Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.20 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Tolik závěr. Teď opravdu končím takto striktně svoji citaci a teď si dovolím z toho stanoviska - opravdu jsem pro úplnost vybral podle mého názoru to, co je na stanovisku Parlamentního institutu to klíčové.
Parlamentní institut jednoznačně uvádí, že úprava státní služby nebo právního poměru - já to zobecním - právního poměru státních zaměstnanců ke státu není ve vztahu ke členským státům přímo regulována přímými vynutitelnými a přímo aplikovatelnými akty Evropské unie. Tak tomu není. Nicméně ze stanoviska Parlamentního institutu - a teď jsem zhruba ve druhé třetině toho stanoviska - vyplývá - a teď zase začíná citace: z předchozích zkušeností lze dovodit, že v souvislosti s požadavkem depolitizace budou i nyní přezkoumávána pravidla týkající se systemizace. Dále lze předpokládat, že pozornost komise bude zaměřena i na postavení a práva státních zaměstnanců, včetně postupu při ukončování jejich pracovních poměrů a možností jejich soudní ochrany. EU nemá konkrétně zakotvenou - to je to, co jsem shrnoval před chviličkou - pravomoc zasahovat do záležitostí veřejné správy členských států, nicméně určité kvality státní správy, kromě výše uvedeného též například opatření k zabránění střetu zájmů a korupce či k podpoře whistleblowerů a podobně mohou být relevantní z hlediska hodnocení stavu vlády, práva v daném členském státě - Rule of Law - nebo například případy, když jsou státní zaměstnanci zapojeni do sdílení řízení unijního rozpočtu.
Tolik raději upozorňuju na stanovisko Parlamentního institutu - a opravdu se dotýká i věcí, které tady někteří řečníci - já je za to vůbec nějak nekritizuju, byl bych pak subjektivní, a to si jako zpravodaj nemohu dovolit - tyto aspekty někteří řečníci ještě před otevřením dnešního programu uváděli.
A posouvám se k samotnému představení klíčových změn, které návrh zákona přináší. Aktuálně platná účinná úprava státní služby v naší zemi je obsažena v zákonu o státní službě 234/2014 Sb. Za 11 let - vlastně před pár dny jsme dovršili 11 let účinnosti zákona, tak je to nepochybně doba, kdy lze objektivně - a v zásadě bych to mohl říct o jakémkoliv právním předpisu - hodnotit nastavení správnosti té právní regulace, v tomto případě nastavení správnosti - nebo správnost nastavení právní úpravy státní služby v České republice. Tato objektivní hodnocení - a v zásadě jsou vypracována - my jsme si nějak naše vystoupení neslaďovali, ona byla zmiňovaná i zástupcem skupiny navrhovatelů přede mnou - tak ta objektivní hodnocení minimálně tří velmi různorodých institucí - a vnějších institucí - tak nevyplývají k fungování českého systému státní služby vůbec dobře. Byly tady opravdu zmiňovány. Analýza KPMG z roku 2018. Průběžné - ono to není o jedné zprávě - ale průběžné hodnotící zprávě Evropské komise, anebo analýza Univerzity Karlovy, kterou si objednala vláda v předchozím volebním období v průběhu roku 2022.
Cílem návrhu podle předkladatelů - teď opravdu zase to není můj subjektivní názor - je tedy reflexe a napravení nedostatku dosavadního nastavení systému státní služby z pohledu toho, jak to vnímají navrhovatelé. Toho se má podle návrhu zákona dosáhnout - a teď vlastně zaklápím ten - sněmovníky 76 do tří klíčových principů.
Za prvé, překlopením dosavadního systému státní služby na právní vztah státních zaměstnanců, který by měl být primárně nově postaven na smluvním principu, byť s výraznými veřejnoprávními prvky, nikoliv na správním principu. To je první, řekněme, taková ta, řeknu, věc stojící před závorkou.
Za druhé by měl být ten právní vztah pracovním poměrem a za třetí by měl být ten právní vztah státních zaměstnanců postaven na principu subsidiarity té nové právní úpravy se zákoníkem práce a samozřejmě logicky tím pádem občanským zákoníkem.
Tak, to je vytknuto před závorku - nebo vytknuty před závorku tři parametry, které se v zásadě jako červené nitě táhnou celým návrhem zákona.
Teď už telegraficky, o tom pak bude nepochybně ta podrobná diskuse v rámci obecné rozpravy, takže již vypíchnu pouze telegraficky konkrétní dílčí právní instituty, které návrh zákona o státních zaměstnancích obsahuje. Jdu v zásadě chronologicky nebo systematicky po návrhu zákona. Návrh zákona z těch dílčích institutů upravuje organizaci zaměstnávání státních zaměstnanců, specifické aspekty pracovního poměru státních zaměstnanců, za třetí proces obsazování pracovních míst státních zaměstnanců, postup jmenování, odvolávání z funkce či případně vzdání se funkce vedoucích státních zaměstnanců, speciální úpravu některých práv a povinností státních zaměstnanců, úpravu odměňování státních zaměstnanců, právní úpravu úřednické zkoušky státních zaměstnanců, organizační záležitosti týkající se vlastně fungování té nové právní úpravy v rámci ministerstev a Úřadu vlády, informační systém o právních poměrech ve státních úřadech jako nově definovaný informační systém veřejné správy a konečně, řekněme, soubor pravidel pro elektronizaci či digitalizaci komunikace mezi správními úřady coby zaměstnavateli a státními zaměstnanci teď v obou směrech.
Takže tolik shrnutí dílčích právních institutů, které návrh zákona obsahuje. Tolik i obsah mé zpravodajské zprávy. Věřím, že jsem zachoval nutnou zpravodajskou objektivitu a snad jsem vám slíbil i stručnost a přehlednost. A skutečně po dohodě se zpravodajem a věřím, že toto je úplně apolitický návrh, který směřuje jenom k efektivitě jednání této Sněmovny.
Tak podle § 54 odst. 8 jednacího řádu podávám tak, aby to tady zaznělo na mikrofon, návrh na sloučení obecné rozpravy ke sněmovním tiskům 76 a 77. Velmi stručné, jednověté odůvodnění, to odůvodnění je naprosto logické a tím důvodem je naprosto bezprostřední a přímá právní i věcná provázanost obou sněmovních tisků. Takže pak je velmi logické sloučit z těchto důvodů obecnou rozpravu k nim. Děkuju vám mnohokrát, za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Jak bylo avizováno v této chvíli, já jsem přivolal poslance do sálu, abychom mohli odhlasovat sloučení těch vzájemně navazujících tisků 76, 77. Pokud to odhlasujeme, poté otevřu tisk 77 a opět vystoupí zástupce předkladatelů a zpravodaj a teprve poté se otevře obecná rozprava.
Pro nově příchozí: budeme hlasovat o sloučení rozpravy. Zároveň vás odhlašuji. Sloučení rozpravy u tisku 76, 77. Přihlaste se vašimi identifikačními kartami.
A pokud není námitek, tak bych nechal v této chvíli hlasovat o tom, kdo souhlasí, abychom tyto dva tisky, které jdou za sebou - 76, 77 - abychom je sloučili.
Zahajuji hlasování. Zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 3, přihlášeno 130 poslanců, pro 127, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Rozprava je sloučená. Já si tedy dovolím v této chvíli otevřít následující tisk.
2.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka a Zuzany Ožanové na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)
/sněmovní tisk 77/ - prvé čtení
A poprosím, aby předložený návrh opět uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Radek Vondráček, poté o totéž poprosím zpravodaje Karla Haase, pak otevřu sloučenou rozpravu k oběma tiskům. Jo, takhle, abychom věděli, jaký bude postup. Pane poslanče, máte slovo. ***
