(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

12.
Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí
/sněmovní tisk 845/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele poslanec Tomáš Dubský, a proto ho prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Dobrý večer. Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, podrobně byl tento návrh představen v rámci prvního čtení. Tak já bych dneska tady pouze vytáhl body, které jsem zaznamenal v rámci diskusí.

Chtěl bych zdůraznit, že společenství obcí není novinka, že už nám tady úspěšně více než rok funguje. Vzniklo nám 23 společenství za loňský rok, další nám vznikají. Zapojilo se již téměř půl milionu obyvatel. Jedná se o dobrovolnou spolupráci, není zde dáván žádný jakoby příkaz. Jedná se o to, když obce chtějí, tak mohou tohoto institutu využít. A co já jako starosta mohu hodně ocenit, tak že tato novela nám vzniká takzvaně odspoda. Reagujeme na požadavky, které nám přicházejí přímo z území. V této novele za zmínku určitě stojí možnost vzniku společné kanceláře, možnost poskytování služby Czech Point a já hodně oceňuji možnost vzniku obecní policie.

Dále bych chtěl říct, že probíhá diskuse napříč všemi kluby, a za to bych chtěl poděkovat. Tolik ode mě v úvodu a těším se na diskusi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 845/2 a 845/4. Prosím, aby se slova ujala místo zpravodaje pana poslance Roberta Stržínka, který je z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Eva Fialová, která je o tom informována, nemusíme ani hlasovat tuto změnu zpravodaje, a aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru, případně pozměňovací návrhy pak odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já moc děkuji za slovo. V zastoupení kolegy Roberta Stržínka, který mě poprosil o přednesení zpravodajské zprávy a o průběhu projednávání na výboru, bych vás ráda seznámila, jak jednání probíhalo, kdy na své 40. schůzi dne 20. března 2025 k návrhu poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po přednesení návrhu panem poslancem Ing. Jiřím Havránkem, po zpravodajské zprávě pana poslance Mgr. Roberta Stržínka, přednesené v zastoupení paní poslankyní Ing. Evou Fialovou a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 845 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které vám teď nyní představím a podrobně jsou uvedeny v sněmovním tisku 845/4.

Jedná se o tyto pozměňovací návrhy: jedná se o pozměňovací návrh kolegy Lišky, Jakoba a Carbola, který zahrnuje do právní úpravy platů představitelů státní moci, ponechává se krácení odměn jen při souběhu více uvolněných funkcí na víceúrovňových územích samospráv; u neuvolněných členů se zohlední souběh při odměňování ponechávání na územních samosprávných celcích; v případě souběhu funkce poslance, senátora nebo člena vlády nebo uvolněného člena zastupitelstva a zároveň jiné neuvolněné funkce se stanoví strop odměny za neuvolněnou funkci ve výši maximálně 0,4násobku výše odměny uvolněného; poslanec, senátor nebo člen vlády, který by zároveň zastával dvě a více uvolněných funkcí, nebude čelit vícenásobnému krácení.

Dalším pozměňovacím návrhem, který výbor přijal, je pozměňovací návrh opět kolegy Lišky, Haase, Jakoba a Carbola, který navrhuje do základních registrů přidat pro orgány veřejné moci informace o kontaktech na orgány veřejné moci a jejich představitele, navrhuje se rozšířit registry o údaje a náměstcích hejtmanů, náměstků primátora hlavního města Prahy, místostarostech obcí a městských částí a městských obvodů, ředitelích krajských úřadů, řediteli Magistrátu hlavního města Prahy a tajemnících úřadu obcí, městských částí a městských obvodů.

Dalším pozměňovacím návrhem, který prošel výborem, je opět návrh pana Lišky, Haase, Jakoba a Carbola, který společenství obcí by mohl vzděláváním poskytovat prohlubování kvalifikace úředníkům, společenství obcí by mohlo spravovat poplatky, společenství obcí by mohlo být osvobozeno od poplatků, jedná-li se o úkon související s výkonem státní správy.

Dalším pozměňovacím návrhem, který byl přijat na výboru, je návrh kolegy Lišky, Haase, Jakoba a Carbola, který vymezuje souhlas se jmenováním a odvoláním ředitele krajského úřadu a ředitele Magistrátu hlavního města Prahy by na místo ministra vnitra udělovalo Ministerstvo vnitra.

Dále byly přijaty pozměňovací návrhy upravující legislativně technické parametry kolegyně Voborské. A dále byl přijat pozměňovací návrh Elišky Olšákové, která do zákona o podpoře regionálního rozvoje se doplňují, ustanovují o roli společenství obcí v oblasti regionálního rozvoje a jeho plánování, uplatňují se úkoly Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti podpory rovnosti příležitostí, prevence sociálního vyloučení a pomoci sociálně vyloučeným začlenění do společenství. V oblasti komunitně vedeného místního rozvoje je aplikace integrovaných přístupů navázána na místní akční skupiny, legislativní ukotvení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj a povinnosti ministerstva ve vztahu k místním akčním skupinám, nástavba u unijní legislativy v rámci národní legislativy tak, aby se předešlo možným rizikům spočívajících v neuchopení činnosti evidence místních akčních skupin. Posunutí účinnosti navrhovaných změn je navrženo od 1. 1. 2028.

Dále byl přijat další pozměňovací návrh kolegyně Olšákové a Potůčkové, která tento pozměňovací návrh přebírá znění legislativního návrhu sněmovního tisku 755, který upravuje komplexně postavení obce při plnění úkolů veřejného opatrovníka prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy.

To jsou všechny pozměňovací návrhy, které byly přijaty. Na výbor byl ještě podán ještě další jeden pozměňovací návrh, který měl za cíl vrátit možnost ohledně hluku v době nočního klidu, jak je to upraveno současně, ale nicméně ten nebyl přijat a bude tady o něm ještě další diskuse, kde já bych se ráda k němu také vyjádřila.

A jako v roli zpravodaje vás doseznámím, který mě výbor zmocnil, abych s usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu, což teď právě činím.

Za mě jako zpravodaje je to v tuto chvíli vše a jsem přihlášená do obecné rozpravy k nějakému všeobecnému názoru. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji paní zpravodajce a nyní prosím zpravodajku ústavně-právního výboru paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. A prosím vás o ztišení v sále.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, ústavně-právní výbor se tímto tiskem zabýval na své schůzi 19. března 2025 a přijal toto usnesení. Po odůvodnění člena návrhové skupiny poslanců poslance Tomáše Dubského, zpravodajské zprávě poslankyně Zuzany Ožanové a po rozpravě ústavně-právní výbor: za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu, za třetí zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které je hned několik přihlášených poslankyň a poslanců - a jako první právě paní poslankyně Ožanová, takže jí rovnou předám zase slovo, následuje paní poslankyně Mádlová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Na úvod bych chtěla říct jednu věc. Já jsem ráda, že tu je zástupce ministerstva, které ve skutečnosti tento návrh podalo a bez připomínkového řízení ho strčilo poslancům, aby ho tady dali jako poslanecký návrh zákona. Takže, pane ministře, jsem ráda, že tu jste, když to napsalo vaše ministerstvo.

A teď k samotnému tisku. Mělo by se jednat, jak název napovídá, o změnu zákona o obcích a o změnu zákonů v souvislosti s podporou spolupráce obcí. No, to by mělo. Název tisku je však zmatečný a zavádějící, jelikož změny většiny jiných zákonů se vůbec nevztahují ke spolupráci obcí. Zde si jenom připomeňme, co říkal zástupce navrhovatelů o spolupráci obcí. Ale tento zákon, tento návrh se netýká pouze spolupráce obcí. Opravdu, zkuste se na to podívat, co všechno tam je.

A zde musím také dát za pravdu stanovisku Parlamentního institutu - cituji: "Kromě návrhů týkajících se kompetencí společenství obcí také předložený sněmovní tisk obsahuje řadu dalších s tímto tématem nesouvisejících návrhů. Konkrétně obsahuje návrhy na změnu regulace nakládání s právem stavby zřízeným k pozemkům ve vlastnictví územního samosprávného celku, změnu regulace nočního klidu, novelizaci zákona o sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, novelizaci zákona o matrikách, umožnění využívání automatizovaného vedení správních řízení a využívání technických zařízení pro přenos obrazu a zvuku ve správních řízeních, stanovení ekvivalence podepisování vlastní rukou na podpisové zařízení za přítomnosti osoby bezprostředně se podílející na výkonu působnosti orgánů veřejné moci s uznávaným elektronickým podpisem." Konec citace.

Tak, vážení, tohleto asi není všechno o spolupráci obcí, jak se nám tady snaží někdo namluvit. Je to opravdu trochu: pejsek s kočičkou vařili dort. Když se podíváme i na pozměňovací návrhy, které tam kolegové dávají, kdy se míchá všechno dohromady, tak opravdu to bude pelmel, tento zákon.

Návrh zákona neprošel připomínkovým řízením, přestože obsahuje změny mnoha zákonů. A tady chci říct upřímně, a to musím, byť asi to ode mě nečekáte, pochválit Ministerstvo vnitra, že mě kontaktovali, vysvětlovali mi nějaké věci i řekli mi, že proběhlo nějaké neformální připomínkové řízení v létě roku 2024, sdělili mi své názory k mým předloženým pozměňovacím návrhům. Nicméně mě úplně to neformální připomínkové řízení nezajímá. Já bych byla ráda, že když něco připraví v takovém rozsahu ministerstvo, tak by mělo být řádné připomínkové řízení. Nicméně musím říct, že mě opravdu kontaktovali a sdělili mi své připomínky, za což jim děkuji.

Vrátíme se přímo k tomuto tisku. Vláda zaujala k návrhu neutrální stanovisko. A její připomínky zde, kolegové a kolegyně, stojí opravdu za uvedení. A protože se domnívám, že o tom ani nevíte, jak se k tomu ta vláda staví, tak si vám to dovolím ocitovat.

"Vláda na své schůzi 4. prosince 2024 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí, sněmovní tisk 845, a zaujala k němu neutrální stanovisko.

Vláda v obecné rovině podporuje změny reagující na potřeby obecních samospráv a v zásadě se ztotožňuje také s dalšími navrhovanými změnami týkajícími se obcí a veřejné správy, které vycházejí z poznatku praxe, které by mohly vést k modernizaci a zefektivnění správních postupů a snížení administrativní zátěže na straně úřadů i adresátů veřejné správy.

Na druhou stranu by však vzhledem k rozsahu navrhované právní úpravy a jejím možným dopadům vláda považovala za vhodnější, aby návrh zákona prošel na úrovni vlády standardním připomínkovým řízením, aby se k němu mohly vyjádřit všechny dotčené subjekty a problematika byla důrazně zvážena a prodiskutována. Při dalším projednávání předloženého návrhu zákona by se měla diskuse týkat zejména těchto oblastí."

Já si dovolím trošku odskočit teď od toho stanoviska. Bohužel se shoduji s vládou, mělo být standardní připomínkové řízení. Je to zvláštní, někdy se opoziční poslanec opravdu s vládou shodne. Nyní k těm bodům, které vláda uvádí:

"První bod. Jedním z cílů předloženého návrhu zákona je v obecním zřízení, krajském zřízení a zákoně o hlavním městě Praze nahradit pojem právo stavby pojmem věcné právo stavby. Takovou změnu lze považovat za nadbytečnou s potenciálem způsobit právní nejistotu stran tohoto pojmu v českém právním řádu. Občanský zákoník rozumí právem stavby vždy pouze věcné právo, a nikoliv právo stavět na cizím pozemku na základě obligace. Pojem práva stavby jako věcného práva používá řada právních předpisů, například daňové předpisy, zákon o elektronických komunikacích, vodní zákon, katastrální zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o oceňování majetku a mnohé další. Navrhovanou změnou by mohlo dojít k nejistotě ohledně výkladu tohoto pojmu v ostatních právních předpisech. Skutečnost, že soud nižší instance pojem práva stavby v obecním zřízení vyložil extenzivně, zjevně v rozporu s úmyslem zákonodárce, není důvodem pro změnu, v jejímž důsledku může docházet k výkladovým problémům v řadě dalších oblastí.

Bod 2. Vláda vnímá jako potenciálně problematickou absenci jednotného veřejného rejstříku dobrovolných svazků obcí, jakož i rejstříku společenství obcí za celou Českou republiku, který by obsahoval nejen jejich identifikační a kontaktní informace, ale i důležité dokumenty, zejména stanovy, a který by ideálně umožnil i filtrování podle spektra činností, které byly na dobrovolné svazky obcí, respektive společenství obcí, přeneseny, neboť stávající krajské registry jsou roztříštěné, nejednotné a obtížné pro uživatelské zpracování."

Já si dovolím drobně okomentovat tento bod 2. Já jsem si dneska rychle pročítala i nově vložené pozměňovací návrhy a všimla jsem si, že se nikdo z koalice tady s touto námitkou vlády nevypořádal. A podle mě to není jen tak drobná námitka. Je to proto, aby se občan mohl řádně orientovat v tom, kdo vykonává přenesenou působnost v jaké oblasti, protože ji chcete svěřit, aby věděl, kam má jít. A to, že nedokážeme udělat jednotný registr, to je docela špatně. Máte tam s prominutím pozměňovací návrhy i k zákonům, které se vůbec tady tohoto netýkají, ale tuto poznámku vlády jste ignorovali.

"Bod 3." - Opět připomínám, že cituji ze stanoviska vlády, nikoliv z opozičního stanoviska. "Vláda dává k další diskusi případné doplnění právní úpravy tak, aby příspěvek na výkon státní správy pro společenství obcí nebyl poskytován jednotlivým společenstvím přímo ze státního rozpočtu, ale finanční tok byl upraven shodně jako u obcí, tedy jako mezičlánek využit rozpočet příslušného kraje. To by mělo význam zejména v případě většího počtu společenství obcí, kterým by vznikl nárok na příspěvek na výkon státní správy. Zároveň by bylo vhodné upravit, kdyby nárok na příspěvek na výkon státní správy společenství obcí vznikl poprvé, aby byl respektován proces přípravy návrhu státního rozpočtu na příslušný rok." Konec bodu 3.

K tomu chci říct, že i s ohledem na tuto věcnou připomínku bude reagovat jeden z mých pozměňovacích návrhů týkající se odsunutí účinnosti, protože předložený návrh zákona už vlastně chce účinnost teď, a přitom jsou tam nároky na rozpočet docela zajímavé. A to je velmi překvapivé, že to považujete, že je v pořádku. Opravdu to v pořádku není.

"Bod 4 stanoviska vlády. Částí osmou předloženého návrhu zákona se navrhuje do správního řádu doplnit úpravu automatizovaného vedení správního řízení. Přijetí tohoto návrhu vláda vnímá jako zásadní koncepční dopad do úpravy správního řízení. Lze proto pokládat za vhodnější, aby k takovémuto návrhu bylo přistoupeno teprve po provedení podrobné analýzy dopadů navrhovaného institutu do správního řádu a aby byl konkrétněji vysvětlen vztah předmětného ustanovení k jiným institutům správního řádu i dalších procesních předpisů."

Já si dovolím odbočit. Opravdu stanovisko vlády. Opravdu říká. A musím přiznat, že s tím plně souhlasím, kdybyste to poslouchali, nebo předkladatel četl, tak možná by ten návrh zákona vypadal jinak.

"Navrženou úpravu lze v tomto ohledu považovat za ne zcela dostatečnou. S ohledem na dopad tohoto návrhu lze mít zároveň za to, že by k takové změně případně mohlo dojít spíše prostřednictvím vládního návrhu zákona," - vsuvka - opravdu s tím souhlasím - "jenž by komplexněji řešil dopad automatizovaného vedení správního řízení na různé typy správních řízení. V této souvislosti lze rovněž upozornit, že lze navržené důvody výluky z provádění správního řízení či konkrétního správního úkonu v režimu automatizovaného vedení řízení považovat za velmi obecné. Jedním z důvodů je ochrana práv dotčených osob, to je ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu ochrana práv osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká. Jelikož však podstata správního řízení spočívá v rozhodování o právech a povinnostech dotčených osob /srovn. § 9 správního řádu/, platí, že správním rozhodnutím vždy dojde k autoritativnímu zásahu do práv a povinností některých dotčených osob. Z předloženého návrhu zákona ani z jeho odůvodnění však není zřejmé, jakým způsobem má být předmětný důvod výluky z automatizovaného vedení řízení vykládán, tj. ochrana jakých subjektivních práv dotčených osob zakládá nárok na výluku z režimu automatizovaného vedení řízení. Za obdobně neurčité lze přitom považovat rovněž další návrhem stanovené důvody, tj. povahu projednávané věci a ochranu veřejného zájmu, kde lze očekávat, že by přesnější vymezení těchto důvodů v konečném důsledku zajistila až judikatura správních soudů, přičemž v mezidobí by panovala značná nejistota ohledně použitelnosti automatizovaného vedení řízení."

Já musím trošku odskočit a říct k tomu jednu svoji vsuvku. Já jsem kdysi slyšela strašnou poznámku - však si praxe poradí. Vážené kolegyně, kolegové, poradí, ale až bude judikatura. A dělat zákony s tím, že už dopředu počítáme s tím, že to bude muset vysvětlit. judikatura Nejvyššího správního soudu, není asi zcela úplně správně.

Pokračuji v citaci: "Ve vztahu k demonstrativnímu výčtu konkrétnějších důvodů pro výluku z uvedeného režimu není zřejmé, zda ze skutečnosti, že automatizované vedení nemá být vedeno v řízení o opravném prostředku, plyne, že je automatizované vedení řízení vyloučeno rovněž v případech, kdy zvláštní zákon možnost podání řádného opravného prostředku nepřipouští."

Kolegové, kolegyně, to je opravdu docela důležité, protože jsou takové případy, kdy nelze podat opravný prostředek, a zda tam využívat automatizované řízení, je opravdu i sporné z hlediska náhledu na to, jak by mělo být právo aplikováno.

"Není dále zřejmé, z jakého důvodu návrh § 15a odst. 2 věty první upravuje způsob písemného vyhotovení podpisu úřední osoby, pokud v návrhu § 15a odst. 1 plyne, že automatizované vedení řízení, respektive automatizované provedení konkrétního úkonu, se provádí bez účasti úřední osoby." Konec citace.

Nyní se vrátím ke stanovisku Parlamentního institutu a dovolím si odcitovat pouze závěr. Ono je zajímavé, pokud jste poslouchali stanovisko vlády, tak i poslechnout si toto stanovisko:

"Navržená úprava je slučitelná s právem EU. V případě navrženého nového ustanovení § 15a správního řádu upravujícího automatizované vedení správních řízení je slučitelnost s právem EU sporná z hlediska toho, zda byl v dostatečném rozsahu splněn požadavek nařízení GDPR stanovit vhodná opatření zajišťující ochranu práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů."

Doporučujeme dopracování důvodové zprávy ve vztahu k navrhovanému § 15a správního řádu tak, aby obsahovala posouzení vlivu na ochranu osobních údajů ve smyslu čl. 35 odst. 10 nařízení GDPR." Konec citace.

Takže kolegové, kolegyně, já jsem ke svému vystoupení především použila stanovisko vlády a stanovisko Parlamentního institutu. A teď k tomu, co k tomu uvádím já. Shoduji se s vládou. Návrh zákona měl projít připomínkovým řízením, byť je stanovisko vlády v uvozovkách pouze neutrální, její připomínky jsou velmi věcné a nutí k zamyšlení, zda nekoncepční opravy správního řádu, či rozporuplné nahrazení pojmu "právo stavby" pojmem "věcné právo stavby" mají být skutečně řešeny poslaneckým návrhem zákona, tedy se údajně vztahuje ke spolupráci obcí.

Kolegové a kolegyně, právě s ohledem na stanovisko vlády považují čas na přípravu možného pozměňovacího návrhu za nedostatečný. Nelze ve velmi krátké době nahradit chybějící připomínkové řízení. Ačkoliv podporuji automatizaci správního řízení, je potřeba více posoudit možná budoucí rizika. Zopakuji to, jelikož jsem zjistila, že mé výhrady k procesu žádosti a precizaci jsou interpretovány jako nesouhlas, podporuji automatizaci správního řízení, jen mám zájem na řádném fungování automatizace. Prosím, aby nikdo nevykládal má slova jinak, jak se jí stalo.

Nyní k mým předloženým pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh 6464, ve zkratce nazývám pracovně rozpočet. Po prostudování tisku se mi jeví zcela absurdním nový odst. 5 § 53a: Společenství obcí může být poskytnut ze státního rozpočtu příspěvek na činnost, pokud obce chtějí vytvářet společenství obcí, nechť nesou náklady svého samosprávného rozhodnutí.

Možnost dalšího financování ze státního rozpočtu je obcházením RUD a nekoncepčním zvýhodňováním některých obcí. Já nebudu více k tomu uvádět, myslím si, že já jsem toto již komentovala docela v prvním čtení, opravdu se domnívám, že takové, s prominutím plonkovní dáme jim prachy, do zákona nepatří. Chápu, že když někdo bude dělat přenesený výkon, že na to potřebuje peníze, nicméně obce na ten přenesený výkon peníze dostávají, takže když chtějí, ať ten výkon dělá někdo jiný, tak ty peníze, které dostávají, tak ať převedou, ať si udělají takové stanovy, že převedou ty příspěvky, aby se mohl ten výkon přenesený financovat. A pokud budou nějaké speciální ustanovení, která budou v budoucnu nějakým způsobem svěřovat přenesený výkon společenství. Víte, my máme obce jedničkové, dvojkové, trojkové, máme jasné, jaké jsou kompetence, jaké mají rozdělení, a tady najednou ještě dáváme nějaký mezičlánek? Jak se má ten občan vyznat, kde má co vyřizovat?

To je opravdu velký problém. Domnívám se, že není problémem svazek obcí nebo společenství obcí jako takové, spolupráce na úrovni samospráv je zcela legitimní. Ale montovat do toho přenesený výkon mi přijde nevhodné. Za mě ve své podstatě se snažíte to, že obce se nechtějí slučovat, řešit tímto, ale nevidím to jako správným krokem, notabene kdyby bylo připomínkové řízení, dozvěděli bychom se víc.

Další pozměňovací návrh 6465, pracovně nazývám účinnost. Poslanecký návrh zákona přináší zásadní změny v oblasti rozpočtování prostředků z veřejných zdrojů, specificky v oblasti úpravu příspěvku na výkon státní správy a příspěvku na činnost ve prospěch společenství obcí. Je tomu tak proto, že konkrétní výše a podmínky nároku na tento příspěvek mají být stanoveny až v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok.

Z těchto důvodů není vhodné, aby nová právní úprava nabývala účinnosti v polovině roku 2025, tedy bez dostatečně dlouhé legisvakační doby, která by umožnila učinit v rámci schvalování nového státního rozpočtu potřebné kalkulace o výši státního příspěvku. Pozměňovacím návrhem se proto navrhuje posunout účinnost zákona jako celku o jeden rok na 1. červenec 2026 a analogicky k tomu také posun účinnosti o stejnou dobu v případě ustanovení sdělenou účinností, aby se vytvořil dostatečný časový prostor pro postupný náběh nové právní úpravy. Opravdu tento návrh zákona se bude dotýkat státního rozpočtu a domnívám se, že tento můj návrh na posunutí lhůty může vyřešit tento problém, protože to není drobnost.

Pozměňovací návrh 6466, právo stavby. Tento pozměňovací návrh je přímou reakcí na stanovisko vlády. Návrh zohledňuje stanovisko vlády. Odůvodnění je shodné s odůvodněním vlády.

Jelikož jsem celé stanovisko vlády četla, tak si dovolím připomenout pouze poslední větu. Skutečnost, že soud nižší instance pojmem práva stavby v obecním zřízení vyložil extenzivně, zjevně v rozporu s úmyslem zákonodárce, není důvodem pro změnu, v jejímž důsledku může docházet k výkladovým problémům v řadě dalších oblastí.

Já k tomu chci jenom říci, že jsem dneska četla i pozměňovací návrhy, které jsou v systému, všimla jsem si, že kolega Havránek k tomu pojmu právo stavby má také pozměňovací návrh, které pravděpodobně připravilo ministerstvo na základě diskuse, která zazněla na ústavně-právním výboru, protože jsme se opravdu tímto zabývali, diskutovali. Nejevilo se nám to vhodné, proto jsem udělala pozměňovací návrh já a nedávno tedy jsem tam rozložila už před nějakou dobou. A teď i kolega Havránek.

Domnívám se, že je vhodné alespoň jeden z těchto návrhů podpořit v dalších čteních. Nicméně vrátím se k zásadnímu. Má tu jít o změnu zákona o obcích. Vážené kolegyně a kolegové, o tomto fakt není, je to o změně tolika zákonů, že se nám protočí panenky, a pozměňovacími návrhy tam přidáme, ještě změníme více zákonů. Mně to připadá, že opravdu v poslední době před koncem volebního období, co nejde horem, půjde spodem. Snažíte se tu nacpat cokoliv, pelmel čehokoliv, obcházíte připomínkové řízení a potom jsou výsledky takové, s prominutím trošku připomínající slátaniny všeho, co kdo chtěl, to strčíme do nějakého zákona. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Na průběh rozpravy chce s faktickou poznámkou reagovat paní poslankyně Pošarová. Takže jí tímto dávám slovo. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážení, já reaguji na kolegyni, protože já jsem stejného názoru a nechápu, proč současná tedy koalice prosazuje tento poslanecký návrh, když je tam z vlády mnoho výtek, a hlavně, že návrh právě neprošel tím připomínkovým řízením, aby se k němu tedy mohly vyjádřit všechny subjekty. A další, právě tento zákon má být tedy o spolupráci obcí, ale bohužel jsou tam změny, které právě do této gesce nepatří, a ať už je to třeba změny regulace nočního klidu nebo jiné. A také bych chtěla zkritizovat právě to, že jedním z cílů předloženého návrhu zákona je v obecním řízením krajském zřízení o zákoně o hlavním městě Praze a nahradit pojem "právo stavby" pro pojem "věcné právo stavby". Takovou změnu lze považovat za nadbytečnou s potenciálem způsobit právě právní nejistotu stran tohoto pojmu v českém právním řádu. Občanský zákoník rozumí právem stavby vždy pouze věcné právo, a nikoliv právo stavět na cizím pozemku na základě obligace. Pojem práva stavby jako věcného práva používá řada právních předpisů.

A je to vlastně třeba zákon o elektronických komunikacích, vodní zákon, zákon o vodovodech a tak dále. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Mádlová v obecné rozpravě. Následuje pan poslanec Salvetr. Prosím, máte slovo.

 

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já bych ve svém příspěvku chtěla představit pozměňovací návrh s číslem 6454, který předkládají poslanci, kromě mě ještě Robert Králíček, Renata Oulehlová, Eva Fialová, Věra Adámková a Rudolf Salvetr. Tento pozměňovací návrh je reakcí na nový návrh v tomto zákoně o obcích, který se týká prodloužení doby nočního klidu. Co se týče toho návrhu, tak je uvedeno, že dobou nočního klidu se rozumí doba od dvaadvacáté hodiny do šesté hodiny. Obec může obecně závažnou vyhláškou stanovit, že v obci vymezeném období mezi 1. červnem a 30. zářím kalendářního roku se na celém území obce posunuje počátek doby nočního klidu nejvýše o 2 hodiny, a to pro všechny noci z pátku na sobotu, ze soboty na neděli nebo pro noci bezprostředně předcházející dni státního svátku, a v takovém případě by se měl prodloužit počátek.

Tady se domníváme, že je to opravdu pro obyvatele velmi náročné, protože tímto vlastně říkáme, tímto návrhem, že od 1. června do 30. září lze každý víkend pořádat nějaké hudební produkce nebo připravit zábavné situace a podobně. My se domníváme, že je to příliš bezbřehé, protože takto vlastně není určeno, že by to mělo být na konkrétní akce, ale je to vymezeno pouze na celé čtyři měsíce. To znamená, že občan nebude vlastně dopředu vědět na ten víkend, o jaké akce v jakém víkendu se jedná. Alespoň takto je to napsáno tedy v tom návrhu a na výboru pro regionální rozvoj nebylo toto nijak rozporováno. My se domníváme, že toto by měla být zásadně pravomoc obcí, ponecháno tak, jak to teď je, to znamená vyhláškou. Tady se skutečně ukazuje, že chybí opět připomínkové řízení, aby se k tomu mohli vyjádřit všechny dotčené subjekty, zejména zástupci obcí, protože tak, jak my jsme činili sondu, tak určitě tímto návrhem nadšeni nebyli a sami říkají, že bohatě stačí, tak jak to teď je, protože oni nejlépe znají tu situaci v obci a to, kde se ty akce konají a podobně.

Je pravdou, že samozřejmě my vnímáme, že nechceme z měst dělat nějaká mrtvá místa, protože prostě život ve městě přináší pochopitelně i městské vyžití i kulturní akce, zábavní akce, ale je potřeba to nějakým způsobem skloubit a ne rovnou na celé čtyři měsíce, každou sobotu a neděli, prostě umožnit bezbřehé pořádání kulturních akcí. V současné době, tak, jak to je upraveno, je to dostačující a my naším pozměňovacím návrhem chceme, aby to bylo vráceno do té podoby tak, jak to platí nyní.

Jinak pokud se měli více zabývat problematikou hluku, tak se lze inspirovat pochopitelně v zahraničí, v okolních zemích na západ od nás, jako je to například ve Velké Británii, Francii, Německu, Lucembursku. Těch příkladů je celá řada, my jsme ty příklady uvedli i do toho pozměňovacího návrhu, aby bylo patrné, jakým způsobem je hluk regulován právě v těchto zemích, kde jsou samozřejmě i velká města, pořádají se obrovské festivaly a velké zahraniční koncerty. Tam je to skutečně nějakým způsobem regulováno, aby bylo dosaženo nějakého kompromisu, vyvážené situace a jednají tam v těch regulacích, tak počítají s hlukem, s decibely, s lokalitami, počtem těch akcí a tak dále, to znamená, že s tím si lze určitě nějakým způsobem pohrát.

Já musím říct, že nás velmi mrzí, že třeba právě k hluku nebyla svolaná nějaká širší diskuse nebo pracovní skupina, protože určitě by stálo za to se problematice hluku věnovat tak, aby došlo k nějakému rozumnému kompromisu mezi těmi, kteří se třeba chtějí bavit velmi často, ale i mezi těmi, kteří si chtějí odpočinout, nebo hluk špatně snáší a uvědomte si, že přes léto nezmizí lidé, kteří dělají v nepřetržitém provozu. Naopak, přes to léto se vybírají dovolené, to znamená, že mají třeba i více služeb v tom směnném provozu. Já samozřejmě můžu mluvit jako zdravotník, kdy jsem zažila v létě pochopitelně to, že je potřeba vzít více služeb nebo v jiném rozpisu než na který jste zvyklí, protože pochopitelně dovolené je potřeba si vybírat, a věřte tomu, že pokud se zdravotník nevyspí a pracuje na exponovaném pracovišti, a takto by to mělo být po celé léto, tak to není úplně šťastné řešení.

Já musím říct, že tento pozměňovací návrh předkládám i jako osoba, která má zkušenosti z pozice místostarostky městského obvodu plzeňského, který má 50 000 obyvatel, takže je to poměrně velký obvod a rozhodně jsem řešila ve spolupráci s kolegy i problematiku této vyhlášky, problematiku hluku. Je potřeba si uvědomit, že dneska se i ta zábava posouvá do lokalit, kde by vás to třeba dříve nenapadlo, více k přírodním místům v tom městě a podobně. Tady si myslíme, že je potřeba skutečně najít nějakou rovnováhu a nechat to výslovně na obcích, protože ty si s tím dokážou představit (poradit?). Pro nás tato přílišná regulace, která je daná do zákona, není úplně šťastná, protože je to prostě přísně takto regulováno a je to zbytečné, protože tak, jak to v současné době je, tak to bohatě dostačuje.

Já musím podotknout, že i na výboru pro regionální rozvoj nedokázalo Ministerstvo vnitra, zástupci Ministerstva vnitra, obhájit tuto změnu, protože se odkázali pouze na jeden nález Ústavního soudu v Příbrami, který si ovšem vyložili nějak podle svého, kdy v městě Příbrami nebyla dobře uplatněná právě tato vyhláška. Na základě toho nelze pochopitelně takto tvrdou regulaci na celé léto dát rovnou do zákona, protože pak by muselo Ministerstvo vnitra i uznat další nálezy Ústavního soudu, kde se píše o tom, že soustavný kontinuální nadměrný hluk vede k ohrožení zdraví, poškozování zdraví, ke stresovým situacím, kardiovaskulárním problémům a tak dále. Takže je velká škoda, že nebyl větší prostor třeba se věnovat této problematice.

Já si myslím, že jsem asi k tomu řekla, co je potřeba. Pravděpodobně mě doplní ještě kolegové. A co bych ještě chtěla říct za důležitou věc, že vlastně od roku 2015 není venkovní hluk považován za hluk. To znamená, že hygienické stanice už toto neměří a je velmi obtížné chránit občany před tímto nadměrným hlukem, protože jsou obce, kde máte velmi omezený počet Městské policie, a i když vám přijede třeba na ten soukromý pozemek, kde se pořádají třeba technoparty, které ruší přes celý víkend, tak pochopitelně ta Městská policie má pouze omezené pravomoci. Přijede, upozorní a za chvíli se to spustí i nadále. To je potom samozřejmě problém, protože i na těch soukromých pozemcích, které pronajímají obce, tak už je to záležitost toho soukromníka, ale víme, jak to ve skutečnosti je. Já sama mám s tímto soukromé zkušenosti jako občan, kdy toto zažívám prakticky také zhruba půl roku, pět až šest měsíců, třikrát týdně a je to proto, že je to prostě pronajato soukromému uživateli a je velmi složité se tomu bránit, když je to třikrát týdně do 4 hodin do rána. Takže já bych tímto uzavřela svoje vysvětlení. Věřím, že je tady mezi námi dost starostů, místostarostů, kteří podpoří tento rozumný návrh.

Byla kolem toho i docela konstruktivní diskuse na výboru pro regionální rozvoj a my se domníváme, že by to mělo zůstat v té podobě, v jaké to je, protože obce si dokážou toto samy velmi dobře regulovat a bez jakýchkoliv problémů. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo faktické poznámky, nejdříve paní poslankyně Adámkové, následně pana poslance Salvetra a pak poslankyně Oulehlová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji paní předsedkyně za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, páni ministři, tento zákon přesně ukazuje věc, kdy chybí komunikace. Mně poměrně udivuje, nemyslela bych si, že bych někdy vystupovala k novele zákona o obcích, ale to bohorovné povídání a nakládání s hlukem je velmi nebezpečné. V civilizačních nemocech v posledních 30 letech jeden z nejhorších faktorů je hluk. Jsme tím hlukem opravdu naprosto obklopeni, je to podprahové vysoký hluk. Ukazuje se, že i naše děti na základní škole, tim myslím první až pátý postupný ročník, mají víceméně již zhoršený sluch, protože toho hluku je mnoho a on se tak trošku bagatelizuje, přestože se tady hovoří o tom, že tedy v průběhu mnoha týdnů bude možné pořádat různé atrakce, tak se zapomnělo na dvě věci. Za prvé na negativní vliv tedy hluku, a musím říci, že nevím o tom, že by někdo ze zdravotníků byl seriózně požádán o nějaký názor. Za druhé v těch obcích a lokalitách, kde povolujete takto hluk, tak také žijí lidé a ti lidé musí druhý den jít do zaměstnání, ne každý pracuje pondělí až pátek, oni také jsou směnné provozy, velmi důležité provozy, jsou tam lidé, kteří pracují v elektrárnách, teplárnách, jako řidiči městské hromadné dopravy, a podobně, a tam potom opravdu je velmi nepřípustné, aby se vlastně nevyspali. Takže tady bych chtěla požádat příště také o trošku nadhledu a více ohleduplnosti k lidem v daných lokalitách, protože je sice hezké, když přijede někdo na víkend, že tedy si tam udělá nějakou párty, ale ti lidé tam opravdu žijí a musí podávat výkony mnohdy velmi důležité, ať už to je ve smyslu techniky nebo zdravotnictví nebo kdekoliv jinde, takže se domnívám, že to nebylo úplně šťastné a doufám, že ten náš návrh toto vrátí zpátky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Salvetr, připraví se paní poslankyně Oulehlová.

Prosím pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuju za slovo pane předsedající. Nebudu mluvit ke zdravotním rizikům, to není moje profese, ale proč jsem ten pozměňovací návrh připodepsal, přihlásil se k němu, také, je praktický důvod, tak jak to dneska na obcích je. Obce mají dostatečný nástroj k tomu, aby mohly pořádání těchto akcí regulovat v těchto mantinelech, které máme k dispozici. Když si vezmu Klatovy, 25 integrovaných obcí. Ve chvíli, kdy je povolen jakýkoliv kulturní program do 12 hodin, do 11, tak to platí na celé území obce, nejen na ty městské lázně nebo na klatovské náměstí. A umíte si představit v reakci na stanovisko ministerstva, že je také možné tu dobu nočního klidu prodloužit třeba ráno do 8 hodin, co se bude odehrávat, až ten člověk, který vstává do práce nebo ráno chce začít něco dělat, se půjde dohadovat minutu po půlnoci s tím dotyčným, že neukončil slavnost a ten dotyčný, který se celou noc zbavil, půjde minutu po šesté ráno tomu člověku hubovat, že ho vzbudil. Je to po dobu čtyř měsíců naprosto nesmyslné a schválně jsem se na to soustředil minulý týden, když jsme tu vyhlášku stanovovali, tak se jedná o 10 dní v tom letním období, kdy jsme hluk prodlužovali, a ta další praxe je městská policie. Velká armáda v Praze, v Plzni, ve velkých městech, ale města menší, okresní, jsou ráda, když mají ve službě 4, 5 policistů v inkriminovaný čas a nejsou schopni toto pokrýt. Takže nechme stávající úpravu, stávající možnosti, které pro obce dostačují.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámku vystoupí paní poslankyně Oulehlová.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Přeji vám všem dobrý večer. Děkuji mému předřečníkovi za jeho vyjádření. Ty zkušenosti na těch městech opravdu takové máme. My si umíme poradit, je to jedno hlasování zastupitelstva. Když se potřebuje rozšířit o třeba nějaký nový kulturní program, posunout ta doba klidu, ale neprolamujte nám to až do té půlnoci, protože my třeba máme v Sokolově pouze dva městské policisty na noční a opravdu, když jenom má restaurace předzahrádku, už to je velký problém, protože na tom náměstí bydlí samozřejmě mnoho lidí, kteří, jak tady již bylo řečeno, pracují třeba v tom směnném provozu. Prosím, nevlamujte se do toho, co si dokážou rozhodnout města. Postarejte se o to, aby se v těch městech dobře žilo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, vyčerpali jsme faktické poznámky, vracíme se do obecné rozpravy. A do ní je přihlášen pan poslanec Salvetr, určitě i připraven.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Ještě jednou děkuji za slovo a já budu ve svém vystoupení pokud možno stručný a odůvodním pozměňovací návrh zaznamenaný pod číslem 6573 k danému tisku, o kterém mluvíme. Paní poslankyně Ožanová, vaším prostřednictvím, tady mluvila o určitém pelmelu a já se k tomu hlásím, že ten pelmel tímto pozměňovacím návrhem z toho také trochu dělám, ale myslím si, že až řeknu ty důvody, tak to má s činností obcí značnou souvislost a také se životem v těch obcích. Týká se to totiž stavebního řízení, o kterém tady už padly hodiny projevů, spousty slov a stěžujeme si všichni, jak to na stavebních úřadech vypadá, jak jsou paralyzovány a jak trvá povolování staveb. A ten můj pozměňovací návrh, který podávám s paní kolegyní Kovářovou a panem kolegou Slavíkem, se týká požárně bezpečnostního řešení staveb, které je nezbytné ve stavebním řízení a v danou chvíli tam bude končit koncem letošního roku přechodné období, kdy u staveb menších jako rodinné domy nebo garáže mohli to požárně bezpečnostní řešení zpracovávat nejen osoby - inženýři pro požární bezpečnost, ale také ti, co mají například akreditaci pro pozemní stavby a mají k tomu splněné náležitosti. Pro vaši představu, ve chvíli, kdy toto období skončí, tak na celém území republiky by to mohlo povolovat a stanovovat to požárně bezpečnostní řešení asi 500 osob oproti tomu, že těch autorizovaných inženýrů v jiných stavbách je 10.000 a z toho asi 2.000 mají možnost toto požárně bezpečnostní řešení stanovovat a připravovat. Jde mi o to, i po velké debatě s Českou komorou autorizovaných inženýrů, aby toto přechodné období, které skončí 31. 12. 2025, bylo o 2 roky prodlouženo a ještě více jsme tak tedy neparalyzovali stavební řízení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a pokračujeme v obecné rozpravě dalším přihlášeným poslancem je pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný dobrý večer kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, děkuju za slovo. Pane ministře, pane předkladateli spolu se mnou, vážená paní zpravodajko, já pouze odůvodním svůj pozměňovací návrh, který reaguje na současné znění návrhu zákona a upřesňuje pravidla obsažená o zákonech o územních samosprávných celcích, za tímto účelem tedy doplňuji ve svém pozměňovacím návrhu v jednotlivých ustanoveních zákona o obcích, zákona o krajích i zákona o hlavním městě Praze, upřesnění, podle něhož se povinné zveřejnění projednání zastupitelstev týká pouze věcného práva stavby, přičemž formou poznámky pod čarou odkazuji přímo na § 1240 občanského zákoníku. Toto řešení, tak, jak je v původním znění návrhu zákona, jehož jsem tedy spolupředkladatelem, však veškeré pochybnosti o interpretaci předmětného ustanovení neodstraňuje, proto dochází k dalšímu upřesnění, které je vlastně výsledkem i projednávání na ÚPV zde v Poslanecké sněmovně, ale i dalších jednání, které vedla paní kolegyně Ožanová nebo můj ctěný kolega a předseda poslaneckého klubu Marek Benda.

Podaný pozměňovací návrh tedy proto právní úpravu upřesňuje tak, že přímo v legislativním textu bude jednoznačně vyjádřeno, že povinnému zveřejnění záměru a schválení zastupitelstva podléhá pouze právo stavby jako věcné právo podle občanského zákoníku, s využitím odkazu na mnou už zmíněný § 1240 občanského zákoníku, v poznámce pod čarou.

Tento pozměňovací návrh, jak jsem říkal, vznikl během projednávání ve výborech, zejména na UPV. Mohl bych říci, že - znovu opakuji - jedním z jeho duchovních otců je kolega Marek Benda, ale je to v podstatě společná spolupráce i s kolegyní Ožanovou a dalšími kolegy. Vlastně i paní kolegyně Ožanová už tady zmínila v podstatě podobný pozměňovací návrh. Já se k tomu svému přihlásím v následující rozpravě. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji za slovo. Nebudu nijak dlouhá, jenom bych ráda přednesla nějaké výtky, které tu mám od kolegy, který je zpravodajem tohoto tisku, že nemůžeme souhlasit s finančním zajištěním, které se navrhuje stanovit příspěvkem na výkon státní správy a příspěvkem na činnost ze státního rozpočtu. Je potřeba říci, že některé navrhované úpravy, jako je zřízení obecní policie, jsou již dnes řešitelné v rámci stávající legislativy, a to veřejnoprávními smlouvami.

Mám určitě stejnou poznámku, jako měla kolegyně Ožanová, která zde uváděla, že se jedná o změnu velikého množství samostatných zákonů a určitě by to nemělo být řešeno poslaneckým návrhem, ale aby to prošlo klasickým připomínkovacím řízením, kde bychom se k tomu mohli všichni vyjádřit. Hovoří o tom i neutrální stanovisko samotné vlády. Samozřejmě vidíme problém i s termínem účinnosti tohoto zákona od 1. 7. 2025 s ohledem na to, že u většiny obcí budou mít v tuto dobu již na tento rok vydané obecně závazné vyhlášky podle stávající legislativy. Proto je dobré se zamyslet nad samotným posunutím účinnosti.

Protože jsem připodepsaná k pozměňovacímu návrhu ohledně hluku, který se tu často zmiňuje, tak musím opravdu konstatovat, že na výboru, kde jsme tento pozměňovací návrh diskutovali, tak potvrdím i slova kolegyně Mádlové, že Ministerstvo vnitra, která je dozorčím orgánem pro posvěcení vyhlášek jednotlivých obcí, nebylo schopné moc argumentovat tím a říci nám, jak k tomu vlastně přistupuje. Protože chápu argument možnosti plošného rozšíření nočního klidu, ale opravdu je to velice nebezpečné a argument, že můžeme posunout noční klid do ranních nočních hodin, tak to opravdu tím závažným... O dvě hodiny, ano, tady na mě ukazuje pan předkladatel, děkuji. Je to sice pravda, ale opravdu, jak tady zaznělo, sestřičce, která musí nastoupit na šestou hodinu ráno, nebo takovému řidiči autobusu MHD, který se stará o naše životy a musí nás bezpečně někam dovézt, to opravdu není moc příjemné a musíme dbát na jejich zdraví. Kdyby toto bylo umožněno každý víkend, tak je to opravdu bezohledné.

Kdežto když v současné chvíli mají ty obce povinnost to projednat v rámci obecně závazné vyhlášky, odůvodnit si každý den, občané se k tomu můžou přijít vyjádřit na zastupitelstva, kde ty vyhlášky musí projednat, tak je to mnohem víc práce. Argument byl ten, že v letních měsících by byla potřeba to prodloužit na každý víkend. Já to chápu ohledně třeba letních kin a dalších jiných činností, které můžou být někdy po desáté hodině hlučnější. Ale od toho by to ministerstvo mělo být nějakým tím dozorčím orgánem, který řekne - ano, v těchto případech je účelné toto povolit - proto vlastně to ministerstvo máme - a v jiných například ne, a nedovolit plošné rozšíření třeba na celé území města, aby byla prodloužena automaticky doba nočního klidu.

Já tomu rozumím, ale ráda bych, aby to bylo ponecháno v současné úpravě a nedocházelo tady k plošnému rozšíření a posouvání té doby, protože ty ranní hodiny jsou prostě... Fakt, jděte to vysvětlit té sestřičce nebo řidiči MHD, že na pátou hodinu ranní si můžou klidně o tři hodiny přispat, když už v pět musí třeba být dávno v práci. Děkuji za pozornost

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Carbol, připraví se paní poslankyně Potůčková.

 

Poslanec Jiří Carbol: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny v systému pod čísly 6571 a 6572, a krátce je odůvodnil. Tyto pozměňovací návrhy reagují na praktické problémy a usnadní život jak obcím, tak jejich občanům i dalším klientům jejich obecních úřadů.

První návrh reaguje na potřebu mít centralizovanou databázi konkrétních údajů na představitele samospráv. Naposledy se neexistence takového zdroje negativně projevovala při povodních v září 2024. V krizové situaci je operativní komunikace nenahraditelná a k tomu je potřeba mít kontaktní údaje rychle k dispozici. Pozměňovací návrh přináší dva okruhy změn. Jednak rozšiřuje už stávající evidence, kde se zatím vedou jen hejtmani a starostové, o další výkonné orgány, náměstky hejtmanů, místostarosty, tajemníky obecních a městských úřadů. Podstatnější změna je, že k těmto osobám se budou nově zapisovat telefonní čísla a emailové adresy, které tak budou ve chvíli krize okamžitě k dispozici na jednom místě, například složkám záchranného systému.

Druhý pozměňovací návrh se týká návrhu na změnu § 6 zákona o právu na digitální služby v tomto sněmovním tisku. Tento návrh umožňuje, aby občané mohli činit digitální úkony i bez datové schránky nebo bez elektronické identifikace nebo uznávaného elektronického podpisu. Zároveň otevírá cestu pro asistovaná podání občanům, kteří potřebují nějakou formu pomoci v rámci přípravy a podání nějakého úkonu vůči státu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Potůčková, připraví se pan poslanec Heller. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda představila velmi krátce svůj pozměňovací návrh číslo 6559, který podávám já, Lucie Potůčková, Tomáš Dubský a Eliška Olšáková. Je to v podstatě návrh, který pouze mění parametry pro vznik společenství obcí. Měl by tedy zjednodušit zakládání těchto společenství. Dnes totiž platí, že nové společenství může vzniknout pouze tehdy, pokud se do něj zapojí alespoň 15 obcí. Tato podmínka ale v praxi často nefunguje, protože najít tolik obcí ochotných ke spolupráci je v některých regionech velmi složité.

Já tady hovořím hlavně za sebe, která znám horské regiony, kde není vůbec jednoduché dát dohromady větší počet obcí. Jsme vzdálené od sebe, máme velikánské katastry a vzhledem k tomu, že to jsou velmi často obce v bývalých Sudetech, tak je velmi obtížné sehnat lidské kapacity na to, abychom mohli vést správnou veřejnou správu v našich obcích. Takže i z tohoto důvodu podáváme návrh na změnu těch parametrů.

Tato změna by měla umožnit, aby společenství mohlo nově vzniknout už z 10 obcí, pokud mají dohromady alespoň 12 000 obyvatel. Tento nový přístup tedy umožní zakládat společenství i tam, kde dosud nebylo možné dosáhnout této podmínky, ale samozřejmě všichni bychom uvítali, pokud se budeme moci sdružovat, a zajistíme tak efektivnější výkon veřejné správy. Já se potom následně přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Nyní vystoupí pan poslanec Heller, připraví se paní poslankyně Kocmanová. Pan poslanec Heller tady není, tak předřadíme paní poslankyni Kocmanovou. Prosím, máte slovo.

 

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Já přicházím načíst pozměňovací návrh, který do systému Sněmovny načetl můj kolega Jakub Michálek pod číslem sněmovní tisku (dokumentu) 6577. Je to návrh, který se týká toho, aby obce byly zvýhodněné v momentě, kdy se na jejich území staví větrníky, větrné elektrárny. My jsme obdobný návrh načítali už v tom návrhu zákona, kterému říkáme lex Plyn, ale následně jsme viděli, že ho vláda vlastně si vzala za svůj, drobně ho upravila a přidala ho do návrhu o akceleračních zónách. Ale já se obávám, že tenhle zákon už nestihneme ve Sněmovně projednat, proto ho teď načítám k tomuto návrhu o obcích, protože se to obcí týká, a věřím tomu, že ho stihneme prohlasovat, ještě se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, jestli dorazil pan poslanec Heller. Tak má teď slovo. Pardon, nevšiml jsem si. Paní poslankyně Ožanová se přihlásila k faktické poznámce. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Já se omlouvám kolegovi Hellerovi, že jsem ho předběhla, ale vážení, zákon o podporovaných zdrojích energie. No, s obcemi souvisí úplně všechno! Co tam ještě do toho dáme? Kolikrát na hospodářském výboru projednáváme zákony týkající se energetiky, a dnes v 19.20 načtete k zákonu o obcích něco takového! Můžete mi říct, jak to ústavněprávní výbor a výbor pro regionální rozvoj můžou posoudit, tyto výbory? Tohle není dáno hospodářskému výboru. To opravdu myslíte vážně? To už si z toho děláte srandu!

Já chápu, že jste v opozici, že chcete vykázat nějakou činnost, ale zkuste ji vykazovat aspoň trošku normálně. Má to být zákon o obcích, to není, to už předkladatelé tam nacpali, kde se co dalo. Ale tohle už je fakt přes čáru, kolegové, kolegyně! Vždyť kolikrát my tu máme zákony o energiích, to tu řešíme pořád.

Já už nevím, jak to říct. Já tohleto kritizuju vždycky. Nemůžete říct, že bych nekritizovala přílepky. Kritizuju je vždycky. Ale tohleto už, kolegové, kolegyně, vy si z nás děláte srandu. Promiňte, ale to snad, to jinak nejde říct.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju, že jste se vešla do limitu dvou minut. A nyní dostane tedy slovo pan poslanec Heller, poslední přihlášený do obecné rozpravy.

 

Poslanec Šimon Heller: Vážené kolegyně, vážení kolegové, obracím se na vás v jedné věci, kterou bych chtěl navrhnout v rámci pozměňovacího návrhu k novele zákona o obcích, která se týká dvojčat. Dvojčata jsou znevýhodněna, protože dostávají pouze 1,5násobek rodičovského příspěvku a já pevně věřím, že dokážeme tu situaci zlepšit a dokážeme narovnat tuto historickou nespravedlnost takzvaným pozměňovacím návrhem lex Babiš, lex Babiš, pardon, lex Dvojčata. V podrobné rozpravě se přihlásím a omlouvám se za přeřek. Děkuji. (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nevím, jestli má pan Andrej Babiš dvojče. Radši to nebudeme rozvíjet. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí z místa do obecné rozpravy. Pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Já vím, jak jste se na mě všichni podívali, jenom, že prodlužuju tu obecnou rozpravu. Jenomže paní kolegyně, myslím si, že Ožanová, mně minule zase vyčítala, že jsem vůbec nevystoupil, tak by mně to řekla teď a ostatní kolegové se na mě zle dívají, že to prodlužuju, protože já vás určitě vyhecuju tím, abyste se přihlásila ještě k nějaké faktické. Takže těm, kteří už si přáli, aby to skončilo, se omlouvám. Vám, paní poslankyně, plním přání na konci rozpravy, abych se vyjádřil.

Já možná u toho posunu nočního klidu, já jsem taky starostoval a s panem starostou jsme se tehdy viděli. Já mám tady pocit, jestli se nejedná trochu o nedorozumění, protože tohle není povinnost. To je jedna z dalších možností, jak si obec může upravit noční klid a posunout ho třeba jenom v měsíci červnu, anebo ho nemusí posunout vůbec. Není to nějak bezbřehé. A ta právní úprava i vycházela z požadavku obcí. Mimochodem, tenhle návrh byl projednán, a to důkladně, i se Svazem měst a obcí, byl projednán i se Sdružením místních samospráv. Rovněž jsme ho projednávali i s úřadem ombudsmana.

A zároveň je potřeba říci, a to jsem úplně nepochopil ten argument - my to nadále přece necháváme na obcích, my to nadále necháváme na jejich vyhláškách. Není pravda, že tahle změna nebude stanovena vyhláškou. Máme obce, které mají desítky nejrůznějších výjimek ze zákona o nočním klidu a i v těchto případech musí už podle stávajícího zákona dojít vždy jen ke zkrácení nočního klidu, nikoliv možnosti posunout délku nočního klidu. Takže tahle nová úprava může být šetrnější, bude zachován noční klid po těch osm hodin.

Já jsem jenom nevěděl z té diskuse, jestli jsme se úplně pochopili, já jsem skutečně neměl pocit, a byl bych v tomhle případě poslední i se svojí zkušeností, co jsme řešili s nočním klidem a jak jsme se s tím natrápili, že bychom tady nějak invazivně vstupovali do pravomocí obcí, to rozhodně tedy nebyl záměr předkladatele, naopak to bylo rozšíření té možnosti jako takové.

Potom to automatizované řízení. Já už asi nechci k úplně všemu, ale ten AI act, nařízení EU, nám samozřejmě říká, že nemůže o takových rozhodnutích nebo taková rozhodnutí samotná činit umělá inteligence. Vždy je na konci člověk a ten samozřejmě stanoví, že správní řízení, to znamená to samotné správní uvážení v tom koncovém rozhodování, samozřejmě nedělá za nás umělá inteligence, ale dělá to vždycky člověk.

Co se týká příspěvku na činnost, navrhuje se, aby příspěvek byl možností, nikoliv povinností. A právní úprava je úplně stejná jako v případě obcí. To, jestli peníze poskytnou, nebo ne, to je otázka v tomhle případě rozpočtová a jejich rozhodnutí. Je to nenárokový příspěvek. Stát se může rozhodnout, zda a v jaké výši společenství přispěje na činnost, vznik a fungování určitě, nebo z našeho pohledu tedy ne, určitě z pohledu všech je v zájmu fungování státu.

Co je potřeba si ještě říct, tady registr společenství obcí, ale ten je úplně stejně na krajích, stejně jako je tam teď na krajích registr Dobrovolných svazků obcí. Na tomhle se nic nemění, nebo tady nemám pocit, že by tohle byla nějaká zvláštní novinka. Co se týká změny účinnosti, respektive její posunutí, já bych to velmi nedoporučoval, nedává to příliš smysl, protože rozpočet, a to víme, ať už je to na té státní úrovni, ale samozřejmě na té městské, lokální, připravujeme v těch letních měsících a pro letošní rok se toho žádné finance netýkají.

Proto je tedy vhodné, abychom připravili v létě podklady na to rozpočtové uvážení na příští rok a za rok, kdybychom to odložili, by to šlo úplně stejně, protože ta pravidla se opět v létě stanovují na ten následující rok. Takže já tady ten praktický smysl posunutí té účinnosti skutečně v tuhle chvíli nevidím.

A jenom jedna poznámka. Na rok 2026 se žádný příspěvek na přenesenou působnost poskytovat nebude. Právní agenda, na kterou by přenesená působnost šla aplikovat, v téhle chvíli není schválena. Bylo by to případně opatrovnictví, a to by bylo placeno až zpětně. Tedy na ten příští rok se žádná taková agenda, nebo respektive žádné poskytnutí takových financí nechystá.

Já si myslím, že v téhle chvíli jsem řekl ty zásadní poznámky. Možná ještě jednu, že se nemá upravovat věcné právo stavby. Tak já uznávám, že to není něco, co bychom řekli, že přímo souvisí se společenstvím. Ale pokud tady máme v nějaké právní nejistotě, jak postupovat, víc jak 6 000 obcí, tak se domnívám, že je vhodné to v souvisejícím právním tisku upravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, první vystoupí paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Salvetr.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane ministře. Já bych to asi dovysvětlila, protože opravdu nevím, jestli jsme si dobře rozuměli. V současné situaci je to tak, že občan je nějakým způsobem chráněn, protože ví, v jaký den, v jaké datum bude určitá akce v obci. Tím, co vy navrhujete, do zákona, kdy posilujete, že to lze od 1. června do 30. září, tak tam už není ta povinnost, že to musí být na konkrétní akce. To znamená, že to je bezbřehé a zhruba 35 dnů z těch čtyřech měsíců může obec si to rozšířit o ty aktivity, protože možná si to špatně vykládám, ale tam není napsáno, že to je vázáno na určitou konkrétní akci - a v tom je ten problém, jo? Takže teď já jsem si vzala podklad, protože si nepamatuji, z jakého je to roku, ale už v roce 2015 zvuk z veřejné hudební produkce jakékoli hlasitosti není z pohledu zákonů České republiky hlukem. Venkovní hudební produkce tedy nemá vůbec žádné limity, a to samozřejmě způsobuje velké problémy v České republice. A občanům nezbývá nic jiného, než psát petice, podávat žaloby a podobně.

A v jiném paragrafu má obec se zajímat nejen o rozvoj území, ale samozřejmě také o potřeby občanů a dbát o všestranný rozvoj. A tady tímto odstavcem, myslím, že to je sedmička, tak tam je to jenom jednostranné, to znamená, že to je jenom pro ty, kteří nevadí, že budou mít tedy ty čtyři měsíce každou sobotu a neděli, z pátku na sobotu a tak dále, že tam bude například nějaká zábavní akce. Čili nám tady chybí ten kompromis a pořád si myslíme, že toto by mělo být ponecháno pouze na úrovni obce a ne tam takto dávat jako bez břehu, bez limitu, že to může být celé čtyři měsíce. Snad jsem to dovysvětlila.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Salvetra.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuji za slovo. Velmi stručně. Pane ministře, to si rozumíme v tom. Já chápu, že to je opět vyhláška, naopak z pohledu starosty by to bylo velké usnadnění - od června do září a mám pokoj. Ale jestliže něco funguje a dostatečně to funguje, tak považuji toto za naprosto zbytečné rozšířit o tuto možnost - a důvody jsem tady vysvětloval. Ve chvíli - ona to není jenom hudební slavnost, ale nebude se (v) pátek v sobotu dít nic, žádná kulturní akce a někdo si udělá, když to řeknu ošklivě, mejdan v dané vsi a nebude vůbec šance vlastně do té doby, než nastane doba nočního klidu, proti tomu nějakým způsobem zakročit, protože zvedne vyhlášku. A je to obtěžující. Čili fakt to nechme na konkrétní věci v konkrétní dny.

A to, co jste říkal, to jsem tedy slyšel na druhou stranu rád, že jde zkrátit doba nočního klidu, nikoliv prodloužit, ale toto byl argument, který zazníval od člověka z vašeho ministerstva na výboru pro veřejnou správu, že když se něco prodlouží do půlnoci, lze také prodloužit něco třeba do osmi hodin do rána. To byla ta moje reakce, toto na výboru skutečně zaznělo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času.

Nyní paní poslankyně Oulehlová. Prosím.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Pane ministře, je hezké, že máte starost o to, abyste nám ulehčili ve městech a obcích práci, ale to, že prodloužíte dobu, kdy má být klid, až do 24 hodin, tím nám určitě nepomůžete. Pane ministře, prosím a myslím to dobře, postarejte se o to, aby ve městech a obcích bylo bezpečno, aby na ulicích byli policisti, kteří jsou dobře ohodnoceni, a ono - tím nám pomůžete nejvíc.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A to byla poslední faktická poznámka, jsme v obecné rozpravě. Zatím není nikdo přihlášený. Ptám se, jestli někdo ze sálu se hlásí do obecné rozpravy? Jestli tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? (Poslanec Dubský gestikuluje.) Ano, pan navrhovatel, závěrečné slovo.

 

Poslanec Tomáš Dubský: Já děkuji, pane předsedající. Já jenom krátce. Já bych tady chtěl podotknout, že celou diskusí se vede dobrovolnost a to, že se může, že to není nic, co by se nařizovalo, všechno to musí projít schválením obce a pořád to hlavní slovo tam má obecní zastupitelstvo, jo. Ale ty důvody tady chápu, sám jsem starosta, takže si to umím představit z jedné i z druhé strany a je to vlastně o tom, jestli my tu pravomoc chceme řešit přímo v tom území, anebo jestli to chceme řešit odsud, jo. Takže takhle, takhle to vnímám já, ale tím se jakoby nestavím ani na jednu stranu, ani na druhou, ale za mě osobně by odpovědnost měla být na samosprávě, měla být na obci, a (to?) tato novela umožňuje, ta to umožňuje. Tak to bylo jedno.

A to druhé, to víceméně shrnul už pan ministr. Takže já bych jenom chtěl poděkovat, že diskuse je věcná, že se opravdu bavíme k tomu zákonu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to bylo závěrečné slovo. Ptám se paní zpravodajky, jestli chce využít práva na závěrečné slovo? Nevypadá to tak.

Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili tito poslanci. Jako první vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu číslo 6474, odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová a připraví se paní poslankyně Mádlová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane místopředsedo. Přihlásím se ke třem tiskům (dokumentům): 6464, 6465 a 6466. Jen bych chtěla dodat, že co se týče věcného práva stavby, že můj návrh skutečně vychází ze stanoviska vlády, a právě proto, kdyby to bylo v připomínkovém řízení, by se pan ministr k tomu už tady nemusel vyjadřovat, protože by se k tomu vyjádřilo ministerstvo v připomínkovém řízení. A opravdu, protože to je i v dalších zákonech a způsobilo by to právní nejistotu, je vhodné tento pokus odstranit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vystoupí paní poslankyně Mádlová nyní a připraví se pan poslanec Salvetr.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu 6454, který se týká hluku, o kterém jsme tady dnes mluvili.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní vystoupí pan poslanec Salvetr, připraví se pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Rudolf Salvetr: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 6573, který jsem odůvodnil v rozpravě a týká se požárně bezpečnostního řešení staveb.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Vystoupí pan poslanec Havránek, připraví se pan poslanec Carbol.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se také pouze přihlásím k podrobně odůvodněnému pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod číslem 6568. A, pane předsedající, já vám děkuji za pozornost, tedy kolegům za pozornost a vám za možnost vystoupit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Carbol, připraví se paní poslankyně Potůčková.

 

Poslanec Jiří Carbol: Vážený pane místopředsedo, tímto se chci přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému uvedeny pod čísly 6571 a 6572. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Potůčková, připraví se paní poslankyně Kocmanová.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji, pane předsedající. Ráda bych se tímto přihlásila k pozměňovacímu návrhu číslo 6559.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. A nyní zatím poslední přihlášená do podrobné rozpravy je paní poslankyně Kocmanová.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Hlásím se k návrhu číslo 6577. Odůvodnila jsem ho v obecné rozpravě a podrobné zdůvodnění je i v samotném sněmovním tisku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Jestli tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda je nyní zájem o závěrečná slova? Nevypadá to. Žádné návrhy na hlasování, které by byly hlasovatelné ve druhém čtení, nezazněly. Tím jsme se vypořádali ve druhém čtení s tímto bodem a já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji jak navrhovateli, tak paní zpravodajce za spolupráci.

Budeme pokračovat ve schváleném programu našeho jednání a budeme projednávat

Aktualizováno 20. 4. 2025 v 10:06.