(pokračuje Olga Richterová)

152.
Návrh poslanců Petra Fialy, Víta Rakušana, Evy Decroix, Aleše Dufka, Michala Zuny a Petra Letochy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 931/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2

Takže upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 931/1. A já nyní požádám, aby byl předložený návrh uveden. Kdo za navrhovatele nyní vystoupí? Pan poslanec Letocha. Takže poprosím pana poslance o uvedení návrhu zákona. Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já už velmi ve stručnosti vás uvedu v rámci tohoto zákona.

Prvotně bych chtěl oznámit jako navrhovatel, že navrhujeme projednávání podle § 90 odst. 2 tak, jak již bylo sděleno. A ve stručnosti základní body, o kterých zákon pojednává.

Tak jedná se o zpřísnění naší migrační politiky. Máme to rozděleno na osm bodů. Tím prvním je omezení podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu. Druhý - rychlejší vyhošťování. Třetí bod - lepší kontrola pobytu žadatelů o azyl. Dále snížení standardů pro žadatele o azyl, rozšíření bezpečnostního a zdravotního prověření, zrychlení soudních řízení, zrychlení azylové procedury a omezení zneužívání mezinárodních letišť k nelegální migraci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je třeba, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Krejza. (Není přítomný.) Podívám se, zda není mezi omluvenými, ale nevidím ho v sále. A protože je to prvé čtení, tak je když tak třeba hlasovat změnu zpravodaje. Proto poprosím pana zástupce navrhovatelů, aby tuto situaci řešil. Ještě se podívám do seznamu omluv... Není omluven pan poslanec. Takže je potřeba, aby se urychleně dostavil pan poslanec Krejza, který je zpravodajem, popřípadě poprosím o navržení výměny zpravodaje. Pan předseda Dufek, prosím.

 

Poslanec Aleš Dufek: Já bych si s dovolením vzal přestávku čtyři minuty na poradu našeho klubu. Já si myslím, že pan poslanec Krejza do té doby přijde.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Přestávka čtyři minuty na poradu klubu KDU-ČSL, čili do 19.11 hodin.

Vyhlašuji tuto přestávku. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 19.07 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.11 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Skončila pauza na přestávku klubu KDU-ČSL. A já nyní mohu vyzvat pana zpravodaje, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, omlouvám se za drobné zpoždění, proto to zestručním. Myslím si, že všichni víme, o co jde. Důvodová zpráva obsahuje všechny relevantní důvody pro to, abychom schválili toto zpřísnění migračních azylových zákonů. Dělají to všechny země v našem okolí, nemůžeme zůstat poslední, nebylo by to výhodné pro naše občany a v této chvíli se plně odkazuji na slova předkladatele a doufám v plodnou diskusi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám tedy obecnou rozpravu, do ní je nejprve přihlášen pan poslanec Radek Koten k přednesení stanoviska klubu SPD a poté máme další přihlášené do rozpravy. Připravit se může pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení ministři, ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych tedy sdělil stanovisko SPD k novele azylového zákona. Poslaneckou iniciativou je předkládán rozsáhlý novelizační text na 300 stránkách, který zasahuje, novelizuje 13 zákonů. Materiál je zpracován zcela zjevně úředníky státní správy a měl by být předkládán v souladu s legislativními pravidly jako vládní návrh, nikoliv jako poslanecký, kde jsou podepsáni poslanci čtyřkoalice. Tímto vláda účelově obchází takzvané velké mezirezortní řízení, což může znamenat nezapracované výhrady ministerstev, krajů, obcí a dalších eventuálních účastníků řízení tohoto mezirezortního. Bohužel elementární požadavky na výrazné posílení bezpečnosti České republiky, pokud jde o azylovou politiku, nesplňuje a není tak možné jej přijmout s využitím § 90. I z toho důvodu jsme připravili pozměňovací návrh s radikálnějšími opatřeními proti nelegálním migrantům, například zamezení možných obstrukcí ze strany cizince, kterému nebyl pravomocně umožněn pobyt na území České republiky. Dále výrazné zkrácení lhůt pro podání žaloby k soudu v případě, že Ministerstvo vnitra České republiky cizinci nevyhoví a pobyt mu neumožní, a také zkrácení lhůt pro soudy, dokdy musí přijmout rozhodnutí, a další opatření, opět vše s cílem minimalizovat možnost obstrukcí ze strany cizince, kterému zde nebyl umožněn pobyt, a přimět jej co nejdříve Českou republiku opustit.

V trestním zákoníku chceme zajistit, aby trest vyhoštění byl co nejšířeji ukládán cizincům, pachatelů úmyslných trestných činů, protože vlastních darebáků máme dost, věznice jsou přeplněné a nepotřebujeme žádné z dovozu a zjednodušení pozice žalobců a žalobce u cizinců, pachatelů trestného činu, takzvaného maření úředního rozhodnutí, zejména půjde-li o cizince vyhoštěné, kteří se budou na území České republiky nedovoleně opětovně zdržovat. K tomuto je nutné samozřejmě posílit personálně i složky cizinecké policie, protože v té současné konfiguraci, kde tedy odchází zhruba 120 policistů, nemyslím tím cizineckých, ale celkově měsíčně, a nábory nepokrývají tyto ztráty, tak je samozřejmě nutné zajistit tedy i tu personální otázku. Bohužel poslanecký návrh neřeší ochranu vnější hranice Schengenu ani odstoupení od migračního paktu, což je samozřejmě jediné systémové řešení.

Tato vláda svým prvotním postojem k takzvanému migračního paktu, tedy za předsednictví České republiky, kdy jsme předsedali Evropské unii, tak bohužel tím svým nějakým prvním souhlasem tu nelegální migraci tak trochu obílila na migraci legální a samozřejmě se to jaksi celé míjí a praktický smysl to příliš nemá. Pravděpodobně to je zatím zamýšleno jako předvolební taneček tak, aby vláda si zachovala tvář před vlastními voliči.

V pozvánce na včerejší jednání s panem ministrem Rakušanem bylo napsáno, že tato novela řeší důsledky přijetí migračního paktu EU. A samozřejmě v případě, že chceme dávat pozměňovací návrhy, tak nedává smysl, když už ta novela zákona je nahraná v systému Poslanecké sněmovny, tak nemá smysl, abychom to ještě nějakým způsobem dál pokrývali, když tam tedy chceme načíst ty naše pozměňovací návrhy.

Z tohoto důvodu jsme tedy na setkání nešli, protože chceme toto další zpřísnění, a to lze jen v normálním legislativním procesu, tedy ve třech čteních, s nahráním našich pozměňovacích návrhů a následným projednáním i na výborech, z tohoto důvodu tedy se přidáme k vetu dvou poslaneckých klubů, a budeme tedy to zrychlené projednávání vetovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Zaznělo tedy zatím jedno veto za klub hnutí SPD, to se stalo. A já tedy nyní v pořadí přihlášených vyzývám pana poslance Roberta Králíčka, aby vystoupil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám dnes za povinnost vystoupit k jednomu z nejzávažnějších témat, které se dotýká samé podstaty suverenity naší republiky a bezpečnosti našich občanů, k tématu migrace a k politice této vlády, která v tomto ohledu zcela selhala. Tři a půl roku tato vláda na opatření proti nelegální migraci naprosto kašlala, a to navzdory tomu, že dostala několik jasných výstrah, zejména vlnu tranzitní nelegální migrace v roce 2022 a 21 852 zachycených nelegálních migrantů. A co hůř, právě za jejího předsednictví v Radě Evropské unie byl připraven a následně schválen takzvaný evropský pakt o migraci a azylu. Tento pakt obsahuje tři formy takzvané solidarity. Relokaci žadatelů o azyl, finanční příspěvky ve výši 20 000 eur za každého odmítnutého migranta a jinou formu operativní nebo materiální podpory, jinými slovy půl milionu korun za to, že nelegálního migranta nepřijmeme.

Tato vláda pod vedením Petra Fialy tak prolomila mnohaleté tabu a akceptovala povinné kvóty, učinila tak vědomě proti jasné vůli veřejnosti a navzdory opakovanému a silnému odporu a varování opozice. Pokud už nebyla vláda schopna vetovat pakt jako celek, měla aspoň vyjednat výjimku z relokační povinnosti. Velkou příležitost k tomu měla, byla předsednickou zemí EU v době, kdy se text migračního paktu připravoval, a současně čelila nebývalé migrační vlně způsobenou válkou na Ukrajině.

Česká republika přijala svoji odpovědnost a tehdy přijala rekordní počet uprchlíků, v přepočtu na počet obyvatel suverénně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Naši občané od prvních dní projevili neuvěřitelnou solidaritu a my v opozici jsme opakovaně podporovali legislativní opatření pomáhající válečným uprchlíkům. Každý odpovědný politik by tehdy situaci využil a z relokační povinnosti vyjednal České republice výjimku. Ne tak česká vláda v čele s ministrem vnitra. Ta se o to ani nepokusila, a to přesto, že by pro takový zásadový postoj měla podporu veškeré opozice a veřejnosti. Statisíce ukrajinských uprchlíků v České republice tak Evropská unie bere jako samozřejmost. Z budoucí relokační povinnosti nám už nikdo žádnou výjimku nedá. Pokud nebudeme chtít migranty přijímat, můžeme se maximálně vykoupit. Výpalné, tak se tomu říká. 

Co dělal ministr Vít Rakušan mezitím? Ignoroval varování o chybějícím personálu a chybějících kapacitách detenčních zařízení, ignoroval návrhy na systémové změny v oblasti návratové politiky, a to včetně iniciativ k vybudování návratového centra na mezinárodním letišti v Praze. Ignoroval podfinancování bezpečnostních sborů, včetně naprosto zdevastované cizinecké policie. Jen sliboval a sliboval. Policisté i hasiči si však nadále mohou nechat zdát o slíbených platech, protože jejich reálná mzda během vládnutí této vlády dramaticky klesla.

Teď se blíží volby. Ministr vnitra si nachystá politická gesta, kterými chce maskovat svoji neschopnost. Po 3,5 letech nečinnosti se najednou probudil a transformoval se do bojovníka proti migraci. Očekává, že mu voliči na tento laciný trik skočí, a dokonce má odvahu navrhovat opozici, aby mu s tím ještě pomáhala. Dnes diskutovaný návrh zákona si nechal potichu zpracovat úředníky na Ministerstvu vnitra. Označil jej vychytrale za poslanecký návrh, čímž se vyhnul případné kritice v mezirezortním připomínkovém řízení a poslal jej rovnou do Sněmovny. Proč až teď, proč ne vloni? Mohl se řádně prodiskutovat, připomínkovat, legislativně připravit, ale to ministr zřejmě nechtěl.

Jenže teď se situace změnila. Proběhly volby v Německu a nová německá vláda mluví o změně migrační a azylové politiky. Hrozí uzavření hranic a navracení nelegálních migrantů do zemí, odkud přišli. České republice můžou hrozit desetitisíce migrantů vrácených na naše území z Německa. To není strašení, pane ministře Stanjuro, jak jste zmiňoval, to je realita vycházející ze statistik německé policie. Tak ministr vytasil další gesto a apeluje na opozici, aby byla konstruktivní. Ale ať se pan ministr neurazí, my opravdu nejsme hlupáci. Hnutí ANO je vždy připravené diskutovat o návrzích, které představují systémové, dlouhodobé a funkční řešení. Dobré návrhy podpoříme, i když pochází z dílny Víta Rakušana. Důkazem budiž náš postoj k návrhu zákona o kritické infrastruktuře. Ten také pochází z Ministerstva vnitra. Byl však připraven velmi dobře, řádně projednán a je kvalitní. Proto nevidím problém ho případně podpořit v jeho zrychlené verzi, tedy v devadesátce. Habaďura s migrací je však něco jiného, ale to pan ministr určitě ví.

V neděli 13. dubna v Otázkách Václava Moravce ostatně přiznal, že autorem není skupina poslanců, ale úředníci Ministerstva vnitra. První lež tedy padla, stejně tak to přiznal dnes. Včera, 15. dubna, poslal pan ministr dopis naší předsedkyni poslaneckého klubu Aleně Schillerové. V něm tvrdí, že migrační pakt neobsahuje povinnost přijímat migranty ani platit konkrétní částky. Je to lež. Povinnost poskytovat solidaritu ve třech formách - relokace, peněžní kompenzace a operativní podpora - je jasně zakotvena v čl. 56 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady, o řízení azylu a migrace. Tady ho mám vytištěný, pane ministře.

Pakt v čl. 55 jasně stanoví, že rozhodování o relokaci žadatelů vychází z návrhu Evropské komise, která každoročně předkládá návrh na vytvoření ročního rezervoáru solidarity. Tento návrh pak následně schvaluje Rada EU prostřednictvím prováděcího aktu. Budou to tedy evropské orgány, nikoliv jednotlivé národní státy, kdo bude každoročně rozhodovat, kolik migrantů je třeba relokovat a kam. Státy mohou sice navrhnout jinou formu své solidarity, ale v konečném důsledku rozhoduje jen a pouze Rada EU. Není to suverénní rozhodnutí České republiky. Zbavujeme se kontroly nad migrací a tím rezignujeme na naši vnitřní bezpečnost. To je pro nás zcela nepřípustné.

Takzvaná finanční solidarita je ve skutečnosti výpalné. Žádný stát se nemůže sám rozhodnout, že bude přispívat jen pomocí a o to tu jde. Pan ministr chce zabít dvě mouchy jednou ranou. Uklidnit Brusel, implementovat migrační pakt, zalíbit se německým politikům a současně oblbnout české voliče a předstírat boj s migrací. Ale tohle mu nikdo nevěří, ani my, ani voliči. Migrace je bezpečnostní riziko, migrační pakt je časovaná bomba a to je dědictví této vlády. Hnutí ANO jeho implementaci nikdy nepřipustí, a to ani částečně.

Polsko už jasně řeklo, že migrační pakt v této podobě nepřijme. Polsko a Rakousko už také oznámily, že nebudou přijímat nelegální migranty vracené z Německa. A my? Vy jste, pane ministře, německé ministryni vnitra na tiskové konferenci v Berlíně - tuším, že 12. března - tu spolupráci odkýval.

Vrcholem pak bylo včerejší vystoupení mého kolegy poslance Letochy z hnutí STAN. Ten ve svém vystoupení pro ČT24 bezelstně přiznal, že si vláda z migračního paktu vybrala pouze ta opatření, která zpřísňují migraci a u kterých předpokládali, respektive doufali, že s nimi nebude žádný problém. Rozumíte tomu? Chápete, co to znamená? Tak já vám to přeložím. Vláda ví, že je před volbami, a tak si z migračního paktu vyzobala jen líbivá opatření, která mají zpřísňující charakter, a přidali některá další, která nemají s migračním paktem nic společného, ale mohou mít na celý systém fatální důsledky. Já se ptám. Kdy na nás vytasí zbývající opatření, ke kterým nás v migračním paktu zavázali? K těm se před volbami neznáte? Na kdy si je schováváte? Až bude po volbách? Proč voličům nepřiznáte plný rozsah závazků, do kterých jste Českou republiku uvrtali?

Politika hnutí ANO je jasná. Pokud dostaneme od voličů důvěru a budeme vládnout, migrační pakt implementovat nebudeme. Budeme hledat spojence nejen v Polsku, ale i v dalších zemích Evropské unie, kde se migraci diktované z Bruselu nehodlají podřídit. Politická i bezpečnostní situace v Evropě se radikálně změnila a nová evropská migrační politika ji musí reflektovat. Migrační pakt je z našeho pohledu mrtvý. To je důvod, proč projednání tohoto návrhu ve zrychleném řízení nepodpoříme. Voličům však mohu slíbit, že pokud bude kdokoliv z hnutí ANO na Ministerstvu vnitra, předložíme do Parlamentu zcela novou komplexní a funkční právní úpravu migrační a azylové politiky, která zabrání jakékoliv ilegální migraci do České republiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Mám ta slova chápat jako veto? (Poslankyně Schillerová: Já bych chtěla vystoupit.) Je přihlášena faktická poznámka, tak... (O slovo se hlásí poslanec Letocha.) Prosím.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Já bych chtěl tedy reagovat na to, co jsem teďka slyšel. Je tady celá řada věcí, na které bych chtěl reagovat. Zejména tedy na to, že jsem byl zmíněn ve chvíli, kdy jsme byli včera s kolegou v České televizi. Oceňuji, že máte vytištěný migrační pakt. Já ho mám také vytištěný, a rád bych upřesnil to, co jste tady zmínil. Ono se v podstatě jedná o to, že ten migrační pakt obsahuje zhruba 10 nařízení Evropského parlamentu, která bychom měli postupně nějakým způsobem implementovat do našeho práva. Solidarita není součástí našeho návrhu zákona právě proto, že se jím bude teprve zabývat dánské předsednictví na podzim. To znamená, není to o tom, že jsme si to teďka nevybrali schválně, protože by to mohlo být nějakým způsobem kontraproduktivní a že by se vám to nelíbilo.

Naopak jsme doufali, že na základě těch bodů, které v tuto chvíli již implementovat můžeme, najdeme nějakou společnou řeč, že najdeme nějakou cestu. Ale když tady slyším výroky, jako že hnutí ANO implementaci nepřipustí, a to ani částečně. Rozumím tomu správně, že tedy nepřipustíte ani ty části, které skutečně omezují migraci, a to je to, co vlastně my všichni chceme? Já si myslím, že ten cíl tady máme stejný. Pojďme hledat cesty, jak k tomu cíli dojít. Teď tady máme legislativní návrh, který je vypracován velmi kvalitně - ano, z dílny Ministerstva vnitra - a je naprosto relevantní v našem jednacím řádu a v legislativním procesu, že se tento zákon podává prostřednictvím některých poslanců jako poslanecký návrh.

 

A my jsme vás k tomu chtěli přizvat, my jsme chtěli, ať si k tomu řeknete, co byste tam chtěli ještě změnit, zlepšit, zpřesnit, vyndat. Od toho tady byly ty dvě schůzky. Škoda, že jste se jich nezúčastnili. Ano, je naprosto legitimní, vaše veto vnímám, zároveň, doufám, že to ještě stihnu, navrhuji tedy zkrácení lhůty pro vyjednávání ve výborech z 60 na 30 dnů, tedy o 30 dnů, a věřím, že aspoň na těch výborech najdeme společnou řeč nad pozměňováky, které přinesete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže bylo navrženo zkrácení lhůty na 30 dnů. A přihláška, omlouvám se, ještě naskočila faktická pana ministra, ale jestli se domluvíte, tak paní předsedkyně a potom... Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně, i vám, pane ministře. Já jsem s vetem čekala po vystoupení svého ctěného kolegy Roberta Králíčka, protože ty hlavní argumenty zazněly v jeho proslovu. Zazněl tam důvod, proč my nemůžeme souhlasit s tím, aby se zákon o azylu schválil v takzvané devadesátce, neboli v prvním čtení, protože máme celou řadu k tomu dotazů, připomínek, máme vlastní pozměňovací návrhy, chceme, aby se to dostalo na výbory. Myslíme si, že to je tak zásadní věc, tak zásadní věc, že se nedá tady prostě jen tak odbýt a spláchnout v rámci prvního čtení.

Takže já po dohodě s klubem hnutí SPD dávám veto jménem dvou klubů, klubu hnutí ANO a klubu hnutí SPD, na projednání zákona o azylu v takzvané devadesátce neboli v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. V tom případě v tuto chvíli nelze projednat podle odst. 2 § 90 odst. 3 tak návrh ve zkrácených lhůtách. To znamená, že budeme muset jít klasicky v prvním, druhém a třetím čtení.

Nicméně se vracíme zpátky do obecné rozpravy. V tuto chvíli vidím dvě faktické poznámky pana ministra Rakušana a také pana poslance Jaroslava Foldyny. Pane ministře, prosím, máte dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za dvě minuty. Možná je ani nevyužiju. Já fakt obdivuju, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, pane poslanče Králíčku, jak sledujete můj diář. No, tak v tom Německu, jestli jste se díval na tu tiskovou konferenci, ona teda byla v němčině, tak jsme uzavřeli smlouvu o státní hranici. Prosím pěkně, nic jsme Němcům nedávali, jenom jsme tam dali digitální kóty do toho a byla to smlouva, na které vnitro pracovalo. Jestli myslíte moji poslední návštěvu Berlína, opravdu nevím, co bych sliboval německé ministryni. A co je ten diktát Bruselu, nebo jak jste to říkal, promiňte, možná trochu jinak, co je ta poslušnost Berlína? Co? Detence na hranicích? To je ono, co vychází z migračního paktu? Rychlejší návraty? Nebo co to je? Co je ta poslušnost? Co je proti zájmům České republiky a je to jenom poslušnost toho diktátu? Ne! To je bytostný bezpečnostní zájem naší země, abychom toto v našich pravidlech migrační politiky měli, a já jsem myslel, že na tom se shodneme.

Jenomže vy byste potom museli říct, že tohle je zároveň i ta implementace toho paktu. A to se vám nehodí do té pohádky Pakt, pozvánka pro migranty. Fakt jste se do toho zamotali.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za faktickou poznámku, za dodržení času. V tuto chvíli Patrik Nacher, který je na řadě se svým vystoupením v rámci obecné rozpravy. Připraví se pan kolega Hubert Lang a poté Jiří Mašek. A ano. Teď v tuto chvíli ještě naskočila faktická od pana kolegy Langa. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem přihlášen do diskuse, kdy potom budu argumentovat proti těm věcem, co říkal pan ministr. Ale abych to nezapomněl, vy už jste tady, pane ministře, dneska dvakrát zopakoval, že pozvánku pro migranty říká hnutí ANO. To my jsme, prosím vás, nikdy neřekli. My máme 1 000 a jednu výhradu k novele zákona o azylu a migraci, ale hnutí ANO, a já vám to potom vyvrátím ve svém projevu, my jsme nikdy neřekli, nebo ukažte mi to, že my říkáme, že vízový migrační pakt je jakási pozvánka pro migranty. Možná že to říká někdo jiný z opozice, ale rozhodně ne hnutí ANO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli tedy už v obecné rozpravě pan kolega Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, tak nebudete mi to věřit, ale já jsem k tomuhle tomu bodu nechtěl hovořit původně, protože tady máme odborníky, kteří se tou tématikou zabývají. Mluvil Robert Králíček, bude mluvit Hubert Lang, Jiří Mašek, možná další se přihlásí. Nicméně to aranžmá toho dnešního dne mě vyprovokovalo, že tomu dám nějaký kontext. Tomu, co se tady vlastně od těch tří hodin odehrává. Protože vy byste tím propluli, nikdo by to tak jako nezmínil a tvářili byste se, jak je to všechno úplně v pohodě.

Tak první poznámka, že to celé začalo dneska v 15 hodin, jak jsem pochopil, nebyl tady ministr Rakušan, pod něhož to spadá, a abyste si nebrali pauzu, tak vystoupil Zbyněk Stanjura hodinu nebo hodinu a půl a úplně nesouvisle k tématům, která s tím vůbec nesouvisí, s touhle tou novelou.

Já považuju to jeho vystoupení za naprosto skandální. Zneužil toho přednostního práva - to je to, co vy nám furt vyčítáte. Dokonce řekl, já to mám napsané, že lze mluvit k věci, lze mluvit k věci dle jednacího řádu a i přednostní práva by to měla dodržovat, aby potom on v rámci vlastně předdebaty před otevřením novely zákona o azylu, tak tady mluvil o jednacím řádu. Nebo tady mluvil o ekonomických záležitostech. K tomu se ještě dostanu, k různé statistice a podobně.

To už si fakt jako děláte z těch lidí srandu? Platí teda pro vás, že to je důležitá věc, ke které jste chtěli pozvat opozici k jednání? Anebo z toho děláte šaškárnu od začátku? Přijde vám normální, aby v této mimořádné schůzi vystoupil ministr financí úplně k něčemu jinému, pozurážel tady politiky a poslance napříč ANO a SPD (Potlesk z lavic ANO.) bez toho, aby se mohli bránit, protože nebyla otevřena rozprava. To je tak zbabělé, to vás jako baví tohleto? Vás nebaví normální férový souboj? Pojďte si to tady na ten mikrofon říct, ta čísla a pojďte si to rozdat! A tady něco říct, zabrat hodinu a půl, protože ministr Rakušan tady nebyl, nebo nevím, jak jste se dohodli, že se počká, protože jsem pochopil, že pan Stanjura přestal mluvit,  když vy jste vešel. (Ministr Rakušan říká z místa, že to vysvětlil.) Vy jste to vysvětlil, ale hodinu a půl, nevím, to jakoby to, to mě to vaše vysvětlení opravdu neuspokojí. Nezlobte se na mě. Bylo to hodinu a půl, o azylu od ministra financí? Nebylo, no nebylo to. Můžete se přihlásit faktickou. Já jsem se na pana ministra Stanjuru nemohl přihlásit.

Já tady k tomuhle vystupuju proto, protože vy nás neustále nálepkujete, jak s vámi nechceme jednat a podobně. Já to pak vysvětlím. Ale zároveň vy tady vlastně tím svým jednáním tady degradujete jednání této novely.

O ministru Stanjurovi jsem mluvil. Pak vystoupí zpravodaj, což já očekávám, že ten zpravodaj mě provede vlastně tím tiskem, a on řekne, že vlastně všechno důležité je v důvodové zprávě. Tak to nevím, jestli to je role jakoby zpravodaje? Fakt? Tak to je velmi zvláštní, velmi zvláštní, velmi zvláštní teda záležitost. Já si pamatuju, když jsem tady byl zpravodaj u jednoho tisku, tak jsem vás provázel, tak jsem dostal dokonce od poslance Kučery vynadáno, že to dělám moc podrobně. To je dobré, tak pro vás zpravodaj, když provází příliš podrobně, tak je to zbytečné, a když řekne, najděte si to v důvodové zprávě, tak je to v pohodě. Ale dobré, já to respektuju, to je tady na Marka Bendu, který na mě mluví, ale tím vy ukazujete, jaký je váš reálný postoj k této novele. To je celé.

Prostě to aranžmá, to jako, to se na mě nezlobte, to je docela důležité. To znamená, hodinu a půl tady mluví ministr financí úplně o něčem jiném. Zpravodaj řekne, že si to máme najít v důvodové zprávě, ale pak nálepku dostaneme my. To je fakt úžasné.

 

Další kontext, o tom už mluvil Robert Králíček, že to je poslanecký návrh. To je taková nová móda tady buď se tady dávají přílepky, teď se s tím roztrhl pytel, a to dokonce i přílepky, které obsahově jsou jako v pohodě, jo? Obsahově s nimi souhlasím, viz ta dvojčata pana poslance Hellera, ale dávají se fakt jako k nesouvisejícím zákonům. Tak buď se tady dělají přílepky, anebo poslanecké návrhy, kde se ty věci řeší bez standardního legislativního procesu. Tak zase platí, je to důležité? Je důležitá ta novela, nebo ne? Pokud ano, tak by měla projít nějakým standardním legislativním procesem, protože vy jinak dost často argumentujete, když my tady přicházíme s nějakou poslaneckou iniciativou v mnohem méně důležitých záležitostech, že radši připravíte koncepční strategičtější materiál jako my na vládní úrovni, ta slyším jako argument neustále dokola, vždycky mi to zvoní v uších, jo? My přijdeme s nějakou poslaneckou iniciativou a vy řeknete ne ne, my to připravíme komplexně jako vládní návrh. A to jsou mnohem drobnější věci, než je novela zákona o azylu.

Ten kontext tady my jsme přece vysvětlovali, tak je teďka dobré si ho říct. A to je to, že mi ty věci, které s tím souvisí, například ten migrační pakt, jsme kritizovali konzistentně od začátku. Že nějaké výkupné, jak tady o tom mluvil Robert Králíček, relokace, nějaký příslib výjimky pro Českou republiku vzhledem k tomu množství ukrajinských uprchlíků, a jak vidíte, oni přirozeně jdou do země, kde to mají jazykově i kulturně nejblíže, má to svoji logiku, úplně stejně jako lidé ze severní Afriky směřují do Francie třeba, nebo do Holandska, do Belgie, asi ne do České republiky, ale to se všechno může samozřejmě do budoucna změnit. Tak my jsme to říkali od začátku. Vy jste to nejdřív hájili, pak jste se někde zdrželi, vůbec jste nás neposlouchali, nevím, kolikrát jsme tady navrhovali mimořádný bod, je to tak (Poslanec Nacher ukazuje na poslance Langa.). Minimálně si pamatuju xkrát Huberta Langa, který to tady navrhoval, vy jste to vždycky shodili ze stolu, a teďka těsně před volbami najednou nás chcete vlastně zatáhnout do debaty k něčemu, o čem tu debatu není prostor vést. Protože v momentě, kdy vy to navrhnete v devadesátce, tak pro diváky, aby to bylo jasné, v devadesátce, to znamená, že to projde jedním hlasováním v rámci prvního čtení bez možnosti dávat pozměňovací návrhy, aby to bylo úplně jasné, o čem se bavíme. Tak k čemu je takové jednání? Protože to je vlastně jednání ve smyslu ber nebo nech ležet, tam jako... A v momentě, kdy my řekneme, že s tím nesouhlasíme, tak jsme zase ti špatní, kteří něco bojkotují? No, takhle to přece k jednání. Já mám pocit... Ale vy to přece víte, tak přece tady nebudeme hrát divadlo, vy to víte. Tam, kde skutečně jde o jednání, viz třeba moje dobrá zkušenost, když se bavíme o exekucích nebo insolvencích, tak přece víte, jak ten průběh, jak to probíhá, jaký je ten průběh, to znamená, že skutečně se vede nějaké jednání na úrovni interního jednání, potom se to dokonce zveřejní, pak se třeba udělá kulatý stůl, pak je z toho nějaký výstup. To přece, tohleto jsou normální věci, normální jednání. A pak z toho nakonec může být výsledek, který ne všichni podpoří ze sta procent, ale takhle to normálně probíhá. Nevím, teď si vzpomínám, vidím Táňu Malou, ty případy sexualizovaného násilí a všechny tyhlety věci. Všude tam, kde opravdu reálně došlo k jednání mezi koalicí, opozicí, tak přece víte, jak to funguje. Ale nikdy to nebylo tak, že přijde někdo a řekne mám tady v devadesátce něco, a přesto vás zvu na jednání, kde vlastně my nemáme vůbec manipulační prostor, kam bychom mohli uhnout.

V kontextu toho mně to připomíná, nezlobte se na mě, že vy vlastně všechny ty věci, které my říkáme, že vy je nakonec vlastně někde interně vnímáte, vy tu naši kritiku vnímáte. Vy to ale nedáte najevo, protože to považujete jako za slabost, zřejmě, nevím, je to politicky asi těžké přiznat, že prostě něco se nepovedlo nebo něco jste schválili v nějaké podobě, která asi není úplně ideální, a vy to potom po čase vlastně sem jako přinesete, vrátíte a v té chvíli máte pocit, jako že jste, aniž byste se teda nějak omluvili, aniž byste i ex post třeba nám řekli, že v něčem jsme měli pravdu, a jedete jakoby nic. Kdyby to bylo jenom jednou, tak beru. Já jenom za tu chvilku, co jsem tady teďka seděl, tak jsem si napsal minimálně tři takové příklady, kdy už se tohleto stalo. Bylo to zastropování cen energií, které my jsme vám, si pamatuju, říkali od ledna 2022, vy jste to nakonec zastropovali v září, to znamená, nakonec jste to udělali, ale o půl roku později, takže ten efekt už byl o ničem. Omezování DPP, DPČ. No, to jsme tady přece taky říkali v rámci daňového balíčku. Vy jste nás tady přesvědčovali, že ne, a za třičtvrtě roku jste to vrátili do určité míry, ne úplně, zpátky přílepkem. Platy ústavních činitelů, totéž. To jsme tady dokonce měli, pozměňovací návrh, a říkali jsme: Pozor, Ústavní soud vám to sem hodí na hlavu. Ne, neposlouchali jste, a nakonec jsme to tady schvalovali prapodivně, teď je tady nějaká retroaktivita, uvidíme, jak to dopadne, a tohle to je vlastně další případ. Já rozumím tomu, že když je to poslanecká iniciativa, takže se ušetří čas, ale je to potom na úkor kvality. Kdybyste to dali dřív, tak to mohlo projít standardně a vy takhle prostě jako doháníte něco, co jste mohli udělat dřív, po čem my voláme dávno, a pak vlastně ještě zpětně stresujete nás, že my něco jako, my něco blokujeme. Takže za mě je to o tom, že vy ve skutečnosti sice možná interně někde ty naše argumenty vnímáte, ale nedáváte to najevo, pak to tímhletím způsobem takhle tu zatáčku vyberete už opakovaně a jedete, jako by se nechumelilo.

Já se musím zároveň, protože jsem tady byl přímo ministrem financí jmenován, tak se musím zároveň i vyjádřit k tomu, co on říkal, protože to považuju za mystifikaci veřejnosti. Vynechám tedy to, jak on říkal, že já jsem se urazil, když po mně hodil fotku s čepicí nebo s kšiltovkou Donalda Trumpa. Já jsem se neurazil, jenom mně to přijde nedůstojné ze strany ministra financí, aby když jsme spolu v televizní debatě a bavíme se o clech a vy vždycky řeknete, pozvete nás k tomu kulatýmu stolu, říkáte jsme na jedné lodi, ale jak vám to člověk má věřit, když první replika, kde já jsem stačil říct dobrý večer, tak mi tam přilítne tahleta fotka, kde pan ministr musel jasně očekávat, jak já se k tomu postavím, a to je vlastně to samé tady u toho. Jak vy můžete chtít, aby my jsme byli na jedné lodi, když zároveň druhou větou nás nějakým způsobem urazíte nebo onálepkujete?

K tomu migračnímu paktu, o čem krátce mluvil ministr financí, to jsem tady, to jsem tady sdělil, nicméně ty další věci mně přijdou jako velká demagogie. Vy se tady chlubíte, ono to nepřímo souvisí s touhle novelou, vy tady, nebo pan ministr se tady chlubil nejnižší nezaměstnaností a nejnižší mírou chudoby, ale to tady je historicky posledních 10 let. K tomu vy jste jako nějak nepřispěli, naopak tam, kde jste k tomu přispěli, tak tam se propadáme. A dám vám tři takové příklady, jsou to ceny energie, a když to přepočtete na kupní sílu, tak jsme na tom skoro nejhůř, je to ekonomický růst a z toho vycházející reálné mzdy, které mám tady všechny grafy, tak tam jsme top tři jako nejhorší, nejpomalejší. A je to dostupnost bydlení, to je čerstvý graf, kde u nás se vydělává nejdéle na to, abyste si mohli koupit byt do osobního vlastnictví, přes 13 let.

Přes 13 let hrubých platů. Co mě tedy úplně dorazilo, to tedy musím říct, a musí to tady zaznít na mikrofon, je ta demagogie, že za této vlády je průměrná daňová kvóta vlastně nižší, respektive že vy z toho usuzujete, že jste vlastně snížili daně. To já považuju za úplně neuvěřitelnou, nehoráznou věc. To znamená, že předchozí vláda evidentně snižovala daně, evidentně snižovala tu daňovou kvótu, ale když uděláte z toho průměr, tak samozřejmě on bude vyšší než vy, když z toho nižšího základu zase ty daně zvyšujete. Aby to pochopil úplně každý. Když bude daňová kvóta 40 % a nějaká vláda to postupně za čtyři roky sníží na 30, tak můžeme říct, že průměr je 35, a když ta nějaká nová z těch 30 to zvedne na 35, tak má průměr 32,5 a vy můžete říct, že ta předchozí vláda, co snížila daně o 10 procentních bodů, má vlastně v průměru vyšší daně než ta následující, která je zvýšila. To já vůbec nevím, jestli tohle je míněno od ministra financí vážně.

Poslední poznámka - deficit rozpočtu. Opakujete to tady neustále. Nezlobte se na mě, srovnávat deficit rozpočtu za loňský rok s tím nejhorším covidovým mně přijde jako velmi nefér. Ano, 2,2 je méně než 5, to nepochybně, ale já bych vám třeba nabídl, že srovnáme třeba druhý rok toho předchozího volebního období s druhým rokem vaší vlády, ať je to srovnatelné. A tam byste prodělali kalhoty, protože byl ten rozpočet dokonce v plusu tehdy. Takže buď budete srovnávat srovnatelné, anebo si vyberete nejhorší rok předchozího volebního období a nejlepší rok vašeho volebního období, srovnáte to a budete tady s tím mávat, že přece 2,2 nebo kolik je méně než 5, a mávat tady před naší předsedkyní Alenou Schillerovou.

Tolik tedy poznámky k průběhu toho dnešního dne, který mě upřímně mrzí. Já jsem myslel, že budou mít jakoby slovo kolegové, že to začne opravdu ve tři, tak jak to začít má, ne že to začne hodinu a půl vystoupením a útoky na opozici ze strany ministra financí, který vlastně ovlivnil celý průběh, za mě tedy, celý průběh toho dnešního jednání. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan ministr Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já slibuju, že je to moje poslední faktická, ať zazní dále cokoliv, a zároveň garantuji, že na konci zareaguji na jednotlivá vystoupení v obecné rozpravě, ale až na konci všechna najednou.

A já trochu otočím to, co říkal Patrik Nacher. A já si také myslím, že vy někdy ty naše argumenty vnímáte. Teď mě Patrik Nacher neposlouchá zrovna. Já si také myslím, že je někde interně v sobě vnímáte. Já v to také trochu doufám, že víte a slyšíte, a stejně tak dobře víte, že jsme to nemohli udělat dřív, protože ten rámec neexistoval. Stejně tak víte, že to je zpřísnění, a stejně tak víte, že to, o čem se dneska bavíme, je prostě ta proklatá implementace toho paktu. A že jsme samozřejmě museli počkat jako všechny ostatní státy, které v téhle době - Polsko, Rakousko, Nizozemí, Dánsko - všechny tyhle státy teď jedou svoji zpřísňující politiku.

Další věc. Vy jste mě vyzval, prostřednictvím pana místopředsedy, ať zareaguji na ten začátek schůze. Já už jsem to vysvětloval. Pan kolega Stanjura chtěl promluvit, pan kolega Stanjura promluvil a já jsem čekal na to, až domluví, a potom jsem byl připraven zahájit tu debatu.

A jenom jednu poznámku. Chápu, že nemusíte být nadšeni z obsahu projevu pana ministra Stanjury, a ani mě to nepřekvapuje, ale velmi mě překvapuje, že jste překvapeni z formy využití přednostního práva před otevřením bodu. To mě opravdu překvapuje, protože to se tady děje běžně a většinou z té druhé strany a ne z té naší. Jednání, která probíhala. První bylo před tím, než jsme danou věc dali do vlády. Druhá schůzka včera, mohli jsme dotahovat. A dovolte mi citaci: Považujeme za nutné, aby vláda Poslanecké sněmovně a hlavně občanům vysvětlila otočku o 180 stupňů. Migrační pakt, jak ho vyjednal Rakušan, je pozvánkou pro nelegální migranty. Alena Schillerová. Andrej Babiš: Pakt migraci neřeší a naopak migranty už dávno pozval. (Předsedající: Čas!) České noviny 10. 4. Dvě citace poslanců významných hnutí ANO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Čas, pane ministře! Děkuji. Faktická poznámka navazuje na vás, pane ministře, a to je od Patrika Nachera. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já fakticky na pana ministra. Jsem rád, takže klidně se, pane ministře, přihlaste na další faktickou, aspoň můžeme tady debatovat. Já vím, že jste slíbil, že ne, ale tak třeba můžete to změnit. Já vám řeknu, v čem je ten rozdíl u toho přednostního práva. A jsem rád, že jste to zmínil. Já tam dokonce vidím ty rozdíly dva.

Ten první je, že vy to kritizujete. A když to kritizujete, proč to tedy děláte? Když to kritizujete, že to dělá opozice? Tak to je první. Tak to pak nekritizujte. A pak tady můžete s přednostním právem před bodem mluvit třeba do bezvědomí. V pohodě.

Ale ten druhý rozdíl je v tom, že my to přece děláme v rámci toho, v rámci často vašich schůzí, zatímco vy, to je to novum, že Zbyněk Stanjura tady vlastně vyobstruoval vaší novelu, váš návrh. To je přece v tom ten grandiózní rozdíl. Vy si svoláte tuhle schůzi k této novele a pak vystoupí Zbyněk Stanjura a hodinu a půl tady rozdává nadávky, nálepky a zesměšňování k tématům, které s ním vůbec nesouvisí. Ale u vaší vlastní schůze! Pozor, u vaší vlastní schůze. To přece je úplně rozdíl. Ale pro mě za mě, mně to nevadí, klidně to dělejte, ale aspoň se ukázalo v přímém přenosu, že vám něco vadí, co vy potom sami, když chcete, tak děláte.

A ještě jeden rozdíl je, nezapomeňte, my jsme v opozici. My těch možností zase tolik nemáme. Vy těch přednostních práv máte dohromady asi 25 nebo 30 s ministry, předsedy stran a předsedy klubů. My zase tolik ne, takže se s námi nesrovnávejte. Až budete v opozici, tak rozumím tomu, že toho budete využívat. Ale vy byste chtěl být v koalici i v opozici zároveň.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se vracíme do obecné rozpravy. Pan poslanec Hubert Lang je přihlášen.

Mezitím načtu omluvy: Ondřej Babka od 20 hodin do 22 hodin bez udání důvodu a Radek Koten od 19.30 z pracovních důvodů se omlouvá. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Já na začátek svého vystoupení bych chtěl říci, že děkuju svým předřečníkům Patrikovi Nacherovi, Robertovi Králíčkovi, kteří určité věci už shrnuli. Zejména tedy silně souhlasím s tím, co říkal Patrik Nacher, protože ta dnešní schůze, což je opravdu dost důležitá, důležitý bod - novela zákona o azylu, věc, která se protíná vlastně celým tímto volebním obdobím, už od doby našeho předsednictví, kdy pan ministr vnitra se tehdy vrátil z toho Bruselu a slavnostně nám tady oznámil, jak tady vyjednal výjimku například z paktu, který byl ještě v nějaké finalizované fázi potom dopracováván pro běžence z Ukrajiny díky tomu, že už jsme tady měli ten rusko-ukrajinský konflikt a měli jsme tady příliv těch běženců. Já potom v materiálu Ministerstva vnitra, který o tom hovoří a snaží se ty věci rozkomentovat, vlastně mu vyvrátím ty věci o tom, že je tam jakási výjimka a že nemusíme platit, někdo tomu říká výpalné, správná asi interpretace je, že přispěje nějakou částkou každý členský stát, který není zatížen tou výraznou mírou toho zatížení do společného fondu, ze kterého se potom na vnější hranici zejména budou platit různé ty hlídky a bude se prostě různě přispívat na to, například i to azylové řízení.

Mě tady velice mrzí, že ta dnešní schůze, která samozřejmě padla na ty dva dny, vy jste vláda, že ano, vy jste vládnoucí garnitura, řekli jste si, že tedy řádná schůze bude probíhat úterý, středa, ještě je zítra čtvrtek, tak teoreticky to mohlo ještě probíhat dál, a my jsme byli dneska připraveni konstruktivně jednat. Byli tady připraveny dotazy, bylo všechno nachystáno a vystoupil pan Stanjura, který opravdu to vzal zgruntu, napadl nás. To, co říkal tady Patrik Nacher, prostě tři čtvrtě toho jeho projevu se netýkalo absolutně toho projednávaného tisku. On se u toho tam zmínil jenom o Ukrajincích, kde ještě řekl opravdu hnusnou lež ve smyslu toho, že hnutí ANO chce všechny Ukrajince odtransportovat pryč a že jsme takoví hlupáčci, že si neuvědomujeme, že ti lidé dneska už jsou navázáni na naši ekonomiku.

To, pane Stanjuro, opravdu nepotřebujeme od vás slyšet. My jsme tady ještě před vypuknutím válečného konfliktu už měli 200 000 Ukrajinců na různé formy pobytových víz. Víme, že ti lidé tady pracují, že jsou tady částečně integrováni, a my jsme se bavili a ve všech lexech, které se týkaly konkrétně Ukrajiny - a zmiňuji to tady proto, protože je to provázané i se zákonem o azylu a o vízech, o migraci, tak ono to je všechno jako takový jeden celek, jo, tady se prostě směšují určité dojmy a pojmy. Já vím, že každý má nějakou svoji odbornost. Spousta kolegů si třeba neuvědomuje, že migraci máme legální, nelegální, tranzitní, nelegální migraci. Azylanti, to je zase úplně jiná kategorie, kterou zase je trošičku jinak třeba chápat na vnějším prstenci Evropské unie, trošku jinak ji chápat ve vnitrozemských státech, kdy tady bylo správně řečeno, Česká republika je vnitřním státem Schengenského prostoru, a my vlastně, ve své podstatě se nám ten azylant - (za?) implementace a za plnění všech podmínek, na kterých jsme se vzájemně dohodli, a proto jsme si například udělali i společný Schengenský prostor, se můžou objevit opravdu jenom na té Ruzyni, jo? Můžou se samozřejmě objevit v rámci nelegální migrace, že někdo je v takové zoufalé situaci a už nedoputuje z nějakého - třeba - zdravotního stavu, prostě narazí na policejní hlídku a řekne - azyl. A potom samozřejmě my musíme ty věci přebírat.

To, co pan Stanjura tady řekl, co se týče Ukrajinců, tak mě velice mrzí, protože v lex Ukrajina VII jsme implementovali do cizineckého zákona zvláštní dlouhodobý pobyt pro určitou skupinu z Ukrajiny už příchozích běženců po vypuknutí toho konfliktu, kteří, když se vyvázali z víza dočasné ochrany, přešli (by?) pod cizinecký zákon, tak můžou tady z území dokonce setrvat u nás a pokračovat v dlouhodobém pobytu, potom v trvalém pobytu s nějakým potenciálem budoucího až českého občanství. Takhle je to stanoveno v klasickém cizineckém zákoně.

My jsme, prosím vás, nikdy neřekli, že naším jediným snem je, že při přerušení nebo ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu všichni běženci, všichni, většina těch chudáků - žen, dětí - kteří se tady začlenili a snaží se, že všichni musí odjet pryč. My jsme pouze říkali, že podle stávající legislativy, pane ministře, vy jste mi to tady potvrdil, pakliže nedojde k nějaké změně - a vy jste říkal, že na evropské úrovni se o tom částečně hovoří, že tito ukrajinští běženci by tady mohli zůstat a požádat třeba o dlouhodobé pobyty z území, aniž by museli opustit naši republiku. Ale potom se ptám, proč jsme tedy v lex Ukrajina VII se tady utkávali o zvláštní dlouhodobý pobyt? Proč? Co bylo tedy smyslem doplnění toho paragrafu do cizineckého zákona, který byl opět z dílny Ministerstva vnitra - většinou je to Odbor azylové a migrační politiky, (který?) tyto věci prostě z nějakého důvodu dělá, že jo. My jsme řekli: nechceme tady úplně všechny tyto běžence, protože opravdu je to pro náš sociální, ekonomický, vzdělanostní, od školského systému, přes ubytování a tak dále, je to velká zátěž. A vězte, že vím, o čem hovořím, protože v našem krajském městě, stoosmdesátitisícovém, v Plzeňském kraji máme víc jak 40 000 Ukrajinců na tom teritoriu, takže je to zátěž.

Já ještě, než se dostanu, potom k vyvrácení - nebo některých věcí, co se týče vízového paktu, tak bych - tady padá spousta nepravd, jo, spousta nepravd o hnutí ANO, jací my jsme jakoby asociální, jak nechápeme to, že vy tady předkládáte ve zrychleném řízení tady tu novelu zákona o azylu, jak my si neuvědomujeme, že vlastně to Evropa přijala, že to je částečně implementační věc, která - prostě je tam nějaká lhůta stanovená od přijetí, vlastně ty dva roky. My celou dobu, pane ministře vnitra - a já jsem rád - samozřejmě ideální je, když člověk tady stráví nějaký čas ve Sněmovně a začíná mít nějakou zkušenost, tak třeba když jsme sem přišli, já jsem tady první volební období, tak moji ctění kolegové tady říkali: ale v předchozím období jsme projednávali zákon XY a vy jste hovořil nějak a hovořil jste nějak. Já v tomto volebním období jsem měl tu možnost už od vypuknutí ruského konfliktu s Ukrajinou se s vámi tady střetávat nad různými věcmi, které se týkaly konkrétně cizinecké policie, které se týkaly různých detenčních zařízení, vůbec té situace v policii jako takové, kdy opravdu nám stále - jakoby nejsme schopni zastavit i při nějakém navyšování finančních prostředků odchod zkušených policistů ze služby. Já jsem tady říkal, že to nebude jednoduché v počátku, že samozřejmě i z té Ukrajiny sem přijde organizovaný zločin, což se tedy následně částečně potvrdilo, byť tedy ta komplexní čísla nejsou tak velká na poměr příchozích, ale prostě pomalu a jistě se nám zvedá i trestná činnost cizinců, logicky, protože jich na našem území je hodně.

My si musíme uvědomit, že Česká republika na svoji velikost země - jsme tady měli vždycky kolem 500 tisíc, 520, 530 000 cizinců, různých cizinců. Do doby vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu naší největší skupinou cizinců tady byli Slováci, byli tady Vietnamci, byli tady Rusové, byli tady Poláci, byli tady Němci a potom samozřejmě nějaké desítky tisíc dalších cizinců, kteří vesměs podle cizineckého zákona tady splnili nějaké podmínky, rozhodli se, že chtějí u nás žít na různé formy víz, a prostě o ně se staralo Ministerstvo vnitra, Odbor azylové (a) migrační politiky. Cizinecká policie jako taková dělala represi. My jako vnitřní stát Schengenu máme těch pět nebo šest - teďka - mezinárodních letišť, kde jediné a nejvýznamnější letiště (?) ICP Praha Ruzyně, Letiště Václava Havla, které má i tranzitní prostor a kde - i vy jste dneska o tom hovořil, že tam bude vybudováno detenční zařízení pro vnější vstup. Když tam někdo přiletí, řekne - azyl, tak se vlastně nenachází na území České republiky, bude to bráno jakoby vnější hranice Schengenu a s tím člověkem bude nějakým způsobem nakládáno.

Jestliže vy tady po nás chcete, abychom zrychleně něco vám schválili, něco, co jste připravili už v paragrafovém znění - já jsem to konzultoval ještě s kolegou Maškem, dívali jsme se, kdy to bylo vloženo do systému - tak vy nás pozvete na jednání na Ministerstvo vnitra, kdy my jako členové bezpečnostního výboru jsme se o této věci mohli průběžně na některém bezpečnostním výboru bavit třeba půl roku zpátky, mohli jsme tam mít rozkomentované určité věci, ale vy (se?) opravdu domníváte, že u takto zásadní normy, která má dvě stě - asi - osmdesát stránek, dotýká se asi 32 zákonů, protože to je azylový zákon, cizinecký zákon, zákon z pera Ministerstva spravedlnosti, co se týče trestů a dalších a dalších věcí, Ministerstvo zdravotnictví, že my přijdeme 15. března na Ministerstvo vnitra, tam si třeba s kolegou Maškem sedneme, dostaneme tam kafe, předstoupí tam někdo z Odboru azylové a migrační politiky, přednese nám tam nějakou zprávu v rozsahu tedy, já nevím kolika, půl hodiny, tři čtvrtě hodiny, hodiny, my na to budeme koukat a my bychom jako měli něco připravit, což tady správně řekl kolega Nacher, dneska bychom sem měli přijít, to znamená, za nějaké dva tři dny nebo týden k tomu připravit nějaké podklady, protože my nemáme aparát jako má ministerstvo - a dneska vlastně vám to všechno schválit. Dneska vy jste byli připraveni na to, že my schválíme devadesátku, tady vám to odkýveme a všichni se kolem čtvrté hodiny rozjedeme na Velikonoce. Ideální stav, jo? Tomu taky odpovídá počet lidí, který tady je, že - nevím, jestli to sledují z kanceláří, nebo už půlka lidí je omluvena. Takže mně se silně nelíbí, jak takto zásadní věc byla zařazena na tento den na ten čas, na odpolední čas, protože já se domnívám, že kdybychom to byli schopni dát na nějaký rozumný čas, třeba začátku schůze v úterý a nějaký týden, kdy je klasická Sněmovna, běží, tak by určitě stálo za to o tom víc diskutovat, protože to stojí za diskuzi.

Já jsem dalek toho, abych vás tady, pane ministře, napadal a vykřikoval tady, že všichni musí pryč a tak dále. Já se budu snažit tady podpořit i některé argumenty, které vychází i z pera vašeho vlastního ministerstva, které (jsou) na stránkách Odboru azylové a migrační politiky, což je na stránkách Ministerstva vnitra, prostě se snaží jakoby vízový pakt nějakým způsobem obhájit, jednotlivé kroky, ať už je to Ukrajincům, ať už je to o sloučení řízení, kdy se zamítne azyl a nemusí to přecházet k cizinecké policii, aby to nebylo vícestupňové a tak dále, jo? Ale nechte nám, prosím vás, náš vlastní názor. Náš vlastní názor vychází z dopisů, protože - teď se dostanou k dopisům - ne každý občan, který to sleduje, tak je úplně v obraze, a je tady celá řada dezinterpretací toho, co my jako hnutí ANO jsme vám odpověděli.

Naše paní předsedkyně klubu na vaši výzvu vám zaslala dopis 10. 4. 2025, kdy vám velice slušně říká: Dovolte nám, abychom toto pozvání na tu kontaktní schůzku s vážností této problematiky, s plným vědomím vážnosti této problematiky odmítli, a zároveň se zachováním integrity naší politické odpovědnosti.

My máme nějakou politickou povinnost. My jsme jasně řekli, že se domníváme, že to, co Evropa, předchozí Evropský parlament sedm nebo osm let připravoval, potom za našeho předsednictví vy jste se k tomu přihlásili - a vidíte, že neříkám schválně, že jste to někde podepsali, jak občas někdo říká, protože vy jste k tomu přijal stanovisko v rámci našeho předsednictví, jaké jste přijal.

Potom jste zjistil, že ve své podstatě ten končící parlament prostě není ochotneý ustoupit z takových věcí, jako je to, že všichni si tady můžeme vzájemně říkat, že musíme chránit vnější schengenskou hranici, že musíme důsledně dbát na návratovou politiku, ale už nevíme, musíme říkat, když se někdo tady objeví a zamítneme mu ten azyl, tak prostě uděláme nějakou dvoustrannou dohodu, toho člověka budeme někam transportovat, ale jakým způsobem a jak to už potom zrealizujeme, to už je potom věc druhá. To jsou všechno takové teze, takové prostě vize, které prostě ten předchozí Evropský parlament nedokázal nějakým způsobem naplnit.

Vy jste potom zjistili, po našem předsednictví, kdy jste se k tomu hlásil, a vlastně byli jsme i překvapeni, že na to existovalo i stanovisko jakoby vlády, vy jste se odkazoval na stanovisko předchozí vlády, ještě ministra Hamáčka, což bylo takové zvláštní, a tehdy nově nastoupivší ministr pro věci zbytečné pan Dvořák nám to v té své jakoby nově nastoupivší naivitě přiznal, že vlastně ani jste neměli vlastně to stanovisko a vy jste tam odjel s ničím, co možná ani váš premiér nevěděl v tom prvním kroku, tak to jsou věci, které už jakoby proběhly. Jo? Vy jste se potom vrátil, řekl jste, že tam nejsou žádné kvóty, řekl jste, že vlastně ve své podstatě tím, že máme velký příliv Ukrajinců na naše území, tak nemusíme vlastně přijímat v rámci toho zatížení žádné cizince na naše území, nemusíme se ani vyplácet, což je vlastně ten příspěvek do toho fondu té vnější hranice, což je spočítáno na 600 milionů euro za rok, když se to podělí nějak těmi zeměmi, stanoví se tam nějaké ty počty těch potenciálních nelegálních migrantů nebo žadatelů o azyl, tak se to dokázalo propočítat, nebyli jsme to my, byli to novináři investigativní, na těch plus minus 20 tisíc eur, což je víc jak půl milionu korun za jednoho nepřijatého migranta jako mandatorní vlastně zatížení pro každou tu zemi, která nechce na své území přijmout ty buď žadatele o azyl, anebo relokované nelegální migranty, kteří jsou někde v té Evropě zachyceni.

My to opravdu nechceme, jo, když se díváme na tu západní Evropu, která vlastně v rámci té své vstřícnosti léta přijímala od - neříkám, už v tom roce 2015, tam se to samozřejmě silně nepovedlo paní Merkelové, která prostě ať už nějakou dezinterpretací prostě toho svého prohlášení ........... (?) prostě pozvala ty migranty, byl rozbitý vlastně ten Blízký východ, že jo, ty země tam na tom prstenci, Irák, Sýrie a tak dále a strhla se ta obrovská lavina, která vlastně nešla vůbec těmi našimi silami evropskými vlastně zastavit, prostě šlo to balkánskou cestou, jižní cestou a tak dále, všechno to směřovalo do té západní Evropy.

To, že ty západní země jsou historicky zatíženy koloniální dobou a mají prostě v sobě nějaký svůj jakoby syndrom toho, že musí přijímat každého, že musí prostě všechno jakoby ještě nad rámec těm lidem zajišťovat, my jsme nic takového neměli, my jsme neměli žádné kolonie, prostě my bychom neměli mít jakoby takovou extrémní povinnost zachraňovat celý svět. Evropa je bohatý kontinent, ale Evropa nespasí celý svět, není schopná prostě jako houba nasát vlastně všechny nešťastné lidi ze všech koutů světa a do té Evropy je prostě dostat.

My jsme se tady rozhodli v tom našem cípu světa, že si vzájemně budeme důvěřovat, že si zrušíme vlastně mezi jednotlivými členskými státy naši postupnou integrací svoje vnitřní hranice, za to, že kolegové na vnějším prstenci na vnější hranici budou nějakým způsobem prostě tu naši jakoby vnitřní hranici, kde je i Česká republika, chránit. Jo? Myšlenka výborná, myšlenka, která prostě začala být realizována a najednou zjišťujeme, že prostě jak se přibíraly ty další nové státy, zejména mořská hranice se velice těžko hlídá, tak vlastně ve své podstatě ta jedna z těch základních svobod, kterou tady v té Evropě máme a není to běžné ve světě, a to je volný pohyb osob, tak je prostě těmito migračními tlaky a těmi dalšími věcmi, protože jsou nestabilní části světa, tak nás začíná ohrožovat. Začíná to ohrožovat a jakoby v uvozovkách se omlouvám za ten výraz to, až sežralo tu západní Evropu, sežralo to vlastně Německo dneska, sežralo to Rakousko, sežralo to Skandinávii. Tam prostě už je obrovský problém bezpečnostního charakteru, který zatím nám se vyhýbá.

Proto to možná to projednáváme v takovémto čase, protože to říkám, že to trošku jako vyčítám obecně celé politické scéně, že my to nevnímáme jako takový problém, protože vy jste sám řekl, že vlastně balkánská cesta je trošičku utlumená v letošním roce. Tady pana ministra (Rakušana) ani nevidím, což mě teda mrzí, takže já vlastně mluvím k panu ministrovi (Obrací se na přítomného ministra Baxu.), pane ministře, já vás mám rád, ale jako celkem (šel na toaletu, tak se omlouvám), takže já bych pokračoval v té své myšlence. Ta balkánská cesta je utlumená prostě tím, že vlastně se povedlo Bosnu a Hercegovinu taky zahrnout trošku do těch věcí, Srbsko začalo trošku více spolupracovat, Bulharsko vstoupilo do Schengenského prostoru, tak se určité ty migrační tlaky zastavily, takže Českou republiku netrápí to, co trápí ty západní státy, a proto možná my jsme ještě nepochopili, že máme ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté, abychom prostě nějakým způsobem, ale takovým způsobem, který bude efektivní, já totiž tady v tom návrhu, který je připraven z pera odboru azylové migrační politiky, nemůžu říct, že prostě jakoby obecně ty teze tam jsou špatně nastaveny, každý by si asi přál, aby probíhal bezpečnostní screening osoby, která se někde objeví, nemá doklady, aby se mu podívali do telefonu, kdo ho sem přivezl, jak ho přivezl, kolik za to zaplatil. To se všechno vyhledat dá. Asi není nic proti ničemu, když si řekneme, aby se u té osoby provedl i nějaký zdravotní screening, jestli nemá nějaké nakažlivé choroby, bůhví kde, že jo, ti lidé žijí, nemají takový očkovací věci jako u nás, aby sem nebylo něco zataženo a další věci, o kterých já se budu ještě zmiňovat, ale jedna věc je, že prostě tady si jakoby řekněme, že něco přijmeme, vy jste to dokonce chtěli přijmout v té devadesátce, ale jak to potom chcete naplnit, jo?

A to už se dostáváme do toho, co vám třeba vyčítáme a o čem dlouhodobě hovoříme a jsme schopni to i jakoby dokládat jednak teda na výborech pro bezpečnost, nebo jak říkal Patrik Nacher, že jsme na to upozorňovali několikrát, chtěli jsme na to buď speciální schůze, nebo aspoň body, které vy jste nám vždycky zamítli, a to jsou takové ty věci, že na to potřebujete lidi. Na to potřebujete prostě ty technický prostředky, potřebujete na to ta detenční zařízení a tak dále, takže přijmout nějaký tisk je hezká věc, ještě takhle zrychleně, teď by to mělo nabýt účinnosti, když to projde Senátem a podepíše to prezident, ale my nebudeme schopni to pravděpodobně zrealizovat.

A ty moje obavy tam jsou, protože jsem se v té branži pohyboval skoro 30 let a pořád nějaké moje kontakty prostě do těch složek cizinecké policie a obecně bezpečnostních složek mám, nějaký vhled, a věřte mi, že věci, které tam některé jsou napsány, tak pravděpodobně při veškeré snaze nejsme schopni zrealizovat, nebo zrealizovat, tak, jak vy to říkáte, jak je ten váš náhled, že to je to, co zlepší jakoby v nějaké brzké době tu bezpečnost a pokud možno nejlépe hned, jo. Tak já tomu tak úplně nevěřím.

Já bych tady jenom odcitoval konec dopisu naší paní předsedkyně, která vám říkala, že nabídka konstruktivního dialogu ve chvíli, kdy jste všechny klíčové rozhodnutí učinili bez nás, a to jste učinili bez nás, protože vy jste nás prostě postavili před hotovou věc, to je další glosa, kterou tady řekl pan kolega Nacher a pravdu má, vy nás prostě stavíte neustále, buď berte, nebo neberte, jo? U takto zásadní věci, pane ministře, my jsme přece o tomto tisku mohli hovořit půl, tři čtvrtě roku zpátky, mohli jsme to vzít na několik bezpečnostních výborů, nějakým způsobem to rozkomentovat a tak dále, ale ne pod takovýmto tlakem. Na mě to opravdu působí jakoby příprava, vaše dělostřelecká příprava na volby, které máme za chviličku. Vy říkáte, že ať jsou volby, nebo nejsou volby, je třeba to připomenout. Ale kdy jsme měli předsednictví? Kdy jsme věděli, že teda pravděpodobně ten impotentní, když to takhle řeknu, Evropský parlament bude dogmaticky trvat na některých věcech, o kterých léta víme, že prostě nebudou fungovat, a přesto to ti evropští poslanci nějakou většinou, kdy za nás to, naši poslanci se třeba vůči tomu stavěli, to prošlo.

Vy jste přece musel tušit, že ty věci vám úplně neprojdou, vy jste potom říkal - já jsem byl překvapen, napřed jsem jako byl nadšený. Plně jsme spolupracovali na přípravě migračního paktu v rámci našeho předsednictví. Pak jste najednou zjistil, že to úplně není ono, začaly se objevovat věci, že to asi pravděpodobně nebude fungovat, začalo vám to asi nevycházet nějak i píárově, tak potom najednou jste se zdržel a okamžitě, kdy to nový parlament přijal, tak hned se udělala nějaká skupinka ochotných, nově připravených v čele s dalšími státy, které vždycky měly předsednictví a věc, která ještě nenabyla účinnosti vlastně, protože ta implementace je dvouletá, tak už najednou tam jako říkáme, no jo, ale my jsme něco schválili, nebo ta Evropa něco schválila, o čem vlastně víme, že je to špatně, že to fungovat nebude, a proto přicházíme s něčím jiným. A říkáte - a pracuje na tom, já nevím, Maďarsko, pracuje na tom Polsko, pracuje na tom Norsko, já nevím, kdo všechno z dalších členských zemí.

 

To je hezké, tak já jsem si myslel, že když jsme tedy v jednotné Evropě, že když máme jeden azylový zákon jakoby mezinárodní od těch padesátých let minulého století, kdy to takhle vzniklo a všichni víme, že prostě už je dávno zastaralý, akorát není nikdo schopen to prostě změnit k 21. století, protože to je prostě neprůchozí, takže prostě budeme mít aspoň nějakou jednotnou plus minus normu. A vy najednou říkáte, že by se nám mohlo stát, že Německo zavře ty hranice. To, že Německo díky tomu, že je naplněno až po okraj, že prostě municipality mají všude, kdo má kde jako volnou postel nějakého žadatele o azyl, nebo nějakého migranta, tak najednou začíná říkat, a prakticky říkají to všechny ty strany, které šly do voleb: zavřeme státní hranice. Víte dobře, že Němci, přestože jsme v Schengenu, tak si už opakovaně prostě prodlužují tu výjimku, která je vždycky stanovena na nějaký čas, a prakticky fyzicky už kontrolují svoje státní hranice po celém teritoriu Německa, mají na to totiž síly a prostředky. Oni nedělali ty chyby, které nevyčítám vám, ale předchozí řada garnitur v čele tehdy bohužel s ODS nám prostě po vstupu do Schengenu zdecimovala tu cizineckou policii na tak minimální počty, že kdyby dneska, nedej Bože, došlo k tomu, že bychom museli z nějakého důvodu, kvůli kulhavce, slintavce, kvůli nějakému zvýšenému migračnímu paktu na delší dobu uzavřít nějaký úsek naší hranice, tak nejsme schopni to udělat. To si tady musíme říct úplně na rovinu, my nejsme schopni dneska efektivně zavřít ani česko-slovenskou státní hranici, která má asi 85 kilometrů, a efektivně ji chránit.

A když migrační tok by se jakoby odklonil z česko-slovenské hranice na rakousý úsek hranice, tak už vám to není schopna policie garantovat. Kde máme německý úsek hranice, který je víc jak 800 kilometrů? S tím, že Němci nám začínají, nevím, jestli o tom víte, pane ministře, nebo ne, tak oni vlastně dělají, říká se tomu závojové pátrání, nebo pátrání do vnitrozemí, tak dneska vlastně, když nám někdo nelegálně překročí v rámci nelegální tranzitní migrace česko-slovenskou hranici, říkáte, že nám to tedy poklesává, ony ty oficiální záchyty, v loňském roce to bylo asi 442 osob, ale samozřejmě ti Němci nám dneska ty migranty nelegální zachytávají na svém území, a oni nám je vracejí. Vracejí nám je krátkou cestou. Já jsem potom o tom budu zmiňovat. A zase pro občany: Víte, občané, jak nám německá policie ty imigranty dneska vrací? Přivezou je na státní hranici a takzvaně je překlopí zpátky do České republiky, aniž by vyrozuměli české orgány o tom, že jim odepřeli vstup, a vrátí nám je na českou stranu státních hranic. To se, prosím vás, dneska děje.

A potom samozřejmě ten člověk, který je nějaký bezprizorní, tak on zase potom pravděpodobně asi ilegálně se snaží přejít do toho Německa, anebo když zjišťuje, že prostě ti Němci ho nepřijmou, tak někde prostě... On se nevrátí domů někam do té Afriky, tak prostě někde zmizí v nějaké šedé zóně.

Více jak 1 milion žadatelů o azyl v loňském roce je v západní Evropě. Je to obrovské číslo. V souvislosti s tím to, co vy říkáte vlastně, že v tom migračním paktu bychom měli dělat tedy ten bezpečnostní screening, měli bychom dělat ten zdravotní screening, měli bychom být schopni prostě ty lidi umístit do nějakého detenčního zařízení, přeloženo do češtiny, záchytných zařízení pro umístění cizinců, kde by ti lidé měli vyčkat nějakého rozhodnutí v té věci, aby byli vůbec ztotožněni, případně potom nabídnout někomu a nějakým způsobem i readmitovat do nějaké příjmové země, my máme kapacity něco kolem 1100, 1200 míst. Kdyby se prostě začaly důsledně z těch dalších členských států vracet ty osoby k nám, na což jsme dlouhodobě upozorňovali, tak prostě my nejsme schopni, ani nemáme ty lidi kam dát. My je nemáme dneska kam dát.

Vy jste, pane ministře, tady hovořil o tom, že na vnější schengenské hranici byla vytvořena detenční zařízení, hovoří o tom ten materiál, na ICP Praha-Ruzyně. Vždyť to zařízení nemáte! Prosím vás, já to vím, od těch lidí to vím, to zařízení není dneska. V tom zařízení nemáte dneska ještě ani lidi, kteří by to dělali, a vy tady chcete zrychleně přijmout něco, co by nabylo účinnosti. A kdo to bude dělat? Ano, je tam v tom materiálu napsáno, že po dobu, než se to zařízení vybuduje, se budou ty lidi převážet do Vyšných hor (?) nebo do Bálkové (?), takže se prostě na jednoho člověka, který na vnější hranici řekne kouzelné slůvko azyl, vytvoří tříčlenná eskorta, a poveze se na Moravu. Obrovské finanční prostředky.

Takže vy tady prostě říkáte do veřejného prostoru: Nebojte se, občané, u nás v České republice hrozí vlastně potenciálně žadatel (?) o azyl pouze na vnější schengenské hranici, což je ICP Praha-Ruzyně, my to máme ošetřeno, budeme tam mít detenční zařízení a tam to všechno zařídíme. Ale vždyť to neexistuje, nemáte na to ani lidi.

A já se tady vracím k tomu, že my jsme vám tady průběžně říkali už po vašem předsednictví: Podívejte se, bude se nám blížit náběh vízového migračního paktu, budeme na to potřebovat lidi. Já jsem celý svůj život profesní říkal: Snad si nikdo nemyslí, že na jaře zasadíte jako bramboru policistu a na podzim ho sklidíte a bude funkční. Ten člověk roste x let, musí jít do policejní školy, musíme mu v dnešní těžké době, kdy bojujeme o každého člověka, něco nabídnout, nějakou perspektivu. Naše policejní školy té cizinecké policie zejou prázdnotou prostě, tam se prohání vítr, protože ty kurzy nejsou naplněny. Upozorňovali jsme na to dlouhodobě. Máme rok 2025, za půl roku nám končí funkční období, někdo vyhraje volby, někdo převezme odpovědnost za implementaci vízového migračního paktu, může to být kdokoliv, já vůbec neříkám, může vyhrát kdokoliv ty volby. Ale já opravdu nezávidím té nastupující nové garnituře, když to takhle řeknu, na to Ministerstvo vnitra, která bude dokončovat tady to, ať už tedy s nějakými úpravami, my máme nějaké pozměňovací návrhy, máme nějakou svoji vlastní myšlenku.

Ale já znovu tady opakuji, že my primárně prostě nesouhlasíme s tím paktem. Nesouhlasíme opravdu s tím paktem tak, jak je. Tak, jak je postaven a prostě měli bychom být schopni, a to jsme měli využít, když jsme měli předsednictví, a to jste promarnili, to vám také vyčítáme, udělat nějakou blokační menšinu. Blokační menšinu několika států, třeba Visegrádské čtyřky. Jenomže když holt nekamarádíme s Maďarskem, když holt nekamarádíme se Slovenskem, když napůl kamarádíme s Polskem, tak ono se potom těžko dělá nějaká blokační menšina, abychom prostě sdružili nějak svoje síly a prostředky a řekli té Evropě: Přece takto to nemůžeme dělat.

Ale víte, co je paradoxní? Že naše paní předsedkyně vám tedy napsala dopis, kdy v závěru toho dopisu vám říká, že návrh, který chcete projednat, je nejen formálně a obsahově problematický, to už jsem vám tady zmiňoval, i kolega Králíček to zmiňoval, v čem vidíme tu problematičnost. A pochopte, že máme snad právo si říci, že vidíme některé problematické věci, ale především je to pokračování vašeho nepoctivého postupu, jímž se vaše vláda jako celek snaží zamaskovat skutečný původ a motivaci této legislativy.

Tvrdíte, že návrh přináší řešení pro Českou republiku, a přitom jde o přímou a bezvýhradnou implementaci migračního paktu, který jste vy, pane ministře vnitra, na evropské úrovni aktivně podporoval, za našeho českého předsednictví se finalizoval. To, že jsme se potom k němu už nedokázali přihlásit, o tom už jsem se tady zmiňoval.

A co je podstatné, a to opravdu jsme se vám tady snažili jaksi dokázat, bez mandátu většiny české veřejnosti a bez reálné diskuse v českém parlamentu. Vy jste to rozhodli vlastně v rámci českého předsednictví bez mandátu našich občanů, bez mandátu našich lidí, kteří v případě, že bude docházet k těm relokacím, si opravdu v naší těžké ekonomické situaci nedokážou představit, že budeme platit ten příspěvek do toho společného fondu ve výši těch 20 000 eur za jednoho nepřijatého migranta, jako mandator každoroční, když tady bojujeme o každou korunu, kdy prostě nemáme peníze na jiné věci, velice důležité a podstatné, tak vy jste prostě to udělali o nás bez nás. Nejenom o nás bez nás opozici, ale o nás bez nás bez naší veřejnosti, bez lidí, kteří vám dali důvěru, bez lidí, kteří vlastně platí tady všechny ty věci. To je můj úhel pohledu.

A vy jste odpověděl našemu hnutí, protože často to také zaznívá, dopisem z 15. dubna, kde říkáte zase naší paní předsedkyni: Vážená paní předsedkyně, vaše odpověď na pozvání na jednání ke zpřísnění a zefektivnění azylové migrační politiky mě upřímně mrzí. - Teď tady říkáte dál v tom dopise, že se nacházíme ve velice složité a těžké situaci. Evropská unie po dlouhých a složitých vyjednáváních schválila pakt o migraci, azylu. - Po dlouhých a složitých jednáních. Ale znovu připomínám, vy jste to finalizoval jako náš předsedající v době našeho předsednictví.

Předchozí evropská legislativa, hned jste si rýpnul do našeho hnutí, která (?) nedokázala za sedm let ve vládě nic, nedokázala nic změnit, nedokázala prostě nic udělat. Migrační pakt neznamená povinnost přijímat... A teď tady říkáte: Migrační pakt neznamená povinnost přijímat uprchlíky ani povinnost platit konkrétní částky. - Z našeho úhlu pohledu lež. Já se za chvilku k tomu dostanu. - Stále odmítáte ... (?), přijímání uprchlíků a prosazujete také změny v evropské legislativě, abychom mohli nelegální migraci řešit důsledně a efektivně. (?)

A teď tady povídáte: Stejně jako jiné evropské země, například Německo, Rakousko a Polsko, musíme prostě přijmout urychleně nějaká opatření. A narážíte vlastně na ten tisk, který tady dneska probíráme. Bezpečnostní a politická situace v okolí Evropy je v současné době extrémně komplikovaná. A nic nenasvědčuje tomu, že by se v brzké době výrazně zlepšila. No, tak to je výborné. To asi my nevíme tedy. Jo, to jsme se potřebovali dozvědět.

Proto chceme být připraveni, a proto navrhujeme potřebné změny ve zrychlené formě. Německá, rakouská ani polská vláda nebude čekat na výsledky - a teď se mi, to, co se mi silně líbí - obstrukčního jednání v českém parlamentu. Ale my nebudeme nečinně sedět s rukama v klíně a čekat, až všechny okolní země svoje migrační pravidla zpřísní. Byl by to hazard s bezpečností Česka. Vy tím ve své podstatě říkáte, že my, když máme na tu věc trošku jiný názor, máme na to nějaké naše vlastně jiné vize, tak že tady hazardujeme s bezpečností Česka.

Odpovědní politici a odpovědné politické strany pracují na tom, aby zajistili bezpečí lidí v naší zemi. Takže vy říkáte, že hnutí ANO nepřispívá k bezpečnosti naší země, že podporou migračního paktu, nebo tedy podporou lexu Ukrajina I až VII, podporou dalších věcí, které tady procházely a měly nějaký dosah do bezpečnosti, že jako my jsme nějací hazardéři, že my tady prostě opravdu jsme nějací lidi, kteří nechtějí bezpečnost naší země?

A teď je to nejlepší. Občané, poslouchejte. Vaše politické hnutí - myšleno hnutí ANO - si vybralo jinou cestu: bojkot parlamentní práce a lhaní lidem. To je věc, která mě, když jsme to dostali od naší paní předsedkyně, jako všichni členové klubu, abychom se seznámili s tímto vaším dopisem, tak jako jestli takto si představujete navázání nějaké konstruktivní spolupráce tím, že tady řeknete, že naše hnutí si vybralo cestu nějakého jednotného bojkotu, že naše hnutí nemá zájem o bezpečnost, že naše hnutí jenom bojkotuje parlamentní práci a lžeme lidem... V čem, pane ministře, lžeme lidem? To bych opravdu od vás chtěl slyšet. V čem naše hnutí lže lidem?

A teď bych se dostal k tomu, co tady zmiňoval i kolega Letocha. Ještě bych chtěl říct, že tedy já pana kolegu Krejzu mám celkem rád. Ale prostě to, co opět říkal Patrik Nacher, ta důvodová zpráva zpravodaje takto důležitého tisku pro Sněmovnu, ta byla tedy opravdu hodná zaznamenání do análů Poslanecké sněmovny. Protože vlastně poslanci, kteří každý dělá něco jiného, má jinou problematiku, tak by měli být opravdu provedeni tím tiskem.

A to, co jsme se tady dozvěděli v těch několika větách, když ještě přišel pan zpravodaj pozdě, tak to opravdu nebyl průvod takto důležitým tiskem, tolika stranami, tolika implementačními zákony a takovéto důležitosti do našeho práva. Protože opravdu to není jako jednoduchá věc prostě, abychom tady přijímali nějaké věci, abychom upravovali tady azyly... A prostě jako fakt to není jako jednoduché.

Tady jde opravdu o bezpečnost našich občanů, našich spoluobčanů. Protože nás, jestli bychom to tedy nějak pustili nebo to nebylo důsledně připraveno... A musí být na tom shoda. Já opravdu nechci dopadnout jako ta Skandinávie nebo nechci dopadnout jako to Německo nebo jako to Rakousko. Akorát my máme trošičku jinou filozofii a trošičku jiný pohled na to, jak k té věci dojít.

To, co tady zaznělo, že ta základní informace o tom paktu o migraci a azylu, ta Evropská komise 23. září 2020 začala připravovat nějaký soubor legislativních opatření a potom projednání 10. 4. 2024 Evropský parlament na svém plenárním zasedání schválil deset právních předpisů slovně označovaných jako pakt o migraci a azylu, abychom se vyjadřovali přesně. Proces projednávání paktu bude ukončen schválením Rady EU v nejbližších týdnech, se tady hovoří.

Už jsem tady vzal ten materiál, který je na stránkách Ministerstva vnitra. To, co říkal kolega Letocha, tak samozřejmě ono je to... Tady se prostě snažíte jakoby vysvětlit veřejnosti, co je předmětem té obsáhlé řady tisků, proč ČR hlasovala proti a proč se zdržela. Vy tady říkáte: Reformu migračních a azylových pravidel potřebujeme. Nyní platná pravidla byla dlouhodobě nefunkční. Jasně se to ukázalo při migrační krizi v roce 2015. Mě by zajímalo, jestli jste na to upozorňovali takto intenzivně v rámci našeho předsednictví?

A teď, co je to pakt o migraci a azylu? Potom jsou tady ty právní úpravy, jako nelegální přejezdy migrantů a první kroky, potom jsou to nařízení o prověřování státních příslušností třetích zemí na vnější hranici, to je ten bezpečnostní screening. Jak jsem říkal, u nás se to týká pouze vnější schengenské hranice - by se to mělo týkat, kdyby všechny ty státy na vnějším prstenci dělaly to, co mají, tak vlastně by se tady u nás žádný nelegální migrant, který z migranta nelegálního, průchozího, nějakého tranzitujícího, chyceného, najednou řekne azyl, se stane azylant. Neměl by se vůbec tím azylantem v uvozovkách stát.

Potom jsou tam nějaká kvalifikační nařízení, přijímací směrnice, nařízení o azylu, nařízení o řízení azylu a migrace, potom jsou tam nějaká krizová opatření, návratové směrnice, nařízení k návratovému a hraničnímu řízení, zmiňovaný hraniční schengenský kodex.

A teď je tady to, čeho bych se ještě chtěl krátce dotknout, a to je ta implementace toho paktu. Je tady snaha to nějakým způsobem zestručnit. Nevím, kdo to připravoval. A je tady napsáno: Účinnost paktu se předpokládá od června 2026. Takže my už máme vlastně jakoby rok za sebou. Ještě potřebujeme tedy ten rok, protože v tom červnu příštího roku by to mělo začít platit - něco, co vlastně víme, že nebude úplně funkční a už se připravujou úpravy. Takže vlastně máme na to ještě jakoby rok, abychom to nějakým způsobem případně doupravili. Celý legislativní rámec paktu má dvouletou implementační lhůtu.

Nejvíce změn, které bude nutné provést, se bude týkat států na vnější hranici. Ty budou muset zřídit i detenční zařízení kvůli povinné hraniční proceduře. Na vnější hranici bude povinná hraniční procedura.

A teď tady je v tom materiálu Ministerstva vnitra: Dopady paktu v České republice budou zejména v legislativní oblasti, kde se pakt bude muset v některých případech promítnout i do národní legislativy. To je to, o co se tady nyní jedná. Co se týče konkrétních technických opatření v ČR, bude implementace spočívat zejména v úpravě opatření na letišti. Ale vy tady podmiňujete: bude nutné. Ne že je už připraveno. Bude nutné, jo? Takže vy to nemáte. To je to, co říkám. Bude nutné nastavit nový proces a zajistit potřebné kapacity. Takže vy tam nepíšete, že máte zajištěné ty kapacity. Bude nutné. A budete muset zajistit ty kapacity - finanční, materiální, personální.

Rovněž budete muset provést technické změny včetně nových operativních postupů. A to je ten systém Eurodac, který bude prověřovat ty osoby v dostupných policejních mezinárodních systémech, vůbec jako ztotožnění té osoby na otisky prstů a tak dále.

Teď - vybraná medializovaná témata, na která se ta veřejnost ptá a kde prostě se nemůžeme potkat. Nově je v paktu upravena oblast solidarity. Ta je flexibilní. Státy si mohou vybrat - teď poslouchejte - zda budou zemí pod migračním tlakem poskytovat finanční prostředky - takže je tam, pane ministře, to, že buď tedy poskytnete finanční prostředky - relokovat, nebo poskytovat materiální zabezpečení, nebo to bude kombinace všech možností. Takže prostě to je to á, bé, cé, jak říkal kolega Králíček. Buď tedy někam pošleme technické prostředky a nějaké pracovní týmy, nebo zaplatíme, když nebudeme chtít přijmout ty osoby, anebo když prostě ani jedno, ani druhé, buď z nějakého důvodu na to mít nebudeme, nebo ta příjmová země to chtít nebude, tak prostě dojde k relokaci nějakého počtu osob.

V případě krizových situací může dojít k takzvaným offsetům neboli kompenzaci v oblasti příslušnosti, což je převzetí odpovědnosti za posouzení žádosti o azyl u takových osob, které se již na území daného státu nachází a podaly žádost o azyl.

Teď je tady ta ukrajinská výjimka. To je to, už jsem to tady částečně zmínil. Jde o výjimku s účastí na solidárním mechanismu. Počet držitelů dočasné ochrany se musí vzít v potaz při posouzení faktů, zda je stát zasažen migračním tlakem. Evropská komise při každoročním zhodnocení situace - takže my víme, že každý rok zasedne Evropská komise, bude to v režimovém opatření, vlastně už do toho nebudou moci vůbec mluvit národní parlamenty - vezme v potaz - to jsou zase takové výrazy - vezme v potaz i přítomnost vysokého počtu držitelů dočasné ochrany. Takové státy by pak měly být vyňaty - takže zase podmíněny - měly být vyňaty z povinnosti přispívat solidární příspěvky v rámci solidárního mechanismu, respektive by solidární příspěvky měly být sníženy.

 

Tak vlastní materiál Ministerstva vnitra říká, že ve své podstatě budeme platit nějaký solidární příspěvek, když nepřijmeme v rámci relokace na své území nějaký počet žadatelů o azyl nebo nelegálních migrantů - neříkám záměrně afrických, jak říká SPD, ale prostě migrant dneska může být i - a paradoxně žadatelé o azyl v České republice jsou Rusové, Ukrajinci, Vietnamci, nějací černí ze subsaharské Afriky - prakticky ti lidé ani u nás o ten azyl nežádají nebo úplně minimálně, máme tady nějaké Kubánce, máme tady nějaké Venezuely, nějaké Američany, ale paradoxně nejvíc lidí nám přichází z Ruska, z Ukrajiny, z Vietnamu, a ne z takových těch, jak občas až, řekl bych, straší druhá opoziční strana.

Toto ustanovení se nachází v nařízení o řízení azylu a migrace. Jedním z cílů návrhu je totiž zjistit celkovou rovnováhu v migrační politice členských států, a to v situaci, kdy azylové a migrační systémy členských států mohou být zatíženy různými podobami.

Takže prosím vás k těm Ukrajincům, aby bylo už jednou provždy jasno. Ukrajinci, kteří přišli v rámci válečného konfliktu, jsou tady podle zcela úplně něčeho jiného, než je nějaká novela zákona o azylu. To snad proboha mi dáte za pravdu, je to to evropské nařízení, které stanoví ta víza dočasné ochrany. Některé ukrajinské běžence jsme v nějakém počtu nižších desítek tisíc vyvázali, dali jsme je do cizineckého zákona na zvláštní dlouhodobý pobyt, kteří splní všechny ty podmínky, že děti chodí do školy, všechno si hradí sami, neplatí si žádné dávky a tak dále, mají nějakou tu příjmovou hladinu na osobu plus celou rodinu. Tím jsme některým dali šanci tady získat dlouhodobý pobyt. A s novelou zákona o azylu jako takovou, to znamená s nějakou výjimkou, která by nás jako vymazala z relokace osob, případně která by nás vymazala z finančního příspěvku, opravdu Ukrajinci, kteří jsou tady na víza dočasné ochrany, nemají vůbec nic společného, jo?

Takže prosím vás, to, co tady zaznívalo ze strany pana ministra vnitra, že je možné, že nebudeme nic platit, že nebudeme dávat žádné další věci, že nebudeme muset nikoho přijímat, protože tu máme velký příliv Ukrajinců, tak v tomto případě není pravda, je to dokonce v tomto materiálu. Tady se hovoří o tom dál, o těch částkách...

Já už mám tady papírek, abych... "Běží čas." (Poslanec Králíček dal vzkaz na papírku poslanci Langovi na řečnický pult.) Já samozřejmě jsem zvyklý, že vždycky moje vystoupení jsou v takovém čase, kdy už všichni chtějí odejít.

Ale ještě si tady dovolím zmínit to, že se tady hovoří i v tom materiálu Ministerstva vnitra opravdu, že ten materiál relokační hovoří o 30 tisících minimálně relokovaných nějakých cizincích do těch méně zatížených zemí z těch více zatížených zemí, což jsou ty země na vnějším prstenci. Chtěl bych jenom říci, že kdo to sleduje trošičku, tak ještě pro ilustraci, v loňském roce nejvíce zatíženou zemí žadatelů o azyl se stala Francie, za ní bylo Španělsko a Německo pokleslo, byť jenom o několik stovek osob až na 3. místo. Takže trošičku ti žadatelé o azyl se začínají různým způsobem jinam přesouvat.

Samozřejmě, že těch žadatelů, kteří opravdu jsou příjemci žádostí o ten azyl v České republice, jsou to nižší desítky, nižší stovky, proto jakoby nás to zatím tak nezatěžuje, ale může se nám stát, že pakliže opravdu to Německo začne odjímat ty žadatele o azyl, což by nemělo v současné době...

Děkuju, paní kolegyně, máte hezké hodinky. (S úsměvem. - Poslankyně Pošarová ukazuje u řečnického pultu poslanci Langovi, že je čas...) Tak prostě se to může stát. Ale stát by se to nemělo, jo? My tady prostě víme, že my tady všichni si hrajeme ve společné Evropě, že všichni plníme naše standardy. Ale jak je možné, že ten Němec přiveze toho migranta na hranici a vystrčí ho do České republiky, aniž by Českou republiku informoval? Jak je možné, že tam někdo řekne, že chce azyl, a Němci mu řeknou - ne, ne, ne, žádný azyl ne, běž zpátky do České republiky. Prostě to není možné. A pakliže se to dneska děje, tak potom si můžeme tady přijímat zákony, jaké chceme, a nejsme schopni potom si vzájemně ani věřit, jo? Vzájemně v těch zemích si nezačneme věřit.

Já samozřejmě jsem tady měl připravený ještě... (Poslanec Haas kýchnul hlasitě skoro přes celý sál, omlouvá se.) Tichej Don, to jsem se lekl. Dobrou... Na zdraví. (S úsměvem.) Tisíc a jedna věc, kterou v té věci ještě máme. Předpokládám, že my jsme tady tedy nepřistoupili na to zkrácení. Chceme, aby se to projednávalo ve výborech, těším se na projednání ve výboru. Budeme připravovat nějaké pozměňovací návrhy za naše hnutí. Ani bych se nepřikláněl k nějakým zkráceným lhůtám, protože opravdu si to zaslouží kvalitní projednání té věci.

A zatím z mé stran je to všechno. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já děkuji. V tuto chvíli je v obecné rozpravě poslední přihlášený, a to je pan kolega Jiří Mašek. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pěkný večer. Skupina poslanců Fiala, Decroix, Rakušan, Dufek, Zuna a Letocha - řekl bych, že to je skupina šesti supermanů - nám předložila pozměňovací návrh o azylu. Vypadalo to nejdříve jako prezentace této skupiny s tím, že hlavním hrdinou měl být pan ministr vnitra a měl dokázat, že chce s migrací opravdu něco udělat. Nakonec se ale ukázalo, pan ministr to tady přiznal, že to je úřednická iniciativa, že jde o zapracování migračního paktu do české legislativy. Víme dobře, že na tom pracuje Ministerstvo vnitra, konkrétně OAMP s paní ředitelkou Novotnou určitě více než rok.

Také víme, že v minulém období, kdy jsme připravovali jiné zákony v oblasti bezpečnosti, to vypadalo úplně jinak. Byly to zbraňové zákony a my, tehdejší koalice, jsme opozici k tomu zvali. Byly pracovní skupiny a třeba tři čtvrtě roku se ty zákony připravovaly, konzultovaly dokonce nejenom na výborech, ale třeba i tady v aktech ta pracovní skupina. Vyměňovali jsme si názory, brali jsme opozici vážně. A potom z toho vznikla předloha, na které bylo možné se domluvit.

To, co jste udělali vy, je něco úplně jiného. Je to svým způsobem strašné. Protože pan ministr vnitra - já to mám v dobré paměti, protože na tom jednání Sněmovny jsem byl, když jsme paralelně sledovali to, co se děje v Lucemburku a když jsme se tady dozvídali z médií, že pan ministr tam podepsal migrační pakt. Tehdy jsem to byl já, kdo šel za ministrem Dvořákem, kterého často označujeme za zbytečného ministra a on se výrazně posunul a poučil. A tehdy poměrně poctivě odpověděl, že on jako ministr ani ostatní ministři o tom vůbec nevědí a že na předchozí vládě ve Vimperku, která byla den předtím, než pan ministr vnitra odjel do toho Lucemburku, se o tom vůbec nehovořilo. Přesto pan ministr tam schválil ten migrační pakt. A když jsme to tady kritizovali, tak to mlžil dodatečně v následujících dnech, že to bylo po několika telefonátech s panem premiérem Fialou, respektive když už mu teklo hodně do bot, tak tvrdil, že navázal na politiku předchozího Andreje Babiše. Takže tam najednou bylo na co navazovat a byly to jenom jenom výmluvy a lži.

Tehdy se neudržela jednota Visegrádu a Česká republika tam selhala. Takže to už tady všechno bylo řečeno i mými předřečníky, ale je potřeba si to připomenout, protože taková jsou fakta.

To, co dneska tady pan ministr říká, co všechno obsahuje ten zákon o azylu, to jsou výborné věci. Je to třeba předávání migrantů do třetích zemí. Ale podívejte se, jak to funguje? Jak funguje Itálie versus Albánie. Vždyť to vůbec nefunguje. Tam udělali za miliardy zařízení, převezli tam 20 lidí a zase je odvezli zpátky. Jak vypadá Velká Británie - není členem Evropské unie - s pokusem vyvážet migranty do Rwandy? Selhalo všechno. Tak si řekněme - jediné, komu to trošku vychází, je ten, kterého dneska hodně kritizujete, a to je pan prezident Trump, který se s tím nemazal (potlesk poslanců ANO) a do latinskoamerických zemí vypravil letadla s delikventy z řad migrantů. Byl pokus mu je vrátit a on zase hrozbou klasickou ekonomickou, cly a dalšími momenty, to zvrátil a oni je najednou rádi začali přijímat. Takže tady my vedeme řeči a v jiném kontinentu se koná. Takže to jsou třetí země.

Dál. Já řadu věcí vynechám, protože za mnou dneska bylo tolik kolegů z opozice i z koalice se mě ptát, jak to bude dlouhé, že jsem jim slíbil, že to fakt dlouhé nebude, takže já toho půlku vynechávám. Díky tomu, že jsme vám to neschválili v devadesátce, tak budeme mít prostor o tom jednat. A možná ještě teď, abych na to nezapomněl. Právě proto, že toho prostoru považuji, že bude potřeba více a budeme o tom muset déle jednat, tak tímto navrhuji prodloužení lhůt o 30 dnů, tak aby to bylo zaznamenáno na mikrofon. A protože jsem vám tím určitě udělal radost, tak budu dál pokračovat.

Určit místo pobytu žadatele o mezinárodní ochranu. No, to vidíme, že nám nejde tady, že dokonce ani nemáme lepší kontrolu pobytu u Ukrajinců.

Což se třeba prokázalo tím, že teďka dva výtečníci okradli stát na dávkách o 11 000 000. Bylo to publikováno. Mám takový pocit, že ten stát ani nemá zájem to kontrolovat, protože by z toho mohla být epidemie. A možná bychom se divili, co se tady všechno děje, protože nemáme kontrolu pobytu.

Další. Pan ministr tady řekl na mikrofon, že tam se bude jednat o snížení standardu zdravotní péče o ty azylanty nebo o žadatele o tu mezinárodní ochranu. Vždyť to není možný, to naše legislativa vůbec neumožňuje. My tady máme jeden standard péče a my neumíme říct, že tomuhle nedáme širokospektrý antibiotikum a dáme mu, pokud ho Válek sežene třeba jenom Penicilin, to prostě fakt nejde. Takže tam jsou nesmysly, my budeme muset jednat v dalších výborech, to bude na dlouhé jednání. Takže já si myslím, že přátelé, že jste to chtěli zamést v devadesátce, to je pro mě úplně neuvěřitelný.

Další. Tam chcete, a to tleskám, povinný epidemiologický screening, ale to jsme měli dělat dávno, vždyť tady se nám šíří tuberkulóza, tady se nám šíří HIV, všichni to víme jenom o tom nemluvíme a nic jsme pro to neudělali.

Další, co mě dostalo, a to je teďka smutná událost, budeme všem sledovat mobily. Vždyť my neumíme najít ani jeden mobil pachatele násilného trestného činu. Dál to nebudu rozvádět, vždyť to je prostě šílený. Tady je kupa věcí, o kterých je potřeba diskutovat. Přitom ten tisk má 286 stran, zasahuje řadu zákonů, a to nelze projednat, když jste nám to dali do systému až 26. 3. večer, to prostě nejde. A já jsem přesvědčen, že pokud jste to seriózně ta skupina těch šesti statečných předkladatelů projednávali na tom Ministerstvu vnitra, tak bych si vás rád přezkoušel, ale jsem přesvědčen, že z té legislativy nebudete taky moc vědět a nebudete z toho moc moudrý. Takže my jsme vždycky většinu našich návrhů v minulém období předkládali na výboru pro bezpečnost, případně projednávali na pracovních skupinách. Co už jsem vám tady říkal.

A teďka k panu ministrovi jako takovému. Přijal ten migrační pakt, ten pakt obsahuje povinnou solidaritu, obsahuje migrační kóty a obsahuje výpalné. Nebudu to tady rozvádět, ale je to tak.

A vy jste měli jedinečnou možnost, tím, že se to rok připravovalo, tak jste měli jedinečnou možnost to dát jako vládní předlohu s projednáním v mezirezortech řádném a mohli jsme to tady normálně projednávat ve sněmovně a předtím v těch pracovních skupinách, kam jste měli a mohli přizvat opozici, neudělali jste to, a protože jste to neudělali, udělali jste to tím poslaneckým návrhem, tak se nedivte, že devadesátku jsme vám neschválili. A právě proto tady jsem navrhl to prodloužení lhůt.

A dovolte mi poslední takové přirovnání. Já si myslím, že není od věci, považuju z tohohle pohledu pana ministra za politického pyromana, člověka, který zapálil oheň a potom se hrne jako první ten oheň hasit, je to podle mě naprosto trefné přirovnání a nezlobte se tu vaši iniciativu, pane ministře, těsně před volbami vám opravdu nikdo nevěří. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, jenom pane poslanče, vy jste navrhl prodloužení lhůty o 30 dnů, nicméně to není možné, je to pouze možné, když je to nad 20 dnů se souhlasem předkladatele. Takže já se ptám předkladatelů, zdali souhlasí s tím, abychom mohli hlasovat prodloužení lhůty o 30 dnů, není to možné. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za nápovědu, pane místopředsedo, tímto navrhuji prodloužení o 15 dnů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A to už je možné hlasovat. Děkuji moc. V tuto chvíli se hlásí pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Já jsem tu reakci slíbil a chci to slovo dodržet. Pokusím se tu hladinu křiku tady trochu omezit po proslovu pana kolegy Maška.

Co se týká všech těch věcí, které tady zaznívají, ale my se stále neposloucháme a stále se motáme v tom samém okruhu a jistě si to vyříkáme na výborech a bude to určitě správné, ale my se motáme stále v tom cyklu té nelogičnosti. Já vůbec netvrdím, že to není implementace migračního paktu. Já říkám, že ta opatření jsme přizpůsobili a vybrali ta, která do naší legislativy implementovat chceme, protože znamenají zpřísnění, to je ta základní nelogičnost a ten základní náraz, který my tady v celé té diskusi máme. A dokonce jsem nikde nepopíral, byť mě tady z toho obviňujete, že by to nepřipravovali experti Ministerstva vnitra. Samozřejmě, že to připravovali experti Ministerstva vnitra a my jsme vysvětlili, proč jsme chtěli zrychlený poslanecký návrh v zablokované Poslanecké sněmovně, ale je to návrh, který dokonce i na té první pracovní schůzce, kde opozice nebyla, SPD ano, na té druhé už ne, tak to představovali na expertní úrovni také experti Ministerstva vnitra.

Věcně k několika věcem už jenom velmi, velmi krátce. Žádná skupina zemí nechce v téhle chvíli pakt rušit, kam patříme, ale naopak ta skupina zemí ho chce doplňovat o další věci, které v minulém Evropském parlamentu neprošly. Readmise krátkou cestou, pan kolega Lang o tom hovořil, tak readmise krátkou cestou. To samé děláme na slovenské hranici a české orgány samozřejmě vyrozuměny jsou. Pokud se bavíte o kapacitách detence na letišti, tak letiště má volnou kapacitu a naposledy se kapacita letištní detence naplnila podle našich odborníků na přelomu roku 2007 a 2008 a počítá se při rekonstrukci s vybudováním nového detenčního zařízení.

Těch lží se tady objevovala nebo nepravd celá řada, ale jak říkal pan kolega Mašek, nechme to tedy na výbory, moc se na to těším. Jenom krátká poznámka, jak to bylo s časem na implementaci, případně na zpracování naší legislativy? Od června, kdy byl daný dokument na evropské úrovni schválen, se pracovalo na tom implementačním plánu, ten byl zveřejněn v prosinci 24 a z něj vychází legislativa. Patřili jsme ke čtyřem zemím, které byly v tom procesu nejrychlejší z přípravy implementačního plánu. To, že proces u nás v parlamentu je delší, to je pravda. My jsme chtěli nějakou elementární politickou shodu a pokoušeli jsme se o rychlejší proces, ale jak už jsem řekl i v průběhu rozpravy, já absolutně nerozporuji vaše právo vetovat devadesátku.

Poté jsme tedy požádali v rámci aktuálnosti dané věci o zkrácení lhůt, tak už učinil můj pan kolega. Těším se na diskuse na výboru a v dalších čteních.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi, už nemáme nikoho přihlášeného. Skutečně se nikdo nehlásí ani z pléna do obecné rozpravy? Vidím, že nehlásí. Končím obecnou rozpravu, požádám o případná závěrečná slova. Není zájem, není zájem. Nemáme ani návrh na vrácení k dopracování, ani na zamítnutí.

Odhlásím vás všechny podle požadavku, prosím, abyste se přihlásili vašimi identifikačními kartami. Nicméně v tuto chvíli budeme pokračovat přikázání k výborům k projednávání, nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednávání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje, prosím někdo přikázání jinému výboru, než garančnímu? Ano, garančnímu ne. V tom případě přistoupíme k hlasování.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 133 poslankyň a poslanců pro 132 proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednávání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru.

Pan kolega Mašek má návrh (na) přikázání dalšímu výboru k projednání. (Poslanec Mašek hovoří do vypnutého mikrofonu.) Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Raz dva, jo. Děkuji za možnost navrhnout výbor pro zdravotnictví. Je to s ohledem na to, co jsem tady uvedl v rámci svého vystoupení, na ty konsekvence ke zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, děkuji. Zaznamenal jsem tento návrh.

Má někdo nějaký další návrh? Pan kolega Králíček. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl navrhnout ústavně-právní výbor, prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, ústavně-právní výbor. Paní kolegyně Pastuchová má v tuto chvíli také návrh.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych poprosila o zařazení do výboru pro sociální politiku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Výbor pro sociální politiku.

V tuto chvíli jsem již nezaznamenal žádný další návrh, proto budeme hlasovat postupně.

 

Začneme hlasováním výboru pro zdravotnictví.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přihlášeno 134 poslanců, pro 42, proti 60. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání ústavně-právnímu výboru jako dalšímu.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? (Kdo je) proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 134 poslanců, pro 43, proti 45. Tento návrh byl zamítnut.

 

Paní kolegyně Pastuchová navrhuje výbor pro sociální politiku.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 134 poslanců, pro 46, proti 47. I tento návrh byl zamítnut.

 

Nebyl přikázán tento návrh dalším z výborů.

 

V tuto chvíli budeme hlasovat, protože zazněly také dva požadavky na... Jeden na zkrácení na 30 dnů, druhý na prodloužení lhůty o 15 dnů. Navrhuji tuto proceduru, že budeme hlasovat v tom pořadí, v jakém byly tyto termíny navrženy. To znamená, zkrácení na 30 dnů jako první. Pokud tady tento projde, je nehlasovatelný ten na prodloužení lhůty na 15 dnů.

 

V tom případě tuto v tuto chvíli budeme hlasovat právě na zkrácení lhůty na 30 dnů.

Zahájil jsem hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 134 poslanců, pro 91, proti 41. Tento návrh byl přijat.

 

Tudíž konstatuji, že tento návrh byl zkrácen na 30 dnů v rámci projednávání podle § 91.

V tuto chvíli končím projednávání prvního čtení tohoto návrhu.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 136. schůzi Poslanecké sněmovny, ve které budeme pokračovat v úterý 22. dubna ve 14 hodin. Přeji vám hezké Velikonoce.

(Jednání skončilo v 21.03 hodin.)

Aktualizováno 19. 4. 2025 v 22:51.