(pokračuje Jan Skopeček)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 761/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, kterého prosím, aby se ujal slova. Ale pana ministra Kulhánka tady nevidím... Tak se ptám, zda pan ministr Válek je schopen předložit? Není tomu tak. Tak v tu chvíli mně nezbývá než poprosit někoho z klubu STAN nebo zpravodaje tohoto tisku, aby zjistil, kde se pan ministr Kulhánek nachází. A abychom na pana ministra takto nemuseli čekat, já vyhlašuju přestávku na dvě minuty. Sejdeme se v 19.22.

(Jednání přerušeno od 19.20 do 19.22 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je 19.22 hodin. Naše přestávka skončila. Mezitím dorazil pan ministr pro místní rozvoj a já ho poprosím, aby odůvodnil předložený návrh zákona. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkný večer, pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Omlouvám se za drobné zpoždění způsobené zapovídáním se.

Před dvěma měsíci jsme zde v prvním čtení projednávali návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 159, o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, a některé další právní předpisy, předložený naším ministerstvem, Ministerstvem pro místní rozvoj. Hlavním cílem tohoto návrhu je narovnání podnikatelského prostředí prostřednictvím zavedení registru ubytovacích zařízení, ubytovaných osob a jednotek pro poskytování ubytování, jehož způsob a základní principy fungování jsem vám představil ve svém úvodním projevu předneseném před prvním čtením.

Návrh byl projednán garančním výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde k němu bylo podáno celkem osm pozměňovacích návrhů, z nichž šest bylo výborem přijato.

Nyní vás tedy prosím o podporu předložené novely zákona ve druhém čtení. Jde z mého pohledu o velice důležitý zákon, jenž zjednoduší život poctivým ubytovatelům a narovná podmínky na trhu a pomůže obcím s administrací a správou místního poplatku z pobytu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 761/1 a 761/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Jan Kubík, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Kubík: Dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal tento tisk na své 40. schůzi dne 20. března 2025. Proceduru důkladně odůvodnil pan ministr, takže já jenom ještě jednou zopakuji, že usnesení výboru vám bylo rozesláno jako sněmovní tisk 761/2 a já přečtu jeho zkrácenou verzi, poněvadž má 16 stránek a myslím si, že není třeba to tady celé číst, protože vám všem bylo doručeno do vašich schránek. Takže:

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po představení návrhu panem Ing. Petrem Kulhánkem, ministrem pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě pana poslance Ing. Kubíka a po rozpravě:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 761 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. - Jak říkal pan ministr, bylo přijato šest pozměňovacích návrhů.

II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což momentálně činím.

III. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem provedl legislativně technické úpravy.

IV. Pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Myslím si, že pro tento moment je to všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju a já otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci v tomto pořadí: Jako první vystoupí pan poslanec Zuna, připraví se pan poslanec Králíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil odůvodnit pozměňovací návrh skupiny poslanců Michala Zuny, Silvie Doušové, Jiřího Havránka, Jana Jakoba, Romana Bělora a Jana Laciny. Nicméně než se dostanu k samotnému jádru toho pozměňovacího návrhu, tak se krátce vyjádřím k části návrhu toho zákona, na který právě navazuje ten pozměňovací návrh, a to je problematika sdíleného ubytování. Není překvapivé, že právě i tady k této části vystupuji jakožto poslanec za hlavní město Prahu společně i s dalšími, například Patrik Nacher určitě taky něco má.

Chtěl bych vyzdvihnout tu část návrhu zákona, která řeší problematiku sdíleného ubytování jako absolutní základ pro to, abychom s touto problematikou, s tímto nešvarem, ať už na úrovni státní správy nebo samosprávy, mohli cokoliv dále dělat, a to je tedy vznik registru, ať už adresných míst, tedy ubytovatelů, anebo registru ubytovaných. To jsou základní data, která určitě jsou potřeba pro to, aby veškeré negativní vlivy, které se sdíleným ubytováním a overturismem v některých městech mohly být dále řešeny. A s tím je spojena i statistika, kdy my víme, že například právě díky tomu, že nejsme schopni identifikovat všechny ubytovatele na všech adresných místech, města a obce tak přicházejí o výrazné finanční prostředky, například na poplatcích z pobytu, které jsou vyčísleny na 55 milionů korun ročně, na daňových únicích, které jsou vyčísleny na 800 milionů ročně. Tato část návrhu tak svým způsobem narovnává podnikatelské prostředí i ve spojitosti s ubytovateli, například hotelů a tak dále. Zajistí určitě jak lepší přehled, tak i lepší výběr finančních prostředků, které jsem před chvilkou pojmenoval.

A teď už se dostávám k tomu samotnému pozměňovacímu návrhu, v rámci kterého navrhujeme úpravu souvisejícího zákona o místních poplatcích, kde navrhujeme zvýšení horního limitu místního poplatku z pobytu z 50 korun na 100 korun.

Těch důvodů je celá řada, ať už ten, že tento poplatek právě v těch městech, které trpí overturismem - a není to jen Praha, určitě to jsou i další exponované obce, ať už Špindlerův Mlýn, Český Krumlov, Kutná Hora a celá řada dalších, tak tím, že tento poplatek, respektive možnost obcím zvednout ten poplatek, se od roku 2021 nezvýšil, tak myslím, že je určitě na místě zvýšit tedy tímto způsobem diverzifikaci toho poplatku v tom intervalu od 0 do 100 korun.

Jedná se tedy o možnost pro obce trpící overturismem zvýšit příjem z tohoto typu, teda nejen z tohoto typu ubytování, a tím způsobem kompenzovat své zvýšené náklady, které jsou s tímto spojené, ať už to jsou výdaje například spojené s nějakými přestupky ve veřejném prostoru, graffiti, znečišťování, vyšší náklady na odpad anebo třeba i na dopravu. Stejně tak to mohou být prostředky, které mohou být použity třeba na kulturu a sport.

S tím, že bych rád zdůraznil tedy, že se jedná o možnost, zachovává se tam ten interval od 0 do 100 korun, a zároveň to vnímám, že to je i možnost svým způsobem regulovat i nebo upravovat typologii těch turistů, kdy se zvýšením toho poplatku, tak se můžu zaměřit, řekněme, na nějaké kultivovanější turisty než na, lidově řečeno, pivní nájezdníky.

Takže kdybych to rychle shrnul, jedná se o jednoduchý pozměňovací návrh, který umožňuje obcím navýšit poplatek z pobytu až na 100 korun s tím, že zachovává autonomii obce a umožňuje vyšší diverzifikaci toho poplatku od 0 do 100 korun vybraným obcím tedy nebo ty obce, které si vyberou tu možnost, tak umožňuje přesměrovat typologii klientů a regulovat turismus na svém území a zároveň tedy je to příjem obce, který umožní kompenzovat náklady spojené s overturismem. Toť snad v jednoduchosti odůvodněný tento pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím ještě v podrobné rozpravě.

A jedná se o pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 6507. 

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to paní poslankyně Doušové Silvie. Prosím.

 

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla jenom podpořit to, co tady zmínil můj kolega pan Zuna, pan poslanec Zuna, protože ještě bych to možná jenom chtěla doplnit, že ty poplatky z místního pobytu v tuhle chvíli vybírá zhruba asi 30 procent obcí, což by mohlo být to zvýšení i motivační, protože oni potom jako když zvýší i třeba z koruny, které dneska vybírá jako několik obcí, a v průměru se to pohybuje, že nejvíc obcí, asi 27 procent, vybírá 20 korun, tak to můžou věnovat i do destinačního managementu. To jsou organizace, kdy vlastně, protože se i volá po tom, aby se ty poplatky, které se vyberou, aby se zpátky investovaly do cestovního ruchu, tak se to může například členskými poplatky, ať už je to spolek nebo ústav nebo Ópéeska, tak se můžou právě vkládat jako formou členského příspěvku do organizací destančního managementu, které pomáhají právě k té redistribuci těch turistů na tom daném území. Takže určitě by ty obce tohle přivítaly, nejenom aby mohly rozvíjet dál infrastrukturu, nebo například i doplnit si svoz nebo zintenzivnit svoz odpadů, ale aby mohly i dál ten cestovní ruch rozvíjet a mohly pracovat na principech udržitelného cestovního ruchu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času. Vracíme se do obecné rozpravy, nyní vstoupí pan poslanec Nacher, než dorazí k řečnickému pultu, načtu dvě omluvy. Pan poslanec Lang Hubert od 19 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Špičák Julius se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, já nepřekvapivě navážu na to, co tady řekl můj kolega Zuna, já se na to budu dívat zejména tady z pohledu té problematiky krátkodobého ubytování. Jenom drobná poznámka k tomu poplatku. Já osobně, kdyby bylo teda úplně po mém, tak já bych tam žádný limit horní nedával, já bych to vždycky nechával na těch obcích, nevím proč, my tady máme vždycky jako mudrovat jakoby za obce, jaký mají mít ten poplatek v rámci cestovního ruchu. Dokonce i třeba na území hlavního města Prahy je to úplně rozdílné, jinak to bude na Praze 1 jako v centru a jinak ten poplatek bude někde na okraji, Praha 14, Praha 17. Tam jako, rozumíte, to prostě i na území hlavního města Prahy si myslím, že jsou to úplně nesouměřitelné situace. Takže tolik.

Takže já podpořím to zvýšení na těch 100 korun, ale říkám, jako za mě, já bych tam ten limit nedal žádný, ať si to rozhodnou v těch obcích. Takhle konzistentně vlastně jsem chtěl, abychom obecně přenesli tu možnost rozhodovat na obce i právě v té regulaci toho krátkodobého ubytování a definování těch podmínek, protože v těch obcích oni jsou tam nejblíž tomu a oni sami se můžou rozhodnout, jakým způsobem je to tam ohrožuje, jestli už to krátkodobé ubytování, ten overturismus, to se mi líbí ten výrok, jestli to už ohrožuje opravdu ty starousedlíky, kteří v těch domech bydlí, ale zároveň vlastně se tam pohybují, jako by byli téměř v hotelu.

Já rozumím tomu, že tady naráží na sebe vlastně dvě práva ústavní vlastnit a nakládat s tím majetkem, rozumím, ale taky vlastnit a ten majetek užívat, takže by v tomhletom doporučil některým kolegům mimopražským, zejména teda by se podívali, jak některé činžovní domy v centru města se v zásadě proměnily jako v hotely. Jo, takže to je jakoby, to je věc, která se týká vlastně nějaké ochrany zájmů těch lidí, kteří tam bydlí. Ochrana zájmu, bezpečnost, náklady s tím spojené a podobně. Ale mě tam napadá i ten prvek, vlastně ochrana i nějakého podnikatelského prostředí, že jo, protože ty hotely a penziony musí splnit celou řadu podmínek, které potom někdo, kdo se vlastně chová jako hotel, tak splnit nemusí.

My máme s Robertem Králíčkem, kterého omlouvám, on je tam napsaný, ale pravděpodobně nedorazí, takže já načtu oba dva ty pozměňovací návrhy, které máme společné, tak máme dva pozměňovací návrhy. Ten jeden se týká... tam jsme v pořadí napsaní, pozměňovací návrh Patrika Nachera, Roberta Králíčka pod číslem 6551, pak se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. V této chvíli to odůvodním.

My tam rozšiřujeme v § 9n o body h a i . Rozšiřujeme vlastně ty instituce, které mají přístup do registru ubytovacích zařízení. Pane ministře, je to domluveno s některými komunálními politiky napříč. V Praze, například se starostkou Prahy 1. To písmeno h), tam jde o stavební úřady všech úrovní v rozsahu nezbytném pro výkon jejich pravomocí, zejména za účelem kontroly dodržování podmínek kolaudace staveb. Písmeno i) jsou krajské, obecní, městské úřady, magistráty, úřady městských částí pro výkon samosprávné činnosti.

Já stručně odůvodním ten, co nás k tomu vedlo a jak říkám, je to po dohodě s některými starosty v Praze. Tady jde o to, že jedním z faktorů, který přispívá k nedostatku volných bytových jednotek, je i ta skutečnost, že ta nemalá část se právě používá na to krátkodobé ubytování, ale pozor, v rozporu s tou platnou legislativou. To je to, co teďka my chceme tady narovnat, abychom tomu dali nějaký řád. To znamená zejména v rozporu se stavebním zákonem. Když tam ty stavební úřady přidáme, to je to písmeno h), tak se zlepší kontrola dodržování podmínek kolaudace staveb, provádění kontrolních prohlídek těch staveb k zajištění souladu s právními předpisy.

Já to beru ze stručnosti. Máte to v důvodové zprávě, prosím pěkně, prevence obcházení stavebních předpisů, zvýšení efektivity spolupráce mezi orgány veřejné správy.

Když se podíváme na to doplnění písmena i), to znamená, aby tam mohli nahlížet a (mít?) přístup do toho registru ubytovacího zařízení krajské, městské a obecní úřady, tak tam jde o to, aby oni mohli kvalifikovaně vyhodnocovat dopad toho krátkodobého ubytování na dostupnost a cenovou hladinu bydlení, provádět cílené analýzy - měly prostě ty informace, posílit dohled nad dodržováním místních předpisů, především ve vztahu k regulaci krátkodobého ubytování a prevenci negativních externalit. Proto já jsem dneska shodou náhod vystoupil tady, je tuším asi po osmé, s tím, abychom zařadili rovnou i ten tisk 41, což je vlastně návrh zastupitelstva hlavního města Prahy, který by to právě přenesl - to rozhodování, změnou živnostenského zákona na obce. Takže tolik k odůvodnění pozměňovacího návrhu 6551, to znamená rozšíření o ty dvě instituce, o dvě písmena h) a i).

Pak tady mám pozměňovací návrh, kde jsme tedy v pořadí Robert Králíček, Patrik Nacher, pod číslem 6548, kde do § 9g doplňujeme u písmena a) bod 3, kolaudační rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem o povolení užívání stavby k poskytování ubytovacích služeb, nebo v případě ubytovacího zařízení umístěného v přístavišti nebo kotvišti na vodní ploše jiný obdobný doklad. Stejně tak i doplňujeme písmeno (bod?) 4, kolaudační rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem o povolení užívání stavby k poskytování ubytovacích služeb, anebo vlastně pak už to pokračuje úplně stejně.

Cílem návrhu je tedy zajistit efektivnější správu a kontrolu poskytování ubytovacích služeb a snížit administrativní a operativní zátěž stavebních úřadů a dalších orgánů. V současné navrhované právní úpravě totiž chybí, pozor, explicitní povinnost poskytovatelů ubytovacích služeb prokázat soulad s kolaudačním režimem přímo v rámci procesu registrace. Jo? To je ta podstatná věc, jestli si rozumíme. Prostě oni poskytují ubytování a už v té chvíli registrace by měli oni to dát do souladu s tím kolaudačním režimem, čímž kdybychom tuto tu změnu schválili, tak dojde k preventivní filtraci nevyhovujících případů už v počáteční fázi registrace. To si myslím, že je logické. Cílem je tedy zvýšení transparentnosti poskytování ubytovacích služeb, snížení zátěže stavebních úřadů a dalších kontrolních orgánů a lepší vymahatelnost pravidel stavebního práva. Tolik tedy tisk (dokument) 6548.

Teď jde o to, jakoby cílem by opravdu mělo být.. Já rozumím, že tento návrh je jako širší, o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, e-Turista a podobně. Já mám trochu péči o užší segment, který se tady snažím čtyři roky z toho dostat, a to je právě řešení toho krátkodobého ubytování, jak už jsem řekl v tom bodě programu. Troufám si říct, že se to týká v zásadě v České republice - zejména tedy tam, kde to je jakoby už příliš nad určitou úroveň akceptovatelnosti, tak se to týká třech, řekněme, míst, a to je centrum Prahy, Českého Krumlova a centrum Karlových Varů, bych tak viděl. Možná mě třeba doplníte ještě o nějaká města. A teď jde o to, co by se s tím mělo dělat. Tyto dva pozměňovací návrhy si myslím, že k tomu nějak směřují.

Já jsem si ještě nechal udělat vlastně takový seznam těch věcí, abychom si tedy rozuměli, že kromě toho, že by si to skutečně měly regulovat na tom svém území obce samy, protože ony vědí, koho se to týká a koho ne. Mně jde zase teďka o to, a proto i říkám záměrně na mikrofon, abychom potom nepronásledovali někoho, kdo má někde chatu, kterou pronajímá někde v Krkonoších - problém to není, a najednou by na něj vyplula celá řada administrativních úkolů. Ne. Je potřeba odlišit to, kde bychom toto opravdu měli řešit, což říkám, což je zejména v těch domech, kde půlka bydlí a půlka vlastně funguje jako ubytovací zařízení, tudíž tam vlastně na sebe narážejí tyto dva úplně rozdílné pohledy na to, jak užívat ten byt a dvě rozdílná práva. Takže jenom abychom potom to tady řekli. Říkám to dopředu. Proto by bylo dobré, a zaznamenal jsem tam nějaké další pozměňovací návrhy, které by k tomu směřovaly, aby potom nakonec i ta obec na svém území si rozhodla o těch podmínkách samotných.

Ale já jsem si nechal stáhnout, co by to vlastně znamenalo. Ideální by samozřejmě bylo, aby ten, kdo chce ten byt proměnit v zásadě v hotelový pokoj, tak by mělo dojít k nějaké rekolaudaci. Tak jsem se zeptal, co všechno by se mělo změnit, co všechno by se mělo dodržovat jinak, protože z hlediska bezpečnosti, hygieny, nějakých požárních pravidel, tak mám tady toho celou stránku, a to si ještě troufám říct, jak jsem pochopil z toho textu, že to není úplně všechno, od nějaké projektové dokumentace přes podklady pro hygienu, vypracování plánu bezpečnostního řešení pro daný prostor a byt - pak s tím souvisí, že samozřejmě by chodily různé kontroly, jestli jsou ty podmínky splněné, jaké jsou tam rozdíly oproti normálnímu bytu, jiný požární stupeň ochrany - logicky i z hlediska frekvence toho pohybu tam, ochranné prvky jako jsou hasicí přístroje, hydranty, někdo může požadovat protipožární dveře, okna, detekce kouře, nouzové osvětlení, stop tlačítko, požární ucpávky, označení únikových cest - což si třeba myslím, že v činžovním domě zrovna bude jako docela problém toto, vchodové dveře musí být protipožární - to samé se týká i, jak jsem zaznamenal, koberce třeba, otázkou je výtah, únikové schodiště. To je pohled hasičů. Pak je tady pohled hygieny - dostatečné odvětrávání, z WC by člověk neměl vyjít rovnou do obytného prostoru třeba, obývák, kuchyně. Prostě úplně něco jiného je byt a úplně něco jiného je hotelový pokoj. Klimatizace. No a teď do toho samozřejmě budou hovořit památkáři. To vše přes Portál stavebníka, takže pak by to mělo mít všechno domovní řád, provozní řád, směrnice požární ochrany, pravidelné roční revize elektrohasicích přístrojů a bezpečnostních prvků, zajištění a smlouvaná likvidace odpadu a podobně.

Jinými slovy, já jsem tady udělal takový výcuc z toho, že opravdu je rozdíl mít byt a bydlet, a je rozdíl mít prostor, který se vlastně promění v hotelový pokoj. Já tady nechci nikomu jakoby bránit tomu, aby se svým majetkem nakládal, jak chce, ale ten zároveň nemůže omezovat ty sousedy. To je prostě úplně jasné. To znamená, je potřeba někde najít nějakou hranici. V některých metropolích západní Evropy to třeba řeší, že se limituje počet dnů, po kterou můžete to krátkodobé ubytování nabízet. Například na 150, mám pocit, že Berlín, teď mě nechytejte za slovo, na 100 dnů v roce a podobně. Plus nějaké další podmínky úpravy těch prostor, které já jsem vám tady před chvilkou jako příklad přednesl, a to proto, aby tam byl jasně vidět ten rozdíl, aby byla zajištěna bezpečnost toho prostoru. Dodávám i to, a to by se mohlo líbit támhle kolegům z ODS, kteří se baví teďka, a moc mě neposlouchají, aby se i narovnalo to prostředí konkurenční, kde, jak jsem řekl, hotely a penziony prostě musí splnit desítky různých podmínek a pak někdo, kde se vlastně to chová úplně podobně, neříkám stejně, jo, ale podobně, tak ne.

Takže prostě jde jenom o to definovat ta pravidla. Takže tolik suku z toho, co jsem v této chvíli chtěl říct. Znovu tedy připomínám. S Robertem Králíčkem tady máme dva pozměňovací návrhy. Číselně se k tomu přihlásím v podrobné rozpravě a myslím si, že jsem docela dopodrobna odůvodnil jak to kolaudační rozhodnutí, tak to rozšíření o stavební úřady, krajské, obecní, městské úřady, a tak dále, a tak dále. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní faktická poznámka, paní poslankyně Doušová. Prosím vaše dvě minuty

 

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji za slovo pane předsedající. Já bych tady jenom krátce možná reagovala na pana poslance Patrika Nachera. Je vlastně škoda, že nebylo potom podpořeno na výboru, kdy já jsem se třeba v tomto případě zdržela, to nařízení obce, je to § 9o, protože tam by byl ten nástroj pro ty obce regulovat a byl by to vlastně stejný nástroj jako mají velké metropole, ať už je to Amsterdam, Berlín, Barcelona, teď s tím hodně bojuje, tak nařízení obce byl přesně ten nástroj, kdy by si mohla i mimo jiné Praha, a myslím si, že se to týká v tuto chvíli hlavně Prahy, regulovat krátkodobé ubytování nebo krátkodobé pronájmy ubytování v tom smyslu, že by se mohla přijmout, původně tam bylo v novele návrhu zákona vyhláška, ale po jednání Legislativní rady vlády bylo rozhodnuto, že to je přenesená působnost a bylo to změněno na nařízení. Je to právě ten zmiňovaný § 9o a ta obec nebo městská část by měla tento nástroj, mohla by si určit počet metrů i počet osob na dané metry čtvereční a zároveň i to období, po které by mohlo být regulováno, jak to mají ty velké metropole. A jinak chci říct, že vlastně už dneska ve stavebním zákoně jsou samozřejmě nějaké legislativní normy, jak může stavební odbor postupovat vůči nějakému poskytování nebo neoprávněnému podnikání v bytech, prostorech určených pro bydlení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí paní poslankyně Voborská Milada. Tak prosím.

 

Poslankyně Milada Voborská: Děkuju pane předsedající. Dobrý večer vážené kolegyně, vážení kolegové. Jdu s malinko konkurenčním pozměňovacím návrhem, který jsem ale nahrála už 27. 9. 2024, stejného paragrafu, a to je 9n. A tento návrh vychází z ustanovení zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou v § 31 stanoveny podmínky a rozsah informací, které je oprávněn Hasičský záchranný sbor k zajištění plnění svých úkolů požadovat od správců evidencí. Hasičský záchranný sbor může podle ustanovení § 34 zákona o Hasičském záchranném sboru, v návaznosti na řešení mimořádné události nebo krizové situace, žádat informace související s příčinami, s průběhem, následky mimořádné události nebo krizové situace. Ubytovací zařízení představují pak specifické riziko v případě zásahu, zejména z důvodu velké koncentrace osob neznalých daného prostředí a postupu v případě mimořádné události. Hasičský záchranný sbor potřebuje za účelem vhodného nasazení sil a prostředků znát umístění těchto zařízení a jejich kapacitu včetně kontaktních údajů. V případě mimořádné události je nutné za účelem ověření počtu evakuovaných osob nebo osob, které by se mohly potenciálně nacházet v objektu, znát a vědět i jejich počet a identifikační údaje. Tyto údaje mohou být vyžadovány online v případě, že by byla na adresu ubytovacího zařízení oznámena mimořádná událost. Údaje o osobách by byly k dispozici pouze pro potřeby řešení konkrétní mimořádné události a v přímé souvislosti s ní a bude zabezpečeno, že s údaji se seznámí pouze k tomu oprávněná osoba, tedy ve většině případů to bude velitel zásahu.

Z toho důvodu tedy je navrženo do taxativního výčtu těch, kterým zákon zařizuje právo na přístup k údajům v registru ubytovacích zařízení, zařadit i právo přístupu pro Hasičský záchranný sbor České republiky. Věřím, že tohle je pozměňovací návrh, který kolegové podpoří, protože právě se poukazuje na možnost krizových situací v ubytovacích zařízení, která nejsou v tuhle chvíli evidována jako jednotky pro ubytovávání. Zároveň se domnívám, že tím pozměňovacím návrhem kolegů Nachera a Králíčka by bylo zamezeno tomu, kdy je podmiňováno kolaudační souhlas, sdílené ubytování, o kterých mluvili někteří lidé na výboru právě proto, že mají velké byty a část těch bytů pronajímají třeba studentům nebo svým příbuzným a tím, že by se rozhodlo o kolaudačních rozhodnutích jenom ve prospěch ubytovacích jednotek, tak se domnívám, že by se těm sdíleným pokojům a sdílením bytů tímto zamezilo. Takže to by chtělo asi promyslet ještě dobře tento pozměňovací návrh, protože nejsou všechna ubytovací zařízení samostatná a pronajímaná jenom jako byty, ale jsou to třeba jenom části bytů, takže to by chtělo promyslet a zároveň tady jsme trošku v konkurenci s našimi pozměňovacími návrhy. Věřím, to nějak vyřešíme. Děkuju za pozornost. (poslanec Nacher ukazuje na poslankyni Voborskou, zda v konkurenci s ním, poslankyně Voborská potvrzuje.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: Dámy a pánové, obracím se na vás, doufám, že jsem vás nevylekal, s návrhem, teď vás vylekám možná tím pozměňovacím návrhem, který se týká dvojčat, lex dvojčata. Jsem přesvědčen, že bychom měli narovnat práva dvojčat, a proto jsem načetl pozměňovací návrh, který napravuje historickou nespravedlnost, která tady je, protože stále stát považuje dvojčata za 1,5 násobek občana při udělování rodičovského příspěvku, proto jsem načetl pozměňovací návrh, který tuto historickou nespravedlnost napravuje a napravuje jí na dvojnásobek. V podrobné rozpravě se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Munzar. Doufám, že ne s trojčaty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za slovo pane předsedající. Pan kolega Heller mě trošku zaskočil. Úplně odvedl moje myšlenky od zákona o cestovním ruchu a od e-Turisty. Zajímavé. Musím se na ten pozměňovací návrh podívat.

Ale zpět k vážným věcem. Jsem se dnes přihlásil, protože chci opětovně dát návrh na takzvanou anonymizaci dat v systému e-Turista. Už jsem se o tento pozměňovací návrh, dámy a pánové, pokoušel jednou, a to prostřednictvím výboru pro regionální rozvoj, a tam bohužel tento návrh nebyl podpořen. Původní novela, která nám tady je představovaná, totiž navrhuje, aby každý ubytovatel z každého zařízení, ať už se jedná o hotel, penzion, horskou chatu, chalupu, apartmán, tak by musel do centrální databáze evidovat každého hosta, jeho jméno, adresu, datum narození i číslo jeho dokladu a nakazuje, aby tak učinil ten ubytovatel do 24 hodin od zahájení ubytování a do 24 hodin uvedl do systému e-Turista, že takový turista zařízení opustil.

Dámy a pánové, pro mě je to velmi zásadní otázka. Stát nemá sledovat, kdo, kde, s kým, jak dlouho a v jakém zařízení se ubytoval. Do toho státu opravdu nic není. Není nikterak opodstatněné, aby Ministerstvo pro místní rozvoj získalo tak rozsáhlý přehled o soukromí ubytovaných osob a o soukromí našich občanů. Digitalizace státu je samozřejmě důležitá, ale nesmí probíhat za každou cenu, obzvláště je-li tou cenou ztráta soukromí. V naší slovutné Sněmovně by ochrana soukromí a ochrana osobní integrity našich občanů měla být vždy na prvotním místě. Každá databáze, i státní, je nabouratelná a tím pádem zneužitelná. Přesvědčení, že zrovna databáze spravované v rukou státu nejsou ohrožené, je naivní. Tudíž k takovému centrálnímu shromažďování citlivých osobních dat a citlivých údajů nemám výhrady jenom já, ale například i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Jsem velmi rád, že po dlouhých diskusích s Ministerstvem pro místní rozvoj, i s panem ministrem osobně, bylo nakonec stanovisko k anonymizaci dat, pokud jsou mé informace správné, na výboru souhlasné. O to víc mě mrzí, že výbor pro veřejnou správu návrh na anonymizaci dat před druhým čtením nepodpořil, a to včetně hlasů opozice.

Věřím, že všichni, jak v hnutí STAN, tak v opozičních stranách, zvážíte rizika takového centrálního shromažďování citlivých dat a vytvoření de facto Velkého bratra na turisty a že takovýto návrh nepodpoříte.

Jedním z argumentů pro původní návrh bylo, že taková databáze pomůže při rychlejší správě místních poplatků z pobytu. Dnes každé ubytovací zařízení vede klidně elektronicky, ale lokálně, knihu hostů, z které zasílá výpočet pro místní poplatek a ukazuje ji místním samosprávám v případě kontroly výběru takového poplatku. K tomu jen zopakuji, že cenou za digitalizaci nesmí být ztráta soukromí našich občanů. Není nutné, aby k placení místního poplatku byla vytvořena obří centrální databáze s citlivými údaji. Veřejný zájem na digitalizaci v této oblasti totiž není silnější než veřejný zájem na ochranu dat a ochranu osobní integrity našich občanů.

Proto dávám návrh, který jsem i dojednával několikrát s panem ministrem, aby se do centrální databáze zapisovaly jen dva anonymní údaje - obec, z které turista je, a jeho ročník narození, a to bez jména a dalších údajů. To by mělo být nadmíru dostatečné pro statistické účely, které chce Ministerstvo pro místní rozvoj získávat, a pro strategická rozhodnutí státu v oblasti cestovního ruchu, protože pak takováto data jsou podkladem pro strategická rozhodování a v databázi by u cizinců zůstaly údaje podle zákona o cizincích, které dnes ubytovatelé zasílají policii.

Návrh novely také předpokládá, že ubytovatel by měl nahlásit data turisty do 24 hodin od jeho příjezdu a nahlásit jeho odjezd do 24 hodin. Domnívám se zároveň, že dávat takovéto šibeniční lhůty ubytovatelům je naprosto neopodstatněné. Proto navrhuji zároveň v tomto pozměňovacím návrhu prodloužit lhůtu na 72 hodin. Tři dny je například lhůta podle zákona o cizincích, ale tím hlavním důvodem není stejná lhůta, jako máme v zákoně o cizincích. Tím hlavním důvodem je to, že například pokud někdo přijede v pátek večer, tak aby ubytovatel měl dostatečný prostor nahlásit příjezd v anonymních datech do pondělí, tedy ve všední den.

Argument, který jsem proti prodloužení lhůty slyšel, je, že v hotelu je stejně recepce, nicméně tato povinnost by spadla na všechny typy ubytovatelů, i těch, kteří recepci nemají. To není jenom na hotely a penziony, ale i na apartmány, horské chaty, chalupy, které obhospodařují a pronajímají jednotlivci. Nerozumím, proč jim dávat nůž na krk a tlačit je příliš krátkými lhůtami. Stát tady není proto, aby podnikatele řídil, kontroloval, kontroloval pohyb občanů, pokutoval, dával nesmyslné lhůty. Stát má občanům poskytovat veřejné služby, zázemí a vytvářet přátelské podnikatelské podmínky. Mrzí mě, že tento návrh někteří kolegové a kolegyně na výboru nepodpořili. Věřím, že do třetího čtení situaci zváží a budou naslouchat našim argumentům.

Jsme trochu v paradoxní situaci. Na jedné straně ten původní návrh, který dnes projednáváme a ke kterému dávám pozměňovací návrh, předpokládá zadávání osobních údajů. Na druhou stranu před chvilkou tady kolega Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, načetl pozměňovací návrh, aby přesně data z této databáze byly k nahlédnutí dalším subjektům. Věřím tedy, že i on a jeho kolegové přehodnotí své rozhodnutí z výboru a podpoří anonymizaci dat, nikoliv aby všechna osobní data byla k dispozici více subjektům.

Přestože zákon obsahuje více věcí než systém eTurista, například adaptaci nařízení Evropské unie týkající se ubytování platforem typu Airbnb, tak anonymizace dat je pro náš poslanecký klub velmi zásadní. Takže tím bych skončil prezentaci mého pozměňovacího návrhu. Věřím, že s panem ministrem nalezneme shodu, kterou jsme nalezli před výborem, a do třetího čtení bude tento náš návrh podpořen. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane poslanče. Hezký večer, kolegyně, kolegové. (O slovo se hlásí poslanec Kubík.) Já si jenom ujistím s panem zpravodajem, jestli se hlásí s přednostním právem anebo s faktickou poznámkou? (Faktickou.) Faktickou, nicméně přesto má přednost elektronická faktická poznámka a tu před vámi podal pan poslanec Nacher. Proto prosím pana poslance Nachera, aby se ujal slova. Následuje pan zpravodaj s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Ano, děkuji. Já mám několik poznámek. My jsme si pak už něco řekli s paní poslankyní Voborskou ohledně těch písmen. Protože máme vlastně do stejného paragrafu nějaké pozměňovací návrhy, tak si myslím, že s legislativou se nějak domluvíme, že ta písmena, když jsou dneska H, a my tam navrhujeme H a I, tak že se to samozřejmě logicky posune asi chronologicky tak, jak ty pozměňováky šly. Já za sebe - a budu to u nás na klubu navrhovat - podpořím ten váš pozměňovací návrh, který to rozšiřuje o hasiče. Je to tak. To je i odpověď na kolegu Munzara. To nebyl jenom náš pozměňovací návrh s Robertem Králíčkem, ale i ctěné kolegyně Voborské. Týká se to ale registru ubytovacích zařízení. Já tam tedy nikde nevidím, že by to byla nějaká evidence těch ubytovaných, jo, pozor. Takže to, že to někdo právě používá... Rozumíme si? Ne, jestli jsi tam spal a s kým a tak dále, jo? To tam v tom pozměňovacím návrhu fakt není. To jsem poslední... Pozor, jo? Tak to je jedna faktická poznámka.

Druhá. Já jsem chtěl na kolegu Šimona Hellera. Já totiž nevím, jestli on to myslel fakt vážně, nebo ne. Vy opravdu k téhle novele o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu máte ta dvojčata.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prostřednictvím. Tady v tomto případě fakt prostřednictvím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Jo, prostřednictvím. Tak jestli má pan ctihodný poslanec, prostřednictvím paní předsedkyně, dvojčata jako pozměňovací návrh k tomuhletomu tisku? Dobrá myšlenka, já to podporuji. Jenom u toho předchozího to mělo alespoň nějaký oslí můstek. Tady u toho cestovního ruchu teď nevím, jestli to je fakt míněno vážně, nebo ze srandy. Tak jenom takováto rychlá reakce, poprosím. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pane poslanče Kubíku, doporučuji vám přihlásit se elektronicky, protože z místa nemáte přednost. Mají přednost ti, kteří se přihlásí elektronicky, a to už jsou teď tři poslanci, takže před vámi je pořád řada. Já tedy teď musím udělit slovo paní poslankyni Silvii Doušové a následuje pan poslanec Munzar, pan poslanec Heller, a pak až teprve, pokud někdo další, tak vy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Souhlasím s panem kolegou Munzarem, že státu není vůbec nic do toho, kdo se s kým kde ubytovává. To není ani cílem eTuristy, protože jeho cílem je jenom zaevidovat ty hosty stejně tak, jako se evidují dnes, akorát že se evidují v listinné podobě. Protože každý ubytovatel i hostitel, který poskytuje ubytování přes on-line platformy, má své zákonné povinnosti vůči finanční správě jako správci daně - místního poplatku - i vůči živnostenskému úřadu i oznamovací povinnost vůči Českému statistickému úřadu. Ubytovatel, když zapíše ty údaje, tak nebude vidět, kdo s kým je zapsaný na pokoji. To tam vůbec není. To ani dneska. Mají to možná v nějaké hotelové knize.

Jenom abych popsala, jak ten registr vypadá. Představte si to jako opravdu jednotné digitální místo, kde se budou ty údaje sbírat, nebo respektive ubytovatel nebo hostitel je tam zadá, a to jednotné digitální místo rozdistribuuje ty údaje do jednotlivých úřadů. Takže určitý objem dat, který se už dneska sbírá, půjde na ČSÚ, určitý objem dat na Finanční úřad nebo na Finanční správu, respektive na obec jako na správce daně, a pak půjde i na Živnostenský úřad. Nic se nemění. Ten rozsah je pořád stejný.

Cílem eTuristy bylo zdigitalizovat to, co se děje dnes už v listinné podobě v rámci evidenční a domovní knihy. Takže nic se nebude měnit, nikdo nebude vidět, kdo s kým kde je na pokoji, protože to v tom systému nebude, a hlavně ta jména, ty osobní údaje tam ani nebudou. Bude to nějaký číselný identifikátor, takže hausnumera, která si vlastně nespojíte, k čemu patří a bude si je brát jenom ten úřad, který je potřebuje pro místní poplatky, a cizinecká policie. Na tu jsem zapomněla. Děkuji.

 

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Munzar a následuje pan poslanec Heller, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Tak já zareaguju nejdřív na pana kolegu Nachera. Já se mu chci omluvit. Já jsem špatně zachytil ten jeho pozměňovací návrh a spojil jsem si dva registry při mé reakci, takže se za to omlouvám.

Ale na paní poslankyni Doušovou. No, přece to je zásadní změna, ten původní návrh zákona přece předpokládá, jaká všechna osobní data a osobní citlivé údaje by se měla zadávat do centrální databáze a z té centrální databáze by se to, jak říkáte, mělo rozdistribuovávat, a to dneska není. A jaký je veřejný zájem na tom, aby stát měl jednotnou centrální databázi s osobními citlivými údaji jednotlivých turistů, to znamená klientů všech ubytovacích zařízení? Pokud si dobře vzpomínám - pan ministr mě když tak opraví - tuším, že to bylo, že zachovávání těchto údajů je v tom návrhu šest let. Nevidím k tomu pražádný důvod, proto trvám na tom svém pozměňovacím návrhu. A pro účely Ministerstva pro místní rozvoj si myslím, že jsou podstatná ta statistická data. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan poslanec Heller, následuje pan předseda Michálek a paní poslankyně Doušová, pan zpravodaj Kubík, následující pořadí. Prosím,

 

Poslanec Šimon Heller: Vážená paní předsedkyně, dovolím si zareagovat na dotaz ctěného kolegy Nachera. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, spojitost s dvojčaty u tohoto zákona je naprosto zjevná, protože se bavíme o podmínkách v oblasti cestovního ruchu, tedy i podpory cestovního ruchu. No a rodiny s dvojčaty přece taky cestují. Takže tady ta spojitost je naprosto zjevná a máme jedinečnou možnost podpořit tyto rodiny a hlavně napravit historickou křivdu, která zde byla a která zde stále trvá, že stát vnímá dvojčata jako 1,5násobek občana. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan předseda Michálek s faktickou poznámkou, následuje paní poslankyně Doušová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se musím přiznat, že patřím k těm, kteří úplně nepochopili, proč se vypouští možnost obcí, zejména hlavního města Prahy, z toho zákona regulovat Airbnb na svém území, aby efektivně mohly stanovit nějaké základní podmínky. Já jsem naopak zastáncem toho, aby to zmocnění bylo ještě širší. A byť ten návrh pana kolegy Munzara mi přijde, že směřuje správným směrem, já jsem taky zastáncem toho, aby byla větší anonymizace těch dat. Součástí toho původního projektu bylo, že vznikne analýza soukromí, analýza dopadů na soukromí. A nejsem si jist, jestli taková analýza skutečně vznikla a k jakým dospěla závěrům. Tak bych chtěl poprosit pana ministra, jestli k tomu má nějakou informaci pro nás, jestli ta analýza vznikla a jestli doporučuje nějaké osekání z hlediska soukromí.

A druhá věc, kterou bych rád reagoval na pana kolegu Munzara, že ten návrh upravit osobní údaje, které se ukládají do systému, to je dobrá myšlenka, ale vlastně v té podobě, ve které byla předložena, tak se domnívám, a případně mě opravte, možná to čtu špatně, že bychom se dostali do situace, že budeme mít jak ty papírové knihy na těch ubytovacích zařízeních, tak vedle toho budeme mít další informační systém, do kterého to budou ti lidé opisovat znovu. Takže v podstatě se akorát navýší byrokracie, aniž by se cokoliv ušetřilo těm poskytovatelům ubytování. A ta původní myšlenka byla přece to zjednodušit a teď se to akorát dvakrát zesložití a bude tam byrokracie navíc.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Doušová s faktickou poznámkou. Pokud se někdo elektronicky další nepřihlásí, tak pan zpravodaj Kubík následuje. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Silvia Doušová: Děkuji za slovo. Já bych jenom vlastně zmínila, co se týče té archivace údajů, tak ta je šest let, protože už je teď ze zákona a je to teda v případě, pokud se vybírají poplatky z pobytu. Obce, kde jsou ubytovaní cizinci a ten poplatek, vyhlášku nemají odsouhlasenou, tak to bude jenom trvat 18 měsíců. A jinak bych možná chtěla zareagovat, vaším prostřednictvím, paní předsedající, na pana kolegu Hellera. Ty rodiny, které vlastně cestují s dvojčaty, tak je to pro ně vlastně, bude to výhodné, ať už je to jedno dítě, dvě děti, deset dětí, protože ty jsou osvobozeny z poplatku z pobytu, takže vlastně není to úplně diskriminační i pro ty, kteří mají dvojčata. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan zpravodaj Kubík se dostává s faktickou na řadu. Vždycky je lepší ta elektronická. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Kubík: Děkuji. Já bych zareagoval na kolegu Munzara, který tady v podstatě sdělil, že výbor nepodpořil ten jeho návrh. Tam možná je nešikovné to, že má ty dva parametry v jednom pozměňovacím návrhu. My jsme neměli problém vůbec jakoby s tou anonymizací, ale opravdu lhůta 72 hodin na to zadat ty údaje do toho systému mi přijde velice dlouhá v dnešní době, a pokud to tak jakoby dopadne, tak pak postrádá smysl pozměňovací návrh kolegyně Voborské, protože po třech dnech, jestli hasiči budou něco zjišťovat, tak už to v podstatě ztrácí tu realitu. Protože jestli mi najede celý hotel na víkend a já se rozhodnu, že v pondělí to teprve zapíšu do té knihy a začne hořet a hasiči tam pojedou a myslí si, že bude prázdný hotel, protože se podívají do databáze a tam v podstatě nebudou nahlášeni žádní hosti, tak pak ten pozměňovací návrh úplně ztrácí ratio.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Munzar následuje s faktickou poznámkou a následně paní poslankyně Pošarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Jenom reakce na pana kolegu Kubíka, vaším prostřednictvím. No, ono se právě nejedná jenom o hotely. Samozřejmě jakákoliv lhůta je určitou administrativní zátěží pro všechny provozovatele ubytovacích zařízení. Ano, kde je recepce, tam to asi problém není, ale opravdu ubytování v soukromí jakéhokoliv typu, kde to má jeden soukromník, který to celé obhospodařuje, a opravdu mu přijede třeba někdy v pátek večer na hory ten klient a on mu někde nechá klíče, protože sám je třeba někde na víkendu na horách, tak proto z pátku do pondělí si myslím, že to je dostatečná lhůta. Chápu, hasiči nebudou mít on-line přesný počet ubytovacích zařízení, ale musíme vážit míru administrativní zátěže a požadavků na podnikatele a nemůžeme neustále jim zpřísňovat podnikatelské prostředí pro rozšiřování dalších údajů. Skutečně z mého pohledu je to zátěž a ta lhůta byla zvolená ze dvou důvodů. Já to jenom zopakuji; za prvé zákon o pobytu cizinců také předpokládá tři dny, takže 72 hodin. A za druhé, má to ten racionální důvod i pro ty soukromé ubytovatele, kteří nemají recepci a jsou třeba na to sami. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Pošarová svoji faktickou poznámku přednese. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Tak já akorát souhlasím právě s kolegou, protože já jsem stejného názoru, abychom vlastně tady nerozšiřovali právě nějaké povinnosti právě pro ty drobné ubytovatele a zvlášť, pokud jsou to třeba staří lidé, tak opravdu třeba v rámci IT nemají dostatečné prostě možnosti a opravdu ta lhůta tři dny si myslím, že je dobrá. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Taky děkuji. Nyní se vracíme do obecné rozpravy k panu poslanci Flekovi, který je již přihlášen, tedy respektive připraven. A pak následuje pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, pane ministře, já budu velice krátký, jenom zmíním, že k usnesení výboru načtu v podrobné rozpravě legislativně technické úpravy drobného rázu. Tak to je vše, děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, nyní pan předseda Michálek, další přihlášený, a pak se hlásí z místa pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych navázal na své předchozí vystoupení ve faktické poznámce. Já primárně považuju za velmi důležité, aby každá obec měla možnost si rozhodnout, jestli bude obcí, anebo jestli se stane Disneylandem. Protože tohleten zákon se primárně týká, on sice platí úplně pro všechny, ale primárně, pokud se bavíme o problému se sdíleným ubytování, tak je to problém center, centra Prahy zejména a pak případně několika málo dalších míst.

Ale i tyto samosprávy, protože zákony musí platit pro všechny, tak ten zákon musí obsahově pokrýt i tyto samosprávy. My musíme nastavit podmínky tak, aby ten zákon fungoval i na podmínkách hlavního města Prahy. A je tady přítomen pan primátor, což je samozřejmě skvělé, no a občané Prahy 1 už si dlouhodobě stěžují, že ty podmínky jsou zcela nesnesitelné a neustále se to řeší na zastupitelstvu Prahy 1 a posílají se tam záběry, co se děje kvůli tomu přehnanému turismu, co ti lidé jsou schopni vyvést v těch barácích, kde původně žili obyvatelé a teď se tam velká část těch bytů vylidnila, skoupili je investoři a jsou z toho Airbnb byty a staly se z toho prostě stínové hotely.

No a to je věc, o které samospráva vůbec neměla možnost rozhodnout. Tady se prostě během posledních nějakých deseti let stal z centra Prahy Disneyland, obrovská ubytovna pro cizince a je to samozřejmě mimo jakoukoliv kontrolu. A je to velmi složité i z hlediska předpisů, protože sice máme něco ve stavebním zákoně, máme tam napsáno, že byt je určen k ubytování, ale není vlastně úplně jasné, jak je to z hlediska Nejvyššího soudu, z hlediska Nejvyššího správního soudu judikatura je zcela nejednoznačná a vzniká z toho velký zmatek.

Takže já si primárně myslím, že bychom měli stanovit, jak to je z hlediska stavebních zákonů, z hlediska živnostenského zákona, z hlediska občanského zákoníku, protože i právníci, kteří tomu rozumí, tak v tom mají chaos, dokonce i ministerstvo, protože jsem byl u toho, když se tvořila metodika Ministerstva pro místní rozvoj, a diskutoval jsem to s legislativci na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak i tam na to byly velmi rozličné názory - a zatím tam nemáme spolehlivé vodítko, což pro oblast, která se týká spousty a spousty lidí, není úplně zodpovědné.

Takže pokud jde o to zmocnění, které je obsaženo v § 9o zákona, který umožňuje vydat nařízení obce, tak já považuji za velkou škodu, že to výbor navrhl vyškrtnout, protože to je institut, který se používá v celé řadě jiných destinací a který třeba i v případě hlavního města Prahy pro oblast centra by mohl být nástrojem, který by se mohl uplatnit.

A naopak bych rád šel cestou, abychom to zmocnění pro obec, vydat nařízení obce, rozšířili a upravili ho tak, že může být stanovena jednoznačná pravomoc obce stanovit povinnost poskytovat ubytovací služby podnikatelským způsobem výlučně na základě kolaudačního rozhodnutí, kde je takový účel vymezen. To znamená, obec by měla možnost stanovit, že v některých případech v bytových domech by mohly být ty prostory využívány pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Jde to podobným směrem jako návrh kolegy Nachera, ale bylo by to pouze v oblastech, na které by bylo vydáno nařízení dané obce. To znamená, dostali bychom se z toho - netýkalo by se to různých chat na okraji a tak dále, týkalo by se to výlučně obcí, které cítí potřebu tuto záležitost na svém území regulovat, takže pravděpodobně by se to týkalo jenom centra Prahy.

A současně s tím, stejně jako už tady bylo zmíněno, tak je tam doplněno do § 9k, že je možné vypustit ubytovací prostor z databáze, když to tak řeknu, odebrat mu registrační číslo jednotky pro poskytování ubytování nejenom v případě, že jsou informace uvedené v registraci neúplné nebo nepravdivé, ale i v případě, že ubytovatel poskytuje ubytování v rozporu s nařízením obce podle § 9o. My, když jsme tady projednávali ten návrh zákona v prvním čtení, tak já jsem se ptal pana ministra, jestli ten zákon umožňuje vyjmout nebo smazat z registru ubytovacích jednotek byt, který není vůbec zkolaudován k poskytování ubytování. A pan ministr řekl, že to ten zákon umožňuje. Nicméně já jsem v tom zákoně skutečně nedohledal nic, co by opravňovalo ministerstvo v takovém případě byt vyškrtnout. Takže pokud tomu tak je, zatím já jsem tam nic nedohledal, ale rád se nechám poučit, tak bych rád slyšel, kde to tam je upravené. Případně bych rád požádal, abychom to tam výslovně doplnili, což je obsahem mého pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

No a druhou část svého vystoupení bych rád věnoval ještě tomu, na co jsem se ptal ve své faktické poznámce a na co jsem tady taky neslyšel odpověď, a to k tomu, že návrh, který se snaží rozšířit anonymizaci údajů, který má dobrou myšlenku, tak podle mě ale výrazně navyšuje byrokracii pro běžné hoteliéry, protože těm už nebude stačit - ne, že by se jim ulehčilo eTuristou, že by měli jednu aplikaci, kam by to zadali, (takže?) ideálně pro člověka, který má Bartošovy eDoklady, tak ten by prostě akorát naskenoval QR kód, a tím by na základě toho QR kódu na žádost by předal patřičné údaje do evidence, do toho státního systému.

A pozměňovací návrh pana kolegy Munzara, ten by znamenal, že sice zachováme sepisování těchto údajů, ale současně vedle toho ponecháme i standardní způsob vyplňování té papírové knihy. Tak to byrokracie bude dvakrát tolik a mně to hrozně připomíná. Když jsem chodil na vysokou školu, tak tam přišli s nápadem, že budeme mít jednak papírové indexy, a ještě vedle toho se to bude elektronicky zapisovat, každý papírový záznam v indexu, do informačního systému. Takže nejenom, že jste museli učitele, u kterého jste složili zkoušku a nebo jste udělali nějaký test, který byl vyhodnocován, tak jste ho potom museli honit, s tím, že vám dal zápis do indexu, ale pak jste ho ještě museli někdy honit, aby to vyplnil do informačního systému. Takže to je asi úplně nejhorší způsob, jakým můžeme k digitalizaci přistoupit, protože to povede k dvojnásobnému rozbujení byrokracie. Takže to mě trošku překvapilo, protože jsem vnímal, že s ODS v tomto máme společné cíle, že chceme snižovat byrokracii. A kdyby prošel ten pozměňovací návrh a byla by zdvojena byrokracie - vedení ubytovacích knih a ještě vyplňování informačních systémů, tak by mi to nepřišlo úplně ideální.

Já si dovedu představit, za optimální bych považoval řešení, které se bohužel nepodařilo připravit ani na Ministerstvu pro místní rozvoj, a to já uznávám, že i ta věc byla v naší gesci, když se to připravovalo, ale tam se počítalo s tím, že vznikne právě analýza dopadu na soukromí, aby třeba údaje byly nějakým způsobem decentralizovány tak, aby mohly plnit svůj kontrolní účel, aby se k těm údajům dostal finanční odbor, který kontroluje údaje z hlediska poplatků, a zkontroloval, že byly skutečně zaplaceny poplatky, které zaplaceny být mají, a současně, aby ministerstvo mělo agregované údaje - a aby se to zadávalo jenom jedním způsobem bez toho, aniž by docházelo k nějakému masivnímu hromadění osobních údajů napříč celou Českou republikou, byť jsou ty údaje uloženy v nějaké pseudonymizované podobě. Takže to je asi jedna výhrada, spíš takový postesk, co se nepodařilo úplně dotáhnout.

No a pokud jde o zmíněnou problematiku poplatku, tak já souhlasím s tím, aby samosprávy měly možnost navýšit poplatek nad hranici 50 korun za den, pokud jsou to samosprávy, kde to je logické, jako třeba centrum hlavního města Prahy, kde se za hotely platí několik tisíc korun za noc, tak když to srovnáme s tím, jaké jsou poplatky v jiných evropských metropolích, tak mi to přijde logické, aby poplatek mohl být vyšší než 50 korun, a samozřejmě malé obce, ty by byly samy proti sobě, kdyby to nějak rekordně zvyšovaly, takže my jsme to navrhovali už, pokud se nepletu, v minulém volebním období, aby ten poplatek se navýšil - ten strop se navýšil, protože bavíme se tady vždycky o stropu, ne o výši poplatku, to si určí obec sama, ta si za to nese zodpovědnost a je na obyvatelích obce, aby se tam pohádali, aby se pohádali hoteliéři nebo ubytovatelé a občané, kteří chtějí větší přínos do obecního rozpočtu, ale je to skutečně na nich. A třeba v hlavním městě Praze by se z toho daly financovat významné kulturní stavby, které by učinily město atraktivnější i pro zahraniční návštěvníky. Takže tolik k záměru navýšit poplatek. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan poslanec Haas, protože má přednost přihláška písemná. Pan poslanec Kučera se hlásil z místa, takže musí počkat. Nyní prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, vážená paní předsedkyně. Já jsem se obával, že bych to nemusel stihnout ve faktické, abych zachoval naprostou věcnou přesnost. Chtěl jsem zareagovat na dvě věci, které zazněly teď v tom předchozím slovu pana kolegy Jakuba Michálka, vaším prostřednictvím, kterého si jako právníka, jako pracovitého, kompetentního právníka velmi vážím, a překvapily mě tam, přiznám se, nepříjemně dvě věci.

On, za prvé, zpochybňoval to, že by v České republice nebyla vyřešena otázka toho, zda musí být, nebo nemusí být byty pronajímané, ať už krátkodobě, nebo dlouhodobě, zda musí podstupovat nějakou rekolaudaci. Ta otázka je českými vysokými soudy vyřešena. Já tady upřesním, ať si to pan kolega může dohledat, to první rozhodnutí bylo v reakci na rozhodnutí stavebního úřadu v Praze 1. To je poměrně známé. Bylo to rozhodnutí Krajského soudu v Praze pod spisovou značkou 47 Af 15/2012. Jsem si vědom jako právník toho, že z tohoto rozhodnutí krajského soudu by se ještě nedalo příliš mnoho dovozovat pro judikaturní závěry, ale prošlo testem přezkumu u příslušného českého vysokého soudu, u Nejvyššího soudu správního pod spisovou značkou NSS 7 Afs 88/ 2013. A judikatura se samozřejmě nějakou delší dobu vyvíjí, tak odcituji další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které potvrdilo předchozí judikovaný závěr Nejvyššího správního soudu. Je to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu spisová značka 2 As 425/2018 z 20. 8. 2020, bod 46 odůvodnění.

To znamená, zkrátím teď právní věty těchto tří rozhodnutí, které jsou obsahově naprosto jednoznačné, a tu judikaturu vytváří: Využívání části rodinného domu k ubytovacím službám tak ještě nemění jeho stanovený účel užívání, respektive s ním není v rozporu. A další část právní věty: Ze stavebněprávních hledisek je zcela lhostejné, za jakým účelem, které stěžovatel považuje za podstatné, přenechává účastnice řízení byty, zdůrazňuji byty, podnájemcům do podnájmu, zda za účelem dlouhodobého či krátkodobého pobytu, nebo např. kvůli přechodnému zaměstnání či za účelem rekreace. Tolik k té první věci, kterou jsem chtěl osvětlit po právní stránce.

A druhá věc, kterou pan kolega Michálek, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, zpochybňoval nebo mě velmi překvapilo, a toho bych se poměrně jako právník obával, byl jeho názor, že by šel v případném zmocnění pro obce regulovat takzvané sdílené ubytování ještě dál, než byl původní § 9 nebo než je § 9 ve sněmovním tisku 761. Pan kolega Michálek na rozdíl ode mě poslance začátečníka tady byl i v předchozím volebním období, zná sněmovní tisk 946 z minulého volebního období a zná stanovisko Parlamentního institutu ke sněmovním tisku 946, který v minulém volebním období obsahoval prakticky stejné, já neříkám, že gramaticky shodné, ale významově prakticky stejné ustanovení. Parlamentní institut konstatoval, teď si dovolím odcitovat, že takto podrobněji nespecifikované oprávnění obce zasahovat do základních práv podle Listiny základních práv a svobod podzákonným předpisem je tak s největší pravděpodobností protiústavní.

Tu protiústavnost, a tam já jsem zcela ve shodě s názorem Parlamentního institutu, dovodil Parlamentní institut ze tří ustanovení Listiny základních práv a svobod, která je součástí českého ústavního pořádku. Za prvé, pro rozpor s čl. 4, který jasně definuje, že meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem. Za druhé, pro rozpor s čl. 11, který garantuje ústavní ochranu vlastnického práva. A za třetí, pro rozpor s čl. 26 Listiny základních práv a svobod, který upravuje ústavní ochranu práva na podnikání a výkon jiné hospodářské činnosti.

Proto tady ve Sněmovně často opakované argumenty evropskými metropolemi, a to já nezpochybňuju, jak v jiných evropských zemích přistoupili k regulaci Airbnb a podobných platforem, není to pouze Airbnb, tak ty argumenty jsou zcela liché, protože ten problém, ten právní problém leží v českém ústavním právu, které bychom měli všichni ctít. Děkuji mnohokrát.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Kučera - další přihlášený, který je zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý večer. Děkuju za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil krátce s pozměňovacím návrhem poslanců Michala Kučery, Petra Bendla a Karla Smetany, který si klade za cíl vyjmout tohoto systému ubytování na malých farmách, které poskytují pouze občasně či nahodile. Velká část takových farmářů, kteří poskytují agroturistické ubytování, tak činí na svých farmách občasně nebo sezónně. Tato činnost pro ně představuje pouze doplněk umožňující jim zajistit si příjmy a stabilizovat svou existenci v často ekonomicky či geograficky složitých regionech. Nejedná se tak o profesionální podnikatele v hotelnictví a podobně. Na tento typ ubytování nacházející se často v odlehlých lokalitách není možné klást další požadavky typu elektronické on-line evidence. Mnozí z těchto farmářů jednak nemají kvalitní a stálé připojení na internet a často ani nedisponují osobou, která bude technicky zdatná vkládat data do systému. Je tedy velice pravděpodobné, že mnozí farmáři by tuto doplňkovou činnost raději ukončili, než by podstupovali registraci v tomto systému. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A jelikož se jednalo o posledního přihlášeného a nikoho dalšího neeviduji, obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo, pane ministře a pane zpravodaji? Není ani u jednoho z vás, proto bychom měli pokročit k dalšímu jednání, a tedy podrobné rozpravě. Tu teď zahajuji. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili poslanci Heller, Zuna a další a já jim dávám v tomto pořadí slovo. Nejdříve tedy pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu číslo 6473, aneb lex dvojčata. Odůvodnění zaznělo v obecném rozpravě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Následuje pan poslanec Zuna a následně pak pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod sněmovním dokumentem 6507, který jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní předsedkyně, já se taktéž hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, které tedy mám v systému společně s Robertem Králíčkem. Je to 6548, 6551, které jsem taktéž podrobně odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Paní poslankyně Voborská.

 

Poslankyně Milada Voborská: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod označením 5031, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já se chci také přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem tady načetl v obecné rozpravě. Jedná se o pozměňovací návrh jak k původní novele, tak se jedná zároveň o pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Doušové, který si osvojil výbor pro veřejnou správu, a tento pozměňovací návrh naleznete v systému Sněmovny pod číslem 6462.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Flek.

 

Poslanec Josef Flek: Ještě jednou děkuji, paní předsedkyně. Já nyní tedy přečtu legislativně technické úpravy usnesení výboru v části o horských průvodcích, kdy v části čtvrté čl. 1 v bodě 70 12f se v nadpisu působnost a činnost komor vypouští text "a činnost".

V části čtvrté čl. 1 bodě 70 12i odst. 6 se za text "podle zvláštního právního předpisu" vkládá poznámka pod čarou: zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů, zákon o uznávání odborné kvalifikace.

A jako poslední v části čtvrté čl. 1 bodě 70 12i odst. 8 písm. c) se číslo "4" nahrazuje číslem "3". Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Pan předseda Michálek a následuje pan poslanec Kučera jako poslední přihlášený. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je evidován v systému jako sněmovní dokument 6576. Je to pozměňovací návrh poslanců Jakuba Michálka, Olgy Richterové a Ivana Bartoše, který se týká možnosti obce schválit nařízení, aby byly vyškrtnuty z databáze poskytovatelů ubytování byty v bytových domech nezkolaudované k účelu ubytování.

Já jsem ho odůvodnil už v obecné rozpravě, nicméně dovolím si ještě doplnit to odůvodnění. Děkuju za vystoupení pana kolegy Haase. Já samozřejmě si tu záležitost vybavuju, protože jsme to tady řešili několikrát. Tehdy šlo, teď jsem si to připomněl, o návrh, který podalo Zastupitelstvo hlavního města Prahy, a bylo to tam definováno poněkud šířeji, než je v tom projednávaném návrhu, protože ten projednávaný návrh, ten se týká výlučně poskytování ubytování v bytě, v bytovém domě, nikoliv v těch rekreačních objektech a tak dále. Takže ty meze jsou tam podle mě stanoveny přísněji než v tom posuzovaném tisku 946.

Druhá věc je, že byť Parlamentní institut vyslovil určité pochybnosti, nejsem si úplně jist, jestli Parlamentní institut je předurčen k tomu, aby poskytoval právní výklady, posouzení souladu s ústavním pořádkem. Já tam vnímám jeho úlohu spíše opravdu k dohledávání rešerší v jiných státech, případně alternativní názor na kompatibilitu. Ale ten zákon, jak byl předložen do Poslanecké sněmovny, tak prošel Legislativní radou vlády, takže mě překvapuje, že by v tom měl být nějaký problém z hlediska souladu s ústavním pořádkem. Naše skvělá vláda by přece nepředkládala nic, co je v rozporu s ústavním pořádkem.

A pokud jde o tu judikaturu soudu, tak já jsem si vědom těch starších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale na samostatnou diskusi by bylo, do jaké míry je to v souladu s metodikou Ministerstva pro místní rozvoj jako ústředního správního úřadu, který má na starosti tuto oblast. A byť ty nejvyšší soudy se k tomu stavěly celkem jednoznačně, tak ty judikáty přece jenom jsou trošku staršího data a je otázka a zpochybňuje to i část právní obce, jestli jsou uplatnitelné na to sdílené ubytování, jak se to v uvozovkách rozbujelo do toho dnešního rozsahu. Takže my bychom tady mohli vést asi nějakou polemiku toho, jak posuzovat byty ze stavebněprávního hlediska, z pohledu živnostenského práva a jaké jsou požadavky na byty a jiné ubytovací jednotky, čím se odlišují, jestli je to množina, která se nějak překrývá, protože často Nejvyšší správní soud operuje s tím, že pokud něco splňuje byt, tak je to určitě splněno u prostoru k ubytování, což je ovšem otázka. Pokud já jsem si vyžádal ty podklady od stavebních úřadů, tak mi naopak doložily, že celou řadu regulací třeba z hlediska označování ubytovacích jednotek, z hlediska požární bezpečnosti, posuzují jinak v případě těch prostor pro ubytování než bytu. Takže nejsem si úplně jist, jestli i Nejvyšší správní soud posuzoval tato kritéria v kontextu bytového domu, protože přece jenom i při citaci z těch judikátů zaznělo, že se to týká těch chalup, a za předpokladu, že je většina toho prostoru využívána k rodinnému ubytování, což je taky trošku jiný případ.

Takže s těmito poznámkami asi z toho vyplývá, proč jsem považoval za ne úplně jednoznačný ten přístup, byť jsem si samozřejmě vědom toho, že jsou tady judikáty několika vysokých soudů. Takže tolik jenom k té reakci, aby byla uzavřena tato debata. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Já bych se s dovolením přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 6163 a který jsem zdůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Pokud se již nikdo do podrobné rozpravy nehlásí, tak končí podrobnou rozpravu. Je zájem o závěrečné slovo? Pane ministře? Pane zpravodaji? Ani jeden z vás nikoliv. Děkuji. Pokud se nemýlím, tak nezazněl žádný návrh, který bychom nyní mohli hlasovat, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu a otevírám bod další, kterým je

Aktualizováno 20. 4. 2025 v 10:06.