Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně kolegové, prosím, dovolte po dlouhém čekání i mně, abych se tady jako nejen jako opoziční poslanec, ale jako někdo se zkušeností ze státní správy, nejen té české, a především jako občan, který věří v efektivní stát s kvalitní a nezávislou státní správou vyjádřil k předloženým návrhům zákona, který de facto ruší zákon o státní službě, likviduje tím všechno, co bylo na této půdě doposavad dosaženo a z té dlouhé trnité cesty k moderní státní správě schází.

Budu se v první řadě obracet na předkladatele a vládní koalici, protože nepochybuji, že vaše kroky jsou z velké části vedeny snahou oslabit stát, odstranit pojistky, které brání politikům ovlivňovat úředníky tam, kde to není žádoucí a dělat z nich poslušné, nejlépe vystrašené poskoky.

Obracím se ale ke všem politikům a taky k občanům, protože řada lidí se domnívá, chybně domnívá, že na úředníky je třeba přísnost, že jsou přítěží, že jich je moc, že brzdí a další a další předsudky nebo neporozumění.

Vzpomínám si při jednom projednávání před mnoha lety, koukal jsem na to samozřejmě v televizi, o zákonu o státní službě, tuším, že to bylo v roce 2014, poslanci ODS měli tiskovou konferenci, kam si vzali betonovou dlaždici se zapíchanými špejlemi a na nich měli fotky tehdejších vrcholných úředníků a hovořili o zabetonování státní správy. To nikomu nevyčítám, na nikoho se nezlobím, neukazuji, ale chci naznačit, že státní správa a úředníci v této Sněmovně nikdy neměli na růžích ustláno, jak se říká. Na rozdíl od předkladatelů mám zkušenost z práce v ústředním orgánu, ať jako úředník nebo později jako náměstek a rád tady konstatuji, že si všech, kdo pracují pro stát, takto velmi vážím a vím, že mezi nimi jsou nesmírně erudovaní a schopní lidé.

Ale zároveň tady přiznávám a přidávám se ke všem, kdo tady poukazovali na nedostatky, že si nedělám iluze o současném stavu. Jsem si vědom celé řady slabých míst v tom, jak úřady a úředníci dneska fungují. Takže když já tady cituji seriál Jistě, pane ministře, že státní služba je opozicí, kterou máte v úřadě, tak vím, o čem mluvím.

Ovšem klíčem k opravdu kvalitní správě, třeba jako ji známe v Británii, Francii a podobně, je především konkurenceschopnost na pracovním trhu, perspektiva kariéry, profesionalita a prostupnost a nezávislost. Chtěl bych se k těmto klíčovým krokům ke kvalitní a efektivní státní správě tady vyjádřit zvlášť. Nezávislost, jak si chybně představují zástupci dnešní koalice, znamená loajalitu ke státu, ne ke konkrétním politikům. Nejde o to, kde máme naše lidi, ale o to, kdo slouží našemu státu. Úřady nemají fungovat jako za krále Klacka. To si připusťme. Já během své služby na ministerstvu jsem pochopil, že dneska třeba udělat jednání on-line je pořád pokrokový přístup v první řadě je potřeba pracovat pro státní službu, pak pro jednotlivé úřady. Aktuálně přestup mezi rezorty může stále připomínat posun v čase. Takové velké rozdíly jsou mezi jednotlivými ústředními orgány státní správy.

Práce pro stát musí být preferovanou volbou pro schopné, hodnotově orientované lidi, ne pro nadšence. Když pětadvacetiletý právník nastoupí na úřad s tím, že za patnáct let může být třeba vrchní ředitel, je to perspektiva. Když mu šéfy dvě patra nad ním budou dělat kámoši aktuálního ministra, co se tomu budou dva roky učit a za další dva roky odejdou, není to moc vábná představa. Zákon o státní službě je to, co chrání náš stát, když vám na ministerstvu někdo nasadí Filipa Turka.

U cca třetiny až poloviny úředníků platí, že když vyjdou před budovu, do první firmy nastoupí minimálně za dvojnásobek. Takže úřady často stojí na srdcařích a nebo na netransparentním nebo různým způsobem komplikovaným systému osobního ohodnocení a odměn. A peníze zdaleka nejsou všechno, byť je to samozřejmě klíčový prvek. Ale zkuste se bavit třeba o benefitech, například, jaký je rozdíl mezi FKSP a podobnými fondy mezi samosprávami a státní správou. Talent management a podobně. Na těchto problémech se shodují odborníci, odboráři, samotní úředníci. Se všemi z těchto jsem se v posledním týdnu tady ve Sněmovně sešel.

Ovšem ani jeden z těchto problémů naší státní správy navrhovaná úprava neřeší, naopak situaci v novém spíše zhoršuje.

Opusťme ideologii, ale přistupme k realitě. Služební zákon nevznikl proto, aby chránil úředníky před prací, jak si někdo může myslet, ale vznikl proto, aby chránil úředníky před politiky. Aby zajistil kontinuitu, odbornost a nestrannost veřejné správy napříč volebními obdobími. To není levicový ani pravicový koncept, to je základ odpovědného kompetentního státu.

Za zcela zásadní problém vidím to, že návrh ruší ochranu úředníků před nátlakem od politiků. Dnes tu existuje nezávislá služební komise, pojistka, že úředník, který rozhoduje nestranně a v souladu se zákonem, nebude sankcionován za to, že se znelíbil konkrétnímu politikovi. Podle vašeho návrhu má tato pojistka zmizet. Úředník se pak může bránit jedině soudně. V některých případech po mnoha letech. To není moderní státní správa, to je prostředí nejistoty, strachu, rozbíjí institucionální rámec, který aktuálně máme.

Hodně mluvíte o flexibilitě, což ve vašem pojetí znamená pouze vyhazování. Jako kdyby si předkladatelé pod řízením státu nedokázali představit nic jiného než vyhazování z práce. Přitom už dnes existují nástroje, které flexibilitu zvyšují. To víme, protože ministerstva jste znatelně provětrali po nástupu nové vlády. Novela služebního zákona účinná od 1. ledna 2025 umožňuje rychlejší nábor, jednodušší odchody, přístup lidí se zahraničním vzděláním. Doposavad lidé, kteří vystudovali prestižní univerzity v zahraničí, platili si třeba školné, vrátili se proto, aby pracovali na ministerstvech, řadu z nich jsem potkal, nebylo jim uznáváno vzdělání. Taková naprostá hloupost. I toto se podařilo opravit. Tyto nástroje zatím ani nebyly pořádně využity a vyhodnoceny. Proč je tedy smetete ze stolu dřív, než se vyhodnotí a než na základě nich se můžeme poučit dál?

Musím samozřejmě kritizovat i způsob přípravy tohoto návrhu. Zákon, který přímo ovlivňuje kvalitu veřejných služeb pro občany, je předkládán jako poslanecký návrh bez standardního připomínkového řízení, bez diskuse s odborníky, bez hodnocení dopadů a regulace, bez dat. Bez debaty s vedením státní služby, to jste vyhodili, a bez debaty s odbory, s experty.

My samozřejmě víme, že se k tomu hrdě hlásí pan Kněžínek, který prohlašoval, že to napsal za týden o Vánocích. Ale přijde nám to špatně. Nevím, jestli tady sedí pan poslanec Nacher, jistě by upozornil, že minulá vláda taky předkládala rozsáhlé novely zákonů poslaneckou iniciativou. V obou případech je to špatně.

Přitom stát nemůžeme řídit metodou pokusů a omylů, jako se to dělalo během covidu. Už jednou jsme prošli uspěchaným přijetím služebního zákona, dodnes vlastně opravujeme pouze chyby a stále jsme tak zhruba v polovině toho, čeho bychom s efektivní moderní státní správou chtěli dosáhnout.

Zásadním varováním je také tempo, které předkladatelé navrhují. Půl roku na kompletní přechod tisíců zaměstnanců do nového režimu. To není reforma, to je podle mě hazard. Hazard se státní správou se vždycky vrátí občanům v pomalejších, méně kvalitnějších službách, v chaosu, nedůvěře. A tady nejde o to, co konkrétně se stane změnou charakteru z veřejnosprávní na soukromosprávní a podobně.

Představme si aktuální situaci. Polovina státních úředníků je aktuálně ve věku 50 plus. Tyto lidi velmi zásadním způsobem znejistíte. Ale co je podle mě závažnější, novou generaci úředníků tím velmi špatně získáte, protože motivace pracovat v takovém prostředí bude za mě velmi mlhavá.

Taky bych rád upozornil na to, že v programovém prohlášení vaší vlády, stejně tak jako v hospodářské strategii Karla Havlíčka, se hovoří o novelizaci zákona o státní službě nebo následně o zkvalitnění, zprofesionálnění a zkonkurenceschopnění státní správy. Váš návrh jde absolutně proti těmto dvěma návrhům, že vláda zastává názor, který zároveň vyvrací. To kdysi budilo ještě pohoršení. Velmi specificky, včera tady probíhala debata o stavebním zákonu a já předesílám, že to je problematika, které určitě nerozumím, ale byl jsem upozorněn na to, že právě novela stavebního zákona směřuje k centralizaci a sjednocení výkonu působností v územním a stavebním řízení, kdežto návrh zákona o státních zaměstnancích naproti tomu směřuje k decentralizaci personální politiky, roztříštění pravidel mezi jednotlivé úřady, oslabení centrální koordinace. ***