(pokračuje Olga Richterová)

238.
Ústní interpelace
Není sn.tiskem

A dnes tedy bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

A já upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

A nyní přikročíme tedy k interpelaci první, kdy byl jako první vylosován pan poslanec Jan Síla, aby přednesl svou ústní interpelaci na předsedu vlády. Poté se připraví pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Pane premiére, dámy a pánové, farmaceutický průmysl je na celém světě považován za onu pověstnou slepici, snášející výhradně zlatá vejce. Po roce 1945 u nás vznikl náročný nový obor imunobiologického výzkumu a výroby imunomodulátorů. To už byl ústav přejmenován na Ústav sér a očkovacích látek. Privatizační projekt ústavu vznikal už na začátku roku 1991 přímo na Ministerstvu zdravotnictví, jakoby zázrakem se přiškrtilo financování a začal omezovat výzkum. V roce 1994 se ústav změnil na akciovou společnost SEVAC a státní rodinné stříbro výrobních provozů sér a vakcín bylo vyvedeno do nové společnosti Sevapharma.

28. 7. 1999 vláda usnesením 800 z roku 1999 zničila bohatou tradici výzkumu a výrobu vakcín v České republice a Sevapharma byla prodána za pouhých 50 milionů korun kamarádovi pana Šloufa, fotbalovému bossovi Janu Gottwaldovi.

Řízený bankrot českého farmaceutického průmyslu řídilo přímo ekonomické oddělení Ministerstva zdravotnictví. Sevac totiž skončil v roce 2000 s téměř miliardovou ztrátou v konkursu.

Takhle vznikla akciová společnost Zentiva, která přešla na bezproblémovou a lukrativní výrobu generických léků. V roce 2008 byla prodána za přibližně 30 miliard, o 10 let později už měla cenu 50 miliard a vyváží svoji produkci do 50 zemí světa. V řízeném bankrotu českého farmaceutického průmyslu zmizely desítky miliard korun. Byla zničena úctyhodná tradice výzkumu a výroby sér.

Co vaše vláda, pane premiére, udělala pro to, aby se aspoň částečně vrátila výroba léků do rukou majitelů s daňovým domicilem v České republice?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní vystoupí předseda vlády Petr Fiala se svojí odpovědí na tuto interpelaci pana poslance Síly. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, všichni, kdo nás sledují, vítám vás u těchto interpelací.

Ta interpelace se jmenuje nedostatek léků, já se dostanu i k tomu názvu té interpelace, ale začnu u toho, na co se pan poslanec Síla ptal na závěr, a to je vlastně, on to tak interpretoval, že tady došlo k likvidaci výroby léků po listopadu 1989 a označil tu výrobu léků, nechci, pane poslanče, vaše slova nějak dezinterpretovat, tak jsem to pochopil, za zlaté vejce, kterého si prostě vždycky nějakým způsobem někdo neváží. Ale tak jestli je to zlaté vejce, tak asi není potřeba ho nějakým zvláštním způsobem podporovat, ne? Anebo to není zlaté vejce a je potřeba tady vytvářet nějakou státní podporu. To oboje úplně nejde dohromady.

A já si třeba teď si zrovna vzpomínám na to, jak jsem byl před několika dny na mezistupni stavby Fanbiohabu (?) v Brně, nové budovy, která bude sloužit farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity a ona nebude sloužit jenom výuce a nebude sloužit jenom výzkumu, který je u nás velmi silný, mimochodem, farmaceutický, ale bude také sloužit spolupráci s firmami, bude sloužit výrobě léků, bude sloužit tomu, že se studenti budou přímo učit, jakým způsobem léky vyrábět a podílet se na spolupráci s konkrétními firmami.

Tak to si myslím, že je krásný příklad toho, že to zdaleka není tak černé, jak to tady líčíte, že tu existují projekty. Mimochodem, tento je podpořen částkou 4 miliardy korun a jsou to dobře investované peníze, protože léky, farmakologický průmysl, jsou strategické záležitosti, víme, že tady Evropa zaspala, že jsme byli příliš závislí na dodavatelích z nespolehlivých zemí, třeba účinných látek z Číny a tak dál, a že tady musíme toho udělat víc.

Takže toto je třeba konkrétní případ toho, kdy nejenom vytváříme infrastrukturu, ale vytváříme podmínky pro to, abychom taky měli dost odborníků, kteří mohou léky navrhovat a léky také vyrábět.

Ale vrátil bych se ještě k tomu názvu té interpelace, nedostatek léků, protože to bylo téma, které tady zaznívalo opakovaně a lidé byli strašení tím, jak to všechno bude špatně, ale myslím, že ta opatření, která jsme přijali, přestože soběstačnost výroby léků je problém celé Evropy, dokonce celého vyspělého světa, tak protože globální dodavatel, dodavatelské řetězce, jsou dneska globální, tak jsme přijali řadu opatření, která v praxi fungují. Pacienti se nemusejí bát, že by došlo k dlouhodobému výpadku nějakého léku, protože výrobci musí povinně dodávat léky jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku, distributoři musejí informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv, kolik balíčků nebo kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě a dokonce je tam předepsáno, že nesmějí zvýhodňovat jakoukoliv lékárnu při dodávkách léků.

Máme tady tedy konkrétní opatření, které naše vláda přijala, a díky legislativě, kterou schválila Poslanecká sněmovna a Senát, které zaručují lidem, se opravdu nemusejí bát nějakého dlouhodobého výpadku jejich léků.

Takže tolik jednak k názvu té interpelace, ale i k tomu, že to s tou výrobou a vývojem léků na našem území zas tak hrozné není a že děláme něco pro dobrou budoucnost. Tady ten příklad Farmbiohabu (?) je, myslím, docela výmluvný, ale současně platí, že dodavatelské řetězce jsou dnes ve farmaceutickém průmyslu globální, a to prostě musíme mít také na paměti, když o této věci uvažujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda má zájem doplnit, položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. No, mě vedl tady k této interpelaci fakt, že mám spoustu různých narážek od pacientů, že není k dostání nikde v lékárnách Endiaron jako jeden z velmi účinných léků na průjmy, to znamená střevní dezinficiens, a tento lék byl volně prodejný, poměrně velmi levný. Já jsem sháněl informace o tom, proč ten lék není. Ten lék vyrábí právě Zentiva, o které byla řeč, a Zentiva bohužel udala prý SÚKLu informaci, že ho začne vyrábět až zase za dva roky, že bude dodávat na náš trh. Já jsem popátral dál a zjistil jsem, že ta Zentiva, o které mluvíme, ten Cloroxin, který je základním účinnou látkou Endiaronu, vyrábí a dává ho do jiných léků, jako je třeba Triamcinolon E. Jaký máme dosah na tu Zentivu, aby začala vyrábět (Předsedající: Čas.) Endiaron?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A ještě odpoví předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, jsou to soukromé firmy, které vyrábí na našem území - Zentiva, Teva, teď očekáváme, to je další věc, kterou bych mohl zmínit, velkou investici dánské společnosti Novo Nordisk ve středních Čechách, už ta investice je, bude se zde vyrábět lék na cukrovku, a tak bych mohl pokračovat. Ale k tomu přípravku Endiaron. Tam bylo skutečně nahlášeno přerušení dodávek k 31. srpnu 2002 (2022) z kapacitně distribučních důvodů pak došlo ke krátkodobému obnovení dodávek v únoru 2023 a pak bylo zase ale nahlášeno od léta 2023 přerušení dodávek. Ten původní termín obnovení byl pořád posunován, teď ten, kdo je držitel registrace toho výrobku, posunul ten termín na 31. března 2026. Ten Endiaron je výrobek, který je produkt, který je léčivý přípravek, který je vyráběn výhradně a pouze pro český trh. Ta nedostupnost je údajně důsledkem problému s dodávkami účinné látky Cloroxin způsobeného tím, že ten registrovaný dodavatel ukončil svoji činnost a ta společnost hledá dodavatele, který by to mohl nahradit.

To, co je ale potřeba říct, je, že se jedná o nehrazený, volně prodejný lék, který je jednou z řady možností, jak léčit průjmová onemocnění. Účinný je jenom u určitých typů těchto onemocnění a podle i veřejně dostupných vyjádření gastroenterologické odborné společnosti, tedy i lékárické komory, se nejedná o lék první volby a je bez problémů nahraditelný jak volně prodejnými léky, tak v případě závažnějších stavů léky na recept. To je, myslím konkrétně odpověď na tu situaci, která se týká Endiaronu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A musíme přistoupit k další interpelaci a tu přednese pan poslanec Karel Sládeček, připravit se posléze může pan poslanec Dědeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, dne 20. 1. tohoto roku zrušil nově zvolený prezident Spojených států nejen americký Green Deal, ale taktéž i cenzuru. Na zrušení Green Dealu u nás evidentně nemáte odvahu, proto se vás ptám, kdy vy zrušíte cenzuru v naší zemi? A hlavně hlavního cenzora Otakara Foltýna? Česká republika je významným spojencem USA, a proto jsem přesvědčený, že není vhodné, a ani vy určitě nechcete, aby zde byly zaváděny ruské manýry nebo se mýlím? Děkuju za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní bude následovat reakce na tuto interpelaci přednesená předsedou vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuju za interpelaci a odpovím panu poslanci postupně. Nejprve si dovolím poznámku, že pokud je Green Deal evropská záležitost, tak nevím, jak ho může americký prezident zrušit, a Green Deal jsem rozhodně to nebyl já, kdo ho schválil, byli to jiní politici, konkrétně Andrej Babiš, a já se celou dobu snažím o to, abychom Green Deal mohli revidovat. To jsou fakta, ta jsou jako snadno doložitelná.

Druhá věc - cenzura. Žádná cenzura v České republice rozhodně není, a pokud o nějaké víte, tak mně ji ukažte a dokažte, že tady nějaká cenzura je, a rozhodně to nemá nic společného s panem plukovníkem Otakarem Foltýnem, který se stal výraznou postavou a terčem útoku dezinformační scény, ale samozřejmě také člověkem, který má určitou odpovědnost, nikoliv za cenzuru, která u nás neexistuje, a je to úplný nesmysl, ale za koordinaci strategické komunikace státu. Strategická komunikace státu - to nejenom že není cenzura, to dokonce není ani nějaká propaganda vlády, ani PR vlády a konkrétních politických stran, ale jsou to dlouhodobé aktivity, které informují o právech a možnostech občanů při jednání se státem a využívání služeb státu. A tou jednotkou, kterou nebo výkonnou jednotkou, která realizuje strategickou komunikaci, tak je odbor strategické komunikace státu. Státu, ne vlády zřízený pod Úřadem vlády. Je to obdobný institut, jaký známe z řady demokratických zemí, kde je třeba dlouhodobě etablovaný, takovým klasickým příkladem je Velká Británie, ale těch zemí je samozřejmě celá řada. U nás byl založen v červenci 2024 a je to instituce nadstranická, hodnotová, cílem je veřejný zájem občanů, a to se dá dokázat i na těch kampaních, které odbor strategické komunikace dělal. Česko informuje například o eDokladech, v očkování, dalších věcech. Nebo Můj šedesátý osmý. Kampaň vznikla k výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy, ukazovala důležité ústavní hodnoty, svobodu, lidskou důstojnost, svrchovanost, Moje vlajka, podobná kampaň zase k příležitosti vzniku Československa 28. října 1918, informace o povodňové obnově, taky důležité informace pro občany. To jsou typické věci, které dělá strategická komunikace a které rozvíjí odbor strategické komunikace, který vede pan plukovník Foltýn. Vládní koordinátor strategické komunikace, kterým Otakar Foltýn je, plní úkoly podle statutu, konkrétně podle čl. 3 realizuje činnosti v rámci celkové strategie a ty výstupy, které tady jsou výsledkem práce odboru strategické komunikace, jsem tady zmiňoval. Ten odbor klade důraz na čestnou, jasnou, otevřenou, obousměrnou komunikaci s veřejností, má za úkol srozumitelně a jasně komunikovat s domácím publikem, zprostředkovávat mu informace o důležitých aktivitách státních institucí České republiky a posilovat povědomí o hodnotách, které tvoří naši státní identitu a zakládají se na Ústavě České republiky, která je pro nás všechny společná a je společná i pro vás, a z tohoto hlediska vůbec nechápu, jaké byste mohl mít výhrady k činnosti odborů. Samozřejmě to, že něco mají dělat lépe nebo trochu jinak, o tom se určitě bavme, ale to, že strategickou komunikaci stát potřebuje, to je, myslím věc, která je evidentní a kterou si občané zaslouží, aby byli i tímto způsobem informováni na jedné straně hodnotových věcech a na druhé, na druhé straně o to, jaká mají práva a možnosti a co mohou po státu chtít nebo jakým způsobem mohou se státem jednat, jak mohou využívat služeb státu. A to všechno ta strategická komunikace zajišťuje a myslím, že pan plukovník Otakar Foltýn se té role koordinátora zhostil výborně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Táži se? Není zájem o doplňující otázku, takže přistoupíme k následující interpelaci, tu přednese pan poslanec Jaromír Dědeček, následně se může připravit pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, pan poslanec Dědeček.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, rád bych vás požádal o upřesnění vašeho vyjádření ohledně alternativní cesty, kterou by se Česká republika měla vydat v souvislosti s propadem průmyslu. Ve vašem vystoupení v pořadu Partie na Primě jste také dále zmínil, že bychom se neměli dominantně spoléhat na automobilový průmysl. Mohl byste, prosím, specifikovat tu alternativní cestu? Jen upozorňuji, členové Sdružení automobilového průmyslu představují 13 procent zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu České republiky, kteří dohromady vytvářejí 29 procent tržeb zpracovatelského průmyslu. Celý sektor Automotive zaměstnává v České republice celkově přímo téměř 180 000 osob. Jaká bude ta alternativní cesta pro těch téměř 180 000 osob, když automobilový průmysl už není dle vás ten, na který se budeme spoléhat? Takže ještě jednou, mohl byste, prosím specifikovat tu vámi uvedenou cestu? Vaše upřesnění by nám a celému automobilovému průmyslu pomohlo lépe pochopit záměry vaší vlády. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Následovat bude odpověď předsedy vlády České republiky Petra Fialy. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak, já děkuju za otázku, která myslím, že jenom vyplývá z nějakého nedorozumění.

Za prvé, o propadu průmyslu bych tak úplně nemluvil, český průmysl určitě není v úpadku a čelíme tady řadě výzev, které prostě vyplývají z energetické krize, globální nejistoty, obchodní války. Ale o celkovém propadu určitě nemůže být řeč.

Naše průmyslová produkce v posledních měsících nebyla ideální, ale ta situace se stabilizovala a je potřeba říct, že řada evropských zemí čelila podobným výzvám. Já myslím, že automobilovému průmyslu, jak vy jste řekl v závěru té své otázky, jako určitě se nic nemusí vysvětlovat, protože automobilový průmysl a jeho zástupci přesně vědí, o čem, o čem mluvím, rozumějí mně, a hlavně vědí, co jsem pro ně já, ministr dopravy a další členové vlády udělali v Bruselu a na evropské úrovni, a co jsme udělali pro to, abychom náš automobilový průmysl zachránili a abychom evropský automobilový průmysl, do kterého náš automobilový průmysl patří, tak abychom ho udrželi konkurenceschopným. A to, že to není lehké, a že to nemá lehké automobilový průmysl i v důsledku věcí, které jsme si tady nastavili na evropské úrovni, tak to asi nemusím zdůrazňovat.

Byli jsme to ale my a byl jsem to já s italskou premiérkou Meloni, kteří jsme spustili iniciativu na podporu automobilového průmyslu, která je aspoň částečně úspěšná, a podařilo se nám mimo jiné odvrátit hrozbu těch aktuálních pokut v letošním roce, které by platily automobilky za to, že nenaplňují nějakou představu o prodeji elektromobilů a nějaký typ toho klimatického cíle. Přičemž bychom vlastně způsobovali to, že místo aby automobilky investovaly do nových technologií a do rozvoje, tak by prostě úplně absurdně platily pokuty a ještě bychom je znevýhodňovali proti těm ostatním. Takže toto je jeden z konkrétních kroků. Ale mohl bych mluvit o Euru 7, náš boj proti konci spalovacích motorů v roce 2035 a další a další věci, které automobilovému průmyslu pomáhají. Je to i součást naší hospodářské strategie, která obsahuje celou řadu opatření, jak rozvíjet a podporovat náš průmysl.

A teď k těm alternativám, o kterých jsem mluvil, ale nemluvil jsem o nich proto, abychom oslabovali náš automobilový průmysl, který tvoří bezmála 10 procent našeho HDP, ale proto, abychom pevněji stáli na těch různých... Aby naše hospodářství stálo na více nohách a byli jsme prostě odolnější před jednotlivými krizemi. Jsou to dvě oblasti, které jsem konkrétně zmínil.

Jedna z těch oblastí je jaderná energetika, tady patříme k zemím, které mají více než padesátiletou tradici jaderné energie, ale taky na to máme odborníky, máme na to školy a toto je potřeba rozvíjet, a to taky děláme, ať už ve spolupráci s firmami nebo ve spolupráci s univerzitami, protože je potřeba vychovávat novou generaci odborníků v jaderné energetice. Potřebujeme to proto, že jsme rozhodli o dostavbě Dukovan a rozvíjíme jadernou energetiku jak pokud jde o stavbu nových reaktorů velkých, což je velká příležitost pro náš průmysl nejenom energetický, ale také. A současně se podílíme i na vývoji malých modulárních reaktorů, které chceme nejenom kupovat, ale hlavně je chceme vyvíjet a hlavně se chceme podílet na globální výrobě. Takže to je jedna z dalších věcí alternativních, které je potřeba rozvíjet vedle automobilového průmyslu.

A další oblast, kterou jsem také zmínil a kterou tady mohu připomenout, jsou polovodiče. V tom máme také tradici, máme tady celou infrastrukturu, kterou tvoří úspěšné firmy, firmy, které se rozvíjejí, výzkumné a vzdělávací instituce, a v tom jsme taky velmi silní. A díky tomu, a díky tomu, že jsme pro to vytvořili podmínky, tak tady můžeme mít také klíčovou strategickou investici firmy Onsemi, která nás právě ve výrobě polovodičů posune zase někam jinam.

A obě tyto oblasti, jaderná energetika, ale taky polovodiče přinášejí nové pracovní příležitosti, nová místa, a přinášejí, a to je důležité, místa, protože jsou to produkty s vysokou přidanou hodnotou, tak přinášejí místa, kde jsou také vysoké mzdy, a to je to, co si určitě všichni přejeme. Takže to jsou ty cesty, kterými musíme jít vedle automobilového průmyslu, ne na jeho úkor.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. Děkuji. A táži se pana poslance, který má zájem položit doplňující dotaz.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Pane premiére děkuji, ale přesto bych poprosil o doplnění, zda máte nějaké milníky. Beru, že se podařilo vládě v rámci Evropské unie prodloužit ty pokuty za emise, že se to bude dělat za tři roky, a ne za rok v průměru. A zda máte nějaký i milník v tom, že ukončen zákaz prodeje a výroby spalovacích motorů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za ten doplňující dotaz i za dodržení času. Reakce předsedy vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ona ta věc je na jedné straně docela jednoduchá, na druhé straně má určité komplikace. Abychom byli úspěšní, což se teď děje, například v tom posunu toho období, z kterého se počítají ty pokuty, tak na to potřebujeme i spolupráci automobilového průmyslu. A když si vzpomenete na situaci, která tady byla před několika lety, tak automobilový průmysl, řada těch klíčových firem byli ti, kteří chtěli určitá opatření administrativní povahy, například podporovali i ten zákaz spalovacích motorů po roce 2035, protože si od toho slibovali nějaký úspěch v tom konkurenčním prostředí. Mezitím se ukázalo, že toto je iluze a že spíš platí to, co si myslím já, že zákazy a nařízeními se moc nikam nedostaneme, že spíš je potřeba rozvíjet nové technologie, učinit je dostupnými, a pak si to lidé budou kupovat. A to prostě potom vytvoří mnohem lepší podmínky pro nějakou změnu, než tady ta násilná cesta shora, takže se změnila i nálada mezi automobilovým průmyslem, a to nám umožňuje mnohem snadněji některé věci prosazovat.

Toto byl první krok, který jsme udělali. Ale to jsme udělali proto, že to hořelo. Teď opravdu bylo naprosto nezbytné, abychom dosáhli toho, že automobilky už v letošním roce nebudou platit. Teď se vytvořil prostor pro další jednání, která intenzivně vedeme, abychom odstranili tu přísnost zákazu spalovacích motorů po roce 2035, ale jsou tu i další věci, které je potřeba udělat. Já jsem přesvědčen, že nemáme přijmout tu novou strategii a nové cíle do roku 2040 a že to jsou přesně ty věci, které, když se nám podaří neudělat, tak našemu průmyslu i automobilovému průmyslu jenom prospějeme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a my pokročíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Oldřich Černý, poté se připraví paní poslankyně Pošarová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Pane premiére, moji interpelaci na vás dnes podávám nejen za sebe, ale i za tisíce občanů, kteří vyjádřili nejen peticí, ale i již na mnoha setkáních s představiteli současné politické moci svůj jasně záporný postoj ke změnám v jejich okolní krajině, kde jejich rodiny žijí, pracují či podnikají.

Možná se vám to z vaší pozice nezdá, ale mnoho měsíců tyto občany opravdu trápí velká nejistota, jakým způsobem chcete jako vláda s touto krajinou naložit, a to asi jen proto, že jste si to do Programového prohlášení vlády prostě vložili jako bod Zřízení Národního parku Křivoklátsko. A proto já bez zbytečného okecávání argumentů pro a proti, které zde v sále Poslanecké sněmovny již dva dny opět rezonují, se vás jako premiéra této země ptám na relativně krátkou, ale jasnou odpověď. Je pro vás, pane premiére, důležitější splnění tohoto programového bodu vlády nebo názor několika tisíců občanů, možná i vašich potenciálních voličů, kteří v této oblasti žijí a pracují? Děkuji vám za férovou a jasnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní odpoví předseda vlády České republiky. A já ještě načtu omluvu pana ministra Petra Kulhánka z celého jednacího dne z osobních důvodů.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Já vždycky doporučuji ne úplně úspěšně poslancům, pokud chtějí, aby ty interpelace měly třeba ještě trošku větší smysl, i když mají, ony ještě mají velký smysl, tak aby uváděli tu věc tak, jak je k tomu nabádá jednací řád, ve které interpelují. Programové prohlášení vlády ano, to ta věc je, já proti tomu formálně nemohu vznést námitku, ale trošku mě to brání se víc specificky nachystat na tu odpověď a samozřejmě všechno do detailu neznám.

Co se týká Národního parku Křivoklátsko, tak vám pochopitelně odpovím, i když bych tady třeba teď mohl vzhledem k názvu té interpelace pět minut mluvit o tom, co se nám podařilo z Programového prohlášení vlády, a určitě bych nebyl mimo jednací řád. Já chci říct, že my jsme to měli v programu, v Programovém prohlášení vlády nejenom, ale moje koalice to měla i v programu, takže mohu říct, že v politickém volebním programu, takže bych mohl říct, že nás i s tímto programem lidé zvolili a volili a je naší povinností se snažit se tento bod v programu také naplnit. A naplňujeme ho tím zákonem, který je projednáván v Poslanecké sněmovně v prvním čtení v únoru. Projednali ho příslušné výbory pro životní prostředí, hospodářský, taky pro bezpečnost. Byly načteny pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců a ten proces probíhá na půdě Poslanecké sněmovny dál a tam je i ta diskuse docela živá, jak oba víme, která se týká těch důsledků a důvodů předložení.

Ano, je to Programové prohlášení vlády a my ho tímto plníme. Současně se tím ale plní i úkoly, které přesahují do minulosti, funkční období této vlády, protože plníme úkoly uložené Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu a strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky v letech 2016 až 2025 což, určitě není věc, kterou jsme přijali my. A ta novela zákona o ochraně přírody a krajiny zasahuje do tří hlavních oblastí tímto regulovaných, to je ochrana dřevin, to je ochrana druhů, zejména pak zvláštní druhová ochrana, a to je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

Vyhlášení národního parku, a teď pominu ochranu dřevin a druhové ochrany, ale vyhlášením toho Národního parku Křivoklátsko bude zajištěna ochrana rozsáhlého vnitrozemského komplexu listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených a lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů s výrazně vyvinutým údolním a vrcholným fenoménem řeky Berounky a jejich přítoků. A tak bych mohl pokračovat. Ten statut národního parku získá přírodovědně nejcennějších zhruba 100 kilometrů čtverečních, to znamená 16 procent, necelých 17 procent stávající plochy Chráněné oblasti Křivoklátsko. Na tom území parku je 98,5 procenta pozemků ve vlastnictví státu. Pozemky v soukromém vlastnictví a ve vlastnictví obcí jsou do územního vymezení národního parku zahrnuty v co nejmenším možném rozsahu. Tak to jedna část odpovědi na vaši otázku. 98,54 procenta jsou pozemky státu a ne obcí, nebo soukromé pozemky.

V souvislosti se vznikem Národního parku Křivoklátsko a zejména se zřízením správy národního parku se očekávají nějaké jednorázové náklady, které budou moci být pokryty ze státního rozpočtu, zase tam nevznikají z tohoto důvodu nějaké náklady obcím, nebo nedejbože soukromým subjektům.

V souvislosti s tímto zákonem a zřízením Národního parku Křivoklátsko se děje i několik úprav v ustanoveních týkajících se národních parků, a to posílení pozice členů Rady národních parků, tedy zastoupení obcí a krajů. Budou mít větší pravomoc. Výslovné zakotvení povinnosti správy národních parků spolupracovat s dotčenými obcemi, kraji a vlastníky nebo uživateli nemovitých věcí a upřesnění rozsahu prevenčně oznamovací povinnosti vlastníků pozemků v chráněném území ve vztahu k jejich ochrannému režimu. Čili tímto naopak (Předsedající: Čas.) možnost obcí do toho mluvit posilujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vidím, že pan poslanec chce položit doplnění či dotaz.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji. Pane premiére, mě docela mrzí, co jste řekl úplně na začátku, protože já jsem osobně vaší asistence na její dotaz oznámil na rovinu, že se to týká oblasti, která se právě tady dneska projednává. A to byl Národní park Křivoklátsko. A proto se vás zeptám ještě jednou, jestli bych vás mohl požádat o váš názor, jestli to bude Programové prohlášení vlády, anebo občané, kteří v této krajině po generace žijí a pracují. Děkuji vám za jasnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To, abychom byli úplně poctiví, ano, to jste mé parlamentní zpravodajce skutečně řekl, ale to já jsem nemohl vědět, jestli to třeba nebude digitalizace stavebního řízení nebo některý z dalších bodů, který se tu dnes projednává. Ale já si nestěžuju, to byla jenom rada. Já jsem na vaši otázku odpověděl, jsem připraven víceméně na všechno, takže i na Národní park Křivoklátsko.

A znovu se vracím ke své odpovědi. Není to jenom v Programovém prohlášení vlády, ale samozřejmě programové prohlášení vlády máme realizovat. Tady mě vaši kolegové zkouší z toho, proč jsme na straně 36 programového prohlášení, větu čtyři neuskutečnili. A vy mi zase říkáte, no tak programové prohlášení, to není tak důležité, když tady máme občany, kterým se to nelíbí. No, takhle to fakt nefunguje. Ale my jsme to měli i v našem volebním programu a ten volební program uskutečňujeme, to je správné a je to i logické.

Probíhá debata s obcemi, probíhá debata s občany a já jsem vám tady na konkrétních údajích řekl, že ten park je jednak připraven citlivě tak, aby zasahoval především území státu, úplně minimálně území obcí nebo nějaký soukromý majetek. Řekl jsem vám, že souběžně s ním posilujeme pravomoci obcí a krajů, které se týkají rozhodování o národních parcích, tedy posílení pozice členů Rady Národního parku. Výslovně zakotvujeme v tomto zákoně povinnost pro správy národních parků spolupracovat s dotčenými obcemi, kraji a vlastníky. To takto explicitně v těch předcházejících legislativních úpravách nebylo.

Víte sám, pokud to problematiku sledujete, že z toho vznikala i některá nedorozumění v minulosti, ale teď to tam dáváme. Takže je to velmi citlivě udělané, ještě je to navíc, zlepšuje to tu celkovou situaci ve všech národních parcích. Ano, dávám vám zapravdu, (Předsedající: Čas.) ani v naší politické straně všichni (Čas, prosím, pane premiére.) to nadšeně nepodporují, ale většina rozhodně ano.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o dodržování času. A my přistoupíme k další interpelaci, tu přednese paní poslankyně Marie Pošarová, poté se připraví pan poslanec Marek Novák.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, moje přímá otázka je: Podepíše vaše vláda smlouvu s jihokorejskou společností KHNP na dostavbu jaderného bloku i přesto, že jste vyjednali pro Českou republiku nevýhodné podmínky bez jasného financování, bez garancí pro české firmy a bez odpovědí na zásadní bezpečnostní i ekonomické otázky? Jaké jsou ty nevýhodné podmínky? Chybí jasný model financování. Vláda dosud nezveřejnila, jak bude projekt financován, přestože cena může přesáhnout 800 miliard korun. Nedostatečné zapojení českých firem. KHNP zatím nepodepsala garanci 30 procent účasti českých firem, mateřských českých firem, ačkoliv vláda deklaruje cíl až 60 procent. Pak máme tady bezpečnostní a právní rizika. Kritici upozorňují, že smlouva neřeší dostatečně rizika spojená s transferem technologií, servisem a dlouhodobým provozem.

Další, tlak na podpis bez dokončené analýzy dopadů. Vláda jedná o podpisu smlouvy, aniž by byly známy detailní dopady projektu na státní rozpočet a spotřebitele. Dalším důvodem je ztráta strategické kontroly České republiky nad klíčovou infrastrukturou. Výstavba a provoz pod taktovkou zahraniční firmy může omezit českou kontrolu nad energetickou bezpečností. Můžete na to odpovědět? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Odpověď předsedy vlády ihned následuje.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, vaše otázka mě vlastně překvapila ve dvou směrech. Jednak, to bych se skoro já zeptal: Vy víte o nějaké české firmě, která by dokázala postavit jadernou elektrárnu? Já prostě ne. Kdybychom to uměli, tak jsme dál, můžeme o to usilovat, ale bude to ještě nějakou dobu trvat. Pokud vím, tak v Evropě toho je schopna tak sotva jedna francouzská společnost, ale jinak ten výběr tak velký opravdu není. Ono to není tak jednoduché.

Druhá věc, která mě překvapila - a to neberte nějak zle. Jak víte, že to je všechno tak strašně nevýhodné, když ta jednání ještě probíhají a smlouva je před námi a model financování je sice připraven, ale teprve ho zveřejníme? Myslím si, že to je hodně odvážné tvrzení, ale samozřejmě máte na to právo. Vy jste to nestavěla jako otázku, ale jako konstatování. Proto se tomu trochu podivuji.

Nicméně, jadernou energetiku potřebujeme. To jsem i tady už předtím zdůrazňoval. Potřebujeme ji nejenom z důvodů rozvoje našeho hospodářství, ale potřebujeme ji pro to, abychom měli do budoucna dostatek energie, která je trvalá, přijatelná, za přijatelné ceny, a tohle nám zajistí právě jádro. Musíme dostavět nové zdroje v Dukovanech, perspektivně v Temelíně, a musíme to udělat tak, aby to bylo za co nejvýhodnějších podmínek. Je to dostavba dvou bloků v Dukovanech, dosud největší investice v historii České republiky, a je naprosto nutná.

Upravili jsme proto legislativu, povolovací procesy jsou efektivní, atomový zákon, liniový zákon, stavební právo. Podporujeme zajištění lidských zdrojů, posílili jsme dotčené instituce, včetně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Posílili jsme výzkum v této oblasti a hájíme zájmy České republiky na evropské úrovni, pokud jde o rozvoj jádra. Stavíme i plynové zdroje a tak dále a tak dále, nebo budeme stavět.

Ale zpět k Dukovanům. My jsme vybrali na základě doporučení ČEZu preferovaného dodavatele - společnost KHNP z Jižní Koreje. Ta nabídka byla ve většině hodnocených parametrů prostě lepší, proto bylo pro ni rozhodnuto. Obsahuje garance dodání v termínu, obsahuje garance dohodnuté ceny, což je velice důležité. Když se podíváme na to, s čím se potýkají investoři jaderných elektráren v zahraničí - nejrůznější rizika, prodražení, prodloužení - jsou detailně vyhodnocena.

Jsme připraveni - abych vám odpověděl úplně jasně - tu smlouvu podepsat ještě v tomto funkčním nebo volebním období. My jsme výběr preferovaného uchazeče oznámili v červenci 2024. Předpokládaná cena za jeden blok je zhruba 200 miliard korun, tedy nejnižší z těch předložených nabídek, ale to není úplně to rozhodující. Je to důležité, ale klíčový parametr je konečná cena energie, která bude z elektrárny vycházet. To je také to, co nejvíc zajímá občany, a to je taky to, co zajímá zástupce průmyslu, s kterými mluvím. Řada z nich říká: Ano, zapojení českých firem je důležité, ale mnohem důležitější pro nás je, jaká bude konečná cena elektřiny, která odsud půjde k lidem a firmám.

Teď zapojení českých firem. Zapojení českých firem ve výši 60 procent nabídli samotní zájemci na výstavbu. Byla to hodnota vyšší než u konkurenčních nabídek. Je úplně jasné a bylo to jasné od začátku, že to nemůže být zasmluvněno v době, kdy jsou podepsány smlouvy o výstavbě a kdy ta elektrárna není ani naprojektována. Těžko mohou firmy dodávat nabídku na něco, co ani neví, jak bude vypadat. Nicméně 30 procent objemu by mělo být jasné a v určité míře podepsané už v době podpisu kontraktu, což je potom smlouva o dodávce. Myslím, že tady není tajemství, když řeknu, že české firmy budou dodávat strojovny, turbíny a další, projektovat stavby a další věci. No, a zbytek do těch 60 procent bude postupně zajišťován. Takže ta suma, kterou budou dodávat české firmy, určitě bude dodržena.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám zájem o položení doplňující otázky, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za částečnou odpověď. Ale, vážený pane premiére, vy říkáte, že rozhodující bude pak výrobní cena té elektrické energie, ale vždyť česká vláda se zavázala podle notifikace Evropské komise, že výrobní cena nebude nižší než cena výrobní z obnovitelných zdrojů energie, která je vždycky vyšší. To znamená, že my se zavazujeme, když vy tady říkáte ohledně výrobní ceny, ale přitom ta výrobní cena bude prostě vyšší a vy na to nebudete mít jako stát žádný vliv. To je jedna věc.

A další. Mám problém i v rámci servisu. Vy říkáte, že podepíšeme tedy smlouvu. Když se podíváme, tak jihokorejská společnost vlastně odchází ze Švédska, ze Slovinska, přenechává to Westinghousu. Mě by zajímalo tedy, kdo nám pak bude tu elektrárnu nebo jaderný blok servisovat? Protože díky tomu - oni sem nebudou jezdit z Koreje kvůli tomu, že náhodou tady něco bude nefunkční. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, děkuji. Ve vymezeném čase odpoví také předseda vlády České republiky, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono je to... Servis, to není tak složité. Servis budou dělat samozřejmě české firmy plus Korejci. Tak to prostě je, v tom není žádná věda. S tou cenou obnovitelných zdrojů. To tak, jak vy říkáte, není. Cena energie z obnovitelných zdrojů je nízká. Není pravda, že je vysoká, akorát je nízká tehdy, když ta elektřina z obnovitelných zdrojů je, a to jak víme, není vždycky. To je ten problém, který má mimo jiné Česká republika. My prostě i s ohledem na geografické podmínky, nemáme takové větrné pláně, na kterých bychom mohli mít dost energie z větru. Nemáme prudké řeky z hor, kde bychom mohli mít dost energie z vody. Nemáme bohužel ani tolik dnů slunečního svitu, jako mají jižní státy, které dokáží pokrýt mnohem větší část své spotřeby právě z obnovitelných zdrojů. Když svítí, fouká, tak je prostě ta energie relativně levná, hodně levná. Problém je, že jsou okamžiky, kdy se tohle neděje a ta cena je potom někde úplně jinde.

No, a my nemáme jinou možnost - řekne vám to každý expert, který je opravdu nezávislý - než vedle těch obnovitelných zdrojů postavit právě jádro.

Umí to pár firem na světě. Ze soutěže vzešli jako jednoznačný vítěz Jihokorejci. Je tam nejvíc garancí, největší jistota při té vší nejistotě, které (?) to ve světě má, že se to stihne, že to bude za domluvenou cenu a že energie z toho bude za přijatelné ceny a že se na tom budou podílet v nadpoloviční většině české firmy. (Předsedající: Čas.) To si myslím, že jsou dobré garance pro české občany.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.

A následující interpelaci přednese pan poslanec Marek Novák, poté se připraví pan poslanec Michálek. Prosím, ujmete se slova.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Děkuji za slovo. Pane premiére, já bohužel musím vznést dotaz na vás na základě vystoupení vašeho ministra financí pana Stanjury z minulého týdne, kdy tady osočil poslance opozice naprosto zbytečně. My jsme v roce 2022 upozorňovali na možné dopady nezvládnuté krize. Konkrétně já jsem upozorňoval na to, že firmy mohou začít propouštět. Nicméně vzhledem k tomu, co se stalo, jaké máme statistiky - jen za loňský rok ukončilo výrobu 158 firem, propustily 17 000 lidí - tak i přesto pan Stanjura vystoupil a osočil nás ze strašení. Ne, žádné strašení to nebylo, každopádně nejspíš mu nefunguje kalkulačka - nebo nevím, z jakých čerpá zdrojů. A proto jsem nucený se obrátit na vás, pane premiére - co s touto situací míníte dělat? Jak míníte pomoci firmám? Jak míníte udržet zaměstnanost? Jak míníte udržet ekonomiku? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení časového limitu na přednesení interpelační otázky.

A nyní odpoví předseda vlády České republiky Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, no, nejprve si musíme říct, jaká jsou fakta a jak to skutečně na pracovním trhu vypadá a jak to vypadá s těmi firmami - a myslím, že určitě nelze tady vytvářet dojem, že čelíme nebo je před námi nějaký masivní kolaps trhu práce, který snad vláda ignoruje. Realita je jiná. Já se tady opřu o konkrétní fakta.

Za prvé, máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii. Ta činila v roce 2024 2,6 procenta, což nás řadí mezi tři země s nejnižší nezaměstnaností a tam se pohybujeme dlouhodobě. Podle aktuálních údajů, které máme teď k dispozici ze začátku letošního roku, tak je nezaměstnanost 2,7 procenta. Ano, je tady určitá míra fluktuace, ale ta je typická pro jakoukoliv tržní ekonomiku a určitě se nedá mluvit o nějakém masivním propouštění nebo snad o nějakém kolapsu. Některé firmy se restrukturalizují, některé závody končí, ale zároveň v řadě okresů počet volných míst překračuje, převyšuje počet uchazečů.

A vzpomeňme si tady na určitou paniku kolem krachu Liberty Ostrava. Já neříkám, že nebyly namístě obavy - byl, byly, to prostě tak je - ale panika ne. Skončilo přes 2 000 lidí, přes 2 000 lidí, ale nezaměstnanost se nijak nezměnila, protože ti lidé prakticky hned našli práci jinde - a to je fungující trh práce a ten tu máme. A všude tam, kde je vůle k mobilitě, ochotě k rekvalifikaci, tak existují možnosti pracovního uplatnění. Stavebnictví, služby, IT, to jsou oblasti, kde všude se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovních sil, což myslím, že je věc, kterou byste i v opoziční rétorice měli jako zahrnout do toho, že - ne, že nám tady něco jenom hrozí, ale že tady máme taky fakt nedostatek pracovních sil. A to vytváří určitou potom rovnováhu na pracovním trhu.

Pokud hovoříme o zaměstnanosti celkově, v roce 2024 mírně vzrostla, ve zpracovatelském průmyslu došlo k poklesu, ale tržní a antitržní služby tento vývoj dorovnaly, a v letošním roce očekáváme další dílčí růst zaměstnanosti. My používáme nástroje, které vláda má k dispozici, nesedíme se založenýma rukama, politika zaměstnanosti v této zemi funguje. Máme tady individuální podporu uchazečů, rekvalifikace, podporu v nezaměstnanosti. Vláda sleduje i regionální situaci, protože třeba tam, kde dojde k strukturálním změnám, například v důsledku transformace energeticky náročných provozů, tak tam zasahujeme a tam je takový zásah taky namístě. A tady zase máme připraveny regionální programy, přechodné zaměstnání, spolupracujeme s kraji, spolupracujeme s obcemi - a to je důležité, protože kraje a obce znají specifika regionů nejlépe.

Vím, že jste vystoupili s nějakými příklady konkrétních firem. Jasně, konkrétní firmy občas omezují svoji výrobu a počet zaměstnanců - někdy v důsledku globálních změn, někdy v důsledku přesunu výroby jinam, přechodu na jinou technologii - a těch důvodů je víc, ale nedá se říct, že by u toho docházelo k masivnímu selhání pracovního trhu, protože ta situace je, jak jsem tady na číslech a konkrétních údajích ukázal, celostátně zvládnutelná.

A já opravdu, když mluvím se zahraničními investory, ale i s podnikateli, našimi, velkými, tak všichni říkají: máme problém sehnat dostatek pracovní síly. A to je velký problém mimo jiné proto, že očekáváme růst ekonomiky. My, naše ekonomika nevykazuje žádné zásadní problémy. Když to srovnáme s ekonomikou jiných zemí, tak prognózovaný růst nezávislými institucemi naší země je výrazně vyšší, a to samozřejmě vytváří určitý optimismus na trhu, optimismus u firem - a to zase bude vytvářet další pracovní místa. Takže ta situace rozhodně tak špatná není a tam, kde (v) dílčích segmentech k nějakým problémům dochází, tam máme nástroje na to, jak je řešit a (?) je (používáme?).

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A vnímám zájem položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Já v první řadě moc děkuju za vyčerpávající odpověď. Mě osobně tedy mrzí každá firma, která zavře, a nepotřebuji ji dávat do nějakých závorek a říkat, že se tedy přesune, přesunuje výrobu (výroba?). Zabýval bych se spíš tím, proč výrobu přesunuje. A mnohdy je to jak díky síle, to znamená, pracovníkům, tak díky třeba vysokým energiím.

Ale zeptám se. Existuje tedy aktuálně ucelená strategie zaměstnanosti, třeba už i s problematikou využití umělé inteligence, ale taky s lepším rekvalifikačním programem, než máme dnes?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Zodpoví předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, já se na to dívám takto a debatu určitě můžeme vést, protože ona je do jisté míry ideově politická. Já jsem přesvědčen, že v tržním hospodářství se děje běžně to, že některé firmy jsou úspěšnější, některé méně úspěšné v soutěži a že dochází prostě k proměně a restrukturalizaci, a dokonce, že dochází i k proměně podílu zaměstnanosti mezi jednotlivými odvětvími. To si nemusíme říkat, kdybychom se podívali na zemědělství a jeho vývoj do dnešních dnů - a není to proto, že tam máme dneska, já nevím, dvě procenta a předtím jsme tam měli 30. No, ale to není tím, že je to horší - naopak, jsou tam nové technologie, jsou tam nové možnosti, jinak to funguje a ti lidé se přesouvali jinam. A na tom se asi shodneme.

A já z hlediska státu se na to dívám tak, že to, že někde zkrachuje nějaká firma, určitě není příjemné, ale to fakt věc státu nebo vlády není, to je přirozené v tržním hospodářství. To, co musí ale stát řešit, je, když začne krachovat nebo být problém celé odvětví. To nesmí být už potom vládě jedno a taky nám to jedno není. Vidíte, že - to se dá mluvit o krachu - ale když se automotive dostává do problémů, tak to řešíme na evropské i národní úrovni, protože to je náš úkol. V jedné věci s vámi budu souhlasit - vedle nedostatku pracovních sil je pro naše firmy určitou nevýhodou - pro všechny evropské firmy - vysoká cena energií. To je prostě pravda a s tím musíme něco dělat. Ale proto taky stavíme Dukovany, proto se snažíme rozšiřovat obnovitelné zdroje, proto jsme teď tady schvalovali zákon - a děkuju za to, že to šlo rychle - i zákon, který umožňuje stavět plynové elektrárny, prostě to jsou všechno věci, které musíme dělat, aby ceny energie byly nižší.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A tím končí tato interpelace. Opět pokročíme k interpelaci další. Tu přednese pan poslanec Jakub Michálek a poté se připraví paní poslankyně Štefanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Pane premiére, ceny bydlení raketově rostou, německé platy jsou v nedohlednu a drahé bydlení je jeden z největších problémů, kterému čelí stovky tisíc mladých lidí v naší zemi, jejichž jménem teď mluvím.

V kampani "Máte přání?" mi během března desítky občanů říkali či napsali, třeba seniorka ve Zlínském kraji, že se politici mají více starat o byty pro mladé lidi, pan v Královéhradeckém kraji, že chce, aby skončilo zdražování, aby vnoučata měla kde bydlet, nebo manželé v Ústeckém kraji, kteří říkají, že politici mají více mluvit pravdu, více komunikovat s občany a pak dostupné bydlení.

Takže řešení bydlení má zjevně dvě části: a) masivní výstavbu, kdy potřebujeme ročně stavět výrazně více bytů a b) dostupnost, ty byty musí být reálně dostupné pro české rodiny.

K tomu áčku - masivní výstavba. My jsme představili včera na zahájení pirátské kampaně na Žižkově, že by se mělo stavět minimálně 50 000 bytů ročně a opatření, jasné kroky, jak zajistit masivní výstavbu. Za prvé zóny rychlejší výstavby, ve kterých byty porostou jako hřiby po dešti. (Pobavení v lavicích ANO.) Za druhé zlevnit výstavbu až o milion korun na byt díky zrušení přežitých technických norem. A za třetí přesměrovat evropské dotace, které dneska jdou do kapes oligarchů, do výstavby bydlení.

A musíme říct i to bé. Byty musí být reálně dostupné pro mladé rodiny, běžné Čechy, nejenom cizince a nemovitostní fondy. Takže možné opatření je například razantní zvýšení daně z nemovitosti pro občany z Ruska bez trvalého pobytu na území naší republiky.

Já se vás ptám, jaké konkrétní kroky podniknete pro výstavbu a dostupnost bydlení zejména pro mladé? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. A nyní odpověď na interpelaci od předsedy vlády České republiky Petra Fialy. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo, za interpelaci. Ono je to důležité téma. Já jsem zaznamenal v médiích, že jste spustili předvolební kampaň - to je v pořádku - s ústředním tématem bydlení. Tak já chápu tu interpelaci v tomto kontextu. Ale téma je to opravdu významné. To nechci bagatelizovat. Měl to na starosti váš ministr nominovaný za vaši stranu. To se úplně nepovedlo. Ale to nic nemění na tom, že prostě vláda se snaží ty věci posouvat kupředu a že bydlení je opravdu problém, který mladé lidi v České republice trápí.

Nedostatek bytů je primárně problém nabídky a poptávky, zvlášť v některých regionech, zase je to problém, který je hodně regionálně rozrůzněný, a to způsobuje růst cen. Vláda udělala řadu systémových kroků pro větší výstavbu, a některé jsme udělali společně, to prostě nepopírám. Změnili jsme stavební zákon. I přes problémy s digitalizací by měl zrychlit stavební řízení.

Vytvořili jsme program dostupného nájemního bydlení, které vyjednalo Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Je to 7 miliard korun. Je to pro obce, kraje, developery, výhodnější nájemné pro vybrané profese, je to na mladé rodiny, pod to by se to dalo shrnout. A myslím, že to dobře funguje, protože už přišlo 140 žádostí za téměř 8 miliard korun.

Také jsme uvolnili státní pozemky, které stát nevyužíval, pro výstavbu bytů. Finance vytipovaly několik set pozemků, které můžeme bezplatně převést na obce a města za účelem výstavby nájemních bytů. A je to ošetřeno tím, že tam bude předložen projekt na vybudování bytů a bude tam záruka, že se to použije skutečně na byty, a ne na nějaké spekulace nebo na něco dalšího.

To, co pokládám taky za důležité, je možnost pro penzijní fondy investovat do bydlení až 20 miliard korun v investicích do pěti let, což vlastně uvolní kapitál pro novou výstavbu. A je to v pozměňovacím návrhu toho zákona o podpoře bydlení. A je to vlastně cesta, kterou jde řada zemí, že velcí investoři jsou právě penzijní fondy.

A to, co je asi taky důležité, aspoň podle toho, co doporučují experti, je možnost odečítat z daní úroky z úvěru na družstevní bydlení, protože to pomůže lidem, kteří si kupují družstevní byty, a bude to atraktivnější.

Jsou to opatření, která by měla fungovat v příštích letech, což doufám, že budou. Ale současně už to, že jsme některé věci zrychlili a rozhýbali, tak vede k tomu, že výstavba bytů v bytových domech v posledních letech roste. 2024 bylo zahájeno 17 000 nových bytů v bytových domech. A to jsou prostě lepší čísla než ta předcházející.

To, co jsme také úspěšně provedli Poslaneckou sněmovnou, je zákon o podpoře bydlení. Tam jsme měli určitý spor o to, jaký má být rozsah, jak ten zákon má být široký, koho všeho se má týkat, v jakých obcích má existovat poradenství. Výsledkem je nějaké zaměření na lokality, kde jsou největší problémy. Bude tam ten nárok: na pomoc s bydlením bude mít ze začátku asi 300 000 lidí a pak se to nějakým způsobem může rozšiřovat. Já myslím, že to je taky vhodný doplněk celé bytové problematiky, je tam poradenství s bydlením, záruky za nájemníky, je to propojení s další sociální prací s lidmi a určitě to může trošku pomoct.

Vedle toho je potřeba se soustředit taky na podmínky pro mladé rodiny, aby si to bydlení mohly opatřit. Tady jsme taky toho udělali docela dost. Zvýšili jsme rodičovské příspěvky, zavedli jsme slevu na zkrácené úvazky: 200 000 nových pracovních míst, sousedské dětské skupiny. Zlepšujeme podmínky pro to, aby mladí lidé mohli souběžně mít rodinu a souběžně pracovat. A to si myslím, že zase jakoby vytvoří lepší podmínky pro to, aby si třeba mohli pořídit to bydlení, až se těch bytů začne stavět víc, až se ty ceny nějakým způsobem upraví. A jediná cesta, jak snížit ty ceny, je, když se těch bytů bude stavět víc.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující dotaz? Je. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. Já chci jenom připomenout, že moje interpelace se netýkala toho, co jsme udělali, když jsme ještě byli společně ve vládě, nebo co se historicky podařilo, ale toho, co je ještě potřeba vykonat do budoucna, protože ať můžeme mít na historii, jaký chceme pohled, tak do cen bytů se to zatím nepropisuje, ani to nevypadá, že by dramaticky výstavba v budoucnu rostla. Stejně tak když se podíváme třeba na rodičovský příspěvek, který tady byl zmíněn, tak ten rostl výrazně nižším tempem než třeba penze. Takže ty podmínky se výrazně nezlepšují. Já jsem rád za ten návrh, že můžou fondy investovat do bytů. To je věc, kterou jsme domluvili s panem Stanjurou asi před rokem jako Piráti. Ale pokud ještě razantně nezintenzivníme tu naši snahu, tak zkrátka ty ceny bytů budou nadále raketově růst a budou pro mladé nedostupné. Takže kde můžeme ještě přidat?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A ještě závěrečná reakce předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Přidat určitě můžeme a musíme například rozchodit digitalizaci stavebního řízení, aby se ty věci daly více do pohybu. Samozřejmě jenom to nestačí, ale to si myslím, že je důležité, a na tom se asi jako všichni shodneme, že to důležité je. Myslím, že i některé ty věci, které jsem tu zmínil, se začnou pozitivně projevovat. Tak jestli jsme teď schválili možnost penzijním fondům investovat do bydlení, tak to se projeví v nějakém čase. To stejné, ten projekt, ten program dostupného nájemního bydlení taky bude mít nějakou dohru, byť už teď vidíme příklad projektů, které pravděpodobně budou úspěšné. A těmito kroky musíme pokračovat.

My víme přece, kde ty problémy jsou. Víme, že třeba málo bytů se stavělo mimo jiné proto, že je příliš dlouhé stavební řízení. A teď nemluvím o stavebním řízení, jenom když si nějaký soukromník chce postavit rodinný dům, ale mluvím třeba o činžovních domech, kde v některých městech to stavební řízení trvalo ne roky, ale desítku let. Tak to potom ti investoři se do toho ani neženou. A toto jsou přece věci, které jsme chtěli společně odblokovat. Některé se podařilo, v některých musíme pokračovat dál. To stavební řízení je jedním z klíčů k tomu, aby se stavělo víc bytů.

Mě by teda zajímalo, to mě jako zaujalo, že máte program na nějakých 50 000 bytů, jestli jsem to pochopil, z evropských peněz. Ale já takové evropské peníze tady nevidím, které by se tímto způsobem daly použít. A opravdu mě bude zajímat, a říkám to bez jakékoliv ironie, když mně ukážete, kde ty evropské prostředky jsou a že jsou někde v takové výši, abychom takové množství bytů v České republice postavit mohli. To mně připadá velmi odvážné tvrzení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A tím přistoupíme k interpelaci následující, tu přednese paní poslankyně Iveta Štefanová, připravit se může pan poslanec Vladimír Zlínský.

Ještě načtu omluvu. Omlouvá se paní místopředsedkyně Věra Kovářová od 15 hodin ze zdravotních důvodů.

A prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dobrý den, pane premiére. Já jsem s touto interpelací chtěla vystoupit už před mnoha měsíci. Bohužel pořadí na ty interpelace se losuje a dlouho jsem neměla štěstí dostat se na řadu. Nicméně i po té dlouhé době je tato interpelace stále aktuální. A jsme toho svědky i dnes.

Ministři na interpelace nechodí. Na písemných interpelacích dnes už potřetí nebyl přítomen ani jeden z interpelovaných ministrů. Já stále čekám na projednání své interpelace, kterou jsem podala v únoru roku 2024. Vaše vláda zrušila opoziční okénko už záhy po začátku volebního období. Na řádných schůzích vždy zamítáte veškeré opoziční návrhy na změnu nebo doplnění programu. Na námi svolaných mimořádných schůzích nedovolíte ani otevřít rozpravu. Takže nám zbyly pouze ty interpelace. Ale ejhle, ministři nikde. Je tohle v praxi ten pověstný výrok, že opozice má sedět v koutě a šoupat nohama? Tohle je ono?

Já jsem tu chtěla vystoupit mnohem, mnohem dříve a apelovat na vás jako na předsedu vlády, abyste zjednal nápravu. Bohužel dnes už s blížícím se koncem volebního období to už nemá příliš velký význam, takže mi nezbývá než vyjádřit svoji nespokojenost s tímto vaším přístupem a připomenout vám, že vláda je odpovědná Sněmovně. A tímto vaše vláda Sněmovnou podle mě pohrdá.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já vás, vážená paní poslankyně, asi překvapím, já s vámi v mnohém souhlasím, ale pokusím se to uvést do nějakého kontextu. Ono teď to trošku vypadá, jako když paní učitelka ve škole nadává dětem, že je velké množství absencí, ale oni to poslouchají ti, kteří v té škole jsou. No, já se snažím na interpelace vždy chodit a ústní interpelace, pokud nejsem v zahraničí, tak vždycky máme, protože je to způsob komunikace, který mám rád a který považuju za užitečný a správný z hlediska parlamentní demokracie.

Ale nalijme si, jak se říká, čistého vína nebo si sami zameťme každý před vlastním prahem. Tak dnes v Poslanecké sněmovně v důsledku toho, jakým způsobem tady jedná opozice a jaké používáte metody včetně obstrukčních, je ta situace taková, že my ani nevíme, kdy, jaký bod vůbec bude na programu, jestli se vůbec schválí program, jestli se dostaneme k projednávání něčeho. Jsme tu na x mimořádných schůzích. Je to všechno nesmírně jako komplikované a ministrů se pak na těch interpelacích ptáte, co jste konkrétně udělali? Jak jste posunuli svůj rezort? Jak řešíte tento problém? Oni ho taky musí někdy řešit. Tak prostě nemohou být pořád v Poslanecké sněmovny, když ani neví, kdy ta Sněmovna bude a jak bude fungovat.

Já vám řeknu příklad dnešního dne. Tak já jsem vůbec nevěděl, jestli budou interpelace. Protože zase je tu svolaná mimořádná schůze a kdyby předsedkyně Poslanecké sněmovny zcela logicky rozhodla, že bude od rána, tak interpelace prostě nemáme. Naštěstí je rozhodnuto, že bude večer mimořádná schůze k digitalizaci stavebního řízení, tak interpelace mohou probíhat. Ale moji kolegové často ani nevědí, jestli v ten čtvrtek vůbec ten jednací den v tomto smyslu proběhne, nebo neproběhne. A současně platí, že vy blokujete standardní program Poslanecké sněmovny, takže se pak ani nemůžete divit, že ta ochota dělat něco jako opoziční okénko, které je tu pořád každý den na začátku schůze, několik hodin, tak že ta ochota není. To si fakt domluvte mezi sebou. A když se domluvíte nějak jinak a rozumněji, tak to jenom uvítám, byť jsme na konci volební období, ono bude ještě nějaké další.

A co se týká třeba těch písemných interpelací. Tam víte, že jsou určité lhůty. Tak ono třeba říct - no, na moji interpelaci se dostalo až po měsících... Tak tam ty lhůty jsou takové, že to vždycky nějakou dobu trvá. Ale podívejte se, co se na těch písemných interpelacích děje. Tak na posledních dvou, kde jsem byl, se dvě hodiny projednával jeden bod! A to nebylo naší vinou. Jeden bod. Který ani nebyl uzavřen. A který se týkal situace, která už ani v České republice není. Interpelace paní předsedkyně Aleny Schillerové. Tak dávají takové interpelace potom smysl? Ale to není ze strany vlády, to je ze strany vás, opozice. Tak si to navzájem domluvte. My jsme tady byli připraveni mnohokrát probírat i ty další interpelace. Vůbec se na ně nedostalo. Po dvou hodinách jednání se to odsune na další a tam to znovu probíráme. Tak to je realita s interpelacemi v Poslanecké sněmovně.

Já kdybych mohl - ale já se nemůžu starat o všechno, o toto se starat teď nebudu - ale doporučoval bych při debatách o změně jednacího řádu nějakým způsobem upravit i to, jak tady probíhají interpelace. Protože já to mám rád, mně to vyhovuje, ale ukazuje se, že možná ne všem - teď nemyslím členy vlády, myslím i poslance. A že bychom to mohli učinit dynamičtější, zajímavější a celkově z hlediska parlamentarismu efektivnější. Nic nenavrhuju, jenom když se vaše interpelace jmenuje Interpelace - a tady fakt chválím, že jste dodržela - že jste tam uvedla věc, ve které interpelujete, tak jsem si dovolil i tuto poznámku k podobě interpelací v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a vnímám, že paní poslankyně interpelaci na téma Interpelace ještě doplní doplňující otázkou. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji. No, pane premiére, vy tedy říkáte, že ministři nechodí na interpelace proto, že tady chudáci jsou dlouhé hodiny a neví, kdy který bod bude, a nebude a vlastně ani neví, na co se vás budeme ptát, a posléze se vám nelíbí to, na co se vás ptáme. A tak není z vaší strany ochota, ale vlastně za to může opozice. No, zajímavé je, když se projednává bod jako navyšování platů politikům, tak tady všichni ministři byli přítomní, ti, co jsou zároveň poslanci, aby si to mohli odhlasovat, aby si řádně ty platy navýšili za tu svoji práci. Když se jednalo o navyšování poplatků za Českou televizi, tak jste tady taky všichni byli přítomní. To zase najednou nebylo nic jiného, důležitějšího. Když se jednalo o vydávání Tomia Okamury k trestnímu stíhání za jeho politický názor, tak jste tady taky všichni byli. To jsou holt ty vaše priority! Ne odpovědnost Sněmovně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Paní poslankyně, tak jako přece mě nemůžete takhle dezinterpretovat. Já jsem se docela vstřícně pokusil - a vidím, že to je zbytečné, za dobrotu na žebrotu - vstřícně jsem se pokusil vysvětlit, jak to s těmi interpelacemi je. Já sám jsem jejich stoupencem velkým a snažím se tu být vždycky, řada mých kolegů také, ale někdy je opravdu obtížné si ty věci naplánovat tak, když ani nevíte, co se v té Poslanecké sněmovně bude odehrávat. O tom, že kladete nějaké nepříjemné otázky, na které nechceme odpovídat, z mé strany nepadlo ani slovo. Já odpovídám - a moji kolegové taky - na všechno, nebráníme se žádné debatě a určitě ten důvod, proč se někdy ty interpelace úplně nepovedou, nespočívá v tom, že by se někdo vyhýbal nějaké odpovědi nebo mu byla nějaká otázka nepříjemná. To mně opravdu, vážená paní poslankyně, nepodsouvejte, protože to mně opravdu podsouvat ani nemůžete.

Ale znovu říkám, to, jak vypadá Poslanecká sněmovna, jakým způsobem tady probíhá jednání o programu, jakým způsobem se tady dodržují nebo nedodržují nepsaná pravidla a dohody, to tady prostě nikdy v té době, co já tady působím, nebylo, toto volební období z tohoto hlediska skutečně mimořádné. A já trvám na tom, že to je rozhodnutí opozice tímto způsobem destruovat práci Poslanecké sněmovny. To jsou fakta. Podívejte se na stenozáznamy, na to, jak tady ty schůze probíhají, a pak se nedivte, že prostě ne na všechno reagujeme s maximální vstřícností, já myslím, že to je logické, že nic jiného ani očekávat nemůžete.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní přikročíme k interpelaci pana poslance Vladimíra Zlínského. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji. Vážený pane premiére, moje interpelace navazuje na písemnou interpelaci mého stranického kolegy, pana poslance Radovana Vícha, na pana ministra vnitra Víta Rakušana s názvem Bunkry a kryty civilní obrany v České republice. Jedna z otázek se týkala toho, kde a jak si občan zajistí individuální ochranné prostředky před následky zbraní hromadného ničení, tedy ochranné masky, ochranný oděv a osobní dozimetry. Dle odpovědi ministra vnitra si mohou občané zakoupit, považte zakoupit tyto prostředky dle vlastního uvážení v obchodech, které lze nalézt na webových stránkách jednotlivých hasičských sborů. Dále cituji z odpovědi: "Dle vyhlášky číslo 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkonů ochrany obyvatelstva ve svém § 17 odst. 2 stanoví, že se při stavu ohrožení státu a válečném stavu provádí výdej prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob, děti do 18 let, osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních a jejich doprovod.

V současné době již skladované zásoby prostředků individuální ochrany, tedy dětské ochranné vaky a ochranné masky, nepokrývají požadovanou potřebu. Vážený pane premiére, pro mne je toto zjištění alarmujícím zanedbáním přípravy na možná vzrůstající rizika v současném nestabilním světě, na jejichž přípravu bylo zcela rezignováno. A ptám se vás: Pro kolik procent dětí máte tyto výše jmenované ochranné prostředky? Jakým způsobem je co nejdříve zajistíte pro zbytek dětí? A kdy bude naplněna litera zákona dle zmíněné vyhlášky? Předpokládám, že žijeme v právním státě. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní odpověď předsedy vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, no to, že žijeme v právním státě, to je věc, na které se, doufám, shodneme. Mě nicméně trochu překvapuje jiná věc, a to, že se ptáte na ochranu před použitím zbraní hromadného ničení, když zároveň dlouhodobě tvrdíte, že třeba pro nás Rusko žádnou hrozbou není a válku nelze ukončit obranou, ale spíš jednáním a kapitulací, tak bych doporučil, abyste tady nestrašili občany tím, že tady je nějaké prostě akutní riziko, to tady prostě není napadení České republiky a děláme takové kroky mimo jiné tím, že podporujeme Ukrajinu, východní křídlo NATO. Podívejme se na koalici ochotných, abychom byli i nadále v bezpečí, a Česká republika nemohla být napadena.

Nicméně problematika zajištění ochranných prostředků je určitě důležitá, upravuje se legislativou a v souladu s § 17 odst. 2 vyhlášky Ministerstva vnitra číslo 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva by se při vyhlášení stavu ohrožení státu, válečného stavu prováděl výdej prostředků individuální ochrany vybraným kategoriím osob. Jednalo by se o výdej dětských ochranných vaků pro děti do jednoho a půl roku, dětských ochranných kazajek pro děti od jednoho a půl roku do šesti let, dětských ochranných masek pro děti od jednoho a půl roku do 18 let a výdej ochranných masek pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních a pro doprovod všech ve výčtu uvedených osob. A teprve osoby, které nejsou zahrnuty v naší legislativě, ve stanovených kategoriích, tak si prostředky individuální ochrany mohou zakoupit ve specializovaných prodejnách. Čili ne všichni, ale ti, kteří jsou vyjmenovaní v zákoně, těm budou poskytnuty, a takto je to nastaveno v naší legislativě. Prostředky individuální ochrany pro stanovené kategorie osob patří mezi materiál civilní ochrany, který je skladovaný v centrálních zásobách Hasičského záchranného sboru České republiky.

Současný systém zajištění prostředků individuální ochrany pro vybrané skupiny osob ve formě masek s filtry není udržitelný ani z organizačních, ani z finančních důvodů, a proto přístup k zajišťování výdaje prostředků individuální ochrany v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu bude nutné revidovat v návaznosti na současné hrozby. A tuto problematiku bude rozpracovávat nově vytvářená koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2030 s výhledem do roku 2032, což je vlastně v gesci Ministerstva vnitra a taky hasičů. Jako první krok bude definováno, jaké skupiny obyvatel, proti jakému typu hrozeb a jakými prostředky je třeba z úrovně státu chránit. Bude taky třeba analyzovat, jaký způsob ochrany dýchacích cest je v návaznosti na současné hrozby nejvhodnější jak z hlediska funkčních vlastností, tak z hlediska použitelnosti.

A tak bych mohl pokračovat. To jsou změny, které je potřeba provádět, které umožní funkční a hospodárné nastavení, zajišťování ochranných prostředků. Rizik je samozřejmě celá škála. Hlavním nástrojem na řešení krizí v obdobných oblastech je správa, například Správa státních hmotných rezerv, která je dostatečně, dostatečně financována. Jak ukazují krize, kterými jsme prošli, třeba povodně, tak stát je schopen tyto krize zvládat, poskytnout odpovídající prostředky a dostatečně zajišťujeme finančně i právě Správu státních hmotných rezerv, která pomáhá v řadě věcí, v řadě kritických situací. Tak tolik asi ta situace v nějaké přiměřené míře konkrétnosti, obecnosti. Určitě by vám velmi podrobně odpověděl na detailní otázky pan ministr vnitra, v jehož gesci tato problematika je.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan poslanec položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane premiére, já jsem se vás ptal, jestli jsou tyto ochranné prostředky pro 100 procent dětí. Tak rád bych slyšel odpověď na tuto otázku. A pokud ne, jakým způsobem to zajistíte.

A co se týká toho, že se jaksi nebojíme Ruska. Já bych k tomu chtěl říct, že my jsme proti eskalaci, my jsme pro mír, takže já se bojím toho, že ten konflikt bude eskalovat a z toho by ten jaderný konflikt mohl vzniknout. A byl jsem i jako jeden z prvních poslanců, který tady poukázal na stav naší nedostatečné přípravy na krizové situace, a byl jsem vámi nařčen při interpelaci. Možná si na to vzpomínáte, že téměř šířím poplašnou zprávu, a dnes se to opakuje. Pokud na to upozorní předsedkyně Evropské komise, tak je to pro vaši vládu slovo boží a už to propaguje pan ministr Rakušan. Záchranný balíček na 72 hodin a už se připravuje manuál pro přežití v krizových situacích. A co se tak zásadního změnilo? Mohl byste nám to říct? Že v roce 2022 nebo 23 to byla pohodička, nic nám nehrozí a teď už nám hrozí? Už to není šíření poplašné zprávy, když to říká paní Von der Leyenová a pan ministr Rakušan, už je to moudrá úvaha o doporučení hlavy pomazané? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a poprosím v závěrečné odpovědi předsedu vlády Petra Fialu.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ale, pane poslanče, tak já když s někým souhlasím věcně, tak s tím souhlasím, i s tím nesouhlasím, jako třeba se to týká klimatických cílů do roku 2040, tak s tím prostě nesouhlasím, (se smíchem) nemám s tím žádný problém. A jméno boží bych tu nebral zbytečně nadarmo.

Co se týká těch ochranných prostředků. Prosím vás, přece nikdy, nikdy v historii nebyly ochranné prostředky k dispozici pro celou společnost. Nevytvářejte tady falešný dojem, že to někdy bylo a teď to prostě není, protože tady někdo něco zanedbal. Nikdy to tak nebylo, ani to tak nemůže být. A právě proto je potřeba stanovit, pro koho to má být, v jakém rozsahu, na jaké typy rizik, za jakých podmínek a ty věci se proměňují. Tak myslím, že je logické, že tady někdo naprosto rozumně připravuje novou koncepci, která odpovídá novým rizikům, novým technologiím, novým problémům, tomu všemu, čemu jsme vystaveni. Ale prostě sdělovat společnosti, že jako je to nějak celé špatně a že není připravena žádná ochrana před zbraněmi hromadného ničení, protože prostě tady nemáme 10 milionů nějakých prostředků, to je fakt nesmysl. Nikdy to tak nebylo a takhle ta ochrana obyvatelstva nikdy v historii nefungovala a nikdy fungovat nebude.

Znovu říkám, rizika jsou. To jsem nikdy nezpochybňoval a jedno z rizik je agresivní politika Ruska. To doufám, že třeba se blížíme k tomu, že se na tom shodneme. Ale pokud ne, rizika tu prostě jsou. To nám nemusí nikdo říkat. Ale ta rizika je potřeba nějakým způsobem škálovat, na ně je potřeba se připravovat a rozhodně největším rizikem teď není, že nás někdo napadne, protože děláme ty kroky pro to, aby Česká republika byla v bezpečí. Ale i s tím musíme počítat a jsou tu jiné druhy rizik, na které se musíme připravovat, ale rozumným způsobem (Předsedající: Čas!) a s odpovídajícím množstvím těch prostředků.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A protože je už po šestnácté hodině, tak uplynul čas, kdy je možné podat další ústní interpelaci, a já tedy předám řízení schůze a budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny a skutečně začínáme po interpelacích na pana premiéra interpelovat členy vlády.

Prosím pana poslance Miloslava Janulíka, aby přednesl interpelaci na pana ministra kultury Martina Baxu a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, odcituju vám jeden dopis:

Obracím se na vás jako občan České republiky, především jako člověk, kterému není lhostejná památka obětí nacistické zvůle. Oběti, které prošly hrůzami Terezína, Malé pevnosti a ghetta, místy, kde byl každý kámen nasáklý utrpením, ponížením a smrtí. O to silněji ve mně rezonuje pohled na fotografii z Terezína, na níž vedle české státní vlajky vlaje na bráně ghetta vlajka Ukrajiny. Ne vlajka OSN, ne vlajka Izraele, ne symbol památky židovských obětí, ale státní vlajka země, která se ani po 80 letech po válce nedokázala jednoznačně definitivně vypořádat s temnou kapitolou vlastní minulosti. Na Ukrajině jsou i dnes veřejně uctíváni představitelé organizací jako OUN, UPA, jejichž členové se dopustili tak brutálních zločinů na židovském, polském a českém obyvatelstvu, že z nich běhal mráz po zádech i samotným nacistickým důstojníkům.

Známe výpovědi přeživších, historické záznamy, důkazy o tom, že mnozí z takzvaných kápů, kteří v koncentračních táborech sloužili jako dozorci a kteří svou krutostí předčili i esesáky, pocházeli právě z Ukrajiny. A přesto v dnešní ukrajinské společnosti nacházíme opakovaná veřejná vyjádření úcty k těmto postavám, ať už vědomě, či z nevědomosti. Nezpochybňujeme současné utrpení obyčejných Ukrajinců, kteří čelí válce a zkáze, ale zároveň nemůžeme připustit, aby byl Terezín, symbol utrpení, ponížení a holocaustu, zneužíván k politickým gestům a symbolům, které mohou být vnímány jako výsměch památce jeho obětí. Vlajka jakéhokoliv státu by neměla vlát nad místem, kde zemřely tisíce lidí jen proto, k jakému národu patřili, tím spíš ne vlajka státu, v jehož moderním veřejném prostoru dnes přežívají i symboly spojené s nacistickou kolaborací.

Žádáme tímto o vysvětlení, kdo a na základě jakého rozhodnutí povolil vyvěšení ukrajinské vlajky v areálu Památníku Terezín, konkrétně nad bránou ghetta, a zároveň žádáme, aby byla ukrajinská vlajka z tohoto pietního místa neprodleně odstraněna a v budoucnu aby byla jakákoliv symbolická gesta podřízena zásadnímu principu, že úcta k mrtvým nesmí být překryta aktuální politikou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli slovo má pan ministr kultury Martin Baxa. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vaše dobré doktore, já chci odpovědět na tu vaši interpelaci velmi vážně. Budu vás oslovovat prostřednictvím pana místopředsedy Juchelky.

Co se týká vyvěšování vlajek, tak vyvěšování ukrajinských vlajek na budovách našich příspěvkových organizací se děje na základě rozhodnutí ředitelek, ředitelů těchto institucí, a já se k tomu hlásím jako ministr a moje ministerstvo velmi krátce po zahájení invaze putinovského Ruska proti Ukrajině doporučilo organizacím, aby na znamení solidarity s Ukrajinou ty vlajky vyvěsily. Takto visí pořád ukrajinská vlajka například na budově Národního muzea.

V případě Památníku Terezín je vlastně symbolika vyvěšení vlajky o to důležitější a přesně vyjadřující ten princip toho, proč je důležité to udělat. Vzpomeňme si, jak došlo k holocaustu. A vy jste, pane poslanče, nemýlím-li se, dokonce předsedal spolku nebo společnosti, parlamentní skupině přátel Izraele. Pojďme si říct, jak došlo k holocaustu.

K holocaustu došlo tak, mimo jiné, že ve společnosti postupně narůstala antisemitská nenávist, konkrétně to bylo v nacistickém Německu, předtím ve Výmarské republice, v nacistickém Německu, leckde jinde, a souběžně s tím se nedělo nic, co by se proti této nenávisti stavělo. Byla to lhostejnost, bylo to podceňování toho, co to může znamenat, a to postupné ukrajování práv rasově označených spoluobčanů se často dělo bez toho, aniž by ta populace, jíž se to netýká, tomu jakýmkoliv způsobem čelila. A najednou v době nacistického Německa, vypuknutí druhé světové války došlo k té genocidní likvidaci rasově označených lidí, tedy řečeno norimberskými zákony nebo tehdy podle norimberských zákonů Židů.

A já si myslím, že právě v Památníku Terezín, které je jedno z klíčových míst připomínání obětí holocaustu nebo zločinů a obětí holocaustu, je tato symbolika zásadní, protože jestliže budeme mlčet k útoku totalitního putinovského Ruska proti svobodné Ukrajině, jestliže budeme říkat, že nám je to jedno, co se děje na východě, že je vlastně v pořádku, že putinovský totalitní režim ničí svobodnou zemi, která je řízena demokratickým způsobem a kde její reprezentace vzešla z voleb, tak je to velmi analogické tomu, co se dělo v době před vypuknutím druhé světové války. Tatáž lhostejnost, která vedla k holocaustu nebo která umožnila snazší provedení holocaustu, může být toutéž lhostejností, když budeme zavírat oči před tím, co se děje v současné době na Ukrajině.

Památník Terezín, naše příspěvková organizace, je ústředním místem připomínání holocaustu. Expozice v Malé pevnosti i v samotném terezínském ghettu je vlastně živoucím svědectvím toho, co znamená, když lhostejnost převáží nad tím se postavit za občany. A v tom Terezíně to platí stoprocentně, protože do Terezína byli třeba tady z Prahy skrz nádraží Praha-Bubny deportováni rasově označení spoluobčané z tehdejšího protektorátu a dělo se to, že tehdy v Praze šli ty zástupy Židů, kteří byli posíláni do Terezína, velká většina z nich potom zahynula na východě, a na ně se dívali ti lidé z oken. A já myslím, že v obdobné situaci můžeme být, když budeme lhostejní vůči dění na Ukrajině. Civilní obyvatelé Ukrajiny, děti, ženy, civilisté jsou dnes a denně napadáni putinovským Ruskem, dnes a denně jsou bombardováni, dnes a denně jsou vystaveni cílené likvidaci, a bude-li se západní svět stavět lhostejně vůči tomuto teroru, který se děje vůči svobodné demokratické zemi, tak se můžeme dostat stejného výsledku, jako se odehrál za druhé světové války.

V tomto případě, pane doktore, je ta analogie samozřejmě ne úplně odpovídající, protože my nevíme, jestli by totalitní Putinův režim chtěl genocidně likvidovat Ukrajince, ale ten princip zůstává stejný. Lhostejnost plodí násilí, lhostejnost plodí zlo a lhostejnost plodí takové zločiny, jako byl holocaust. Takže ano, lze vést diskusi o tom, zda mají být vyvěšeny ukrajinské vlajky. Já jsem přesvědčen o tom, že ano, vy pravděpodobně, že ne. Památní Terezín čelí už dlouhou dobu útokům lidí, kteří s tímto nesouhlasí. Ale speciálně v Terezíně, který je připomenutím toho, co znamená lhostejnost a jaké může mít důsledky, tak mně připadá symbolicky vyvěšení ukrajinské vlajky jako symbol solidarity s pronásledovaným lidem Ukrajiny napadeným totalitním režimem velmi příznačné.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, zdali chce položit doplňující otázku? A chce. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju. Vy jste si odpověděl sám. Ta analogie je opravdu, bych řekl, za mě teda velmi nepřijatelná, nepřípadná. Ale ono by to bylo hezké, to, co říkáte, kdyby to tak akceptovala ta strana, které se to, nebo ti lidé, kterých se to nejvíc dotýká. Já jsem vám citoval z dopisu a to rozhořčení vám reprodukuju od našich židovských přátel, čili to vaše vysvětlení absolutně nepřijímám. Ale hlavně ho nepřijímají oni, kterých se to dotýká nejvíc. Čili myslím si, že ten hlas by měl být vyslyšen a s nimi by se mělo pokud možno o tom komunikovat, ale prostě připodobňovat to k tomu dnešnímu, já vám odcituju ještě jednou tu poslední větu, že úcta k mrtvým nesmí být překryta aktuální politikou. A tady jakákoliv analogie, promiňte, to je opravdu naprosto mimo. Říkám, ono by to bylo hezké, ale musíte se zeptat těch, kterých se to nejvíc dotýká, a těm se to hrubě nelíbí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli máte dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Pane poslanče, já za ty čtyři roky nebo tři roky od února 2022 jsem neobdržel jediný podnět od lidí, kterých se dotýká osud holocaustu. Já se můžu zeptat pana předsedy Federace židovských obcí, jestli Federace židovských obcí nesouhlasí s tím, aby na památníku Terezín byla vyvěšena ukrajinská vlajka. Myslím, že si, pane doktore, můžu odpovědět sám, že oni proti tomu nic nenamítají, protože to není překrytí aktuální situací. To je analogie, která je funkční.

Když my budeme lhostejní vůči útoku totalitního putinovského režimu vůči svobodné Ukrajině, tak říkáme, že byla v pořádku lhostejnost, se kterou se lidé tehdy stavěli proti útokům na židovské občany, na rasově označené spoluobčany. A povězme si, pane doktore, o tom, jak to vypadalo za Česko-Slovenska, za takzvané druhé republiky, kdy to byly tehdejší československé organizace, které začaly vylučovat za Židy označené spoluobčany. Ta analogie je naprosto správná a případná, naprosto správná a případná.

Jedno z velkých poselství, které s sebou nese terezínské ghetto a Malá pevnost v Terezíně, je, že nesmíme být lhostejní. A pokud my budeme lhostejní vůči teroru, vůči teroru, který vykonává putinovské Rusko vůči svobodné Ukrajině, tak tím dáváme zapravdu tomu, že dáváme prostor k tomu, aby lhostejnost působila zlo.

A není to, pane poslanče, aktuální situace. Současná Ukrajina je země, ve které se dějí svobodné volby, jejíž prezident byl demokraticky zvolen. Nemá to nic společného s tím, co se dělo, zdůrazňuji politicky, nebo jaké byly politické struktury během druhé světové války. Pane doktore, já chápu, že s tím nesouhlasíte, já jsem vystudoval historii, vím, co se v té době odehrávalo, ale my se bavíme o svobodné demokratické zemi, o Ukrajině, která je bezohledně teroristicky napadaná putinovským Ruskem, a mluvím o lhostejnosti, která s sebou nese zlo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli dávám slovo panu poslanci Zdeňku Kettnerovi.

Než se dostaví, tak poslanec Miroslav Samaš ruší svou omluvu. Je již přítomen.

Pan poslanec Kettner byl vylosován na druhém místě k přednesení ústní interpelace na ministryni obrany Janu Černochovou. Připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Paní nepřítomná ministryně, já mám otázku ohledně vyzbrojování naší obrněné brigády tanky Leopard. Bylo to dáno vládou, že to je jasný cíl. Zbavili jsme se zmodernizovaných tanků a nahradili stejně starými, ale nezmodernizovanými. Už při zavádění to dělalo problém s tím, že my jsme měli tříčlenné posádky tanků s automatickým nabíjením. Tanky Leopard potřebují nabíječe, čili potřebují čtyři členy posádky, což vzbudilo trošičku problém, způsobilo.

No a já se teď ptám na základě nejaktuálnějších informací, které jsou naprosto veřejně dostupné. Spojené státy americké prohlásily, že už nebudou modernizovat tanky Abrams, budou vyvíjet naprosto nový typ tanku na základě informací a zkušeností, znalostí ze současně probíhající války. A teď si představte, nový koncept toho tanku amerického bude tříčlenná posádka s automatickým nabíjením, to znamená koncept, který my jsme s velkou slávou opustili.

A druhá věc, taky veřejně dostupné, Ukrajinci mají zkušenosti s těmi tanky Leopard, že jsou v praktickém boji nepoužitelné, jsou příliš složité, jsou příliš vymazlené, v polních podmínkách se nedají opravovat, nedostatek náhradních dílů, čili ta bojeschopnost je tím pádem mizivá.

A proto já se ptám. Na základě těchto aktuálních informací, má naše armáda nějaký plán B, pokud se ukáže, že ta prvotní myšlenka byla zcestná, tak abychom nezůstali s prázdnýma rukama? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, odpověď bude v souladu s jednacím řádem do 30 dnů od paní ministryně určitě odpovězena, poněvadž v tuto chvíli je paní ministryně Jana Černochová řádně omluvena.

Další, kdo má interpelaci, je paní místopředsedkyně Olga Richterová, a to na pana ministra Martina Kupku. A prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju. Já se na pana ministra obracím v této interpelaci s názvem, jak to, že náhubkový zákon od ODS a ANO zastavil až pirát Michálek, protože on je bývalý zkušený tiskový mluvčí ODS a nyní není jenom ministrem, ale určitě i jedním z možných budoucích předsedů Občanské demokratické strany.

Mě by teda zajímalo, co soudí o tom, že pánové poslanci Vondráček, Benda a Blažek, čili zástupci hnutí ANO i zástupci strany ODS chtějí před veřejností utajit, kdo figuruje v korupčních kauzách. Novinářům, kteří zveřejní totožnost trestně stíhaných, budou hrozit žaloby. Aspoň to byla realita 3. dubna tohoto roku, to je pár dní zpátky, realita na takzvaném ústavně-právním výboru.

Co se stalo? Na tom výboru byl prosazen návrh, aby novináři museli v závažných kauzách celé roky mlčet o tom, kdo je trestně stíhaný. Jinak by čelili žalobám a veřejnost by se nedozvěděla pravdu, kdo v takto závažných kauzách figuruje. Představit si to můžeme na případu nemocnice Motol a kauzy ředitele Ludvíka. On by ještě mohl vymáhat smazání článků o svých kauzách, takže proto by tento zákon reálně zavedl cenzuru a novinářům by jakožto hlídacímu psovi demokracie prostě nasadil náhubek.

A ten návrh byl schválen na ústavně-právním výboru hlasy SPOLU, tedy i ODS, ANO a STAN, a ministr spravedlnosti Pavel Blažek za ODS k tomuto návrhu pana Radka Vondráčka dal kladné stanovisko. Jediný proti hlasoval pirát Michálek.

A já se proto ptám pana ministra, co říkáte na tento cenzurní návrh? Zajímá mě, jaký to je signál médiím a veřejnosti, a současně mě zajímá, jestli to je nějaké avízo budoucí spolupráce ... (?) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr Martin Kupka je taktéž nepřítomen a řádně omluven, proto odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Lenka Knechtová, paní poslankyně, je další, kdo je na řadě s interpelací, tentokrát na přítomného pana ministra Mikuláše Beka. A vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo, vážený pane ministře. Od září 2025 nemají nepedagogičtí pracovníci od státu garanci, z čeho budou placeni. Osmdesát tisíc lidí neví. A nejde jen o platy, ale i o pomůcky, psychologickou podporu, bezpečí dětí ve školách. Z čeho jim školy vyplatí mzdy letos na podzim, když státní rozpočet s nimi už nepočítá a rozpočtová rezerva je prázdná?

Pokud Ministerstvo školství pod vaším vedením počítá s převedením financování nepedagogů od 1. 1. 2026 na obce a kraje, bude avizovaných 11 miliard stačit? Vycházím z toho, že od ledna 2025 v Česku narostla minimální měsíční mzda na 20 800 korun. Zároveň byla zrušena zaručená mzda v soukromé sféře a zůstane pouze zaručený plat ve veřejné a státní sféře. Zaručený plat v roce 2026 pravděpodobně vyskočí na 22 500 korun českých. Děkuju, pane ministře, za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli vidím, že pan ministr je připraven se svou odpovědí. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku k aktuálnímu tématu financování nepedagogických pracovníků. Jak víte, záměr přesunout odpovědnost za financování nepedagogické práce na veřejné zřizovatele škol je obsažen již ve strategii vzdělávací politiky do roku 2030 plus, schválené vládou Andreje Babiše v roce 2019.

Znovu byl pak potvrzen v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2023 až 2027 a do podoby konkrétního legislativního návrhu jsme ji připravovali od září roku 2024. Finální verzi návrhu a přesnou modelaci jeho dopadů na základě aktuálních dat jsem představil 23. ledna 2025 a od té doby jsem podstatu této změny vysvětloval na řadě politických a odborných platforem. Vždy jsem přitom připomínal, že pokud nedojde k převodu financování nepedagogické práce na zřizovatele od 1. září 2025, vláda zajistí prostředky na dofinancování čtyř měsíců od září do prosince ze státního rozpočtu. Tato garance, kterou zřizovatelům a školské veřejnosti vedle mě poskytl rovněž pan premiér a pan ministr financí samozřejmě stále platí.

Aktivace tohoto řešení je však těsně provázána se schvalováním novely školského zákona, která rozhodne o variantě přesunu financování nepedagogické práce. Aktuálně prochází novela zde ve Sněmovně třetím čtením, její projednávání bylo již dvakrát přerušeno a znovu má pokračovat na 134. schůzi 7. května. Věřím, že opozice nebude dokončení třetího čtení blokovat už proto, že novela vedle systémového řešení nepedagogické práce přináší také množství dalších významných změn, představuje vlastně nejkomplexnější revizi školského zákona za 20 let jeho platnosti. K jejímu urychlenému schválení aktuálně dokonce vyzývají i zástupci 17 významných školských organizací.

Dokončení projednávání novely ve Sněmovně představuje důležitý krok, na jehož základě může již vláda s přiměřenou mírou jistoty připravovat úpravy v rozpočtu kapitoly Ministerstva školství na rok 2025, pokud si legislativní řešení takové úpravy vyžádá. Závěrem mi dovolte poznámku k úvahám o tom, že celý ten proces probíhá příliš rychle, což je námitka, která v těch veřejných debatách někdy zaznívá. Chtěl bych připomenout, že za posledních pět let daňový výnos obcí v rámci školského koeficientu rozpočtového určení daní se zvýšil o 48 % a rostl tedy mnohem rychleji než rozpočet kapitoly Ministerstva školství nebo jiné rozpočtové kapitoly. Změna financování nepedagogické práce je tedy podle mě nejen věcně správná, ale pro zřizovatele rovněž dlouhodobě výhodná a ve skutečnosti jsme ji měli schválit již dávno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Táži se paní poslankyně, zdali má zájem o doplňující otázku? A má. Máte minutu, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, už jsme si mnohokrát ve Sněmovně řekli, že ta strategie 2030 plus takhle míněna určitě nebyla, aby plošným způsobem došlo k převedení nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Další věc je, že opravdu v průběhu času se mění i ta finanční situace a je potřeba reagovat i na zvyšující se další výdaje. To znamená, že obce dneska zajišťují bezpečnost, zřizují Městské policie, to znamená, v tom porovnání časovém došlo k dalším, bych řekla, úkolům, které obce zajišťují a není prostě možné jenom přesouvat do toho terénu povinnosti a je potřeba to vidět v širších souvislostech. A co se týká toho školství konkrétně, tak tam opravdu je za mě velká nervozita u ředitelů škol, kteří jsou těmi přímými, kdo vyplácí opravdu platy nepedagogickým pracovníkům, a je to opravdu velmi nepříjemná situace.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Jenom stručně. Já bych opravdu uvítal, kdyby Sněmovna v krátké době rozhodla, protože jakmile bude rozhodnuto o té podobě pozměňovacího návrhu, tak vláda je připravena najít to řešení a informovat neprodleně školy o způsobu přesunu těch finančních prostředků na ty zbývající čtyři měsíce. Já opravdu věřím tomu, že se nám podaří přes ty názorové rozdíly v případě některých těch pozměňovacích návrhů prostě projednat tu novelu. Je to důležité i z hlediska nejenom financování nepedagogů, ale třeba školních psychologů, speciálních pedagogů. Podle mě nejlepší cestou je, když prostě demokratická většina rozhodne a vláda samozřejmě splní své sliby.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za tuto odpověď. Tím je vyčerpána tato interpelace. Další dvě přihlášení je paní Věra Adámková, která byla vylosována na interpelaci a bude interpelovat pana Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Bohužel, nemáme zde pana ministra zdravotnictví, nicméně interpelaci přednesu. Již jsem tady ráno avizovala, že stále nemáme od Ministerstva zdravotnictví jasné informace ohledně procesu, jak se vypořádávat i v současné době, eventuálně v budoucnu, s nedostatkem některých klíčových léků na našem trhu. Je pravda, že s nedostatkem léků ve smyslu soběstačnosti se potýká celá řada států, zejména evropských, a ty nás samozřejmě zajímají, na druhou stranu ministerstvo si tady hraje opravdu na mlčící část našeho řetězce a nemáme zde odpovědi a jasnou strategii, jak se vypořádá do budoucna. Od začátku tohoto roku bylo avizováno velkou společností českého trhu, že nebude vyrábět léky proti bolesti používané zejména ve stomatologii až do více než poloviny května. Opakovaně jsme se dotazovali, zda za prvé má ministerstvo informaci o tom, že opravdu posléze bude výroba zahájena, a tudíž trh naplněn? Za druhé, jakým způsobem chce řešit podobné věci do budoucna? Protože toto může samozřejmě říci posléze kterákoliv soukromá firma, že některou výrobu buď zruší, nebo někam převede, nebo dočasně zastaví a podobně. Já chci jenom upozornit, že nedošlo k významnému poškození zdraví našich obyvatel jenom proto, že máme velmi kvalitní systém farmaceutů. Farmaceuti dopředu již toto věděli a samozřejmě snažili se vytvořit podmínky tedy pro konečného spotřebitele, tedy to zdravotní středisko, ať už je to nemocnice, či soukromé středisko, zdravotnické zařízení a samozřejmě mnohé lékárny přistoupily i k tomu, že jsou stále schopny vyrábět tyto preparáty víceméně teda ve svých provozech, ve svých laboratořích. Čili opět moje otázka zní, jaký je (na) toto postoj Ministerstva zdravotnictví (Předsedající: Čas.) a jak budeme postupovat dále?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano? A pan ministr válek je omluven celý jednací den z pracovních důvodů, tudíž podle jednacího řádu vám písemně odpoví do 30 dnů. Paní kolegyně Iveta Štefanová vzala zpět svou interpelaci, podle mých informací, tudíž na řadě pan poslanec Igor Hendrych, který bude interpelovat pana ministra Zbyňka Stanjuru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, pánové, vážený pane ministře, ta interpelace je skutečně na ministra financí, který ovšem není přítomen, zbyňka Stanjura, já bych se chtěl zeptat vlastně na jednu důležitou věc, která se tady opakuje už několik možná týdnů. Vláda České republiky zpracovala analýzu srovnání platů příslušníků bezpečnostních sborů a Armády České republiky, ovšem zaměřila se pouze na platy policistů a hasičů. Do té analýzy nezahrnula další bezpečnostní sbory a ani ten bezpečnostní sbor, který má Ministerstvo financí, respektive ministr financí, v gesci, což je Celní správa České republiky. A mě by zajímal názor pana ministra, jak to vnímá, proč tedy jako do té analýzy nebyl zahrnut tento bezpečnostní sbor? Zdali se domnívá, že prostě je to v pořádku, platy příslušníků Celní správy ve vztahu k ostatním bezpečnostním sboru, respektive k armádě a proč se vlastně nezasadil o to, aby ta analýza, kterou zadala vláda, vlastně nezahrnovala i tenhle ten konkrétní bezpečnostní sbor, který je v jeho gesci? To je všechno, děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr Zbyněk Stanjura je řádně omluven celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, tudíž odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. Jakub Michálek je již také připraven v tuto chvíli se svou interpelací na pana ministra Mikuláše Beka. Prosím, pana poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, modernizace učiva na základních a středních školách je jeden z nejdůležitějších závazků vlády. Projekt se nyní blíží do finále, nicméně za vašeho působení se zpozdil o dva roky. V této souvislosti mě především zajímá, jak hodlá ministerstvo dosáhnout toho, aby se modernizované rámcové vzdělávací programy promítly do praxe? Aby to nebyla jen další excelovská tabulka, kterou učitelé bez nadšení vyplní, ale učit budou dál, stejně jako dosud.

Stejně tak mě zajímá, nakolik se podařilo naplnit cíle reformy. Do jaké míry se podařilo odbourat memorování a najít díky tomu prostor ve výuce pro nové technologie, domácí rozpočet, mediální gramotnost, osobní zdraví a rozvoj, kde musíme všichni čelit novým podmínkám kvůli mobilům, krátkým videím a dopaminové ekonomice.

Já mám tady vytištěno k tomu několik těch materiálů. (Ukazuje.) A zajímal mě právě váš názor na to, jestli ten projekt je připraven na nasazení do praxe, jestli proběhnou ty piloty, o kterých jsme se bavili, a jaké konkrétní kroky jsou připraveny z hlediska třeba promítnutí do učebnic, učebních materiálů tak, aby bylo možné zmodernizované rámcové vzdělávací plány spustit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr je již připraven se svou odpovědí. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve bych snad chtěl upřesnit, že vzhledem k tomu, že nejsem ve funkci ministra školství ještě dva roky a schválen byl ten rámcový vzdělávací program v lednu, tak úplně nesedí zpoždění o dva roky, ale je to tak, že skutečně proti původně plánovanému záměru došlo ke zpoždění toho schvalování vzhledem k té obšírné debatě, která probíhala na pracovní úrovni, nad změnou, která je zásadní pro české školství. A musím říct, že i v jiných zemích, kde probíhal v poslední dekádě podobný proces, se zpravidla stalo to, že původně plánovaný termín se posouval vzhledem k tomu, že ta dnešní diskuse o proměně vzdělávání je skutečně zásadnější než před lety právě z důvodu těch technologických změn, o kterých pan poslanec také mluvil.

Je jasné, že ta nová koncepce vstoupila do fáze pilotního ověřování. Ty změny, které jsou naznačeny v tom rámci, stručně shrnu, ten rámcový vzdělávací program míří na rozvoj základních gramotností, dochází k redukci některých průřezových témat a základní rozvoj (důraz?) je kladen vlastně na rozvoj individuálního nadání a zájmu žáků v rámci disponibilních hodin.

Kolem té revize probíhá řada nedorozumění, protože někteří účastníci té debaty dobře nerozlišují mezi tím rámcovým vzdělávacím programem, který je pod kontrolou státu, a mezi těmi školními vzdělávacími programy, které jsou konkretizací toho rámce a jsou plně v kompetenci jednotlivých škol.

Změnou, která tentokrát má přinést školám určitou úlevu ale je to, že Národní pedagogický institut připravil modelové školní vzdělávací programy, které mohou být pro jednotlivé školy určitým vodítkem při zpracování vlastních školních vzdělávacích programů. Tedy termín, který je dnes platný, říká, že všechny školy by měly začít fungovat podle nového vzdělávacího programu od září roku 2027 a školní vzdělávací programy mohou vycházet ze tří modelů, které jsou vlastně rozlišeny mírou tradičního a inovativního pojetí výuky.

První je ten nejtradičnější předmětový modelový školní vzdělávací program, který je členěn tak, jak jsme zvyklí, do těch tradičních povinných a volitelných předmětů.

Druhým je integrovaný modelový školní vzdělávací program, kde část vzdělávacího obsahu je předávána formou integrovaných předmětů, které spojují různé obory, například přírodovědné disciplíny, chemii, fyziku, přírodopis.

A konečně ten nejinovativnější, nejvíce od tradice se odchylující modelový školní vzdělávací program vlastně dělí obsah nikoliv po předmětech, ale po tematických celcích.

Modelové školní programy byly vydány v březnu 2025 a v dubnu bylo vyhlášeno jejich pilotní ověřování, které bude probíhat v tom školním roce 2025-2026 a zahrnuje nejméně 100 škol. Já považuji za nezbytné, abychom vlastně ten rámcový vzdělávací program vystavili tomuto testu reality, protože se ukazovalo, že ta odborná diskuse v pracovních skupinách už nevede k výraznému posunu, spíš vede k opakování sporů, které se týkají třeba pojetí některých těch oblastí. Já jsem se rozhodl, že správný postup je ten, ověřit praxí ten návrh a na základě zkušeností z toho pilotního ověřování, z psaní školních vzdělávacích programů v těch 100 školách potom případně vyvodit potřebnou korekci toho rámce.

Já myslím, že důležité proti minulosti je to, že opravdu počítáme, a tak je to od začátku nastaveno, s tím, že ten rámcový vzdělávací program musíme inovovat vlastně průběžně, že nemůžeme otálet zase 10 let nebo 20 let, abychom udělali změnu, ale musíme prostě reagovat na ty poznatky z praxe, které budou ukazovat možná to, že v některých oblastech bude potřeba ještě redefinovat ty výsledky učení.

Pokud jde o... (Předsedající: Čas.) ...průlom nových technologií... (Pane ministře, čas.) Tak chci jenom říct, že...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane ministře, čas vám uplynul, bohužel. (Ministr: Děkuju.) Můžete to doplnit, pokud tedy bude mít doplňující dotaz pan předseda Michálek, a pravděpodobně ano. (K poslanci Michálkovi:) Vaše minuta, a poté, pane ministře, budete mít ještě dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju. Ono to je pak problém, když se čtou ty předpřipravené odpovědi, že pak nezbude čas na odpověď na ty reálné dotazy, tak to je občas škoda. Já určitě vítám to, že dochází k pilotnímu ověřování. Pan ministr dobře ví, že to je věc, kterou jsme řešili, ještě když jsme byli spolu v koalici, a to je určitě krok správným směrem, inspirovat se potom z té reálné praxe. A teď já bych jenom poprosil, abychom dostali informace k tomu, jaké jsou ty aktivní kroky Ministerstva školství, nebo té centrální úrovně na podporu těch nových rámcových vzdělávacích programů. Protože budou pro to potřeba patrně učebnice, učební pomůcky a všechny tyto záležitosti, které je potřeba připravit na centrální úrovni.

A když jsem mluvil o tom dvouletém zpoždění, tak jsem vycházel z dopisu pana ministra Balaše z března 2023, ve kterém uvedl, že povinnost škol začít učit podle školních vzdělávacích programů bude v září 2025. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, a máte dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Já zdůrazním to, že Národní pedagogický institut je poskytovatelem té základní podpory školám včetně online podpory a vlastně elektronických materiálů. Jsou do toho vkládány i nemalé evropské prostředky, do metodické podpory škol. Také probíhá celá řada jednání s nakladateli. V České republice tradičně spoléháme vlastně na nakladatelskou aktivitu nejrůznějších subjektů, které jsou připraveny se ujmout toho nového vzdělávacího programu.

Musím říct, že moje nedávné jednání s nakladateli pro mě bylo překvapením, protože zatímco zpravidla slýcháme, že nasazení vzdělávacího programu za dva roky je za dlouho, tak názor nakladatelů byl takový, že je to spousta času, která se dá dobře zvládnout. Takže věřím tomu, že i pokud jde o učebnice, budeme vybaveni při nástupu toho vzdělávacího programu dostatečně, protože zejména ta tradiční nakladatelství, která se věnují učebnicím, samozřejmě pozorně sledovala vývoj debaty o tom rámcovém vzdělávacím programu, a jsou připraveni na ten trh vstoupit. Takže věřím tomu, že budeme připraveni i po stránce učebnic. A elektronickou podporu má na starosti Národní pedagogický institut.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane ministře. V tuto chvíli máme další interpelaci, na řadě teď je poslanec Marek Novák, který bude interpelovat pana ministra Zbyňka Stanjuru. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jsem chtěl reagovat na slova pana ministra Stanjury z minulého týdne, kdy tady označil některé poslance za tragikomiky a podobně. Přitom ti poslanci svými slovy pouze varovali, nestrašili, upozorňovali na důsledky nezvládnuté energetické krize. A já jsem se vás, pane Stanjuro, chtěl zeptat, jestli skutečně se jenom pokazila kalkulačka, nebo vám špatně poradili, nebo máte špatné statistiky, jak je možné, že nevíte o tom, že v loňském roce skončilo 158 firem, propustilo 17 000 zaměstnanců, a spousta i drobných firem. Docela mě mrzí, že potom takhle reagujete, navíc jste reagoval v době, kdy poslanci řadoví nemohli reagovat, tak já už si to dále nechám a počkám si na další interpelaci, které se snad zúčastníte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já děkuji. V tuto chvíli s jednacím řádem samozřejmě bude počítat i třicetidenní odpověď i na tato vaše interpelovaná slova, pane poslanče. A Zbyněk Stanjura určitě do 30 dnů odpoví. Pan poslanec Radek Koten má další interpelaci, tentokráte na pana ministra Víta Rakušana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak, vážený pane ministře, jsem rád, že jste přítomen. Dámy a pánové, já bych se rád zeptal na informace ohledně ochranky pro našeho bývalého brankáře Dominika Haška, který se nějakým způsobem vyjádřil v médiích na adresu útočníka Ovečkina, který tedy měl mít nějaký rekord v severoamerické NHL. A potom dále na vyjádření bývalého prezidenta Ruské federace Dmitrije Medveděva, že tedy doporučil nějakou ústavní léčbu.

Tak jsem se vás chtěl zeptat v této souvislosti, zda tedy nějakou ochranu Ochrannou službou České republiky za peníze daňových poplatníků bude dostávat každý, kdo dostane vícekrát pukem do hlavy. A zda tedy, pokud se nějakým způsobem vyhraní proti jedné či druhé straně, protože jsem zachytil i vyjádření Dominika Haška na prezidenta Spojených států, poněkud hanlivé, tak jsem se chtěl zeptat, zda tedy ta fascinace těmi různými aktéry z různých světových stran, zda tedy je důvodem pro to, aby byla přidělen ochranka.

Dále jsem si tak nějak zjišťoval z veřejně dostupných zdrojů, samozřejmě to nemohu ověřit, ale vzhledem k tomu, že Dominik Hašek za své angažmá ve Spartaku Moskva mohl vydělat až tři miliony euro, což je ekvivalent zhruba nějakých 75 milionů korun, tak zda tedy tu ochranku má platit daňový poplatník v České republice, nebo zda není lepší zvážit, zda tedy (Předsedající: Čas!) po těch ranách by neměl zvážit nějakou léčbu do hlavy.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak a já poprosím odpověď pana vicepremiéra Víta Rakušana v tuto chvíli. Pane ministře, máte pět minut.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, no, já jsem chtěl odpovídat celkem vážně a stručně, nicméně tady asi si budu muset dovolit trošku větší a hlubší exkurs, protože zlehčování té situace z vaší strany je enormní. V té chvíli mluvit o tom, že někdo dostal pukem do hlavy, a zlehčovat ta slova, která opakovaně oficiální zástupce ruského režimu pronesl vůči občanům České republiky - a teď vůbec neřeším, zda se jedná o Dominika Haška, nebo se jedná o kohokoli jiného - když oficiální představitel režimu, ne nějaký novinář, ne nějaký člověk, ne nějaký bezejmenný muž či žena vyhrožuje smrtí, aby si dával pozor při přecházení ulice a když si dojde na pivo a podobně, nevím.

Já bych začal poněkud zeširoka, když už jsem v téhle věci interpelován, a vůbec vlastně nechápu, proč někomu není postup Ministerstva vnitra jasný.

Ale pokusím se připomenout, že se nacházíme ve stavu, kdy Rusko rozhodně nemůžeme my jako Česko vnímat jako seriózního partnera, a Rusko tak rozhodně nevnímá dlouhodobě nás jako přátelskou zemi. Mnohokrát to bylo prokázáno. Vidíme, co Rusko dnes v noci provedlo na Ukrajině, vidíme, jakou máme osobní zkušenost například z Vrbětic, vidíme celou řadu dalších akcí, které mají bezpochyby rukopis ruského režimu i na území nejenom západní Evropy, ale i v České republice. Vzpomeňme si na Klíčov, vzpomeňme si na nepovedený žhářský útok, který byl veden proti dopravnímu depu. To jsou prostě všechno ruské akce, jsou to akce s ruskou stopou na našem území. A v této situaci, kdy skutečně jsme v zahraničí zažili i přímé útoky na život, mnohokrát úspěšné, konkrétních lidí, to znamená akce ruských sil mimo území Ruské federace, jsou mrtví a můžeme jejich jména říkat, a v této situaci jeden z čelních představitelů ruského režimu vyhrožuje konkrétnímu občanu České republiky. A zástupce české vlastenecké strany říká, že takovému člověku nemáme pomoct.

Já tomu nerozumím. Kde je to vlastenectví? Kde je to vlastenectví? Zastat se našich lidí, nebo se jich nezastávat? Nechat představitelům cizího režimu vyhrožovat?

Můžeme si cokoliv myslet o Trumpovi, ale já nemám tu zkušenost, že by vyhrožoval nějakému konkrétnímu člověku v Česku. Medveděv to udělal. Vyhrožuje smrtí občanu České republiky. A vy, prostřednictvím pana místopředsedy, jako vlastenec tohle zesměšňujete. Tak jaký jste vlastenec ruský, nebo český? To je velká otázka. Já nevím, já to v tom necítím. Dlouhodobě kritizuje Rusko činnost Dominika Haška. Může kritizovat, ale je něco jiného kritizovat a vyhrožovat. Dlouhodobě tahle osoba leží Rusům v žaludku, což je prokazatelné, a my jsme neuvedli nic jiného než to, že jsme zprostředkovali Dominiku Haškovi, koneckonců jako jakémukoliv jinému člověku v ohrožení, bezprostředním ohrožení, jenom není mediálně známý, tak se na to neptáte při interpelacích, ale člověk, který je ohrožený na životě. A mnoho takových případů bylo samozřejmě v případě, který je legitimní, má nárok na to, aby ho policie chránila.

Dominik Hašek v téhle chvíli neřekl žádné své vyjádření, my jsme pouze zprostředkovali ten kontakt a Policie České republiky zcela po právu nebude poskytovat informace o tom, koho chrání a koho nechrání.

Mně je úplně jedno, jaký. Kdyby někomu vyhrožoval někdo z islámského prostředí za to, že pálí Korán a vyhrožoval by mu smrtí, jako se třeba jednomu slavnému básníkovi kvůli jeho Satanským veršům stalo a také tam bylo i dokonáno, tak v té chvíli ten člověk logicky má nárok na ochranu. Vůbec nevím, o čem se to bavíme a co to tady směšujeme. Právo na kritiku je jedna věc. Má ji Dominik Hašek, máte ji vy, mám ji já, má ji kdokoliv jiný. Právo na to, abychom chránili bezpečnost našich občanů mají také všichni poplatníci našich daní i přesto, že si vydělali peníze, které jim asi závidíte, prostřednictvím pana místopředsedy.

Já tomu vůbec nerozumím. Prostě my jsme v téhle chvíli učinili nějakou nabídku. Policie pracuje profesionálně, vyhodnocuje relevanci dané hrozby a je v kontaktu s daným člověkem. Další informace o tom, zda ochrana je, nebo není, nebudeme uvádět. Z logiky věci, když někoho chráníme, ani nebudeme uvádět, pokud ta ochrana bude, na jak dlouho je. To by bylo trochu naivní vůči těm, kteří chtějí ublížit.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Tímto je tato interpelace vyčerpána a další, kdo bude interpelovat, je paní poslankyně Ivana Mádlová, a to pana ministra školství Mikuláše Beka. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká placené odborné praxe, respektive možnosti odměny za letní souvislou praxi u studentů zdravotnických oborů. Podotýkám, že to je povinná letní odborná praxe, která zabere kolem jednoho měsíce. Smyslem pochopitelně je - protože ta letní praxe je souvislá - že si upevňují své znalosti a dovednosti, tak aby mohli být za tuto činnost odměněni, jako je to u jiných oborů. Bohužel v současné době je to problém, protože metodika vašeho ministerstva je nejasná, protože je tam napsáno, že nelze za produktivní činnost považovat služby - což nepochybně zdravotní a ošetřovatelská péče jsou - které studenti zdravotnických oborů Všeobecné ošetřovatelství, Dětské ošetřovatelství i Všeobecné lékařství vlastně vykonávají. Takže v tom je ten problém.

Čili my jsme to řešili i na zdravotním výboru, kde k tomu bylo přijato usnesení, které bylo jednomyslně schváleno, protože toto je zájem celého zdravotního výboru, všech členů výboru, tedy i vašich vládních poslanců, včetně vašeho hnutí, kdy to považujeme za velmi důležité. Je to i důležitý motivační prvek pro ty studenty, protože oni jsou handicapováni tím, že jeden měsíc díky náročnosti studia mají tuto souvislou praxi a nemohou si jít přivydělat jinam na svoje živobytí. Tady samozřejmě ta odměna je pochopitelně nižší - je to dáno tou metodikou - než by byla klasická odměna třeba na dohodu.

Nicméně teď jsme ve fázi pohádky O slepičce a kohoutkovi, protože probíhala k tomuto nějaká mezirezortní komise. Tam bylo slíbeno ze strany vašeho ministerstva, že bude opravena metodika ve smyslu, aby to šlo, protože se k tomu vyjádřili i daňoví poradci a bohužel je to ve vakuu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych poděkovat za téma této interpelace. Úvodem bych chtěl konstatovat, že mi není známo, že by Ministerstvo školství vydalo oficiální stanovisko v tom smyslu, že povinná klinická praxe nesmí být honorována. Naopak se domnívám, že za produktivní činnost vykonávanou v rámci praxí by žáci a studenti odměňováni být měli. Po projednání této tématiky na schůzi výboru pro zdravotnictví jsem nechal celou věc věcně prověřit příslušnými sekcemi a v uplynulých dnech jsem obdržel stanovisko podporující tento názor. Jakmile se blíže seznámím se všemi detaily, rád tuto analýzu poskytnu rovněž výboru pro zdravotnictví.

V tuto chvíli bych chtěl alespoň stručně zmínit některá fakta. Tedy, produktivní činnost žáků a studentů středních zdravotních a vyšších zdravotnických škol je spjata s uskutečňováním praktického vyučování a praktické přípravy, a to bez ohledu na to, zda se jedná o odborný výcvik, cvičení, učební praxi nebo odbornou praxi. Při praktickém vyučování nebo praktické přípravě nevzniká mezi subjektem, kde se praktické vyučování nebo praktická příprava realizují, a žákem či studentem pracovněprávní vztah. Školský zákon však počítá s tím, že činnost žáka, studenta, při praktickém vyučování či praktické přípravě může subjektu, u něhož je vykonávána, přinášet hospodářský prospěch, neboť se jedná o činnost, která má z obsahového hlediska povahu práce a náleží tak za ni určitá odměna.

Tento přístup vyplývá také z mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána. Za právní posouzení, zda konkrétní činnost žáků vykonávajících praktické vyučování přináší příjem, ovšem odpovídá právnická osoba, u níž se praktické vyučování vykonává. Z pohledu Ministerstva školství je k poskytování finanční odměny za produktivní činnost při praktickém vyučování žáků zdravotních oborů vytvořen právní rámec v § 122 zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, který uvádí, že žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol, pokud konají praktické vyučování nebo odbornou praxi u jiného subjektu, poskytuje odměnu za produktivní činnost tento subjekt.

Já jsem určitě na základě té analýzy připraven k dalšímu jednání se zdravotním výborem, protože bych považoval opravdu za nefér, kdyby nějaká metodika nebo její výklad bránily odměňování studentů, kteří splňují ty podmínky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Ptám se paní poslankyně, zdali má...? A ona má. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane ministře, děkuji za tento pozitivní příslib, protože poslední dopis, který jsem si vyžádala z Ministerstva zdravotnictví - neboť tuto problematiku velmi pečlivě sleduji, mám ji odborně nastudovanou, čili to, co jste tady četl, bych vám řekla nazpaměť - ale považuji za důležité, abychom to posunuli, protože to přece nemůže ztroskotat na nějaké jedné byrokratické větičce. Čili to určitě vezmu znovu na zdravotní výbor, kdy budu chtít kontrolu toho usnesení, a věřím, že to neztroskotá na těch třech slovech, které je potřeba dát do té metodiky, protože já sama jsem zažila období, kdy tyto zdravotnické praxe byly těm studentům propláceny. 

Samozřejmě je jasné, že to je dobrovolná aktivita. To znamená, že je na zdravotnických zařízeních, jestli to těm studentům budou chtít proplácet, nebo nebudou. Tady jde o to, aby tu možnost měli, a je to právě důležitý motivační prvek proto, že je nedostatek zdravotnických pracovníků. To znamená, moje doplňující otázka je, zda se skutečně zasadíte o to, že to bude napraveno tak, aby se to do té metodiky dalo. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr bude odpovídat taktéž? Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Ano.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli jsme vyčerpali tuto interpelaci. Další na řadě je pan kolega Stanislav Fridrich, který bude taktéž interpelovat pana ministra školství Mikuláše Beka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne všem. Vážený pane ministře. V programovém prohlášení vláda deklarovala prioritu kvalitního školství, cituji: "Rezort školství je pro nás prioritou, protože bez kvalitního školství nemá národ budoucnost. Investice do našich dětí jsou investicí do naší budoucnosti. Kvalitní školství chápeme jako školství otevřené, dostupné, profesionální." Konec citátu.

V rámci rezortu školství jste se rovněž zavázali k prosazení více peněz do školství, a to včetně regionálního, a posílení odborného a technického vzdělávání. Viz strana 12 a 13 programového prohlášení vlády. Mám k dispozici materiál, v němž jsou pro odborné střední školy stanoveny normativy na žáka, zejména u technických oborů, a jejich srovnání s rokem 2024. U všech oborů dochází ke krácení těchto normativů, s výjimkou oboru Letecký mechanik, kde dochází k přeřazení do jiného shluku v důsledku předchozího podfinancování z roku 2022. Fakticky se tedy ani v tomto oboru o nárůst peněžních prostředků nejedná.

K největšímu poklesu dochází, troufnu si říct, u stěžejních průmyslových oborů, a to oborů Strojní mechanik - 3,16 procent, Obráběč kovů - 3,21 procent. U soukromých škol je pokles ještě markantnější, neboť tyto školy dostávají jen 90 procent určených, tedy snížených, normativů. Jak chce tedy vláda, potažmo Ministerstvo školství, zajistit kvalitu vzdělávání v rámci středního odborného školství, když krátí dotace na výuku žáků jednotlivých oborů?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan ministr v tuto chvíli chystá svou odpověď. Prosím, pane ministře, pět minut.

 

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz. Chtěl bych úvodem zdůraznit, že v roce 2025 nedošlo k žádnému krácení finančních prostředků pro odborné vzdělávání jako celek, naopak, ty prostředky výrazně rostly, protože financování zejména úvazků pod PHmaxy probíhá standardním způsobem podle zákona, a celkové prostředky na odborné školství meziročně vzrostly.

Je také vidět, že nedochází k žádnému přerozdělení prostředků mezi všeobecným vzděláním a odborným vzděláním v neprospěch odborného vzdělávání. V roce 2024 byly přepočtené výdaje na jednoho žáka ve všeobecném vzdělání cirka 93 000 korun ročně, zatímco v odborném vzdělávání s diferencemi podle odborů to bylo mezi 94 a 130 000 korunami, tedy v oblasti financování pedagogické práce by nemělo docházet k nějakým poklesům ani na úrovni jednotlivých oborů, ale skutečně v roce 2025 se v normativech, třeba pro soukromé odborné školství, promítají některé negativní vlivy z minulého roku, protože to financování se zakládá na výdajích veřejných v minulém roce, takže se tam projevuje do jisté míry dopad konsolidačního balíčku. A došlo k úpravě některých klastrů či česky shluků oborů, které určují normativní financování v oblasti nepedagogické práce, a tam skutečně došlo k přesunu některých oborů a na úrovni jednotlivých oborů mohlo dojít k nějakému posunu. Chtěl bych ale říct, že ty změny byly projednány s reprezentanty odborného školství standardním způsobem, a nedošlo tam k žádnému rozporu.

Tedy jsem připraven případně pátrat detailněji a musím přiznat, že formulace otázky té interpelace nebyla tak specifická, abych mohl dohlédnout na rovinu konkrétních oborů. Určitě jsem připraven se tím zabývat a nabízím k tomu, buď přímo, nebo na školském výboru, další debatu, protože rád se podívám na ta data co nejpodrobněji, abych viděl, jestli tam nedochází k něčemu, co by nebylo fér vůči některým skupinám oborů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane ministře, za odpověď. A táži se pana poslance, zdali má doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji, pane ministře, za nabídku i za to, že se tím budete zabývat. Já vám ten podklad, kterým jsem dostal přímo ze střední průmyslové školy předám, kde jsou ta čísla spočtená. Ale víte, ono jako problémů financování ve školství je tolik, že prostě celý sektor školství začíná být nervózní, a třeba konstatování, že za čtyři měsíce nepedagogických pracovníků budou pokryty, ale co bude dál jako, to řešeno není. Ale není to moje interpelace, o které jsem se teď zmínil, takže tady ocením, pokud se tím budete zabývat - a jestli mi dáte odpověď, kterou já budu moci poskytnout dotazovatelům.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane poslanče. Ano a pan ministr už nemá zájem o další odpověď, tudíž tuto interpelaci končím, je vyčerpána.

A v tuto chvíli poprosím pana kolegu Huberta Langa, který je na řadě a bude interpelovat pana vicepremiéra Víta Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Dobrý den, pane ministře. Moje interpelace se týká paktu víz a migrace, nazval jsem to - kapacity cizinecké policie. Minulý týden jsme v devadesátce neumožnili váš návrh, který chtěl některé ty věci jakoby urychlit. Jeden z důvodů, který máme, že se nám to jakoby nelíbí, je to, že ve své podstatě v návrzích se například hovoří o tom, že se bude provádět u azylantů nebo u lidí, kteří budou zachyceni na území, bezpečnostní screening, že se bude provádět zdravotní screening v těch zařízeních, že se budou posilovat kapacity detenčních zařízení a všichni lidé, kteří budou takto zachyceni, tak by měli být umístěni do detenčních zařízení.

V současné době tedy - já jsem to (o tom) dneska hovořil tady dneska dopoledne - v Německu vzniká nová vláda. Párkrát jsme se už o tom bavili - pakliže byste měl tedy informace, jak to tedy pokračuje, zda opravdu Němci budou v rámci uzavření státní hranice odepírat vstupy lidem, kteří žádají o azyl, a budou nám ty osoby vracet, tak: jakou formou je budeme přebírat, kde je budeme přebírat - protože dneska je postup nejednotný, na saském úseku se nějaké informace české policii sdělují, na bavorském úseku se nesdělují - a hlavně, kdo to bude dělat? A to je to, co mě nejvíce trápí, protože se potýkáme s odchodovostí od policie, každý měsíc kolem 120 lidí odchází ze všech různých služeb, ale samozřejmě je tím dotčena i služba cizinecké policie jako specializovaná služba.

Chtěl jsem se zeptat, jak to chcete zajistit? Jaké máme kapacity těch odborů? Víte dobře, že jsme se o tom bavili i na bezpečnostním výboru, kdy jsme dávali určité návrhy, aby se třeba navýšily kapacity tříd v Holešově, případně v Hrdlořezích pro cizineckou policii - prostě jestliže máme přípravu náběhu vízového migračního paktu, tak já vám vytýkám, v uvozovkách, to, že měli jsme ty kapacity směřovat, i když každá služba chce samozřejmě - dopravka, kriminálka, pořádková policie - do služby cizinecké a pohraniční policie. A já se domnívám, že se to zatím nestalo. Potom ještě dám doplňující otázku. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. A pan ministr v tuto chvíli má svou pětiminutovku. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Děkuju, vaším prostřednictvím, pane poslanče, za interpelaci. Krátce několik faktů a i - ale bezprostřední reakce na vás, nebudu říkat věci, na které jste se neptal.

Za prvé, devadesátka. To já vůbec nevyčítám. A chci to říct ještě jednou a řekl jsem to třikrát. Dát veto na devadesátku je zcela legitimní, naopak jsem nabízel to, že ve druhém čtení jsou i kapacity úředníků Ministerstva vnitra k dispozici na to, aby vám pomohli napsat legislativně správně technicky formulovaný pozměňovací návrh, který by vám dával logiku. Na to já jsem upozorňoval a opravdu s tím nemám problém a víte, že jsme tímhle způsobem spolu spolupracovali i u lex Ukrajina VII, a dokonce řada vašich pozměňovacích návrhů byla podpořena. Co mě na tom mrzí, je to, že ta vážně míněná odborná diskuse nad tím návrhem - a ta první byla čistě odborná, dokonce bez mé účasti osobně, byli tam odborníci z Ministerstva vnitra, kteří chtěli jednotlivosti připravovat, odpovídat i na tyto otázky, odpovídat na všechny otázky týkající se předkládaného návrhu jednotlivých ustanovení, tehdy všechny strany kromě hnutí ANO využily možnost se téhle odborné platformy zúčastnit, potom - chápu, to už byl političtější formát - druhá schůzka den před hlasováním jedna opoziční strana, a to Pirátská, se toho účastnila. Opět jsme si procházeli za přítomnosti expertů z Ministerstva vnitra jednotlivé body a snažili jsme se ten proces nějak nastínit a říci si.

Ještě jednou bych chtěl vyzvat všechny: nebraňme se odborné diskusi, je to věc přesahující volební období. My budeme pořádat další formáty, kde se o tomhle můžeme společně bavit. Chápu, že předvolební kampaň je v tomhle nepříjemná, ale pojďme to ještě jednou zkusit. Řada těch věcí se tam samozřejmě odpoví.

Je potřeba zdůraznit, že my jsme v kontaktu i s německým prostředím, snažíme se vstoupit do kontaktu i s budoucími německými ministry a už neoficiálně se k nějakému jménu dostávám a to jednání bych měl mít brzy a budeme se okamžitě bavit o tom, jaký režim oni hodlají na hranicích zavést, koneckonců ale my třeba vůči Slovensku podobný přístup uplatňujeme taky. To není tak, že by tady byly nějaké výrazné rozdíly v tom, jak Německo přistupuje k nám, a posléze my k našim dalším sousedům. Ale abych odpověděl přesně. Co se týče cizinecké policie, tak tam je především potřeba navýšit kapacitu na vnější schengenské hranici, kterou v České republice představují mezinárodní letiště, máme jich vícero. Tito policisté se budou zabývat screeningem osob, eskortováním osob k dalším policejním úkonům - a tady už se bavíme o navýšení kapacity cirka o 50 policistů v téhle chvíli, to je ten plán, který má být.

Další navýšení personálních kapacit se bude týkat výkonu nucených návratů nelegálně pobývajících cizinců do příslušných států a tyto kapacity zatím nejsou přesně specifikovány, protože se samozřejmě řeší ještě ten model i v návaznosti na legislativu, kterou teprve máme v Poslanecké sněmovně schválit, a posléze v Senátu, případně podepíše pan prezident.

Ale určitě se to vyspecifikuje během těch nejbližších týdnů a měsíců. Co už je teď jasné, na tu vnější schengenskou hranici by se jednalo o 50 policistů obecně. To, že to souvisí s vaší další interpelací, na kterou se asi nedostane vzhledem k času, souvisí to samozřejmě s tím, že se nám musí povést i v souznění s tím, že se mají zvyšovat odměny vojákům, zvyšovat odměny i policistům. Už v letošním roce, dostali přidáno v lednu 2 500, potažmo 2 650 korun. Je to o tisícovku více, než letos dostali vojáci. A my, co jsme se na vládě dohodli, na tom zasedání, které samozřejmě bylo velmi plné diskuse, že to budeme řešit jako jeden balík. To znamená, paní ministryně bude předkládat schválení svého nařízení vlády o tarifech. A v té chvíli my řešíme v jednom balíku i zvyšování odměn pro policisty a hasiče. Bezpečnost je jedna a vláda o tom a o jejich odměňování také jako o jednom tématu musí jednat. Považuji to za logické.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, pan poslanec má doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane ministře. Samozřejmě jedna minuta mé doplňující otázky nemůže obsáhnout. Vy jste tady prostě řekl více věcí. Nedojde na moje pravděpodobně další interpelace. O to víc bych vás chtěl požádat, dneska jsem měl doplňující bod schůze, který jsem takto nazval, úplně stejně jako tuto interpelaci. Snažil jsem se prostě přesvědčit koaliční poslance, abychom tento bod otevřeli, abychom se k tomu mohli začít vyjadřovat, protože ono ten čas opravdu běží, už těch schůzí moc nebude, a já bych strašně rád tady tu diskusi vedl, tady před občany, abychom si prostě vyříkávali ty určité věci. Vy tady říkáte, že my na některé schůzky jsme nechodili. My máme opravdu odlišný pohled na pakt víza a migrace, máme i odlišný nějaký recepis.

Já bych chtěl říci, že vlastně Česká republika měla kolem 520 000 cizinců, dneska je to víc jak 1 milion cizinců ve všech těch službách a složkách. A my nemůžeme tady přijímat legislativy, které potom vlastně nebudeme moct zrealizovat. Prostě to torzo té cizinecké policie za současného stavu, kdy se tam nepřidávali ty lidi, to opravdu nebudou schopni zrealizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: A tak tady se neshodneme samozřejmě ve více záležitostech. Sami víme, že třeba na výborech v Poslanecké sněmovně, že se spolu tady hádáme na plénu, jsou tady ty kamery a tady je to prostě ta politika, kterou předvádíme. A je to tak a děláme to všichni. To není žádná výtka vůči nikomu. Dělá to opozice, vláda, ať v té opozici je kdokoliv. Pokud budu v opozici já, budu to dělat určitě taky. To je legitimní. To je součást naší práce. A potom jsou platformy, které jsou pracovní. Mnohokrát je to tak na výborech, kde se skutečně bavíme mnohokrát bez toho, abychom rozlišovali, kdo je v opozici a kdo v koalici, o nějakých konkrétních ustanoveních projednávaného materiálu, projednávané novely, projednávaného zákona či čehokoliv jiného. A tohle my jsme nabízeli.

Pojďme dříve, než předvedeme ten politický boj tady v Poslanecké sněmovně, kterému se stejně nevyhneme, tak se pojďme bavit o tom, které z těch bodů návrhů, které připravovali experti Ministerstva vnitra, kteří tam seděli za všech předchozích vlád posledních 15 let. A já moc doufám, že tihle odborníci tam zůstanou, protože tomu opravdu rozumí jako nikdo jiný v tomhle státě. Oni to připravovali.

A já jsem chtěl vědět a slyšet ode všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, co z toho je pro vás akceptovatelné. Protože tam jsou věci, na kterých se shodneme všichni. A stejně jako já jsem zvedal ruku pro váš pozměňovací návrh u lex Ukrajina VII, dokonce asi pro čtyři z nich, tak bych zvedal, kdybychom byli v opačné roli, ruce pro rozumné návrhy v oblasti bezpečnosti. A to je celé, co jsme chtěli. Prosím, potom nechť to tady řešíme, otevřeme, hádejme se. Ale tohle byla pracovní platforma, u které jsme chtěli, aby ten návrh měl potenciál překonat volební období, protože to pro bezpečí našich lidí prostě a jednoduše potřebujeme.

A v čem já nesouhlasím? Já nesouhlasím s tím, že máme torzo cizinecké policie. Cizineckou policii považuji za funkční a elitní útvar Policie České republiky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za odpověď v čase, který je k tomu určen.

Pan poslanec Josef Kott je dalším, kdo bude interpelovat, tentokráte pana ministra životního prostředí Petra Hladíka. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, program nová zelená úsporám light nabízí dotace na menší renovace, které pomáhají snižovat energetickou náročnost domů. Mezi podporovaná opatření patří například částečné zateplení, instalace ekologických zdrojů energie, zelené střechy nebo systémy na hospodaření s vodou. Podporovány jsou tedy za určitých podmínek mimo jiné i fotovoltaické systémy.

V poslanecké kanceláři se na mě obrátil neúspěšný žadatel, který požádal o dotaci na fotovoltaickou elektrárnu o výkonu cca 11 kilowatt určenou na dobíjení elektromobilu. Důvodem odmítnutí jeho žádosti byla skutečnost, že v minulosti, a konkrétně to bylo v průběhu roku 2009, byla na stejné nemovitosti čerpána dotace na termický ohřev vody, což je dle vyjádření Státního fondu životního prostředí České republiky s fotovoltaikou dle uvedeného článku pokynů nepovolená kombinace. Připomínám, že to byl jiný majitel a tento nový žadatel v podstatě s tím nemá nic společného.

Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, zda je podle Ministerstva životního prostředí jako nadřízeného orgánu Státního fondu životního prostředí tento postup v souladu s pravidly pro čerpání dotací z výše uvedeného programu, a pokud ano, rád bych věděl, z jakého důvodu jsou pravidla pro čerpání podpory nastavena tímto způsobem? Z mého pohledu nedává žádnou logiku, aby čerpání podpory na ohřev teplé vody po 16 letech bránilo v podpoře na zřízení fotovoltaické elektrárny určené navíc ke zcela jinému účelu. Děkuji pěkně za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli je pan ministr Petr Hladík z pracovních důvodů omluven, a tudíž v souladu s jednacím řádem odpoví písemně, a to do 30 dnů.

Další, kdo je s interpelací nachystán, je paní poslankyně Zuzana Ožanová a interpelovat bude pana ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, přítomní ministři, ptám se pana ministra Kulhánka na to, kolik osob dostalo výpověď z Ministerstva pro místní rozvoj po vašem nástupu do funkce ministra. Dále žádám o precizaci těchto údajů, aby u každé osoby, prosím vás, anonymizované, například vyjádřené pořadovým číslem, byl uveden věk, délka působení na Ministerstvu pro místní rozvoj, datum výpovědi, vztah k digitalizaci stavebního řízení, pokud existuje. Mám zájem, aby ty informace byly uvedeny tak, aby se ty údaje daly přiřadit k jednotlivým pořadovým číslům osobám. Opakuji, nemám zájem o jmenovitý seznam, ale například osoba číslo 1: věk, délka působení na MMR a další požadované údaje.

Důvodem mého dotazu je zjistit, kolik osob opustilo MMR z důvodu nezvládnuté digitalizace a kolik osob bylo propuštěno z jiných důvodů.

Také se chci zabývat tím, jestli nepropouštíte více osob, které mají možnost hůře sehnat práci, tedy když to řeknu, tak 55 plus, zda nejde o ageismus na Ministerstvu pro místní rozvoj?

A poslední drobný dotaz: Kde jste dnes, pane ministře? Jste na dovolené v zahraničí, nebo plníte pracovní úkoly? I na tuto otázku prosím odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já děkuji za dotaz. Pan ministr Petr Kulhánek je z osobních důvodů omluven celý jednací den, tudíž odpoví z jednacím řádem v souladu s ním do 30 dnů, a to písemně.

Další interpelaci má připravenou pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, mě velice mrzí, že tady není paní ministryně obrany, neboť opakovaně předstupuji se svojí interpelací týkající se neuspokojivého stavu věci náboru příslušníků Armády České republiky. Čísla dle stanovených cílů jsou jasná: v roce 2030 bychom měli mít 30 000 vojáků v činné službě, 10 000 vojáků nebo respektive příslušníků v aktivních zálohách.

Pro splnění tohoto cíle potřebujeme do roku 2030 mít čistý přírůstek zhruba 6 000 nových příslušníků armády a zhruba 6 000 příslušníků aktivní zálohy.

O tom, že ta situace, troufnu si říci, je kritická, několikrát hovořil již pan náčelník generálního štábu generál Řehka. A zaujala mě jedna z jeho tezí na velitelském shromáždění v listopadu loňského roku, kdy uvedl, že nechá zpracovat akční plán náboru a stabilizace personálu.

V této souvislosti bych se chtěl vás, paní ministryně, zeptat, zda již ze strany velení armády byl vypracován tento akční plán náboru a stabilizace personálu, o kterém hovořil pan náčelník generálního štábu v listopadu loňského roku, a pokud ano, jakým způsobem se lze s tímto materiálem seznámit? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Paní ministryně Černochová je z pracovních důvodů omluvena celý jednací den a odpoví do 30 dnů, a to písemně. Už je připravená i má ctěná kolegyně Zuzana Ožanová, která má další vylosovanou interpelaci, a to na pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci kontroly dodržování ustanovení § 129 trestního řádu, myslím tím konkrétně prodlužování lhůt pro vypracování písemných vyhotovení rozsudků. Bohužel jsou soudci, u kterých se rozsudku do zákonem stanoveného limitu 10 pracovních dnů obžalovaní nedočkají nikdy. Totéž se týká i mimořádného prodlužování lhůt. Prodlouží-li lhůtu předseda soudu o více jak dalších 20 pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Bohužel u některých soudů se už setkáváme s jevem, kdy obhájci čekají na rozsudek i několik měsíců, přestože rozhodující soudce není nemocen, řádně chodí do práce, a to i u nedodělků.

Moje otázka zní, zda, případně jak Ministerstvo spravedlnosti vyhodnocuje včasné vyhotovování trestních rozsudků, zejména u kauz starších pěti let, kdy trestní stíhání s neúměrnou délkou zakládá právo na náhradu škody pro obžalované? Jak provádí ministerstvo kontroly ve spisech, zda bylo řádně odůvodněno prodloužení lhůt? Mám totiž informace, že k prodlužování lhůt dochází ze strany některých vedení soudu prakticky paušálně, aniž by se konkrétně prověřovaly relevantní důvody nedodržení lhůt. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a pan ministr Blažek je do 19 hodin omluven z pracovních důvodů, tudíž v souladu s jednacím řádem odpoví písemně, a to do 30 dnů. Další interpelaci má kolegyně Ivana Mádlová, tu tady nevidím.

Než se dostaví tedy, já načtu omluvy, pokud je někde v blízkosti: pan poslanec Bělica se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů, Oldřich Černý od 16 hodin z pracovních důvodů, od 16 hodin také ze zdravotních důvodů pan Jaroslav Dvořák, Petr Gazdík od 18 hodin ze zdravotních důvodů, Michaela Opltová celý jednací den ze zdravotních důvodů, od 16 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Jan Síla, bere zpět svou omluvu z celého jednacího dne z pracovních důvodů pan poslanec Julius Špičák a od 17 hodin se z pracovních důvodů omlouvá taktéž pan premiér Petr Fiala.

A já nevidím paní poslankyni Ivanu Mádlovou, která má další interpelaci, tudíž její interpelace propadá. A na řadě v tuto chvíli je paní poslankyně Olga Richterová, která bude interpelovat pana Martina Kupku. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já mám otázku na pana bývalého tiskového mluvčího ODS, současného ministra a možná jednou budoucího předsedu této strany, a sice týkající se IT systémů na MPSV, IT systémů, které mají pomáhat na úřadech práce. A ta otázka ať zazní hned v úvodu , je jednoduchá: Pošlete na tyto systémy pořádný audit?

Protože, jak to popisují uživatelé, je to opravdu velice, velice nevstřícné. Článek v médiích, který začíná citací toho, jak se v tom systému úředníkům špatně pracuje, se jmenuje - cituji: "Lezete do pěti Nováků, než trefíte správného." - Takhle úředníci tepou po třech měsících od ostrého startu digitalizace žádostí v nezaměstnanosti.

Jinými slovy, před třemi měsíci byl ten nový IT systém spuštěný, úředníci jsou z něj aktuálně velmi nešťastní, a to až natolik, že se rozhodli popsat, samozřejmě anonymně, že musí reálně pracovat ve vícero systémech, mají šibeniční termíny a systém se pořád upravuje. No a mě zajímá, protože se objevují v poslední době i obrovská podezření týkající se zakázek, které právě Ministerstvo práce a sociálních věcí přidělilo společnosti TEKIS (?), a jsou to i věci, které se týkají věcí na digitalizaci stavebních řízení, tak mě zajímá, jestli když v této oblasti bylo věnováno tolik pozornosti různým auditům, tak bude proveden i zásadní audit fungování této části digitalizace státní správy. Bude to audit, který řekne, kdy přesně budou všechny nástroje v novém systému plně funkční? Bude to audit, který ukáže, kdy už konečně nebudou muset zaměstnanci pracovat paralelně ve dvou a více systémech? Děkuji (Předsedající: Čas.), pane ministře.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli Martin Kupka neodpoví ústně, odpoví písemně, a to do 30 dnů v souladu s jednacím řádem, poněvadž je řádně omluven, a to z pracovních důvodů celý jednací den. Jakub Michálek, pan předseda, je další, kdo má interpelaci, tentokráte na pana ministra kultury Martina Baxu. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem trochu překvapen, že pan ministr Baxa tady dneska není, protože bylo oznámeno, že dorazí.

Mě tedy zajímá, jak to bude s poplatky za mobily? Protože za Fialovy vlády se tady vyvinula praxe s posvěcením soudu, že každý člověk, který si jde koupit nový mobilní telefon - každý dneska má skoro chytrý mobilní telefon, tak musí platit 90 korun za paměťové médium, které je uloženo v tom mobilním telefonu. Tam si může každý nahrávat fotky, většinou třeba z toho, co vyfotí během dne, a stejné poplatky se musí platit z foťáku, kam si lidi taky fotí své vlastní fotky, nebo dokonce z videokamer. Takže svazy jako Ochranný svaz autorský vybírají poplatky pro lidi, kteří složí hudbu k nějakým písničkám, a vybírají od normálních lidí poplatky za videokamery, za foťáky, za mobily. A to jsou zbytečné peníze. Já nemám vůbec nic proti tomu, ať mají peníze třeba z vysílání svojí hudby a tak dále, to je naprosto správně. Ale vybírat od lidí takovýmto způsobem v podstatě poplatek 90 korun za nic, protože většina lidí má ve svém vlastním mobilu fotky, které tam vyfotí, a aplikace, které si tam stáhnou, a ne nějaké hudební skladby, které hrajou v rádiu a tak dále, na to už mají dneska přece streamovací služby, za které platí vlastní další částku.

Takže já jsem pro to, aby se ukončilo tohleto terorizování normálních lidí. Vláda zavedla i další poplatek 2 400 korun, televizní poplatek pro lidi, kteří nemají televizi a mají jenom chytrý mobil. A vyzývám pana ministra, aby nám všem a občanům řekl, co s tím bude dělat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za přesný čas a jeho dodržení. Martin Baxa, pan ministr, je z pracovních důvodů omluven od 17 hodin, tudíž v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. V tuto chvíli je na řadě má ctěná kolegyně paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, předpokládám, že tak jako na mě, i na vás - a jistě více - se obrací celá řada rodičů, kteří mají dítě v základním vzdělávacím systému - tím teď myslím opravdu základní školu. A to, co se teď ptám, jsou jejich otázky. Nejsem odborníkem na základní školství, takže opravdu bych velmi ráda slyšela tu odpověď.

Za prvé. Tito rodiče mi píší a říkám - předpokládám, že vám ještě více, proto mě trošku udivuje, že třeba toto nemáme jako bod jednání Poslanecké sněmovny. Za prvé. Školy vzdělávají podle různých vzdělávacích plánů, jak jsem z toho pochopila. Čili tady se stává problém tím, že třeba ta rodina by se ráda někam přestěhovala a zjistila, že dítě přichází do školy, která je prakticky úplně jinak postavená než škola, odkud přichází. A podotýkám, že to jsou státní základní školy, tak jak píší. Takže to bych ráda věděla, co je na tom pravdy?

Za druhé mi píší, že v současné době, a pravděpodobně ta doba je eskalovaná, protože probíhají přijímací zkoušky na různé typy vyšších škol, že tyto zkoušky jsou v dikci tedy Cermatu, jak všichni víme. Chtějí vědět váš postoj, který k tomu je, protože ty zkoušky dle jejich názoru, tak, jak už vědí, asi pravděpodobně, jaké byly otázky, jsou zcela nesprávně postavené i pro děti malé, jsou tam otázky v negativu, což býti nemá, podle pedagogiky. Jsou tam věci, které ty děti ve škole neměly podle vzdělávacího školního plánu, a podotýkám, všechno se jednalo o státní základní školy. Takže moje otázka zní, zda o tom ministerstvo ví, jaké chystá nápravy pro budoucí rok, aby tedy podobně nebyly vystaveny opět asi tisíce malých dětí podobným projevům prakticky nekoncepčně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pan ministr vám v tuto chvíli odpoví. Prosím, máte pět minut.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázky, které nepochybně míří k tématům, která zajímají širší rodičovskou veřejnost.

Začnu tu otázku, která míří ke kurikulu, tedy ke vzdělávacím programům. Přiznám se, že tady nejsem úplně v komfortní situaci, protože jsem dědicem rozhodnutí, která padla před 20 lety. My jsme se před 20 lety rozhodli, že nebudeme mít jednotné osnovy, ale že budeme mít takzvané dvoustupňové kurikulum, kdy stát vlastně kontroluje jenom velmi obecně formulované výsledky vzdělávání, ale každá škola má prostor pro to, aby si vlastně stanovila vlastní vzdělávací program, školní vzdělávací program, který samozřejmě musí respektovat ten rámec, ale samozřejmě může docházet k tomu, na co upozorňuje paní poslankyně, že v jedné škole se trojčlenka začíná jindy probírat než v jiné škole.

Musím říci, že nejsem také odborníkem na kurikulum v základní školy, ale v posledních dvou letech jsem byl samozřejmě vystaven jisté edukaci v této věci. Řada zemí si klade otázku, jestli taková volnost je vlastně správná, protože samozřejmě přináší určité bariéry třeba pro mobilitu populace a v řadě zemí existují určitá hnutí, která se snaží v tomto systému nalézt nějakou větší koordinaci mezi školami. Já považuji vlastně za rozumné východisko, ne návrat k těm jednotným osnovám, to si myslím, že bych jako ministr školství nemohl provádět bez konsenzu širší pedagogické veřejnosti, ale myslím si, že bylo přijato vlastně správné rozhodnutí o tom, že tentokrát změna vzdělávacího programu bude probíhat tak, že sice bude připraven ten rámcový vzdělávací program v té obecné rovině, ale budou také školám nabídnuty Národním pedagogickým institutem modelové školní vzdělávací programy s tím očekáváním, že řada škol se jimi bude více či méně řídit. Takže tentokrát možná ten výsledek bude přece jenom o něco jednotnější.

Vždy na druhé straně vah stojí ta potřeba otevřít prostor pro alternativní přístupy. Ne každé dítě je stejné, ne každému dítěti vyhovuje stejný pedagogický přístup. Pokud jde o zkoušky Cermatu, dobře víte, že já jsem po svém nástupu do funkce ministra školství považoval za nejdůležitější vlastně napravit to zaostávání v oblasti elektronizace přijímacích zkoušek. Já vnímám ty kritické hlasy k tomu, jak jsou nastaveny testy, na druhé straně ty testy mají i řadu obhájců. Myslím, že je potřeba, aby i širší veřejnost vnímala, že cílem přijímacích testů není to, aby je všichni složili, ale cílem je vytvořit pořadí dětí, podle kterého lze rozhodnout o přijetí těch, kteří budou tedy například studovat ten nebo onen obor na té oné střední škole. Je důležité, aby ty testy plnily tuto úlohu způsobem, který je spolehlivý, aby skutečně stanovily dobře to pořadí, a zároveň probíhá intenzivní odborná diskuse o proměně toho testování, která by měla zasáhnout nejenom to, že by ty testy se mohly konat před vlastně podáváním přihlášek, což by bylo určitě výhodou pro orientaci těch uchazečů, ale také se vede debata o jejich obsahu, na Ministerstvu školství k tomu funguje pracovní skupina.

Chvíle na tu větší změnu přijde tehdy, když budou zaváděny také nové vzdělávací programy pro střední školy. Teď jsme dokončili debatu o tom vzdělávacím programu pro základní školu, následuje revize oborové soustavy středních škol a práce na nových vzdělávacích programech. A tam je prostor pro to, abychom významněji změnili povahu těch testů. A mezi odborníky probíhá debata o tom, jak vyvážit vědomostní stránku těch testů s testováním obecných studijních předpokladů. To je téma skutečně pro seriózní odbornou debatu, ale myslím si, že v horizontu několika let dojde k zásadnější proměně toho přijímání jak z hlediska organizace těch přijímacích zkoušek, tak z hlediska jejich obsahu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli se ptám, zdali paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Já velmi děkuju za takovou pravdivou a asi realistickou odpověď. Toho si velmi cením. Děkuju. Na druhou stranu musím říci, že prostě každý post něco s sebou přináší a ten post ministra samozřejmě není jednoduchý, ale vybral jste si ho. Takže s tím musím říci, že také přichází některá negativa, a to je obhajovat tyto věci. Já opravdu budu to sledovat, protože ti rodiče z toho byli velmi nešťastní, a upřímně předpokládat, že všichni mají na to, aby platili dětem doplňující kurzy, to bych byla velmi nerada, kdybychom skončili v takovém školství, že vlastně děti méně příjmových rodičů by neměly šanci bez těch doplňujících kurzů vlastně složit zkoušky. Samozřejmě všichni chápeme a všichni jsme prošli, zejména my starší, bych řekla, poměrně tvrdými přijímacími zkouškami na všechno, ale v každém případě základní školství, které by bylo garantované, a chápu, že i s nějakým doučovacím způsobem semináře a podobně, ale nemůžeme to ponechat tak, že ty rodiče by platili desetitisíce za to, aby dětem zajistili vzdělání, to by mě velmi mrzelo tedy. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A doplňující odpověď na doplňující otázku.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Já jsem nechtěl litovat sebe, chraň pánbůh, já jsem chtěl jenom říci, že to bývá tak, že dědíme určité nastavení těch politik a málokdy máme příležitost přijít k zelenému stolu a nastavit to tak, jak bychom si úplně sami třeba představovali. Ale chci říci, že i Cermat je si vědom toho, že se kolem přijímacích zkoušek, a děje se to i u vysokých škol, vždycky vytvoří určitý byznys, který umožňuje nadstandardní přípravu za úplatu, proto Cermat nabídl vlastně i možnost si cvičit ty testy bezplatně a myslím si, že je opravdu na místě, abychom lépe do budoucna provázali to, co se učí na základních školách, s obsahem té přijímací zkoušky, abychom ten prostor zúžili. On vždycky bude do jisté míry existovat, ale musíme udělat všechno pro to, aby ty nerovnosti tady hrály co nejmenší roli.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za odpověď. V tuto chvíli je na řadě pan kolega Hubert Lang. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Tak moje interpelace se týká - Platové rozdíly mezi jednotlivými bezpečnostní sbory.

Pan ministr bohužel musel služebně odejít, ale už se mi částečně snažil odpovědět vlastně v té své předchozí interpelaci. Já bych tady v té věci chtěl říci, že vlastně se tomu říká takzvaná kanibalizace, to znamená, jestliže v jednom z bezpečnostních sborů je nabídnuta daleko větší částka než v jiném bezpečnostním sboru, a velice tady často, několikrát tady se snažil na to zvednout toto téma můj kolega Igor Hendrych, protože my pocházíme z různých bezpečnostních sborů, tak prostě ti personalisté těch dalších bezpečnostních sborů mají strašně těžkou úlohu. Prostě já kdybych byl dneska personalista u Celní správy nebo personalista u Vězeňské služby, tak prostě nedostanu ani korunu svého osobního hodnocení od svého nadřízeného, protože já tam nikoho neseženu. Jestliže paní Černochová tady dokáže svojí silou ve vládě svými 2,2, 2,4 nebo 3 procenta nebo 5 procent, které si vymůže prostě na vnější bezpečnost, říci, že zvedne plat o víc jak osm, 10 000 korun pro řadového příslušníka Armády České republiky, tak vykanibalizuje a zlikviduje všechny ostatní bezpečnostní sbory. Takto to prostě dělat nelze. Musíme mít v této oblasti jednotnou personální politiku, náborovou a lidé ať se rozhodnou podle svého míry zaměření, jestli někdo chce dělat vězeňského dozorce, někdo chce dělat u Celní správy, někdo chce dělat u policejní, někdo chce dělat to Minitary, ale prostě takto to nelze dělat.

A já se tady domnívám, že prostě jestliže jsme tady bojovali třeba u příslušníků Policie České republiky o ty 2 800 korun, sváděli se tady o to šílené boje a najednou pět měsíců před volbami, pane ministře, vy přijdete a řeknete mám čtyři, 4 500 korun pro každého řadového příslušníka na každé tabulce, ještě nejlépe do tarifu. Když si takto chcete koupit příslušníky bezpečnostních sborů, ale takto to, prosím vás, nelze dělat, je v tom šílený chaos. Myslím si, že by stát měl sjednotit prostě tyto věci minimálně v tom náboru, protože jinak se nedobereme vůbec ničeho, vykanibalizujeme si vzájemně bezpečnostní sbory a uvedete tu další vládu, která přijde po vás do šíleného chaosu. Kdo to bude napravovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr Vít Rakušan je omluven z pracovních důvodů od 17.30 hodin. A v souladu s jednacím řádem vám odpoví do 30 dnů písemně. Igor Hendrych je další, kdo má interpelaci, a v tuto chvíli na pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Prosím.

 

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já do značné míry navážu na svého předřečníka, protože má interpelace míří na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který tu bohužel není, v podstatě ve stejné věci. Ministr Blažek, respektive Ministerstvo spravedlnosti, je gesčně nadřízeno Vězeňské službě České republiky, což je bezpečnostní sbor, a já podle informací, které mám, oficiálních už dneska, protože jsem dostal do ruky analýzu vlastně toho, jaký je rozdíl mezi platy příslušníků policie, hasičského záchranného sboru a armády, tak já se pana ministra spravedlnosti ptám, proč ta analýza se nevěnovala také Vězeňské službě České republiky. Ve Vězeňské službě České republiky dlouhodobě chybí lidé jak na pozici občanských zaměstnanců, ale tak především na pozici příslušníků ve služebním poměru. Osciluje to někde kolem nějakých 800 až 900 lidí. Ty problémy jsou někdy tak závažné, že například v Praze ve věznici Pankrác, pokud by tam nejezdily posily z jiných věznic z regionů, tak by ten Pankrác ani nemohl fungovat. Už se tam zavřel před nějakým rokem detenční ústav, byl zakonzervován a ti chovanci z detenčního ústavu se přesunuli do Brna a do Opavy právě v důsledku toho, že chyběli příslušníci.

A mě by zajímalo tedy, jestli je spokojen s tím, že analýza se nevěnovala Vězeňské službě, že to je v pořádku, že Vězeňská služba si nezaslouží, aby se její platy porovnaly s ostatními bezpečnostními sbory, respektive s Armádou České republiky, nebo jak tedy tuhletu situaci vidí, a zdali bude aktivní při vyjednávání vlastně, které předpokládám, že brzy bude vlastně na úrovni všech gesčních ministrů, kteří mají pod sebou nějaké bezpečnostní složky státu, a bude se snažit i pro tu Vězeňskou službu v podstatě získat prostředky tak, aby to bylo srovnatelné právě s Armádou České republiky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a, pane poslanče, pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně, poněvadž je omluven, a to do 19 hodin z pracovních důvodů.

V tuto chvíli je další interpelace, a to od paní poslankyně Lenky Knechtové na ministra zemědělství Marka Výborného ve věci financování kastrace koček. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, stovky, možná tisíce dobrovolníků po celé republice denně hasí šířící se požár, a to je kalamita opuštěných přemnožených koček. I Ministerstvo životního prostředí považuje řešení této problematiky z pohledu ochrany přírody a krajiny za velmi důležité. Pan ministr jistě s vámi o této problematice jednal. Vycházím z jeho odpovědi na mou dřívější interpelaci. Žádám vás, pane ministře zemědělství, abyste tuto problematiku zařadil mezi svoje aktuální priority, a věřím, že s vašimi zkušenostmi a schopnostmi dokážete v této záležitosti pokročit. Dnes už se nemůžeme tvářit, že problém neexistuje a že to není nic akutního. Už od roku 2019 existuje na toto téma studie Parlamentního institutu Poslanecké sněmovny.

Například Státní fond životního prostředí má svůj rozpočet a vybírá poplatky za poškozování životního prostředí a porušování zákona o ochraně přírody. Pomohli bychom těmito financemi obcím a městům, aby měly finance na odchyt toulavých i opuštěných koček ve spolupráci se spolky, veterinárními lékaři a útulky, finance k úhradě kastrace a nutné veterinární péči včetně pobytu v útulku nebo hospitalizaci u veterináře. Stát ani obce a města se nesmí zříkat povinnosti postarat se o nalezená zvířata, ať už jsou opuštěná, nebo toulavá. Svůj požadavek opírám nejenom o svoje vlastní zkušenosti s chovem kočky domácí, ale zejména o zkušenosti mnohých neziskových organizací, které se zabývají pomocí týraným, opuštěným a toulavým kočkám. Mám zájem vytrvat, abychom nalezli řešení této záležitosti. Děkuji za odpověď, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Marek Výborný je omluven, a to celý jednací den z pracovních důvodů, proto odpoví písemně, a to do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

Další, kdo je na řadě se svou interpelací, je pan poslanec Zdeněk Kettner na pana ministra školství Mikuláše Beka. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane ministře, světlo světa. Objevila se nám tady nová stravovací vyhláška ve školách, po jejímž prostudování a po konzultacích s odborníky ve stravování pro děti opravdu to vyvolalo zděšení, kdy po dlouhá léta skutečně ve spolupráci s hygienickými stanicemi a tak dále se skutečně ty jídelníčky vypiplaly tak, že se nám začal zvyšovat počet dětí stravujících se ve školních zařízeních. Začalo se skutečně vařit chutně a tak dále. Toto ovšem ta nová vyhláška naprosto rozbíjí. Je veřejným tajemstvím, že se snad měly podílet i nějaké dvě veganky, což se logicky projevilo na složení. A je tam několik problémů. Například rapidní, velice významné snížení masa, podílu masa, velmi významné navýšení například ryb. Ale zrovna co se týká ryb, tak skutečně ta úprava v konvektomatech, ty ryby nejsou ani vařené, ani pečené, to skutečně těm dětem nechutná. Takže se obávám, že dospějeme k tomu, že jedna půlka dětí tam prostě přestane chodit.

A druhá věc, má se navýšit podíl takzvaných biopotravin, u kterých víme, že jsou podstatně dražší. Tím pádem jídelně nezbyde nic jiného, než zvýšit to stravování, zvýšit cenu, a tím pádem druhá polovina - už nyní máme spoustu dětí, kdy rodiče ze sociálně vyloučených lokalit na to jídlo nemají, máme různé programy, které to nějakým způsobem sanují, ale tady se může stát, že se ten okruh dětí výrazně zvýší.

Chtěl jsem se zeptat, jaký je váš osobní názor na tuto vyhlášku, zda s ní skutečně souzníte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pan ministr Bek je již připraven se svou odpovědí. Prosím, máte pět minut.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku k velmi aktuálnímu tématu. Když už jsem dnes jediným protagonistou těchto interpelací, dovolte mi trochu úvodem odlehčit tu debatu, protože za svůj dlouhý život v různých vzdělávacích institucích jsem vlastně vždy zažil určité déjà vu. Kolem stravování je největší diskuse, která svým rozsahem a vypjatostí zpravidla předčí diskuse o obsahu vzdělávání. Ale tak to prostě je. A dovolte mi začít jedním citátem. Říká se degustibus non est disputandum, tedy o vkusu či o chuti se nedá diskutovat, což neznamená, že se nedá diskutovat, ale málokdy se tou diskusí dá dojít ke shodě. To je malé upozornění na to, jak složitá bude debata o stravovací vyhlášce.

Chtěl bych úvodem konstatovat, že výživové normy, a teď přejdu do vážného tónu, nebyly zásadním způsobem aktualizovány již zhruba 30 let, a samozřejmě odborné znalosti i stravovací návyky se přitom za tu dobu pochopitelně poměrně významně změnily. A to je důvod, proč bylo přistoupeno k novelizaci vyhlášky o školním stravování. Prostě je třeba normy modernizovat tak, aby reflektovaly aktuální výživová doporučení, a důraz je kladen na kvalitu potravin, které mají být dětem předkládány.

Navrhované změny mají přispět k zajištění stravy podle moderních vědeckých doporučení a mají přispět k tomu, že i ten sociální dopad a integrace žáků budou probíhat pozitivním směrem.

A teď je třeba říct, že na přípravě té vyhlášky se podíleli členové široké mezirezortní pracovní skupiny, kde byli zástupci Ministerstva školství, Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, pacientské rady, Sdružení měst a obcí, Sdružení místních samospráv, nutričních terapeutů a ještě dalších. A ten návrh byl pilotně ověřen na vzorku 29 zařízení školního stravování. Ministerstvo školství v případě schválení té vyhlášky bude průběžně vyhodnocovat dopady změn na základě zpětné vazby inspekcí, poznatků hygienických služeb.

A teď si nalijme čistého vína. Názory na danou problematiku se prostě radikálně liší. Tomu odpovídá množství připomínek a jejich polarizace. Já mám dvě velké hromádky mailů a písemně poslaných dopisů, které jsou zhruba stejně veliké. Na jedné straně jsou názory, které říkají, když to zavedete, budou děti hladovět, protože to nebudou jíst, na té druhé straně toho stolu je hromádka dopisů, které říkají, když to nezavedete, budou děti zdravotně strádat. Tak je polarizovaná ta debata a vlastně jediné, co mohu slíbit, je to, že budeme prostě trpělivě vypořádávat ty připomínky, hledat nějakou míru konsenzu, která prostě ospravedlní případnou inovaci té vyhlášky, a dokud tady nebude dostatečný konsensus, tak ji prostě neschválíme. Je potřeba vypořádat ty připomínky, vážně o tom vést tu diskusi jak s odbornou veřejností, tak se zástupci širší veřejnosti. Určitě to nebude lehké. Já tady mám i podrobné vysvětlení k tomu, jak je to s těmi dávkami masa, ryb, biopotravin a podobně, ale to myslím není to nejdůležitější. Nejdůležitější je to, že se musíme pokusit nějakou elementární shodu najít, která v tuhle chvíli podle mého soudu prostě není. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi a ptám se pana poslance, zdali má zájem o doplňující dotaz. Má. Prosím, máte minutu.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já teda vítám to, že je to ještě v rámci nějakých pracovních skupin, že se to skutečně jako dolaďuje, že skutečně tak, jak to spatřilo světlo světa, to není finální verze, a to, že to bude skutečně diskutováno, pilotováno, tak, abychom skutečně našli společný konsensus, tak to já skutečně vítám.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Pan ministr má zájem ještě odpovědět na doplňující otázku.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Určitě to nebude snadná cesta. A proběhlo mezirezortní připomínkové řízení. My vypořádáváme připomínky a určitě nám to zabere nějaký čas vzhledem k obrovskému množství připomínek.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli děkuji, tato interpelace je vypořádána.

Lubomír Wenzl je další, kdo má interpelaci, tentokrát na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, mě velice mrzí, že pan ministr tady přítomen není, protože to je teda stále jeden z mála ministrů, kteří se minimálně nebáli aspoň tady se postavit proti těm argumentům, které jsou vznášeny ze strany opozice, jak to prostě nefunguje.

Ale každopádně k tomu tématu mé interpelace zachraňme ambulantní specialisty, já na úvod řeknu pár čísel. Věková struktura ambulantních lékařů, co se týče interních oborů, tak do 59 let je zhruba 50 procent, 60 až 69 let zhruba 29, nad 70 let 22 procent. Obdobné číslo se týče ambulantních specialistů v oborech chirurgických, a co se týče praktických lékařů, tak tam je zhruba 60 procent do 59 let, do 69 let 25,5 a 14 procent nad 70. Ten stav je neuspokojivý, dlouhodobě neuspokojivý.

Platy a mzdy v nemocnicích rostou a pracovní podmínky se zejména pro mladé lékaře a lékařky zlepšují, ale ekonomická profitabilita soukromých lékařských praxí klesá, a tím se snižuje atraktivita soukromého podnikání.

Nárůst úhrad navíc zaostává za mírou inflace a možnosti příjmů mimo systém veřejného zdravotního pojištění zůstávají pro většinu soukromých lékařů velmi limitované.

Vedle ekonomického tlaku zůstává dalším problémem to, že současný systém specializačního vzdělávání ambulantním specialistům na rozdíl od praktických lékařů fakticky znemožňuje vychovávat si své nástupce.

Já, pane ministře, bych chtěl znát odpověď na otázky, zda si uvědomujete vážnost této situace, a za druhé, co jste za 3,5 roku ve funkci ministra udělal pro zlepšení stavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vlastimil Válek je omluven celý jednací den z pracovních důvodů, tudíž v souladu s jednacím řádem vám odpoví, pane poslanče, písemně, a to do 30 dnů.

V tuto chvíli je pan poslanec Radek Koten další na řadě, a to s interpelací na pana ministra Martina Kupku. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Tak, vážený pane nepřítomný ministře, já bych se vás chtěl zeptat na několik věcí, co se týká různých uzavírek. Například mě zajímá na Vysočině uzavírka obce Krucemburk, kde je tedy silnice první třídy, která vede směrem na Pardubice nebo Znojmo - Pardubice, je to poměrně páteřní trasa, a tam tedy ta uzavírka bude trvat někdy od března letošního roku nebo konce března minimálně téměř do konce tohoto roku. Ta objízdná trasa je svým způsobem pouze pro místní s tím, že tranzitní doprava musí jet někudy úplně jinudy a dělá to, nebo činí to pro tu dopravu opravdu obrovské objízdné trasy, s tím, že tedy veškeré zásobování, které jde do následující vesnice, to musí poměrně zdlouhavě objíždět.

Podobná situace je s mostem přes Vltavu u Štěchovic. Tam tedy není povolen žádný provoz, možná se letos v květnu, a už to trvá, ta uzavírka, rok a dá se říci, že teprve možná v květnu, když to dobře dopadne, tak se to zprovozní v jednom pruhu. Tam lidé musí objíždět skutečně ten úsek 1,3 až 1,4 kilometru, tak objíždějí minimálně třicetikilometrovou objížďkou, tedy dvakrát denně v případě, že jedou do zaměstnání a zpět.

Tak jsem se jenom chtěl zeptat, zda to je tedy podle vás ekologické, takovéto opravy, kdy tedy nejste schopni zajistit nějakou odpovídající objízdnou trasu, a zda tedy se počítá s tím, že když tam tedy nejsou žádní pracovníci a ti lidé to vidí každý den a občas se tam objeví jeden nebo dva, tak zda tedy se to zadává takovým firmám, které nejsou schopny to udělat v nějakém lepším, popřípadě Turbo režimu? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji. Bude vám odpovězeno písemně, poněvadž pan ministr Kupka je řádně omluven celý jednací den z pracovních důvodů.

A poslední interpelaci, kterou v tuto chvíli stihneme, je interpelace pana předsedy Jakuba Michálka, a to také na pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za tuto čest. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se chci zeptat pana ministra Válka na jednoduchý dotaz, proč po tolika korupčních kauzách, měli jsme tady kauzu Rath, Bulovka, naposledy velká korupční kauza Motol, kde se zjistilo, že peníze, které šly na výstavbu, měly jít na výstavbu onkologického pavilonu, tak nakonec zmizely, že si za to manželka náměstka kupovala pozemky na Kostarice. Tak proč po tolika korupčních kauzách nepřišlo ministerstvo s návrhem systémově zmenšovat prostor pro korupci?

Ono to není jenom o tom, vyhodit ředitele a dát tam jiného ze sousední nemocnice, protože je blízko, ale i o tom, aby se zavedly třeba i audity toho hospodaření státních nemocnic, aby se posílilo kontrolní oddělení, aby se posílilo kontrolní oddělení na Ministerstvu zdravotnictví, kde je jenom pár lidí, kteří jsou ale oficiálně pověřeni řízením a kontrolou státních nemocnic, aby se zavedlo srovnávání cen, že ti lidé, kteří sedí na ministerstvu, mají základní kompetenci toho, kolik stojí praní prádla a jaký jsou ty nejdůležitější faktory, které to ovlivňují, aby našli zřejmé excesy.

Vzpomeňme si na to, co, co říkali ti trestně stíhaní lidé v té kauze Motol. Vždyť oni se báli toho, že dostanou žádost podle stošestky na ceny praní prádla, oni se báli toho, že si to šuškají všichni po té nemocnici, aby to nemuseli nikde vysvětlovat. A jak je možné, že Ministerstvo zdravotnictví se spokojí při kontrole s vysvětlením, že tam měla být fasáda, ale ta fasáda tam není, protože ji museli sundat kvůli reklamaci? Fasádu?

Jo, tak to jsou jasné příklady dysfunkce v téhleté oblasti. A myslím, že veřejnost, občané České republiky, si zaslouží vysvětlení a aktivní kroky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A přesně na tyto otázky vám odpoví pan Vlastimil Válek písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem, poněvadž je z pracovních důvodů omluven během celého jednacího dne.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 136. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat v pátek, to znamená zítra, 25. dubna, od 9 hodin.

Já jenom připomínám, že za tři minuty bude zahájena 137. schůze.

(Schůze přerušena v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 28. 4. 2025 v 16:36.