(pokračuje Aleš Juchelka)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
/sněmovní tisk 798/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a já ho poprosím, aby se v tuto chvíli ujal slova. Vážený pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, vážený pane předsedající. V rámci prvního čtení jsem představoval tento zákon, a proto si dovolím být poměrně stručný. Jedná se o komplexní novelu zákona o zdravotních službách, jejímž cílem je zejména vyřešit některé aplikační problémy stávající právní úpravy. Potom posílit práva pacientů, například co se týče informování pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo zakotvení nemocničních ombudsmanů, díky kterému budou moci poskytovatelé zdravotní péče a krajské úřady efektivně řešit stížnosti a podněty pacientů již přímo v nemocnicích. Dále jde o posílení práv pacientů vykazujících znaky domácího nebo sexuálního násilí a pacientů, jež jsou osobami omezenými na svobodě. Potom nově zavádíme úpravu center komplexní péče o děti, která jsou zaměřena na poskytování komplexních zdravotních služeb dětem s dlouhodobým zdravotním problémem.

Cílem komplexní novely zákona o zdravotních službách je rovněž institucionálně ukotvit duchovní péči ve zdravotních zařízeních lůžkové péče a především dobrovolnictví ve zdravotnictví. Součástí návrhu jsou související změny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí, v zákoně o sociálních službách, v občanském zákoníku a v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Návrh obsahuje rovněž dílčí změny lázeňského zákona.

V prvním čtení v rámci zdravotního výboru se v rámci rozpravy diskutovaly v zásadě jen pohotovostní služby. Novela zákona o zdravotních službách zrušuje odpovědnost krajů za organizaci a zajištění pohotovostních služeb. Následně zavádí povinnost poskytovatelů zřizujících urgentní příjem zajistit prostory pro poskytování lékařské pohotovostní služby. V rámci debaty byl zejména vznesen dotaz, jak konkrétně bude v reálu probíhat zajištění pohotovostních služeb zdravotními pojišťovnami. K tomu bych chtěl uvést, že jsou to právě zdravotní pojišťovny, které mají silné ekonomické nástroje, jak pacientům zajistit dostupnost péče, a tímto směrem bychom chtěli jít. Děkuji vám, kolegyně, kolegové, za pozornost. To je za mě vše.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Jen připomenu, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednávání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 798/1. Nyní poprosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro zdravotnictví, paní poslankyně Zdeňka Němečková Crkvenjaš, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, kolegyně, kolegové, garanční výbor pro zdravotnictví návrh zákona projednal a 20. 2. 2025 vydal usnesení, kterým doporučuje návrh schválit. Jak už tady říkal pan předsedající poslancům, rozesláno to bylo jako tisk číslo 798/1, na který odkazuji. Jeho součástí je usnesení výboru pro zdravotnictví pod číslem 180 ze 43. schůze výboru ze dne 19. 2. 2025. Na výboru nebyl načten žádný pozměňovací návrh. Tolik za mě zatím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili jako první pan poslanec Šimon Heller a po něm paní poslankyně Michaela Šebelová a tak dále. Takže v tuto chvíli poprosím pana poslance. Máte slovo prosím.

 

Poslanec Šimon Heller: Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Někdy méně slov je lepší, spojeno s tím, že když je více činů. Přicházím s jednoduchým pozměňovacím návrhem. Pojďme narovnat práva dvojčat, která dneska mají nárok pouze na 1,5 násobek rodičovského příspěvku. V podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který napravuje tuto historickou křivdu, kdy narozená dvojčata stát stále vnímá ne jako dva suverénní jedince, ale bohužel stále jako 1,5 násobek jedince. Tento můj pozměňovací návrh to napravuje. Pojďme napravit tuto historickou křivdu, kterou zde máme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Michaela Šebelová. Poté se přihlásil do rozpravy pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Nenavazuji na kolegu jako matka dvojčat, ale přicházím se svým vlastním pozměňovacím návrhem. Já a celý náš klub vítáme, že novela přináší zásadní změny v oblastech pohotovostních služeb, práv pacientů, zdravotní péče o děti či dobrovolnictví ve zdravotnictví. To vše bude mít pozitivní dopad především na pacienty. Zvýšená ochrana se ale týká i poskytovatelů.

Předkládám pozměňovací návrh ve spolupráci zástupce ombudsmana, který se týká podmínek nedobrovolné hospitalizace. Ta je dnes možná mimo jiné tehdy, pokud člověk pod vlivem duševní poruchy bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje své okolí nebo sebe. Vláda v novele zákona o zdravotních službách navrhla slovo "bezprostředně" vypustit. Panovaly totiž v té době důvodné obavy, že zdravotníkům svazuje ruce. Například pokud pacient před jejich příjezdem své nebezpečné chování dočasně zastaví, nemohou preventivně zasáhnout a musí čekat, až se situace znovu zhorší. To by mezitím mohlo vést k poškození zdraví nebo majetku.

Tento problém se však mezitím vyřešil. Nejvyšší soud totiž nedlouho po vypracování novely jasně vyložil, že stávající podmínka bezprostřednosti v zákoně neznamená nutnost čekat na následky. Stačí reálná a aktuální hrozba takových následků, nikoliv až okamžik, kdy dojde k útoku nebo sebepoškození. Tento výklad poskytuje zdravotníkům potřebnou jistotu, aniž by bylo nutné změnit zákon, a poskytuje právní jistotu i lidem, kteří ve skutečnosti nepředstavují takovou hrozbu, aby bylo nezbytné je hospitalizovat. Odstranění tohoto pojmu by naopak vedlo k právním nejasnostem a možnému nadužívání hospitalizací.

Cílem mého pozměňovacího návrhu je tedy skrze ponechání slova "bezprostředně" zajistit současně ochranu svobod lidí i bezpečí pro společnost. Navrhovaný text nicméně není pouhým vypuštěním novelizačního bodu, ale mírným přeformulováním celého dosavadního ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách, aby bylo napříště čitelnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli máme dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, pana poslance... Ne, pana ministra Vlastimila Válka. Prosím, pane ministře. Vy jste se přihlásil s přednostním právem, promiňte.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ne, já se omlouvám, že do toho vnáším zmatek. Já bych se tímto přihlásil ke čtyřem pozměňovacím návrhům. První je nahrán pod číslem 6540. Tento pozměňovací návrh se týká přepravy pacientů neodkladné péče. Týká se specifické skupiny pacientů. Tímto návrhem chceme umožnit, aby se zdravotničtí pracovníci poskytovatele, jehož součástí je perinatologické centrum, mohli účastnit převozu a během převozu poskytovat novorozenci neodkladnou péči i nad rámec svého oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Velmi zjednodušeně, pokud dochází k převozu novorozence z jednoho zařízení do druhého, tak aby lékař perinatologického centra mohl tou sanitou jet a poskytovat zdravotní péči. To je v současné době velmi komplikovaně řešeno různými smlouvami a dohodami mezi oběma poskytovateli a přináší to spoustu problémů. Sice jenom několika pracovištím v České republice, ale přesto. Tímto toto chceme vyřešit a jasně definovat v zákoně.

 

Druhý pozměňovací návrh se vlastně týká legislativně technické úpravy, je to pozměňovací návrh pod číslem 6541. Tímto návrhem chci reagovat na fakt, že v průběhu projednávání tohoto tisku došlo na půdě parlamentu k předběhnutí tohoto tisku několika jinými a je třeba tak v souvislosti s tímto reflektovat některé legislativně technické otázky tak, aby tento tisk mohl být zdárně schválen v návaznosti na již projednaný tisk 704 nebo tisky 833 a 849, které jsou již nyní v projednávání dále než nyní projednávaná novela. Tímto návrhem krom jiného navrhují zjednodušit proces udělování statutů center vysoce specializované péče, kdy navrhují vyloučit odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí o udělení statutu centra vysoce specializované péče. V praxi se ukázalo, že většina rozkladů je podávána pro nesouhlas s vyhodnocením maximálního počtu výkonů, avšak po kontrole dat ze strany ÚZIS se ukazuje, že vykazované výkony žadatelů nejsou správně vykázány a rozklad je tak neodůvodněný, čímžto dochází k zbytečným prodlevám a prodloužení správního řízení v této oblasti, což má negativní vliv na systém poskytování zdravotních služeb v České republice, zejména s přihlédnutím k specifičnosti oblasti, která se věnuje onemocněním s nízkou frekvencí, pro která je dle dostupných dat klíčová centralizace za účelem zvýšení kvality poskytované zdravotní péče a přežívání pacientů u poskytovatelů s odpovídajícím počtem prováděných výkonů.

A konečně můj návrh doplňuje ve velmi dílčí oblasti zákon o léčivech, kde je v průběhu mnohačetných legislativních změn, které se v něm udály, nutno doplnit do § 107 odst. 1, písm. c) chybějící odkaz na § 106 odst. 4, aby bylo možné v oblasti veterinárních léčivých přípravků sankcionovat porušení povinností uložených veterinárním lékařům.

Tu prostřední část, kterou se domnívám, že nemusí být úplně všem srozumitelná a pochopitelná, tak velmi zjednodušeně se týká toho, že poté, co se rozhodne o přidělení statutu centra, tak ta centra, která ten statut dostanou, ho dostanou ihned a nebudou muset čekat na vypořádání těch odvolání. A ta odvolání se budou vypořádávat samozřejmě standardním způsobem a pokud budou oprávněná, tak se pochopitelně uznají, ale nezpomalí se celý ten proces. Takže ta centra, která splní, dostanou hned poté, co splní statut centra, tak, aby nemusely čekat než je všechno vypořádáno.

Třetí pozměňovací návrh se týká antibyrokratického balíčku a je to sněmovní dokument číslo 6471, návrh zákona, kterým se ochraně veřejného zdraví reflektuje požadavky vyplývající i mimo jiné z antibyrokratického balíčku, čímž se dospěje ke zjednodušení postupu a snížení zbytných povinností, které přinášely zejména administrativní zátěž. (?) V souladu s vládním antibyrokratickým balíčkem se zavádí povinnost provozovatele oznámit zahájení provozování činností epidemiologicky závažných. Jedná se o předstupeň k digitalizaci této oznamovací povinnosti ve smyslu vytěžování dat z registru živnostenského podnikání a tím pádem tu činnost budeme dělat aktivně my, respektive hygiena, nemusí ji dělat aktivně ten žadatel.

Z ustanovení dále vyplývá, že povinnost vypracování provozního řádu je nadále zachována, zrušuje se však povinnost předkládání vypracovaného provozního řádu u epidemiologicky významných činností orgánů ochrany veřejného zdraví a samotná kontrola provozního řádu, což je logické a smysluplné, proběhne až při kontrole toho pracoviště, kde kromě toho, zda ten řád je reálný a v pořádku, se bude také kontrolovat, zda odpovídá provozu toho pracoviště.

Dochází k rozšíření aplikační místnosti pro očkování proti vzteklině na základě současných poznatků z praxe, jelikož očkování proti vzteklině je v současné době již poměrně rutinním a nenáročným výkonem z hlediska zásahu do organismu očkované osoby. Proto je navrženo, aby tento výkon mohli provádět poskytovatelé zdravotních služeb, kteří mají specializaci v oboru infekční lékařství a hygiena a epidemiologie. Tato erudice plně umožňuje vyhodnotit indikaci daného očkování a jeho praktické provedení. Úprava zákona o ochraně veřejného zdraví dále reflektuje změnu v přístupu k pracovní lékařským prohlídkám, které jsou v některých případech nepovinné, avšak zaměstnavatel má povinnost, pokud zaměstnanec či osoba ucházející se o zaměstnání požádá, jí vystavit žádost o provedení pracovní lékařské prohlídky.

V rámci zákona pak dochází ke směně systému provádění posouzení zdravotní způsobilosti osob při provozování a výkonu sportovních činností. Současná úprava a její požadavky byly nepřiměřeně zatěžující stávající kapacity poskytovatelů zdravotních služeb, kteří tyto prohlídky provádí. V té nové navrhované právní úpravě bude stanoven okruh osob, u nichž je posouzení zdravotní způsobilosti nezbytné, tedy fakticky pro sportovní profesionály se budou týkat tyto prohlídky, kterými se v českém prostředí rozumí osoby, které své sportovní služby a činnosti poskytují právě prostřednictvím výkonu své podnikatelské činnosti, neboť ČR je v evropském porovnání jednou z posledních zemí, která tento způsob zajištění profesionální sportovní činnosti takto umožňuje, a je tak pro svou ekonomickou výhodnost a menší daňové zatížení v České republice využívána.

Dále je v jeho rámci řešena situace s nedostatným počtem lékařů, se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství. Cílem je, aby posuzování a uznávání nemoci z povolání bylo umožněno vícero lékařům s kratšími úvazky s tím, že povinný minimální rozsah součtu úvazků bude dosahovat dvě celé a z toho jeden úvazek musí být složen z více dílčích, může být složen, nemusí, může být složen z více dílčích úvazků. Čímž posílíme tento obor, o který bohužel není dostatečný zájem, a rozšíříme jeho kapacity tak, aby ty prohlídky probíhaly rychleji.

Poslední, čtvrtý pozměňovací návrh je velmi úzce odborný. Je to pozměňovací návrh ke sněmovnímu, je to číslo sněmovního tisku (dokumentu) 6472 a v podstatě se týká evropské legislativy atomového zákona a jeho aplikace do českých podmínek. Týká se lékařského ozáření. My tady opravujeme některé postupy a procesy týkající se lékařského ozáření, zjednodušujeme ta pravidla pro obory, kde riziko z lékařského ozáření je minimální, jako je stomatologie nebo denzitometrie.

Upravujeme některé věci, které vyplynuly z klinických auditů a které se ukázaly v praxi jako potřebné a týkající se národních radiologických standardů, kdy prodlužujeme tu lhůtu pro novelizaci národních radiologických standardů z pěti let na deset let, protože se ukazuje, že ta pětiletá frekvence byla příliš krátká. Dáváme tam některé specifické povinnosti, které děláme v menší frekvenci, a rozšiřujeme množství těch, kteří je mohou provádět. Týkají se právě toho lékařského ozáření.

Konečně u interních a externích klinických auditů ta pravidla uvolňujeme tak, jak nám vyplynulo z proběhlých interních a externích klinických auditů. Pro správné a plnohodnotné provedení klinických auditů se navrhuje upravit nezbytná specializovaná způsobilost jednotlivých auditorů, tedy jasně definujeme, kdo ty audity může dělat. Dále se upravují náležitosti a součinnosti žádajících o udělení oprávnění k provázení externího klinického auditoru tak, aby to mělo opravdu ten dopad, jak požaduje SÚIP a obecně legislativa, konečně se záměrem vytvoření centrální databáze zpráv z externích klinických auditů, díky které bude mít ministerstvo přehled o stavu řešení a výskytu neshod u poskytovatelů zdravotních služeb, a lépe tak budeme reagovat na eventuální případné problémy, co se týče lékařského ozáření obecně v celém tom rozsahu.

Na terminologické a věcné změny hmotněprávní úpravy v hlavě pět navazuje také úprava skutkových podstat jednotlivých přestupků, kterých se může dopustit poskytovatel zdravotních služeb poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření.

Tento pozměňovací návrh tedy upravuje celý balík změn vycházejících z lékařského ozáření týkající se externích, klinických, interních auditů, auditorských týmů a národních radiologických standardů a týká se v podstatě čtyř oborů: invazivní kardiologie, radiologie, radiační onkologie a nukleární medicíny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, já děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vlastně možná spíš veřejnosti, vidíte, že to je mišmaš, že to je poskytování zdravotních služeb. To je prostě kuchařka, která se snaží popsat vlastně veškerou medicínu, jak je poskytována, jak je zřizovaná. No, tento sněmovní tisk v podstatě na konci minulého - když jsme ještě byli ve druhém čtení, neměl žádný pozměňovák, všechno vypadalo, že to bude hladce.

A náhle se objevilo, minule jsme to nestihli, 13 pozměňovacích návrhů. Teď jich je prý tři sta - nebo dokonce možná - patnáct. Jak je to možné? Přitom (?) se snažil řešit docela dobré věci, aplikační věci, jako řešit pohotovostní služby, definice následné lůžkové péče, screening. Chtěl řešit centra vysoce specializované zdravotní péče, ale taky chtěl řešit centra komplexní péče o děti, domácí nebo sexuální násilí, obecní práva pacientů a taky řešit omezení pacientů, jak už kolegyně Šebelová o tom mluvila, duchovní péči. Toto všechno jako v pohodě. No nicméně těch 13, popřípadě 15 pozměňovacích návrhů - a teď pan ministr něco načítal - ono vlastně spousta těch návrhů je přílepkem, to vůbec nesouvisí s tímto - nebo souvisí, ale nepatří to sem. Tak já nevím, jak se s tím vypořádáme na zdravotním výboru, tak ale většina je většina. Dobře, no.

Já nicméně bych se rád dotkl některých problémů, které vidím já jakožto zásadní. Chtěl bych reagovat napřed na paní kolegyni Šebelovou. Ona povídala, že to slovo bezprostředně, že člověk nesmí bezprostředně ohrožovat sebe a své okolí a pak může být proti jeho (své) vůli hospitalizován - pod drogami, pod alkoholem nebo psychiatricky nemocný člověk. To slovo "bezprostředně", které tam doteď bylo, bylo (důrazně) velkým problémem.

Já jakožto lékař ze záchranné služby, prosím vás, když jsem kamkoliv přijel a nebyl ten člověk bezprostředně - nedemoloval, neubližoval, nestřílel nebo nedělal tam prostě bezprostředně něco, tak v podstatě ho vzít do sanitního vozidla za pomoci policie a ztlumit ho, ukurtovat byl velký problém. Každý si to velice zvážil, jestli je to bezprostředně. A věřte, že takový člověk, když jsme tam přijeli nebo policie, hned toho nechal. Už předtím toho nechal, já nic, já muzikant, to já ne. A teďka, paní kolegyně Šebelová to tam chce, aby to tam znovu bylo. My jsme se radovali, že už konečně to tam - tedy bezprostředně - nebude a my budeme moci logicky k tomu přistoupit. Ale ona to zase, tu logiku, vrací někam jinam. Prý to nějaký soud už narovnal. No, já nevím, jestli člověk, který bude v tom rauši, o tom něco bude vědět. Takže s tím určitě nesouhlasím.

Nicméně chtěl by se dotknout pohotovostních služeb. Kolegyně, kolegové, nedávno minulá doba - jsme měli pohotovosti dospělé, dětské, výjezdové, ale i sedící. Lékařů, kteří to poskytovali, bylo dost a lékaři měli o to zájem. Co se stalo? V současné době mnoho krajů nemá, neumí zabezpečit pohotovost, ať už lékařskou, tedy dětskou, dospělou, nebo stomatologickou, v mnoha krajích nejsou vůbec - jaksi ne, že zřizovány - kraj dodneška má tu povinnost. A víte, jak to třeba dělají někde - a nebudu jmenovat kraje?

No, představte si, že (ony daly?) peníze soukromému subjektu tak, aby (ony zřizovaly?) telemedicínskou pohotovost. Někdo, kdo má nějaké IT technologie, tak prostě zabezpečí, že bude organizovat po telefonu lékaře, toho ho zaplatí, a ten bude následně (?) radit. Teď, kdo vlastně nese za to zodpovědnost? No, kraje si chtěly poradit, protože to nezvládaly. A tak správně možná přichází - a já si myslím, že správně - ministerstvo, které říká: my to změníme, už to nebudou dělat kraje. - Mimochodem, to neumí, ale finančně do toho dále přispívaly. A tak to uděláme jinak. My to sebereme krajům a uděláme to tak, že vlastně pohotovosti budou při urgentech, kde provozovatelé urgentních příjmů budou muset nachystat tedy místnost, čekárnu - já nevím - posezení, samozřejmě počítač, světlo, teplo a tak dále; a pojišťovny, tedy těch sedm pojišťoven se podělí o to, aby personálně to zajistily - personálně, protože ony mají nějaké seskupení, kterým dokážou se domluvit, a prostě v jednotlivých 14 krajích budou dodávat lékaře. No, tak to jsem zvědavý. Když to dodneška nedokázaly kraje a je to hozené na urgenty, kde slouží všelijací lékaři, tak jak to bude dál? No, nápad překvapivý, uvidíme, třeba to bude fungovat. Já bych byl rád, protože v současné době pohotovosti nefungují.

Ale víte, co se stalo? V přípravě toho zákona vypadla lékárenská pohotovost. Zatímco doteďka tam byla lékařská dětská, dospělá, byla tam pohotovost stomatologická, byla tam i pohotovost lékárenská - ta tam teď není. Takže co to pomůže, když poradíte někomu i mu předepíšete recept, ale nebude to - vlastně, kdo to vydá, ty léky na bolest, na cokoliv? Ta tam není. A ještě se navíc v nějakém pozměňovacím návrhu dostává ta služba - pohotovost už není zdravotní službou, ale je v paragrafu - teď nevím - v nějakém - neberte mě za slovo - jako béčko, jakože to už není služba? To je jako bokem? Proč je to vyčleněné? Bylo to začleněné úplně někde jinde. Já tam nevidím logiku, ale třeba se to na zdravotním výboru dozvím. Pohotovost tam prostě - lékárenská - není a já se pokusím ve svém pozměňovacím návrhu potom to načíst.

No, ptáte se, jak je to možné? Proč ti lékaři dneska neslouží pohotovost? To jako mají za to málo peněz? Ne. Víte, ono je to tak: lékař, praktický lékař, dětský, dospělý, žije ve své ambulanci a jeho lege artis postup - pro veřejnost, to je ten správný postup vůči pacientovi k dané situaci a v daném prostředí - jakmile on je vytržený a přesazený na pohotovost, na urgent, tak náhle tam se objevuje množství komplementárních dalších vyšetření - tam jsou ultrazvuky, laboratoře a tak dále, a tak dále - a pokud ve své ambulanci doma, ve své ambulanci, (?) soukromníka on bolest zad označí bolesti zad, ale doma někdo umře na infarkt myokardu, tak většinou není kriminalizovaný, protože vzhledem k (tomu?), co mohl, postupoval dobře. Ale na urgentu už je to jinak. Proč neposlals na (nesrozumitelné) a tak dále? A to vede k tomu, že lékař prostě - oni tam nechtějí sloužit, ať (ač?) jsou za to docela slušné peníze - někde. Tak si to přepodávají, mladí mají odvahu. No, jestli toto pomůže, jestli pomůže to, že se přehodí pohotovosti na urgenty, já budu jenom rád, lidi budou taky rádi, ale to ukáže čas a možná, až, jak jsem říkal, to na zdravotním výboru prodiskutujeme.

Tak já bych asi dál nezdržoval a pak se přihlásím, ale přece jenom teď, než - on ten můj pozměňovák není načtený. A já jsem to zjistil až teprve teď, že tam vypadla lékárenská pohotovost, a tak navrhnu pozměňovací návrh, to bude asi nahrané v tomto zákoně, že v § 2, za bod 2 - prvním bodem je totiž lékařská, druhá (je?) stomatologická - za bod 2 se dá ještě třetí bod, a to bude ta lékárenská pohotovostní služba. Já nevím, jakým nedopatřením, jestli cíleně nebo nevím, tak to tam prostě není. Ale to bude, to se - až v podrobné rozpravě.

Tedy skončil bych slovy jakože - jsem garantem pro náš klub a budu to pečlivě sledovat. Zámysl (úmysl?) dobrý, uvidíme, jak to nakonec tedy, ta realita, bude vypadat. A těch pozměňovacích návrhů je opravdu hodně. (Hledí do pléna.) Mimochodem, tam vidím pana kolegu Hellera, který se tady před chvilkou emotivně vyjádřil, že prostě proč dvojčata by měla být diskriminovaná, nebo ta - ne ani děcka, ale vlastně rodiče a rodičovský příspěvek, jak to, že mají míň? Napřed navrhujete dvojnásobek. Dobře, ale co to má společného se zdravotními službami? Však to jste se pomýlil. To já tady můžu v tento moment přijít a začít načítat zákon o záchranné službě, že chci, aby byl státní - však to taky souvisí, že? On je ale vyčleněn, ten zákon o Zdravotnické záchranné službě, to je čistý přílepek. Asi možná dobrý, já nevím, možná to určitě pomůže, proč by těch pár tisíc děcek - nevím, kolik je dvojčat - tisíc dvojčat za rok? To bude i moc - možná zkrátka a dobře to nebudou velké peníze. A je to dobrá myšlenka, ale to sem vůbec nepatří. A takto bych mohl číst.

Já si myslím, že i pan ministr dal přílepek, který tam - několik přílepků, které vůbec s tímto zákonem nemají nic společného.

Nebudu dlouhý. Děkuju, že jste mě vyslechli, a v podrobné rozpravě tedy načtu ústně pohotovostní službu lékárenskou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám přeji hezký podvečer. Vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další je přihlášen pan poslanec Kuchař. Ale pardon, ještě tady vidím faktickou poznámku pana poslance Hellera, tak poprosím pana Kuchaře, aby posečkal.

A vaše dvě minuty v rámci faktické poznámky, pane poslanče.

 

Poslanec Šimon Heller: Děkuji za slovo. Krátká reakce, protože jsem byl vyzván. Ten propoj je tam naprosto zjevný. Já jsem přesvědčen, že to v tom všichni jasně vidíme, ale je to úplně jednoduché. Musíte se rozhodnout, pane Brázdile, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli chcete narovnat práva dvojčat, nebo nikoliv. O to tady reálně jde. Máme tady nějaký legislativní proces a musíme se rozhodnout, jestli chceme narovnat práva dvojčat, anebo řekneme ne, nechceme a naše dvojčata se rodí jako jeden a půlnásobek našeho občana. Já jsem přesvědčen, že ne. Proto to předkládám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí opětovně pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: (Překvapen výškou mikrofonů.) Vy jste veliký, hernajs! Poslouchejte, já s tím nemám problém, vždyť to je dobrá myšlenka, ale neříkejte mně, že já se musím rozhodnout. Já se klidně rozhodnu, když to dáte do toho dobrého zákona. Však proč to dáváte blbě? Už jste tu dost dlouho, abyste věděl, že to se tak nedělá. Vždyť to je tak jednoduché. To nesouvisí. Já vím, že už je konec Sněmovny, tak všichni tam narvou, co budou potřebovat, a tak to děláte i vy. Jako dobré. Já s ním nemám problém, akorát proč jste to nedělali dřív? Máte většinu, už to tam dávno mohlo být. Nedávejte mi do úst něco, co jsem neřekl. Ještě jednou. Je to dobré. Myslím si, že proč by měly být diskriminovány vícečetné rodiny, nebo když se narodí více dětí. To je dobře, ale to sem nepatří. To je úplně bokem. Rozumíme si? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času a budeme pokračovat. Nyní se dostává ke slovu pan poslanec Kuchař, připraví se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já doufám, že pan Brázdil můj pozměňovací návrh nebude považovat za přílepek, protože projednáváme zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a protože považuji lékárny za primární zdravotní péči, tak si myslím, že můj pozměňovací návrh se tohoto zákona vyloženě týká.

Já představím ten pozměňovací návrh a jenom v úvodu řeknu, proč ho předkládám. V současné době máme velké problémy se zajištěním lékárenské péče, a to zejména v regionech a v menších obcích. Neustále se nám lékárny sestěhovávají pouze do velkých měst a nejlépe do obchodních center a v podstatě už jdeme spíš byznysovým modelem než poskytováním zdravotní služby a primární zdravotní služby právě v těch obcích. Tento pozměňovací návrh by měl navrhnout zajištění rovnoměrného rozmístění lékáren právě pro tu primární zdravotní péči.

Můj návrh vychází i ze zahraničních modelů. Pravidla pro vznik nových lékáren jsou regulována ve větší části evropských zemí, nejen tedy v Evropské unii. Demografická kritéria se pohybují od zhruba 2 500 obyvatel na lékárnu až po 8 000 obyvatel na lékárnu a často jsou uplatněna pravidla, která vymezují vznik případné druhé lékárny v obci s nižšími kritérii. Proto je navrhován podobný princip i právě pro Českou republiku.

Geografická pravidla jsou definována zhruba v deseti zemích: v Rakousku, Belgii, Chorvatsku, Francii, Makedonii, Maďarsku, Itálii, Polsku, Portugalsku a Slovinsku. Demografická pravidla pro umisťování lékáren pak ve 14 zemích: Rakousku, Chorvatsku, Francii, Makedonii, Řecku, Maďarsku, Itálii, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, částečně v Srbsku, Španělsku a v Turecku.

Jiná pravidla určování státní institucí platí ve třech zemích: v Dánsku, Finsku a Velké Británii. V ostatních zemích, jako je Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Německo, Irsko, Nizozemí, Norsko, Slovensko, Švédsko buď neplatí žádná geografická nebo demografická pravidla, nebo je vznik lékáren regulován například určitým počtem licencí na lékárnu ve vymezené oblasti nebo vlastnictvím lékárny lékárníkem, jako je třeba Estonsko nebo Německo.

V České republice v současné době, pokud to přepočítáme, vychází cirka 4 400 obyvatel na jednu lékárnu, a to bez započítávání těch odloučených výdejen léčivých přípravků. Z toho důvodu jsou navržena kritéria, která by tuto hustotu zachovávala a umožnila vznik nové lékárny tam, kde je opravdu potřeba. V menších obcích by při použití kritéria první lékárny bylo do 5 000 obyvatel, každá další by potom vymezovala zhruba 3 000 obyvatel. Byl by umožněn ekonomicky stabilní provoz takové lékárny s dostatečným počtem zaměstnaných farmaceutů a farmaceutických asistentů s možností rozšiřování spektra služeb poskytovaných pacientům. Příprava individuálních připravovaných léčivých přípravků, konzultační činnost, do budoucna kupříkladu očkování či screeningy.

Dnes bývá v obcích s cirka 10 000 obyvateli i pět a více lékáren, což vede k tomu, že počet farmaceutů je v těchto lékárnách nedostatečný a poskytované služby se omezují již jen na výdej léčivých přípravků pacientům. Na další služby již není odborný personál k dispozici. Pokud by pro první lékárnu platil také limit pouze 3 000 obyvatel, pak by reálně tento limit byl poloviční, protože druhá lékárna by potom vznikala od 3 001 obyvatel, tedy pak by byla lékárna zhruba pro 1 500 obyvatel.

V případě zavedení těchto demografických kritérií by ve větších obcích nedocházelo k zahušťování lékárenské sítě na úkor právě těch venkovských oblastí. Vznikem nových lékáren ve větších obcích dochází totiž k dalšímu odsávání farmaceutů z menších obcí, což dále prohlubuje lékárenskou krizi na venkově. Kromě toho by i ve větších obcích nastavená kritéria podpořila existenci lékáren schopných poskytovat více než jen základní výdej léčivých přípravků.

Geografické kritérium se v pravidlech různých zemí pohybuje zhruba od 250 metrů vzdušnou čarou až po několik kilometrů, pokud se jedná o menší obce, v nichž se lékárna nachází, a místním podmínkám v dané zemi. Obecně platí pravidlo, že ve venkovské oblasti jsou kritéria na větší vzdálenost právě proto, aby provoz lékáren v těchto oblastech byl udržitelný.

V podmínkách České republiky s již vybudovanou sítí, relativně hustou, co se týká České republiky, se jeví jako nejjednodušší stanovit jenom jedno kritérium. O návrhu těchto pravidel jsou farmaceuti pravidelně informováni. Mladí farmaceuti si... Pardon. V podmínkách České republiky, jak jsem říkal, ta hustota je nějakým způsobem zajištěna. Mladí farmaceuti si v současnosti netroufají otevřít novou lékárnu právě z důvodu, že kdykoliv může v jejich sousedství vzniknout nová lékárna založená ekonomicky na silnějším subjektu. Mladší generace farmaceutů v současném systému nejenže neuvažuje o založení lékárny, ale ani nemá zájem o koupi lékárny od končících kolegů právě z výše uvedeného důvodu extrémní nejistoty. Zavedení kritérií pro vznik nových lékáren by tak vedlo také k zatraktivnění oboru, zvýšení zájmu o obor farmacie a zajištění nových generací farmaceutů.

Splnění kritérií pro vznik nových lékáren bude podle návrhu posuzovat Státní ústav pro kontrolu léčiv v návaznosti na žádost o vydání rozhodnutí o splnění podmínek pro místo vzniku lékárny. Pokud jsou kritéria splněna, vydá Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodnutí o splnění kritérií a stanoví lhůtu, v rámci které musí žadatel o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb požádat Státní ústav pro kontrolu léčiv o vydání závazného stanoviska k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato péče poskytována. Žadatel o udělení oprávnění k poskytování lékárenské péče následně toto rozhodnutí společně se závazným stanoviskem přiloží k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Pokud žadatel v určené lhůtě nepodá žádost o vydání závazného stanoviska k technickému a věcnému vybavení, pak rozhodnutí o splnění podmínek pro místo vzniku lékárny zaniká a žádost k danému místu může být podána kýmkoliv znovu. Řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o splnění podmínek pro místo vzniku podle § 11 odst. 9 a 10 bude vedeno jako takzvané řízení s předstihem žádosti.

Zásadní pro posouzení přednosti jednotlivých žádostí tak bude okamžik, kdy bude žádost doručena Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Abych to jenom shrnul; v podstatě pokud si někdo bude chtít založit lékárnu, bude mít určitou ochrannou lhůtu, protože samozřejmě stavební řízení a další věci nějaký čas trvají, a on bude mít vlastně stanoveno, do jaké doby musí tyto podmínky splnit, a do té doby nikdo jiný nemůže otevřít na tom místě lékárnu jinou, protože samozřejmě je to ochrana té investice a možnost založit tu lékárnu v místě, kde je zájem toho lékárníka. Tudíž v krátkosti: chráníme tím v současné době malé lékárny, které poskytují tu primární péči v obcích, protože se nemůže tím pádem jen tak proti nim přes ulici otevřít další lékárna a v podstatě ji zlikvidovat z ekonomických důvodů. A zároveň motivujeme v tom, abychom necentralizovali lékárenskou péči nebo lékárenskou službu pouze do velkých měst a obchodních center, protože v momentě, kdy tam nebude moct vzniknout pět stejných lékáren, tak v podstatě ti farmaceuti mohou zůstat v regionech a v obcích. Tolik k mému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a další přihlášenou je paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Tak děkuji, pane předsedající. Ještě jednou, vážení kolegové, kolegyně, já bych ráda představila své - a kolegů - dva pozměňovací návrhy. Jeden je vložen pod číslem sněmovního dokumentu 6470. V jeho první části pozměňovací návrh napravuje legislativní opomenutí existence poskytovatelů zdravotních služeb, jimž Ministerstvo obrany uděluje oprávnění poskytování zdravotních služeb a zároveň jsou samostatnými právními subjekty. Dále se ruší posouzení zdravotní způsobilosti ke studiu u oboru, kde není uvedená zdravotní kontraindikace. U oborů, kde je to možné, se sjednotí posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání či praktické výuce před přijetím ke studiu. Primárně to provádí registrující lékař. Dále se určuje vytvoření jednotného vzoru v lékařských posudcích o vzdělávání, protože v současné době to není sjednocené, takže by měl vyhláškou vzniknout jednotný formulář. Dále se to týká opět vojáků, kde vojáci v záloze, kteří nastupují vojenskou činnou službu, podléhají nově pracovně lékařským službám a nadále účelem lékařských prohlídek podle branného zákona bude pouze zjištění akutního onemocnění a ušetří se tím kapacity Ministerstva obrany.

Dalším pozměňovacím návrhem, který je vložený pod sněmovním dokumentem 6567, je zrušení povinností pro lékaře předepisující léčivý přípravek s obsahem konopí. Nadále nebudou muset pravidelně poskytovat Ústavu informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů. V současné době se jedná opravdu jenom o odstranění zatěžující byrokratické povinnosti, protože už nějakou dobu máme výsledky a myslím, že už není v současné době potřeba tohoto reportingu a odborné společnosti po tom zrušení také volají. To je zatím vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a nyní je na řadě pan poslanec Philipp, který může vystoupit, a bude v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Haas jako poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych zde představil čtyři pozměňovací návrhy. Je to pozměňovací návrh 6478. Navrhovaná úprava reaguje především na potřebu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2023/2668, která zpřísňuje pravidla pro práci s azbestem. Zavádí povinnost podniků získat povolení k demoličním a sanačním pracím s azbestem včetně doložení odborné způsobilosti zaměstnanců. Zároveň návrh reflektuje doporučení veřejného ochránce práv a rozšiřuje okruh oznamovacích povinností i na další fyzické osoby, které se manipulací s azbestem mohou dostat do kontaktu s tímto prokázaným karcinogenem. Děkuji vám za podporu této důležité změny, která přispěje k vyšší ochraně zdraví občanů. První pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh je návrh pod číslem 6479. Předkládaný pozměňovací návrh reaguje na podněty a diskuse, které zazněly při projednávání vládního návrhu zákona o změně zákona o zdravotních službách, sněmovní tisk 798. Cílem návrhu je upřesnit a doplnit návrh tak, aby byl zcela jasně definován rámec páteřní sítě pohotovostních služeb pro dospělé i děti. Konkrétně stanovujeme, že lékařskou pohotovostní službu pro dospělé budou zajišťovat poskytovatelé lůžkové péče s urgentním příjmem a pro děti poskytovatelé akutní lůžkové pediatrické péče. Nadále platí, že za zajištění pohotovostních služeb bude odpovídat zdravotní pojišťovna, která má k tomu využít své nástroje smluvní politiky. I zde děkuji za vaši případnou podporu.

Dalším návrhem je návrh 6480. Tento pozměňovací návrh vychází z konsenzu odborné veřejnosti a Ministerstva zdravotnictví a zaměřuje se na úpravu definice farmaceutické péče v zákoně o zdravotních službách. Nově je stanoveno, že farmaceutickou péčí se rozumí zejména péče lékárenská a klinicko-farmaceutická. Tento krok směřuje k vyjasnění a narovnání vztahů kolem dosud ne zcela jasně definované lékárenské péče, čímž se zlepší terminologická přesnost v rámci celého pozměňovacího návrhu. Děkuji za případnou podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

A poslední: 6481. Tento pozměňovací návrh se zaměřuje na zpřesnění pravidel pro ochranné léčení, zejména na vyjasnění cílů tohoto léčení, které kromě nápravy zahrnuje i ochranu společnosti před rizikem trestné činnosti. Navrhujeme zpřesnění role státního zastupitelství při dohledu nad zákonností ochranného léčení a vyjasnění povinností poskytovatelů zdravotní péče včetně hlášení neomluvených absencí pacientů soudu. Zároveň odstraňujeme nadbytečné ustanovení o eskortě pacienta Policií České republiky, čímž zjednodušujeme postupy v praxi. Cílem je zajistit efektivnější a jasnější fungování ochranného léčení.

Děkuji vám za případnou podporu těchto pozměňovacích návrhů. Napsal Philipp, respektive napsala umělá inteligence, přečetl Philipp. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkujeme umělé inteligenci a bude pokračovat pan poslanec Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezký večer. Já vás nijak dlouho nezdržím. V zastoupení za řádně omluveného a nepřítomného kolegu poslance a současně ministra spravedlnosti Pavla Blažka vás chci stručně seznámit - a zároveň i tím odůvodnit - se dvěma jednoduchými, v zásadě organizačně logistickými nebo technickými pozměňovacími návrhy.

Za prvé s pozměňovacím návrhem evidovaným pod sněmovním dokumentem 6554. Tímto pozměňovacím návrhem se do § 69 zákona o specifických zdravotních službách vkládá oprávnění pro Vězeňskou službu zajistit případné pracovně lékařské služby ve vztahu k osobám ve výkonu trestu, ke kterým je Vězeňská služba zaměstnavatelem nebo v postavení zaměstnavatele, tak zabezpečit pracovně lékařské služby ve vztahu k těmto zaměstnaným odsouzeným osobám nejen prostřednictvím sebe samotné, to znamená Vězeňské služby, ale také u jiného poskytovatele pracovně lékařských služeb. Doposud toto pružné oprávnění Vězeňské služby v zákonu neexistovalo. Tímto pozměňovacím návrhem i s ohledem na množství odsouzených ve výkonu trestu v České republice, tak se zpružňují možnosti Vězeňské služby, zjednodušeně řečeno outsourcovat výkon pracovně lékařských služeb.

V této souvislosti zdůrazňuju, že Vězeňská služba nepředpokládá a Ministerstvo spravedlnosti nepředpokládá, že by tento outsourcing probíhal mimo rámec Ministerstva spravedlnosti. Naopak Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že Vězeňská služba, pokud by výkonu pracovně lékařských služeb nebyla schopna samostatně, tak by je vykonávala nebo zajišťovala prostřednictvím státní příspěvkové organizace zdravotnická zařízení Ministerstva spravedlnosti. Tato organizace existuje, je funkční a prostřednictvím této organizace by tyto služby byly pro Vězeňskou službu zajišťovány. Tolik tento pozměňovací návrh.

A druhý pozměňovací návrh vedený pod sněmovním dokumentem číslo 6555 je možná ještě jednodušší. V § 83a odst. 1 se krajská státní zastupitelství nahrazují okresními státními zastupitelstvími. Jedná se o paragraf, který upravuje dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavního ochranného léčení, které je vykonáváno nad odsouzenými osobami právě k tomuto typu ochranné léčby formou lůžkové péče. Tato změna se navrhuje z toho důvodu, že kapacitní i logistické možnosti v soustavě státního zastupitelství právě vzhledem k nemocnicím, ve kterých je ochranné léčení formou lůžkové péče k tomu odsouzenými osobami vykonáváno, tak možnosti okresních státních zastupitelství jsou v soustavě státního zastupitelství mnohem lepší a pružnější jak z pohledu kapacitních možností, tak z pohledu dojezdových vzdáleností ze sídel právě okresních státních zastupitelství do jednotlivých těchto nemocnic poskytujících ochranné léčení, tak jsou u okresních státních zastupitelství mnohonásobně lepší než u krajských státních zastupitelství.

Tolik tyto dva jednoduché, v zásadě organizační pozměňovací návrhy. Přihlásím se k nim v podrobné rozpravě. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane kolego, ale to vy se přihlašujete k něčemu, a pan ministr zřejmě to dává úplně k jinému zákonu. Tohle je o zdravotních službách. A on to dává ke specifickým zdravotním službám. To je úplně jiný zákon. A takhle bych mohl pokračovat - těchto přílepků... Co se to stalo? Vždyť i ten azbest, to nepatří, to je úplně někde jinde. A takhle bych mohl... Já bych vlastně... Skoro každý, kromě pár, je tady k tomuto zákonu. Co se... Proč se to děje? To se spletl pan ministr? Nebo to nevíte vy? Nebo jste se přihlásil blbě? Nebo? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Pan poslanec Haas se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Já se pokusím zareagovat rychle a velmi věcně. Děkuji mnohokrát za slovo. Načetl jsem samozřejmě pozměňovací návrhy s plným vědomím o jejich obsahu. Jsem na tom s panem ministrem domluven. Jsou načteny ke správnému zákonu - ke sněmovnímu tisku teď projednávanému 798. Projednáváme novelu zákona o zdravotních službách. A oba dva - oba dva - pozměňovací návrhy se věcně, meritorně, tak jak je upravená judikatura, judikatura Ústavního soudu, tak věcně, meritorně mají úzký vztah k projednávané problematice, to znamená opravdu k typům zdravotních služeb. Tolik mé stručné, snad věcné vysvětlení, nekonfliktní. Nevidím v tom žádnou spornou situaci. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. S další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Ke kolegovi Haasovi, vaším prostřednictvím. I já jsem, pane kolego, když jsem viděl ty pozměňovací návrhy, které jdou k úplně jinému tisku, k 373, ke specifickým službám, i já jsem koketoval s myšlenkou, že tam dám pozměňovák. Ale potom jsem si řekl, že by to bylo nečestné a nesportovní. A neudělal jsem to. Týkalo se to dětských ozdravoven. Týkalo se to také záchytných stanic, čili protialkoholních záchytných stanic. Měl jsem velkou chuť to udělat, když jsem viděl, co jste tam všechno dostali elektronicky, ale přesto jsem to neudělal. Čili to je odpověď za Milana, že standardní to určitě není. A pan ministr si to odreaguje sám, předpokládám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času. Tak v obecné rozpravě zatím není nikdo přihlášen. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa? Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele nebo zpravodaje? Není tomu tak. Hlasování o návrhu na vrácení zákona, takový návrh jsme nezaznamenali, pokud je mi známo, a já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo do podrobné rozpravy se přihlásili poslanci v tomto pořadí: jako první vystoupí pan poslanec Heller.

 

Poslanec Šimon Heller: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 6475. Odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě. A abych navázal na kolegu Maška, tak to dělám s plným vědomím, že to považuji za sportovní a čestné, abych parafrázoval přesně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další se hlásí paní poslankyně Šebelová. Připraví se pan poslanec Brázdil.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Tak já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vložen jako sněmovní dokument 6477 a který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Nyní vystoupí pan poslanec Brázdil. Připraví se pan poslanec Kuchař.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, jsme v podrobné rozpravě. A protože já jsem to zjistil velmi pozdě a nedokázal jsem to odůvodnit a písemně podat, tak tedy ústně - ten pozměňovací návrh nemá číslo - pro paní stenografku - a je to vlastně pozměňovací návrh, který v tomto zákoně v § 2 za bod 2 přidává bod třetí, a to je ta "lékárenská pohotovostní služba", která vypadla, asi zřejmě nechtěně. Čili jenom ještě jednou: za § 2 za bod 2 přidávám bod třetí "lékárenská pohotovostní služba". Nemá to své číslo.

A to odůvodnění je jasné, protože když máme... My řešíme pohotovostní služby, a to jsou lékárenské, ty se zapomněly, lékařské, tedy dospělácké a dětské, a zároveň tedy i stomatologické. Čili tam chybí, kdo bude organizovat, nebo jak tam bude vlastně pohotovost... Jako už nebude lékárenská? Tak proto ji tam znovu vracím. To je asi tak jednoduché odůvodnění.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kuchař. Připraví se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo. Já bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uložen pod číslem 6556 a týká se pozměňovací návrh rozmístění lékáren v České republice. Je konzultován s Českou lékárenskou komorou. A já se tímto k tomuto pozměňovacímu návrhu hlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Připraví se pan poslanec Philipp.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem sněmovního dokumentu 6470, který je podrobně odůvodněn, a k sněmovnímu dokumentu 6567, který byl rovněž odůvodněn. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Philipp. A jako poslední je zatím přihlášen pan poslanec Haas.

 

Poslanec Tom Philipp: Ještě jednou dobrý večer. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům 6478, 6479, 6480 a 6481. Návrhy byly podrobně diskutovány v minulé rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní pan poslanec Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. V podrobné rozpravě se hlásím k pozměňovacím návrhům pod sněmovními dokumenty 6555 a 6554, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě a jsou samozřejmě detailně písemně odůvodněny ve svém písemném vyhotovení. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Z místa se hlásil do podrobné rozpravy pan ministr Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům číslo 6541, 6540, 6472 a 6471, které jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě, vysvětlil a přednesl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je v této fázi zájem o závěrečná slova? Není. Žádné návrhy na vrácení zákona nebo na zkrácení lhůty nezazněly, pokud je mi známo, čili mu můžeme skončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuju jak panu ministrovi, tak paní zpravodajce.

Budeme pokračovat ve schváleném programu schůze. Jako další bod otevřeme

Aktualizováno 19. 4. 2025 v 22:51.