Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jan Bartošek)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 849/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 11. března 2025 v obecné rozpravě.

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a zpravodaj výboru pro zdravotnictví, poslanec Tom Philipp, děkuji vám.

Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 849/1 a 2.

Nyní budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Dne 11. 3. byla ve svém vystoupení přerušena poslankyně Olga Richterová. Ptám se, zda si přeje pokračovat ve svém vystoupení? Nikde v sále ji nevidím, v tom případě budeme pokračovat v seznamu přihlášených. Jako další vystoupí pan poslanec Kamal Farhan, připraví se pan poslanec Petr Fifka, pan poslanec Martin Dlouhý, Jan Kuchař a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem si to tentokrát podrobně nastudoval, myslím si, že jsem se podíval, i kdo co k danému kde říkal, a použiju samozřejmě několik citací, aby bylo vědět a ti dotyční si to mohli dohledat. Bude to směřovat k tomu, že na konci vlastně díky tomu, proč to budu říkat, představím i svoje pozměňovací návrhy, které pak odůvodním.

Já bych začal tím, že vlastně v tiskové zprávě 20. 10. po schválení novely vládou je novela zcela klíčovým krokem k posílení podpory prevence a zaměřuje se také na zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Tato novela přináší velmi zásadní změny v organizaci zdravotní péče, jejího přesahu do zahraničí a v řadě dalších oblastí předpokládám, a opakovaně jsem to slyšel, že se jedná o klíčovou novelu. Naproti tomu, když budete pozorní, tady chci ukázat na ty rozpory, které panují u pana ministra a na Ministerstvu zdravotnictví.

V důvodové zprávě se píše, že předkladatel nechce měnit zásadní základní pravidla systému veřejného zdravotního pojištění, ale nastavit alespoň takový rámec právní regulace, který potenciálně zlepší jeho efektivitu, a tím přispěje i ke zlepšení dostupnosti hrazených zdravotních služeb. Moje otázka na pana ministra: jak to tedy je? Jedná se o zásadní, klíčový krok k posílení podpory, nebo nechtějí měnit zásadně základní pravidla systému veřejného zdravotního pojištění?

Takže to jsou citace jak z tiskového prohlášení po schválení novely vládou, která byla řečena, tak to, co je v důvodové zprávě. Já se tady ptám, nejedná se zase jenom o nějaké bombastické promo akce a v reálu nakonec půjde jenom o několik technických změn, které se v praxi neprojeví? A dopadne to stejně jako novela o léčivech, která měla zabránit dalším výpadkům léků? Nebo to bude stejné, jako když tady bylo, že budeme mít fabriku na penicilin, nebo to bude stejné, jako když říkal, že budeme mít blistrovačku, jak ji představí panu premiérovi?

Viděl jste ji někdo? Viděl jste tu fabriku někdo? Já jsem ji neviděl.

Oblast prevence má velká očekávání, ale v praxi je podle mého názoru v nejbližších letech nepoužitelná, neřeší časovou a lokální dostupnost lékařů a zařízení provádějících prevenci.

Já bych tady zase citoval, aby bylo k čemu se obrátit. Programové prohlášení vlády: "Budeme reformovat primární péči a posilovat primární a sekundární prevenci nemocí a zlepšovat zdravotní a pohybovou gramotnost. Zaměříme se na finanční motivaci zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotních služeb a pacientů v oblasti prevence."

Co říká NERV? "Dnešní situace v oblasti prevence je charakterizována zejména následujícími nedostatky: nedostatečná a nesystematická podpora navýšení zdravotní gramotnosti u obyvatelstva, absence hodnocení nákladové efektivity a dopadů existujících preventivních opatření."

Pan ministr říká: "Významné navýšení maximálního možného přídělu do fondu prevence až 3 procenta z pojistného." To je sice hezké a je to zase další bombastické promo, které nikam nepovede. Pan ministr už ale zcela zapomíná dodat, že k této alokaci peněz do fondu prevence, to je tři procenta z příjmů po přerozdělení, může dojít až tehdy, když zdravotně pojistný plán pojištění není schodkový. Tady bych si dovolil řečnickou otázku na pana ministra, kolik zdravotních pojišťoven aktuálně nemá plánovaný schodkový plán? Osobně si myslím, že žádná. Je to i proto, jak je napsaná deficitně úhradová vyhláška, je to i proto, že si ministr nechal sebrat 14 miliard korun při schvalování valorizačního mechanismu. Takže já si myslím, že vůbec k tomu nedojde, k tomu, co je psáno v tom daném zákoně. Koho to ještě daleko víc poškodí, budou zaměstnanecké pojišťovny.

Ministr dále říká, že "navýšení nového příspěvku bonusu na prevenci bude vázáno na řádnou péči o vlastní zdraví, bude to sledovatelné a měřitelné". Zase další bombastické promo, které nikam nevede. Já se ptám, pokud má pacient opravdu zájem o vlastní zdraví a prevenci, jak mu reálně stát či pojišťovna aktivně umožní podstoupit prevenci?

Pane ministře, milion obyvatel nemá svého praktika. Jak ho pomůže občanovi zajistit, aby ten pacient si díky tomu mohl sáhnout na ty bonusy, o kterých mluvíte? Jak obyvatelům pomůže stát či pojišťovna najít zubaře, aby mohl podstoupit tu hrazenou prevenci? Jak mu pomůže najít zubaře nehrazený stomatologický zákrok, ke kterému by pak třeba jako doplatek mohl posloužit?

Já, co tady říkám... Rozumím tomu, že pokud by to bylo to, co se píše v důvodové zprávě, že pan ministr tady nastavuje nějaké rámce a nechce měnit zásadně základní pravidla systému, tak rozumím, že ty lidi si na to nesáhnou, nebudou moct to dělat, protože to není zajištěný. Ale pokud bych zase přistoupil k tomu, co říkal po schválení novely 20. 10. vládou, že je to klíčový krok, tak je tady jasný rozpor, protože pokud je to klíčový krok, tak by měl zajistit lidem to, co pro ně zajistit chce, ale na to tento zákon a tato novela neodpovídá, takže jako je to s čerpáním hrazené zdravotní péče u prevence, dojíždíme na to samé. Je to hezké mít nějaký nárok, ale k čemu je nám mít nárok, když ho nemáme kde uplatnit.

To se týká i stomatologie. Je to pokračování zmaru. Stomatologie je na cestě dle mého názoru kompletního odchodu ze systému zdravotního pojištění.

Pane ministře, jak zajišťujete vzestupnost (dostupnost?) zubařů? Co jste pro to udělal za tři roky? Myslím tím zubařů na pojišťovnu, protože víme oba, že jich tady máme několik tisíc, kteří toto nemají.

Ministerstvo zdravotnictví se však domnívá, že příčinou nedostupnosti hrazené stomatologické péče je toto. Citace z důvodové zprávy, strana 117, kdyby si to někdo chtěl hledat: "Skutečnost, že v rámci hrazené péče zároveň nejsou často dostatečně rychle reflektovány moderní metody použití inovací, které jsou součástí běžné výuky zubních lékařů. Úhradová regulace je nastavena na použití nejlevnějších materiálů a postupů, jejichž prostřednictvím lze lege artis zajistit péči o pacienty. Tyto často starší metody a materiály nicméně mnozí zubní lékaři považují za překonané" - zdůrazňuji, za překonané, pane ministře, to píšete ve své důvodové zprávě - "což vede k neochotě je pacientům vůbec nabízet. V návaznosti na to pak dochází k tomu, že tito zubní lékaři raději mimo systém veřejného zdravotního pojištění nabízejí moderní nákladnější péči, kterou mají hrazenou přímo ze strany pacientů." Toto píšete ve své důvodové zprávě. Tak. "A tím dostupnost hrazené péče pro osoby pojištěné v systému veřejného zdravotního pojištění končí." Konec citace.

Jinými slovy, služby zubařů na pojišťovnu jsou podle Ministerstva zdravotnictví a důvodové zprávy, kterou nám předkládá pan ministr, nedostupné proto, protože úhrada nereflektuje moderní metody. Ministerstvo zároveň tvrdí, že zubařů je relativně dost, takže abych tady potvrdil tu svoji větu, tak si přečtěte na straně 117 tu citaci. Já si to však nemyslím. Moje zkušenost a zkušenost mých známých je, že když sháníte zubaře, kterou jste si ochotni zaplatit, je problém ho vůbec sehnat. V oblasti stomatologie Ministerstvo zdravotnictví žádné velké změny ve výši úhrad neplánuje. U dětí a dospívajících sice dojde ke zlepšení nároku, abych byl korektní, ale u dospělých Ministerstvo zdravotnictví samo přiznává, že bude hradit jen ekonomicky nejméně nákladný standard.

V důvodově zprávě uvádí jako příčinu nedostupnosti, že úhrada nereflektuje moderní metody. To tam je napsáno. Anebo si to nemyslí a napsali to tam jen tak. Pak hodnotě toho papíru a důvodové zprávě nerozumím.

U dospělých bude zachována i plně hrazená varianta - představte si - ošetření, byť tato v řadě případů využívá méně moderní metody či materiály. V předpokladu (překladu?) to asi znamená, že lepší péče a trvanlivější plomby, které vydrží více než dvacet let, prostě plně hrazené nebudou.

Já nesouhlasím s hodnocením té příčiny nedostupnosti, ale kdybych s ní souhlasil, vůbec nechápu, jak ten ministerský návrh může tu příčinu nedostupnosti eliminovat. Jakou budou mít motivaci zubaři stát se smluvním poskytovatelem pro skoro - nevím - necelý milion lidí, kteří jsou v současné chvíli bez svého zubního lékaře? Já ji tam prostě nevidím. Nedostanou víc peněz, milí zubaři, dostanou však stejně, možná z administrativních důvodů méně, akorát tu částku rozdělí mezi pacienta a pojišťovnu, takže s tím budou mít práci navíc.

Na kapitole prevence a stomatologie jsem chtěl ukázat, že ministerstvo se prostě míjí jako v posledních třech letech s realitou. Problém je vůbec najít zubaře a nemyslím si, že to je otázka těch moderních trendů. Problém je začlenit je do systému v uvozovkách na pojišťovnu, a na ten problém novela zákona žádný lék nenabízí.

Pak, jestli jste si všimli, se jedná ještě o fond obecně prospěšných činností. Je to nový speciální fond, určený ke skrytému - a já jsem přesvědčen - tunelování zdravotních pojišťoven. Vzniká nový speciální fond, kam může dát pojišťovna až 0,5 procenta ze svých příjmů z pojistného. Celkem se tím v rámci všech pojišťoven vyčlení cirka 2 a půl miliardy korun. A co se s těmi penězi bude dít? Z fondu se má platit například specializační vzdělávání lékařů a jiných zdravotnických pracovníků. Tady ministerstvo zcela rezignuje. Stát rezignuje, prostě hodí to na pojišťovny, které dnes už jsou, řeknu, vybrakované, protože se podívejte, kolik měly na svých fondech před třemi roky a kolik je to dneska. I pan ředitel Kabátek řekl v televizi, že pojišťovna narazí do zdi v roce 2027. A to je další krok, aby pan Kabátek neměl pravdu a narazil do té zdi třeba o měsíc, dva dříve, což je úkol státu, ve kterém Ministerstvo zdravotnictví, tato vláda, selhává. Mají dělat podporu (?) příště zdravotní pojišťovny? Stát tady jednoznačně rezignuje, aby zajistil dostatečný počet kvalifikovaných lékařů a hodlá se vymlouvat na zdravotní pojišťovny.

I přes nárůst prostředků na rezidenční místa pro praktiky se stále v médiích dočítáme o řadě ordinací praktiků, kteří chtějí před odchodem do důchodu vychovat svého nástupce a předat jim ordinace, ale nezískali dotaci rezidenční místa od ministerstva. Takže aby nemusel pan ministr Válek prosit ministra financí o další peníze, tak se to prostě v tomto zákoně přehodí na pojišťovny, které už jsou dnes vybrakované, a pro tohle vy budete hlasovat.

Z fondu se má také dotovat činnost pacientských organizací. Já si velmi vážím pacientských organizací. Na druhou stranu oceňuji jejich práci, ale nemám pocit, že bychom měli jasně vydefinované, kdo bude moct jaké peníze získat a kdo bude kontrolovat, na jaké aktivity se tyto peníze budou využívat. V zákoně totiž není vůbec nic, jak budou dotovány spolky, jak budou dotovány další a další věci. Bude to dotované jenom tomu, kdo vydává interní oběžník? Nebo jak to bude vypadat? Bude to ten, kdo vydává vědecky nepodložené fake news? Jak to budeme kontrolovat?

Z fondu se mohou například platit i poskytovatelé zdravotních služeb, tedy například nemocnice, a to i bez vztahu na poskytovanou zdravotní péči. A platit poskytovatele napřímo? Za co? Zda reálně poskytnou zdravotní péči? Za co budeme platit? Já to prostě se tam nikde nejsem schopen dočíst.

Teď přichází další bomba. Z fondu se má platit dokonce i ÚZIS. No, nevím proč. Celkově je ÚZIS zmíněn v novele vícekrát. Ústav... Nově například ÚZIS má přímo v zákoně kompetenci oceňovat náklady na zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění a toto ocenění bude sloužit pro účely přerozdělení pojistného. A teď se podívejte, co tam zase pan ministr na ministerstvu vymyslel. Tohle je strašně důležité. ÚZIS, který normálně není placený, proč by měly ÚZIS platit pojišťovny? A teďka tady on říká: ÚZIS má přímo v tomto zákoně kompetenci oceňovat náklady za zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění a toto ocenění bude sloužit pro účely - což jsou, řekněme miliardy - přerozdělení pojistného. Jinými slovy se jedná o nákladové vzorce, které bude připravovat ÚZIS. Proti tomu já... Je to možné, proč ne, ale řeknu vám, ÚZIS tady rozhodne, kolik přesně která pojišťovna peněz dostane, ale ÚZIS zároveň bude těmi zdravotními pojišťovnami placen, protože on bude vytvářet vzorce na přerozdělení. Takže my si vytvoříme fond. Dneska pan ministr je z Brna, pan ředitel ÚZISu je z Brna, takže uvidí... Tomu rozumím, to všechno dává logiku, ale čemu nerozumím, proč někdo vytváří vzorce, kde přerozdělujeme miliardy, a pak je nechá platit z toho fondu, který vlastně ty pojišťovny mají? Nerozumím tomu a třeba mi to bude vysvětleno, že to... Tomu nerozumím. Proč ne? Třeba prostě tomu nerozumím, ale nevím, proč to je napsané v tom zákoně. Ale jelikož tam je prostě zmatených věcí tolik, že už si myslím, že z toho musí být zmatení úplně všichni, tak dobře. Takže státní úřad v tuto chvíli už nebude placen ze státního rozpočtu, tato vláda to vymýšlí opravdu jako věci, že státní úřady už nebudou placeny ze státního rozpočtu, ale bude placen ze státního nebo čerpat peníze ze Státního fondu zdravotních pojišťoven, kam odvádí zaměstnanci a zaměstnavatelé své peníze s cílem zajistit si svou zdravotní péči.

Já se ptám, pane ministře, já tomu nerozumím, nejsem na to takový odborník. A není to proto... Není to střet zájmů, když nově pojišťovny mu budou platit a on jim bude vytvářet vzorce pro přerozdělení? Kompetence ÚZISu stoupají, ale podívejme se, jak plní své limity. Víte, za jaký rok, pane ministře, jste vydali poslední zdravotnickou ročenku vydanou ÚZISem? Tím ÚZISem, který chcete, aby byl placen, milí spoluobčané, z fondů, které budou platit pojišťovny? Tak já vám to řeknu. Já jsem to hledal za rok 2021. Takže ÚZIS už teď nestíhá.

Víte, pane ministře, kdy vydal ÚZIS poslední statistický přehled pro lékárenskou péči nebo přístrojové vybavení zdravotnických zařízení? Já jsem to dohledal a našel jsem zase rok 2021. Já se ptám, proč jako nedal za 2022 nebo 2023 nebo 2024? Třeba mi to vysvětlíte. Prostě tomu třeba nerozumím, já se v tom už ztrácím, předpokládám, že se tady ztrácí už i mí kolegové. Víte, kdy vydal ÚZIS poslední statistiku hospitalizací v nemocnicích? Dohledal jsem rok 2019. Ale tento státní úřad chcete, aby byl placen ne ze státního rozpočtu, ale z fondu zdravotních pojišťoven? Tak dobře, máme tady zákon... Teď nevím, jestli je to ten zákon, jak píšete, který nic zásadně nemění, podle mě to je zásadní změna, anebo to, co jste říkal 20. 10. po schválení novely, že je to klíčový krok. Víte - a to už je poslední, už to nechám být - (kdy) vydal ÚZIS poslední statistický přehled oboru praktický lékař pro dospělé? Je to rok 2017. No, tak to se může stát a takhle jenom u nás tady.

Přesun kategorizačního stromu u zdravotnických prostředků, stomatologických výrobků, tady bych to řekl, že to je technikálie. Na druhou stranu, když si přečtu zase - já jsem to studoval pořádně - strana 119, 120, tam zase citujete - můžu citovat - že (se) "zásadním nedostatkem se potýká v praxi úhradové regulace zdravotnických prostředků, je tam určitá rigidita" a tak dále a tak dále. Už to nebudu protahovat, ale je to jedna prostě horší věc za druhou, jeden rozpor za druhým. Nechci to tady zdržovat, to druhé čtení.

Ještě se vrátím k lékům. Podle mě léky, co tam píšete, jsou to jenom technické změny. A pro ohrožené levné léky se toho dělá stále málo, u nejmodernějších léků realita v terénu je v ostrém kontrastu s tím, co získáte.

Já tady ještě si dovolím říct, co vy říkáte, že vlastně dojde k zlepšení dostupnosti léčiv a odstranění administrativních a ekonomický bariér postupu. Já vítám některé nástroje, které novela obsahuje. Zase abych byl korektní, jsou tam nástroje, který se dají použít pro zlepšení situace u těch nejlevnějších skupin léků, ale domnívám se, že to nestačí. Cenová a úhradová regulace je jedním z důležitých faktorů nízké konkurenceschopnosti českého lékového trhu a nedostupnosti některých skupin léků, zejména geografická blízkost Německa, tamní léková politika podporující dovoz levných léků ze střední a východní Evropy a vyšší ceny na německém trhu, to vše způsobuje odliv stovek skupin léků z českého trhu.

Další problém, téměř 400 skupin léků v Česku má pouze jeden dostupný lék. To je třeba, abyste všichni věděli, že prostě ten problém, který nás v budoucnu čeká, je skupina vlastně téměř 400 skupin léků, které mají jenom jeden lék. To znamená, když vypadne, nemáme nic, a to nechci tady strašit nebo (dělat) paniku, to je statistika. Nemáme k tomu žádnou alternativu. Jedná se o levné, patentově nechráněné léky a není důvod, aby sem vstoupila konkurence. Pokud není, tak jedině proto, protože se nevyplatí té konkurenci na český trh dodávat.

Jsem přesvědčen, že musíme ale udělat víc. Minimálně potřebujeme zajistit, že u těchto ohrožených skupin nebudou další administrativní revize cen a úhrad, které využijí nějakou umělou, nesmyslnou cenu třeba ze státu XY. Nebo aby nějaká farmaceutická firma, což se taky může dít, obětovala svůj neprofitabilní lék a s tím i pacienty, kteří ho potřebují, aby obchodovala dohodu o nízké prodejní ceně u tohoto léku za to, že pojišťovna firmě umožní vstup na trh jiného nového léku pro úplně jinou skupinu pacientů. Jsem přesvědčen, že nemůžeme obětovat jednu skupinu pacientů na úkor druhé. Takzvané portfolio dealy, dohody, kdy náklady na vstup drahých léků jsou kompenzovány snižováním ceny a úhrady u starých léků.

Z druhé strany lékového světa, u nejmodernějších inovativních léků je ale realita podle signálu z terénu také úplně jiná, než o jaké mluví zde pan ministr. Tedy že chce zlepšit dostupnost a chce odstranit bariéry. Já vítám, že pan ministr chce zlepšit dostupnost, a vítám, že chce odstranit bariéry.

Pane ministře, co je pravdy na tom, že nemocnice jsou už od začátku listopadu, aby na centrovou léčbu nenasazovaly nové pacienty? Je to pravda, nebo je to nepravda? Nebo je to fake news? Nebo je to nějaký šum, který se nese veřejností? I v onemocnění, kde je pro úspěšnou léčbu naprosto klíčové, aby se pacienti dostali k léčbě včas, nyní z ekonomických důvodů dochází k tomu, že jsou pacienti odkládáni na leden a další měsíce.

Jsem přesvědčen, že je to i z důvodu deficitu veřejného zdravotního pojištění způsobený vašimi úhradovými kroky. A jak jde s vámi tvrzení - cílem novely - odstranění bariér pro vstup moderních léků a zlepšení dostupnosti léků pro pacienty dohromady? Cituji: "Restriktivní politika v oblasti centrových budgetů bude příští rok na prvním místě." Citace. Restriktivní politika? Co to je? Je pravda, co už se povídá, že Státní ústav pro kontrolu léčiv - je klíčový pro vstup nových léků na trh - bude zdržovat vstupy nejmodernějších drahých léků do úhrad? Je to pravda? Řeknete, že to není pravda třeba. Já nevím. Já se ptám. Jenom mě to zajímá. Říkám, je to ve vzduchu, je to v zákulisí, vy jste ten nejvyšší, takže vy nám to určitě řeknete, co je pravda a co je nepravda. Proto jsem použil, i v současné chvíli jsem citoval, z vašich prohlášení, z vaší důvodové zprávy, z tiskové zprávy, kterou jste vydal při zákonech, při tom, když jste o tom mluvil.

Pak bych tady ještě jenom krátce řekl, co se do zákona nevešlo. To už bude hodně krátké, a tím vlastně můžu potom už okomentovat svoje pozměňovací návrhy. Stejně tak, co je v zákoně napsáno, je důležité i to, co tam napsáno vůbec není. V situaci, kdy jde evidentně o váš poslední legislativní počin, nebo jeden z posledních, ještě tady máte další, ale myslím si, že v tomto volebním období už nic nového nepřijde, tak se zeptám, jak se to má s programovým prohlášením vlády Petra Fialy, v níž, pane ministře, sedíte?

Hned váš první programový slib je, což je tedy tři a půl roku: "Zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven. Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění." Nestalo se ani jedno, ani druhé. Diskuse o změnách ve fungování pojišťoven skutečně probíhá, leč ministerstvo se z ní snaží především vyvléknout.

Další slib: "Posílíme veřejnou kontrolu nad finančními prostředky na úhradu zdravotní péče. Zavedeme systematické hodnocení nákladů a přínosů nových technologií a vydávání doporučených klinických postupů." Konec citace. Tady také nic moc. Hodnocení nákladů a přínosů HTA nadále spolehlivě funguje jen v oblasti léků a nových technologií. Vydávání doporučených klinických postupů trvalo přesně tak dlouho, dokud na ně, a už jsme zase u ÚZISu, mohl čerpat evropské dotace, evropské peníze. Když si rozkliknete ty stránky, podíváte se na to, tak vidíte, co tam prostě je.

Další věc: "Prosadíme víceleté financování a plánování úhrad zdravotní péče. Budeme pokračovat v implementaci CZ-DRG do úhrad a odstraníme nerovnosti v úhradách i v dalších segmentech." Tady, pane ministře, jste přišel o 14 miliard, zavedl jste valorizační mechanismus a zavedl jste ho hlavně nižší, než vám bylo doporučováno. To jsou ty peníze, které dneska českému zdravotnictví chybí.

Takže já si myslím, že tady jsem chtěl jenom poukázat na spoustu rozporů, které má ať už prohlášení pana ministra, tentokrát jsem používal jeho citace, používal jsem výpisky z důvodové zprávy, abych to neříkal jenom svými slovy. A pak bych tady okomentoval z toho důvodu i své dva krátké pozměňovací návrhy.

Jeden je pod sněmovním dokumentem 6082 a je to pozměňovací návrh, který se týká, kdy dodatečně odborná veřejnost upozornila na jednu oblast, a to oligopeptickou výživu, kde odborná Společnost klinické výživy poukazuje na to, že jak z odborných medicínských důvodů, tak i z hlediska dopadu změn na pacienty je zapotřebí tuto skupinu rozdělit na dvě skupiny. Můj pozměňovací návrh je úplně podrobně okomentován a byl vložen do systému.

Druhý je dokument 6083, pozměňovací návrh je taky vložen do systému. Tady bych chtěl říct, že tento pozměňovací návrh, na podzim roku 2024 bylo ve správním řízení Státního ústavu pro kontrolu léčiv vydáno rozhodnutí, kterým byla vytvořena nová pseudoreferenční skupina PZLÚ. Tato skutečnost nemohla být zohledněna v návrhu novely zákona, která byla tvořena v dřívějším období. Z důvodu předejití možným budoucím komplikacím a nejasnostem při zařazování navrhujeme upravit popis této skupiny. Tak to je můj druhý pozměňovací návrh.

Předpokládám, že ten druhý by měl projít, protože to je taková technikálie. A ten první - uvidíme, jak rozhodne Poslanecká sněmovna.

Takže já jsem vám jenom chtěl ukázat, kolik rozporů je jak mezi důvodovou zprávou, tak jednotlivými prohlášeními pana ministra, tak to, co bylo, když vláda schválila toto. A myslím si, že se mi to v některých chvílích nepodařilo. V některých chvílích nemám informace. A můžou být i vyvráceny. Ale co se týká třeba, prostě dohledával jsem, ať už to byly ročenky, ať už to byly věci, a můžete si to všichni ověřit na stránkách Ministerstva zdravotnictví a na všech dostupných serverech. Takže vycházel jsem z dat, která se dají dohledat. A pak, když jsem nevěděl, tak jsem tady řekl, že nevím a že pan ministr je nejvyšší, aby nám řekl, co je pravda, co není pravda. Takže já vám děkuji a uvidíme se ve třetím čtení. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. V podrobné rozpravě se potom přihlaste ke svým pozměňovacím návrhům. Jako další vystoupí pan poslanec Petr Fifka. Připraví se pan poslanec Martin Dlouhý. Prosím.

 

Poslanec Petr Fifka: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád představil pozměňovací návrh k projednávanému zákonu, který je v systému pod číslem 6093. Návrh obsahuje úpravu systému úhrady nepovinných vakcín v České republice. Aktuální systém vykazuje problémy, jako je neaktuální složení vakcín a složité schvalovací procesy, které ztěžují přístup k moderním vakcínám. Výsledkem je, že moderní vakcíny, které bývají často nákladnější, jsou zatíženy vysokými doplatky, což vede pacienty k preferenci starších, plně hrazených vakcín a reálně zpomaluje vstup nových vakcín na trh.

Nový systém úhrad se zaměří na nepovinné vakcíny, jako jsou například ty proti pneumokokům, meningokokům, HPV, chřipce, klíšťové encefalitidě, a zahrnuje i monoklonální protilátky určené k prevenci. Vzniká legislativní termín léčivý přípravek určený k imunizaci zahrnující vakcíny a monoklonální protilátky.

Nový návrh zavádí standardizované správní řízení řízené Státním ústavem pro kontrolu léčiv s cílem odstranit doplatky a zajistit odborný dohled. Zakládá poradní orgán ministra zdravotnictví, který po provedení hodnocení předkládá návrh rozhodnutí ministrům zdravotnictví.

Na závěr, jak už jsem řekl, nová úprava má za cíl usnadnit přístup k moderním vakcínám, zlepšit transparentnost systému, snížit zátěž pacientů, a tím podpořit účinnější prevenci a ochranu veřejného zdraví v České republice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Martin Dlouhý, potom pan poslanec Jan Kuchař. (Poslanec Dlouhý je v předsálí.) Ještě tedy chvíli setrváme. (Jmenovaný už běží k řečništi.) Pane poslanče, pojďte. Potom pan poslanec Jan Kuchař. Prosím.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Děkuji, pane předsedo, za trpělivost. Já bych se vyjádřil ke svému pozměňovacímu návrhu, který vyplývá z toho, že před zdravotnictvím, což ty zákony čtyři, které tam jsou za sebou (míní na tabuli), stojí mnoho výzev. Jednak je to demografická hrozba, nové, především drahé technologie, očekávání pacientů, že budou mít dostupnou a ještě kvalitnější péči, a také něco jako, co v ekonomii říkáme, klesající mezní užitek, který vede k postupnému snižování efektivnosti zdravotnictví, která plyne z toho, že jakmile se dostaneme na nějakou úroveň zdravotnických služeb, tak prodlužovat a zlepšovat zdraví je čím dál těžší a těžší a stojí to čím dál víc a více peněz. Takže efektivnost toho zdravotnictví, jako skoro každého odvětví, se jasně musí snižovat.

Já bych se zaměřil na jednu možnost zvyšování efektivnosti, která není sice na takovou dlouhou cestu a která spočívá v tom, že aktéři ve zdravotnictví by měli dělat to, co mají dělat, a měli by být správní lidé na správných místech.

A ten návrh se týká správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Představte si, kdyby zdravotnictví bylo ještě v počátcích a ještě by neexistovaly zdravotní pojišťovny, tak byste si založili zdravotní pojišťovnu jako odpovědný ředitel firmy, tak bych založil zdravotní pojišťovnu, a koho bych si tam asi pozval do správní rady? No, byl bych tam já jako firma, takže by tam byli zaměstnavatelé a pak by tam byli pojištěnci, což jsou moji zaměstnanci. A vidíte, že jedna složka tam chybí, a sice to jsou ti zdravotníci, neboli ti, kteří poskytují ty služby, protože z logiky věci oni neplatí, oni jsou na druhé straně toho vztahu, protože od nich si ty služby kupují. A z toho vyplývá, že aktivní zdravotníci nejsou nebo by neměli být ve zdravotních pojišťovnách, protože se dostávají do střetu zájmů. Čili měli by tam být ti, co platí, a s těmi zdravotníky jednají. Samozřejmě můžou si tam vzít jako firma nějakého odborníka, můžou si tam dát zástupce pacientů a podobně, ale jinak je to konflikt.

Abych citoval ze zákona 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, tak vám přečtu § 18, který je tak zajímavý, že asi musíme říct, jestli to myslíme opravdu vážně. Takže: Členem orgánu pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky, nesmí být z důvodu střetu zájmů za a) je-li členem statutárního orgánu atd. atd., je-li dodavatelem zboží či služeb pojišťovny. A za b) jako fyzická osoba podnikající dodává služby či služby pojišťovně, čili jako firma.

Což znamená, že tenhle paragraf říká, že když se na okresní pobočce VZP rozbijí toalety, přijde tam instalatér, opraví to a za dvě hodiny odejde, tak ten instalatér podle teda mé interpretace, když tak mě opravte, nemůže být v dozorčí či správní radě VZP. Protože je dodavatel služeb.

Zatímco o nějakém významném lékaři z fakultní nebo nějaké větší nemocnice nebo řediteli nemocnice se tam nic neříká, takže ředitel nemocnice tam může být, může tam být i významný profesor, docent a tak dále, který ovlivňuje celý svůj obor, což je dobře, ale měl by být na druhé straně toho vztahu. A ten chudák instalatér je ve střetu zájmů. Takže my říkáme, že instalatér nemůže být ve správní radě, ale ředitel nemocnice být může.

Bod c) pak říká, že je taky vyloučena osoba, je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a), b), čili manželka instalatéra, který opravil toalety na okresní pobočce VZP, taky nemůže být ve správní a dozorčí radě, což je teda opravdu pikantní podle mého názoru. To je původní znění § 18. Můj návrh je, aby tam bylo, že je zaměstnána osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, je teda zaměstnaná, takže by to se netýkalo všech zdravotníků, ale jenom těch, kteří byli zaměstnáni jako firmy praktiků, kteří by byli jako fyzické osoby, se to netýkalo.

Co se týká zákona 281/1992 Sb., který se týká těch rezortních pojišťoven, tak tam je to vyloučení úplně jiné, protože ten paragraf je zcela jiný, což je zase další problém, že zákony o VZP a zákony o dalších pojišťovnách se velmi liší. A několik ministrů slibovalo, že ho někdy dají do kupy tak, aby se ty zákony minimálně lišily, a málokdy se to podařilo. A tam se dozvíme, že nemůže být osoba členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny, je-li vedoucím zaměstnancem v jiné zdravotní pojišťovně, za b) distributorem léčivých přípravků, což u VZP není, je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků. V zákoně o VZP nic takového není. Je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování, úhradě hrazených služeb a poskytování hrazených služeb je převažující činností této služby. Čili tady to je, tady je vlastně nerovnováha. A je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby. Čili máme tady vlastně rozdíl v těch zákonech a tím pádem máme i rozdílné správní a dozorčí rady mezi těmi pojišťovnami.

Pikantní vlastně je, že zdravotní pojišťovny tam mají volbu, kdy pojištěnci, kteří volí, musí být pojištěni, což ty zákony u těch, které jsou voleny státem, nepožadují. A jelikož jsou tam výsledky volby, kdy lidé ani nevědí, že toto právo u těch zaměstnaneckých pojišťoven mají, tak se to obvykle dozvědí jen tehdy, když přijdou na pobočku a podle informací z těch zaměstnaneckých pojišťoven nebo to, co je na webu, tak u některých osob, tak se dostali do statutárního orgánu tak, že sehnali 400 lidí, čili 400 lidí vám stačí, když seženete a můžete být zvoleni do správní rady zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

Tolik k tomu, proč si myslím, že ten střet zájmů bychom měli odstranit. Já vůbec netvrdím, že ti, kteří tam jsou, neodvádějí dobrou práci, že by nějak jako chtěli tam něco manipulovat, ale samozřejmě je tam ten střet i v tom, že ty orgány volí ředitele těch pojišťoven a tak dále. A v případě, že by byla nějaká restrukturalizace třeba zdravotnictví větší, po které někteří volají, tak by se do toho střetu rychle mohli dostat, kdyby třeba vznikla situace, že zrovna jejich nemocnice by měla být restrukturalizována, zrušena, změněna a podobně.

Tolik k tomu malému pozměňovacímu návrhu, který má číslo 5937 a který se snaží aspoň částečně, samozřejmě není to ideální řešení, změnit řízení nebo účast na řízení ve zdravotních pojišťovnách. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Jan Kuchař, připraví se paní poslankyně Romana Bělohlávková. Prosím.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem si dovolil nahrát pozměňovací návrh týkající se zdravotních benefitů pro zaměstnance. Jedná se v podstatě v tom pozměňovacím návrhu o dobrovolnou záležitost. Já vím, že to všeobecně teď momentálně nemá podporu, přesto bych byl rád, abychom se tím věnovali i do budoucna i na výboru.

Záměrem toho institutu je vytvořit právní prostředí pro vyšší a dlouhodobou podporu zdravotní prevence nejen formou nástrojů hrazených právě z veřejného zdravotního pojištění, ale přímo zaměstnavateli, kterým zavádění programů podpory zdraví přináší i ekonomické výhody. A já se jim potom budu věnovat.

Mezi další záměry redefinice institutu patří důraz na odbornost zdravotníků, nákladovou efektivitu díky vybraným opatřením založeným na vědeckých důkazech s cílem prokazatelně snižovat pracovní neschopnost anebo prodlužovat naději dožití váženou zdravotním stavem. Umožnění aktivní účasti zaměstnanců vycházející z principu individuální lidské svobody a zajištění pozitivních finančních motivací zaměstnavatelům díky daňové uznatelnosti nákladů podle zákona o daních z příjmu.

 

Pozměňovací návrh je tedy pro období, ve kterém skončil rychlý nárůst zdrojů zdravotnického systému, je to velmi zásadní záležitost. A já nebudu předčítat celou tu důvodovou zprávu, tu si určitě můžete projít a projít si i ten pozměňovací návrh. Já se budu věnovat spíš dopadům, protože ten pozměňovací návrh vychází z makroekonomické analýzy vysoké školy ekonomické, a pokud by byly dobře zavedené odborné benefity nebo odborné zdravotní benefity od zaměstnavatelů právě na míru zaměstnancům, můžeme se bavit o snížení pracovní neschopnosti, která by mohla v reálu ušetřit až 8,5 miliardy korun ročně. Mohli bychom díky tomu, že bychom neměli tolik pracovních neschopností, v podstatě doplnit více jak 120 000 pracovních míst. Co je velmi zásadní, tak v podstatě správné nasazení těch benefitů, správná péče a prevence o zaměstnance daných firem by znamenala i prodloužení jejich dožití ve zdraví, což jak z analýzy vysoké školy ekonomické, tak ale z dalších ve světě prezentovaných analýz vychází, že v podstatě každý rok, který zvládneme prodloužit člověku ve zdraví, znamená pro ekonomiku dané země zhruba 1 procento nárůstu HDP.

V tomto případě se bavíme při těch číslech, co jsem zmiňoval, i u toho snížení pracovní neschopnosti, kde se počítá zhruba s 15 procenty, tak se bavíme o v podstatě čistém zisku zaměstnavatelů až 60 miliard korun a v případě prodloužení právě toho života ve zdraví se jedná téměř o dva a půl roku, což by znamenalo podle analýzy vysoké školy ekonomické zhruba 2,38 procenta HDP pro Českou republiku navýšení. Tedy vím, jaký je teď momentálně názor, a vím i z jakého důvodu je ten názor v podstatě zaměstnavatelů, protože se zavádí institut, který sic je dobrovolný, ale přesto v některých momentech zřejmě překáží. Já bych byl stejně rád, abychom se o tom bavili, protože celou dobu, ať jsme projednávali záležitosti kolem důchodové reformy a tak dál, tak jsme se bavili o tom, že je třeba tu prevenci do společnosti nasadit, že je třeba prodloužit právě dožití ve zdraví, a tento institut by tomu mohl být nápomocen. Tedy prosím o zvážení podpory potom tohoto návrhu. Moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Romana Bělohlávková, připraví se pan poslanec Síla, a další v pořadí. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych se přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem vložila do systému pod číslem 6337 a 6340. Oba dva tyto pozměňovací návrhy se týkají stejné problematiky, a to je označování těhotenských testů, kde by jejich výrobce, potažmo distributor, byl zavázán k tomu uvádět na krabičkách těchto těhotenských testů odkaz na internetové stránky, které by poskytovaly poradenství právního a sociálního charakteru zaměřeného na zachování těhotenství. Důvodem, proč tyto pozměňovací návrhy podávám, je především poskytnout pomoc neočekávaně těhotným ženám, které se dostávají do stresové situace, a je pro ně velice důležité, aby v této chvíli měly možnost, pokud budou chtít využít nabídnutých informací. Ty dva pozměňovací návrhy se právě liší v tom, kdo bude uveden na tomto odkazu.

První pozměňovací návrh pod číslem 6337 a teď cituji: "Je zde uvedeno - výrobce těhotenských testů je povinen opatřit obal vizuálně zřetelným upozorněním na internetové stránky poradenství sociálního a právního charakteru zaměřeného na zachování těhotenství nad rámec upravený nařízením o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Internetové stránky poradenství zaměřeného na zachování těhotenství stanoví prováděcí právní předpis, který by stanovovalo Ministerstvo zdravotnictví."

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 6340. V  tomto odst. 3 § 8 uvádí: "Výrobce těhotenských testů je povinen opatřit obal vizuálně zřetelným upozorněním na internetové stránky provozované Ministerstvem zdravotnictví, které obsahují poradenství sociálního a právního charakteru zaměřené na zachování těhotenství.

Druhým vážným důvodem, proč jsem se rozhodla tyto pozměňovací návrhy nahrát, je snaha také pomoci ženám, které jsou vystaveny velice specifickému a často opomíjenému druhu domácího násilí, a to je nucení jít na interrupci. V období nedávném, bylo to v roce 2021, probíhal výzkum společnosti Ipsos, ze kterého vyplynulo, že 9 procent žen je nuceno většinou svým partnerem podstoupit interrupci. Devět procent žen, když si přepočítáme na současnou porodnost České republiky, znamená 1 400 žen ročně. Myslím si, že toto číslo je alarmující, a já osobně tento typ domácího násilí považuji za jeden z nejhanebnějších.

No a do třetice je to samozřejmě také vyjádření toho, že nám opravdu záleží na každém narozeném dítěti a že chceme podpořit porodnost v České republice, která opravdu klesá, a ty poklesy narozených dětí jsou opravdu alarmující.

V roce 2022 se v České republice narodilo 100 464 dětí, v roce 2023 to bylo 90 369 dětí a v loňském roce 2024 to bylo pouhých 82 596 dětí. Samozřejmě že si nemyslím, že by odkaz na pomoc, která by byla nabízena prostřednictvím internetových stránek, ať již provozovaných přímo Ministerstvem zdravotnictví, anebo některou z organizací, které se tomuto tématu věnují, že by nějak dramaticky zvýšilo porodnost v České republice. Jako pediatr jsem v častém kontaktu s mladými maminkami a vím, co je trápí, řeší často problémy s předškolní výchovou svých dětí, řeší problémy s bydlením, samozřejmě že řeší také problém s nástupem do zaměstnání. Myslím si, že nezapomínáme i na tyto oblasti, že současná vláda zavedla spoustu dobrých věcí, ať už se to týká zavedení sousedského hlídání, posílení dětských skupin, to, že jsme se věnovali souladu vlastně profesního a rodičovského života.

Nicméně Židé mají jedno strašně hezké přísloví a já ho mám moc ráda. Kdo zachrání jeden život, zachránil celý svět. Vím, že toto by se opravdu týkalo jednotlivců, rozhodně by to nebyl dramatický obrat v počtu narozených dětí v České republice. Takovou ambici ani nemám, ale myslím si, že i tato drobná pomoc v individuálním konkrétním případě může být pomocí velikou a že budou maminky, ženy, které za ní budou rády, a pokud žena tuto pomoc nechce, nepotřebuje, tak si toho odkazu na internetové stránky, které tuto pomoc, ať už sociální, nebo právní, nebo nějak jiného charakteru poskytují, tak zkrátka na ten odkaz neklikne, neotevře si ho.

Nikomu neberu svobodnou volbu, ale pouze nabízím pomoc a nabízím ji ve chvíli, kdy si myslím, že tato žena je velice zranitelná. Děkuji vám za pozornost a samozřejmě, že podrobněji se můžete seznámit s těmito pozměňovacími návrhy v důvodové zprávě, která je nahrána v systému, a děkuji vám za pozornost i z toho důvodu, že mě velice mrzí, že tato nabídka pomoci se v mediálním prostoru stala něčím velice negativním, něčím, co mi vkládá do úst slova, která jsem nikdy neřekla, a myšlenky, které mě opravdu upřímně vůbec nenapadly. Takže opakuji, má to být pomoc, má to být nabídka, nic víc a nic méně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji zde dvě faktické poznámky, jako první paní poslankyně Taťána Malá a jako druhá je paní poslankyně Michaela Šebelová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce navážu na paní poslankyni. Já se přiznám, že mně by jako takový ten pozměňovací návrh nebo ta myšlenka úplně nevadila, pakliže bychom se bavili o tom, že na těhotenském testu bude odkaz na MPSV, případně na organizace, které jsou schopny a měly by to být podle mého názoru státní instituce, měla by to být státní instituce, to znamená, ministerstvo sociálních věcí nebo někdo takový, kde ty těhotné matky najdou informace, jak se dostat například z ekonomických potíží, ale myslím si, že absolutně není na místě, aby tady byly případně odkazy, a to se ozývá v médiích a jsou to o organizace, které se k tomu přihlašují, že budou na tom odkazu, aby to byly protipotratové organizace. Proti tomuhletomu - já skutečně mám s tím velký problém, myslím si, že to v žádném případě nepatří na těhotenský test, a jsem přesvědčena o tom, že tato vláda měla možnost a měla udělat spoustu jiných věcí, jak zvýšit porodnost, ono třeba takové částečné úvazky, místa ve školkách, dostupné bydlení a další věci jsou rozhodně užitečnější věc než webový odkaz na těhotenském testu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Michaela Šebelová, pan poslanec Miloslav Janulík, paní poslankyně Romana Bělohlávková, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Já opravdu jenom krátce v reakci na obě předřečnice, jak paní poslankyni Bělohlávkovou, tak paní poslankyni Malou, vaším prostřednictvím. K tomu, co říkala kolegyně Malá bych jenom chtěla doplnit, že těhotenský test si také dělají ženy, které zoufale se snaží otěhotnět a nemohou. A myslím si, že je potřeba se také zamyslet, jak na jejich psychický stav - pomůže jim tato informace, že by se měly obrátit na organizaci, která jim vlastně pomůže v tom, jak těhotenství nepřerušovat. Tak myslím si, že to je jako druhý aspekt. A tady můžeme celé řadě lidí tím také ublížit. A nehledě na to, bylo tady zmíněno domácí násilí - jsou i případy, kdy celá řada obětí (domácího) násilí právě proto, že byly obětí domácího násilí, otěhotnět nemůže a podstupují IVF, aby otěhotněly. Takže dá se na to dívat z různých úhlů pohledu, připadá mi ten pozměňovací návrh jako nadbytečný, já s (ním?) nesouhlasím a myslím si, že pokud bychom vůbec o tom uvažovali, tak v tom duchu, co říkala paní Taťána Malá.

A ohledně porodnosti, berme v úvahu, že generace lidí se mění - a je celá řada důvodů, proč mladí lidé dneska nechtějí mít děti. Ale to je úplně na jinou debatu a mohli bychom tady být celé dny jenom k tomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Miloslav Janulík, paní poslankyně Romana Bělohlávková. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Dovolte mně taky (?) se svou troškou do mlýna, protože jsem, jak se říká, od fochu. No, co bude na těhotenském testu, to je v podstatě jedno, protože to je opravdu tak okrajová záležitost. Ale co mně tady rezonuje, tak na margo mých předřečníků, hlavně tedy předřečníků z řad koalice, tam jsou přece - vy si vždycky vytrhnete jednu nějakou drobnost a na té se otáčíte, viz třeba pan profesor nějaké správní rady, to není ale to podstatné, tam je, tady v téhle novele je spousta, slušně řečeno, hezké slovo, zhůvěřilostí, které prostě mění - ten systém nějakým způsobem funguje, není úplně dokonalý, ale docela funguje. A mám obavu, že když se to uvede do života, tak to prostě fungovat přestane. Mně už se nechce opakovat všecky ty věci a ty chyby, to, že se braly peníze zdravotnictví, místo, jak se vám vždycky přilévaly, tak najednou se mu braly, jo, nad tím se nikdo ani pozastavil, že to celé desítky roků bylo naopak, a najednou se mohlo vzít, protože rozpočet trpí na úbytě, státní, a tak dál.

Ale zase, prosím vás, neklouzejte, jako vy se utápíte v detailu, ale prostě tady jsou daleko, daleko, řekl bych, podstatnější věci, které se tu řeší, které se tu úplně převrací zásadním způsobem, a otázka zní: proč? Jako my všichni, co jsme od fochu, tak říkáme, že to, že to nepovede ke kýženému cíli. Prostě já nevím, jestli to tam psal nějaký kinder management nebo kdo jako, ale to prostě nepovede k tomu cíli, nepovede, protože jako, sakra, po 40 letech o tom něco vím, a proč to tedy měníme, proč se jako přepřahají dobří koně? Ono to prostě nějakým způsobem funguje, není to vůbec prodiskutované, vidíte, že k tomu má - každý odborník k tomu má x výhrad, ale tam jsou věci, které prostě zásadním způsobem to obracejí, a děláte to na konci, na konci vašeho (svého) mandátu, vašeho volebního období - a já si kladu otázku: proč? (Předsedající: Váš čas.) Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Romana Bělohlávková s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji. Já bych ráda zareagovala vaším prostřednictvím, pane předsedající, zvláště na paní poslankyni Malou. Jako to, co jste tady říkala, je velice relevantní poznámka. Já musím říct, že i v rámci diskuse, která se rozpoutala víc, než jsem očekávala, a víc, než bych si přála, jsem si opravdu uvědomila, že stanovit jména organizací, které by mohly na tom testu být uvedeny, by nebyl úplně snadný úkol. Já jsem ten úkol tedy dala Ministerstvu zdravotnictví, protože se domnívám, že je zde dostatek erudovaných a opravdu zkušených odborníků a úředníků, kteří jsou zvyklí procesovat mnohem těžší výběr, nežli je tento, ale fakt si uvědomují nebezpečí v podstatě i zneužitelnosti, to znamená, ten druhý pozměňovací návrh právě hovoří - ne tedy o MPSV, ale o Ministerstvu zdravotnictví, kdy by ty internetové stránky spravovalo pouze jako státní, objektivní a myslím si, že, znovu to říkám, i odborně zdatná organizace, a to je Ministerstvo zdravotnictví. To znamená, v tom druhém návrhu vůbec nehovořím o žádných neziskových ani jiných organizacích.

A ještě tedy vaším prostřednictvím jedna malá poznámka ke kolegyni Šebelové. Samozřejmě jako pro ženy, které chtějí mít dítě a mají nějaký zdravotní problém - a bohužel nám těchto žen stále narůstá - je to velký stres a velká životní bolest, ale troufnu si (Předsedající: Čas.) říct, že to, že uvidí na krabičce www.ministerstvozdravotnictvi.cz, (Předsedající: Váš čas.) že pro ně nebude takový stres, jak když potkají maminku s dvojčátky v kočárku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní pan poslanec Martin Dlouhý, potom pan poslanec Kamal Farhan, faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Já děkuju za slovo. Já jsem byl nejdřív strašně rád, že se ten podobný návrh stáhl, a já si myslím, že lidé opravdu mají dostat informace, můžou ho dostat na Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí bez téhle drobnosti. Ono to vypadá jako drobnost, ale už vidíte, že na sítích, podcastech a různé skupiny už nám začaly psát maily. Vy takhle jako odpálíte džina a může to skončit takovou tou velkou diskusí, že jo, která hýbala Amerikou pro volbu a pro život a podobně, a nebo jak (pro-life pro-choice?), jo, a já si myslím, že bude - já bych (nesrozumitelné) doporučoval, kdyby (že?) bylo dobré to stáhnout. Takhle ono to jako vypadá dobře, já neříkám, že to je špatně, ale vidím, co se za posledních 10 dní nebo jak dlouho to tam viselo, jak se aktivizují různé skupiny, a já se bojím toho, že se tady potkáme na třetím čtení toho zákona a budeme řešit jen tohle, i když je to takhle prťavá věc - a všechny ty zákony nakonec tady zablokujeme a nebude nic, kvůli malé vlastně (jedné?) věci, kterou bychom mohli řešit, protože Ministerstvo zdravotnictví - nic mu nebrání, aby ty stránky tam udělalo.

Já opravdu na vás apeluji, prostřednictvím předsedajícího, zda si to nerozmyslet. Jako vstřícný krok je tady můj návrh, který by taky asi neprošel. Je taky kontroverzní, protože v každé straně je nějaké takové zdravotnické lobby. Když se k tomu nepřihlásíte v podrobné diskusi, tak slibuji, že se taky nepřihlásím ke svému návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vypnu časomíru. Nyní pan poslanec Kamal Farhan a potom paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já už jsem toho řekl dost, tak jsem si myslel, že nebudu vystupovat. Na druhou stranu mně to nedá. Já bych tenhle návrh samozřejmě nemohl podpořit. Na druhou stranu si myslím, že Ministerstvo zdravotnictví už má spoustu jiných úkolů. Má toho víc než dost a přidělávat mu tímto další práci si neumím představit. Ale teďka bych to neodlehčoval. Ale co si umím představit, je, že na ministerstvo, i když tam nebudete mít neziskovky a další jiné organizace, zase někdo přijde, napíše vyhlášku a rozdělí to normálně patřičným neziskovkám. To je cíl tohoto skrytého pozměňovacího návrhu a myslím si, že ho vůbec nemůžeme podporovat. Takže za mě vůbec. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, musím říci, že tento návrh, byť si velmi vážím své kolegyně, paní doktorky, nepovažuji za šťastný z jednoho prostého důvodu. Za prvé. Dávat úkoly tímto způsobem ministerstvu - teď nechci bagatelizovat vůbec nic - ale máme také testy na CRP a také bychom mohli tvrdit, že tam musí být k tomu zřízena nějaká zvláštní stránka, což by asi vyvolalo tady úsměv. Není možné.

Na druhou stranu se domnívám, že edukace obecně je poměrně široká. Není opět nic proti ničemu, kdyby se ministerstvo rozhodlo a dalo tam nějaký další materiál, tak je samozřejmě kdykoliv k dispozici. Ale rovnou předpisovat, jakým způsobem se mají ti lidé chovat, mi nepřipadne úplně správné. Myslím si, že každý je dostatečně znalý a zodpovědný - do jisté míry tedy - za svůj další osud, to také, a těch informací na toto téma je skutečně hodně.

V minulém volebním období sem docházely mnohé neziskovky ve snaze prodrat podobné změny pozměňovacích návrhů. Proto, byť je mi to velmi líto, ale musím říci, že to nevidím úplně dobře, protože jejich důvody byly bohužel velmi ekonomické, a já bych byla nerada, aby toto se stalo také jedním z toho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Kuchař s faktickou poznámkou, prosím.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu asi kratší. Mě mrzí, že to paní kolegyně znovu nahrála, protože jak já, tak paní předsedkyně zdravotního výboru, jsme se distancovali od tohoto původního pozměňovacího návrhu. To z jednoho prostého důvodu, protože to pozadí prostě není tak úplně křišťálové, jako si myslíme. Mrzí mě to osobně, a to velmi. Já jenom apeluji, abychom se i přesto věnovali problematice v podstatě těch vyvolávaných porodů, protože si myslím, že jsme velmi bohatý stát na to, aby se u nás rozhodovaly ženy z ekonomických nebo ze sociálních důvodů, že ukončí těhotenství.

Takže poprosím, abychom tohleto téma zachovali spíš tedy jako záležitosti MPSV nebo i Ministerstva zdravotnictví, nikoliv však na formě neziskových organizací. Byl bych rád, protože samozřejmě je velmi stresující, aby v momentě, kdy by žena věděla, že se stane samoživitelkou, a šla by v podstatě ze své výplaty na mateřskou a tím spadla vlastně do sociální sféry. Tak to je vlastně jedno z hlavních rozhodnutí u mnoha žen. Tady to si myslím, že Česká republika si nezaslouží a měla by vytvořit v podstatě program, aby vůbec nemusely takovéto dámy na sociální úřad chodit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka není přihlášena, takže budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla, potom paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, paní poslankyně Karla Maříková a další. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych se tady taky vyjádřil k tomuto základnímu zákonu, který rozhoduje o financování zdravotnictví. On tento zákon prodělal od roku 1997, od svého vzniku, už desítky novel. V současné době taky tato novela má 290 bodů a zasahuje do mnoha oblastí. Je otázkou, jestli by nebylo vhodnější skutečně vypracovat, předložit, úplně nový zákon.

Já se zmíním pouze o dvou takových bodech, které mě nejvíce nějak hnuly žlučí, protože kolega Farhan, vaším prostřednictvím, rozebral skutečně ten zákon celkem podrobně, nebo lépe řečeno způsobem, který jsem měl připravený já na minimálně tři čtvrtě hodiny. Čili se zmíním jenom o dvou věcech. O stěžejním návrhu o změnovém fondovém hospodaření zdravotních pojišťoven, které ruší a rozpouští ten rezervní fond, ve kterém dnes mají zdravotní pojišťovny minimálně 1,5 procenta pro případy hromadných neštěstí a onemocnění, přírodních katastrof a tak dál.

Místo toho má vzniknout fond obecně prospěšných činností ve výši půl procenta, což činí zhruba 2,5 miliardy, jak už tady bylo řečeno. Z něho mají jít prostředky - to je to, proč já o tom tady mluvím - na průběžné financování rezidenčních míst předatestačního vzdělávání mladých lékařů a zdravotníků a podporu pacientských organizací. Současně také pro spolufinancování ÚZIS, což je víceméně státní organizace. Jde o zjevnou snahu financovat správní činnosti, které jsou dosud placeny ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví, na úkor zdravotního pojištění, které si všichni hradíme a platíme právě na hrazení zdravotních služeb.

Pozměňovací návrh podepsaný předsedkyní zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny a ministrem zdravotnictví Válkem je druhý bod, který mě trošičku vadí.  Sice ta navrhovaná úprava zákona 40 do osnov veřejného zdravotního pojištění zachovává nároky pojištěnců na garantované standardy zdravotních služeb, které mají být pojištěncům hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Návrh umožňuje, aby zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění nehrazené, i zdravotní a další služby, které na přání pojištěnce překročí rozsah hrazených služeb, byly v rozsahu překračujícím úhradu z veřejného zdravotního pojištění pojištěnci poskytnuté za přímou úhradu.

Původní znění: Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto uhrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. V ministrem Válkem podepsaném pozměňovacím návrhu je nyní taková nepatrná změna. Budu citovat: Poskytovatel péče nemůže požadovat úhradu za služby poskytnuté v rozsahu, v němž jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Což znamená, že ve skutečnosti jde o zásadní změnu, přelomovou změnu, kterou nevím, jestli si mnozí z vás možná ani neuvědomují, že jde vlastně o zrušení paragrafu takzvaně poslankyně Fischerové, který bránil rozdělení zdravotní péče na ty, co na kvalitní péči mají peníze, a na ty, co peníze nemají. Proto jim bude poskytnuta ta nejlacinější, čili obvykle obsoletní zdravotní péče hrazená zdravotní pojišťovnou.

Oponenti budou tvrdit, že vyjmenovaná hrazená péče je stejná jako dřív, že se nic nemění a tak dál. Pravda je ale taková, že to dopadne tak, že v každé novele tohoto zákona bude seznam hrazených výkonů menší, menší a ještě menší. Jako to dopadlo již ve stomatologii, kde v devadesátých letech bylo hrazeno ze zdravotního pojištění 93 procent výkonů a dnes je to zhruba 22 procent výkonů. Zbytek hradí jako spoluúčast pacient.

Přímé platby ve zdravotnictví jsou omezeny, ale pravidla jsou záměrně roztroušena v různých zákonech a jasná vodítka chybějí. Pacient pak stojí před rozhodnutím, zda být ošetřen a zaplatit, nebo riskovat, že nebude ošetřen, a následně se prodírat právní džunglí a pravidly stížnostních agend.

Chtěl bych vyzvat pana ministra Válka, proč tuto změnu podepsal ve formě pozměňovacího návrhu a nezapracoval ji do vlastní novely zákona, aby mohla projít klasickým připomínkovým řízením. Očekávám jednoznačné vyjádření, pane ministře. Děkuji za pozornost.

 

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych zde přednesla a odůvodnila dva pozměňovací návrhy k tomuto tisku. Jeden je uveden pod číslem sněmovního dokumentu 6087. Je to takový víceméně technický pozměňovací návrh, který umožňuje vojákům po ukončení činné služby nebo po skončení studia na vojenské škole zvolit si zdravotní pojišťovnu podle svého uvážení. Současná úprava je taková, že jsou po skončení této služby automaticky převedeni k pojišťovně, u které byli před nástupem do služby nebo na vojenskou školu, takže teďka se jim dává tímto pozměňovacím návrhem možnost do tří měsíců po ukončení si zvolit pojišťovnu a vždy k prvnímu v měsíci se můžou přehlásit. Takže to je takový, řekla bych, nekonfliktní pozměňovací návrh a doufám, že bude mít vaši podporu.

Druhý pozměňovací návrh je uveden pod číslem 6086 a je to už tady mým předřečníkem zmiňovaná volba pacienta. Už jste tady slyšeli ten základ, takže já to s dovolením nebudu opakovat. Nicméně musím říct, že se opravdu jedná o čistě propacientský návrh, a to z toho důvodu, že v současné době, když si chce někdo připlatit za nějaký materiál nebo za službu nad rámec toho, co je hrazeno zdravotním pojištění, tak musí automaticky uhradit celý výkon. To znamená, že ten pacient vlastně je diskriminován. On platí zdravotní pojištění, nicméně pokud si chce připlatit, tak mu není umožněno, aby doplatil jenom rozdíl, ale musí si zaplatit celý výkon. Tohle by měl tenhle pozměňovací návrh vyřešit.

Ale není pravda, jak tady bylo řečeno, že bude pojišťovnou hrazena ta nejlevnější varianta. Tam je vysloveně uvedeno, že lékař musí stanovit individuální plán léčebný, ve kterém bude v souladu s nejnovějšími poznatky postupováno, a tu nejvhodnější variantu pro toho pacienta vybere, to znamená, že nemůže, nemůže vybrat tu nejlevnější variantu, pokud není pro toho pacienta vhodná. A bude to muset být uvedené v té dokumentaci. To znamená, že pokud jsou dvě srovnatelné varianty a ten pacient si může - my ho v podstatě zatáhneme do toho procesu rozhodování, my mu dáme možnost volby - on si může vybrat, kterou ze srovnatelných variant si vybere, a jednu třeba bude hradit pojišťovna, druhou ne. A on zaplatí jenom ten rozdíl, ne celou částku. To je podstata toho návrhu. Takže opravdu nám nepodsouvejte tady, že se jedná o dvojí péči, to rozhodně tady není na denním pořádku.

Myslím, že to není v rozporu ani s čl. 31 Listiny základních práv a svobod, že všichni tu péči budou mít i nadále dostupnou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Karla Maříková. (Námitka z pléna, faktická.) Děkuji, pan poslanec Jan Síla. Děkuji vám za upozornění. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych chtěl oslovit paní kolegyni, vaším prostřednictvím, že se nejednalo o nepravdivou informaci. Vy to dobře víte, zrovna tak, jak to vím já, že tento zákon, ta Fischerova pojistka, ten zákon, paragraf Fischerové, ten vlastně jistil už od roku 2012, aby nemohlo ODS privatizovat zdravotnictví. To je celý problém. Vždyť vám se daří tady touto novelou zrušit paragraf Fischerové. To znamená, zdravotní pojišťovna bude hradit jen to nejlevnější, co vůbec může hradit. Všecko ostatní si budou hradit lidé sami. Ale pozor, jenom ti, co na to mají. A když se podíváme do zahraničí, kde je zdravotní péče mnohonásobně dražší jak u nás, tak to znamená, že na to uhradit tu takzvanou, jak vy říkáte, nadstandardní péči bude mít málokdo, lépe řečeno, bude mít těch vašich 10 - 15 procent obyvatel. To je jedna věc.

Druhá věc. Já bych se vás chtěl zeptat, když už tady mám slovo, kolik mám ještě - minutu, kdo bude určovat v té zdravotní pojišťovně, který ten výkon bude ještě hrazen pojišťovnou, a který nebude hrazen pojišťovnou? To bych rád slyšel od vás, to rozdělení, co to vlastně je? Protože tím vy vlastně se dostáváte do té problematiky řešení standardu a nadstandardu. Tady tuto problematiku řeší, dokonce ji řešila ve Spojených státech i Hillary, manželka prezidenta Clintona, a nechala si zpracovat odbornou studii, když chtěla nechat vypracovat standardní zdravotnické výkony, které by hradily pojišťovny. Ale bohužel když zjistila, že to je seznam metr vysoký papírů prakticky obsahujících celou medicínu, tak to zrušila a nic takového dál nepokračovalo. A zajímalo by mě, jak vy budete určovat, co je standard, a co je nadstandard? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a určitě byste to chtěl od paní poslankyně slyšet mým prostřednictvím. (S úsměvem.) Tak prosím, paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak vyšlo to úplně náhodou, nebyl to záměr, že vystupuji po mé předřečnici a vystupuji k jejímu pozměňovacímu návrhu. A musím říct, že není to myšleno nijak zle, ale mě velmi mrzí, že tento pozměňovací návrh, který komercializuje zdravotnictví, předkládá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a předsedkyně zdravotního výboru - oba lékaři. Ten pozměňovací návrh absolutně mění tvář našeho zdravotnictví, takovou, jaká je, a nějak musím na to reagovat, nepodsouváme to, že jde o jakési nadstandardy. Ty nůžky se začnou rozevírat, ten standard se začne snižovat a posouvat a samozřejmě lidé si budou muset připlácet více a více.

Tento návrh prostě umožňuje komercializaci zdravotnictví, řekněme to tak, jak to je, což v praxi znamená, že pacienti si budou moci připlácet za lepší zdravotní péči nebo materiál.

Na první pohled se takový krok může zdát jako rozšíření možnosti pro pacienty, tak, jak to má má předřečnice sice řekla, a jako takový způsob, jak zvýšit kvalitu péče pro ty, kteří si to mohou dovolit. Nicméně je nesmírně důležité čelit těmto změnám s pečlivým uvážením a také se podívat na to, jaké to bude mít důsledky.

Abychom mohli plně pochopit a posoudit tento návrh, musíme se podívat na zásadní principy, na kterých by měl stát náš zdravotní systém a na kterých je postaven. Zdravotnictví by mělo být založeno na rovnosti, dostupnosti a kvalitě pro všechny občany bez ohledu na to, jaká je jejich finanční situace. Každý člověk má právo na důstojnou zdravotní péči a nemělo by se to měnit jen proto, že někteří lidé si prostě mohou dovolit více než jiní. Komercializace zdravotnictví a zavádění v uvozovkách takzvaných nadstandardů nese s sebou riziko prohlubování nerovnosti ve společnosti. Může dojít k tomu, že se vytvoří dvě rozdílné úrovně, zdravotní péče. Jedna, která bude dostupná všem, což bude nějaký standard, ale s nižší kvalitou, a druhá kvalitnější, dostupná pouze těm, kteří si to prostě finančně můžou dovolit. To by vedlo k segregaci ve zdravotní péči, což je v rozporu se základními principy solidarity a spravedlnosti, které by měly být pilířem našeho zdravotního systému.

Musíme si taky položit otázku, zda tento návrh skutečně slouží zájmu pacientů, nebo zda je spíše ve prospěch komerčních subjektů, které chtějí vydělat na lidském zdraví. Zdravotnictví, prosím vás, není trh, nejde přece o nakupování zboží. Jde o zajištění základního práva na zdraví a důstojnost. Návrh komercializace dává přednost zisku před potřebami lidí a může vést k tomu, že se stane pouhým obchodním artiklem.

Musíme pečlivě přemýšlet o dlouhodobých důsledcích, které by takové změny mohly přinést. Je podstatné hájit zdravotnický systém, který je dostupný, kvalitní a spravedlivý pro všechny. Společnost, která se zavazuje k solidaritě a spravedlnosti, se nikdy nesmí vydat cestou, která by vedla k diskriminaci těch, kteří si nemohou dovolit připlácet za lepší zdravotní péči.

Apeluji na všechny, kteří jsou v této Sněmovně, a vystoupím určitě i ve třetím čtení, pokud se paní poslankyně také v podrobné rozpravě přihlásí ke svému pozměňovacímu návrhu, aby zvážili, jaký typ zdravotnictví si přejeme pro naši budoucnost, jakou společnost chceme skutečně budovat. Jestli společnost, která staví na solidaritě a vzájemném partnerství, nebo společnost, kde je vše zmíněné a nahrazeno chamtivostí a nerovností. Myslím, že odpověď je zcela jasná.

Zdravotnictví by mělo zůstat veřejnou službou, jejímž cílem je pečovat o zdraví všech občanů, nikoliv podporovat výhody jen těch, kteří si to mohou dovolit. Zdravotní péče, která je kvalitní a dostupná pro všechny, je základem zdravé a silné společnosti. Nenechme si to vzít, co jsme v našem zdravotnictví dosáhli, a neusnadňujme cestu k tomu, která by mohla mít nevratné důsledky pro nás pro všechny, protože jakmile tohle jednou schválíme, tak cesty zpět nejde, protože jak jde o peníze, tak se ty hranice začnou naopak posouvat. Naše zdraví a budoucnost a náš zdravotnický systém závisí pouze na nás.

Pacienti ať si připlatí za lepší toaletní papír, lepší jídlo, jednolůžkový pokoj, já proti tomu nic nemám, ale to, jakou mají léčbu, jaký materiál, to má přece rozhodovat lékař na základě jejich zdravotního stavu a měl by vybrat vždy tu nejlepší možnost, kterou budou mít, a nemá o tom rozhodovat to, jak kdo má naditou peněženku. Omluvte mě, ale to vy tady přesně zavádíte. To, že si někdo bude moci za něco připlácet, že to bude mít lepší? Přece člověk by měl dostat to nejlepší! Proto se ta medicína vyvíjí a proto má mít tu možnost, aby dostal co nejlepší zdravotní péči, protože jen zdravý člověk přece může pracovat a může platit daně. A nemělo by to být rozděleno tak, že si tu nejlepší péči může dovolit jen ten, kdo má peníze! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne. Přebrala jsem řízení schůze a budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Martina Dlouhého. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Dlouhý: A já tedy velice nerad poslouchám, že jde o komercializaci. To si myslím, že ne. Jestli naše vláda někdy nazývána třeba středopravicová nebo pravicová, tak pan ministr tedy úplně selhává, protože on rozšiřuje možnosti, že to, co bylo zadarmo, tak je ještě toho víc zadarmo. Například udělal tu elektronizaci limitů na léky, což znamená, že lidé to teď už neplatí, pak to dostali zpátky, ale už to rovnou je v elektronickém systému a jim ty peníze zůstanou hned. To znamená, že spoluúčast se zmenšila.

Potom tady rozšiřuje pojištění, to znamená, že zavádí, že to, co nebylo hrazeno, už teď bude hrazeno. Čili také nevím, jak to přispívá komercionalizaci. A vždyť tento systém máme. Týká se podle mě hned několika částí zdravotnictví. Vždyť si vzpomeňte, jak jsou hrazeny léky. Hrazeny léky jsou tak, že vezmeme tu ATC skupinu, vybereme ten nejlevnější lék, ten je plně hrazený a ty ostatní, které jsou dražší, tak přijdete do lékárny a zaplatíte ten rozdíl. Tady je vlastně navrhováno úplně to stejné. Pokud říkáte, že tohle je špatně, pak tedy musím ještě - mám čas - podat nový pozměňovací návrh, kde řeknu: hradíme pouze nejlevnější léky a tam, kde doplácíme, tak tam je tedy ta komercionalizace, takže ty na léky, na které se doplácí, tak vyhodíme z toho zdravotního pojištění úplně, a pak to bude stejné, jako je to teď tady v těch službách, protože v lécích je to teď tak, že platí ten rozdíl. A tento návrh se svým způsobem snaží vlastně tu situaci narovnat, protože kdybychom tohle udělali v lécích, to by nás hnali lidé! To by bylo ohrožení zdravotní péče pro obyvatele! (Předsedající: Čas!) Je to přesně naopak! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla reagovat na svého předřečníka, prostřednictvím vás. Tak já jsem velmi ráda, že jste teď přiznal, že to bude tak, že bude nějaký standard, tak jak je to u těch léků, a pak bude nějaký nadstandard, za který si budeme připlácet. Vy jste to tady vlastně řekl. A pokud ano, pokud si za něco lepšího mám platit, pak je to komercializace, pokud do toho taháte samozřejmě nějaký komerční trh, že za to bude muset ten pacient připlácet. Ale vy jste to tady sám přiznal na těch lécích.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Tom Philipp. Toho tady nevidím. (Sedí u stolku zpravodajů.) Omlouvám se, že jsem vás přehlédla, pane poslanče. Říkala jsem si, že by bylo divné, kdybyste chyběl u tohoto tématu. Tak prosím, máte slovo... (S faktickou poznámkou je přihlášen poslanec Síla.) Ale vy jste se, pane... Omlouvám se, než vám udělím slovo, vysvětlím. Pan poslanec Síla se přihlásil již poté, co jsem oslovila pana poslance Philippa. (Dává přednost poslanci Sílovi.) Dáte přednost faktické poznámce. Prosím, pane poslanče. Děkuji vám. Prosím, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuju za slovo. Děkuju, že jste mi dal přednost. Já bych chtěl jenom doplnil kolegyni Maříkovou, co se týká toho rozdělení na ty standardy a nadstandardy. Ta komercionalizace a privatizace zdravotnictví tady probíhá už od devadesátých let, kdy nastoupila na Ministerstvo zdravotnictví skupina lidí, kteří byli vyškoleni v Americe, na zdravotnictví nebo na školách, které je učily ekonomii v americkém systému. Přišli na ministerstvo už devadesátých letech. A když se dostal k moci ministr Julínek, tak s tím začal. Začal podobnými zákony a podobnými novelami a tak dál, které současné době prosazujete vy, vaše vláda. Byste odstranění (?) kvůli třiceti korunám poplatků regulačních, kterými jste chtěli začít privatizovat zdravotnictví. Následně se dostala k moci sociální demokracie, která to všecko zrušila. Vyhrála volby na to. Teď jste zase u moci a děláte to samé, co jste dělali v devadesátých letech po tom, co dělal Julínek, a děláte totéž. Snažíte se komercionalizovat zdravotnictví. Nic víc a nic míň. Já se hrozím jenom toho, abychom došli k tomu, co se děje ve Spojených státech, kde je 32 milionů lidí v exekucích a v platební neschopnosti pro nezaplacené zdravotní služby. A to vy tu chcete zavést! Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Tom Philipp, připraví se pan poslanec Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Prostřednictvím paní předsedající, vážený pane kolego Sílo, určitě se nesnažíme jakýmkoliv způsobem tedy kohokoliv uvrhnout do nějakých exekucí. Snažíme se naše zdravotnictví vést, jak nejlépe to jde, a to budu prezentovat třeba na dalších pozměňovacích návrzích k této jinak zdařilé novelizaci zákona 48.

Tak. První pozměňovací návrh, který jsem načetl, je návrh pod číslem 6098. Dovolte mi, abych vám ho tedy představil. Je to pozměňovací návrh Toma Philippa a Michaely Šebelové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tento návrh se týká financování pacientských organizací a usiluje o zajištění transparentních a jasně definovaných pravidel pro poskytování příspěvků z fondu obecně prospěšných činností zdravotních pojišťoven. Je to ten nový fond, který je touto novelizací zaváděn.

V současné době vládní návrh zavádí tento nový nástroj financování pacientských organizací, avšak ten návrh neobsahuje detailní mechanismus pro stanovení podmínek jeho použití. Proto jsme se rozhodli s kolegyní Šebelovou, že se pokusíme vnést do těch možných případných nejasností trochu světla, a připravili jsme tedy návrh, který výslovně zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která stanoví podmínky, způsob určení výše a účel poskytování příspěvku. Tím si myslíme, že to povede k transparentním pravidlům, rovnému zacházení, k funkčnosti toho systému. Prosím tedy o podporu, protože pacientské organizace jsou pro pacienty klíčové, protože právě tyto organizace jim pomáhají. Pomáhají jim hájit jejich zájmy, pomáhají řešit třeba nejasnosti v tom zdravotnickém systému těm pacientům, kteří nově onemocní nějakou chorobou, tak vlastně tu cestu nějakým způsobem ukážou, jak se v tom systému pohybovat. Žádám vás proto o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Tak. To je první pozměňovací návrh.

A mám tu ještě druhý pozměňovací návrh, a to je pozměňovací návrh 6128. Je to pozměňovací návrh poslanců Toma Philippa, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Michaely Šebelové, Róberta Telekyho, Věry Adámkové a Jana Kuchaře. Je to opět návrh, který je k novelizaci zákona 48, to znamená tisku 849. Cílem navrhované změny je odstranit současné právní nejasnosti a zajistit rovné podmínky pro hospodaření zdravotních pojišťoven s jejich finančními prostředky, zejména ve vztahu k jejich dceřiným společnostem. Stávající legislativní úprava výslovně neumožňuje zdravotním pojišťovnám použít finanční prostředky na navýšení základního fondu komerčních pojišťoven, těch dcer, v nichž mají majetkovou účast. Tato právní bariéra vytváří nerovné postavení těchto pojišťoven oproti jiným subjektům na trhu, které při hospodaření se základním kapitálem takové omezení nemají.

Navrhovaná úprava umožňuje využití prostředků provozního fondu pro financování výdajů souvisejících s majetkovou účastí zdravotních pojišťoven v komerčních pojišťovnách, tedy navýšení základního fondu, pokud je to nezbytně potřebné. Neohrozí prostředky určené pro úhradu zdravotní péče pojištěncům, protože provozní fond slouží jiným účelům než právě k úhradě zdravotní péče. Navrhovaná změna pouze zpřesňuje pravidla hospodaření zdravotních pojišťoven, aby odpovídala jejich reálným potřebám a současné ekonomické realitě.

Poprosím vás též o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za vaši pozornost a těším se na diskusi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě pan poslanec Ivan Bartoš, a toho tady skutečně nevidím, je to tak? Dáváme ho nakonec. A dále je přihlášena paní místopředsedkyně Olga Richterová, ta je omluvena, a nyní paní poslankyně Helena Válková je přihlášena.

A než jí udělím slovo, přečtu omluvy - omlouvá se Pekarová Adamová Markéta od 16.15 zdravotní důvody, Babiš Andrej od 15 hodin pracovní důvody, Babišová Andrea od 15 hodin zdravotní důvody, Bartoš Ivan od 11.40 do 15 a od 17 hodin pracovní důvody, Lubomír Brož od 15 do 16.30 pracovní důvody, Dlask Marcel od 17 hodin zdravotní důvody, Dražilová Lenka od 16 hodin pracovní důvody, Heller Šimon od 15 hodin pracovní důvody, Kocmanová Klára od 15 hodin do 16.30 zdravotní důvody, Kohoutek Tomáš od 15 hodin pracovní důvody, Kolovratník Martin od 16 hodin rodinné důvody, Oulehlová Renata od 16 hodin pracovní důvody, Richter Jan od 15 hodin pracovní důvody a Vích Radovan od 17 hodin do 20 hodin z pracovních důvodů se omlouvá. Toliko omluvy.

Já děkuji, paní poslankyně, za trpělivost a máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, paní místopředsedkyně. Doufám, že tentokrát budeme hovořit o problematice, na které se všichni shodneme, že je třeba ji upravit.

Není to přílepek, je to nicméně nový novelizační bod, je to změna zákona číslo 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.

Abych to shrnula, prodlužuje se lhůta k žádostem o podání o takové odškodnění o dva roky, čili ze tří let na pět let. A jak víte, byly tady určité peripetie, když já jsem podala návrh novely toho zákona, nicméně to by muselo být projednané v delším legislativním procesu a jsme už dosti daleko v tom svém volebním období, abychom měli jistotu, že by se to zvládlo.

Pak paní poslankyně Decroix, která mě požádala, abych to dneska načetla, my jsme to podali obě dvě společně, podala svůj návrh v rámci ale opravdu ryzího přílepku, tuším v zákoníku práce, a tam jsme se domluvili, aby náhodou to neskončilo u Ústavního soudu, že tedy také se k tomu nepřihlásí, a společně jsme připravili, a už bych řekla, že jsme ho i relativně precizně formulovali, samozřejmě s pomocí legislativců, nový novelizační bod, který už vychází z judikatury i z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který shledal, že je tady určitá disproporce mezi tím, jak postupovalo Ministerstvo zdravotnictví, a tím, jak to měl na mysli zákonodárce.

Že není možné vycházet pouze, nebo zejména, ze zdravotnické dokumentace, která už teda byla také v řadě případů skartována a že je třeba přihlédnout a dát význam a důležitost i jiným, například svědectvím osob, které mohly k tomu, k té události, která se v minulosti odehrála, se vyjádřit relevantním způsobem.

Neznamená to, že každý, kdo se přihlásí, dostane odškodnění, musí to být doložené, s tím zákon i počítá. Nicméně se tam trošku v tom rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který jsem podrobně četla, myslím si, že docela jasné, je to vlastně instrukce pro Ministerstvo zdravotnictví, takže předpokládám, že pan ministr zdravotnictví, pan ministr Válek, podpoří ten náš novelizační bod, snahu napravit tu situaci. Protože on tam vyloženě ukazuje vodítko vyhodnocení všech těch důkazů, které budou předloženy v komplexu, nikoliv tedy zdůraznění jenom jednoho z nich. A vede i k tomu, to jeho rozhodnutí, že Ministerstvo zdravotnictví přehodnocuje, a myslím si, troufnu si říct, už částečně i přehodnotilo ten svůj přístup k vyřizování žádostí. A samozřejmě by bylo nespravedlivé, kdybychom potom tu lhůtu, která uplynula k 31. prosinci 2024, nespravedlivě skončili, aniž by ty, které se nedomohly svého práva právě z důvodu té, řeknu, intenzivního restriktivního výkladu zákona, tak aby ten svůj nárok uplatnit nemohly. Takže když to řeknu v kostce jednou větou, prodlužuje se lhůta o dva roky.

Myslím si, že ten zákon je i z hlediska účinnosti dobře zpracovaný, přihlásím se k němu, napsali jsme ho s paní poslankyní Decroix, je to pozměňovací návrh 6112 a jde nám o to, aby opravdu každá žena, která doloží, že jí byla v minulosti provedena nezákonným způsobem sterilizace, měla nárok na to, získat odškodnění. Děkuji vám za pozornost. A pak se k podrobné rozpravě ještě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Milan Brázda, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji, paní předsedající, já jsem Brázdil, ale to nevadí, ne Brázda.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, omlouvám se, samozřejmě.

 

Poslanec Milan Brázdil: V pohodě. Dobrý den, dámy a pánové. Já před vás předstupuji s takovouto informací. Nevím, jestli jste si všimli, ale v tomto zákoně, novele tedy, je předkládáno zrušení výběrových řízení na poskytovatele zdravotních služeb, ještě jednou.

Zatímco dnes na to, aby mohl někdo poskytovat zdravotní službu, musí projít výběrovým řízením, pak ta pojišťovna s ní uzavře, nebo ne, tak teď se to chce zrušit. Ptáte se, co to je za nesmysl? Kdo to tedy bude vybírat? Podle jakých kritérií? No, ten návrat právě do období porevoluce, Klondike? Kdo to teda bude vlastně posuzovat, jestli ten člověk to umí, ne že umí, a jestli má na to vzdělání a tak dále.

V současné době, když někdo chce poskytovat zdravotní službu, je vypsané výběrové řízení a krajské úřady... Ještě vám musím povědět, údajně to není jenom tak, že by se to někde vymyslelo, ale prý to hejtmani, hejtmani, ti minulí ještě před volbami, ti prý to chtěli. Ono je to moc práce a tak prý to zjednoduší, tak někteří hejtmani, někteří, já sám vím, že v Olomouckém kraji ba naopak, ti to chtěli zachovat, ale někteří hejtmani řekli my to nechceme, no tak ministerstvo nebo vláda přichází s tím, že jim pomůže. Ale dneska už se to dávno vyměnilo, ti lidé, ti hejtmani už jsou dneska jiní, zaplaťpánbůh, a oni náhle říkají ne, ne, zachovejme to.

O co jde tedy. Výběrové řízení probíhá tak, že účastníci jsou samozřejmě ti jednotliví zástupci pojišťoven, ale pak je tam kraj, pak je tam odborník, ten musí mít nesmírně vazbu na toho dotyčného, takže z druhé strany republiky, a pak je tam Česká lékařská komora.

Ten kraj hlídá to, jestli tam vůbec jsou splněné hygienické podmínky, jestli ty stavební podmínky, vůbec veškeré ty podmínky pro poskytování nebo pro ty stavební věci jsou v pořádku.

Dobrá, tak to dělá kraj. Další odborník hlídá to, aby ten dotyčný měl patřičné vzdělání, protože ony se ty odborné společnosti navzájem znají a vědí, jestli ten dotyčný by to zvládl, tak se vyjadřuje. Ano, dám, nedám hlas.

A pak je komora, která tam hlídá bezúhonnost, tu stavovskou část.

Na konci toho všeho vyjde někdo, kdo ze dvou vyhraje, ale to nic neznamená, vždyť pak je tam ta pojišťovna, ta je síťotvorná, a ona si řekne ano, tady potřebujeme my, dejme tomu VZP, tam nám chybí praktik, tak vezmeme ho, některá řekne zas, že ne. Jinými slovy, ale není to závazné. Ale asi jste porozuměli tomu, on prošel výběrovým řízením, který splňuje to, že pojišťovna ho nepotřebuje, nechce, dobře, tomu rozumím, a možná teď ne, ale splňuje. Jak to teď bude? Kdo to bude posuzovat? Podle čeho se bude jaksi posuzovat to, jestli může vůbec takový člověk poskytovat zdravotní péči?

A proto já v tom svém pozměňovacím návrhu vlastně jenom vracím to, co dnes je. Není to ideální, možná tam jsou nějaké chyby, ale dá se to kultivovat.

Takže vlastně ty paragrafy, které vláda v té novele vyhodila, tak já je tam jenom vracím znovu nazpátek ve svém pozměňovacím návrhu. Pak se k němu přihlásím. Ono to nějak funguje, ne úplně, dejme tomu, někde dokonale, ale funguje. A já bych chtěl, aby výběrka stále zůstala, ten člověk se prostě musí prokázat tím, že na to má po všech těch stránkách, které jsem teď uvedl.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, ještě jednou se omlouvám za to, že jsem zkomolila vaše jméno. Nyní je přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Klára Kocmanová, ale vidím zde faktickou poznámku. Prosím, pan poslanec Jiří Mašek. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já jenom zareaguji na kolegu Brázdila. Chtěl bych ho v tom podpořit, ten průběh těch výběrových řízení na poskytovatele zdravotní péče je zaběhnutý, funkční, a věřím, že budeme mít prostor na to, diskutovat o tom, proč je tady tento návrh, který to výrazně zjednodušuje a na druhou stranu dává veškerou rozhodovací pravomoc zdravotním pojišťovnám, protože při tom výběrovém řízení samozřejmě, byť nemusela ta smlouva být uzavřena, nemusela, tak ale ten průběh toho výběrového řízení obsahoval všechny ty parametry, o kterých tady můj ctěný kolega Brázdil mluvil, a jejich absence mně přijde příliš zjednodušující, a znovu říkám, dává veškerou pravomoc těm zdravotním pojišťovnám. Takhle mohl ten krajský úřad skutečně projevit i trochu toho svého vlivu na síťotvorného, na to, kde skutečně ta zdravotní péče je potřeba. Tento přístup mi připadá, ten nový, příliš komerční. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní tedy do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem tu bohužel nemohla být úplně na úvod rozpravy, byla jsem řádně omluvená, tak se opravdu jenom krátce vyjádřím k té debatě, která tady proběhla, k těm těhotenským testům, k těm pozměňovacím návrhům kolegyně Bělohlávkové, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Já myslím, že je potřeba si říct, že v tuhle chvíli neexistuje žádné státem zřizované poradenství, kde by těhotné ženy vlastně mohly dostat objektivní informace, takže i kdyby prošel ten druhý návrh, který tady paní kolegyně načetla, kde tu organizaci na těhotenském testu by určovalo Ministerstvo zdravotnictví, tak stejně bude vybírat někde z neziskového sektoru, což by znamenalo, že pod pokutou 2 miliony korun my bychom v podstatě dělali reklamu nějaké neziskovce nebo nějakému hnutí na obalech těhotenských testů. Já si myslím, že to není úplně nejšťastnější, a připojuju se k apelu k mým předřečníkům a předřečnicím, abychom tento návrh nepodpořili.

Pokud by něco dávalo smysl, pokud bychom chtěli podpořit ženy v těhotenství, tak si myslím, že samo Ministerstvo zdravotnictví může například na národním zdravotnickém informačním portálu zřídit nějakou webovou stránku při tady této webovce, nějakou záložku, kde by byly objektivní informace státem garantované směrem k těhotným ženám, ale opravdu nemusíme dávat odkazy na těhotenské testy.

No, a pokud chceme pomoci ženám v těhotenství nebo třeba těsně po porodu, tak k tomu míří pozměňovací návrh, který podáváme společně s kolegyní Olgou Richterovou, Jakubem Michálkem, Ivanem Bartošem a který se věnuje tomu, že v podstatě dnes většina žen už z porodnice odchází třetí nebo čtvrtý den po porodu, někdy i dříve, a nemají dostatečnou podporu. A podle statistik až 20 % žen má potíže s kojením, čtvrtina z nich rodí s císařským řezem a potřebuje mít nějakou specifickou péči. K tomu se často přidávají třeba i psychické obtíže, poporodní deprese, které postihují až 10 % žen. A přestože je běžná praxe taková, že se matkám doporučí kontrola až po šestinedělí, tak mezitím mohou nastat nějaké komplikace a pak si musí shánět pomoc aktivně samy. A při takových komplikacích potom můžou vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky být nepostradatelnou součástí a zároveň i úlevou zdravotnímu systému, protože nějaké rychlejší řešení poporodních komplikací právě skrze vysokoškolsky vzdělané poporodní asistentky by mohlo vést k méně zbytečným návštěvám lékařů, méně hospitalizacím a více času a většímu klidu právě s rodinou.

Takže k tomu míří tento pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 5949, který má za cíl zjednodušit úhrady péče porodních asistentek z veřejného zdravotního pojištění.

Já věřím, že to je docela zásadní krok ke zlepšení dostupnosti a kvality poporodní péče v České republice.

A v tom mám ještě jeden pozměňovací návrh, a ten se zaměřuje úplně na jinou věc, totiž na transparentnost hospodaření dceřiných společností zdravotních pojišťoven. V podstatě jde o to, aby se zajistil maximální veřejný dohled nad prostředky, které z veřejného zdravotního pojištění pocházejí. Ty mají být využívány transparentně, odpovědně, v souladu se zásadami dobré správy. A ty dceřiné společnosti, v nich mají pojišťovny většinový podíl, hospodaří s prostředky, které jsou ve své podstatě financovány z veřejného zdravotního pojištění, a z toho důvodu je naprosto nezbytné, aby tyhle společnosti podléhaly stejným pravidlům transparentnosti jako jejich mateřské společnosti.

Takže návrh, který najdete pod číslem sněmovního dokumentu 6111 a který předkládám jménem svým, ale taky jménem kolegy Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a Olgy Richterové, stanovuje následující povinnosti: za prvé uveřejňovat všechny smlouvy v registru smluv podle zákona o registru smluv. Tenhle krok má zabránit netransparentnímu přidělování zakázek a jiným formám nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Za druhé postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu s pravidly, která zaručují rovné podmínky pro všechny účastníky. Za třetí zveřejňovat výroční zprávy o své činnosti, což umožní veřejnosti a dozorovým orgánům lépe sledovat, jak jsou prostředky vynakládány. A za čtvrté poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, což může posílit veřejnou kontrolu nad činností těchto subjektů.

Všechny tyhle kroky můžou mít dost zásadní význam pro eliminaci rizika jednak netransparentního hospodaření, ale také to posílí veřejnou kontrolu a zamezí to obcházení pravidel transparentnosti a v podstatě skrze tyhle dceřiné společnosti, které se můžou stát nástrojem pro skrytí korupce nebo nějakých nekalých praktik.

Proč to za Piráty navrhujeme? Je to z toho důvodu, že i zástupci Pirátů ve správní radě VZP se opakovaně snažili získat informace o hospodaření a smlouvách pojišťovny VZP a tyhle informace jim pojišťovna opakovaně odmítla poskytnout nejen podle zákona o právu na informace, ale dokonce i jako členům správní rady VZP, to znamená kontrolního orgánu VZP.

A já myslím, že hospodaření firem, které jsou v majetku státu, má být kontrolované, má být pod veřejným dohledem. A z toho důvodu žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Olga Richterová je přihlášena do obecné rozpravy, nicméně je řádně omluvena, takže jí odmazávám. Nyní se hlásí z místa pan poslanec Kamal Farhan do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Už budu jenom stručný. Jsem chtěl upozornit ještě na jeden pozměňovací návrh, který je pana poslance Stanjury. Předpokládám, že bude někým uveden v podrobné rozpravě, ale tady jsem chtěl jenom upozornit na ten pozměňovací návrh. Jedná se o návrh, který ruší § 39h. To znamená, že v tuto chvíli, pokud zrušíme ten paragraf, tak se vracíme před orfanovou novelu. To je několik let zpátky, ještě se k tomu určitě vrátíme ve třetím čtení. V tuto chvíli se budou vykazovat léky, nemocnice je budou vykazovat v reálné podobě, to znamená, že vlastně přijdou o bonusy a peníze. Myslím si, že tento pozměňovací návrh je další ke snížení příjmu peněz, které budou nemocnice mít zpátky, to znamená, že vlastně je to další likvidace českých nemocnic a zdravotnictví, protože tento pozměňovací návrh vlastně i říká, že pokud vážení budete nakupovat efektivněji, tak se vlastně vůbec nic neděje, nemusíte šetřit. Je to takový socialistický návrh z pera Ministerstva financí. Už dneska tady máme ústavní žalobu na úhradovou vyhlášku, která je nevýhodná pro nemocnice a tohle je další likvidace malých nemocnic z pera této vlády. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji pane poslanče. Táži se, zda se Ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Ano, pan poslanec jako zpravodaj? Jako zpravodaj, prosím, máte slovo. Pan poslanec Tom Phillip.

 

Poslanec Tom Philipp: Dnešní odpoledne ještě jednou dobrý den. Bych se také chtěl k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjádřit a vymezit se k němu. Pan kolega přede mnou, prostřednictvím paní předsedající, to tak nějak naznačil, já bych to vzal trošku od píky. Tímto pozměňovacím návrhem se vracíme k praxi, která tu byla před lety, to již zmínil pan kolega. Před lety totiž zdravotní pojišťovny hradily ZULPy nebo biologickou léčbu v nákupních cenách. To vedlo k tomu, že nemocnice se snažily vyhnout zákonným povinnostem soutěží a místo toho, aby vyjednávaly ceny a získávaly nějaké nejlepší, tak se snažily o takové, které jim zajišťovaly zpětné bonusy. To samozřejmě bylo trnem v oku Ministerstvu zdravotnictví tehdy vedeném Vojtěchem Adamem, a tak samozřejmě pravděpodobně zkoumal, proč to tak dělají.

Ukázalo se, že nemocnice tímto způsobem postupovaly proto, protože při nákupu ZULP nesly náklady, které jim zdravotní pojišťovny nehradily, což znamenalo, že provozování této léčby bylo pro ně ztrátové. Proto Vojtěch Adam změnil zákon a vlastně zavedl to, že zdravotnická zařízení účtují v cenách takzvaných maximálních, to znamená cenách, které určil SÚKL pro úhradu těchto léků. Tato změna přinesla zásadní obrat a myslím, že k lepšímu. Soutěže se rozběhly naplno, začalo se dosahovat výrazně nižších cen a ukázalo se, že správně nastavená ekonomická motivace dokáže divy. Rozdíl mezi vysoutěženou cenou a úhradou od zdravotní pojišťovny zůstával v nemocnici, čili byla motivovaná a k tomu, aby soutěžila co nejlépe a samozřejmě ty finanční prostředky, pokud šly, a samozřejmě šly (nesrozumitelné) jinam, do kasy nemocnice, byly použity na další léčení, čili tak, jak měly být. Největším poraženým v této soutěži byly farmaceutické firmy, protože soutěžní tlak je v tuto chvíli nutí k tomu snižovat ceny a opravdu soutěžit mezi sebou.

Pojišťovny naopak profitují z toho, protože s nemocnicemi obvykle dohodnou určitý podíl na tom rozdílu mezi tou cenou, za kterou ta nemocnice kupuje a potom účtujete pojišťovně, takže ani pojišťovny nebyly zkráceny příliš. Takže na závěr. Původní systém vedl k tomu, že nemocnice měly s léky spojené náklady neuhrazeny nebo ne plně uhrazeny. Změna pravidel na úhradu podle získané ceny vedla k tomu, že soutěžily velmi poctivě a s maximálním nasazením, získaly tak motivaci soutěžit. To je to správné, co na tom systému oceňuji. Dnešní situace je podle mě tedy správná. Nemocnice šetří na nákupu a mohou z rozdílu těch finančních prostředků, které získají mezi tou cenou nákupní a tou cenou nebo tou úhradou, kterou požadují od pojišťovny, financovat další terapii ve svých zdravotnických zařízeních.

Pojišťovny se sice musí dohadovat o sdílení úspor, ale protože mají určitou hegemonii na tom trhu, tak jim to dohadování jde celkem dobře, takže je to i pro ně efektivnější. Farmaceutické firmy se musí přizpůsobit tržnímu tlaku a poskytovat konkurenceschopné ceny. Jsem přesvědčen o tom, že ten systém tak, jak je momentálně nastavený, je správný a jediné, co bych býval uvítal, (?) bylo, kdyby pan ministr Stanjura tam nechal původní návrh, který diskutoval mezi Ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, a to bylo soutěžení zdravotních pojišťoven těch jednotlivých léků. To si myslím, že by bylo něco, co by do toho mohlo přinést ještě další pozitivní dynamiku. Tento ovšem načten není.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku, ke které se přihlásil pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Jsem chtěl říct, že v tuto chvíli jsme vlastně s panem poslancem Phillipem zajedno. Si myslím, že ten původní systém je daleko lepší, je to pro nemocnice, vlastně ty nemocnice tím získávají další peníze. V tuto chvíli, i když je uváděno v pozměňovacím návrhu, že se jedná o systémové řešení, tak já to systémové řešení nevidím, je to zase další ubírání nemocnic a povede to k další likvidaci zdravotnických zařízení díky tomu, že jim zase tato vláda sebere peníze. A když si přečteme důvodovou zprávu, teď jsem si to nechal vytisknout, tak zdůvodněné je to tím, že má být odměňován poskytovatel za poskytování zdravotních služeb, s tím nelze než souhlasit, určitě má být poskytovatel odměňován za zdravotní služby, ale víte, že dneska poskytovatelé jsou nedostatečně odměňováni za zdravotní služby. Takže jsem rád, že i pan Tom Phillip z koalice s tímto návrhem není spokojen a jsem zvědavý, co na to bude říkat v budoucnu pan ministr.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji pane poslanče. Pan ministr se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tak já to nechci. Protože to je velmi odborná diskuse a pevně věřím, že proběhne intenzivní debata na zdravotním výboru nejenom o tomto, ale i ostatních pozměňovácích. Nemyslím si a nikdy jsem si to nemyslel, že centrální nákupy léků by bylo nějaké dobré řešení z toho prostého důvodu, že jednak hrozilo riziko, že se vysoutěží jeden lék v té skupině a pak se obtížně budou soutěžit i ostatní. A druhá věc. Musíme si na férovku přiznat, že žádná ze zdravotních pojišťoven nemá aparát, který by dokázal efektivně ty léky soutěžit, to je prostě realita. A ty nemocnice se naopak, velké nemocnice, protože se bavíme především o centrových lécích, naučily efektivně soutěžit. Jsem navíc udělal skupinu z obchodních náměstků přímo řízených organizací a i nepřímo řízených, i krajských a městských, je to heterogenní skupina různých poskytovatelů, a ti náměstci diskutují o tom, jak dělat efektivní výběrová řízení a navzájem, řekněme, sdílí zkušenosti. To si myslím, že systému velmi pomohlo. Co se týče těch maximálních úhrad, já se samozřejmě za tu dobu, co jsem dělal přednostu kliniky a náměstka ve Fakultní nemocnici Brno, zažil různé způsoby úhrad předtím, než byla úhrada za maximálku. To bylo v kompetenci krajských ředitelů. Se nechci pouštět do detailů, ale principiálně buď podporujeme systém, že nemocnice jaksi soutěží a snaží se tu cenu udělat co nejnižší a pojišťovny zaplatí maximálku a ten rozdíl zůstane nemocnici, což se samozřejmě ne vždy dobře zobrazí v hospodaření té nemocnice a musí velmi pečlivě hlídat, co ta nemocnice s tím dělá, protože si musíme uvědomit, že ty ceny, ty vysoutěžené ceny, se nedají zveřejnit, to není v České republice obecné pravidlo, nebo naopak chceme, aby nemocnice soutěžily samozřejmě, protože vždycky ta nemocnice chce soutěžit na co nejnižší cenu, protože pak může ošetřit víc pacientů, vygenerovat víc výkonů pro pojišťovny a dostat jich víc zaplacených a chceme, aby ty peníze zůstaly pojišťovnám, a chceme je rozdělit právě podle efektivity jednotlivých nemocnic těm nemocnicím.

To soutěžení je jednoznačná výhoda. Pokud se platí maximální cena, je to jednoznačná výhoda, a to si myslím, že se tady shodneme, především pro velké nemocnice, co mají centrovou léčbu. Čím větší nemocnice, čím víc centrové léčby, tím více jsou schopni vysoutěžit, řekněme, léků s nižší cenou a tím větší balík je rozdíl mezi maximálkou a tou cenou. Já to nechci pitvat do detailů.

Musím říct, že tento pozměňovací návrh ministerstvo podporuje. Nicméně těším se na diskusi na zdravotním výboru. Proto mě ani omylem napadne zkracovat termíny. Proto bych chtěl, aby ta diskuse byla velmi otevřená. A já jsem hlavně velmi rád, za to jsem chtěl poděkovat, že ta debata není politická, že tady jsou názory na různé pozměňováky nebo pasáže z té legislativy napříč politickým spektrem, a proto věřím, že to bude velmi kvalitní odborná debata. Za to chci děkovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr má zájem o závěrečné slovo? (Nemá.) Ano, děkuji. Nemá. A pan zpravodaj také ne. Pokud je mi známo, nebyly podány žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila paní poslankyně Richterová, ale ta není přítomna. Dále vidím přihlášku pana ministra Stanjury s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak nechtěl bych pana hejtmana připravit o možnost, když o tom mluví, když jsem tady nebyl, takže já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému jako sněmovní dokument číslo 6338, který je k § 39h. Zdůvodnění včetně aktualizace znění po případném přijetí je součástí sněmovního dokumentu. Nicméně je to vlastně velmi jednoduché. Jde o to, aby zdravotní pojišťovny hradily ne maximální ceny, ale ceny vysoutěžené. Můžeme si třikrát říkat, jak ten stávající systém je výborný, nedává žádnou logiku, někdo něco vysoutěží a zdravotní pojišťovna mu zaplatí maximální cenu.

Když se podíváte, jak vypadá bilance jednotlivých účastníků veřejného zdravotního pojištění, tak reálně platí v posledních letech, že de facto všechna zdravotnická zařízení jsou v černých číslech a zdravotní pojišťovny jsou v červených číslech. (Reakce z levé strany sálu: To není pravda.) Je to pravda. Můžete křičet, jak chcete, pane poslanče. Není to podle jednacího řádu, ale já to slyším. Kdybyste si to aspoň šeptal. Ale tak mi přineste nějaké relevantní nemocnice, které v posledních letech jsou v červených číslech, jo? (Poslanec Mašek: Všechny krajské.) Já neříkám, že nejsou. Řekl jsem takřka všechny. A rozumím, co v češtině znamená takřka.

Takže ten systém má logiku. Slouží k tomu, aby ten systém veřejného zdravotního pojištění byl stabilnější. Ale co je klíčové, nemá žádný dopad na kvalitu poskytované péče pro pacienty ani na dostupnost zdravotní péče. Takže můžeme se přít, vést argumenty pro nebo proti stávajícímu systému nebo novému systému. Podle mě má logiku. Ti, kteří z něho těží, v této chvíli budou říkat, že logiku nemá. Já to plně respektuji. Jenom s tím nesouhlasím. Jenom autoritativně, trvám na tom, že to nemá žádný dopad na kvalitu a rozsah poskytování zdravotní péče. Je to více ekonomická otázka než otázka samotné zdravotní péče. A tu naši polemiku, která určitě nebude jenom dnes, určitě rozhodneme v rámci hlasování ve třetím čtení.

Nemůžete se divit ministru financí, když se podívá na globální čísla, kdy vlastně základním úkolem každé vlády by mělo být, aby ten systém pojištění, co se týče zdravotních pojišťoven, byl jako celek vyrovnaný. A to se v posledních letech neděje. Můžeme zkoumat příčiny. Určitě to není součástí mého vystoupení. Nicméně ten pozměňovací návrh vede k tomu, aby systém byl stabilnější a odolnější. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec... (Reakce v sálu, že už jsme v podrobné rozpravě.) Pardon, do podrobné samozřejmě, už jsem ji otevřela. Děkuji za upozornění. Nyní je přihlášen pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Fifka.

 

Poslanec Kamal Farhan: Tak já bych se přišel přihlásit ke sněmovnímu dokumentu číslo 6082, ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému a byl podrobně odůvodněn. A chtěl bych se přihlásit i k pozměňovacímu návrhu svému a mých kolegů 6083, zase byl vložen do systému a podrobně jsem ho okomentoval jak v obecné rozpravě, tak je okomentován v systému. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě pan poslanec Petr Fifka, připraví se pan poslanec Dlouhý. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fifka: Děkuji. Já bych se tímto chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 6093.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě v podrobné rozpravě pan poslanec Martin Dlouhý, připraví se pan poslanec Kuchař. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Dlouhý: Děkuji za slovo. Já návrh číslo 5937 stahuji, nepřihlašuji se k němu, neboť si myslím, že Sněmovna ještě není připravena ho přijmout. A slibuji, že do roka a do dne se zase v nějaké nové formě objeví. A doufám, že to také povede k tomu, že zákony, které zdravotnictví potřebuje, budou o to snadněji přijaty. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Pane poslanče, to znamená, že se k tomu pozměňovacímu návrhu číslo, které jste uvedl, nepřihlašujete. (Ano, přesně tak.) Ano, děkuji vám. Nyní je na řadě pan poslanec Jan Kuchař, připraví se paní poslankyně Romana Bělohlávková. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním číslem 6084. A když už jsem tady u mikrofonu, tak bych rád poděkoval panu ministrovi za zapracování možnosti pojišťoven zasmluvňovat i se zahraničními zdravotními zařízeními, a to zejména z důvodů nebo z problematiky Ašského a Šluknovského výběžku. Takže za to moc děkuju, že to je zapracováno v návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Romana Bělohlávková, připraví se paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se přihlásila k pozměňovacím návrhům 6337 a 6340, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášena a je na řadě paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, poté se připraví pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, paní předsedající. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu uvedenému pod číslem 6086 a k pozměňovací pozměňovacímu návrhu uvedenému pod číslem 6087, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Adamec a poté pan poslanec Philipp. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se přiznám, že jsem to udělal vlastně poprvé, že se nabourávám do zdravotní legislativy. Není to můj obor. Nicméně okolnosti mě k tomu nutí, a proto podávám a přihlašuju se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 6088.

Velmi zkráceně, Královéhradecký kraj dneska provozuje jako jediný v České republice zotavovny, ozdravovny, dětské ozdravovny. A nejdřív nám vypadají ze systému zdravotních zařízení, teď nám vypadávají ze systému financování. A vzhledem k tomu, že to jsou zařízení, která slouží dětem z celé České republiky, tak dle mého soudu není možné, aby to hradil pouze kraj. Proto podávám tento pozměňovací návrh.

Pokud Ministerstvo zdravotnictví najde jiný způsob řešení, tak samozřejmě budu první, který říká, nechme to tady být, klidně to nehlasujme. Ale chci vidět tu náhradu. Není možné prostě něco zrušit ze dne na den bez náhrady. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Tom Philipp je přihlášen do podrobné rozpravy, připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Dovolte mi tedy, abych se přihlásil k avizovaným dvěma pozměňovacím návrhům, a to sice pozměňovací návrh 6098 a druhý pozměňovací návrh 6128. Oba byly objasněny v minulé části našeho jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím, pan poslanec Milan Brázdil, poté paní poslankyně Kocmanová.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 5836.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Klára Kocmanová, následovat bude paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já se hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům pod číslem 5949 a druhým pod číslem 6111. Oba jsem odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Je to pozměňovací návrh 6112. Také se k němu hlásím a odůvodňovala jsem ho v obecné rozpravě. Na odůvodnění samozřejmě setrvávám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Paní poslankyně Richterová je řádně omluvena, čili ji odmazávám. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy podrobnou rozpravu a táži se na závěrečná slova.? Pan ministr nemá zájem. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Nemá zájem. Nejsou žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, čili mohu konstatovat, že končíme druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a přikročíme k dalšímu bodu. (Ministr Válek už je připraven hovořit na mikrofon.) Ještě vydržte, prosím, pane ministře, já jenom ten bod zahájím.

 

Budeme pokračovat v projednávání bodu číslo

Aktualizováno 15. 3. 2025 v 22:06.