Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.10 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Rovněž tak ke skončení pracovního poměru státního zaměstnance bude vyjma uplynutí doby a smrti státního zaměstnance docházet právním jednáním, a to výpovědí, zrušením ve zkušební době, okamžitým zrušením a dohodou. Návrh zákona stanoví v tomto směru transparentní postup při konstatování nevyhovujících pracovních výsledků státního zaměstnance. S ohledem na nepodkročitelné předpoklady kladené na státního úředníka při výkonu státní správy se rozšiřují důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, které nahrazují obtížně realizovatelné zrušení právního vztahu ze zákona.
Návrh zákona dále ruší postavení mimo výkon služby, zvláštní zákonná ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání bude zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo v rámci správního úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Kariérní růst má být posílen možností obsadit pracovní místo státním zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení, pokud se jedná o zaměstnance, který dle pracovního hodnocení dosahoval vynikajících nebo velmi dobrých výsledků. Taktéž dosahoval-li vedoucí státní zaměstnanec, jemuž končí funkční období, vynikajících výsledků, může správní úřad upustit od konání výběrového řízení.
Odstraněním některých dosavadních výjimek z požadavků na vzdělání státního zaměstnance se návrh snaží zajistit profesionalitu výkonu státní správy a adekvátní kvalifikační vybavení státních zaměstnanců.
V oblasti profesního vzdělávání je ingerováno specifikum jednotlivých pracovních míst a specializací, přičemž je správním úřadům poskytována větší míra volnosti při konstrukci individuálních cílů pro další osobní rozvoj státního zaměstnance zařazeného v daném správním úřadě. Navržená úprava posiluje trend elektronizace a digitalizace v komunikaci mezi správním úřadem a státním zaměstnancem. Cílem je snížení byrokratické zátěže obou stran, posílení právní jistoty a zrychlení procesů od fáze výběrového řízení až po skončení pracovního poměru.
Pracovní podmínky státních zaměstnanců budou primárně upraveny zákoníkem práce na základě principu subsidiarity. Jedná se zejména o oblast pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, vzdělávání i odměňování. Předložený zákon však speciální právní úpravou zohledňuje potřebu odchylného postupu v případě, kdy je na základě povahy daných právních poměrů konaných v obecném zájmu posílit suboordinační roli správního úřadu jako zaměstnavatele při zachování zvláštní zákonné ochrany postavení státního zaměstnance.
Předložený návrh přejímá instituty, které se za dobu existence dosavadního zákona o státní službě osvědčily, případně u nichž dochází k jejich zefektivnění a ke snížení míry administrativní zátěže. Jako legitimní prvek ochrany pracovního poměru státního zaměstnance dle tohoto zákona bude umožněno státnímu zaměstnanci domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem správního úřadu žalobou k obecnému soudu. Oproti úpravě v zákoníku práce bude možné odvolat vedoucího státního zaměstnance pouze z důvodů, které jsou taxativně vymezeny v zákoně. Jedná se o důvody, které vylučují řádný výkon práce na místě vedoucího zaměstnance, neboť spočívají v nesplňování předpokladů a požadavků kladených na vedoucí místo nebo v neodpovídajících pracovních výsledcích nebo v porušování pracovních povinností nebo narušování důstojnosti výkonu práce na daném místě.
Tolik k těm základním principům v bodech a k základním změnám. Budu rád, když proběhne řádná debata v rámci prvního čtení. My se ještě dohodneme s panem zpravodajem na procesním postupu, ale samozřejmě se nabízí, aby se ty tisky 76 a 77, které jsou neoddělitelné, projednávaly společně a abychom sloučili obecnou rozpravu u těchto dvou tisků. Takže možná to nechám na pana zpravodaje, až on vystoupí, aby navrhl sloučení rozpravy k tisku 76 a 77. Postupovali bychom tak, že bychom přerušili rozpravu u bodu 76, otevřeli bod 77 a poté, co by byla otevřena rozprava, bychom hlasovali o sloučení obou rozprav. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji předkladateli. Já vás tím provedu trochu, abyste tady v tom zbytečně nedělali zmatek, aby poslanci, kteří nevědí, co nás čeká, tak věděli, jaký bude nejbližší plán. Pokud tedy bude návrh na sloučení rozpravy k těmto tiskům, tak teďka vystoupí ještě zpravodaj, poté bych nechal o sloučení tisků hlasovat. Poté zahájím, otevřu bod číslo 2, to je to, co bude následovat, sněmovní tisk 77. Tam opět vystoupí předkladatel a zpravodaj a teprve poté začne ta sloučená rozprava. Ano? V tomhletom pořadí a tam jsou přihlášeni s přednostním právem Vít Rakušan jako první, jestli to platí, protože to ještě z dřívějška, a poté i se stanoviskem klubů, jak mi je postupně dodáváte.
Takže takový by byl postup. To je pro poslance, kteří tady jsou noví nebo jsou na chodbách a nevědí, co se bude dít. Takže jedno hlasování bude před námi, pokud bude návrh na sloučení rozpravy.
Než pozvu k mikrofonu pana zpravodaje Karla Haase, přečtu omluvy. Karel Beran od 12.30 - pracovní důvody, Igor Červený od 14 do 15 - pracovní důvody, Libor Hoppe od 15 - osobní důvody a Marek Výborný od 11.45 do 16.30 - pracovní důvody.
Teďka poprosím pana zpravodaje Karla Haase. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, věřím, že budu zpravodajsky stručný, objektivní a strukturovaný, ale ta úprava, kterou dnes projednáváme, je opravdu robustní, tak malinkou chviličku mně to zabere.
Takže dovolte mně, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou, teď ke sněmovnímu tisku 76 - návrh zákona o státních zaměstnancích. Nejprve shrnu klíčová časová fakta dosavadního průběhu předložení návrhu zákona. Návrh zákona předložila skupina poslanců Sněmovně dne 29. prosince 2025. Návrh zákona byl nám poslancům rozeslán téhož dne jako sněmovní tisk 76. Téhož dne byl návrh zákona zaslán vládě k vyjádření jejího stanoviska. Vláda přijala k návrhu zákona souhlasné stanovisko. Zdůrazňuji, že v obsaženém stanovisku vlády nebyly obsaženy žádné připomínky. To stanovisko bylo zpět doručeno Poslanecké sněmovně dne 5. ledna tohoto roku. Organizační výbor Sněmovny projednal návrh zákona 14. ledna tohoto roku, určil mě jako zpravodaje návrhu zákona a navrhl ústavně-právní výbor jako výbor garanční. Tolik shrnutí těch časových milníků dosavadního průběhu předložení návrhu zákona.
Před tím, než představím klíčové obsahové prvky návrhu zákona, tak jedna důležitá faktická informace. Ona, a já jsem to nevěděl, že už v rámci přednostních práv před schválením dnešního programu schůze zazněly některé aspekty ke kompatibilitě či nekompatibilitě návrhu zákona s právem Evropské unie. Tak jenom v rámci zpravodajské zprávy považuji za důležité vás poslance seznámit, že právě k této otázce zpracoval Parlamentní institut stanovisko. To právní stanovisko, já z něj budu pro naprostou objektivitu citovat. Budu citovat celý závěr, ale budu citovat i snad podstatnou a objektivní část samotného stanoviska. Stanovisko máte samozřejmě ve svých podkladech ke sněmovnímu tisku.
To stanovisko, pokud ho shrnu, tak nevyznívá jednoznačně podpůrně, to tady chci zdůraznit. Odcituji nejprve závěr. Ten cituji opravdu doslova, je klíčový: "Přestože se návrh na vydání zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech, zákon o státních zaměstnancích, sněmovní tisk 76, primárně týká problematiky, kterou právo EU přímo neupravuje, je nutné upozornit na možné kolize s obecnějšími principy a požadavky EU." ***
