tohoto návrhu zákona, protože drahé ceny potravin dopadají na rodiny v České republice stejnoměrně, byť samozřejmě bohatší lidé toto tolik nepociťují, a abyste dali podporu projednání tohoto zákona v prvním čtení, protože předpokládám a minimálně takový mám pocit z toho jednání, které probíhalo na úrovni vlády a koaliční rady, že pokud to nebudou nějaké softové věci, měříme tady ceny na trhu a reportujeme, kolik by měly tak případně stát banány, tak stejně jako k ničemu jinému než k posílení antimonopolního úřadu v této části ta vládní koalice nemůže dojít. A tady můžeme významně ušetřit čas. Jak říkám, tenhle ten návrh neberu nějak politicky, má všechny náležitosti a prosím o podporu jeho projednání v prvním čtení.

A protože pan předseda Hřib navrhoval zařazení tohoto bodu na dnešek jako první bod, a já vím, že tady je touha probrat ty grémiem navržené věci, tak pokud by toto neprošlo, já bych si dovolil tento bod zařadit jako první bod na pátek do řádné schůze poté, co bude ukončena schůze mimořádná, která probíhá. Ale první bod na pátek do řádné schůze. A jenom pro úplnost, je to sněmovní tisk číslo 5, vidíte, že byl předložen velmi brzo poté, co začala fungovat Sněmovna, a ten bod je pod číslem 25 - Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, mám napsáno jako první bod v pátek v řádné schůzi. To znamená, až skončí ta mimořádná. (Hovor s pracovníkem organizačního odboru: Já to vím, ne.) V této chvíli je na řadě Jan Bureš. Pro vaši informaci se připraví Jiří Havránek, Václav Pláteník, Martin Baxa, Petr Hladík a Olga Richterová, pokud dorazí. (Poslanec Bureš jde ke stolku.) Pane poslanče, počkejte, než začnete, ještě omluvy: Karel Beran od 15.30 do 17.30 - pracovní důvody, Eva Decroix od 16 hodin - osobní důvody, Marie Pošarová od 14 do 14.10 - bez udání důvodů. Máte slovo.

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane předsedající. Já jsem z vašeho vystoupení, které jsem zaznamenával tak řekněme ne úplně pečlivě, jak by si asi zasloužilo, pochopil, že máte tendenci to dnešní jednání trošku natáhnout. Tak já bych si dovolil tedy přednést čtyři návrhy na zařazení čtyř bodů, respektive předřazení těch čtyř bodů jako body 1, 2, 3, 4 dnešního programu.

Tak prosím pěkně první bod, který bych si dovolil navrhnout, je to sněmovní tisk číslo 53. Tenhle sněmovní tisk, jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník. Předpokládám, že i vy, pane předsedající, k němu určitě máte velmi kladné stanovisko, respektive kladný vztah, protože se dlouhodobě zabýváte právě ochranou spotřebitele. Ono by se totiž na první pohled mohlo zdát, že jde o další z řady drobných úprav spotřebitelského práva, ale musím upozornit, že opak je pravdou. Tento tisk v sobě nese zásadní revoluci v tom, jak nahlížíme na udržitelnost, na kvalitu výrobků, ale taky na férovost informací, které jsou nám jako občanům i spotřebitelům předkládány. Dovolte mi tedy, abych tento tisk podrobně odůvodnil a vysvětlil, proč jeho projednání podle mého názoru nesnese odkladu, a to i v kontextu naší vize modré ekologie a racionálního přístupu k ochraně životního prostředí skrze tržní mechanismy, nikoliv skrze ideologické zákazy. ***