(pokračuje Jan Skopeček)

Sloučená rozprava k bodům 50 a 51 /sněmovní tisky 925 a 926/

A upozorňuju, že případné návrhy musí být vždy určeny konkrétnímu tisku, čili prosím navrhovatele, aby případně specifikoval, čeho se daný návrh týká.

A do sloučené rozpravy máme přihlášeny tyto dva poslance... Paní předsedkyně se hlásí s přednostním právem? Tak paní předsedkyně Schillerová, prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Počkám... (Odmlčuje se pro hluk zprava.) Děkuji. Na základě toho, jak jste nás vedl, tak já chci vystoupit v rámci sloučeného projednávání, částečně budu mluvit ke sněmovnímu tisku 925, ale částečně i ke sněmovnímu tisku 926, takže budu to mít v jednom projevu a myslím si, že bude zřejmé, co chci říci. Děkuju.

Vážené dámy, vážení pánové, na úvod bych chtěla říct, že bych si velmi, ale velmi přála, aby se odvážné ambice vkládané do Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelé naplnily. Poté, co jsem se ale s tím zákonem seznámila a prostudovala si hlavně připomínky zainteresovaných komor, asociací a svazů, mi bohužel opět nezbývá než vyjádřit určitou pochybnost.

Ta první, základní, řekla bych principiální. Říkáte, že nechcete, aby podnikatel musel posílat jednu a tutéž informaci na více orgánů státní správy. No, kdo by s tímto nesouhlasil? Určitě všichni. Ale je opravdu nutné kvůli tomu zatěžovat firmy povinností komplexního měsíčního hlášení? Nebylo by mnohem logičtější, aby podnikatelé prostě jen nemuseli posílat jednu a tutéž informaci na více orgánů státní správy? Tedy že by ten první orgán, který danou informaci od státu obdrží, ji jednoduše předal těm ostatním, které ji pak nebudou od firmy požadovat duplicitně znovu? Já chci věřit, že jste tuto alternativu pečlivě vyhodnocovali. Bohužel v RIA o tom není žádná zmínka.

Chci věřit, že bez nové povinnosti pro firmy a živnostníky zkrátka není v silách státu možné jim administrativně ulevit, že bez investice do systému, která podle důvodové zprávy jen za prvních pět let provozu bude mít hodnotu 600 milionů korun, prostě není možné tuto úlevu firmám dopřát. Byla by to sice celkem smutná vizitka naší veřejné správy, ale pořád lepší, než abychom utráceli 600 milionů za IT systémy a přidělávali firmám poměrně zásadní povinnost - vlastně celkem zbytečně.

Další věc, kde varovně zdvihám prst. Vláda ten systém nemá vůbec připraven. Celé břímě toho projektu spadne na budoucí vládu se všemi otazníky, které kolem něho jsou. A těch otazníků není málo. Jen namátkou - nepřiměřeně vysoký systém pokut a sankcí pro podnikatele, kteří se s ohlášením opozdí nebo v něm udělají chybu. Další - nutnost úpravy mzdových softwarů u většiny firem, a tedy výdaje pro ně navíc. Možná neústavnost. Konkrétní požadavky hlášení mají být stanoveny podzákonným předpisem. Je to však dostatečné? A nebude to oprávněně napadeno u Ústavního soudu?

Ale já budu dnes, kolegyně a kolegové, vstřícnost sama. Chci věřit tomu, že příští vláda bude lepší než tato a nedovolí spustit nepřipravený systém, jako se to stalo s digitalizací stavebního řízení. Že to zkrátka dotáhne, doladí a odmaká. Že tomuto záměru dá důstojnou podobu a ty odvážné ambice jednotného hlášení zaměstnavatele nakonec naplní. Práce s tím bude víc než dost.

S jednou věcí se ale, dámy a pánové, smířit nemohu. Součástí předlohy je záměr na zrušení srážkové daně u brigád a přivýdělků a její nahrazení povinností podávat daňové přiznání. Řeknu vám, že když jsem tento paragraf v zákoně objevila, byla jsem jako celoživotní daňařka doslova v šoku. A nebyla jsem zdaleka sama. Ozvali se i přední nezávislí odborníci na daně v České republice.

Srážková daň u brigád a přivýdělků je totiž velmi oblíbený a efektivní daňový institut. Často ji pro její jednoduchost využívají lidé, kteří si chtějí přivydělat pár stovek nebo tisícovek, třeba důchodci, maminky na mateřské, studenti nebo kdokoliv, kdo má práci a k tomu brigádu. Funguje to jednoduše. Když si někdo přivydělá do 10 000 korun měsíčně na dohodu, zaměstnavatel mu rovnou strhne 15procentní daň. A tím je všechno vyřízeno. Žádné papírování, žádné přiznání, žádné běhání na finanční úřad. Čisté, jednoduché, férové. Člověk přesně ví, kolik dostane.

A ještě jednu výhodu srážková daň má. Srážková daň svou jednoduchostí motivuje lidi i firmy, aby bylo zaměstnávání legální, ne bokem, ne načerno. Srážková daň je tedy logicky výhodná i pro stát. Navržené zrušení srážkové daně by ale znamenalo, že každý, kdo bude mít souběžné příjmy ze závislé činnosti, například dvě brigády, práci a přivýdělek ve společenství vlastníků jednotek nebo třeba odměnu za účast v zastupitelstvu či za drobné práce pro spolek, bude muset všechny své příjmy nově zahrnout do daňového přiznání. To znamená víc papírů, víc stresu, hlídání termínů, riziko pokuty, datové schránky a tak dále. Je to poměrně významná povinnost navíc. A co hůř, povinnost úplně zbytečná, protože stávající systém funguje dobře a lidem vyhovuje.

Já jsem zaznamenala, že ministr financí Stanjura argumentuje, že to vlastně žádná nová povinnost nebude, protože do té doby finanční správa vybuduje systém, který to daňové přiznání vlastně podá za toho brigádníka sám. Ale to jsou s prominutím těšínská jablíčka.

Pan Stanjura je ministrem financí čtvrtým rokem a žádný takový systém nepředstavil, a to ani náznakem. A to vůbec nemluvím o tom, že zodpovědnosti za podání daňového přiznání a jeho správnost nezbaví poplatníka žádný sebelepší systém. Takže znovu, pokud chce vláda vypnout něco, co funguje, měla by nejprve připravit systémy, které to nahradí. Ne obráceně. Máme celkem čerstvou zkušenost s digitalizací stavebního řízení, taky se vypínal fungující systém a nasazoval nový, nicméně nefunkční výsledek? Paralýza stavebního řízení v Česku a pokles výstavby nových bytů o 41 procent. Tohle se nesmí opakovat, ergo kladívko. Jednotné hlášení zaměstnavatele má potenciál. Veškerá práce je sice teprve před námi, ale není důvod záměr blokovat. Jednotné hlášení, říkám, ano, zrušení srážkové daně a její nahrazení povinností daňového přiznání je ale černou kaňkou tohoto zákona.

Nemá to žádný potenciál kromě potenciálu šikany studentů, dohodářů a každého, kdo si chce k práci trochu přivydělat, kromě potenciálu pokut, kromě potenciálu chaosu. Zrušení srážkové daně říkám ne.

Vážení kolegové, kolegyně, prosím, nedovolte, aby benefity jednotného hlášení zaměstnavatele zcela přehlušil nesmyslný záměr na zrušení funkčního institutu srážkové daně. Nedává to žádnou logiku a hnutí ANO je připraveno, nebude-li tento škodlivý záměr ze zákona odstraněn, v zájmu ochrany zaměstnanců, zákon o jednotném hlášení zablokovat jako celek. Já ale pevně věřím, že k tomu nedojde, že najdeme kompromis, že zachováme tento institut tolik potřebný a tolik vhodný pro tento typ zaměstnávání a dohod. A nebude nic bránit tomu, aby zákon, který jinak dává smysl, nabyl účinnosti ještě v tomto volebním období. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, mnohé tady řekla už má předřečnice, naše paní předsedkyně Schillerová, já tedy některé věci možná jenom lehce doplním na základě toho, jak jsem analyzoval vlastně oba dva ty tisky ze svého pohledu. Možná navážu, jo, černá kaňka skutečně celého toho zákona, ono celého záměru je vlastně zrušení té srážkové daně. A mě trošku mrzí a překvapuje, že jak z úst pana ministra, tak úst paní zpravodajky vlastně o tom nebylo tady vlastně v rámci toho jejich projevu řečeno. No, já jsem o tom, že se ruší srážková daň... (Ministr Jurečka reaguje mimo mikrofon.) tak se omlouvám, ale já jsem to teda neslyšel. Dobře. Tohle je totiž opravdu ta nejdůležitější problematická věc. Jinak obecně se domníváme v hnutí ANO, že samozřejmě tahleta norma je potřebná.

Já bych tady ještě v rámci jakéhosi shrnutí tady uvedl některé věci, o kterých tady také nebyla řeč. V samotném návrhu - teď se bavím o tom tisku 925 -nebylo srozumitelně upraveno postavení bezpečnostních sborů a jejich povinnosti při sdělování hlášeních údajů o příslušnících bezpečnostních sborů ve služebním poměru podle zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru, stejně jako postavení a povinnosti Ministerstva vnitra. V rámci připomínkového řízení bylo řečeno, že budou realizována opatření evidenční ochrany, a musí být Ministerstvem vnitra ověřeno, že technická opatření na straně MPSV budou dostatečná. Údaje o jednotném měsíčním hlášení budou vedeny v odděleném úložišti. Předávání údajů od bezpečnostních sborů bylo posunuto na 1. 1. Aby mohla být realizována opatření, a rozsah údajů stanoví pro bezpečnostní sbory nařízení vlády, pro které bude zmocnění ustanovení o zvláštních postupech. Chceme vědět, jaká míra zabezpečení se předpokládá a jak bude probíhat implementace, aby nedošlo k úniku těchto dat.

Dále nebyla vypořádána připomínka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je třeba tento rozpor vyjasnit, jelikož Ministerstvo školství uvádí, že některé z údajů v jednotném hlášení zaměstnavatele jsou nezbytným podkladem k financování školství. Na Ministerstvu školství jsou tyto informace aktuálně agregovány a sbírány prostřednictvím PAM - výkazů práce a mzdy, a nově se plánují údaje sbírat individuálně, aby se předešlo velkému množství chyb, ke kterému dochází při agregovaném vykazování. Vzhledem k tomu, že v některých případech budou sbírané údaje se překrývat, chtělo Ministerstvo školství tímto způsobem předejít duplicitnímu vykazování údajů ze strany škol a školských zařízení a také vysokých škol. Mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem práce je rozpor, který trvá, Ministerstvo práce chce Ministerstvo školství zařadit až do druhé fáze.

Další věc. Samotný návrh zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má více fází. Pilotní fáze má být od července 25.

První fáze 1. 1. 2026 a druhá fáze, to už tady bylo řečeno, 1. 1. 27. Avšak chceme vědět, jak budou jednotlivé fáze realizovány, v jakých termínech, jak budou probíhat práce s daty, kde budou uchovávána a jaká bude míra zabezpečení. Ze zkušenosti z minula, o tom tady hovořila také moje předřečnice, respektive ze zkušenosti s eDoklady, kdy unikly osobní údaje uživatelů, (nesrozumitelné) se na zahraniční servery a přístup k datům občanů mohl mít prakticky každý, kdo se nacházel ve zpracovatelském řetězci. A taktéž po zkušenosti s absolutně zpackanou digitalizací stavebního řízení, která měla za následek nedozírné škody, chceme dostat tyto informace od Ministerstva práce a sociálních věcí.

K tomu tisku 926, zejména tedy, co se týká té srážkové daně. Taková jako symbolická věc je ta, že na jedné straně se snaží Ministerstvo práce, které je předkladatelem, vlastně o odstranění byrokracie, administrativy, což je chvályhodné, žádoucí. A na druhé straně se zavede nová byrokracie, jak o tom hovořila tady paní předsedkyně Schillerová, v podobě podává, v podobě rušení vlastně srážkové daně a podávání daňového přiznání pro desetitisíce, nebo spíše možná statisíce nových, nových plátců. Já si troufnu říct, že to tam Ministerstvo financí, respektive ministr financí, dal nějak záměrně. Jo, takhle to vnímají i různí komentátoři, respektive odborníci, kteří se k tomu vyjadřují. Já to vnímám jako skutečně jakoby takový v uvozovkách úskok a možná to má i nějaký záměr, jo, proto chybí analýza vlastně, kolika lidí se to bude týkat a možná, že to je i záměrně, že ta analýza chybí, protože do značné míry to může znamenat, že tím vznikne u některých konkrétních jedinců zvýšená daňová povinnost.

Znám x případů lidí, kteří pracují někde na hlavní pracovní úvazek, k tomu mají někde DPP, který se jim daní srážkovou daní, a v případě, že mohou, ale nemusí vlastně ten výdělek z té srážkové daně zahrnout do celoročního daňového přiznání, tak pokud ji nezahrnou, tak platí nižší daň, pokud ji zahrnou, tak tam nějaké tisíce vlastně v rámci té daňové povinnosti naskočí. Takže já v tom, je to moje hypotéza, vnímám jakousi snahu jakoby zavést novou daňovou povinnost a také by mě zajímalo, jak to Ministerstvo financí tady v tomhletom má spočítáno, respektive zjevně to spočítáno, nebo navenek to spočítáno nemá, ale nechce se mi tomu věřit, že by nějaké vlastně propočty k tomu neměla. Takže tohleto jsou vcelku jakoby zásadní věci. Zbytek tedy již tady byl odprezentován vlastně mou předřečníci a mně se to tedy rovněž, rovněž nelíbí. A dobrý záměr byl zkalen vlastně tady touhletou nesystémovou věcí tedy, která si myslím, že nemá vůbec žádnou souvislost s tím, proč by ten zákon bez vlastně zrušení té srážkové daně neměl fungovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také naše krátké stanovisko za náš poslanecký klub SPD, a budu rovněž hovořit k oběma sněmovním sloučeným tiskům.

V této novele se navrhuje, aby zaměstnavatelé posílali jeden elektronický měsíční přehled, kterým splní své povinnosti vůči úřadům, například České správě sociálního zabezpečení, Úřadu práce nebo Finanční správě. Na první pohled jde o krok správným směrem. Zjednodušení administrativy vůči státu je něco, co SPD dlouhodobě podporuje. Méně papírování pro firmy je určitě za nás velmi a velmi dobře a kvitujeme to.

Zároveň s tím ale vláda navrhuje zrušení srážkové daně u příjmů ze zaměstnání. Nejprve u cizinců, respektive u osob, které nejsou daňovými rezidenty České republiky, nebo občany ČR, kteří jsou členy vedení firem. Později i u všech ostatních příjmů, například z takzvaných dohod, včetně velmi nízkých přivýdělků. To je za nás opravdu velký problém. Dnes se třeba příjmy z dohod o provedení práce jednoduše zdaní srážkovou daní a člověk nemusí nic řešit. Nově ale vláda navrhuje, aby i lidé s malými přivýdělky museli podávat daňové přiznání, jinak jim hrozí pokuta. To se bude týkat desetitisíců lidí - brigádníků, studentů, seniorů, lidí pracujících třeba ve volebních komisích nebo spolcích, předsedů SVJ a dalších.

Ministerstvo financí tvrdí, že to bude pohodlné a moderní, ale jak to přesně bude fungovat, to už nikdo neví. Tahle vláda už to nejspíš ani nebude mít šanci dotáhnout a za nás to jsou opravdu jen prázdná slova. V SPD určitě vnímáme, že tahle změna zbytečně zkomplikuje životy mnoha poctivým pracujícím lidem a hlavně těm, kteří jsou už teď na trhu práce nejzranitelnějšími. Proto s tímto návrhem jednoznačně nemůžeme souhlasit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dále se hlásí s přednostním právem pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl s dovolením krátce stručně reagovat na některé věci, které zazněly. My vlastně vědomi si toho, že tato změna je poměrně opravdu rozsáhlá, zásadní, tak jsme si už v průběhu loňského roku udělali legislativní úpravu, která nám umožňuje spuštění pilotu, který poběží od 1. 7. tohoto roku. V tom pilotním testování celého toho systému budeme mít více jak 100 000 zaměstnanců. Jsou tam subjekty jako Česká správa sociálního zabezpečení, Finanční úřad, Český statistický úřad jako zaměstnavatelé plus některé další veřejné instituce. Plus jsou tam také - za to chci tady poděkovat - i běžné subjekty malých, středních a velkých podniků, které se ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou podařilo vytipovat. Ty do toho jdou, takže od 1. 7. průřez všech typů zaměstnavatelů veřejné i soukromé sféry v tom pilotním projektu už bude tak, abychom to opravdu měli otestováno, měli vyladěné všechny technické záležitosti, které se toho budou týkat, abychom pro rok 2026 byli připraveni nastartovat ostrý provoz.

S tím, že samozřejmě poslední rok a půl běží spolupráce a komunikace i se všemi dodavateli softwarových systémů pro české podnikatelské prostředí, které dodávají účetní mzdové systémy, aby i oni byli s námi ve společném kontaktu a věděli, co s přijetím tohoto zákona... Souhlasím, a my to víme, že tady musí bezprostředně poté, co tento tisk projde Sněmovnou a Senátem, být připraveno i nařízení vlády - my na něm s nimi taky pracujeme - které specifikuje technické požadavky i u jiných legislativních záležitostí, týkajících se třeba technických požadavků v oblasti právě důchodového nemocenského pojištění. Dnes tyto technické požadavky konkrétně nespecifikuje zákon, ale jsou v podzákonných předpisech.

Takže toto je s nimi komunikováno, i proto jsme si vědomi toho, že tady musí být ta doba, kterou tady máme, minimálně toho půl roku, pro to, aby ty firmy - takto to s nimi zase komunikujeme - byly schopny to přeprogramovat, doplnit funkcionality pro to aby vyhověly jednotnému měsíčnímu hlášení. Jsme si vědomi i toho, že nemalá část firem používá opravdu, jak se říká řešení šitá na míru přímo pro jejich firmu, že to není úplně běžný komerční produkt, který prostě využívají tisíce subjektů. Některé firmy ale mají opravdu za ty dlouhé roky připraven systém, který používají, který je vyloženě specificky upraven pro použití v dané firmě nebo v nějakém holdingu firem. Tak jsem to zažíval kdysi já, když jsem byl ještě zaměstnanec, než jsem vstupoval do politiky.

Pak chci také zmínit, že úleva bude jednoznačně nejenom pro firmy, ale i pro OSVČ. Sám jsem byl (nesroz.) OSVČ a jenom vzpomenu, že není vždycky komfortní pro ten subjekt OSVČ už třeba jenom to, že je opakovaně vystaven odpovídat (nesroz.) datům Českého statistického úřadu. Ta situace se také vyvinula, kdy dneska - přiznám se, že jsem se i ptal ve svém okolí - prakticky ani neznám OSVČ, který zaměstnává zaměstnance a který by si dneska dělal mzdovou agendu sám přímo, jak se říká v režimu papír tužka. Naprostá většina z nich - já jsem nenarazil na subjekt, který by si to dělal sám - je vlastně v kooperaci s nějakým externím zpracovatelem mzdové agendy, který to zase dělá v nějakém softwarovém nástroji, takže zase i z tohoto software nástroje bude logické potom odesílání této informace přes tu datovou větu.

Logicky, jak tady říkal pan kolega poslanec Fendrych, i celá oblast bezpečnosti, kooperace s jednotlivými bezpečnostními složkami, tady je. Už dneska Česká správa sociálního zabezpečení - to je bez ohledu na to, jaká je tady vláda - prostě dlouhé roky musí umět vycházet v dobré spolupráci s bezpečnostními složkami jak vnitra, tak obrany. To se samozřejmě překlápí i do této oblasti JMHZ. Takže všechny ty podněty jsou postupně odbavovány a logické je, že jim bude vyhověno, protože to musí takto být. To si myslím, že je věc, na které se podle mě všichni tady shodneme.

Pokud jde o požadavky - já jsem se jich tady dotkl - MŠMT, Ministerstva spravedlnosti, případně některých dalších subjektů, nelze je už v tento okamžik zahrnovat do první fáze roku 2026. Řešíme to s kolegy. Já jsem slíbil i kolegům při vypořádání připomínek na vládní úrovni, že ve druhém čtení budeme hledat cesty, jak v nějakém odloženém termínu, například k roku 2027, je případně doplnit, aby s těmi daty... Já jsem tady naznačoval některé konkrétní užití dat. Dneska bereme třeba ta výstupní data ve spolupráci s Treximou, která třeba odesíláme na Ministerstvo spravedlnosti, která využívají soudy a soudci tak, abychom tento datový set uměli v budoucnu vytěžovat z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Takže i s tím se v budoucnu bude počítat. Chceme se tady dohodnout, abychom případně dali jasné časování a vstup těchto subjektů, například třeba k roku 2027. Takže vidíme tam ty přidané hodnoty, které tam pro ně mohou být, bez debaty. Takže se budeme snažit hledat cestu, jak vyhovět.

Ale jenom dám ještě poznámku. Není to jenom o tom upravit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, ale je to často i z hlediska legislativy, která se týká přímo těch rezortů a těch povinností. Nemůžeme odbavovat povinnosti, které například tyto rezorty nemají ve svých gesčních zákonech, takže tam ladíme ještě to, aby se toto dotáhlo, dořešilo. Já za sebe říkám, že nemám problém potom dávat nějaké výstupy. Nikoliv osobní data, ale už potom nějaká data, která jsou nutná pro tu agendu. Například když jsme se tady bavili třeba při stanovování výdělků na úrovni krajů, jednotlivých povolání, třeba při stanovení výživného, já s tím nemám problém. Dneska to už děláme. Ne tak přesně, protože ta data, která máme, když zjišťujeme informace o výdělku, nejsou tak přesná, jako budou díky jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů. Takže s tím určitě počítáme.

Musím tady taky férově říct, že jsme dneska s panem předsedou Bendou a s paní předsedkyní Schillerovou ještě před podáváním tohoto tisku mluvili o tom, že náš společný zájem a můj jako předkladatele je enormní v tom, že to tady nemůže zhavarovat na tom, že bychom se ve druhém a ve třetím čtení nedohodli, jakým způsobem vyřešíme otázku srážkové daně. To nemůže být překážkou k projednání tohoto tisku. Myslím si, že i zaměstnavatelé by to vlastně vůbec nepochopili, protože opravdu dva roky u toho intenzivně jsou ty svazy nebo Hospodářská komora, a kdyby to mělo havarovat na tom, že my se tady na tomhle nedokážeme domluvit, tak by to bylo poměrně velké selhání. Takže říkám ano, my se dohodneme. My jsme si dneska řekli, že tu cestu k tomu najdeme, a ta dohoda se také musí potom zhmotnit.

Takže tolik za mě ještě stručná reakce na některé připomínky, nebo ne připomínky, ale možná i dotazy, které tady zazněly. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do sloučené rozpravy? Paní předsedkyně? Ano, prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi krátká reakce na pana ministra. Jsem ráda, že funguje nějaký pilotní projekt, jak jste tady o něm mluvil. 100 000 účastníků, jestli jsem to dobře pochopila. Není zas tak mnoho, protože ono trošku, když jsme zaváděli takzvanou paušální daň, kdy vlastně to bylo také první propojení Finanční správy, zdravotních pojišťoven a správy sociálního zabezpečení...

První takové řešení toho, co jsem pevně doufala, že se jednou posune dál a propojí automaticky, a pořád doufám, že to jednou nastane, tak vlastně ti účastníci, pokud se nemýlím, tak jsme začínali na nějakých 75 tisících a pak to bylo něco přes 100 000. Takže ono už toto trošku ozkoušené je, ale nebudu kritizovat, nejsem u toho, nemohu to posoudit.

Znovu opakuji, ta cesta je dobrá, ale samozřejmě ten ďábel vždycky tkví pak v tom detailu a v tom provedení. Beru vaše slova. Ano, potvrzuji, jsme dneska měli schůzku, že jsme se dohodli na úrovni vy, já a pan předseda klubu ODS Benda, že budeme hledat řešení. To řešení já vidím v tom, že dohodáři nebudou nijakým způsobem, nebudou jim změněny podmínky, to znamená, bude zachován status quo. To znamená, že oni nebudou podávat žádné daňové přiznání, budou platit tu 15procentní daň, bude to prostě zpracováváno zaměstnavatelem, což předpokládá pozměňovací návrh.

Já jsem dnes měla schůzku, myslím, že to tady mohu říct, nakonec byl za mnou poslán z Ministerstva financí s vrchním ředitelem Koubou z Ministerstva financí. Oni už zpracovávají nějaký návrh toho pozměňovacího návrhu. Já samozřejmě ráda se na tom podílela, dostanu to k posouzení, dostanu to k nějakému připomínkování. Proberu to i s našimi experty, s nezávislými experty a budeme hledat cestu takovou, abychom se vrátili do toho stavu, aby zůstal ten stav tak, jak je, což jsem slíbila. A potom samozřejmě my nemáme s tím zákonem problém, že tady povedeme nějaké technické debaty, že se možná ještě něčeho dotkneme, až si to pořádně nastudujeme, ale nebude to nic, co by zabránilo, znovu opakuji, přijetí toho zákona, pokud tato podmínka bude odstraněna.

Takže děkuji za ten vstřícný krok, věřím, že ho dotáhneme do konce a že se nám podaří pro dohodáře zachovat komfortní situaci, kterou mají dnes. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Ještě se hlásí pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já to opravdu potvrzuji takto a chci také ještě tady doplnit, že vlastně pokud se nám toto podaří úspěšně implementovat v tom příštím roce, tak, jak jsme tady, a myslím, že napříč politickými stranami, možná posledních 15 let mluvili o tom, že bychom chtěli jednotné inkasní místo. Před těmi 15 lety ještě to bylo na úrovni vidiny, něco jako CzechPoint, to znamená jako fyzické místo jedné té přepážky, kde nechodím mezi Českou správou sociálního zabezpečení, finančním úřadem a zdravotní pojišťovnou a u každého okýnka řeším něco jiného.

Samozřejmě dneska jsme se posunuli, dneska se nebavíme o tom, že by to tady takto chtěl někdo naplňovat fyzicky, ale celá infrastruktura IMHZ (?) dává základ tomu, aby se nám toto podařilo v roce, já teď nechci říkat, jestli 2028, ale rádi bychom k tomu bez ohledu na to, jaká tady bude vláda v budoucnu, směřovali.

Když tam do toho zapojíme i zdravotní pojišťovny, tak to jsme schopni vlastně digitálně těm podnikatelským subjektům doručit. Včetně i toho benefitu pro ty zaměstnance, protože vlastně budeme schopni velmi jasně, adresně jim pomoci předpřipravit případné přehledy, které by případně oni jenom notifikovali nebo se rozhodli pro nějakou změnu, pokud by měli třeba ještě nějaké specifické životní situace. To znamená, ta infrastruktura je budovaná tak, aby vlastně toto byla schopná dopředu poskytnout.

Ještě jsem nezodpověděl jednu poznámku paní předsedkyně Schillerové, když říkala, jestli by vlastně nebylo jednodušší říct tam, kde dneska stávající instituce dostávají data, tak ta data využít z hlediska propojení. Ano, i to bylo diskutováno v úvodní fázi, ale došli jsme k tomu, že z hlediska nějaké standardizace a vůbec jako dohledu nad kvalitou toho procesu by tohle bylo asi daleko složitější než říci, že jedna z institucí, která si myslím, že je v tomhle velmi renomovaná a vlastně spolehlivá, a to v tomto případě Česká správa sociálního zabezpečení, bude schopna toto vzít na sebe a až poté udělat rozvětvení a distribuci těch dat tam, kam příslušně patří.

Je to vlastně ojedinělý krok v tom, že vlastně nikdy jsme nebyli dřív schopni takhle ty rezorty, a to nejsou jenom rezorty, Česká správa, Český statický úřad neberu jako rezort, to je opravdu velmi nezávislá instituce, dostat do tak úzké kooperace, abychom byli schopni toto nastavit. A jenom poznámka vlastně, když se bavíme s kolegy z Českého statistického úřadu, tak pro kvalitu třeba i jejich práce, i pro budoucí veřejné politiky tato data mohou opravdu přinést to, co myslím, že napříč ani zeměmi Evropské unie dneska nevidíme, nemáme to tam, máme to dneska stále i v těch západních zemích velmi roztříštěné z hlediska té správy těch dat. Takže toto opravdu nám dává šanci pro budoucí vlády, pro budoucí rozhodování jednotlivých rezortů, mít daleko kvalitnější data, se kterými můžeme v budoucnu opravdu dělat velmi dobrou hospodářskou politiku, dělat velmi kvalitní analýzy RIA včetně dopadů minimálně v té agendě MPSV, minimálně v agendě i finančních Ministerstva financí. Takže tolik, ještě jsem chtěl doplnit tu poznámku i tady k té vlastně technikálii a k tomu, jak jsme došli vlastně k tomu, že to postavíme na této platformě a těchto principech.

Já si teď dovolím ještě také říci, pak to navrhnu poté, co bude přikázáno ještě do výborů, ale už teď budu navrhovat a prosím o podporu, abychom to stihli do toho konce června zvládnout, zkrácení té lhůty na projednání mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů u obou dvou těch tisků, které tady máme ve sloučené rozpravě. Tak tolik ještě k tomuto a děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju pěkně. Právě jsem vás chtěl vyzvat, abyste upřesnil ten návrh, čili pro oba ty body, oba ty tisky, je navrženo zkrácení na 30 dní. Tak tam se ještě zase někdo hlásí do té sloučené rozpravy, sloučené obecné rozpravy, abych byl přesný. Jestli tomu tak není, nikoho nevidím, tak ukončuji sloučenou obecnou rozpravu a tážu se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje? Není tomu tak. A budeme tedy pokračovat po jednotlivých bodech.

Vracíme se tedy k tisku číslo

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.