Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Teď si ještě vezmu pár poznámek k tomu, že začala rozprava k rozpočtu, vlastně ještě před bodem rozpočtu. Tak jsem si k tomu dělal pár poznámek. Něco jsme zatajili. Nic jsme nezatajili, 30. září bylo publikováno všechno. Je to v takovém tom oddílu jiné volební období, když to prokliknete, vyberete deváté volební období a tam ten sněmovní tisk najdete. A je úplně stejný jako sněmovní tisk číslo 17 v tomto...

Vy jste něco lakovali narůžovo. No, ale ještě v říjnu před volbami jsem slyšel, deficit je nepřijatelně vysoký. Tak já nevím, jestli vysoký deficit je lakování narůžovo, mně to tak nepřipadá, myslím, že to vůbec neodpovídá realitě. Úvěrové EIB není výhodnější. Je a byl výhodnější. V okamžiku, kdy ty podmínky byly srovnatelné nebo horší než státní dluhopis, tak jsme si ho nebrali. Nevím, kdo častěji mluvil s Nadiou Calvino, ale bezesporu, když ta nabídka byla lepší o pár procentních bodů ve smyslu, tam se ty body říkají jakoby za tu desetinnou(?) čárku, tak jsme to využili, když nebyly, tak jsme... Proč bychom si brali horší úvěry? Každý z nás, když dostal nabídku 4 nebo 4,2 procenta, co si asi tak každý z nás vybere? No, já věřím, že všichni 4, když konkurenční návrh úroku je 4,2. Tady bylo doporučeno 4 roky, slyším, že lepší je 4,2, že to je zásada úplnosti nebo čeho. To nevím. Já bych řekl, že to je zásada finanční negramotnosti. Použil bych asi expresivnější výraz, ale jsme na půdě Poslanecké...

Saldo veřejných financí. Já vlastně nevím, že o tom Alena Schillerová vůbec mluví. Minus 5 procent, minus 1,9. To je dramatické zlepšení, o tom není žádný pochyb. To jsou čísla, data, fakta. Já vím, že se vám to do toho příběhu nehodí, ale nepřekreslíte ta čísla, ta verifikoval Eurostat, to nejsou žádná čísla české vlády, ani nezávislou Českého statistického(?) úřadu, jsou verifikována Eurostatem. Ano, pro fajnšmekry je to v aktuálním hodnocení rozpočtu, a ne v hotovostním. Já myslím, že aktuální hodnocení je lepší, ale my jsme ve veřejné debatě v České republice fixováni na hotovostní plnění státního rozpočtu. Jako když něco zaplatím 2. ledna, je katastrofa, protože to nedošlo 30. prosince. Většina těch firem má stejně dovolenou, tak ani nepozná, jestli jim to připíšou 30. 12. nebo 2. 1. V aktuálním hodnocení je to úplně jedno, v hotovostním je to problém. Jak jsme loni honili evropské dotace, které přišly 27. prosince, tak tři úřady v pohotovosti, že to nebyla malá částka, jak jsme připsali. To by bylo peklo, že deficit se zhoršil o 17 miliard. Koho to zajímá, kdyby to bylo připsána 2. ledna? A stejně by vám to Eurostat napsal do roku 2024, i kdybychom to připsali do státního rozpočtu z toho národního účtu, kam chodí evropské dotace do státního rozpočtu. Takže ano, Eurostat má aktuální hodnocení. Jinými slovy daň z příjmu právnických osob za rok 2024, která je v letošním rozpočtu, se dopočte aktuálně do roku 2024. Daň z příjmu právnických osob, která se zaplatí příští rok, se pak dopočte v tom aktuálním hodnocení do roku 2025. Ale my jsme fixovaní na to...

Dividendy z ČEZu jsou půjčka. Vláda vyplatila 99,5 procenta čistého zisku na dividendách. Jako by zapomněli, že za Andreje Babiše ten rok bylo číslo mnohem vyšší než 100 procent. Já bych chápal tu kritiku, kdyby někdo vyplácel 20, 30, 50, 60 procent, (nesrozumitelné) vyplácíte moc. Ale kritika od těch, kteří šli přes 100 procent a vyplatilo se nějak víc, než byl celkový čistý zisk, k tomu, že my jsme se blížili 100 procentům a použili jsme ty peníze na zmírnění vysokých cen energií pro domácnosti, instituce a firmy, je opravdu pokrytecká.

Deficit za čtyři roky 1,2 bilionu. Tak si počkejme, až to bude za příští čtyři roky. Chcete zahájit s číslem, myslím, že Andrej Babiš říkal 381. No a krát 4 to bude určitě víc než 1,2 bilionu korun. V těch absolutních částkách to nemá žádný význam, to jako kdybychom porovnávali, jaký jsme měli průměrný plat v České republice před čtyřmi, osmi, dvanácti lety, šestnácti, dvaceti... Dejte sem jakýkoliv start volebního období a s letošními. Tak tam by to vyšlo naopak.

Klíčový ukazatel například v tom výkonnostním je, jaký je poměr důchodů vůči průměrné mzdě. Tak se podívejte, jak toto klíčové číslo pro naše spoluobčany, kteří berou penzi, jak rostlo. Tak slyším: no, tam dávají větší procento HDP na důchody. Zase ti lidé řeknou, že v mnoha zemích jsou důchody zdaněny. Taky bychom mohli zvednout důchody o 15 procent, zdanit je 15 procenty. Výsledek by byl stejný. Jenom bychom opticky vydávali v rozpočtu na důchody víc o těch 15 procent, to znamená, vždycky to porovnání musíme provést tak, ať to porovnání je korektní, ať porovnáváme jablka s jablky, ne hrušky s hruškami.

Jinými slovy, tento rozpočet je realistický, odpovídá všem zákonným předpisům, je úsporný a neporušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Klíčové priority jsou obranyschopnost, odolnost, investiční aktivita státu a udržení sociálního smíru. Není žádné překvapení, že tyto tři klíčové priority splňovaly všechny naše rozpočty pro rok 2022, 2023, 2024 a 2025. Ty tři jsme splnili přes mnoho řečí a mnoho kritiky a mnoho odhadů a fabulací, jak to dopadne špatně, a za šest týdnů budeme vidět, jak dopadl rok 2025. Já bych doporučil Poslanecké sněmovně, aby v prvém čtení samozřejmě schválila ty základní parametry rozpočtu, protože nedají se nakreslit nové příjmy, výdaje jsou maximálně podle zákona o rozpočtové odpovědnosti a pak mezi prvním a druhým a ve třetím čtení se dají dělat přesuny v kapitolách podle priorit nové vládní většiny. To je normální. Kdo by to kritizoval, tak neví, jak funguje politika a politické rozhodování vlády.

Ale já vím, že je to marné, ale ta hausnumera, kolik nám chybí? Tak mi řekněte, kde chybí peníze, když máme maximální výdaje a zákon neumožňuje vyšší výdaje? Jak mohou chybět peníze? Ano, můžete navrhnout jiné rozdělení, to jsem říkal na rozpočtovém výboru, říkám to dneska. Nic tam nechybí, nemohou být vyšší výdaje než 2 408,7 miliardy korun českých. Nemohou. Pokud dodržíme zákon. Je přísný? Je. Chtěli jsme ho? Chtěli. Kdo chce fiskálně odpovědně vládnout, je rád, že má přísný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ano, přísnější než v mnoha jiných zemích.

Někde na to jdou fikaně, že mají únikovou položku, že po volbách to neplatí dva roky, neustále nová vláda. Tak na Slovensku se měnila vláda co dva roky, tak už jsou šest let v únikové položce a samozřejmě tam ten zákon porušují. Jenom připomenu, že když tam měli úřednickou vládu, tak ten zákon vzala vážně a připravila návrh vyrovnaného státního rozpočtu. Ten se samozřejmě nedá prosadit. My umíme připravit návrh vyrovnaného státního rozpočtu, že o těch 286 miliard budou nižší výdaje a deficit bude 0, ale nepovažovali bychom to za rozumné, že bychom dramaticky omezili investiční aktivitu státu a porušili bychom sociální smír.

Tohle je maximum možného. Kdo říká, že udělá lepší rozpočet, ať ho ukáže. Není pod tlakem, že to tady přinese v únoru nebo v březnu, je to úplně v pohodě, nic se nestane, ale lepší rozpočet neznamená vyšší deficit. To je velmi jednoduché, zvýšit deficit o 100, 150, 200, 250. A zase si tam dosaďte jakékoliv číslo, když to používá vládní většina, proč by naše menšina nemohla říkat úplně stejná čísla. Ale nebude lepší. V čem je lepší mít vyšší deficit? To mi vysvětlete. O tom je politický střet s levicí. Levice to neřeší, zdroje jsou, zdroje budou, jaký deficit? A z toho mezinárodního kontextu nám tak posměšně říkají - jako České republice - naštěstí, že patříme mezi šetřílky. A já myslím, že to je jako dobré označení pro Českou republiku. Jsme v dobré společnosti, jsou tam skandinávské země, Holanďané, Němci jsou tak na pomezí, vždycky byli, teď už úplně nejsou. A geograficky i rozpočtové debaty na úrovni Evropy nejsou pravolevé, ale jsou sever proti jihu. A rozpočtově máme patřit na sever, politicky na západ, rozpočtově na sever.

Podtrženo a sečteno, návrh rozpočtu je realistický, nic tam nechybí, nic nebrání tomu, aby ho Poslanecká sněmovna, ty základní parametry v prvém čtení schválila. Pokud se ho rozhodnete vrátit, je to legitimní, není to poprvé. My sami jsme to udělali, z rozpočtu roku 2013 jsme ho sami stáhli a přepracovali a spojili jsme ho s hlasováním o důvěře vládě. Ten institut, že Sněmovna dává vládě doporučení, je vlastně logický, říká vládě, co má udělat, aby jí nebyla vyslovena nedůvěra, což v průběhu volebního období je normální. ***