(pokračuje Aleš Juchelka)

237.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Není sn.tiskem

Na pořad jednání 136. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 26 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni. Z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní, cituji: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná." Konec citace.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace.

S přednostním právem se hlásí pan kolega Králíček, který v tuto chvíli zastupuje předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, je ráno, budu smířlivý. Nevidím zde prosím ani jednoho ministra, proto vás prosím, abyste zajistil nebo aby koaliční předsedové zajistili přítomnost alespoň jednoho ministra na písemných interpelacích. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli, pokud tady nevidíme žádného z ministrů, tak vyhlašuji přestávku na to, abychom sehnali nějakého z ministrů, v době pěti minut. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 9.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.11 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Je 9.11 hodin, my jsme přerušili právě tuto schůzi do tohoto času.

V tuto chvíli nevidím žádného ministra. Jenom se chci zeptat - protože můžeme to projednávat i bez přítomnosti ministra - zdali trvá pan zastupující předseda klubu hnutí ANO na přítomnosti některého z ministrů? Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, no, samozřejmě, že trvám. My jsme na dnešní den svolali mimořádnou schůzi. Dali jste nám ji na 18 hodin. Říkali jste: Kvůli interpelacím. A jak ty interpelace vypadají? Ani jeden ministr nepřijde na ráno na písemnou interpelaci. (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.) To je za mě skandální. Já jsem bedlivě poslouchal vaše omluvy, někteří ani nejsou omluveni! To je chování totalitních manýr, nezlobte se na mě. Je to pohrdání opozicí. Vy nás poslední týdny bombardujete tím, jak chcete s námi jednat - "přijďte k nám, buďte konstruktivní" - a toto je realita, toto je výsledek. Trvám na tom, aby tady byl ministr. (Potlesk z řad hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: S přednostním právem paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Krásné dopoledne ještě za nás, my tady s Ivanem Bartošem jsme připraveni, aby se projednávaly naše písemné interpelace. Jsme tady připraveni, aby se to projednávalo, ale vláda prostě nepřišla. Když tohle vidím a když vidím to, že si to ani nezorganizují, aby tady byl jeden jediný ministr, když si nezorganizují ani to, aby tady někdo pro forma zastupoval, abychom mohli alespoň základně ty věci projednat, tak to je takové pohrdání parlamentem, že opravdu není možné, aby tohle dnes dopoledne pokračovalo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Rozumím tomu požadavku pana předsedajícího (poslance?) Králíčka.

V tuto chvíli se gentlemansky zeptám vládní koalice, zdali stačí vyhlásit přestávku na 10 minut, aby některý z ministrů dojel? (Obrací se ke koaličním poslancům. Poslanec Benda: Nevíme.) Nevíme, uvidíme.

V tuto chvíli tedy vyhlašují přestávku v čase 15 minut do 9.26 a uvidíme, zdali se některý z ministrů dostaví na plénum Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Reakce z pléna.)

(Jednání přerušeno v 9.13 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.26 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Je 9.26 hodin, v tuto chvíli je ukončeno přerušení této schůze. Já vidím, že dorazil pan ministr Marek Ženíšek, tím pádem můžeme pokračovat v písemných interpelacích.

Začneme písemnou interpelací Martina Kolovratníka na paní ministryni obrany Janu Černochovou. Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci ukvapených závěrů raketového zásahu na území Polské republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 591. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025, a to do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně obrany je omluvena, není v tuto chvíli přítomna, podmínka nadále trvá, proto se o interpelaci jednat nebude.

Ministryně obrany Jana Černochová také odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci poškození české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 620. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy 6. března 2025 do přítomnosti ministryně obrany. Paní ministryně obrany Jana Černochová je omluvena, není přítomna, tato podmínka nadále trvá, proto se o interpelaci jednat nebude.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci hospodářské stagnace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 677. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025. Rozprava byla ukončena, v rozpravě ale poslankyně Alena Schillerová navrhla nesouhlasné stanovisko k této odpovědi. Poslanecká sněmovna nebyla usnášeníschopná, proto o tomto návrhu rozhodneme v tuto chvíli.

 

Já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, poněvadž budeme v tuto chvíli hlasovat o nesouhlasném stanovisku k této odpovědi, které v této rozpravě navrhla paní poslankyně Alena Schillerová.

Já jsem v tuto chvíli zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 175, přihlášeno 84 poslankyň a poslanců, pro 39, proti 27. Tento návrh byl zamítnut. Děkuji.

 

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl také na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci rušení daně z neočekávaných zisků v roce 2025. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 678. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády je v tuto chvíli omluven, podmínka nadále trvá, není přítomen, proto se o této interpelaci taktéž jednat nebude.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Aleny Schillerové ve věci inkasa daně z neočekávaných zisků za rok 2023. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 679. Projednávání této interpelace bylo taktéž přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti předsedy vlády. Ten je omluven, přítomen není, podmínka nadále trvá, proto se o této interpelaci jednat nebude.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci dezinformace europoslance Vondry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 683. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy taktéž 6. března 2025 do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády je omluven, není přítomen, podmínka nadále trvá, tudíž o interpelaci taktéž jednat nebudeme.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslankyně Ivety Štefanové ve věci postupu samosoudkyně Okresního soudu v Ostravě. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 712. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti ministra spravedlnosti. Ten není přítomen, je omluven, tudíž podmínka nadále trvá, o této interpelaci jednat nebudeme.

Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Pavla Růžičky ve věci kurzu pro příslušníky Armády České republiky navedení dronu na pohyblivý cíl. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 740. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti ministryně obrany. Ta přítomna není, je omluvena, proto o interpelaci jednat nebudeme.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci čerpání prostředků z kapitoly státního rozpočtu pro Národní sportovní agenturu formou dotací Autoklubu České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 762. Projednání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti ministra financí. Ten je omluven, přítomen není, proto o této interpelaci jednat nebudeme.

Ministr životního prostředí Petr Hladík odpověděl na interpelaci poslankyně Bereniky Peštové ve věci neúplné transpozice směrnice ve vztahu k ETS 2. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 763. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti ministra životního prostředí. Člen vlády Petr Hladík není přítomen, je omluven, v tuto chvíli tuto interpelaci taktéž projednávat nebudeme.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci utajování informací státního rozpočtu na rok 2025. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 787. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti předsedy vlády. Ten je omluven, přítomen není, proto o interpelaci nadále jednat nebudeme.

Předseda vlády Petr Fiala taktéž odpověděl na interpelaci pana poslance Jakuba Michálka na vládu České republiky ve věci zavedení jednotného inkasního místa. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 826. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března do přítomnosti předsedy vlády nebo ministra financí nebo ministra práce a sociálních věcí. Ani jeden ze členů vlády není přítomen, jsou omluveni, proto o této interpelaci jednat nebudeme.

Ministryně obrany Jana Černochová odpověděla na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci neprofesionálního a urážlivého veřejného vyjadřování. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 843. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti ministryně obrany. Ta přítomna není, je omluvena, proto o této interpelaci jednat taktéž nebudeme.

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpověděl na interpelaci poslance Martina Kolovratníka ve věci, proč Ministerstvo financí České republiky netransparentním financováním - takzvanou přepůjčkou - hazarduje s důvěrou občanů a ohrožuje budoucnost dopravní infrastruktury. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 864. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025, a to do přítomnosti ministra financí. Ten přítomen není, je omluven a o interpelaci nadále jednat dnes nebudeme.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci průtahů v kauze Dozimetr. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 896. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března do přítomnosti ministra spravedlnosti. Ten taktéž přítomen není, je omluven, proto o interpelaci jednat nebudeme.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci zajištění přepážky pro odbavení na jednom místě pro nové investory. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 897. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti předsedy vlády. Ten přítomen není, je omluven, proto o této interpelaci dnes jednat nebudeme.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci role premiéra Fialy v kauze údajného prodeje Seznam zpráv. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 899. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 6. března 2025 do přítomnosti předsedy vlády. Ten je omluven, přítomen není, v tuto chvíli nebudeme nadále jednat o této interpelaci během dnešního dne.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci smlouvy s katolickou církví a rizika zakrývání zneužívání dětí v církvích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 900. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 6. března 2025 v rozpravě. V rozpravě poslanec Jakub Michálek navrhl přerušení této interpelace do příštího projednávání písemných interpelací. Poslanecká sněmovna nebyla usnášeníschopná. Přestože Poslanecká sněmovna o tomto návrhu nerozhodla, podmínka byla splněna, proto se táži pana poslance Jakuba Michálka, zda má nějaký jiný návrh, nebo budeme případně pokračovat v přerušené rozpravě, ale vidím, že je nepřítomen, proto nebudeme pokračovat v přerušené rozpravě a tato interpelace propadá.

První místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci smlouvy s katolickou církví a rizika zakrývání zneužívání dětí v církvích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 901. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 6. března 2025 v rozpravě. V rozpravě poslanec Jakub Michálek navrhl přerušení této interpelace do příštího projednávání písemných interpelací. Poslanecká sněmovna nebyla usnášeníschopná. Přestože Poslanecká sněmovna o tomto návrhu nerozhodla, podmínka byla splněna. Pan poslanec Jakub Michálek není přítomen, ale musím se ho zeptat, zda má nějaký jiný návrh, nebo budeme případně pokračovat v přerušené rozpravě. Nebudeme, protože je nepřítomen, proto tato interpelace propadá.

Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci, proč smlouva s Vatikánem rozšiřuje zpovědní tajemství i na pastorační pracovníky a zavádí neomezenost zpovědního tajemství českým právním řádem. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 911. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 6. března 2025 v rozpravě. V rozpravě také poslankyně Olga Richterová navrhla přerušení této interpelace do příštího projednávání písemných interpelací. Poslanecká sněmovna nebyla ale usnášeníschopná. Přestože Poslanecká sněmovna o tomto návrhu nerozhodla, podmínka byla splněna.

Já se táži paní místopředsedkyně Olgy Richterové, zda má nějaký jiný návrh, nebo budeme případně pokračovat v přerušené rozpravě. Vidím, že se hlásí, v tom případě prosím, paní místopředsedkyně, uděluji vám slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jen velice stručně, kolegyně, kolegové, navrhuji, abychom to přerušili do dalšího interpelačního čtvrtka, a to z toho důvodu, že nyní ta věc leží k posouzení na Ústavním soudu a stejně tak se rozhoduje pan prezident.

Týká se toho, zda potřebujeme k čemukoliv takzvanou vatikánskou smlouvu. Je to věc, kterou nemá Velká Británie, Francie a je to smlouva, kterou nemají Spojené státy americké nebo třeba Mexiko nebo katolické Irsko nebo Belgie. Proto my za Piráty považujeme za nepotřebné, abychom - když jsme sekulární stát, stát, kde je oddělená církev od toho, jakým způsobem se tu vládne - takovouto exkluzivní smlouvu čistě pro římskokatolickou církev měli. Proto chceme, abychom se o tom bavili.

Dokud to nebude ratifikováno, tak to je téma. Prostě čeká to na podpis pana prezidenta a také bychom rádi, aby si to opravdu jasně uvědomil, ta související rizika, pan premiér, který to velmi prosazoval. Pan premiér Petr Fiala. Ta rizika jsou, že se budou dál tutlat sexuální zločiny a sexuální násilí, které probíhá bohužel i v církvích. V římskokatolické církvi jsou známy konkrétní příklady přesouvání - a je to skandální - přesouvání kněžích, kteří takové věci spáchali, do jiné farnosti nebo do jiné země. Dnes tito lidé mohou, i když byli pravomocně odsouzeni, potom dál pracovat i s dětmi.

V takovýchto případech my prostě říkáme, že ta smlouva bohužel tím, jak je nastavená, některými konkrétními právními ustanoveními - považujeme to za naprosto skandální - bude nahrávat tutlání těch zločinů, bude v neprospěch obětí a bude ve prospěch pachatelů. Proto považujeme za nevhodné pro Českou republiku, aby byla ratifikována.

Za Piráty jsme tady obsáhle argumentovali právními otázkami, co všechno není vyjasněno a proč nemá být v té podobě, v jaké ji chce Vatikán, přijata. Nyní je to tedy před podpisem pana prezidenta. Ten to musí posoudit. Je to samozřejmě už na jeho odpovědnosti, ale domnívám se, že by si to zasloužilo debatu s panem premiérem Fialou, jestli alespoň přispěje k tomu, aby taktéž římskokatolická církev, která má dostat tento extrabuřt - tuto smlouvu, jakou žádná jiná církev nemá - alespoň se začala systematicky věnovat podpoře obětí.

Některé jiné církve - já jsem třeba členka Českobratrské církve evangelické - systematicky přispívají na odškodňování obětí takových opravdu strašných věcí, které se občas stanou v každé církvi, jako je znásilnění, jako je zneužívání dětí. To se prostě bohužel děje, a proto třeba ta církev, jejíž já jsem členkou, si toho je vědoma, řeší to, ty věci aktivně předává policii a přispívá na fond obětem, aby měly výpomoc například pomocí terapií, protože ty jsou často velmi nákladné, aby se s těmi strašnými zážitky dokázaly vyrovnat. To je přístup, který jde čelem. To chceme, aby fungovalo, a ne aby se věci tutlaly v neprospěch obětí.

Proto prosím hlasovat o přerušení do příštího interpelačního čtvrtka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Já jsem zaznamenal váš požadavek, vážená paní místopředsedkyně. Přivolal jsem kolegyně a kolegy z předsálí.

Také zaznamenávám návrh na odhlášení, všechny tudíž odhlašuji. Prosím, aby se přihlásili svými identifikačními kartami.

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu paní místopředsedkyně Richterové o přerušení tohoto bodu do dalších interpelací. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených. (Odmlka.) Vidím, že ještě nejsme usnášeníschopní. Přivolám ještě kolegy a kolegyně z předsálí, aby nás bylo 67. (Odmlka.) V tuto chvíli jsem přivolal kolegyně a kolegy z předsálí, abychom byli usnášeníschopní a mohli hlasovat v tomto procedurálním návrhu. (Na tabuli svítí počet přihlášených 54.)

Dávám přestávku pět minut proto, abychom se pravděpodobně mohli tady sejít v usnášeníschopném počtu. Děkuji.

(Jednání přerušeno od 9.44 do 9.49 hodin.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, v tuto chvíli tedy znovu přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a budeme hlasovat o procedurálním návrhu paní poslankyně Olgy Richterové, o přerušení.

Odhlašuji vás všechny tedy znovu. Znovu vás žádám, abyste se přihlásili.

Budeme hlasovat o přerušení této interpelace do příštích interpelací. (Odmlka.) Znovu vás žádám, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, pokud jste přítomni.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 176, přihlášeno bylo 93 poslankyň a poslanců, pro 76 (Na tabuli: 77.), proti 11. Tento návrh byl přijat.

 

Proto tato interpelace je přerušena do dalších interpelací.

Pokračujeme dál, pan ministr kultury Martin Baxa odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci dopadu smlouvy s Vatikánem na další církve a náboženské společnosti včetně možnosti žádat přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv, taktéž zpovědního tajemství. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 912. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 6. března 2025 v rozpravě. V rozpravě paní poslankyně Olga Richterová navrhla přerušení této interpelace do příštího projednávání písemných interpelací. Poslanecká sněmovna nebyla ale usnášeníschopná. Přestože Poslanecká sněmovna o tomto návrhu nerozhodla, podmínka byla splněna.

Táži se tedy nyní paní místopředsedkyně, zda má nějaký jiný návrh, nebo budeme případně pokračovat v přerušené rozpravě? Vidím, že se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Už opravdu velice stručně, já bych požádala kolegyně a kolegy o opětovné hlasování, tentokrát o přerušení do přítomnosti pana ministra Baxy, protože pan ministr Baxa je ten, pod kterého spadá potom praktické naplňování té případně ratifikované - podle rozhodnutí pana prezidenta - smlouvy s Vatikánem. Já bych ráda se přímo od něj dozvěděla, jakým způsobem bude řešit, aby nebylo neférové zvýhodnění jednoho subjektu, jedné církve. Jsme světský stát, nemá se žádným způsobem zvýhodňovat jedna církev oproti ostatním. Za druhé bych se ráda od něj dozvěděla konkrétně, jakým způsobem se budou naplňovat ta ustanovení týkající se školství, sociálních služeb a zdravotnictví.

Takže poprosím o přerušení do přítomnosti pana ministra Baxy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji, zaznamenal jsem.

 

Přivolal jsem všechny kolegy z předsálí. V tuto chvíli víme, o čem hlasujeme.

Zahájil jsem hlasování. Táži se vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 177, přihlášeno 98 poslankyň a poslanců, pro 56, proti 15. Tento návrh paní kolegyně Richterové byl přijat.

 

Pokračujeme další interpelací, bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela odpověděl na interpelaci poslance Pavla Růžičky ve věci zásahu České obchodní inspekce proti prodeji balistické ochrany na českém trhu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 913. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno dne 6. března 2025 v rozpravě. V rozpravě poslanec Pavel Růžička navrhl přerušení této interpelace do přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Poslanecká sněmovna ale nebyla usnášeníschopná. V tuto chvíli ale vidím, že ani pan poslanec, ani pan ministr přerušen... přítomen není, nicméně my musíme o tomto návrhu rozhodnout. V tomto případě on nepropadá. Já přivolám všechny z předsálí.

 

Budeme hlasovat, že přerušujeme tuto interpelaci do přítomnosti pana ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka.

Já jsem zahájil hlasování. Táží se, kdo je pro? Kdo je proti, vážení kolegové?

Hlasování číslo 178, přihlášeno 100 poslanců, pro 59, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček odpověděl na interpelaci poslance Pavla Růžičky ve věci nákupu balistické ochrany pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 914. Projednání této odpovědi bylo přerušeno dne 6. března 2025. V rozpravě poslanec Pavel Růžička navrhl přerušení této interpelace do přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka.

 

Poslanecká sněmovna nebyla usnášeníschopná, proto o tom budeme hlasovat v tuto chvíli, to znamená, že... (o) přerušení tady této interpelace do přítomnosti pana ministra.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 179, přítomno 99 poslankyň a poslanců, pro 60, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Igora Hendrycha ve věci finančních a personálních dopadů novely trestního zákoníku na Vězeňskou službu a Probační a mediační službu České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 920.

Zahajuji rozpravu, vidím pana kolegu Hendrycha, že se do ní hlásí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že pan ministr spravedlnosti není přítomen a já mám zájem na projednání této interpelace, tak žádám o přerušení do té doby, dokud nebude přítomen.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Rozumím tomuto procedurálnímu návrhu. My jsme všichni rozuměli.

V tuto chvíli tedy zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování 180, přihlášeno 99 poslanců, pro 75, proti žádný. Tento návrh byl přijat.

 

Proto přerušuji projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra.

Ministr zemědělství Marek Výborný odpověděl na interpelaci poslankyně Kláry Kocmanové ve věci podpory eroze zemědělské půdy v rozporu s PPV a strategickými zájmy České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 929. Zahajuji rozpravu k tomuto, ale nevidíme nikde paní poslankyni Kláru Kocmanovou v tuto chvíli. Pokud není přítomná, tak interpelace propadá.

Ministr zemědělství Marek Výborný odpověděl na interpelaci poslance Ivana Bartoše ve věci nezákonně získaných dotací a veřejných zakázek z důvodu porušení zákona o střetu zájmů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 954.

Zahajuji rozpravu, do ní vidím, že se hlásí pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuju za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme včera toto téma trochu nakousli. Pan ministr Výborný je dneska řádně omluven. Pokud se nemýlím, včera nás informoval o tom, že jede na Floru Olomouc. Já bych tedy požádal o přerušení projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra Výborného, který avizoval dnešní nepřítomnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, to znamená, že budeme hlasovat, ale tedy... Ano.

 

Budeme hlasovat o přerušení tady této interpelace do přítomnosti pana ministra Marka Výborného. Já vidím, že se mi tady s faktickou poznámkou hlásí tady někteří poslanci. Není možné.

V tuto chvíli jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 181, přihlášeno 100 poslanců, pro 49, proti žádný. Tento návrh byl zamítnut.

 

Takže budeme pokračovat dál v této interpelaci.

Kontrola hlasování, pan kolega Navrátil zkontroluje hlasování. Vydržíme. (Odmlka.)

Jenom připomenu, že se nacházíme v rozpravě tady k této interpelaci. (Odmlka.) Buď budeme pokračovat dále v této rozpravě, nebo poprosím pana poslance a může ten návrh nějakým způsobem modifikovat, pokud by si přál. V tuto chvíli tedy pokračujeme v rozpravě. Vidím, že se hlásí opět pan poslanec Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Tak já bych to zkusil ještě jinak, možná trošku přísněji. Doufám, že ještě nějaké příští interpelace v tomto volebním období půjdou za větší účasti ministrů této vlády. (Se smíchem.) Přerušení projednávání tohoto bodu do příštích interpelací.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, takže přerušení tohoto bodu do příštích interpelací. Zaznamenal jsem tento procedurální návrh.

Zahájil jsem hlasování o něm. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 182, přihlášeno 98 poslankyň a poslanců, pro 47, proti nikdo. Tento návrh byl zamítnut.

 

Proto pokračujeme v rozpravě. Má zájem někdo vystoupit z pléna v rozpravě v tuto chvíli? Já vidím, že ne. Pokud se již tedy nikdo nehlásí a vidím, že se nikdo nehlásí, tak já tuto rozpravu končím.

Táži se nyní pana poslance Ivana Bartoše, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já navrhuju hlasovat nesouhlasné stanovisko k odpovědi pana ministra Výborného.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Rozumím tomu, to znamená, že budeme hlasovat tady o tomto předneseném návrhu pana poslance Bartoše, o nesouhlasném stanovisku.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 183, přihlášeno 99 poslankyň a poslanců, pro 13, proti 31. Tento návrh byl zamítnut.

 

Děkuji. Konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců.

Nemám žádné jiné zprávy, budeme pokračovat v 11 hodin. V tuto chvíli přerušuji schůzi do 11. hodiny. Všem přeji hezké dopoledne.

(Jednání přerušeno v 10.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne. Dnešní jednání bychom měli zahájit projednáváním bodů neprojednaných z úterý 22. dubna, respektive ze středy 23. dubna, a to bodem 6. Je to sněmovní tisk 878, ochrana přírody a krajiny, druhé čtení, bod 13, sněmovní tisk 894, spoření na stáří, druhé čtení, bod 9, sněmovní tisk 909, poštovní služby, druhé čtení, bod 35, sněmovní tisk 870, předcházení ekologické újmě, první čtení, a bod 20, sněmovní tisk 768, o pyrotechnice, první čtení.

Ve 14.30 hodin budeme pokračovat bodem 238, to jsou ústní interpelace, a připomínám, že v 18 hodin bude zahájena 137. schůze.

Ještě než udělím slovo k pořadu schůze, tak přečtu, že s náhradní kartou číslo 2 bude jednat a hlasovat paní poslankyně Oborná. A dále, že na této i večerní schůzi bude vystupovat jménem klubu a zastupovat předsedkyni pan poslanec Robert Králíček.

Přečtu omluvy. Od 14 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Bartošek, na celý jednací den ze zdravotních důvodů pan poslanec Ondřej Benešík, od 11 do 13 ze zdravotních důvodů Jana Berkovcová, na celý jednací den z pracovních důvodů Stanislav Blaha, bere zpět svoji omluvu pan poslanec Jaroslav Dvořák do 11 hodin z pracovních důvodů, od 13 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Horák, na celý jednací den ze zdravotních důvodů Vít Kaňkovský, na celý jednací den z pracovních důvodů Michael Kohajda, od 10 do 17 z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Mašek, dále paní poslankyně Nina Nováková bere zpět svoji omluvu a do 18 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Berenika Peštová.

Z členů vlády se na celý jednací den z pracovních důvodů omlouvá paní ministryně Jana Černochová, na celý jednací den ze zdravotních důvodů pan ministr Martin Dvořák, na celý jednací den z osobních důvodů pan ministr Petr Kulhánek, na celý jednací den z pracovních důvodů pan ministr Vlastimil Válek, zpět bere svou omluvu pan ministr Marek Ženíšek.

A tím by měly být vyřešeny všechny omluvy.

Nyní tedy přistoupíme k návrhu na změny pořadu schůze, a to podle pořadí tak, jak jsem obdržel vaše přihlášky. Naskočily mi zde faktické poznámky, ale vzhledem k tomu, že nejsme v rozpravě, tak je odmažu, protože v tenhleten moment řešíme pouze návrhy k pořadu schůze. Jako první vystoupí pan poslanec Radek Vondráček, potom pan poslanec Petr Sadovský, paní poslankyně Renata Oulehlová a další. Požádám tedy o vystoupení, jako první pan poslanec Radek Vondráček. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. To se mi ještě nestalo, abych byl úplně první při načítání programu schůze, to mi dneska vyšlo.

Já bych vás chtěl požádat, protože si myslím, že už jsem možná v této věci u tohoto pultíku v tomto volebním období naposledy, protože už v podstatě jsme na limitu, možná už za limitem, aby ten tisk mohl být projednán v tomto volebním období, ale alespoň debatu ve druhém čtení by si určitě zasloužil.

Jedná se o tisk 400, návrh poslanců Radka Vondráčka, Pavla Blažka, Petra Gazdíka, Lucie Šafránkové, Mariana Jurečky, Vlastimila Válka a dalších na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách. Tento zákon podepsalo přes 70 poslanců. To jsem tenkrát ještě nevěděl, že sice podepíšou návrh, ale když se bude hlasovat o zařazení toho bodu, tak nebudou hlasovat pro. Takže já jsem tenkrát netušil, že mi to v podstatě podepisují jenom jako, což mě trochu mrzí.

Ten návrh je přitom velmi jednoduchý a spočívá v tom, že v současnosti jsou upraveny zemské znaky jen jako součást velkého státního znaku. Zemské vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány samostatně, zejména na Moravě.

Navržená zákonná úprava provádí ustanovení Ústavy České republiky, která ve své preambuli zmiňuje dobré tradice zemí koruny české a též výslovně Čechy, Moravu a Slezsko. Zákon je symbolickým uznáním významnosti Čech, Moravy a Slezska pro vývoj společné státnosti, výslovně v právním řádu zakotvuje zemské znaky a vlajky, přičemž vychází z jejich úpravy ve velkém státním znaku.

Při popisu znaku je dle heraldických pravidel označována bílá jako stříbrná a žlutá jako zlatá, což u vlajek dle vexilologických pravidel neplatí. Pravá a levá strana se užívá v heraldickém pojetí, tedy při popisu z pohledu nosiče znaku Herolda, nikoliv pozorovatele.

Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická figura dané země.

Ve své době ten návrh vzbudil pozornost médií, není míněn nijak separatisticky nebo negativně, měl by vzbuzovat spíš pozitivní reakce. A vzhledem k tomu, že to podepsali zástupci v podstatě všech poslaneckých klubů, já bych vás chtěl požádat, aby tento bod byl dnes zařazen jako první. Já myslím, že ho můžeme projednat během několika minut.

My jsme na toto téma měli už i z mého pohledu úspěšný seminář, který jsme s kolegou Smetanou pořádali, kde jsme si mezi heraldiky a vexilology ujasnili některé sporné otázky, neboť samozřejmě historie je pestrá a ne všichni máme stejný názor. A ten návrh je určitě způsobilý, aby byl přijat českým Parlamentem a minimálně abychom ho tedy posunuli do druhého čtení, abychom mohli posunout tu debatu, protože on už tu leží opravdu dlouho.

Pro zájemce, takovéto krásné vlajky a znaky by měli Češi, mně se líbí ta česká vlajka, krásnou vlajku by měli Slezané, no a samozřejmě my na Moravě bychom konečně měli jasně určeno, která je ta moravská zemská vlajka.

Takže ještě jednou, pane předsedající, jako první bod pevně zařadit dnes. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, váš návrh jsem si poznamenal. Jako další vystoupí pan poslanec Petr Sadovský a připraví se paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, pane místopředsedo. Ani mně se úplně nestává, že bych byl druhý v pořadí.

Já bych vám chtěl připomenout jednu věc. Pamatujete si všichni, kdo tady jste, v minulém volebním období, na hádku premiéra s opozicí ve Sněmovně, kde byla tématem brožura o onkologické prevenci? A připomeňme si, co se děje dnes. Ministr Rakušan chystá před volbami vydat brožuru pro krizové hodiny. Koncept dokonce představil prezidentovi Pavlovi. A nejen to, ministr rovněž chystá krizové kartičky pro starosty. Přijde vám to normální?

Připomínám, tenkrát šlo o brožuru o onkologické prevenci, tehdy jste premiéra Babiše kritizovali za to, že je to předvolební agitace za veřejné peníze. Ta padesátistránková publikace se zabývala bojem proti rakovině a k uklidnění situace premiér Andrej Babiš oznámil, že bude dokonce publikaci rozesílat až po volbách.

 

Věcí se dokonce zabýval i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Ten úřad, co už roky šetří financování kampaně PirStan z údajně ukradených peněz z akce Dozimetr. Neměl by se tímhle taky zabývat ÚOHS? Podle opozice šlo tenkrát o jasnou předvolební kampaň zaplacenou z veřejných prostředků. Piráti se k tomu dokonce chtěli obrátit na soud. Předseda Pirátů Ivan Bartoš napsal na Twitteru, že je to za hranou myslitelného. Proto chtěl, aby soud vydal předběžné opatření, které by distribuci brožury zakázalo. Všeobecná zdravotní pojišťovna rozešle propagační leták Andreje Babiše za 15 milionů z peněz pojištěnců, které by mohly být použity na záchranu lidí s rakovinou. Takto zacházet s penězi lidí je za hranou myslitelného, napsal Bartoš. Zajímavé, dneska mlčí. Kde je předběžné opatření?

Podobně reagoval také lídr koalice spolu a šéf ODS Petr Fiala. Cituji: "Vypadá to, že Andrej Babiš už do holdingu zahrnul i VZP. I proto je nutné přinést změnu. Oligarchizace státu musí skončit. Změna je na dosah. Už za tři týdny!" Napsal Fiala. A šéf lidovců Marian Jurečka? Ten to dokonce označil jako správný křesťan, za prasárnu. A co se děje dnes? Já vám to zopakuju. Ministr Rakušan chystá před volbami vydat brožuru pro krizové hodiny, koncept už představil prezidentovi. A nejen to. Ministerstvo vnitra chystá krizové karty pro starosty. A to v době, kdy lidé počítají díky vaší vládě každou korunu za jídlo, energie, přichází ministr s brožurou o tom, jak přežít 72 hodin bez elektřiny, vody a jídla. Místo posílení záchranného systému vláda rozdává letáky. Tohle není pomoc, tohle je drahá kampaň pětikoalice postavená na strachu.

A kolik nás to bude stát? 50? 80? 100 milionů? Tady už je jasné, že jde o předvolební kampaň zaplacenou z veřejných peněz. A Piráti? Proč jsou ticho? Nebudete to dávat k soudu? A co vy, pane premiére? Jo, vy tady nejste. Co nám k tomu řeknete? Proto navrhuji zařadit jako první bod brožura ministra Rakušana. Děkuji. (Potlesk hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako první bod dnes, pane poslanče? Jako další vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, vážené dámy a pánové, já bych si dovolila opět navrhnout předřazení bodu 152 a tím je návrh zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona o zřízení vysoké školy kraje Karlovarského. Jedná se o návrh zastupitelstva, jehož cílem je založení vysoké školy Karlovarského kraje jako vysoké školy orientované na profesní vzdělávání, která bude reagovat na specifické potřeby trhu práce v regionu. Karlovarský kraj je dlouhodobě strukturálně postiženým regionem s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v České republice a s výrazným nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v klíčových oblastech jako školství, zdravotnictví, IT a technické obory. Absence vysoké veřejné školy vytváří nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, přispívá k odlivu mladých lidí z našeho kraje a prohlubuje socioekonomické problémy regionu.

Zřízení nové vysoké školy přispěje ke zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva a podpoří místní zaměstnavatele a pomůže k celkovému rozvoji Karlovarského kraje. Abyste měli i čas si vše promyslet, navrhuju předřazení tohoto bodu na 28. 5. jako první bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Lubomír Wenzl, připraví se pan poslanec Jaromír Dědeček. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já před vás předstupuji s návrhem na zařazení nového bodu na program této schůze, a to na zítra 25. 4. jako první bod s názvem Nábor příslušníků armády České republiky. Této otázce jsem se chtěl věnovat v rámci jednání mimořádné schůze týkající se koncepce výstavby armády České republiky. Schůze byla uzavřena, tak nebylo možné se k této otázce vyjádřit a věnovat se jí, a jak uslyšíte níže, nedotknu se položenými otázkami nebo tématy k jednání žádných utajovaných skutečností. Chci totiž, aby o personální situaci, která je v tuto chvíli v naší armádě, byli informováni občané, a ne aby byla sdělena data, byť neutajovaná, v rámci uzavřeného jednání pléna, a tyto informace by nemohli potom následně zaznít veřejně. V aktualizovaném programovém prohlášení vlády České republiky z března 2023 jsou stanoveny cíle i v oblasti týkající se obrany. Z toho vytáhnu kapitolu moderní, akceschopná a stabilní armáda, kde je vládou stanoven mimo jiné cíl - budeme usilovat o zajištění kvalitních podmínek pro vojáky a výkon jejich služby a o plnění náborových cílů. V kapitole Připraveni občané je stanoven mimo jiné cíl - budeme dále zvyšovat atraktivitu aktivní zálohy, do roku 2023 provedeme vyhodnocení stávajícího systému a navrhneme jeho úpravy, budeme podporovat službu studentů v aktivní záloze a přechody příslušníků aktivní zálohy do profesionální armády. Jak vážně jsou brány tyto cíle a závazky ze strany vlády premiéra Petra Fialy? To ukazuje současný stav v personální oblasti. Tato problematika je řešena i v aktualizované verzi dokumentu koncepce výstavby, který byl schválen vládou v prosinci 2023. V roce 2030 by měla mít Armáda České republiky 30 000 vojáků v činné službě a 10 000 příslušníků aktivní zálohy. Mimochodem i v předchozí koncepci výstavby armády do roku 2030, která byla přijata v roce 2019, byl tento počet stejný, takže nejedná se o žádné zvýšení plánovaných počtů oproti předchozímu cíli, ale dle vývoje situace vidíme, že dnes tento cíl již splnitelný není. Chtěl bych zmínit v této souvislosti, jak je možné, že cíle v personální oblasti - čistý nárůst příslušníků armády České republiky, zhruba 800 ročně, se dařilo plnit v době vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar. Odpověď: vláda Andreje Babiše totiž silně vnímala důležitost otázky personálního zabezpečení armády České republiky a naplnění cílů, kladla podstatně větší důraz, věnovala se jí podstatně jinak, než je tomu v případě této vlády. O problému se zmínil a velmi rozsáhle hovořil náčelník generálního štábu generál Řehka na velitelském shromáždění v listopadu loňského roku, kdy mimo jiné shrnul současný stav, který není uspokojivý, a dále uvedl, že nechá vypracovat koncepci náboru. Dnes je poslední duben, prakticky půl roku od tohoto prohlášení a chci se zeptat já, nebo zajímalo by to, předpokládám, i občany naší země, vojáky, jaká je tedy situace, je tento dokument podle mého strategicky v oblasti personálu vypracován? Pakliže ano, kde je možné se s ním seznámit, prostudovat?

Já znovu opakuji a říkám, nevím, zda si vláda pod vedením premiéra Fialy uvědomuje, že dnes jsme situaci, kdy pro splnění stanoveného cíle je třeba do roku 2030 získat zhruba 6000 nových příslušníků armády, čistý nárůst o 6000 příslušníků a zhruba 6000 příslušníků aktivní zálohy. Je nasnadě se tedy ptát a měli bychom se všichni my, naši občané, vojáci, dovědět, co pro splnění cíle udělal náčelník generálního štábu, který je bezmála tři roky ve své funkci? Co pro splnění cíle udělala paní ministryně za více než tři roky ve funkci od prosince 2021, a co pro splnění tohoto cíle udělala vláda České republiky pod vedením Petra Fialy za více než tři roky pojmenování? Děkuji vám za pozornost a podporu pro zařazení tohoto bodu na program této schůze, jak jsem uvedl v úvodu, jako první bod 25. dubna. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jenom pro pořádek ještě k předchozímu návrhu paní poslankyně Oulehlové, která navrhla zařazení bodu na 28. 5., což se netýká vašeho návrhu, tak úprava pořadí bodů lze pouze v rámci probíhající schůze, v tu dobu už bude patrně jiná schůze, to znamená, buď prohlásím tento návrh za nehlasovatelný, anebo případně požádám o úpravu termínu zařazení tohoto bodu. Děkuji.

Tak, pan poslanec Lubomír Wenzl svůj návrh přednesl. Nyní tedy pan poslanec Jaromír Dědeček, připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že se pan ministr Válek omluvil a nemůžeme se mým návrhem zabývat na interpelacích, navrhuji jako program dnešní schůze, aby bylo stanoveno jako první bod dnešní schůze projednání financování fakultních nemocnic. Jak se z veřejných zdrojů dozvídáme, zdroje státního rozpočtu jsou napjaté, kdy třeba Moravskoslezský kraj nedostane 468 milionů korun na úhradu škod po povodních a tak dále. Čili zajímalo by mě, v jaké kondici jsou fakultní nemocnice, zda tvoří hospodářský výsledek ke konci roku, jaké mají finanční zdroje v rezervách, jaké mají faktury eventuálně po splatnosti, pokud tyto faktury mají, jaké se udělá opatření, aby tyto faktury byly uhrazeny včas všem dodavatelům a aby nedocházelo ke zpoždění úhrad.

Vzhledem k tomu, že i rezerva státního rozpočtu je vyčerpaná, mohlo by se stát, že budou miliardy korun potřeba na oddlužení fakultních nemocnic, a proto by bylo dobré o tomto stavu vědět. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Igor Hendrych a připraví se... Respektive pan poslanec Igor Hendrych má dvě přihlášky k pořadu schůze, nejprve tedy první přihláška, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak, děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. Ano, správně, mám dvě přihlášky k pořadu schůze. Ta jedna, ta tady ještě nezazněla a je pod názvem Evidence doby důchodového pojištění na ePortálu České správy sociálního zabezpečení pro příslušníky bezpečnostních sborů. Je velmi dobrým počinem, že občané České republiky si mohou prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení, prostřednictvím bankovní identity či identity občana zjistit počet odpracovaných let pro účely důchodového pojištění nebo zabezpečení. To všechno je možné a já předpokládám, že ten zájem o tuhletu službu, online službu se bude nadále zvyšovat, vím o spoustě lidí, kteří to takhle dělají, a skutečně ten počet odpracovaných let je tam velmi přesný, je to rozpočítáno na dny a tak dál.

Bohužel, pokud člověk v průběhu své profesní kariéry pracoval nebo respektive sloužil v nějakém bezpečnostním sboru, tak ten náhled nemá přesný. Protože pro bezpečnostní sbory tuhletu evidenci vlastně vykonávají jednotlivé bezpečnostní sbory, teď (?) by to mělo přejít jako všechno komplexně pod Ministerstvo vnitra, což je také dobře. Na druhou stranu, pokud ten příslušník sloužil nějakou dobu, potom odešel z toho bezpečnostního sboru a nějakou další část, menší, větší, to je jedno, odpracoval někde jinde, tak v podstatě ta jeho evidence je rozdělena na dvě části. A on, když se podívá do toho ePortálu České správy sociálního zabezpečení, tak tam vidí jenom vlastně tu dobu, kterou pracoval mimo ten bezpečnostní sbor. Samozřejmě jakýsi přehled asi má, kolik odsloužil nebo respektive kolik se mu započítává pro účely důchodového zabezpečení i za tu dobu, kdy sloužil v bezpečnostním sboru, ale je to určitá míra znevýhodnění a myslím si, že v dnešní době tedy, kdy se tady neustále bavíme o tom, že bychom měli všechny služby digitalizovat, tak si nemyslím... A digitalizujeme, byť tedy s některými potížemi, ale to bych tady nechtěl rozvádět, tak si myslím, že i tahleta věc by měla být nějakým způsobem sjednocena a že i ta Česká správa sociálního zabezpečení by měla být schopna vlastně to nějakým způsobem načerpat z evidence bezpečnostních sborů a sjednotit tak, aby v podstatě každý občan, i ti bývalí příslušníci mohli vlastně nahlédnout do toho systému a ujistit se tedy, že skutečně všechny ty doby důchodového pojištění, které v životě, během svého profesního života odpracovali, že jim souhlasí, a neřešili to až na poslední chvíli. Protože podle informací, které mám, k tomu dochází skutečně až poté tedy, když ten člověk zažádá o starobní důchod a pak se to v podstatě slučuje z jedné a z druhé strany, a to si nemyslím, že je dobře, a bylo by dobré to nějakým způsobem dát do pořádku, sjednotit to tak, ať to funguje pro všechny občany v České republice stejně.

Takže já možná zopakuju, Evidence doby důchodového pojištění na ePortále České správy sociálního zabezpečení pro příslušníky bezpečnostních sborů, pane místopředsedo, a navrhoval bych to jako druhý bod zítra, tedy 25. 4. 2025.

A pak, jak už jste avizoval, mám tady ještě jeden bod, který bych vám...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám tady spustím znovu časomíru pěti minut, a můžete začít, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Ano, děkuji vám, pane místopředsedo. Dalším bodem je bod pod názvem Finanční zabezpečení příslušníků bezpečnostních sborů a Armády České republiky. Já tady s tím vystupuji už potřetí, dvakrát mi to na plénu Sněmovny nebylo prohlasováno, zařazení tohoto bodu, nicméně já jsem přesvědčen o tom, že je to bod velice důležitý.

Vycházím z toho, že jsem dostal nedávno, před nějakými zhruba 14 dny odpověď na interpelaci od premiéra České republiky. A ta interpelace byla v podstatě zaměřena na to, jakým způsobem vlastně se vláda České republiky bude stavět k ohodnocení vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Protože dneska už je veřejná informace, následně tedy, jak mi odpovídá i pan premiér, že ty rozdíly mezi policisty, hasiči a vojáky z povolání jsou v řádu zhruba 3 až 7 tisíc korun. Pan premiér mi píše, že tedy bude k dispozici analýza, ona už k dispozici je, já jsem tady z toho už dokonce dvakrát jakoby citoval, která de facto potvrzuje to, že aktuálně ten rozdíl mezi těmi příslušníky bezpečnostních sborů, těmi vyjmenovanými, mezi policií a hasiči a tou armádou je zhruba těch 3 až 7 tisíc korun.

Bohužel do té analýzy nebyly zahrnuty ostatní bezpečnostní sbory. To si myslím, že je tedy velkou chybou. Nerozumím tomu. V té analýze se píše, že vzhledem k omezenému času, čemuž tedy moc nerozumím, protože analýza byla zadána 8. 1. a vlastně byla zveřejněna za tři měsíce, tak ten omezený čas tedy příliš jaksi nechápu, nebyly zahrnuty další bezpečnostní sbory, jako je Vězeňská služba České republiky a Celní správa, a potom další bezpečnostní sbory, což je Generální inspekce bezpečnostních sborů a tajné služby, pouze hasiči a policisté. Tomu nerozumím. A to bych chtěl tady probrat, abychom se tady o tom pobavili, proč tedy vlastně ta analýza se zaměřovala pouze na tyto dva bezpečnostní sbory, a ne i na ty ostatní. Zejména u té Vězeňské služby, ta se potýká se stejnými problémy při náboru nových příslušníků jako policie, jako armáda, tak se opět zapomnělo a opět to stojí na okraji zájmu zjevně. Takže tohle bych rád probral.

A potom také by mě zajímalo, co bude dál. Paní ministryně Černochová avizovala, že se vojákům z povolání přidá zhruba nějakých 8 až 10 tisíc korun, nebo má takový záměr teď někdy v létě. A pan ministr vnitra že přidá policistům, hasičům zhruba 4 000. Takže ten stav, který tu momentálně je, že tu je poměrně velký rozdíl už dnes, tak by se měl nadále prohlubovat a v podstatě by měl ty lidi, kteří de facto mají zájem pracovat pro bezpečnost České republiky, motivovat k tomu, aby šli spíše k té armádě, armáda je strašně důležitá v dnešní době, ale stejně tak důležité jsou i ty ostatní bezpečnostní sbory. A jak sám pan premiér Fiala několikrát zdůrazňoval, bezpečnost České republiky je jenom jedna, jak vnitřní, tak vnější. A tedy tyhlety rozdíly samozřejmě dělají, anebo mohou dělat jakoby problémy při náboru vlastně do těch bezpečnostních sborů na úkor armády, což si nemyslím, že je dobře a měla by se ta problematika nějakým způsobem probrat a sjednotit.

Tohle to je věc, která je podle mého názoru velmi důležitá. Samozřejmě zajímá mě stanovisko nejen ministra vnitra a ministryně obrany, ale zajímají mě názory i ministra financí, který má pod sebou Celní správu, a také ministra spravedlnosti, který má pod sebou Vězeňskou službu České republiky. Takže je to problematika velmi důležitá a zároveň komplexní vzhledem k tomu, že ty jednotlivé bezpečnostní složky spadají pod několik ministrů. Takže bych vás poprosil, vážený pane místopředsedo, abychom tenhle bod zařadili nebo navrhuji ho zařadit jako třetí bod zítra, to znamená 25. 4. 2005. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh jsem si poznamenal. Jako další vystoupí pan poslanec Michal Ratiborský, připraví se pan poslanec Jiří Strýček. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes zde stojím jako zástupce kraje, který byl v září 2024 těžce zasažen. Povodně v Moravskoslezském kraji napáchaly škody, které byly horší než ty v roce 1997. Zničené cesty, mosty, domy, veřejná infrastruktura. Lidé přišli o všechno a stát slíbil pomoc. Konkrétně 468 milionů korun, které již kraj dle podmínek státu proplatil na obnovu zničené infrastruktury a majetku. Pomoc, která měla přijít rychle a bez průtahů. Ale víte, co přišlo? Nepřišlo nic. Téměř půl miliardy korun, které měly být určeny na obnovu a pomoc postiženým obcím, nebyly proplaceny. Slíbené prostředky zůstaly jen na papíře a lidé v terénu, kteří odstraňují následky katastrofy, se místo podpory od státu dočkali nezájmu a ignorace.

Pan ministr klidně prohlásí, že vláda lidem nic nedává, jen jim bere méně. Tohle ale není pravda. Vláda lidem bere. Bere jim důvěru, bere jim jistoty a v našem případě vzala i slíbenou pomoc. Povodně nejsou ideologický problém. Nezajímají se, kdo je z ODS, kdo z ANO nebo z KDU-ČSL. Ale právě v takových chvílích se ukazuje, jestli máme stát, který dokáže být oporou. Dnes ale musím říct nahlas: Moravskoslezský kraj byl opuštěn. Hejtman uvolnil z krajského rozpočtu potřebné finance, protože žádná obec nemůže sama zvládnout opravit infrastrukturu za desítky milionů, a stát, který měl pomoci, se k tomu otočil zády. Zodpovědnost za to padá na vládu a zejména na ministra financí, který je sám z Moravskoslezského kraje. Ať už se schovává za tabulky, stav státního rozpočtu nebo jakékoliv ideologické škrty, výsledek je jeden: pomoc nepřišla.

Dámy a pánové, tohle není chyba, to je volba. Vláda si zvolila šetřit ne tam, kde to bolí nejméně, ale tam, kde to bolí nejvíce: na obcích a na lidech, kteří právě teď zoufale potřebují pomoc. Apeluji na vládu: přestaňte mlčet, uvolněte okamžitě slíbené prostředky a přestaňte se vymlouvat. Každý den prodlení stojí další peníze a další ztráty, další zoufalství. Je načase přestat být účetní a začít být státníkem. Navrhuji tedy zařadit bod s názvem Neposkytnutí slíbených financí na likvidaci povodňových škod dnes jako první bod. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh jsem si poznamenal. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Strýček, připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, původně jsem s tímto návrhem chtěl vystoupit na interpelacích, ale vzhledem k tomu, že pan ministr zahraničních věcí není přítomen, tak volím tuto formu a žádám o zařazení bodu pod názvem Pokrytectví vlády při sestavování státního rozpočtu.

Proč tento bod? Dovolte mi takový krátký exkurs do minulosti. 3. 12. v roce 2024 jsme tady jako poslanci hnutí ANO, konkrétně Jiří Strýček, Richard Brabec, Tomáš Kohoutek, Jan Kubík, Karel Rais, Michal Ratiborský a Radek Vondráček, předložili pozměňovací návrh týkající se kybernetické bezpečnosti Ministerstva zahraničních věcí. Já to tady odcituju, s dovolením, celý ten pozměňovací návrh:

V kapitole 306 - Ministerstvo zahraničních věcí jsme navrhli zvýšit výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí a v tom ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí o částku 398 401 000 korun a v kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa snížit výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje vládní rozpočtová rezerva o stejnou částku.

My jsme ten pozměňovací návrh v podstatě zdůvodnili na základě údajů, které byly uvedeny v kapitolním sešitě Ministerstva zahraničních věcí, a to následovně. Mezi hlavní cíle a priority Ministerstva zahraničních věcí patří dle znění návrhu rozpočtu kapitoly 306 na rok 2025 mimo jiné zvyšování kybernetické bezpečnosti a spolehlivosti provozu informačního systému MZV a jeho certifikace pro práci s utajovanými skutečnostmi, zajišťování ochrany utajovaných informací v ústředí MZV a na zastupitelských úřadech a dále zajišťování bezpečnosti zastupitelských úřadů v zahraničí a i osob zde pracujících. Tyto priority jsou přímo závislé na stavu informační, komunikační technologie, stav IKT však i vliv na všechny ostatní činnosti zajišťované MZV a tak dále a dále.

Dále tam bylo odůvodnění samozřejmě, že nedostatek peněžních prostředků bude mít negativní dopad na udržení rozvoje nově nabité úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany proti kybernetickým útokům, dostupnost poskytování základních IT služeb a zajištění nezbytné součinnosti v projektu ELVIS, zajištění podpůrných IT služeb nezbytných pro základní chod ISVS MZV až do úrovně masivního omezení provozu služeb poskytovaných útvarů MZV. Prostě všechno, co se týká kybernetické bezpečnosti Ministerstva zahraničních věcí.

Samozřejmě náš pozměňovací návrh dopadl tak, že v podstatě všichni koaliční poslanci včetně členů vlády tady tento pozměňovací návrh zamázli a nebyl schválen. Nicméně díky tomu, že jsem z Moravskoslezského kraje a cestuju sem vlakem, mám dostatek času si studovat různé materiály a docela mě zarazil jeden materiál, na který jsem narazil, a to je usnesení vlády České republiky ze dne 2. dubna 2025, které se týká posílení výdajů kapitoly 306 - Ministerstvo zahraničních věcí a zajištění ICT transformace a kybernetické bezpečnosti, zajištění bezpečnosti osob, majetku České republiky a provozu zastupitelských úřadů, kdy vláda schvaluje uvolnění peněžních prostředků z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa ve výši 500 milionů a tak dále a tak dále.

Mě tedy zarazilo to, nebo chtěl jsem se zeptat, co tedy vedlo vládu ke změně názoru na kybernetickou bezpečnost MZV. Když jsme to navrhli my jako poslanci hnutí ANO, kteří jsou tady často označováni jako bezpečnostní riziko státu, tak ten pozměňovací návrh byl v podstatě zamítnut všemi hlasy koaličních poslanců, včetně členů vlády, a nyní se dovídáme, že v podstatě to samé, co jsme navrhovali v rámci našeho pozměňovacího návrhu, si vláda schválila svým usnesením, které jsem tady načetl.

Zeptám se tedy, co vedlo k takovéto změně názoru. Děkuji. A navrhuji to zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš návrh jsem si poznamenal. A nyní paní poslankyně Mádlová, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych ráda zařadila bod s názvem Novela zákona 96/2004 Sb., platném znění, usnadnění prostupnosti nelékařských zdravotnických povolání všeobecné sestry, dětské sestry a zdravotnického záchranáře s praktickou sestrou. Jedná se o sněmovní tisk 785. Tento návrh vznikl i po dohodě s vládními koaličními poslanci, kteří působí ve zdravotním výboru, protože jako zdravotnická obec v tomto výboru zcela jistě chápeme, že je potřeba usnadnit prostupnost zdravotnických povolání, udělat maximální flexibilitu tam, kde je to možné a kde se ty obory protínají, protože vlastně nejen členové zdravotního výboru, ale jistě všichni vnímáme, že je určitý nedostatek některých zdravotnických profesí, mezi kterými jsou nepochybně všeobecné sestry, dětské sestry i zdravotničtí záchranáři.

Určitě podle pana profesora Duška jsou to i nutriční terapeuti. Proto po vzájemné dohodě i s vládními poslanci, členy zdravotního výboru, jsme se rozhodli, že připravíme tuto novelu, která by měla pomoci nejen zdravotnickým zařízením, ale měla by pomoci i studentům samotným. No, a v čem? Studentům by to mělo pomoci v tom, že v rámci jejich studia už během prvních dvou let na vyšších odborných školách a po čtyřech semestrech na vysokých školách splňují požadavky pro to, aby mohly pracovat jako praktické sestry, protože to obsah jejich studia umožňuje jak co do teoretické části, tak i co do praktické části. Myslím si, že by bylo velmi žádoucí, aby si takto nabyté znalosti a dovednosti osvojovaly už při svých brigádách, protože řada z nich nejsou praktické sestry, ale přichází na vysoké školy z různých středních škol a takto by si mohly při svých brigádách, které často dělají o víkendu, tyto nabyté znalosti a zkušenosti upevňovat v pozicích praktických sester a nemusely by hledat přivýdělky někde jinde, jak tomu často je, anebo by nemuseli býti zaměstnáni jako ošetřovatelé nebo sanitáři, což je samozřejmě velmi limituje v osvojování si a procvičování znalostí a praktických dovedností. Stejně tak je to i u záchranářů. V současné době u dětských sester tato možnost vůbec není a my bychom to rádi umožnili i těmto studentům.

Co se týče zdravotnických zařízení, tak si myslím, že je zcela logické a z toho vyplývá - protože řada z nich se potýká s velkým nedostatkem - ať už je to velké, nebo malé, to je prostě jedno - tak by určitě uvítala, aby tito studenti mohli o svých brigádách - nikoliv v rámci odborné praxe, výuky, ale o svých brigádách - pracovat jako praktické sestry. S tímto dávají souhlas Asociace (vysokoškolských) vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí, kde jsou všechny vysoké školy zastoupeny. Jsou to profesní odborné organizace, ať už je to Česká asociace sester, Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester, Komora záchranářů, jsou to představitelé ředitelů vyšších odborných škol a tak dále. Podporuje to Konference rektorů. To znamená, že opravdu veškerá odborná veřejnost podporuje tuto novelu.

Vůbec nerozumím tomu, proč se zatím nedostala na pořad dne, protože pan ministr Válek tuto novelu od nás kompletně opsal. To znamená, že ji zahrnuje do své transpoziční novely. Nerozumím tomu, proč ji zde nepředkládá, protože ten terén, studenti i zdravotnická zařízení na to čekají. Očekávala bych, že když něco opíšu a potřebuji transformovat směrnici do české legislativy, tak že tento zákon také včas předložím. To se bohužel neděje a rozhodně je to k neprospěchu věci. Takže prosím o zařazení jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně, váš návrh jsem si poznamenal. (K řečnickému pultu přichází poslankyně Ožanová.) Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Ještě avizuji, že jako další vystoupí k pořadu schůze pan poslanec Hubert Lang. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený jediný ministře, navrhuji jeden bod, který už jsem navrhovala dříve. Nenavrhuji nový bod, navrhuji předřazení vládního návrhu zákona. Navrhuji předřazení bodu 22, sněmovního tisku 777. Jedná se o soudní řad správní. Proč to navrhuji? Protože je to velmi důležité, je na tom shoda. Vy tady předkládáte mnoho návrhů, na kterých není shoda. Víte, že to, co se neprojedná do konce volebního období, už se nebude moci projednat v další Sněmovně a musí být znovu předloženo, přesto předkládáte kontroverzní věci, a ne ty věci, které jsou skutečně potřebné. Třeba i tento tisk by byl potřebný pro Ministerstvo životního prostředí při různých věcech. Takže já jenom, abyste věděli, o čem je vládní návrh zákona, který se snažím opakovaně předřadit.

Cílem návrhu zákona je odstranit nedostatky řízení ve správním soudnictví, a tím přispět k větší hospodárnosti a urychlení těchto řízení. Návrh zákona chce představovat komplexní novelu soudního řádu správního, jejímž cílem je po 20 letech účinnosti tohoto zákona reagovat na požadavky aplikační praxe. Změny v zákoně usilují o posílení práv účastníků řízení a zároveň posilují efektivitu řízení ve správním soudnictví. Zhodnocení platné právní úpravy zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, který byl přijat v roce 2002, nahradil předchozí úpravu a nyní řídí správní soudnictví v České republice. Ten poskytuje ochranu proti rozhodnutím a zásahům správních orgánů a také v dalších oblastech, jako volební právo. Po více než 20 letech se ukázalo, že některá ustanovení nejsou efektivní nebo se neosvědčila. Mezi hlavní problémy patří neefektivnost a nedostatečná ochrana práv. Stávající úprava neřeší dostatečně žaloby proti nečinnosti nebo zásahům veřejné správy a žalobní oprávnění veřejného ochránce práv je nedostatečně ošetřeno.

Hlavní principy změn jsou dva. Změny v soudním řádu správním. Úpravy mají odstranit identifikované problémy a zachovat funkční prvky. Nezavádí revoluční změny, ale spíše postupně vylepšují existující právní úpravu. Za druhé, zásahy do dalších právních předpisů. Novela se týká i dalších předpisů, například občanského soudního řádu, zákona o vyšších soudních úřednících, a zahrnuje změny, které jsou nezbytné pro harmonizaci právního řádu a odstranění problémů z praxe.

Celkově novela usiluje o zvýšení efektivity, zlepšení vymahatelnosti práv a přizpůsobení se aktuálním potřebám a technologickému vývoji. Navrhovatel odůvodňuje, že pokud nedojde k odstranění chyb, nedostatků a sporné právní úpravě řízení před správními soudy nebo k promítnutí rozhodovací praxe správních soudů, budou i nadále přetrvávat výhrady, které byly v obecnější rovině shrnuty v první kapitole důvodové zprávy.

Vážení kolegové, kolegyně, proč je důležitý tento zákon? Například přehrada Nové Heřminovy. Tento zákon byl, prosím vás, předložen již 28. 8. 2024. Opravdu, aby správní soudnictví bylo efektivní a chránilo práva těch, co to potřebují, ale současně byla zachována efektivita či zvýšená efektivita, je tato novela potřebná. Je zajímavé, že já, opoziční poslankyně, lobbuji za vládní novelu zákona, a přitom tady projednáváme mnoho návrhů zákonů, které jsou kontroverzní, kdy předkládáte poslanecké novely na poslední chvíli, které neprocházejí legislativním kolečkem, není k tomu připomínkové řízení, a tyto tlačíte. Ty, které nejsou dostatečně s odbornou veřejností projednávány. To, co je s odbornou veřejností dostatečně projednáno, se vám nechce udělat, protože by to asi zlepšilo státní správu v České republice. Pomohlo by to nejenom správním orgánům, ale především soudcům i občanům, kteří se na Nejvyšší správní soud obracejí se svými záležitostmi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas vypršel. Na kdy chcete zařadit tento bod prosím?

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vzhledem k aktuálnosti dnes jako první bod.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Hubert Lang, připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem nazval svůj bod, který bych chtěl zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech - Pakt víz a migrace - realita. Takže ten svůj tisk doplňuji jenom o to realita, ale ne s otazníkem, ale s vykřičníkem.

Minulý týden, prosím vás, jako hnutí ANO jsme v devadesátce tady zamázli vládní koalici věc z pera hnutí STAN, a to bylo vlastně jakoby to vyvinění se trošku z paktu víza a migrace, to znamená, jakoby přijetí určitých zrychlených věcí, kdy my jako hnutí ANO říkáme, že máme svůj vlastní recept na pakt víz a migrace, na migraci jako celek. Já se této problematice dlouhodobě věnuji. Samozřejmě pocházím i z kraje, který budeme (bude?) potenciálně dotčený případným odebíráním vstupu na německých státních hranicích, a všechny články, které k tomu postupně vychází, jak se začíná tříbit koalice v Německu, protože všichni víme, že v Německu proběhly volby, kdy budoucí německý kancléř, který se ujme svého křesla 6. května jako lídr ve volbách sliboval jednoznačně ve volební kampani, že zpřísní azylovou a migrační politiku na vstupu do Německa. Když vychází k tomu stále nové a nové články, které samozřejmě vyvolávají pro nás nové a nové otázky - já to tady říkám z toho důvodu, že dneska chci interpelovat ještě pana premiéra a odpoledne pana ministra vnitra, protože my to tady musíme mít zaznamenáno na mikrofon - protože my dlouhodobě na to upozorňovali a upozorňovali jsme a upozorňujeme, že nejsme připraveni na to, pakliže Německo opravdu začne plnit to, co slíbilo svým voličům, a ze všech věcí, které se tady v těchto článcích začínají objevovat, tak prostě Německo k tomu přistoupí. Právě (s?) žadateli o azyl je spojeno také více útoků na německé civilisty, proto vlastně i ve volebních programech to tam jednoznačně zaznívalo - a němečtí voliči dali hlas lidem, kteří jim slíbili, že zpřísní azylovou a vstřícnou politiku, která byla do této doby v Německu aplikována.

Pro lídra CDU bylo snižování migrace tématem číslo jedna - se píše v tomto článku - už v rámci předvolební kampaně. Jestli bude své plány opravdu realizovat, a jakože bude, se uskuteční od 6. května, kdy bude jmenován do funkce kancléře. Budoucí, tedy německý kancléř Friedrich Merz chce nově začátek migrační politiky výrazně snížit a chce snížit nelegální migraci. Proto plánuje radikální omezení počet (počtu?) žádostí o azyl o to - a poslouchejte - o víc jak 100 000 za rok, jo? Už vloni meziročně poklesl počet registrovaných žádostí v Německu o 100 000 na 230 000. Merz má velice ambiciózní plán, že chce snížit tato čísla ještě o dalších 100 000.

Z toho nám samozřejmě vyplývá celá řada otázek, kam se budou přesouvat žadatelé o azyl? Já se proto ptám: Bude, nastane určitě odepírání vstupu na státní hranicích, to znamená, žadatel o azyl přijde na německou hranici, řekne - azyl, Němci řeknou - ne, ne, ne, vrátí ho do České republiky. Potom je tady otázka: Kdo to bude realizovat na české straně? To je dlouhodobá věc, na kterou se ptáme. Léta jsme tady upozorňovali na tristní stav cizinecké policie a dalších složek, které se tím zabývají. Nemáme na to opravdu lidi, chybí nám detenční zařízení. Opět jsme upozorňovali, že veškerá kapacita je 1 100 lidí. A tady říká pan Merz, že 230 000 chce snížit o 100 000, to znamená, chce je přesunout někam jinam. Je to opravdu problém a já tady na to chci upozornit a chtěl bych, abychom se toho tady dotkli a otevřeli tento bod, protože to bude problém pro příhraniční naše regiony. Se Spolkovou republikou Německo máme víc jak 800 kilometrů státních hranic. Municipality naše, které jsou na dotyku s německou státní hranicí, přitom, když Němci opravdu začnou nám ty lidi takto vracet, odepírat vstupy, tak budou zatíženy obrovským problémem. Obrovským problémem, který začít už samozřejmě s příchodem jarního, lepšího počasí, začnou opět do Evropy proudit nelegální migranti různými cestami - a ten problém tady prostě nastane.

Nemůžeme schovávat hlavu do písku, nemůžeme přistoupit jako hnutí ANO na to, co tady minulý týden jsme v devadesátce zamázli, to jenom takhle to vyvinění se z paktu víz a migrace, protože to neřeší tento problém. Nevyřeší nám to problém kapacitní detenčních zařízení, nevyřeší nám to problém nedostatku policistů, specializovaných složek jako je cizinecká policie, protože se na to tato vláda dlouhodobě vykašlala, nenabíralo (nenabírala) do těchto složek lidi, přestože my máme prokázáno tady přes stenozáznamy, že jsme na to upozorňovali, jak na bezpečnostní výborech, abychom se na pakt víz a migrace připravili. Připadá mi to, jako kdyby tato, současná vláda to chtěla prostě nějakým způsobem dojet do podzimních voleb a na budoucího ministra vnitra, na budoucí vládu hodí takovýto horký brambor. Poprosil bych, prosím, o podporu tohoto mého bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a připraví se pan poslanec Ondřej Babka.

Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych navrhla bod našeho jednání, který je velmi aktuální, a samozřejmě vzhledem k tomu, že přicházíme o možnost interpelací, protože se nedostavují tedy patřiční lidé, tak raději navrhuji jako bod - a prosila bych v případě, že bude, tak potom jako první bod dnešního jednání. Oč se jedná? Jedná se o nedostatek některých léků v České republice.

Já bych chtěla obrátit vaši pozornost k jedné situaci, která se nestala tíživou pro naše pacienty v takové míře jenom díky tomu, že máme velké profesionály jak v lékárnách, tak v ordinacích - rozhodně to není zásluhou Ministerstva zdravotnictví. Už jsme tady upozorňovali, že došlo k výpadku výroby léků pro místní znecitlivění ve stomatologii. Jistě všichni už jsme prošli stomatologickou nějakou kontrolou a víme velmi dobře, že bez podání léku proti bolesti bychom asi velmi trpěli.

Já jenom pro informací chci říct, že poprvé byl injekčně použit podobný preparát před více než 130 lety v roce 1885, kdy byl tehdy aplikován - jenom tak pro pobavení vaše - kokain k ošetření jednoho nervu. Od té doby jsme ušli velkou (dlouhou?) cestu. Tak jako mnohé jiné státy, ani Česká republika není zcela soběstačná ve výrobě léků a skutečně, začátkem tohoto roku oznámila jedna z našich velkých firem, že až do půlky května nebude vyrábět lék, který se používá ve stomatologii k znecitlivění. Opakovaně jsem chtěla zjistit od Ministerstva zdravotnictví, zda opravdu mají tuto situaci pod kontrolou. Odpovědi jsem se nedočkala nebo velmi obecné a musím říci, že nedošlo opravdu k velkému ohrožení v populaci jenom proto, že máme velmi kvalitní síť lékáren, kde jsou opravdu odborníci, farmaceuti věděli, že se něco podobného chystá, a buď připravili možnosti, že vyrábějí tyto léky přímo v lékárně, anebo samozřejmě si dokážou poradit s jinými baleními. A stomatologové dokáží používat eventuálně mixy léků proti bolesti.

Takže (za) velmi důležité považuji, abychom věděli, jak se k podobné situaci systémově bude chovat Ministerstvo zdravotnictví. Za další, chci informaci, že opravdu jsou v kontaktu s výrobcem těchto preparátů a že opravdu dojde k zahájení znovuvýroby v květnu tohoto roku, anebo zda ta situace bude pokračovat, a v tom případě chci vědět, jakým způsobem bude zajištěno pro naše pacienty ošetření, protože to by opravdu významným způsobem zhoršilo kompletně zdravotní stav - a nejedná se jenom o dospělé, jedná se tady samozřejmě o děti. Víte, že řada dětí, třeba z důvodu toho, že jim prostě nevypadává mléčná dentice, potřebují třeba některý zub vytrhnout a bez - samozřejmě - znecitlivění by to byla víceméně tortura, tedy mučení a nikoliv běžný úkon.

Takže bych chtěla požádat o zařazení tohoto bodu, a to proto, že vidím velké mlčení Ministerstva zdravotnictví, jako buď bagatelizaci problémů, což by bylo špatně, protože kdyby se ukázalo, že firma nepotvrdila zahájení znovuvýroby těchto preparátů, tak chci vědět, jaké je řešení Ministerstva zdravotnictví, to znamená, konkrétně, jak mají vyřešenou eventuálně dovozovou situaci, potažmo, zda někde jinde se dohodli na výrobě těchto preparátů pro český trh. A za třetí, chci slyšet od ministra zdravotnictví opravdu závazně řešení závažného problému.

Není to bagatelní záležitost, protože zubní medicína řeší velmi složité věci. A jenom, abyste měli představu, tak každý - a víte to třeba ze svého okolí - kdo jde na velkou operaci úplně z jiného důvodu, třeba náhradu srdeční chlopně, musí projít stomatologickým vyšetřením a eventuálně mít ošetřenou dentici, včetně vytržení zubu. Takže kdyby tady docházelo k významným odkladům, tak bychom bohužel museli odkládat i tyto velmi náročné operace - doufám, že k tomu nedojde tedy - a chtěla bych mít ujištění od Ministerstva zdravotnictví, že opravdu je to na konec května již ošetřené, že mají situaci pod kontrolou a že se nemusíme obávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí k pořadu schůze pan poslanec Ondřej Babka, připraví se pan poslanec Lubomír Brož.

Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já si jenom dovolím komentovat, když už jsem zde u tohoto pultíku, to, co se tady dneska dopoledne stalo, že na písemné interpelace opět nedorazil nikdo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale toto skutečně slouží pouze k tomu, abyste přednesl návrh pořadu schůze.

 

Poslanec Ondřej Babka: Ano. Já bych se k tomu oslím můstkem dostal, nicméně tedy půjdu rovnou k věci. (Předsedající: Děkuji.)

Omlouvám se. Navrhuji vyřazení sněmovního tisku 878 z programu této schůze. Dovoluji si tedy navrhnout, abychom sněmovní tisk číslo 878, tedy vládní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, vyřadili z pořadu této schůze.

Důvody, které mě k tomuto návrhu vedou, jsou, myslím, po dvou dnech projednávání zcela zjevné a podle mého názoru také zcela oprávněné. Za hnutí ANO jsme zde deklarovali při projednávání v prvním čtení a v části projednávání druhého čtení zákona zásadní nesouhlas s částí toho zákona, a to je s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko.

Tento tisk, ač je formálně tedy komplexní, věnuje se několika tématům, ať už je to nějaká redefinice pojmů, ochrana opylovačů a světelného znečištění, společensko ekologických funkcí dřevin, poplatky za kácení dřevin, ochraně zvláštních chráněných druhů, věnuje se oblasti záchranných stanic, pravomoci orgánů ochrany přírody, pak nějakým povolováním a výjimkám a dalším informačním systémům, které za hnutí ANO nejsou pro nás nějakým způsobem kritické, a kdyby ten zákon přišel do Sněmovny tak, jak měl přijít, tedy bez toho, aniž by obsahoval vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko, tak by byl pro nás bezproblémový. Nicméně s touto částí zákona zásadně nesouhlasíme.

Ten důvod proč říkali mí kolegové. Ochrana přírody na Křivoklátsku probíhá. Je zde CHKO. Máme zde bezzásahová území. A není důvod - za nás - vytvářet nový národní park jenom proto, aby si vláda mohla odškrtnout ve svém programovém prohlášení tu položku v programovém prohlášení. Za nás to není výsledek společenské dohody, ale spíše výsledek politického tlaku a ambicí úzké skupiny osob.

Druhým důvodem, proč chci odůvodnit návrh na vyřazení bodu z programu této schůze, je bezprecedentní počet načtených pozměňovacích návrhů. Extrémní množství pozměňovacích návrhů se nám objevilo v úterý odpoledne, které byly k tomuto tisku načteny. K dnešnímu dni jich evidujeme několik desítek. A nejde o marginálie. Jsou to věci, které nejenže zásadním způsobem mění vůbec smysl zákona, ale vlamují se do věcí, které zde fungují nějakou dobu.

Řada z těchto návrhů zasahuje tedy nejen do základní konstrukce zákona, ale mění způsob fungování národních parků, upravuje kompetence obcí, mění rozhodovací procesy, snaží se definovat nové režimy hospodaření, mění systém výjimek a pokut. Jsou to věci, které za nás oslabují systémovou ochranu přírody, jak jsme ji během vlád hnutí ANO formovali, především tedy pod vedením Richarda Brabce, ministra životního prostředí, který stál za modernizací a vyvážením vztahů mezi přírodou, obcemi a státem.

A z toho důvodu, že jsou tam v tomto tisku načteny pozměňovací návrhy, o kterých nevíme, jestli mají podporu koalice a které by byly destruktivní pro ochranu přírody a krajiny a které potřebujeme důkladně zanalyzovat, případně na ně připravit nějaké odpovědi, tak z toho důvodu si dovoluji načíst vyřazení sněmovního tisku 878 z programu schůze.

Neříkám tím, že tento návrh zákona chceme nějakým způsobem smést ze stolu. Určitě jsme ochotni a připraveni jednat o tom jak s panem ministrem, tak s kolegy poslanci z výboru pro životní prostředí, abychom se dozvěděli jejich stanoviska k tomu, jestli jsou ty pozměňovací návrhy, které vnímáme jako nežádoucí, jestli mají šanci na podporu. A z tohoto důvodu tedy dávám návrh na vyřazení sněmovního tisku 878 z programu této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji taktéž. My jsme se vystřídali v řízení této schůze. Rozumím tomu - vyřadit z pořadu schůze zákon o ochraně krajiny a přírody. Kdo má další návrh na pořad schůze, tak je pan poslanec Lubomír Brož a poté dále v tomto pořadí: pan poslanec Radek Rozvoral, Oldřich Černý a Martin Kukla. Vašich pět minut, pane poslanče. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji nový bod do programu jednání s názvem Prodej zámku Štiřín. O tomhletom tématu jsme tady už mluvili několikrát. Nicméně minulý týden proběhla další, již šestá dražba, již šestý pokus, tedy o dražbu tohoto zámku, za cenu 982 milionů korun. Nikdo se nepřihlásil. Připomenu, že první pokus o prodej tohoto zámku byl za 3,3 miliardy korun. To je naprosto alarmující situace, protože kam až ta cena půjde? Majetek, který si stát hodnotí na někde okolo 3 miliard korun, tak prodá za kolik nakonec? Za 500? Za 300? Nebo to někomu dá za korunu?

My si musíme odpovědět na tyhlety strategické otázky. A nyní je tím příkladem zámek Štiřín, na kterém je to úplně evidentní a jasné. Ale ve hře jsou další věci: zámek Veleslavín, Národní dům na Vinohradech, který se nepodařilo prodat také minulý týden za 760 milionů korun. Měli bychom si napsat nějaký krizový scénář.

Já jsem tady interpeloval ministra financí v téhleté oblasti a on mi vysvětlil, že ten postup je naprosto zákonný, že je naprosto všechno v pořádku. Holt těch památek máme hodně. Ale já si myslím, že k památkám nejde takhle přistupovat. V určitou chvíli bychom si měli dát otázku, jestli nezohlednit veřejnou prospěšnost prodeje a jeho využití před tím zákonným postupem?

My tady jsme to místo, kde se zákony v případě nějakých nedokonalostí a věcí mohou upravovat a měnit. Já si myslím, že tohleto je přesně ta situace, kdy bychom se k tomu nějakým způsobem měli postavit. To znamená, jde tam o to vůbec, za kolik ho tedy prodáme. Takže proto navrhuji tenhleten bod Prodej zámku Štiřín a navrhuji ho jako první bod po schváleném pořadu dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já také děkuji. Máme zaznamenáno. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuju předřadit bod číslo 70, sněmovní tisk 22, a to jako první bod dnešní schůze. Jedná se o novelu zákona o daních z příjmů, kterou jsme jako hnutí SPD předložili z důvodu toho, abychom motivovali mladé české páry ke zvyšování populace, což by v budoucnu pomohlo s vyplácením důchodů. V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmů několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené, pracující a tak dál.

Cílem naší navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže, zvýšení disponabilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky a děti, o které pečují a které vyživují, a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a v neposlední řadě taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyli nuceni často velmi ponižujícím a složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.

Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního a propopulačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením či zkvalitněním a posílením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky.

Jinými slovy, jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek a dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb, a to i v širším smyslu slova včetně financování zdravotní péče, školství a dalších důležitých veřejných politik.

Navrhovaná opatření neznamenají pro žádného nyní pracovně aktivního plátce daně z příjmu zhoršení jeho současné situace a naopak pro vysoké množství plátců daně z příjmu znamenají snížení jejich reálně odváděných daní, a tedy zvýšení jejich čistých příjmů.

V loňském roce se v České republice narodilo nejméně dětí v historii našeho státu, což je alarmující stav, který musíme co nejdříve změnit. Podle odborníků se situace vzhledem k okolnostem dala očekávat a propad tak bude zřejmě nejen pokračovat, ale může se i nadále prohlubovat. Faktorů, které snížení porodnosti negativně ovlivňuje, je celá řada. Zcela jasné je to, že současná Fialova vláda svou nečinností pomoc mladým pracujícím rodinám neřeší a svými rozhodnutími tento neblahý stav ještě podporuje - viz. nové změny vyplývající z daňového balíčku.

V hnutí SPD dlouhodobě kritizujeme současnou vládu v čele s premiérem Petrem Fialou, která za celou dobu svého působení neudělala pro naše mladé občany zhola nic, ba naopak. Stále se jenom vymlouvá, že musí dát do pořádku veřejné finance, s čímž souhlasíme, ale už zcela odmítáme, jakým způsobem se to rozhodla řešit. Pro prosperitu naší ekonomiky, a to hlavně v budoucnu, je nutná podpora mladých pracujících rodin s dětmi. Státní sociální politika musí být věcí prvořadého veřejného zájmu a její financování musí být zajištěno a garantováno státem v plném rozsahu. Vycházeje z našeho dlouhodobého programu, požadujeme ucelený systém dostupné podpory rodin ze strany státu od založení rodiny až po důstojné stáří. Jednou z našich priorit je zvýšení porodnosti, neboť tím je zajištěn předpoklad udržení financování důchodového systému i v budoucnu. Zrušení školkovného a omezení možnosti využití slevy na manželku či manžela je pro mladé lidi silně demotivující pro to, aby zakládali rodiny.

V hnutí SPD nám osud mladých pracujících rodin s dětmi není lhostejný. Pokud se budeme aktivně podílet na příští vládě, na což jsme připraveni, budeme prosazovat úkoly vyplývající z projektu určeného pro naše pracující rodiny s dětmi s názvem Rodina na 1. místě, se kterým se mohou všichni seznámit prostřednictvím našich webových stránek. Forem podpory je zde uvedeno mnoho a týkají se například podpory bydlení, výhodných manželských půjček, zvýšení porodného a výrazných daňových slev na každé dítě.

Takže ještě jednou, sněmovní tisk 22, bod číslo 70 jako první bod dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, zaznamenal jsem. V tuto chvíli pokračujeme posledními dvěma přihláškami. Oldřich Černý je další, kdo bude načítat nový bod pořadu schůze, a připraví se Martin Kukla. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na pořad dnešního jednání navrhuji zařazení nového bodu s názvem Změna podmínek redistributivní platby zemědělcům. Zároveň tento bod zdůvodním a sdělím vám důvody, proč si myslím, že bychom toto téma měli nyní zde na půdě Poslanecké sněmovny opět podrobněji rozebrat.

Nové podmínky redistributivní platby vaše vláda schválila v rámci strategického plánu Společné zemědělské politiky na začátku tohoto volebního období. Navýšili jste podíl financí na tuto podporu na 23 procent z celkového objemu finančních prostředků a zároveň se platba omezila jen na prvních 150 hektarů obhospodařovaných jedním podnikatelem. Tato účelově diskriminační pravidla již v mnoha případech způsobila těm takzvaně větším zemědělcům sdruženým do jednoho celku zcela pochopitelné problémy. Došlo k výraznému vychýlení rovnováhy v zemědělství tím, že se značně znevýhodnili zemědělci, kteří se sdružují do družstev nebo jiných celků.

Současný stav podporuje spekulace se zemědělskou půdou a začíná vést k neprodukci, tedy k situaci, kdy se bude do budoucna opravdu jen pěstovat tráva, na tu se budou pobírat dotace, ale nic se vyrábět nebude. To vše již má za následek větší potravinovou nesoběstačnost naší země a způsobuje další navýšení dovozu potravin ze zahraničí.

Agrární komora České republiky a Zemědělský svaz České republiky již dříve označily tyto změny za výsměch všem zemědělcům. V minulých letech, právě z těchto důvodů proběhly i mnohé demonstrace zemědělců - snad si to ještě pamatujete. Na vládu, poslance i senátory se i pomocí petic obraceli zemědělci sdružení do družstev, ale setkali se jen s arogancí a neochotou vládních představitelů se s nimi vůbec bavit.

A já se ptám, jestli už vám konečně došlo, že jste vychýlili rovnováhu mezi našimi zemědělci a více podpořili spekulace se zemědělskou půdou, která již mnohdy vede k částečnému zastavení domácí produkce? Situace je opravdu docela vážná. Napadá mě v této souvislosti především jedna otázka, jestli opravdu nejde pouze o likvidaci těch velkých zemědělských celků našich českých producentů?

A proto žádám ministra zemědělství a vládu, aby se k tomu vyjádřila. A to je důvod, proč navrhuji zařazení nového bodu s názvem Změna podmínek redistributivní platby zemědělcům. A protože tento můj návrh je pro budoucnost českého zemědělství velmi důležitý, prosím o jeho zařazení jako první bod dnešního jednání. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Posledním přihlášeným je pan poslanec Martin Kukla. Prosím, pane poslanče, vašich pět minut.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já budu poměrně krátký. Mně jde o to, že všichni chceme jezdit po moderních opravených silnicích a po dobu deseti let, ať to byla jakákoliv vláda, tak kraje dostávaly v průměru 4 miliardy, někdy jeden rok myslím i 6 miliard, na opravy silnic druhých a třetích tříd. Letos po urgenci kraje dostaly pouze 2 miliardy korun. A my jsme 4. dubna v rámci Asociace krajů přijali usnesení, kde žádáme pana premiéra Petra Fialu, pana ministra financí Zbyňka Stanjuru a pana ministra dopravy Martina Kupku o sdělení, kdy nám budou dofinancovány ty zbylé 2 miliardy? Protože stavební sezona začíná a samozřejmě my jako kraje finanční prostředky na ty opravy silnic potřebujeme.

Když trošku zavzpomínám, tak nám tady bylo sděleno, že ty finanční prostředky jsou připraveny v rámci změny rozpočtového určení daní pro kraje. No a jak již víme, tak rozpočtové určení daní, respektive ten sněmovní tisk neprošel ani prvním čtením.

Tak já bych chtěl zařadit nový bod pod názvem Finanční prostředky na opravy silnic druhých a třetích tříd a chtěl bych to zařadit dnes jako první bod, protože to považuji za velmi důležité, abychom mohli jako kraje začít opravovat silnice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pane poslanče, já také děkuji, mám zaznamenáno. V tuto chvíli jsme vyčerpali všechny přihlášky ohledně pořadu schůze. Vidím, že se s přednostním právem hlásí pan předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že jsme si tady prožili hodinu a čtvrt války opozice proti novele zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, proti zřízení Národního parku Křivoklátsko a nápravě věcí, které dnes nejsou úplně v národních parcích v pořádku. Je to legitimní. Já s tím nesouhlasím a jenom jménem koaličních klubů sděluji, že vznáším veto na všechny nové návrhy bodů pořadu, které zazněly. Samozřejmě ty, které jsou v programu, musíme hlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Ano, nové body tedy jsou zavetovány a já se podívám, které by měly být jako přesuny. To znamená, budeme hlasovat o těch, které mají v rámci přesunu své jednací číslo sněmovního tisku.

Přivolal jsem kolegyně a kolegy z předsálí. Zaznamenal jsem návrh na odhlášení, proto jsem vás všechny odhlásil, prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

A nejdříve budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Radka Vondráčka ohledně sněmovního tisku 400, o zemských znacích a vlajkách.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Na dnešek jako na první bod. Kdo je proti?

Hlasování číslo 184, přihlášeno 127 poslanců, pro 60, proti 37. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní kolegyně Oulehlová chce jako první bod, ale říkala 28. května, tím pádem je to nehlasovatelné, takže v tuto chvíli nemůžeme hlasovat o tomto bodu, celkově o přeřazení tohoto bodu.

 

Pokračujeme paní kolegyní Ivanou Mádlovou, ta chce jako první bod po pevně zařazených bodech číslo bodu 138, sněmovní tisk 785 , což je novela zákona 96/2004, o usnadnění prostupnosti nelékařským zdravotnickým povoláním.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 185, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 40. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní kolegyně Ožanová navrhuje dnes jako první bod zařadit soudní řád správní, číslo bodu je 22, sněmovní tisk 777.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 186, přihlášeno 129 poslanců, pro 61, proti 43. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále pokračujeme bodem pana poslance Babky, který navrhuje vyřadit z pořadu schůze bod 878, což je zákon o ochraně krajiny a přírody.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti, prosím?

Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlasování 187, přihlášeno 130 poslanců, pro 60, proti 50. Tento návrh byl zamítnut.

 

Pan kolega Rozvoral navrhuje předřadit bod 70, sněmovní tisk 22 ,o daních z příjmu, jako první bod dnešní schůze.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 188, přihlášeno 133 poslanců, pro 62, proti 49. Tento návrh byl zamítnut.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy na pořad schůze.

 

A v tuto chvíli já otevírám první bod toho dnešního jednání.

Aktualizováno 28. 4. 2025 v 16:36.