Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

22.
Návrh poslanců Lukáše Vlčka, Ivana Adamce, Róberta Telekyho a Michala Kučery na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 883/ - druhé čtení

Než přečtu následující náležitosti, tak dám slovo k hlasování paní poslankyni Babišové. Prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Já děkuji. Já bych chtěla jenom uvést k hlasování číslo 100, že jsem hlasovala proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. My jsme projednávání tohoto bodu přerušili ve středu 5. března 2025 na 131. schůzi Poslanecké sněmovny, a to do úterý 11. března tohoto roku. Bod byl přerušen po vystoupení navrhovatele a zpravodaje před otevřením obecné rozpravy. Připomínám, že ten návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 883/2 a 3.

Nyní poděkuji, že už svá místa u stolku zpravodajů zaujali pan zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Roman Kubíček, a za navrhovatele tady vnímám pana poslance Ivana Adamce. (Poslanec Adamec se hlásí o slovo.) Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené, čili nemohu dát slovo, když není s přednostním právem, ale poznamenávám si, že chcete vystoupit, pane poslanče, ale bude to tedy v pořadí až po všech přihlášených.

Poznamenávám a nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do níž jsou přihlášeni poslanci: jako první pan poslanec Robert Teleky, jako druhý pan poslanec Jiří Horák. Pan poslanec Teleky není v sále, ztrácí tedy pořadí. Prosím pana poslance Horáka, aby přednesl svůj příspěvek. Prosím.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji moc, paní předsedající, dámy a pánové, vážené dámy, vážení pánové, já bych rád odůvodnil svůj pozměňovací návrh týkající se povolování a výstavby staveb pro bydlení jako veřejný zájem, který je nahrán v systém pod číslem 6285. Konkrétně se jedná o změnu stavebního zákona č. 283/2021 Sb., kdy v § 1 se doplňuje nový odstavec 4, který zní: "Povolování a výstavba staveb pro bydlení nebo souvisejících staveb veřejné infrastruktury, které se nachází v zastavitelném území a jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, je veřejným zájmem."

Prohlubující se krize v dostupnosti bydlení v České republice, která je způsobena mimo jiné nedostatečnou a zdlouhavou výstavbou, je mnohdy důsledkem konfliktu různých veřejných a soukromých zájmů v rámci složitých povolovacích procesů, navazujících přezkumných a soudních řízení a tak podobně. Tímto návrhem se povyšuje zájem na výstavbě a zajišťování dostupnosti bydlení na zájem veřejný, pokud je k takové výstavbě v obci určena příslušná plocha územně plánovací dokumentací. Podobně je tomu i v řadě jiných případů, které se týkají zajišťování veřejných nebo veřejně potřebných služeb, přenosové nebo distribuční soustavy, dodávky tepla, výroby elektřiny, plynu a tak dále. Věřím, že definice povolování a výstavby staveb pro bydlení pomůže v boji s bytovou krizí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová, poté se připraví pan poslanec Tomáš Müller. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové. My za Piráty vnímáme důležitost toho, připravit energetiku na přechod na zdroje s nižšími emisemi. Bohužel jsme v tom zaspali, nemáme v tuhle chvíli dostatečně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, ostatně teprve minulý týden se posunula akumulace i flexibilita i přesto, že jsme pro to měli mít zákonný rámec už od roku 2020. Proto je teď určitě potřeba připravit se i na zrychlenou výstavbu přechodných plynových zdrojů.

Co se týče dalších součástí tohoto poslaneckého návrhu, tak velmi diskutovaný je ten bezpečnostní mechanismus, tedy proces nařízení pokračování provozu uhelné elektrárny, pokud jeho odstavení úřady vyhodnotí jako ohrožení energetické bezpečnosti. My za Piráty chápeme, že jde o pojistku, která je v době přechodu na jiné zdroje nutná, přesto ale nechceme, aby stát dal takto majitelům uhelných elektráren bianko šek, který pomůže umožnit stát vydírat odstavením elektráren a následně čerpat dotace na provoz na základě rozhodnutí úředníků, kteří jsou navíc pod stavem potřebných lidských kapacit. Proto považuji za zásadní otázku, jaké bude mít Energetický regulační úřad instrumenty, aby dokázal ověřit prokazatelnou ztrátu.

Zároveň uhelné elektrárny jsou v Česku součástí holdingových struktur, takže jedna firma v holdingu provozuje elektrárnu, druhá firma provozuje důl, třetí firma podpůrné služby a v rámci těchto firem lze náklady částečně přesouvat a tím, že holding zvýší prodejní cenu uhlí z dolu pro elektrárnu nebo zvýší ceny podpůrných služeb, zvýší ztrátu, a tím pádem by si zvýšil i dotaci od státu. Energetický regulační úřad toto bude ověřovat znaleckým posudkem a my bychom tady považovali za vhodné, aby se na takovém posudku podílelo i Ministerstvo financí, protože já bych to považovala za pojistku toho, že posouzení ztrát proběhne s péčí řádného hospodáře.

Teď už ale přejdu k pozměňovacímu návrhu, který jsem přišla načíst. Jde o návrh, který najdete pod číslem sněmovního dokumentu 6240, který podávám společně s kolegy Jakubem Michálkem, Ivanem Bartošem a Olgou Richterovou a který má potenciál významně posílit rozvoj větrné energie v České republice a zároveň přinést hmatatelné benefity našim obcím. My navrhujeme doplnit do zákona zavedení obecního poplatku z nových větrných elektráren. Tento poplatek ve výši nejvíce 100 korun za každý instalovaný kilowatt by obcím garantoval důstojný příjem ve výši přibližně 500 000 korun ročně z jedné pěti megawattové turbíny.

Proč je tento krok důležitý? Za prvé zavedení poplatku zvýší právní jistotu jak pro obce, tak pro investory. Obce získají jasný a předvídatelný příjem, který jim umožní lépe plánovat rozvoj svých regionů. Investoři naopak získají transparentní prostředí, které usnadní vyjednávání a urychlí realizaci projektu. Za druhé, rychlejší výstavba větrných elektráren přinese významné ekonomické a environmentální benefity. Podle dostupných dat by rozvoj větrné energie mohl snížit cenu elektřiny v Česku o více než 500 korun za megawatthodinu, a to by mělo přímý pozitivní dopad na spotřebitele. Zároveň by to snížilo naši závislost na fosilních palivech, zejména na zemním plynu. A za třetí, Česká republika má obrovský nevyužitý potenciál větrné energie. Podle Akademie věd by mohly větrné elektrárny pokrýt 10 až 30 % naší celkové spotřeby elektřiny a v současnosti dostávají jenom 1 %.

Zavedení poplatku pro obce by také přineslo větší spravedlnost. V současné době jsou obce spíš odkázány na smluvní ujednání s investory, což často vede k nejistotě a neochotě povolovat výstavbu. Tento návrh by tu nerovnováhu vyrovnal a posílil postavení obcí v jednáních s investory. Já myslím, že pokud chceme být konkurenceschopní, chceme podpořit energetickou bezpečnost, musíme se inspirovat osvědčenými postupy a vytvořit podmínky, které podpoří rozvoj větrné energie i u nás. Jednodušší vyjednávání mezi obcemi a investory nám pomůže využít potenciál, který v České republice máme, a zároveň přinese konkrétní benefity obcím, investorům i občanům a průmyslovým firmám, které levnější elektřinu nutně potřebují. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. V tuto chvíli se nacházíme v obecné rozpravě u druhého čtení tohoto zákona a další kdo je na řadě je pan.. (Místopředsedkyně Richterová se hlásí o slovo.) Ne, s přednostním právem paní kolegyně Richterová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně, kolegové, chci jen velice stručně poděkovat svojí kolegyni Kláře Kocmanové za připravení toho pozměňovacího návrhu, který má dát možnost obcím si vybrat. Vybrat si, jakou potřebují motivaci, aby opravdu vnímaly určité zdroje energie, v tomto konkrétním případě ty větrníky, jako přínos, a vybrat si, v jaké výši tedy ty poplatky pro ně budou motivační. To důležité je, že to může zcela přirozeným způsobem přispět k tomu, abychom se rozvíjeli v energetické soběstačnosti, a tím bychom i posilovali naši energetickou bezpečnost. Takže to je ta jedna klíčová věta, kterou tady k tomu chci říct. Je to cesta k energetické bezpečnosti Česka, proto to podáváme.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Král. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že se tady z toho stala taková malá pirátská exhibice, tak jsem nechtěl k tomu vystupovat, ale budu muset asi se do toho trochu teď vložit. Tak možná bych tady požádal kolegy Piráty, kolegyni Kocmanovou, tady ústy pana předsedajícího, aby nám teda vysvětlila svoje myšlenkové pochody, jak nám ta větrná energetika teda pomůže v rámci České republiky, kdy nemáme moře a nemůžeme tady stavět offshorové kapacity. Jestli Pirátská strana zohlednila i negativní dopady, které má ta větrná energetika. To je hluk, vibrace a podržte se, jsou to dokonce i emise. I větrná elektrárna produkuje emise. Jestli zhodnotili bezpečnostní rizika závislosti na našich údajných nepřátelích, kterým je údajně Čínská lidová republika.

 

A možná bych tedy chtěl vysvětlit, co mají na mysli těmi osvědčenými postupy rozvoje větrné energetiky, jestli je to například ta praxe v Německu, tak tam nevím, o jakých levných cenách elektřiny se bavíte. Jak cena silové elektřiny, tak zejména potom ty podpůrné procesy a náklady, které jsou potřeba vynakládat na přípravu přenosové sítě, jsou extrémní a ceny na distribuci vzrostly v Německu asi čtyřikrát. Takže totéž nás čeká i v České republice. Tak bych jenom chtěl tady vyzvat kolegy, jestli by nám to mohli nějak ozřejmit, jak je to s tou levnou elektřinou.

A když už jsme u toho a když už jsme u těch veřejných zájmů, kdy považuju za bezprecedentní, že tady bydlení chceme označit v energetickém zákoně přílepkem jako veřejný zájem, nechám to na kolegy z KDU, ale možná směrem ještě k Pirátům, tak nám tady vysvětlete, vám nevadí najednou ten zhoršený krajinný ráz? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Nevadí vám ohrožení druhů a další negativní důsledky větrné energetiky?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, v tuto chvíli jsme skončili s faktickou poznámkou. Jsme zpátky v obecné rozpravě. Pan poslanec Tomáš Müller je připraven a poté pan Róbert Teleky, pokud je přítomen. Vážený pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy, pánové, rád bych okomentoval osm pozměňovacích návrhů, které jsem nahrál do systému.

Je to sněmovní dokument číslo 6317, který jedná o zvednutí limitu u individuálních kontrol u fotovoltaických elektráren z roku 2009 až 2010 z 30 kilowatt na 145 kilowatt. Hranice bude tedy zvednuta. Další úprava se týká § 152 ve stavebním zákoně u tohoto pozměňovacího návrhu. S ohledem na výkladové problémy spojené se zněním § 152 odst. 1 a 2 nového stavebního zákona, zákon č. 283/2021 Sb., hlavního města Prahy a statutárních měst Brna a Ostravy, aby se předešlo dalším výkladovým nejasnostem, navrhuje se zpřesnění zákonného zmocnění, a to tak, že celostátní předpisy, vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj stanoví podrobné požadavky na výstavbu, kterými se ve smyslu § 137 odst. 1 nového stavebního zákona rozumí požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb, technické požadavky na stavby.

Další pozměňovací návrh má číslo 6290, řeší se aktuální elektronická soustava v souvislosti s rozvojem decentrální energetiky a zapojování nových technologií, potýká s velkým množstvím požadavků na připojování zařízení k soustavě, primárně k distribučním soustavám. V celé řadě oblastí České republiky je však kapacita pro připojení nových zařízení částečně nebo zcela vyčerpána. Nicméně jak aktuálně odhaduje situace, velká řada historických požadavků na připojení ve skutečnosti nebude realizována, ať již z důvodu ekonomických, technických, legislativních, či jiných, nebo se jednalo pouze o spekulativní záměry. Předkládaný pozměňovací návrh navrhuje zavést opatření spočívající v zavedení nevratné části paušálního poplatku za připojení. Toto řeší elektriku. A plyn bude řešit Energetický regulační úřad příslušným předpisem.

Další, třetí je pozměňovací návrh 6291. Pozměňovací návrh upravuje a doplňuje transpozici čl. 21 dálkové vytápění a chlazení, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, který vede členské státy k úsilí o zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu, dálkovém vytápění a chlazení o nejméně jeden procentní bod ročně. Stávající právní úprava v § 27 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ukládá za stanovených podmínek vykupovat teplo pouze z obnovitelných zdrojů energie, opomíjí odpadní teplo a chlad. A tento pozměňovací návrh toto řeší.

Další pozměňovací návrh, sněmovní dokument číslo 6292, je vlastně to, co nějakým způsobem vypadlo z OZE III, legtechy, legislativně technické úpravy, nebo se přepsalo, nebo bylo potřeba doplnit, upřesnit a vyplývá to vlastně z praxe.

Další pozměňovací návrh je sněmovní dokument 6293. Tady se to týká, hlavně jde o § 12 a jiné paragrafy, termíny pro připojení, správa Energetického regulačního úřadu a vše, co je potřeba, aby mělo dřívější účinnost, než je uvedeno v rámci lex OZE III, ale zároveň se upravuje v lex plyn, a ještě bylo upraveno v pozměňovacím návrhu hospodářského výboru, tak nutno vyčlenit do separátního pozměňovacího návrhu, jinak by nebyla možná dřívější účinnost. Věcně se nic nemění.

Další pozměňovací návrh je sněmovní dokument 6294. Cílem pozměňovacího návrhu je legislativní zakotvení způsobu přijímání rozhodnutí o určení takzvaného údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise. Pojem údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise, dále jen údolí, zavádí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 13. června 2024. V zájmu flexibility tedy směřuje pozměňovací návrh pravomoc přijmout rozhodnutí o určení konkrétního údolí vládě. Zavádí také podmínku, že údolí mohou být vymezena pouze na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze číslo 3 k tomuto zákonu.

Další pozměňovací návrh je sněmovní dokument 6295, jehož cílem je legislativní upřesnění pojmu strategické investiční stavby zavedeného novelou zákona č. 465/2023 Sb., kterým se měnil zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, a to v návaznosti na jeho zásadní význam pro výrobu a průmysl s vysokou přidanou hodnotou.

Poslední pozměňovací návrh je sněmovní dokument číslo 6296. Stávající zákonná úprava neumožňuje provozovateli distribuční soustavy zasáhnout do obecního práva provozovatelů zařízení poskytovat podpůrné služby, což může zejména v budoucnu v případě poskytování flexibility vést k problematickým situacím souvisejícím s provozem distribučních soustav a může vyvolávat stavy distribuční soustavy, které budou představovat přímé ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti jejího provozu. Z výše uvedeného důvodu se navrhuje upravit povinnost podle § 25 odst. 10 písm. y) energetického zákona tak, aby provozovatel distribuční soustavy neměl povinnost umožnit poskytování služeb výkonové rovnováhy nebo flexibility, pokud by byla ohrožena bezpečnost a spolehlivost provozu, byť i jen části distribuční soustavy.

Děkuji za pozornost. V podrobné rozpravě se k pozměňovacím návrhům přihlásím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, ano, děkuji moc. V tuto chvíli vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Michala Zuny. Dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím jenom poděkovat za spolupráci na jednom z pozměňovacích návrhů, který pan poslanec Müller načetl a odůvodnil. Jedná se o pozměňovací návrh 6317, který mimo jiné upravuje i znění ve stavebním zákoně, konkrétně tedy v § 152, který upravuje výkladové nejasnosti rozsahu zmocnění, které právě v úpravě lex OZE III bylo přijato. To znamená, že tento pozměňovací návrh tyto výkladové nejasnosti ohledně zmocnění upravuje, a to tak, aby právě zvláštní stavební předpisy hlavního města Prahy, Brna a Ostravy byly opět narovnány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan kolega Teleky je další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo. Pěkný večer. Já vás v krátkosti seznámím s mými pozměňovacími návrhy, které jsou uloženy jako sněmovní dokument 6303. A je to oprava změny zákona číslo 416 v souladu se směrnicemi. Základní premisou je, že dotčená veřejnost státu, původu i dotčeného státu musí mít ekvivalentní možnost účasti, respektive zapojení do procesu mezistátní EIA, přičemž příslušné lhůty je třeba nastavit tak, aby byla tato účast efektivní. Další pozměňovací návrh je uložen jako sněmovní dokument 6304 a účelem návrhu je urychlení a usnadnění povolování větrných elektráren, a to z důvodu potřebnosti jejich urychlené výstavby k zajištění zdrojové přiměřenosti výroby elektřiny v dalších letech. Navržena úprava cílí na zjednodušení povolování souboru čtyři a více větrných elektráren tím, že se na ně má použít omezený výběr ustanovení upravujících režim pro povolování staveb pro energetickou bezpečnost,.

A poslední pozměňovací návrh, který je uložen jako sněmovní dokument 6319 druhotné zdroje energie přispívají ke snížení spotřeby primárních zdrojů energie používaných k výrobě elektřiny, především fosilních paliv. V rámci České republiky se mezi tyto druhotné zdroje řadí důlní plyny a odpadní teplo.

Předkládaný návrh má tedy za cíl umožnit formou přechodného ustanovení další zužitkování těchto zdrojů ve výrobních jednotkách ve výši, která bude nadále zajišťovat provozuschopnost a konkurenceschopnost těchto zařízení a poskytnout tak čas pro komplexnější budoucí řešení podpory těchto zdrojů. Výhodnost využití předmětných zdrojů je z hlediska bezpečnosti a environmentálně podstatně vyšší, než pokud by mělo docházet k nevyužívání těchto zdrojů, zejména k únikům plynu do ovzduší v případě důlního plynu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Do obecné rozpravy máme ještě přihlášeného pana zpravodaje i pana předkladatele ještě předtím. Takže nejdříve pan kolega Ivan Adamec, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak já jsem k tomu chtěl také říct pár slov. Hospodářský výbor přijal čtyři pozměňovací návrhy vlastně po prvním čtení. V tuto chvíli jsme ve druhém čtení ve Sněmovně. Já jsem samozřejmě předpokládal, že tento návrh zákona vzbudí pozornost různých lobbistů, ať jsou to lobbisté ze strany energetiky nebo lobbisté ze strany ochrany životního prostředí. A my s tím budeme mít teďka práci v hospodářského výboru, abychom si ty pozměňovací návrhy utřídili a vybrali z toho, co vlastně pro Českou republiku budeme považovat za nejvíce vhodné.

Kolega Müller tady načetl osm pozměňovacích návrhů, které jsou z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Je potřeba říct, že pod tím vlastně jsme se podepsali, ale neznamená to, prosím vás, a já to tady znovu opakuji, že všech osm pozměňovacích návrhů bude takto přijato. To opravdu tak nebude, protože tlačil nás čas v tuto chvíli a řekl bych, já jsem varoval i Ministerstvo průmyslu a obchodu, ať to nedělá touhletou formou, protože původně tento návrh zákona měl jít podle § 90 ve zkráceném čtení. S tím, že jsme se na tom shodli koalice i opozice. A to se bohužel nepovedlo a možná je potřeba si říct, že z toho vyplývají věci. Jedna věc je to, že to téma je opravdu velmi složité, a druhé téma, je to určité podcenění té problematiky ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu.

Říkám to tady s naprostým jasným vědomím, že nechci tady nikoho pomlouvat nebo mu škodit, ale prostě to je realita. Když si vzpomenete na OZE II, 32 pozměňovacích návrhů, nebo kolik padlo nám, a byl to zákon roku podle nějakého hodnocení, jo? Šílenost. OZE III se překonal, tam to bylo skoro třikrát tolik. A teďka vlastně máme relativně jednoduchý návrh zákona, relativně říkám jednoduchý, který měl vlastně usnadnit výstavbu paroplynových zdrojů nad 100 megawatt.

Je to proto, protože ty uhelné elektrárny nám skončí, ať chceme, nebo nechceme. Ta problematika je velmi složitá. Taky do toho musíte dát problematiku uhlí, problematiku tepláren a říkat tady, že někdo vystavuje bianco šek vlastníkům hnědouhelných elektráren, je fakt odvážné tvrzení. To fakt jako takhle není. Já si vzpomínám, že o tento pozměňovací návrh už jsme se hádali v OZE III, kde bohužel se neobjevil, a ty hádky byly opravdu jako drsné a byly opravdu hodně emotivní. Protože řekněme si na rovinu, my všichni víme, kdo provozuje dneska. A já si mezi těmi pěti provozovateli opravdu nevyberu top provozovatele jako Česká republika. To fakt nikdo nemůže myslet vážně. Všichni víme, kdo to provozuje a jak to dělají a jaké problémy s tím vždycky byly a budou. A je potřeba být velmi ostražitý. Takže já považuji tuto část, tuto pasáž tohoto návrhu zákona za velmi vyváženou a ty kontrolní mechanismy přes ERÚ, přes ČEPS a přes MPO podle mě jsou v této etapě dostačující a zcela varuju před tím, aby tato část, nebo aby tento návrh zákona nebyl schválen, protože ono nám opravdu hrozí to, že ty uhelné elektrárny budeme muset vypnout, pokud nebudeme mít tyto kapacitní mechanismy. Protože holt situace na trhu s emisními povolenkami se nevyvíjí příznivě pro energetiku.

Vyvíjí se příznivě pro vlastníky těch, kteří s tím obchodují na tom trhu. Tam se to vyvíjí velmi příznivě, ta cena roste. To je derivát, který má úžasnou vlastnost, na něm nikdy neproděláte. To tak je. Ale já chápu původní cíle Evropské komise, která nutila ty státy tímhle tím mechanismem k tomu, aby prostě odešly od uhlí. Nakonec pamatujete ty debaty, uhelná komise, kdy bude konec uhlí? Říkaly se tady termíny. Zažil jsem hádku, že minulá vláda říkala termín kratší, nová delší, to je všechno bezpředmětné tohleto! Trh to určí. Ačkoliv ten trh je stejně zdeformovaný, tak to stejně určí, kdy to uhlí spadne pod stůl. Ale my jako Česká republika si nemůžeme dovolit tady mít nedostatek stabilních zdrojů. Ty obnovitelné zdroje, to jsou krásné hračky a drahé hračky mezi náma z hlediska výkonu a z hlediska toho, co potřebuje. Ono to na první pohled vypadá, že když nám se rozsvítí sluníčko, že toho proudu je hafo, že máme na rozdávání, řešíme tam mařiče, které prostě nechceme, aby ta energie šla do vzduchu. To normální občan nepochopí tohleto vůbec, že v některý okamžik máme toho proudu tolik, že ho takovým způsobem likvidujeme! A pak se nás ptá: A proč je ten proud tak drahý?

No protože obnovitelné zdroje holt mají výkyvy. A možná někteří tvůrci těch idejí zapomněli, že na zemi je to tak, že se střídá den na noc, že se střídá zamračeno a že svítí sluníčko, že fouká nebo nefouká, to je prostě realita. A bohužel i u vodních zdrojů to platí, že buď prší a je vody dost, anebo neprší, je suchý rok a vody je málo a pak holt bohužel ten proud taky není. Takže my potřebujeme ty stabilní zdroje a to jsou jenom ty točivé, které jsou poháněny buď uhlím, nebo plynem anebo jaderným zdrojem. A jaderné zdroje, propásli jsme to. Já nechci nikomu nic vyčítat, že jsme tady zrušili tendr na Temelín, že jsme se tady handrkovali o připuštění Rosatomu do soutěže. To je všechno minulost! Zapomeňme! To si tady můžeme vytýkat jenom ve Sněmovně, jací jsme byli chytráci nebo jací jsme byli hlupáci, prostě to už je pryč, tohleto!. Ano, můžeme to tady politicky využívat proti sobě jako koalice a opozice, ale výsledek je ten, že žádné jaderné nové zdroje zatím nemáme.

A teď vezměte, jak se těžce rodí na svět výstavba nových dvou bloků. Teď vezměte, jak se dohadujeme o účasti českých firem. Fakt to není jednoduchá věc. A čas, který my potřebujeme, tak čas vůbec nehraje v tuto chvíli pro nás. To je prostě realita, s kterou musíme počítat a my do doby výstavby nových stabilních zdrojů prostě musíme s tím uhlím i s tím plynem počítat, protože plyn je taky špinavá záležitost. To není nic čistého. Já kdybych udělal uhlíkovou stopu plynu a uhlí, tak možná byste se divili, jak by to dopadlo, v čí prospěch. A pokud nebudou jaderné zdroje a prostě nesplní se ten předpokládaný mix jádro, obnovitelné zdroje a částečně plyn, a teď neříkám, že zemní plyn, může to být jakýkoliv jiný plyn, který bude sanovat výpadky těch obnovitelných zdrojů, tak jako pokud tohle se nestane, pokud nedosáhneme tohohle cíle, tak prosím vás, buďme opatrní.

Fakt si někdo myslí, že nám někdo z Evropy pomůže? Že nám dodají pak levnou elektřinu, když ji nebudeme mít? Fakt si to tu někdo myslí? Vždyť se podívejte, co se děje teďka v Evropě a ve světě! To fakt není legrace. A pokud bude proudu v Evropě dostatek a my ho mít nebudeme, tak nám ho prodají draho, protože ho budeme potřebovat. Anebo budeme vypínat průmysl! No to přece nechceme, chceme být konkurenceschopní. Takže prosím, buďme opatrní v těch výrazech o tom, jestli je nám na něco nějaký bianco šek, nebo není, protože tohleto opravdu nám dalo hodně práce.

A pak jsem tu chtěl mluvit ještě o jedné věci. Říkám to podruhé, aby to nezapadlo. Myslel jsem si, že občas komunální politici sledují i to, co se děje tady v ctihodné Poslanecké sněmovně, možná to sledují, ale to, co jsem si přečetl v novinách, jsem se nestačil divit.

Primátor Svoboda zařídil svým postojem, že v Praze se nevysadí jeden strom. No, tohle může říct jenom pitomec, nezlobte se na mě. Ty stavební předpisy, o kterých je řeč, kterých se to týká, já jsem to tady říkal. Pokud budeme chtít ukázat na viníka, dobře, já to beru na sebe, ukažte na mě, protože já jsem byl zpravodaj, já jsem tady načítal asi hodinu té legislativně technické úpravy. Mimochodem, když se vás zeptám někoho, jestli víte, o čem to bylo, tak když mi někdo řekne, že ví, tak smeknu. Já se přiznám, že v té záplavě těch paragrafů, odstavců, to, co nám připravilo právní oddělení, prostě jsem jako neměl šanci odchytit to, že tam hrozí nějaká hrozba, řekl bych, zastavení těch stavebních předpisů. Pražští politici, hlavně ti opoziční, a teď nemám na mysli ti, co jsou ve Sněmovně, vůbec ne, jenom malou část. Proberte se, takhle to vůbec nebylo. Pražští politici za to opravdu nemohou.

Já si myslím, že jediná cesta je ten pozměňovací návrh, který máme teďka tady, máme ho, bude načten v podrobné rozpravě, kterým se to spraví, a bude to v pořádku.

A pak na závěr úplně jsem chtěl říct jednu věc, já to tady říkám vždycky, řiďme se selským rozumem, fakt nenechme se rozhodit, pokud jako ztratíme rozum, tak rozhodně nás v budoucnu nečeká nic pěkného. Přece všichni chceme mít dostatek levné dostupné energie, a proto tady sedíme, proto to děláme, ať jsme zleva, nebo zprava. Takže tohle jsem chtěl jenom říct, v podrobné rozpravě načtu dva pozměňovací návrhy za sebe ještě. A jinak to, co samozřejmě vy načtete, my se s tím na hospodářském výboru popasujeme a rozhodně vám neslibuju to, co tady dneska padne, že to tak skončí. Já vám moc děkuju za pozornost a pojďme dál.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. V tuto chvíli poprosím pana zpravodaje s přednostním právem, který je přihlášen. Prosím, pane poslanče Kubíčku, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Tak děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem před tím množstvím pozměňovacích návrhů minule varoval, ono se to pochopitelně stalo skutkem, to znamená, že se my jednotlivými pozměňovacími návrhy musíme prokousat. Já jsem se v plném znění k tomu dostal včera, něco jsem přečetl, něco jsem nepřečetl, je to velmi složitá problematika. Velmi kvituju nápravu v § 152 ve stavebním zákoně, který je ale svým způsobem přílepek, který by do toho energetického zákona vlastně přijít neměl, ale napravíme ten stav, který se stal. To jednoznačně.

Druhá věc je to § 12, to je využití vlastně těch přechodných zdrojů v době, kdyby hrozila energetická nouze, nedostatečnost a tak dále, kde došlo pouze ke změně účinnosti tohoto paragrafu. To není žádný problém.

A pak jsou tam doplňovaná jednotlivá usnesení, která se týkají zmocnění ERÚ, dalších účinností a tak dále, a tak dále, flexibility. Bylo tady řečeno několik věcí, urychlení výstavby větrných elektráren a tak dále, a tak dále, a budeme zlevňovat elektrickou energii. Tak pozor. Zlevňování elektrické energie ve stylu silové energie, možné je to jistě, ale flexibilita, agregace a řízení těchto soustav bude velký tlak vyvíjet na veřejné rozpočty a na finance, protože abychom byli možni vůbec regulovat takovouto soustavu, tak musíme budovat nové přenosové kapacity, regulační záležitosti, bateriové systémy a tak dále a tak dále. A toto je jedna z nejdražších věcí, které ta Česká republika potřebuje.

A pokud čtete noviny, tak byste věděli, že každý rok, teďko v průběhu pěti let, budeme potřebovat od pěti do 35 miliard korun na rozvoj jednotlivých sítí. Takže my budeme velmi, velmi dbát na to, aby cena byla konkurenceschopná, to si řekněme, aby byla bezpečná, aby Česká republika nebyla vystavena energetické nouzi, aby jednotliví výrobci měli dostatek jednotlivých zdrojů, to znamená, k tomu směřuje výstavba těch plynových zdrojů, které budou nahrazovat to uhlí. A další věcí, která je, aby naše firmy na trhu uspěly. My si s tím poradíme v hospodářském výboru, nebude to lehké jednání, půjdeme pozměňovací návrh po pozměňovacím návrhu, a  povede se o tom diskuse. A potom jsem dostal ještě informaci, že na závěr se sejdeme s panem ministrem, koalice, opozice a projednáme to tak, aby to třetí čtení bylo bez problematické. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Král se hlásí. Jinak z omluv, od 18.15 z pracovních důvodů se omlouvá Jaroslav Dvořák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Král: Tak jenom abychom dopovídali celý ten příběh. Já bych se tady úplně nerozplýval nad těmi nízkými cenami té silové energie z těch obnovitelných zdrojů. Ta možná nízká cena, nějaká aktuální, nízká cena je daná zejména tím, že ty zdroje jsou dotované jak provozně, tak investičně, respektive že jim děláme tu úlitbu, kterou vytváříme právě dnes, to znamená, zrychlujeme, obcházíme, dalo by se říct, obcházíme, různé povolovací procesy. Najednou nám u těchto zdrojů nevadí, to už jsem tady zmínil, krajinný ráz, dopady na životní prostředí, na zdraví lidí a tak dále. To všechno pak samozřejmě generuje jakoby nižší ceny, ale nic není zadarmo prostě. Platíme to buď ve zdraví, nebo to platíme v daních, v zadlužení státu a podobně, tak jenom na dovysvětlení.

A potom ještě tedy vidím, že kolega Teleky se také jaksi přidal na tu stranu těch lidí, kteří tady chtějí povolovat nějaké solární parky a podobně, tak jenom když teď tady máme takovou tu moderní debatu na téma zbrojního, pardon, omlouvám se, obranného průmyslu, tak jenom na jednu turbínu nejmenované značky, tak je potřeba cirka 300 kilogramů, 300 tun, promiňte, oceli, výkon té turbíny je nějaké 2 megawatty, když vezmeme z našich strategií, že v tom větru tady chceme postavit nějakých 1,5 gigawatty, tak my z toho vychází, že je potřeba tolik oceli, ze které bychom vyrobili cirka 3 700 tanků Leopard 2, což je víceméně to, co tady bylo postaveno v Německu od začátku výroby. Takže jenom pro zajímavost, až budeme potřebovat tu ocel, tak ji můžeme hledat ve větrných turbínách, cirka 30 kilogramů ročně... (Předsedající: Čas, pane poslanče.)... z té turbíny zmizí, takže si spočítejte životnost té turbíny a víte, kolik toho zůstane v emisích.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já děkuji. V tuto chvíli už nemáme nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Já se... Ještě vy se hlásíte do obecné? Ano, ale do obecné nemáme už nikoho přihlášeno. Já se ptám, zdali se ještě někdo hlásí z místa? Pokud se nehlásí, já končím obecnou rozpravu, poprosím o závěrečná slova, zdali je zájem? Není zájem. A otevírám podrobnou rozpravu a do ní je přihlášen jako první pan poslanec Bureš. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 6284. Krátké shrnutí, odůvodnění, které vyžaduje jednací řád Poslanecké sněmovny. Jedná se o omezení takzvaných mařičů, tento návrh má za cíl omezit používání mařičů pro poskytování podpůrných služeb nebo flexibility bez dalšího efektivního využití vyrobeného tepla, tím se podpoří efektivnější využití přebytku energii.

Za druhé jde o právní jistotu. Omezení by mohlo negativně ovlivnit právní jistotu investiční a podnikatelské prostředí, retroaktivní působení by mohlo narušit důvěru investorů a podnikatelů v český právní řád. Proto je zde výjimka pro stávající zařízení, aby se předešlo těmto negativním dopadům na již vybudovaná zařízení. Návrh obsahuje výjimku pro mařiče, které byly připojené k přenosové nebo distribuční soustavy, do dne účinnosti tohoto zákona. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pan poslanec Bureš nám svým vystoupením připomněl, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny, což učinil. V tuto chvíli pan poslanec Horák je přihlášen do podrobné rozpravy, prosím. Jiří Horák, ano.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 6285. Návrh jsem již zdůvodnil v obecné rozpravě a mohu říct, že reaguje na tu závažnou krizi v prohlubující se, co se týče dostupnosti bydlení v České republice, která je třeba řešit bezodkladně, protože se prohlubuje každým, tak říkajíc okamžikem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Róbert Teleky, v tuto chvíli, prosím.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacím návrhu pod sněmovním dokumentem 6303, 6304 a  6319, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Stanislav Blaha je dalším na řadě v podrobné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu registrovanému v systému pod číslem 6316. Součástí textu tohoto pozměňovacího návrhu je i jeho podrobné zdůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji.

Paní poslankyně Klára Kocmanová. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 6240, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Pak bych se ještě přihlásila k pozměňovacímu návrhu 6211, který je v systému Sněmovny nahrán kolegou Jakubem Michálkem a který má za cíl stanovit právo zákazníka vůči energetickému datovému centru na elektronicky spravovaná data o spotřebě a výrobě elektřiny v jeho odběrném místě a na udělování přístupu k nim jím zvoleným třetím osobám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan poslanec Tomáš Müller. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo. A já se přihlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě, a to číslo 6317, 6290, 6291, 6292, 6293, 6294, 6295 a 6296. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Karel Smetana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Smetana: Děkuji za slovo. Já bych se taky rád přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému podrobně odůvodněny a jsou pod čísly 6287, 6288 a 6299.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli pan poslanec Jan Berki a poté pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji. Já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument číslo 6243, zdůvodnění je součástí dokumentu. Jenom si dovolím říct, že reaguje původně na pozměňovací návrh pana Lukáše Vlčka, který otvírá právě stavební zákon, týká se městských stavebních předpisů. Po dohodě ale s panem ministrem jsem ho nakonec nenahrával jako pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, ale jako samostatný, protože pan ministr předtím avizoval, že v tom jeho dojde ještě ke změnám. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan předkladatel v tuto chvíli do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny jako sněmovní dokument 6210 a 6283, zdůvodnění je součástí předložených materiálů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Táži se, zdali ještě někdo jiný se chce přihlásit do podrobné rozpravy ke svému pozměňovacímu návrhu? (Předkladatel nesouhlasně gestikuluje.) Vidím, že ne. Končím podrobnou rozpravu. Závěrečná slova předpokládám, že nechce ani pan předkladatel, ani pan zpravodaj. Žádné hlasování o návrzích není - na vrácení, tím pádem já končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem zúčastněným.

Otevírám další návrh, což je

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.