(pokračuje Aleš Juchelka)

179.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 849/ - třetí čtení

Já prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan navrhovatel, to je místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který tam už je z předchozího tisku, a taktéž zpravodaj garančního výboru, což je výbor pro zdravotnictví, pan poslanec Tom Philipp. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 849/3, který byl doručen dne 13. března 2025. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 849/4. Nyní se táži navrhovatele, zdali má zájem vystoupit - a já vidím, že ano.

Takže prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mně, abych stručně uvedl návrh novely o veřejném zdravotním pojištění a měl pár drobných komentářů. Jde o komplexní návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonů, jejichž cílem je zlepšit efektivitu systému veřejného zdravotního pojištění, a tím přispět také ke zlepšení dostupnosti hrazených zdravotních služeb. Po diskusi se sněmovní legislativou načtu také legislativně technické úpravy týkající se sladění předloženého návrhu se sněmovními tisky upravujícími mimo jiné i ustanovení, která jsou obsažena v právě pojmenovaném návrhu. Jedná se zejména o sladění se sněmovním tiskem číslo 704, v jehož rámci jsme řešili problematiku sociálně zdravotního pomezí, a také tisků dalších - jenom připomínám, že mimo jiné také rozdělujeme zákon 48 na dva samostatné tisky, kdy zdravotnické prostředky jsou v samostatném tisku, tak, aby mohly být lépe a dynamičtěji schvalovány v průběhu dalších volebních období. Návrh legislativně technických úprav bych pak načetl a přihlásit se k tomu.

Já bych si dovolil jenom okomentovat věc - tento zákon prošel řadou připomínek, ty byly načteny, prošel diskusí, odbornou diskusí a opravdu jsme ho připravovali pečlivě a dlouho a já bych se zastavil u jednoho pozměňovacího návrhu, a (to) u pozměňovacího návrhu, který je velmi diskutován, a sice (volby) pacienta. Já chápu, že ten návrh může budit různé emoce a že se může zdát někomu složitý.

Opakovaně tady v Poslanecké sněmovně v podstatě všichni moji předchůdci se pokoušeli něco podobného načíst. A já bych jenom chtěl znovu vysvětlit, o co nám v tom pozměňovacím návrhu jde. V tom pozměňovacím návrhu nám jde o to, abychom pomohli opravdu celému systému a především občanům, pacientům České republiky. Je to něco, co v řadě zemí funguje a funguje velmi dobře. Já chápu ty obavy, které mnozí máte, a opravdu si myslím, že v tomto případě by bylo dobré, kdybychom nepolitikařili a zamysleli se nad tím, zda pomůžeme, nebo nepomůžeme občanům.

Tento model, který navrhujeme, a opravdu jsme se snažili co nejkorektněji formulovat text toho pozměňovacího návrhu, tak byl připravován velmi dlouho. Funguje v řadě zemí a funguje velmi dobře. Pomáhá vlastně pacientům v jedné věci, aby nemuseli hradit v případě především produktů, které nejsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění, aby je nemusely hradit v celé výši, aby hradili jenom ten rozdíl mezi cenou hrazeného produktu a nehrazeného produktu. Není to jenom odlehčená sádra, není to jenom laser, který se používá při léčbě varixů, ale mohou to být i další výkony, které se mohou kdykoliv objevit a vždycky se objeví, protože tak, jak je systém schvalování hrazené péče nastaven, a nejenom v České republice, ale obecně v celé Evropě, tak probíhá něčím, probíhá schvalovací komisí, kde sedí odborníci, a pokud ten produkt nemá opravdu evidence based důkazy o tom, že zásadním způsobem zlepšuje, zrychluje kvalitu péče nebo zkracuje hospitalizaci, snižuje počet komplikací, tak sice získá C-značku, sice je mu stanovena cena, ale není mu stanovena úhrada zdravotní pojišťovnou. A pak občan, který chce takovýhle produkt využít, tak mu nezbývá nic jinačího, protože česká legislativa se před řadou let změnila zásahem jedné z našich kolegyň, nezbývá mu nic jiného než zaplatit celou částku za ten produkt, často i za výkon s tím produktem spojený.

To mně nepřipadá správné a nikdy mně to správné nepřipadalo, tak jak je správné, aby se platil pouze rozdíl mezi hrazeným a nehrazeným, a v žádném případě aby se neplatila cena za provedení toho výkonu, který by se tak jako tak musel provést, ať už je to zasádrování, nebo tedy fixace té zlomeniny nebo léčba varixů, tak se domnívám, že by to takhle mělo být u všech výkonů. My to známe velmi dobře u léků, známe to velmi dobře u brýlí, bohužel u řady výkonů toto možné není, a to právě ten pozměňovací návrh se snaží napravit.

My máme dvě zdravotní pojišťovny, které mají dceřinky, a mohou dokonce nabídnout na tyto produkty připojištění, mohou řešit i tuto situaci. To zase v současné době bohužel nejde. Mohou si otevřít další pojišťovny dceřinky. To znamená, ten systém se může rozšiřovat.

Já jsem chtěl proto poprosit poslance napříč politickým spektrem, a s mnoha z vás jsem o tom mluvil, mluvil jsem o tom osobně a snažil jsem se osobně vysvětlit ty důvody, zvažte, jak budete o tom pozměňovacím návrhu hlasovat. Já jsem vždy sledoval a vždy se budu snažit, aby byl co nejlepší prospěch pro pacienty. Vždycky mě zajímá situace pacientů a zlepšení péče o ně, zlepšení a zkvalitnění té péče. Koneckonců jsem lékař a celý život nic jiného nedělám, živím se tím. A i z toho důvodu tento pozměňovací návrh je takhle napsán, má tento cíl a má tento zámysl. Prostě aby ten člověk, aby ten občan, aby ten pacient, pokud si zvolí péči, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, platil za tuto péči co nejméně, tedy aby platil pouze ten rozdíl mezi hrazenou a nehrazenou péčí. V žádném případě nezadává tento pozměňovací návrh absolutně žádnou možnost, že by se rozšiřovalo množství nehrazené péče a že by současná plně hrazená péče se mohla stát nehrazenou. Je to opravdu jenom snaha pomoci a snížit cenu té péče, která není hrazena, a vždycky nějaká péče nebude hrazena prostě proto, že systém zdravotního pojištění, Bismarckův systém, je takto nastaven.

Já se omlouvám, že to takhle vysvětluju, ale cítil jsem povinnost to říct, a je samozřejmě na každém z vás, jak budete hlasovat jinak. Jsem chtěl na závěr velmi poděkovat za hlasování o předchozí legislativě a vážím si té podpory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji, pane ministře. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní poslankyně Romana Bělohlávková. (K ministru Válkovi.) A vy také chcete teď vůbec v rozpravě s přednostním právem? Tak prosím. Promiňte, paní poslankyně. Pan ministr má přednost.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Omlouvám se, paní poslankyně, že vás předbíhám, ale ta legislativně technická úprava je na hranicích mých schopností to přečíst. Takže pokud ještě jsem plný energie...

Vážené poslankyně, vážení poslanci, z důvodu přijetí sněmovního tisku číslo 704, senátní tisk číslo 27, který mimo jiné novelizuje také zákon o veřejném zdravotním pojištění, je potřeba přijmout legislativně technické změny, které reflektují nově upravené znění zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, aby nyní navrhované změny navazovaly na aktuální právní stav.

Sněmovní tisk číslo 849 v rámci legislativního procesu předběhl rovněž sněmovní tisk číslo 798, novelu zákona o zdravotních službách, na jehož znění původně tento tisk reagoval, a proto se navrhuje provést nezbytné legislativně technické změny, úpravy také v tomto ohledu.

Konkrétně navrhuji v části první čl. I:

V bodě 29 nahradit slova "pokud nestanoví" slovy "nestanoví-li" tak, aby formulace ustanovení byla stejná jako v bodě 24.

V bodě 34 ve slovech vkládaných za slovo "nepřiznal" za slovo "nebo" vložit slovo "je". Jde o úpravu pro větší srozumitelnost.

V bodě 39 upravit větu, kterou se přečíslí odstavec, neboť § 15 má odstavců 17, nikoli 18. Návrh při svém předložení navazoval na sněmovní tisk číslo 798, novela zákona o zdravotních službách, kde se s novým odstavcem v daném ustanovení počítalo, nicméně, jak jsem již zmínil, sněmovní tisk číslo 849 novelu zákona o zdravotních službách předběhl.

Zrušit bod 45, neboť ustanovení již vkládaná slova obsahuje.

V bodě 58 na konci písmene d) tečku nahradit čárkou, protože následují další pododstavce.

Zrušit dosavadní novelizační bod 59, a to opět z toho důvodu, že sněmovní tisk číslo 849 předběhl v rámci legislativního procesu sněmovní tisk číslo 798, novelu zákona o zdravotních službách, na jehož znění rušený bod reagoval. Případná legislativně technická úprava bude provedena až v rámci tisku číslo 798.

V bodě 213 v novém ustanovení § 39 v odstavci 1 v poslední větě za slova "pátým dnem po" vložit slovo "jejím". Jedná se pouze o stylistickou úpravu.

V bodě 216 doplnit větu: za číslo "30" se vkládá slovo "kalendářních". Jde o upřesnění, že se jedná o dny kalendářní.

V bodě 240 upravit označení pododstavců; písmeno g) nahradit písmenem h) a písmeno f) písmenem g). Tato úprava zohledňuje změny, které byly ve znění zákona o veřejném zdravotním pojištění provedeny nedávno schváleným sněmovním tiskem číslo 704, v jehož rámci byla řešena problematika sociálně-zdravotního pomezí. Daným tiskem došlo k vložení nového písmene, a tedy je nutné na tuto skutečnost legislativně technicky reagovat také v tomto sněmovním tisku.

V bodě 241 rovněž upravit označení pododstavců; písmeno f) nahradit písmenem g) a písmeno e) nahradit písmenem f).

V bodě 242 slova "a slovo "nebo" se zrušuje" zrušit, neboť zrušované slovo se v ustanovení § 46 odst. 2 písm. c) nevyskytuje.

Za dosavadní novelizační bod 242 vložit nový novelizační bod 242a, kterým se v § 46 odst. 2 zruší písmeno e).

Jde o legislativně technickou úpravu navazující na změnu obsaženou ve sněmovním tisku číslo 704.

V bodě 243 označení pododstavce písmenem f) nahradit písmenem h). Opět jde o legislativně technickou úpravu v návaznosti na sněmovní tisk číslo 704.

V bodě 246 slova "vkládají slova" nahradit slovy "vkládá slovo".

V bodě 254 slova "krajským úřadem, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví" nahradit slovy "krajským úřadem, nebo 2 zástupci krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení na sociálně-zdravotní lůžkovou péči, a zástupce Ministerstva zdravotnictví". Zde se jedná o to, že sněmovní tisk číslo 704 změnil textaci daného ustanovení zákona tak, že do něj doplnil dva zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrová řízení na sociálně-zdravotní lůžkovou péči. Tedy jde čistě o aktualizaci daného bodu, aby text, na nějž se odkazuje, byl v souladu s právní úpravou přijatou v rámci sněmovního tisku číslo 704.

V části sedmé článek XI písmeno a) číslo 242 nahradit textem "242a". Jde o úpravu účinnosti, a to v souvislosti se změnami, které byly v zákoně o veřejném zdravotním pojištění provedeny již zmíněným tiskem 704.

V případě schválení pozměňovacího návrhu vedeného pod číslem sněmovního dokumentu 6086 a ve sněmovním tisku číslo 849/3 označeného jako F1 navrhuji slova "V § 13 se doplňují odstavce 3 a 4" nahradit slovy "V § 13 se doplňují odstavce 3 až 5." Jedná se o technickou úpravu zohledňující počet odstavců.

V případě schválení pozměňovacího návrhu vedeného pod číslem sněmovního dokumentu 6087 a ve sněmovním tisku číslo 849/3 označeného jako F2 navrhuji slova "V § 11 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo "nebo" a vkládá se písmeno d)" nahradit slovy "V § 11a odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo "nebo" a doplňuje se písmeno d)". Jde o uvedení správného ustanovení, do něhož má být nové písmeno d) vloženo.

To je vše z legislativně technických úprav. Omlouvám se. (Konzultace s legislativou.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak ještě počkáme chvíli a mezitím řeknu, že pan poslanec Matěj Ondřej Havel ruší svou omluvu, poněvadž je přítomen.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak ještě tedy musím jednu úpravu udělat. Byl to bod 7. V bodě 213 v novém ustanovení § 39 v odst. 1 a tak dále jsem udělal chybu, tak teď načtu správně tento bod. V bodě 213 v novém ustanovení § 39zj v odst. 1 v poslední větě za slova "pátým dnem po" vložit slovo "jejím". Jedná se pouze o stylistickou úpravu.

A slibuju, že už nebudu vystupovat. Děkuji za trpělivost, že jste to vydrželi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Romana Bělohlávková, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že moje pozměňovací návrhy, které se snaží zavést označování těhotenských testů nabídkou pomoci neočekávaně těhotným ženám, vyvolaly spoustu emocí a velké diskuse, a bohužel musím říci, že velmi negativní emoce, jsem se rozhodla vás požádat o stažení mého pozměňovacího návrhu, který je nahrán v systému jako sněmovní dokument 6337, který zavádí označování těhotenských testů odkazem na internetové stránky poradenství sociálního a právního charakteru zaměřené na zachování těhotenství.

O to naléhavěji vás chci poprosit o podporu druhého pozměňovacího návrhu, který je v systému jako sněmovní dokument 6340 a který zavádí označování těhotenských testů odkazem na internetové stránky provozované Ministerstvem zdravotnictví.

V rámci těch diskusí, které proběhly, jsem byla upřímně, mile překvapena tím, jak pozitivně je veřejností Ministerstvo zdravotnictví vnímáno a jak je pro většinu lidí zárukou objektivity, profesionality a nestranného přístupu. Takže bych ráda v rámci tohoto ponechala v systému pouze pozměňovací návrh, který vlastně je veden tou myšlenkou, že tyto stránky bude provozovat Ministerstvo zdravotnictví, a tím bude naplněn požadavek mnoha kritiků mých pozměňovacích návrhů.

Já vám děkuji za pozornost a ještě jednou prosím o podporu mého v tuto chvíli již téměř jediného pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli poprosím paní kolegyni Maříkovou, připraví se pan kolega Síla. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, pan ministr Válek to už tady načal, když obhajoval svůj pozměňovací návrh, který předkládá spolu s poslankyní Zdeňkou Němečkovou za ODS. Ten návrh, který má umožnit pacientům připlácet si za takzvanou lepší zdravotní péči nebo na materiál, se na první pohled může zdát jako krok k větší svobodě volby a zvýšení kvality zdravotní péče. Ale ve skutečnosti však tento návrh přináší celou řadu rizik, která pan ministr tady nezmínil, která by mohla oslabit principy rovnosti a dostupnosti, na kterých naše zdravotnictví stojí.

Základní myšlenkou veřejného zdravotnictví je rovnost, tedy princip, že každý občan má mít přístup ke kvalitní zdravotní péči bez ohledu na svůj majetek či příjmovou situaci. Zavedením možnosti připlácet si za lepší péči nebo materiál se však tento princip narušuje. Otevření prostoru pro komercializaci zdravotnictví vytváří dvě kategorie pacientů. Ty, kteří si mohou dovolit zaplatit více, a ty, kteří prostě na to nemají. Tento krok by vedl k postupnému snížení důvěry ve spravedlnost tohoto systému a mohl by vyvolat pocity nespravedlnosti a frustrace mezi pacienty, kteří by měli pocit, že dostávají méněcennou zdravotní péči. Zdravotní péče by měla být poskytována na základě zdravotního stavu pacienta, nikoliv na základě toho, jak je naditá jeho peněženka. Lékařská rozhodnutí musí být odborná a nezávislá. Jakmile však vstoupí do hry možnost finančních příplatků, existuje riziko, že se léčba začne řídit spíše ekonomickými zájmy než těmi medicínskými. Tento trend by mohl ohrozit samotnou podstatu lékařské profese a důvěru pacientů v nestrannost lékařů.

Návrh umožňující připlácení je faktickým krokem k privatizaci části zdravotnictví. I když autoři tvrdí, že jde jen o rozšíření možnosti, realita může být ve skutečnosti úplně jiná. Postupná komercializace může vést k tomu, že se základní standard péče začne postupně snižovat, zatímco kvalita se přesune do sféry placených služeb. To by mohlo vyústit ve dvě kategorie zdravotní péče, kde základ bude znamenat minimální standard a kvalitní péče bude dostupná jen pro bohaté. Ty nůžky se začnou prostě postupně rozevírat, vidíme to i v jiných oblastech, a začne se to, co je standard, posouvat směrem dolů.

Zavedení příplatků s sebou nese i další riziko vytvoření psychologické bariéry mezi pacienty. Ti, kteří si nemohou připlatit, mohou začít pociťovat stud nebo méněcennost. Může vzniknout atmosféra, kde si pacienti začnou myslet, že kdo neplatí, nedostane to nejlepší. Tato tichá diskriminace může vést k nižší důvěře v systém a k pocitu, že chudší občané jsou prostě méněcenní. Pan ministr Válek se už v minulosti několikrát nechal slyšet, že vznikne takzvané komerční připojištění, které by mohlo krýt právě tyto nadstandardní služby nebo materiály. Tento záměr však jen potvrzuje, komu by návrh skutečně prospěl. Nikoliv pacientům, ale komerčním zdravotním pojišťovnám.

Místo aby stát investoval do posílení veřejného systému, otvírá se cesta pro ziskový sektor, který bude profitovat z nerovností a rozdílů mezi pacienty. Ti, kdo si komerční připojištění nebudou moci dovolit, zůstanou odkázáni na základní péči, zatímco ostatní si zaplatí vyšší standard. Výsledkem nebude kvalitnější zdravotnictví pro všechny, ale jenom pro vyvolené. A k tomu by veřejná zdravotní péče nikdy neměla směřovat.

Návrh pana ministra Válka a paní poslankyně Zdenky Němečkové se tváří jako krok směrem k větší svobodě a kvalitě péče. Ve skutečnosti však otevírá dveře k postupné komercializaci zdravotnictví, která může mít zásadní negativní dopady na rovnost, dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro všechny. Zdravotnictví by mělo být službou založenou na solidaritě, odbornosti a rovnosti, nikoliv na tržních principech. Jakmile jednou toto prolomíme, tak nebude cesty zpět.

A proto apeluji na všechny poslance, aby tento návrh nepodpořili, protože potřebujeme zdravotnictví, které chrání všechny, a nejen ty, kteří si za to mohou zaplatit.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli pan kolega Brázdil s faktickou poznámkou. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Děkuji za slovo. Možná kdyby teď někdo seděl u televize a poslouchal to, tak si řekne, jejda, a to jako já si nebudu moct už teď zaplatit za pokoj sám pro sebe, za jiné jídlo, za barevnou televizi? To ne, prosím. Jenom abyste si uvědomili, tady se jedná o péči, tedy něco, co by mělo být vždy nabídnuto každému z nás, to nejlepší. Ale ty hotelové věci, ty hotelové služby, tak ty samozřejmě, pokud na to máte a chcete mít jinou stravu, chcete mít pokoj sám bez dalšího pacienta, tak tam tohleto se toho netýká.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli pan poslanec Síla, který je přihlášen v rozpravě. Vážený pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tady tato novela zákona (č.) 48 je velmi důležitý a přelomový vlastně zákon. Jde o zrušení, jak už tady bylo jednou řečeno, takzvaného paragrafu Fišerové, to znamená ustanovení nadstandardu a standardu, přičemž tento zákon nebo tato novela v žádném případě nedefinuje, co je to standard a co je to nadstandard. A to je základní problém celé té novely.

My si musíme totiž uvědomit, že existuje ve zdravotnictví, jak říkala moje předřečnice, jakási equita, to znamená, musíme se rozhodnout my všichni, uvědomit si, jestli je zdraví jako takové komodita, s kterou se dá obchodovat, to znamená, jestli já můžu prodávat a nakupovat něco, o čem já nemám vlastně sebemenší ponětí, co kupuju nebo co platím. Existují takzvané informované souhlasy. Ten informovaný souhlas je sice moc krásná věc, ale každý z nás lékařů, kteří popisujeme ty informované souhlasy, ví, že to v žádném případě nevyskytuje nebo neposkytuje nebo nezachycuje veškerou problematiku té dané diagnózy nebo toho daného problému, který se řeší.

Problematika informovaných souhlasů je velmi složitá. Je to právní záležitost. A dělá se to jenom proto, aby to zdravotnické zařízení bylo jakýmsi způsobem chráněno. Ale když se zeptáte právníků, tak zjistíte, že vlastně to zdravotnické zařízení není chráněno, protože není možno uvést do informovaného souhlasu všecky možnosti nebo všecky problémy, všecky možné komplikace, všecky možné konsekvence, které přináší zdravotní výkon.

Je to problém rozhodnout, zda je zdravotní péče komerční služba tak jako třeba kadeřnictví, pedikúra nebo opravárenství aut tak, aby se daly jaksi uzavírat smlouvy o prodeji a koupi. To je zásadní problém ve zdravotnictví.

Druhý zásadní problém ve zdravotnictví je stanovit, když už by k tomu došlo, že by byla část zdravotní péče komercionalizovaná, rozhodnout, co je to ten standard a nadstandard, to znamená, co jsou zdravotní pojišťovny povinny hradit ze všeobecného zdravotního pojištění a co už nejsou povinny hradit ze zdravotního pojištění. Ten základní problém třeba tady tato novela vůbec neřeší.

To znamená, že zdravotní pojišťovny se na příští rok mohou rozhodnout, že nebudou hradit třeba žlučník, operaci žlučníku, že si to prostě budou hradit pacienti sami. To tam prostě není nijak limitováno, tady tento problém. Vyhlásí, že to je nadstandard - operace žlučníku, a budete si to platit sami. Tak to funguje. Tato novela je takhle zmršená, s odpuštěním, jo?

To znamená, já osobně si myslím, že by se mělo ze zásady, zásadně by se tady tento zákon měl celý přepracovat a měl by se vrátit do druhého čtení a kompletně tam zrušit řadu věcí.

A já vám řeknu konkrétní příklady, co jsem si jenom tak vypíchl pár příkladů, které by se měly, nebo které jsou vyloženě prokorupční a které jsou příčinou, proč nejsou ve zdravotnictví peníze, proč jsou uměle různými penězovody vytahovány peníze ze zdravotního systému, a potom není na zdravotní péči, není na prostředky, není na léky, není na nic, není na platy zdravotníků. A to je celý problém zdravotnictví.

A ten problém zdravotnictví funguje už od devadesátých let, kdy se rozhodlo ODS a TOP 09, nebo tenkrát to byla Unie svobody nebo která to byla strana, že zprivatizují zdravotnictví. A domluvil se tenkrát ministr financí s prezidentem stomatologické komory, že ustanoví stomatologii jako pilotní projekt, který nám ukáže, jak budou lidi reagovat na to, že 40 let nemuseli platit za zdravotnictví vůbec nic, a najednou by měli za něco platit. Od těch devadesátých let, kdy bylo hrazeno ze zdravotního pojištění 92 procent všech výkonů, jsme došli dneska do té polohy, že je ve stomatologii hrazeno ani ne 20 procent výkonů. Zbytek si musí doplácet pacient. Mimochodem, toto je jedna ze zásadních nebo z hlavních příčin nedostatku zubařů v regionech, které jsou strukturálně postiženy.

Je to základní problém našeho zdravotnictví - privatizace a komercionalizace zdravotnictví, která má zrušit dosavadní dobře fungující solidární systém, který funguje padesát, šedesát let a funguje dobře.

Tento problém, nebo tady tuto snahu o zavedení nadstandardu, to není první snaha ODS. To už se vedlo v devadesátých letech. Potom to vedl Julínek v prvním desetiletí tohoto století. Potom to vedl ministr Heger v druhém desetiletí. No a teďka to máme zase tady na pořadu dne.

Ale co bych chtěl zdůraznit jako několik bodů, pro které to nelze schválit a pro které se to musí přepracovat. Základním důvodem, proč je možnost vyvádět peníze ze zdravotnictví a proč je možno platit některým privátním zařízením podstatně vyšší částky za některé výkony než jiným zdravotnickým zařízením je § 17 tohoto zákona nebo této novely, odst. 5, který říká, že je možno uzavřít smlouvu, pokud se nedohodnou poskytovatel a zdravotní pojišťovna, tak tato smlouva může být uzavřena takzvaně jinak. Ta věta tam je.

Co to znamená? To slovo jinak znamená velmi prokorupční potenciál pro majitele zdravotnického privátního zařízení, který vezme kufr peněz - já neříkám, že to tak chodí, ale ta možnost tu je - vezme kufr peněz, zajde za ředitelem zdravotní pojišťovny a domluví se s ním, že mu namluví, nasmlouvá třeba 200 vyšetření magnetické rezonance za měsíc oproti státnímu zařízení, kde ten ředitel nemá ten kufr peněz, a tomu nasmlouvá 100 vyšetření magnetické rezonance.

A to je důvod, proč jsou dlouhé objednací doby na různá vyšetření, na různé výkony a tak dál, proč v privátních zařízeních jsou kratší termíny na objednání těchto vyšetření.

Já vám řeknu jeden konkrétní příklad. Momentálně je Ostrava oblepená plakáty Revírní bratrské pojišťovny zdravotní - zajistíme vám vyšetření magnetickou rezonancí do 14 dnů - přičemž je ve všech zařízeních ostatních jako státních objednací doba dva až tři měsíce na vyšetření magnetickou rezonancí. Já jsem po tom pátral, jak je možné, že zrovna dvěstětřináctka, která není nejbohatší pojišťovna, má zrovna těch 14 dní, že to zajistí. A tak jsem se ptal pacientů, jestli je to pravda, a zjistil jsem, že je. Tak jsem začal zjišťovat, s kterými zdravotnickými zařízeními ta dvěstětřináctka to má nasmlouváno. No, a zjistil jsem, že jsou to čtyři zařízení konkrétní, nechci je tu jmenovat, ale jsou to všecko privátní zařízení, zařízení privátních majitelů. A to je to, o čem já tady mluvím. Protože tito dostali speciální smlouvy, speciální peníze na to vyšetření.

Konkrétně abyste věděli, o čem mluvím. Třeba cena jednoho vyšetření hlavy - magnetické rezonance hlavy - stála před deseti lety 5 000 korun. Platila pojišťovna, možná to by nám tady řekl pan ministr, kolik se ta cena teď zvedla. Ale 5 000 korun dostali prostě za každé vyšetření hlavy. A jestliže já mám těch vyšetření možnost provést, já nevím, za měsíc 20 nebo 30, tak dostanu od zdravotní pojišťovny nasmlouvaných 20 - 30 vyšetření, to znamená, na to dostanu finanční částku. A jestliže to soukromé zařízení dosáhne na 100 vyšetření, tak dostane prostě zaplaceno na 100 vyšetření. A mezi námi, ta situace je taková, že magnetická rezonance zhruba přijde na 36 milionů plus minus podle softwaru, podle vybavení. Jedno vyšetření, třeba to hlavy, stojí 5 000 korun. Když se spočítají všechny náklady, které kolem toho jsou - a ty jsou poměrně vysoké, protože to potřebuje chlazení, potřebuje to, já nevím, co všecko, tam ty provozní náklady jsou dost vysoké, nicméně když se odečtou všecky náklady provozní, tak pořád tvoří magnetická rezonance zhruba 50procentní zisk. To znamená, ona má životnost osm let a do čtyř let tyto náklady jsou zaplaceny a po další čtyři roky ten privátní vlastník vydělává, to znamená, z těch 36 milionů má polovinu v kapse. Je to velmi snadné podnikání. Velmi dobře se podniká ve zdravotnictví za předpokladu - pozor - když si domluvím s příslušnou zdravotní pojišťovnou, aby mi to hradila, to znamená, abych měl smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Pokud se mi to podaří, tak mám zajištěný byznys, jaký jsem neviděl.

Toto v ocelářství určitě není. Vy se smějete, ale ono to není k smíchu. Já jsem totiž třeba byl u vzniku Agelu. Já mám konkrétní informace ze správní rady, když vznikl, kdy došlo ke katastrofální krizi v ocelářství, kdy Čína začala vrhat na trh spoustu oceli a Třinecké železárny začaly padat do minusu. A oni se sešli a rozhodovali se, v čem podnikat, aby nahradili ty díry. No a jeden, co tam byl ze zdravotnictví, jim řekl - no, ve zdravotnictví se točí zbytečných 260 miliard. Tam by bylo dobrý si uloupnout a můžeme všecky ty díry zahradit, zaplnit. A v tak vznikl Agel, vážení, abyste to věděli všichni, kteří to nevíte. Abyste si nemysleli, že já to cucám z prstu, já to mám od člověka, který v té správní radě seděl a tu informaci mně mezi čtyřma očima řekl.

A já bych se chtěl vrátit zase zpátky tady k této novele zákona, proč ji chci navrhovat na vrácení do druhého čtení a na kompletní přepracování. Tam totiž jde o to, že se nejen dají nasmlouvat různé výkony různým zařízením a bez jakékoli kontroly Ministerstva zdravotnictví, bez jakékoli kontroly kohokoliv, prostě jenom jinak se nasmlouvají ty zdravotní výkony. A sice je to posichrované tím, že současně platí další paragraf. Podle § 17 odst. 9: Zdravotní pojišťovna zveřejní smlouvu podle odst. 1 a odst. 7 písm. a) bodu 2, 3 a písm. d), a sice - když vám to vyjmenuju, ten odst. 7 bod 1 -  je ke zveřejnění vynechána - pozor - ke zveřejnění vynechána výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za hrazené služby lékárenské péče, za léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky. To znamená, že nemusí být zveřejňovány všecky kšefty s léky a se všemi zdravotnickými prostředky. Tato novela tomu brání nebo legalizuje to, aby se to bránilo.

Za druhé, odst. 7 písm. d) - je zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit pouze skutečnost, že se se skutečným poskytovatelem dohodla na jiném způsobu než na výši úhrady. - To je to, jak já jsem řekl předtím, že se domluví jinak.

A za třetí, s čím nemůžu souhlasit a co má vyloženě prokorupční potenciál, je odst. 2, kdy zdravotní pojišťovna zveřejní zvláštní smlouvu - pozor - zvláštní smlouvu, tak se to nazývá, z níž vyplývá způsob a výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli sociálních služeb za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb. Přičemž - pozor - zdravotní pojišťovna nemá povinnost zveřejnit informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných zákonů, to znamená, je to vlastně obchodní tajemství při obchodování, přitom s našimi, námi placenými, každého z nás, daněmi, protože zdravotní pojištění není nic jiného než zdravotní daní.

Vzhledem k jmenovaným výrazně prokorupčním ustanovením navrhuji novelu zákona vrátit zpět do druhého čtení k přepracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Zaznamenal jsem, budeme to určitě hlasovat po skončení rozpravy. V tuto chvíli v ní pokračujeme a pan poslanec Kamal Farhan... Ne, pardon, paní poslankyně Olga Richterová je s přednostním právem v tuto chvíli připravena se svým vystoupením, poté v pořadí pan poslanec Farhan, pan poslanec Janulík, pan poslanec Brázdil a paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já budu stručná, pane poslanče. (K poslanci Farhanovi, který už mířil k mikrofonu.) Já se chci vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který podáváme za klub Pirátů, a já osobně ho podávám opakovaně, již v minulém volebním období jsem se tomu tématu věnovala, a to je, že z veřejného zdravotního pojištění dnes nedostávají dostatečnou pomoc ženy, které v období po porodu, v období šestinedělí potřebují pomoc doma.

A proč doma? Protože to je velmi citlivé období, období, kdy se sžívá žena s novorozeným dítětem, a současně období, kdy obrovský počet žen třeba má po velké břišní operaci, což je císařský řez, nebo má nějaká poranění. Takže opravdu vzhledem k tomu, jak veliký dopad má kvalitní období šestinedělí i na ten budoucí vztah s dítětem a jak veliký dopad má taky na prevenci nějakých závažnějších stavů, tak si myslím, že by to byly dobře investované peníze.

Co tedy dlouhodobě podporujeme a chceme, je zjednodušení systému té úhrady péče pro porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění. Chceme tak zlepšit dostupnost té péče v šestinedělí pro všechny ženy. Dnes je to dostupné pro ty, kdo jsou samoplátci, kdo si to sami hradí. Ale co je bariéra, kdo chce mít příspěvek od pojišťovny, tak tam musí být takzvaná indikace lékařem, čili i žena, která je prostě po porodu doma a ví, že by potřebovala poradit s kojením, poradit s ošetřováním - třeba s hojením jizev a podobně, tak tato žena na činnosti, ke kterým je porodní asistentka jako vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický pracovník plně vyškolena, tak nejdřív si musí zajisti tu žádanku, tu indikaci lékařem a až poté tam může mít ten příspěvek od pojišťovny.

To nedává smysl, když se dá regulovat, aby to byly třeba maximálně tři ty návštěvy v šestinedělí, je tam to časové ohraničení, dalo by se to regulovat počtem, kolik jich může být, aby to nebylo bezbřehé, a současně by to bylo mnohem vstřícnější pro fyziologický proces, kterým porod může být, a pro to období, kterým je šestinedělí.

Co se týče té jaksi důležité péče v těhotenství v šestinedělí, tak je potřeba říct, že do péče porodních asistentek spadá také sledování nejenom zdravotního stavu žen, ale také podpora a edukace v péči o novorozence. Samozřejmě včetně té podpory kojení a předcházení komplikacím souvisejících s kojením, což je v tomto období velice citlivé a i relativně časté, nějaké záněty a podobně, a potom další preventivní úkony.

Co je za mě jádro pudla, že dneska ženy v Česku zůstávají v tom domácím prostředí bez nějaké systematičtější podpory a opory. Přitom se jasně ukazuje z dlouhodobých výzkumů, z dat Světové zdravotnické organizace a dalších, že pomáhá takzvaná kontinuální péče. Kontinuální péče poskytovaná ideálně i v předporodním a poporodním období toutéž osobou, tou vysokoškolsky vzdělanou porodní asistentkou. A co je dobrá zpráva - v současné chvíli v Česku existuje několik porodnic, které na tomhle pracují a ženám, které u nich porodily nabízejí alespoň tu jednu poporodní návštěvu. Ale většina žen jenom odchází z porodnice s informací, že se má prostě objednat ke svému gynekologovi nebo gynekoložce. Prostě je na to sama a má když tak někam dojet. Jenže nejprve dojet k nějakému lékaři, ten indikuje ty potíže, napíše tu indikaci... To prostě nejenom prodlužuje dobu řešení, ale vlastně dále zatěžuje systém.

My jsme přesvědčeni, že i s demografickou změnou, a sice s úbytkem kvalifikovaných lidí v jakémkoliv oboru, je potřeba myslet na to, že potřebujeme ulevit lékařkám a lékařům, máme posílit ty nelékařské zdravotnické profese. A ještě jednou připomenu, vedle toho vysokého počtu císařských řezů, tak z porodnice zhruba 20 procent žen odchází s problémy s kojením a těch zhruba 25 procent je po operaci typu císařský řez, která vyžaduje následnou péči.

To jsou všechno věci, se kterými potřebují nejenom pomoci, ale kde je i vhodný monitoring a prevence komplikací a ne vždy je nutné jezdit k lékaři. To je tedy gró toho našeho pozměňovacího návrhu. Je to gró doplnění, aby se vlastně rozšířily kompetence toho, na co jsou již dnes porodní asistentky vyškolené, co dělají v jiných zemích západní Evropy. A jestli chceme skutečně na západ, tak součástí toho je i nezapomínat na ženy, protože to je prostě jenom polovina populace, které se týká tento návrh. Tak prosím, mysleme na to, že v tom citlivém období šestinodělí se vyplatí maximální podpora. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana kolegy Brázdila. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já jsem pochopil, co chcete říct, ale nezdá se vám to divné, když vlastně pacientka, v tomto případě tedy žena po porodu, si bude sama říkat, co chce, co jí má kdo hradit? My tady máme takový systém, který vlastně někdo to musí indikovat... Když chcete, já nevím, máte pocit, že jste nemocná, tak v tento moment jdete k lékaři a on řekne ano a napíše antibiotika. Oni se nedají koupit tak, že řeknete v lékárně já chci antibiotika. Někdo to indikuje, má to spoustu ochranných věcí. Ta žena po porodu si často může myslet, že potřebuje to či ono, a ono je to úplně normální, nic nepotřebuje. A o tom, jestli to potřebuje rozhoduje někdo... Tak jako v právních oblastech vám radí právník, tak v té medicíně to dělá někdo, kdo má ty informace, to je ten lékař. Jinými slovy to, že si nemůže ta každá žena říct to chci, to nechci a já bych chtěla nikoho, tak prostě se jenom dojde k lékaři - vy říkáte, že je problém, aby tam zašla - tak její návštěvní služba, ale dobře, dá se to nějak ošéfovat tak, aby jí to někdo indikoval. A jistě jí nikdo nebude upírat, že by nemohla mít nějakou asistentku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. S faktickou se hlásí paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. Tak já jenom ještě jednou dovysvětlím to, co už jsem říkala, a sice že právě proto, že to období šestinedělí je nesmírně citlivé, dojde ke spoustě změn a současně je to období, kdy zejména prvorodičky samozřejmě nevědí, čím budou procházet, prostě je to všechno nové. Tak ano, je potřeba i poradit a pomoci s věcmi, kde tady pan poslanec před chvílí říkal ta žena nemá žádnou potřebu, jen neví - něco takového zhruba parafrázuji. Ale to je přesně ono, my předejdeme spoustě komplikací, když to odborné poradenství bude dostupné.

A co se týče té bariéry, tak o tom jsem mluvila právě proto, že v jiných zemích je nějaký počet těch návštěv, který je hrazený z veřejného pojištění bez té indikace lékařem. My bychom navrhovali tři návštěvy maximálně v tom období šestinedělí, a to prostě proto, že to naprosté většině lidí stačí. Garantuji vám, že to je přesně ten druh věci, návštěva doma v období, kdy každý chce být pokud možno v klidu, že si prostě to rozmyslí, jestli to potřebuje nebo ne. To není věc, co by si někdo jen tak z plezíru domlouval, že potřebuje návštěvu, poradu s kojením, poradu s péčí o hojící se jizvu a podobně.

A poslední věc - právě k tomu jsou ty porodní asistentky také kvalifikované, aby poznaly, kdy se na to mohou podívat a pomoci samy a kdy už skutečně je potřeba odeslat dotyčnou ženu k lékaři a kdy prostě nestačí ta dopomoc v tom domácím prostředí.

Jenom shrnu situaci, kdy máme zhruba čtvrtinu žen po císařském řezu a zhruba 20 procent žen, co přímo z porodnice odchází s problémy s kojením, s dokrmy a tak dále. Tak když víme, jak významně zdravotně prospěšné kojení je, jak je skvělé i pro vztah matky a dítěte, tak to máme podpořit všemi možnými způsoby. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli paní poslankyně Romana Bělohlávková s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, mě jako pediatra zatahalo za uši to, že by porodní asistentky měly pomáhat s péčí o novorozence. Novorozenec je velice křehké stvoření a jistě tady kolegové zdravotníci mi dají zapravdu, že kolem něho našlapují i odborníci velice opatrně. A my máme samozřejmě institut takzvaných záchytů a návštěv dětských sester právě u novorozenců a myslím si, že to vykonávají sestry, které jsou opravdu erudované, zdravotně zdatné a dokáží se k různým problémům těch novorozenečků postavit.

Ale to, že by toto měly nějakým způsobem suplovat nebo nahrazovat porodní asistentky, si myslím, že po odborné stránce by bylo naprosto, naprosto špatně. Já bych vnímala jako pozitivní to, že by mohly pomoci té mamince v případě nějakých problémů s kojením, nicméně na to už nám dneska funguje řada laktačních poradkyň, takže ani zde to místo úplně nevidím a opravdu si nejsem jistá, jestli domácí návštěva může plnohodnotně nahradit návštěvu v ordinaci gynekologa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Další faktickou má pan kolega David Kasal. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já navážu na svoji ctěnou kolegyni, paní doktorku. Je to tak, jako je řada nemocnic, které mají svoji laktační poradnu. Maminky jsou zaučovány v rámci pobytu v porodnici, v kojení. To, jestli to někde není, to není jakoby problém toho, abychom to nahrazovali laktačními poradkyněmi. Navíc po té zkušenosti, které mám, kdy tedy u nás všechny sestry prošly tímto kurzem, tak je velmi citlivé to, aby radila jedna osoba, takže je spíš lepší nastavit službu tak, aby ta nemocnice, respektive ta porodnice, tu službu poskytovala. A navíc, jestli se nemýlím, tak z roku na rok nebo během dvou let klesly porody o 30 procent, respektive o 30 tisíc na 80 tisíc porodů a bude se hledat náplň vlastně pro ty porodnice jako takové. Takže z hlediska toho zavádět novou službu a tak, jak už to řekla kolegyně, nevidím tam prostor.

Navíc v současné době v řadě případů jsou i alergické reakce při kojení mateřským mlékem, které nezpůsobuje samozřejmě to mateřské mléko, ale to, co ty maminky jedí.

A ta porada je potom velmi komplikovaná i v tom, jakým způsobem má být ta žena vyživována. Takže fakt se omlouvám, jak tady bylo řečeno, novorozenec je velmi křehké stvoření a s tím, jak se posouvá moderní svět a změna stravování, tak se dostáváme k novým problémům, které musí ten lékař řešit.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. V tuto chvíli. Kamal Farhan se dostává na řadu v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Tak, děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, já budu stručnější, než jsem byl ve druhém čtení, kde jsem vystupoval nějakých 40 minut. Budu podstatně kratší, ale přesto si ještě dovolím okomentovat některé věci týkající se této novely a samozřejmě i některé pozměňovací návrhy.

A znovu tady chci říct, protože pak se dozvíme něco úplně jiného, pan ministr říkal na začátku, novela je zcela klíčovým krokem k posílení podpory prevence a zaměřuje se na zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Tato novela přináší velmi zásadní změny v organizaci zdravotní péče. Já jsem rád, já jsem pozorně poslouchal úvodní slovo pana ministra, kdy vlastně v jednom svém vystoupení říkal, že je to klíčový krok. A tentokrát vlastně přečetl začátek důvodové zprávy, to jsem tady měl připraveno, že vlastně v té důvodové zprávě se píše, že cílem předkladatele není měnit zásadně základní pravidla systému veřejného zdravotního systému (?) pojištění, ale nastavit aspoň takový rámec právní regulace, který potenciálně zlepší jeho efektivitu a tím přispěje i ke zlepšení dostupnosti hrazení zdravotních služeb.

Tady jsem chtěl ukázat, že celá věc, nebo celý ten proces přijetí, přijímání toho zákona 48, těch změn, je vlastně v naprostém chaosu. To znamená, chvíli mluvíme o bombastických, zásadních změnách, a pak mluvíme o tom, že nemá ambici měnit základní pravidla. To jsou takové základní rozpory, ale na to se stejně nedozvíme žádnou odpověď.

Co se týká... Krátce k oblasti prevence. Zase, bombastická slova, velká očekávání, ale v nejbližších letech úplně nepoužitelná. Neřeší to vůbec časovou ani lokální dostupnost lékařů. Ministr říká: Navýšení nového příspěvku, bonusu na prevenci bude vázáno na řádnou péči o vlastní zdraví, bude to sledovatelné a bude to měřitelné. Pokud má pacient opravdu zájem o vlastní zdraví a prevenci, jak mu reálně stát či pojišťovna aktivně umožní podstoupit prevenci? Milion obyvatel nemá svého praktika. Jak ho pomůže pojišťovna občanovi zajistit? Jak obyvatelům pomůže stát či pojišťovna najít zubaře, aby mohl podstoupit tu hrazenou prevenci?

Takže tady samozřejmě na něco vzniká nárok, můžete uplatnit bonus na nějaké doplatky, ale vy vlastně nemáte... Milion lidí nemá svého lékaře. Ale na to tato novela neodpovídá. Takže je to stejně jako s čerpáním hrazené zdravotní péče, u prevence dojíždíme na to samé. Je hezké mít nějaký nárok, ale k čemu, pokud nemáme možnost ten některý nárok uplatnit?

Ještě bych se krátce zastavil u fondu obecně prospěšných činností, což je nový speciální fond určený vlastně k poskytování peněz různým organizacím. Je to vyvádění peněz ze systému zdravotního pojištění. Je to speciální fond, kam může pojišťovna dát až 0,5 procent svých příjmů z pojistného. Celkem se tím ve všech pojišťovnách vyčlení cirka dvě a půl miliardy korun. Co se s těmi penězi bude dít?

Z fondu se má platit například specializační vzdělávání lékařů a jiných zdravotnických pracovníků. Mně tohle přijde jako z toho nejhoršího filmu. Úkol státu, ve kterém Ministerstvo zdravotnictví a ministr zdravotnictví za TOP 09 Válek selhává, mají teď dělat zdravotní pojišťovny? Stát rezignuje na to, aby zajistil dostatečný počet kvalifikovaných lékařů a hodlá se do budoucna vymlouvat na to, že to bude odpovědnost zdravotní pojišťovny, která čerpá zdravotní pojištění? Je to prostě z mého pohledu dneska Sdružení praktických lékařů, Sdružení dětských lékařů. Kritizují ministra zdravotnictví - a ministerstvo - za to, že vypsal nedostatek rezidenčních míst pro lékaře, a teď tuto zodpovědnost, kterou měla mít tato vláda, tento ministr, hodí na zdravotní pojišťovny, které jsou už dneska v deficitu.

Dneska Sdružení praktických lékařů, pokud to, pane ministře, nevíte, dneska Sdružení dětských lékařů chodí na Asociaci krajů a žádají, aby kraje vypisovaly rezidenční místa. Je to prostě paradox. To, co není schopen zajistit ministr zdravotnictví a ministerstvo, tak se zase hodí na kraje. Jako by nestačily silnice druhých a třetích tříd. Jako by nestačili nepedagogičtí pracovníci. A jako by nestačily další a další věci, které se házejí na kraje a které tato vláda není schopna a nebyla schopna jakkoliv uřídit, ufinancovat a zvládnout. Neví si s tím rady - tak to prostě hodíme na kraje, ty si s tím poradí. Tam jsou, předpokládá asi tato vláda, dobří manažeři - protože my to neumíme, tak to musíte udělat na krajích.

Z fondu se má dotovat také činnost pacientských organizací. Já nerozumím úplně tomu, proč z veřejných peněz, to znamená odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů, z placení zdravotního pojištění budou placeny pacientské organizace.

Na druhou stranu, pokud už toto projde, tak je zde pozměňovací návrh, na který bych chtěl upozornit. Je to pozměňovací návrh Toma Philippa, nevím, kdo tam je ještě připsaný, a jde o to, že vlastně do toho Tom Philipp, jako koaliční poslanec tady sedí, vlastně vkládá to, že se toho bude účastnit Ministerstvo zdravotnictví, které určí, může určit některé ty podmínky vyhláškou. Já si myslím, že já třeba tento pozměňovací návrh koaličního poslance podpořím, protože aspoň - aspoň tomu dává nějaký rámec a aspoň něco pro to dělá.

Tak, je tam i, že budete z fondu,.. mohou se platit napřímo i poskytovatelé zdravotních služeb, například nemocnice, a to i ve vztahu na poskytování zdravotních služeb. Platit poskytovatele napřímo? Já se ptám, za co je budete platit napřímo? Už se nebude platit za reálně poskytnutou zdravotní péči? Bude, nebo nebude, pane ministře? Za co se tedy bude platit, když to tam máte napsané? Budou se podle novely pravidla stanovovat vyhláškou? Tedy bez kontroly ze strany zákonodárců? S tím já nemůžu souhlasit.

Tak, a teď z fondu se má dokonce platit ÚZIS. ÚZIS je zmíněn v novele vícekrát. Novela posiluje jeho roli a posiluje jeho příjmy. Nově například ÚZIS má přímo v zákoně, a teď poslouchejte, kompetenci oceňovat náklady na zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění, a toto ocenění bude sloužit pro účely přerozdělení pojistného. ÚZIS tedy rozhodne, kolik přesně která pojišťovna dostane peněz. Ale ÚZIS bude zároveň zdravotními pojišťovnami placen, takže státní organizace, která by měla být placena z rozpočtu, bude placena zčásti pojišťovnami, a tato organizace bude rozhodovat o tom, kolik peněz bude vlastně rozděleno do které pojišťovny. Státní úřad v tuto chvíli nebude placen zcela ze státního rozpočtu, ale ze speciálního fondu, ze zdravotních pojišťoven, kam odvádějí, a teď poslouchejte, zaměstnanci i zaměstnavatelé, své peníze. Milí zaměstnavatelé, odvádíte sem peníze a bude z toho financován ÚZIS. Zaměstnanci sem odvádějí peníze na zdravotní pojištění, a zase z toho bude financován ÚZIS. A není to pro tento úřad střet zájmů, se ptám, když mu nově budou platit pojišťovny? Kompetence ÚZISu, pane ministře, stoupají, ale nezvládá plnit své základní statistické úkoly.

A znovu se tady ptám, už jsem se na to ptal. Víte, za jaký rok máme poslední zdravotnickou ročenku vydanou ÚZISem? Já vám na to odpovím. Za rok 2021. Kde je za rok 2022, 2023, 2024? Já jsem ji nenašel! Nebo mi řekněte, kde ji najdu, budu rád.

Víte, za jaký rok vydal ÚZIS poslední statistický přehled pro lékárenskou péči a nebo přístrojové vybavení zdravotnických zařízení? Opět za rok 2021. Pokud víte, kde je, řekněte to, rád si ji stáhnu.

Víte, za jaký rok vydal ÚZIS poslední statistiku hospitalizací v nemocnicích? Za rok 2019. Zase budu rád, pokud nám tady řeknete, kde toto můžeme nalézt, kde to máte zveřejněno na stránkách. Já jsem to tam nenašel.

Tak a ještě se krátce vyjádřím ke dvěma pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh je pozměňovací návrh pana ministra Stanjury, kdy pojišťovny budou hradit vysoutěženou cenu, a nikoliv cenu maximální. Jenom abyste věděli, k čemu dojde. Jinými slovy, v současné chvíli se hraje o nějakých 5 miliard korun, to znamená, a o těch 5 miliard korun, které dostávaly krajské nemocnice a další nemocnice na bonusech, přijdou, tento pozměňovací návrh sebere nemocnicím další peníze.

A tady vidíte, už jsme sebrali, ministr zdravotnictví si nechal sebrat 14 miliard, které odevzdal na oltář panu ministru Stanjurovi. Teď se sebere dalších 5 miliard nemocnicím a nikde, nikde se neobjeví, a všichni to víme, je to další prostě řízená likvidace nemocnic.

A ještě bych se chtěl krátce zmínit vlastně i k pozměňovacímu návrhu, který tady komentoval pan ministr, což je vlastně, on tomu říká volba pacienta, já tomu říkám zpoplatnění zdravotní péče. Je to vlastně příprava na privatizaci českého zdravotnictví. Pan ministr to samozřejmě prezentuje, že vybírá za něco, co je mezi hrazenou a nehrazenou variantou. Nikdo neví, nikdo neví, nikdo neví, co je standard. Pořádně nebyl definovaný. Už se o to tady pokoušel opět vlastně někdo za TOP 09, pan ministr Heger, pak mu to Ústavní soud zrušil, takže není definováno, co je hrazený a co je nehrazený.

Já se tady ptám, přátelé, vážení poslanci a další, je standardem například, že injekci dostanete za 4 hodiny, a když dáte 1 000 korun, nějaká stará babička, dostane ji za hodinu jako nadstandard? Jak je to definováno? Je standardem, aby byli v uvozovkách třeba dva, tři lidi v ordinaci, nebo je to nestandardní věc a bude se za to připlácet? Nikdo neví, za co se bude připlácet, až pokud tohle budeme vědět, tak by určitě to vneslo čistotu do toho systému. Já na druhou stranu nejsem pro to, protože pan ministr neví, jak to bude vypadat, a myslím si, že tyhlety dva pozměňovací návrhy nemůže, řeknu normálně uvažující člověk, vůbec podpořit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. S faktickou poznámkou je tady přihlášena paní poslankyně Helena Válková, ale pravděpodobně je to omyl. Vy jste přihlášena s faktickou poznámkou? Ne? Takže v tuto chvíli pan kolega Janulík je na řadě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo, pane předsedající. No, nebudu asi ani dlouhý, ani nijak objevný a nebudu zabíhat do detailů a podrobností, jenom pro vážené posluchače, jestli to někdo poslouchá, celý ten tisk má 227 stran, je to velmi, velmi obtížný text, takže evidentně všichni, co jsme se s tím snažili a co jsme se tím prokousávali, tak jsme si z toho něco vzali. Ale moje otázka třeba taková kardinální zní: proč? Proč vlastně toto, tato novela tady teď je? Pro to, aby se splnila nějaká čárka, že se teda něco udělalo, protože já žádné úplně strašně akutní důvody pro tuto novelu vůbec v tom zdravotnictví nevidím. Zdravotnictví funguje, funguje tak, jak funguje, to znamená, když se pořád porovnáváme s někým, tak na rozdíl od jiných států funguje velice dobře. To, že funguje tak dobře, je souběh samozřejmě mnoha, mnoha věcí, ale ta jedna z těch úplně jaksi nejzávažnějších je, že to ty zdravotníci dělají, protože je to baví, protože kdyby to měli dělat pro peníze, tak to asi dělat nebudou.

Všude jinde jsou zdravotníci a lékaři, bych řekl, patří k vyšší střední třídě, u nás tomu tak až tak tolik není, protože ta medicína nás opravdu není schopná na stará kolena zabezpečit tak, jak je to všude v Evropě. Takže znovu ta otázka, proč teď? Já jsem z toho vycítil, z té novely, změnu systému, že se ten systém vlastně nenápadně překlápí na opravdu pojišťovenský systém, že pojišťovny budou rozhodovat o tom, o čem doteďka nerozhodovaly. V některých státech to tak je, jo, že oni nakupují péči a pak de facto rozhodují o tom, co, za kolik svým pojištěncům. My jsme to doteďka takto neměli, my jsme vlastně poslední desítky let fungovali tak, že vlastně stát, já vím, že stošedesátka zákon ve státním zdravotnickém zařízení byl schválen, tuším, 15. dubna 1992. To si pamatuju velmi dobře, docela jsem na něho čekal. A ono de facto, když to tak vezmete, žádné privátní zdravotnictví moc nevzniklo u nás, jo? Protože my jsme tehdy byli položeni na oltář sociálního smíru jako zdravotníci a lékaři a ležíme na něm dodneška na tom oltáři sociálního smíru. Vzpomeňte si, co způsobili třicetikorunové poplatky, dneska se za to mnohde ani nevyčůráte, ale třicetikorunový poplatek znamenal úplnou bouři.

A nejmenovaná, dneska skoro neexistující strana na tom vyhrála volby, jo? To, že vlastně dodneška kromě zubní péče, která, to už tady bylo zmiňované, že vlastně u doktora se platí zcela výjimečně u toho běžného, a jenom za, bych řekl, okrajové věci, to víme, všichni, o tom léta mluvíme, že podle OECD máme nejnižší podíl spoluúčasti pacientů, a tady touto v uvozovkách, jak říká pan ministr, zásadní novelou se stejně nic nemění. Takže proč vlastně ta novela? Tam jsou ty, říkám, ty, co překlápí na pojišťovny, pojišťovny mají rozhodovat. A teď je tam to, na co já jsem tady poukazoval před jedenácti lety a měl jsem tady takovou novelku, že vlastně jestli si někdo chce něco zaplatit sám, tak z logiky věci by měl platit jenom ten rozdíl mezi tím, co mu uhradí zdravotní pojišťovna, tím, co to stojí, a to tehdy myslím si, že to byli lidovci, kteří mně to smetli, takže ani ten zdravý selský rozum tehdy nevyhrál. Obávám se, že nevyhraje ani dnes.

Ale jako co zásadního teda nám to přinese? My víme, že teď řešíme hlavní problém, a to je, že nám stárnou lékaři, nejsou, hlavně nejsou praktici, nejsou praktici zejména pro děti a dorost, tam je situace katastrofální, ale zase, když to tak chvilku vydrží a ta klesající porodnost to vlastně vyřeší, protože ty děti nebudou, takže nebude potřeba tolik lékařů, zas musíme dát pozor, abychom to nepřestřelili a nenadělali mnoho pediatrů, kteří pak nebudou mít koho léčit. No ale 1 milion občanů nemá praktického lékaře. A proč ho nemá, toho praktického lékaře? No protože ten obor je velmi neatraktivní, ale ten problém řeší v podstatě celá Evropa, všichni to řeší různě, ale myslím si, že tam jsme se mohli poučit, čili to zatraktivnění, to, že se někam budou alokovat peníze, většinou nás okamžitě napadne, že se tam alokují peníze a tímto přitáhne ty lidi. Ale to tady opakuju po stopadesáté. Prvně, klidně to budu opakovat ještě stopadesátkrát, že to musí být peníze, které zásadním způsobem změní životní úroveň těch účastníků, těch lékařů, protože tady ty v uvozovkách drobnosti, které jim neumožní si změnit život, tak je nedonutí jít někde do Horní, Dolní a tam si otevírat praxi. A samozřejmě všichni si stěžují, protože se mnozí začínají pacienti čím dál víc chovat, jakoby zdravotníci a doktoři byli jejich majetkem, takže musí být kdykoliv k dispozici a tak dál, jako kdyby pro nás neplatili žádné, žádné lidské normy. Ten mladý lékař to nechce dělat, protože je tam uvázaný jako pes u boudy, nemůže si dlouho vybírat dovolenou a tak dál a tak dál, to má prostě svoje konsekvence a hlavně, když to vydrží přiměřené množství let a zcela vyhoří, tak ho to nezabezpečí. A všude na západ od našich hranic kolegové, kteří vydrží dvacet, pětadvacet let privátní praxi, tak jsou zabezpečení na zbytek života.

A pak ještě tu praxi prodávají a u nás naše soukromé lékařské praxe jsou dneska v podstatě bezcenné a je to smutné, že po 35 letech nebo skoro šestatřiceti, že prostě jsme pořád v kruhu, že ty praxe nemají hodnotu žádnou, není to žádný kapitál, jaký by to měl být. Ale znovu se vrátím v kruhu k tomu, k této novele, proč teda vlastně vzniká tato novela? Co takovým zásadním způsobem změní? No, podle názoru nezmění zásadním způsobem vůbec nic. Takže tady ty pozměňovací návrhy paradoxně třeba od těch Pirátů, kteří nás v mém oboru porodnictví vrací anachronicky zpátky o 40 roků, že budou sestry s doktorkou pediatrické chodit po maminách a vysvětlovat jim, jak se mají starat o děti. A prostě to je cesta v čase 40 let dozadu.

Takhle to bývalo a to si tedy rozhodně myslím, v dnešní době, kdy je prostor pro různé laktační a jiné poradkyně a tak dále a tak dále, je to nesmysl. Prostě zase se lidi, kteří o tom nic neví, ingerují do věcí, kterým vůbec nerozumí. Ale to je tady běžná nemoc, konkrétně v tomto Parlamentu.

Takže já ani v podstatě... Je to třetí čtení a nic moc neočekávám. Jenom si pořád kladu otázku proč. Proč to celé vzniká? Protože nic nového to nenese, systém je v deficitu, to víme. Ale proč je v deficitu, taky víme. Přesto odmítli valorizaci platby za státní pojištěnce, protože máte ve státní kase díru jak do lodi a teče vám do toho, tak jste hledali, kde ušetřit, a zase to odskákali jako vždycky za topky - viz předchůdce, kolega Heger - jako vždycky za topky to odskáče zdravotnictví. Vždycky se do zdravotnictví přidávaly peníze, teď se ubraly a teď se všichni... Protože já si pamatuji, pane ministře, jak jste tady říkal, jak se zdravotním pojišťovnám válí na účtech peníze. Vzpomínáte si na to, kolegové? No, tak už se neválí. Protože to byla úplně stupidní argumentace, protože ty pojišťovny s tím nemůžou udělat nic jiného, než to investovat a zaplatit to za zdravotní péči. Oni si je nemůžou odnést a tak dál. Čili to byl úplně chabý, lichý a mimózní argument. Tak dneska už se tam žádné peníze neválí a já to zažívám, že už se zase opožďují platby ze zdravotních pojišťoven, protože ony žádný jiný nástroj než udržet to cash flow, prostě nemají.

Takže vaší zásluhou jsme tam, kde jsme byli v devadesátých letech. To opravdu je skvělá cesta v čase dozadu, ale tato novela to nevyřeší. Naopak pojišťovnám přidává - oni jsou teď na tom tak, jako jsou - a přidává jim ještě "práci", na kterou nemají peníze. Mají platit nějaké pacientské organizace a kdesi cosi a organizovat pohotovostní služby. Takže zruší se výběrové řízení na kraji, které tedy fungovalo s jakousi výhradou, ale desítky let to takto funguje. Proč se to teď najednou má změnit? Kvůli čemu? Kvůli komu? Komu to slouží? Cui prodest, cui bono? Nevím, já považuji těch 227 popsaných stránek fakt jako velmi obtížného textu... Nevím, kdo to tedy celé konstruoval, a už vůbec nevím, kdo to dokáže přečíst a ještě pochopit, protože my jsme se o to snažili a snažíme. Ale jsou tam potom vytrhávány jenom ty jednotlivosti, ale já v tom žádný přínos nevidím. Za mě, pokud tohle zmizí ze stolu a z povrchu, tak se vůbec nic nestane. Takže to je asi tak všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Věra Adámková, poté se připraví pan kolega Jan Síla. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím říct, že jsem tu novelizaci poměrně očekávala s takovou radostí, ale když vidím všechno plus pozměňovací návrhy, tak jsem velmi zklamaná. Za prvé, chceme-li tady dělat jakési doplatky, já jsem tady opravdu neviděla jasné vymezení toho, co tedy bude hrazeno ze zdravotního pojištění. Což je tedy evergreen, ale nepovedlo se ho opět žádným způsobem nám říci. Protože - a víme velmi dobře, jak vypadá terén - my tady budeme říkat o tom, že si někdo připlatí sádru. Přátelé, ona totiž jiná nebude, než ta na připlacení. Protože to víme, to tak obvykle bylo, že v momentě, kdy tady byly jakési obroučky, které byly na pojišťovnu - pravda, vypadali všichni jako Brouk Pytlík, ale to nevadí - tak prostě nebyly, protože byly ty dražší. Takže si myslím, že toto je tady také, nemáme definovanou péči ze zdravotního pojištění.

Za druhé, tím, že bychom tam měli tuto možnost, opravdu se překlápíme do pokladenského systému, který jsem v roce 1992 vítala. Tehdy jsem byla přehlasovaná těmi rozumnějšími, musím říci. Věděli, proč to dělají ti starší kolegové. Tak to si jenom tak připadám jako déjà vu a opět se nedozvídám nic jiného, což mě trošku mrzí. Takže to připlacení, i kdybych chtěla věřit tomu, že je děláno jaksi s dobrým úmyslem - a tomu chci věřit - tak ono prostě není dodělané.

Za další, to hrazení pro některé pacientské organizace, je opravdu nezměrné. Víte všichni, že i Všeobecná zdravotní pojišťovna má třetí rok deficitní rozpočet. Z toho ještě budeme platit pacientské organizace, které jsou zcela nekontrolovatelné, dělají si činnosti, které možná můžou být i prospěšné. Některé jistě jsou, ale jinak to je pouze papír a každá nezisková organizace je nezisková pouze pro stát. Pro sebe velmi zisková a ukažte mi jedinou, která je opakem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan kolega Síla je v tuto chvíli na řadě se svou faktickou poznámkou, prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom doplnit kolegu Janulíka, vaším prostřednictvím. On se tázal, proč vlastně ta novela prochází, nebo proč byla podaná? To je velice jednoduché. Tady jde totiž o komercionalizaci zdravotnictví. Tady jde o to, aby se neustále zvětšoval podíl takzvané "nehrazené zdravotní služby" z všeobecného veřejného zdravotního pojištění. Tím pádem budeme mít možnost se připojišťovat u komerčních pojišťoven. Ten podíl u komerčních pojišťoven bude čím dál tím větší, až nakonec se zprivatizují zdravotní pojišťovny, protože nebudou nutné. To je jedna věc. 

Druhá věc, kterou jsem vám chtěl říct, že to není jenom stomatologie, která už je dneska hrazená. Jsou hrazené také služby typu balneoterapie a hlavně jsou zdražené nebo jsou placené a tvoří hlavní část spoluúčasti i platby za léky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli se s faktickou poznámkou ještě nahlásil pan kolega Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Já už jsem se k tomu měl možnost při minulých čteních vyjadřovat, nicméně je tam skutečně ta věc z hlediska doplatků, jak to tady bylo zmiňováno, s tím, že nemáme prostě ty standardy žádné určené. Mluvili jsme tady o tom opakovaně. Je to zase pokus o jakýsi průlom. Vidím tam hrozbu v tom, že vždycky bude nějaká nabídka, ale ten lékař bude tlačit pacienta k tomu, aby šel do nějakého lepšího materiálu, aby se do toho prostě ty doplatky nějakým způsobem dostaly.

To, že všichni lékaři budou povinni tam mít odsouhlasené ceníky, tak je otázka, kým budou odsouhlasené, v jaké periodě, a hlavně co se bude dít, když oni to nedodrží. Když jsem se o tom bavil s panem ministrem, říkal, respektive mělo by to být pod nějakou sankcí, pokutou, pokud se to nedodrží. Ale je to problém, protože vztah mezi pacientem a lékařem je docela specifický. Ten pacient je na lékaři prostě závislý a tlačíme vlastně toho pacienta k tomu, aby dobrovolně do toho systému přispíval. Což je samozřejmě otázka k diskusi, protože peněz ve zdravotnictví dochází, nicméně tenhleten systém mně přijde trošku průlomový.

Potom k těm kontrolám toho, jestli se pravidla dodržují. Myslím, že pan ministr zmínil v minulosti, že by to měly být například krajské úřady. Když Jsem mluvil s úředníky krajských úřadů, nedovedou si to představit, jak to budou řešit, koho eventuálně a jakým způsobem budou pokutovat.

K tomu fondu prevence, ze kterého, jak říkal ctěný kolega Kamal Farhan, se vyvádějí peníze na úkor státního rozpočtu. Tomu tak prostě je. Například ÚZIS by opravdu měl být placený ze státního rozpočtu. Je to zase další snižování nároku na státní rozpočet. V tomto případě jsou to sice drobné, ale každá koruna dobrá, když chceme naplnit závazek s tím státním rozpočtem, ale cesta je to jako taková špatná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pokračujeme v rozpravě, a to s panem poslancem Milanem Brázdilem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Také děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, Miloš Janulík, lékař, se zeptal tak do éteru. Proč to děláme? No, jedna z těch nových změn, které tam jsou, je změna, jak vybrat poskytovatele zdravotní péče. Představte si, že držíte bank, že jste jedna ze sedmi nebo vlastně sedm pojišťoven, máte tu daň, ty prachy se u vás shromáždí a teďko vy musíte nějak vybrat toho, kdo to bude dělat. To, jak se to vybere... Nejjednodušší by bylo tak co? Tak Franta je šikovný, ten je zas hezký, ten je můj kamarád. No, ale tak to nejde. Takže bylo stanovené, že tady máme určitá pravidla pro to, jak vybrat poskytovatele. Ta pravidla byla tak, že někdo hlídá, aby bylo kde to poskytovat, aby to byla tedy ambulance plně vybavená. Pak je tam někdo, kdo hlídá odbornost toho lékaře. Tak má atestaci, umí to, pak je někdo, kdo bezúhonnost. Zkrátka a dobře, je tam pár lidí, kteří říkají - tento je nejlepší, ten je druhý, ten je třetí, ten je pátý. Ono tolik lékařů ani není, ale prostě alespoň třeba dva, když se účastní. Stanoví se nějaké pořadí.

Pak jsou ty pojišťovny. To jsou ti, kteří mají ten bank, a oni si vyberou. Můžou a nemusí respektovat tu výběrovou komisi a někoho si vyberou. No, takhle je to doteďka.

Ano, není to třeba ideální, ale furt to není tak, že na nějakou dobrou, na nějaký kamarádšoft a podobně. No a já vlastně jsem, kam já mířím? Já jsem vám chtěl říct, že tam jsem předložil pozměňovací návrh, který to zachovává. Kdyby někdo uměl to lépe ještě udělat, tak prosím. Ale neumožňuje to, že ty pojišťovny si vyberou úplně, koho chtějí.

Tak já jsem vás chtěl poprosit, je to pozměňovací návrh, který říká: Zachovejme výběrová řízení, ať to není Klondike, ať to má pravidla, kultivujme je, a o to jsem vás chtěl poprosit, pokud byste pro to zvedli ruku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji a v tuto chvíli pokračujeme, a to paní poslankyní Helenou Válkovou v rozpravě. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. Nebojte se, jsem si vědoma toho, že chceme tenhle tisk dodělat, a je tam asi 18 pozměňovacích návrhů, že? Takže já jenom, mám tam jeden pozměňovací návrh s paní poslankyní, zde nepřítomnou Evou Decroix. Jak víte, chtěli jsme se vyvarovat nařčení z nějakého přílepku, takže je to pozměňovací návrh, který přílepkem není. Jde o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, čili novelizace toho zákona. Prodlužujeme tam tu lhůtu k uplatnění podání té žádosti.

Je to v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, které dalo zapravdu těm ženám, které namítaly, že ten původní výklad Ministerstva zdravotnictví, to správní řízení, které se musí vždycky obligatorně vést, byl zužující. A některé ženy potom jenom z důvodu skartace zdravotnické dokumentace nebo její ztráty jiným způsobem nedosáhly na to odškodnění ve výši 300 000 korun. Proto ten náš návrh je velmi jednoduchý. Jednu číslovku, dva roky, pardon, tři roky prodlužuje o dva roky. To znamená, že pokud bychom schválili ten pozměňovací návrh, tak ženy by okamžitě, protože tam navrhujeme okamžitou účinnost po vyhlášení ve Sbírce zákonů, mohly ještě tu žádost podat a tím by vlastně došlo k narovnání jejich práv. Protože v současné době máme ženy, které na tohle nedosáhly. A pak je tady ten předěl, to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a některé na to dosáhly. Tak by mohly znovu podat tu žádost a bylo by spravedlnosti učiněno zadost. Tak vás poprosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu tedy končím. Táži se, zda je zájem? Pardon. Já jsem ale  rozpravu ukončila, tak jedině v případě, že pan ministr by promluvil. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak ještě otvírám. Ano, za dobré skutky budu potrestán. Já jsem si toho vědom.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, promluvil jste, pane ministře, tím jste otevřel rozpravu a dáváme slovo panu poslanci Adamcovi. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Pane ministře, moc děkuji. Dámy a pánové, já budu velmi stručný. Já jsem tady podával pozměňovací návrh, který se týká dětských ozdravoven. Je to téma, které rezonuje v našem kraji, a já moc dobře si uvědomuji to, že za prvé do zdravotnických zákonů nikdy nemluvím, protože to není můj obor, nicméně ten problém tady existuje. A já jsem chtěl, aby ten pozměňovací návrh nastartoval debatu, jak to uděláme.

Nejdřív jsme ty ozdravovny vyškrtli ze zdravotnických zařízení, což je podle mě správně. No a teďka tímhle tím dalším krokem vlastně nemáme jakoby garantováno zákonem financování. A ty dětské ozdravovny, protože my jsme v Krkonoších, tam jezdí děti z celé republiky a je potřeba k tomu říct to B, jak udržet dětské ozdravovny v chodu a kde na to vezmeme. A já jsem chtěl moc poprosit pana ministra, jestli by návrh toho řešení nám tady asi aspoň nenastínil. Pokud ne, tak pak budu muset pro ten pozměňovací návrh hlasovat a budu nutit i své kolegy, aby pro to zvedli ruku, což si nemyslím, že je nutné v tuto chvíli. Jenom bych chtěl odpověď na to, jak ty zdravotní pojišťovny zafinancujeme. To je všechno. Jak ty dětské ozdravovny zafinancujeme. To je z mé strany všechno. Děkuji a stačí mi jedna věta a budu naprosto spokojený. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji. Také na téma dětských ozdravoven, jsme s panem poslancem Adamcem dva z jednoho kraje a apoliticky podporujeme ty dětské ozdravovny. Je pravda, že v současnosti s panem ministrem a s jeho týmem hledáme možnost, jak ty dětské ozdravovny smysluplně zachránit. Přesto bych chtěl poprosit, abychom tady podpořili návrh pana poslance Adamce. Jenom jakousi pojistku. A já si myslím, že se to nakonec podaří a nebude potřeba ji využít. A strašně moc děkuju všem, kteří se na tom spoluúčastní, abychom dětské ozdravovny zachovali v míře, která je rozumná. A jenom chci podotknout, je to jediné místo v České republice, kde je možná klimaterapie nad 850 metrů nadmořské výšky pro děti především s respiračními obtížemi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Kdo se hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Táži se zájem o závěrečné slovo? Pan ministr nemá, pan zpravodaj také ne. Nyní bychom přikročili k hlasování. Máme zde návrh na vrácení do druhého čtení, který přednesl pan poslanec Jan Síla. Já přivolám kolegy z předsálí. O tomto návrhu budeme hlasovat. Zaznamenala jsem zájem o odhlášení, všechny vás tedy ohlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených, a budeme hlasovat o návrhu na vrácení do druhého čtení, tak, jak ho přednesl pan poslanec Jan Síla. Prosím o chvilku strpení, jenom si zde vyjasníme něco s panem zpravodajem. Děkuji za strpení.

 

A nyní budeme hlasovat o návrhu na vrácení do druhého čtení. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 140, přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 80, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Mám zde jedno sdělení, pan poslanec Hofmann hlasuje s náhradní kartou číslo 5.

Tak návrh byl tedy zamítnut. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Tak dobré odpoledne, dámy a pánové. Usnesení zdravotního výboru ze 44. schůze z 19. března doporučilo tuto proceduru. A sice ke sněmovnímu tisku 849 veřejné zdravotní pojištění za prvé návrhy legislativně technických úprav, za druhé bod A, za třetí bod B1, za čtvrté B2, za páté C. Za šesté D, za sedmé E1. V případě schválení je nehlasovatelné E2. Za osmé E2, za deváté F1, za desáté F2, za jedenácté G, za dvanácté H1, za třinácté H2 s výjimkou H2.6. Za čtrnácté H2.6. V případě schválení je nehlasovatelné J2.2. Za patnácté J2.2, dále I. Za sedmnácté J1, za osmnácté J2 s výjimkou J2.2. Za devatenácté K a za dvacáté hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Ještě, pane zpravodaji, máme zde jeden návrh na stažení pozměňovacího návrhu paní poslankyně.

 

Poslanec Tom Philipp: Ano. V rámci diskuse byl návrh na stažení pozměňovacího návrhu pod písmenem E1 paní kolegyně Romany Bělohlávkové. Je to číslo pozměňovacího návrhu 6337. O tom bychom hlasovali jako o prvním.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Děkuji. (Reakce z pléna. Ministr Válek mimo mikrofon: Ale musíme hlasovat o tom.)

 

Poslanec Tom Philipp: To se o tom musí hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Jenom podotýkám, že ve třetím čtení hlasujeme o stažení návrhu. (Předsedající se otáčí do levé části sálu.) Zaznamenala jsem tady ještě jednu přihlášku. (Poslanec Farhan z pléna: To bylo to E1.) Ano. Ano, tak máme jasno.

Já dám tedy hlasovat o návrhu procedury.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 141, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 167, proti žádný. Návrh byl přijat.

Prosím, pane zpravodaji, proveďte nás hlasováním.

 

Poslanec Tom Philipp: Takže jako o prvním budeme tedy hlasovat o stažení sedmého bodu, E1. Je to návrh poslankyně Romany Bělohlávkové 6337. Paní poslankyně tento návrh dala sama a nemáme k tomu žádné doporučení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 142, přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 165, proti žádný. Návrh byl přijat.

Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Tom Philipp: Nyní budeme hlasovat o bodu 1, to je návrh legislativně technických úprav, které přednesl pan ministr Válek.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 143, přihlášeno 171 poslanců a poslankyň, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Nyní budeme hlasovat o návrhu pod písmenem A. Je to návrh pana poslance Stanjury, číslo 6338, podmínky úhrady léčivých přípravků, změna § 39h odst. 1.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je nedoporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 144, přihlášeno 172 poslanců (na tabuli: 173) a poslankyň, pro 43, proti 82. Návrh byl zamítnut.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Nyní budeme hlasovat o návrhu B1. Je to návrh pana poslance Kamala Farhana, pod číslem 6082, oligopeptidová výživa, vyčlenění této skupiny výživy tak, aby mohla být nastavena úhrada blížící se současné konečné úhradě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nedoporučující.) stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nedoporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 145, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 84. Návrh byl zamítnut.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Dalším návrhem je návrh pod písmenem - (Poslanec Hofman gestikuluje z lavice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se. Omlouvám se, pane zpravodaji, zaznamenala jsem problém s hlasovacím zařízením. Já vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili se svými identifikačními kartami. Pan poslanec problém odstranil - nebo neodstranil? (Poslanec Hofmann přichází z pléna a hovoří mimo mikrofon: Hlasuji se šestkou.) Aha, je to náhradní karta číslo 6. Pan poslanec Hofmann hlasuje s náhradní kartou číslo 6. Problémy tedy s přihlášením již nemáme, byly odstraněny.

A já prosím pana zpravodaje, aby pokračoval.

 

Poslanec Tom Philipp: Nyní budeme hlasovat tedy o pozměňovacím návrhu pod písmenem B2. Je to návrh poslance Kamala Farhana, 6083, tenterální výživa, úprava popisu této úhradové skupiny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 146, přihlášeno 173 poslanců a poslankyň, pro 171, proti 1. Návrh byl přijat.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Dalším pozměňovacím návrhem je návrh pod písmenem C. Je to návrh poslance Petra Fifky, 6093 a navrhuje se, aby léčivým přípravkům obsahujícím očkovací látky byla stanovena úhrada ve správním řízení vedeném v prvním stupni SÚKLem, je to takzvaný návrh HTA na vakcíny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.) (Poslanec Síla gestikuluje.) Pardon. Pane poslanče - (Poslanec Síla mimo mikrofon: K hlasování.) K hlasování. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Já se omlouvám, ale na sjetině mám "proti" a hlasoval jsem "pro". Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nezpochybňujete tedy - pro stenozáznam. Děkuji.

Vrátíme se tedy k hlasování pozměňovacího návrhu číslo (písmeno) C, je to tak? (Zpravodaj: Ano.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 147, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 173, proti 1. Návrh byl přijat.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Další pozměňovací návrh pod bodem (písmenem) D. Je to návrh pana poslance Jana Kuchaře, podpora prevence, programy podpory zdraví.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 148, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 25, proti 87. Návrh byl zamítnut.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Návrh E1 byl stažen, takže budeme hlasovat o návrhu E2. Je to návrh Romany Bělohlávkové, paní poslankyně, 6340, a je to označování těhotenských testů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nedoporučující.) Navrhovatele? (Ministr: Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 149, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 25, proti 101. Návrh byl zamítnut.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Další návrh F1. F1 je návrh paní poslankyně Zdenky Němečkové Crkvenjaš, 6086, a je to návrh, který se nazývá volba pacienta.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.) Děkuji.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 150, přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 48, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Dalším návrhem je F2, Zdeňka Němečková Crkvenjaš a další poslanci, 6087, volba zdravotní pojišťovny pro bývalé vojáky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 151, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 171, proti 2. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Nyní návrh pod písmenem G. Je to návrh poslance Ivana Adamce, 6088 a navrhovaná změna zachovává úhradu zdravotní péče v dětských odborných léčebných ústavech.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Neutrální.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 152, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 119, proti 14. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Další návrh pod písmenem H1. Navrhovatel poslanec Tom Philipp, je to 6098 a navrhuje se upravit možnost stanovit bližší podmínky pro poskytnutí finanční podpory pacientským organizacím vyhláškou Ministerstva zdravotnictví.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko nahrovatele? (Ministr: Neutrální.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 153, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 50, proti žádný, návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Dalším je návrh pod písmenem H2 s výjimkou H2.6, navrhovatel poslanec Tom Philipp, číslo 6128. Cílem navrhované změny zákonů je upřesnit právní úpravu úhrady výdajů na hospodaření s majetkem zdravotních pojišťoven a s tím souvisící problematikou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 154, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 92, proti 76. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Další návrh je pod písmenem H2.6. V případě schválení je nehlasovatelné J2.2. Navrhovatel je Tom Philipp. Je to 6128. Cílem navrhované změny zákonů je upřesnit právní úpravu úhrady výdajů na hospodaření s majetkem zdravotních pojišťoven a s tím související problematiku. Je to druhá část toho samého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 155, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 93, proti 27. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Přijetím je tedy nehlasovatelný návrh J2.2, ten tedy škrtám a jdeme na návrh I. Je to návrh pana poslance Milana Brázdila, 5836 a meritum je ponechání stávající právní úpravy věci výběrového řízení pro všechny poskytovatele s výjimkou poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Nedoporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Nedoporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 156, přihlášeno 174 poslanců a poslankyň, pro 84, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Tom Philipp: Dalším pozměňovacím návrhem je J1. Je to návrh poslankyně Kláry Kocmanové, 5949, zjednodušení systému úhrady péče porodní asistentky z veřejného zdravotního pojištění, která zlepšuje dostupnost této péče všem ženám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Neutrální.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 157, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 33. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Návrh J2 s výjimkou J2.2. Je to návrh paní poslankyně Kláry Kocmanové, 6111, transparentnost hospodaření dceřiných společností zdravotních pojišťoven.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Bez stanoviska.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Neutrální.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 158, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 16, proti 80. Návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Tom Philipp: Dalším návrhem je návrh pod písmenem K. Je to návrh Heleny Válkové a dalších pod číslem 6112, odškodnění sterilizovaným osobám, prodloužení doby na uplatnění nároku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Doporučující.) Stanovisko navrhovatele? (Ministr: Doporučující.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 159, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 150, proti 17. Návrh byl přijat.

 

Táži se, pane zpravodaji, zda bylo hlasováno o všech návrzích? (Zpravodaj: Ano, bylo.) Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení:

 

Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 849, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 160, přihlášeno 175 poslanců a poslankyň, pro 94, proti 7. Návrh byl přijat.

 

Já tedy konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto tisku.

Přistoupíme k bodu

Aktualizováno 29. 4. 2025 v 14:06.