Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Jestliže například na důchody rozpočtujeme o 3,1 procenta víc než v roce 2025 a zákonná valorizace je taky 3,1 procenta v roce 2025 (?), tak ať mi nikdo s vážnou tváří netvrdí, že tam chybí peníze. To prostě matematicky nevychází a není to tak složitá úloha. To nejsou ani integrály, ani deriváty, ani složitějšího... Rostou důchody v průměru o 3,1 procenta, zvyšujeme celkové výdaje o 3,1 procenta a je tam takřka 740 miliard, a je to o 22,3 miliardy více než v letošním roce. A říkám, v pondělí uvidíme plnění za prvních 11 měsíců. Kdo chce, si to může nastudovat poměrně podrobně a dostane ten rozdíl. Meziročně se ty výdaje zvyšují o 22 miliard.
Významná částka výdajů státního rozpočtu se týká výdajů na platy a ostatní mzdové výdaje. Když se podíváme, jak to vlastně vychází, tak v tom našem návrhu rozpočtu roste objem platů o 7,8 procenta, přitom počet míst roste o 0,2 procentního bodu, a to zejména v rezortu školství, co se týče pedagogů, v rezortu obrany, co se týče počtu vojáků, a v rezortu Ministerstva vnitra, co se týče hasičů a policistů. Naopak počet úředních míst klesá o 700. Některá navýšení platů jsou ze zákona, některá jsou rozhodnutím vlády, ale 7,8 procenta, když říkám, že celkový objem růstu platů a mezd má být zhruba 6 procent, tak je vidět, že je to nadprůměrné v rámci českého hospodářství a české ekonomiky.
Na straně 32 to pak máte rozčleněné na organizační složky státu: na ty, kteří jsou placeni podle zákona o ostatní službě a na ty, kteří jsou placeni podle normálního zákoníku práce, stejně tak počty jednotlivých zaměstnanců.
Ten nárůst, já to ještě můžu kvantifikovat, v tom regionálním školství je to plus 1 200 míst, příslušníci a vojáci 920 míst, zákoník práce 142 míst, a pak jsou úředníci v režimu zákona o státní službě minus 770 a zaměstnanci příspěvkových organizací minus 466. Takže není pravda, že roste počet úředníků, naopak klesá. My předáváme zemi v okamžiku, kdy počet úředníků je nižší než počet úředníků, které jsme převzali v roce 2021. Na straně 34 máte podrobný graf, který říká, jak je to rozčleněné nejenom u úředníků, ale i všichni ostatní, kteří jsou placeni prostřednictvím státního rozpočtu. Logicky největší díl mají učitelé v regionálním školství, je to asi 110 miliard, ostatní zaměstnanci v normálním školství 25 miliard, příslušníci bezpečnostních sborů 48 miliard, obrana 20 miliard, pak je tam policie, celníci a ostatní. Všechny informace jsou k dispozici, stejně tak vývoj celkového počtu lidí, kteří jsou placeni prostřednictvím státního rozpočtu.
Pak na straně 38 máte i průměrné platy v jednotlivých kapitolách. Je to taková oblíbená soutěž všech úředníků. Všichni by chtěli mít nadprůměrný... V té tabulce, aby byli nad průměrem. To úplně nevychází, nevím, jak bychom spočítali průměr, kdyby všechny rezorty měly číslo vyšší než průměr. Nevím, kdo by, jak bychom se k tomu matematicky dostali. Mně to připomíná, to jsem vždycky říkal na tripartitě kolegům z odborů - jejich představa je, že minimální mzda bude minimálně stejně vysoká jako průměrná mzda. To pak znamená, že by všichni brali stejně. Zrovna tuto průměrnou mzdu rovná se minimální mzdu.
Pak vidíte ty průměrné platy na straně 39, kdy na straně 40 pak máte graf. Gratuluju kolegům z Prahy, protože jen tak pro zajímavost tam dali průměrný plat na magistrátu, to je 75 000, 76 000. Vojáci po tom zvýšení budou mít asi 69 000, pak 62 000 budou mít příslušníci bezpečnostních sborů a tak dále. Průměr všech obcí je 42 000 a průměr všech krajů je 44... Ne 44 000 je průměr obcí, tam ovšem není hlavní město Praha, to vedeme zvlášť. Plus pak jsou rozpočtované platy soudců, státních zástupců, poslanců a senátorů, kdy samozřejmě nejvyšší počet je soudců, potom je počet státních zástupců a ostatních ústavních činitelů je mnohem méně, to číslo je těsně nad tři sta, soudců je přibližně tři tisíce.
Na straně 41 sešitu B máte porovnány běžné výdaje, a to od roku 2021. Myslím, že je vždycky dobré vidět tu celkovou řadu, abychom viděli, jak se to vyvíjí, že jednotlivé vytržené číslo z jednoho rozpočtu v konkrétním roce nám nedává tolik informací jako ten jednotlivý graf. A ty běžné výdaje porostou tempem 2,9 procenta v roce 2026. Ale samozřejmě je v tom i ten růst platů o 7,8 procenta. Logicky je to nejvyšší číslo, ty ostatní klesají.
Pak na straně 42 máte běžné výdaje na provoz organizačních složek státu po všech jednotlivých rezortech. Myslím si, že kdo chce si tam ta čísla najde. Pak jsou výdaje na financování programů, což jsou naše investiční výdaje, kapitola čtyři s názvem Výdaje na výzkum, vývoj, inovace; příští rok je navýšení zhruba o 4 miliardy na 56 miliard ročně, kdy rostou i evropské zdroje, asi o 1,3 miliardy, ten zbytek je nárůst z národních zdrojů, ať už na institucionální výdaje, nebo na výdaje účelového výzkumu.
Celkem 12 kapitol se podílí na výdajích na obrany státu, jak jsem říkal, je to širší pojem než výdaje Ministerstva obrany, ty jsou samozřejmě dominantní, kdy z roku na rok se zvyšují výdaje samotného Ministerstva obrany o 21 miliard korun. Ano, je tam ta částka dopravní infrastrukturu (část k dopravní infrastruktuře?), ale říkám, a věřím tomu, že to bude dělat i nová vláda. Je v zájmu České republiky, aby se některé výdaje na infrastrukturu započítávaly do obranných výdajů. Dělají to i jiné členské státy, ale všichni si to hlídají, tu svoji metodiku, a je velmi těžké se dostat k tomu, co si uplatňuje každý který členský stát. Pak tam máte podrobné komentáře k rozpočtu jednotlivých kapitol, ale to je spíš na debatu mezi prvním a druhým čtení.
Pak samozřejmě, mluvil o tom pan premiér, ta nepříjemná položka, která se jmenuje Obsluha státního dluhu. To jsou vlastně úroky, ty příští rok dosáhnou takřka 110 miliard korun. Česká republika za dobu své existence nesplatila jednu jedinou korunu ze svého dluhu. Vždycky se připočte nový dluh, nový deficit a neustále se to refinancuje. Není to tak, že v daném kalendářním roce se financuje pouze nový deficit, velmi často se refinancují, ať už pětileté, dvouleté nebo desetileté dluhopisy. V této chvíli si Česká republika půjčuje, to číslo je o něco vyšší než 4 procenta, což když někdo řekne, že to je jenom 1 miliarda, tak si z toho spočtete 4 procenta a budete to platit každý rok. A když tam dáte 100 miliard, tak už je to 4 miliardy napořád. Napořád, ano. Nevidím realistické, že by byly tak přebytkové rozpočty - ne vyrovnané - tak přebytkové, že by se platila i jistina z těch státních dluhů, ale nedělá to žádný stát. Zase se nemusíme bičovat jako Česká republika... Mimo ty státy, které byly v tak dramatické situaci, jako byla, jako bylo například před pár lety Řecko.
Poslední část toho sešitu B je vlastně čistá pozice České republiky vůči Evropské unii, kdy na jedné straně máte povinné platby a na druhé straně peníze, které čerpáte. Tak i v roce 2026 to saldo bude kladné, když si vezmeme celková salda od našeho vstupu 1. května 2004 do 30. 6. letošního roku, tak jsme odvedli 970 miliard a dostali jsme zpátky 2 220 miliard. Takže to saldo je 1,25 bilionu. Ano, je to za období delší než 20 let, můžeme to vydělit dvaceti a vidíme, jak vychází průměrné saldo za těch 20... To samozřejmě není každý rok stejné, na začátku programového období se čerpá méně a pak to akceleruje v průběhu programového období a na konci.
Tolik relativně stručně k sešitu B, který má 72 stran a přináší opravdu všechny potřebné informace pro to, aby člověk mohl hlasovat pro nebo proti těm základním navrženým rámcům státního rozpočtu.
Teď mi dovolte pár slov k té novince, a to je vlastně státní rozpočet v kontextu výkonnosti. Děkuji všem kolegům z ostatních rezortů, kteří se do toho zapojili. Je to v zásadě pilotní projekt. ***
