(pokračuje Olga Richterová)

234.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle toho vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny a já upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na dnes omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

A než dám slovo panu poslanci Hendrychovi, tak načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Ivan Bartoš od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Jan Bauer z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Richard Brabec z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jaroslav Foldyna od 18 hodin z pracovních důvodů, Matěj Ondřej Havel od 13 hodin z pracovních důvodů, Jan Hofmann z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Vít Kaňkovský z celého jednacího dne z osobních důvodů, Jiří Kobza z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Věra Kovářová od 13.10 hodin z pracovních důvodů, Robert Králíček od 15.30 hodin z pracovních důvodů, Jan Kubík od 12 hodin ze zdravotních důvodů, Hubert Lang od 9.01 do 11 hodin z pracovních důvodů, Vladimíra Lesenská od 14 hodin z pracovních důvodů, Lubomír Metnar od 12.30 do 13.30 hodin z pracovních důvodů, Patrik Nacher od 11 do 14 hodin z pracovních důvodů, jsou tady dvě omluvy dohromady spojené, Miloš Nový do 10.15 hodin z pracovních důvodů, Michaela Opltová z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Lucie Potůčková od 14.30 hodin bez udání důvodu, Jiří Slavík bere zpět svou omluvu do 13 hodin z pracovních důvodů, Karel Tureček se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

A z členů vlády ještě omluvy Martina Baxy, který se omlouvá od 13 do 13.30 hodin z pracovních důvodů, pak se omlouvá Pavel Blažek od 13 hodin z důvodu zahraniční cesty, Vlastimil Válek od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů a Marek Výborný od 13 hodin z pracovních důvodů.

Ještě jedna omluva, a sice pana poslance Jana Richtera od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů. Toto byly tedy doposud dorazivší omluvy.

(Do vládní lavice přichází ministr Stanjura.) Já zde vítám pana ministra a nyní jsou tedy na řadě interpelace a já dávám slovo panu poslanci Igoru Hendrychovi, který byl vylosován jako první, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Připraví se pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, moje interpelace na pana premiéra, byť je nepřítomen, tak si myslím, že je velmi důležitá a v rámci této interpelace se na něho obracím s dotazem, jak chce v oblasti lidských zdrojů zabezpečit vnitřní a potažmo i vnější bezpečnost České republiky. Je známo, že kromě materiálně technických prostředků, které vlastní všechny bezpečnostní sbory a Armáda České republiky samozřejmě také, jsou tím nejdůležitějším faktorem lidské zdroje, kterých se však v současné době nedostává jak armádě, tak v podstatě všem bezpečnostním sborům, jako je Policie ČR například, Vězeňská služba, Hasičský záchranný sbor. Všude mají problém s náborem nových příslušníků a do toho vstupuje faktor, že aktuálně je z finančních důvodů výhodnější nastoupit k Armádě České republiky než k těm sborům, které jsem tady před chvílí jmenoval. Ten rozdíl je v řádu několika jednotek tisíc, někdy i více. V těch detailech se asi není třeba pitvat v tuhle chvíli, ale prostě je to tak. A já si nemyslím, že to je dobře. Je dobře, abychom v podstatě měli vyváženou jak tu vnitřní, tak vnější bezpečnost v oblasti motivaci těch nových uchazečů, a to v současné době není.

Tak se ptám pana premiéra, zdali uvažuje nad tím, jak to srovnat. Dokonce vím, že snad v mezirezortu by měl být momentálně požadavek, aby Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu rozdílů při nástupu k policii a armádě, a budu rád, pokud budu s touto analýzou seznámen. Ona asi ještě není úplně hotová. Určitě by to mělo být o tom, že ti lidé by se měli rozhodovat nikoliv podle finančního odměnění, tedy pokud chtějí pracovat v oblasti bezpečnosti České republiky podle potenciální finanční odměny, ale především podle obsahu, co konkrétně vlastně chtějí dělat. Momentálně to skutečně není vyváženo. Děkuji vám, pane premiére, za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s naším jednacím řádem do 30 dnů písemně. A nyní s další interpelací může vystoupit pan poslanec Radek Koten, ten byl vylosován jako druhý, poté se připraví pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Já bych se pana premiéra velmi rád zeptal, jak to vidí s naplněností našich plynových zásobníků, protože podle webových stránek Zasobyplynu.cz momentálně máme zásobníky naplněny na 25 procent, nebo na 25 procent, možná na více procent, nicméně ta zásoba by měla stačit v zimním období zhruba na 25 dní. To znamená, mělo by to být někdy do konce března v případě tedy, že ty teploty budou zhruba stejné nebo podobné, jako máme nyní. Zachytil jsem ještě informaci, že momentálně se k nám zastavila dodávka ropy přes ropovod Družba, takže ten výpadek PKN Orlen má rafinérie zabezpečen ze státních hmotných rezerv. Chtěl bych se zeptat, zda tedy tak přátelská Ukrajina ty dodávky obnoví, nebo zda to tedy budeme dovážet z nějakých alternativních zdrojů. Myslím si, že tady to se v dobré společnosti nedělá, tedy pokud Česká republika pomáhá 232 miliardami z peněz daňových poplatníků, tak aby našemu hospodářství a našim spotřebitelům byly činěny takové kroky, jako je zastavování plynovodu Bratrství přes území Ukrajiny a nebo zastavení toku ropy přes ropovod Družba směrem do východní Evropy.

Můj dotaz tedy zní, co budete dělat v tom, aby se dodávky obnovily? A co budete dělat v tom, aby tedy ty zásobníky byly naplněny podstatně více, než jsou, protože podle mých informací právě ten plyn jde od nás zpětně na Ukrajinu?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. Děkuji. Opět konstatuji, že předseda vlády, který je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A nyní vystoupí pan poslanec Jakub Michálek, připraví se paní poslankyně Monika Oborná. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, rád bych se vás zeptal, jaké konkrétní kroky podniká vaše vláda k užší spolupráci v rámci evropské obrany? Myslím si, že to je zásadní téma, které řešíme všichni. My víme, že vy jste v ODS spíš preferovali pana prezidenta Trumpa, kterého podpořili vaši politici pan Vondra, Zahradil, Marek Benda, Jan Skopeček, Karel Krejza a další. Já si myslím, že to nebyla úplně šťastná volba. Stejně tak jako dřív český prezident Zeman spoléhal na Putina a pak se ukázalo, že to byl velmi špatný manévr, velmi špatný výběr.

Takže já se vás ptám, co je teď Česká republika připravena učinit k užší spolupráci v armádě v rámci Evropské unie, jestli jsme připraveni nasadit mírové jednotky na Ukrajině, pokud se na tom shodne většina států Evropské unie, teď se o tom jedná ve světě a v Evropě, jestli jsme připraveni podpořit evropský a český obranný průmysl, sjednotit standardy napříč armádami, aby dokázaly účinně spolupracovat na obraně, nakoupit další obranné vybavení, zrychlit výstavbu továren toho typu vybavení, který se podle dohod bude vyrábět v České republice, podpořit vznik společných armádních jednotek v rámci Evropské unie fungujících v NATO?

Jaké další účinné kroky podniknete k tomu, abychom v rámci Evropy spolupracovali a už se vykašlali na tu trumpovskou ideologii a postavili se sami za sebe, za Česko a za Evropu? Předem děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. I tato odpověď bude zaslána do 30 dnů písemně. A nyní vystoupí paní poslankyně Monika Oborná, připraví se pan poslanec Marek Novák.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuju za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážený pane premiére. Já se na vás obracím k tématu účasti českých firem na výstavbě nových jaderných zdrojů. Je to téma celorepublikové, ale nejvíc se to dotýká nás na Vysočině, konkrétně na Třebíčsku a v Dukovanech. Shodou okolností na toto téma teď probíhá seminář na hospodářském výboru. Já jsem moc ráda, že tady teď stojím s touto interpelací, protože je tam zástupce vlády, jsou tam zástupci korejské firmy a jsou tam zástupci ČEZu.  Vlastně jsme si tam vyslechli, jak je všechno sluncem zalité, nicméně z pohledu zástupců firem, ať už stavebnictví, nebo průmyslových firem, kteří tam jsou, svazů průmyslových, tak si úplně nejsem jistá, že to tak je. Pan ministr Vlček uvedl, že kabinet bude pro společnost KHNP ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň 30% podílu českých firem na stavbě. Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu do 60 % projektu.

Jaká je realita? Realita je taková, že české firmy zatím žádné závazné dohody s KHNP nemají. Na jedné straně podle nich probíhají pomalu, není proto reálné, aby 30 % měly české firmy zasmluvněné do konce března v podobě smluv o smlouvách budoucích, které jsou právně závazné. Co mě ale na celé věci zaráží nejvíce, je skutečnost, že zapojení českého průmyslu evidentně nebylo součástí podmínek tendru, nyní se dojednává na poslední chvíli a navíc ani nebude zakotveno do právně závazné smlouvy s KHNP.

Takže moje otázka zní: byla účast českých firem součástí hodnotících kritérií soutěže? A pokud nikoliv, tak proč? A pokud ano, proč nebude jejich podíl ve smlouvě se společností KHNP? Jak česká vláda hodlá podíl českých firem zajistit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času a opět konstatuji, že odpověď přijde do 30 dnů písemně. Nyní vystoupí pan poslanec Marek Novák, poté se připraví pan poslanec Radek Koten. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Pane premiére, jistě si vzpomenete na to, jak jste ve své vládě obměnil pozici ministra bez ministerstva pro vědu a výzkum. Tehdejší odstupující ministryni Helenu Langšádlovou, která čelila mimo jiné kritice z neviditelnosti, nahradil stranický kolega z TOP 09 Marek Ženíšek. Ten při nástupu do funkce v květnu loňského roku na Pražském hradě uvedl, že si uvědomuje, že nastupuje do rozjetého vlaku a hodlá navázat na práci paní Langšádlové. Přeloženo do češtiny, nový pan ministr přesto, že to je nebezpečné, nastoupil do jedoucího vlaku a je fuč.

Ministr Ženíšek se zavázal při svém nástupu zajistit peníze na takové úrovni, aby mohl uspokojit objektivní potřeby ve vědě a výzkumu a abychom se postupnými kroky dostali na úroveň těch nejvyspělejších zemí. Tady, abych nebyl nespravedlivý, tak jediný, kdo dnes v této věci pracuje, tak je koordinační rada pro startupy ve spolupráci s Ministerstvem financí, ale ministr pro vědu a výzkum zde vidět vůbec není. Je neviditelný. Je fuč. Ono, když si připustíme tu komunikaci, využívat své dosavadní zkušenosti a hledat další způsoby, jak veřejnosti vštípit, že stejně jako například obrana je právě i věda otázkou celé společnosti a konkrétně třeba i věda a výzkum v oblasti obrany je velmi důležitá, tak zde skutečně bych rád znal odpověď, co pan ministr pro tohle dělá.

Proto ještě jednou vás, pane premiére, prosím o konkrétní výsledky tohoto ministra, jste jeho nadřízený, tak byste je mohl mít, pokud tedy mezi jeho základní dovednosti nepatří ta neviditelnost. V tom případě máte o důvod víc nás seznámit s tímto výjimečným projektem, který je charakteristický pro vaše ministry pro vědu a výzkum. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Omluvený předseda vlády odpoví do 30 dnů písemně. A s další interpelací nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten, poté vystoupí pan poslanec Igor Hendrych.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére. Chtěl jsem se zeptat, protože v tisku zase proběhly zprávy ohledně kauzy Motol, že snad ředitel Geosan pan Havel, obviněný tedy v kauze Motol, tak mimo jiné má právě v té bývalé kampeličce, je tedy členem podnikatelské družstevní záložny, kde jste měl tedy peníze i vy. A je tedy i podezření, a to samozřejmě se dozvíme z dalšího vyšetřování této kauzy, nebo možná i později po volbách, zda tedy přes tuto kampeličku nemohou být prány právě tyto peníze z korupčního jednání, a zda tedy tyto peníze například nemohly být určeny pro financování kampaně některé ze stran Spolu. Byl bych rád, kdybyste se mi tady k tomu vyjádřil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Odpověď, jak již bylo řečeno, přijde do 30 dnů písemně. A s další interpelací tedy vystoupí pan poslanec Igor Hendrych, poté opět paní poslankyně Monika Oborná. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére. Já bych byl rád, abyste se vyjádřil vlastně k mému podnětu, který se týká dorovnávání platů, jak to probíhá aktuálně v praxi v České republice, u zaměstnanců v nejnižších tabulkových třídách tabulkových platů. Protože není žádným tajemstvím, že v současné době, kdy je minimální mzda ve výši 20 800 korun, tak minimální tarify vlastně v těch nejnižších třídách toho zdaleka nedosahují.

Nedosahují toho, a to je samozřejmě podivné a prostě netransparentní v tom smyslu, že tak, aby vlastně ti zaměstnavatelé fungující ve veřejné správě vlastně v podstatě naplnili literu zákona, tak v podstatě musí těm zaměstnancům dorovnávat vlastně ty platy nějakým jiným způsobem. V první až páté třídě to lze do vyššího stupně, ovšem třeba například v druhé platové třídě se vlastně i v tom dvanáctém nejvyšším stupni dostáváme na částku 20 180 korun a pořád jsme pod úrovní vlastně minimální mzdy, takže celý ten systém je značně pokřivený, je to nedůstojné ve vztahu k zaměstnancům.

Týká se to především totiž zaměstnanců nepedagogických ve školství. (Mám) informace, že je to více než 300 000 zaměstnanců, ale jsou to třeba i zaměstnanci zdravotnictví, v kultuře a tak dál. Takže já vás žádám, abyste se na tuhletu věc podíval, abyste udělal jakousi revizi, protože je to ve vaší kompetenci. Tyhle ty platové tabulky de facto podléhají nařízení vlády, to znamená, potažmo tedy v podstatě jde to za váma. A tenhle ten nevěrohodný systém, který je předmětem mnohačetné kritiky, (by) bylo vhodné tedy z mého pohledu změnit. A já bych chtěl slyšet na to váš názor, vaše stanovisko, jak se k tomu postavíte. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane poslanče. I vám odpoví omluvený předseda vlády v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A já nyní vyzvu paní poslankyni Obornou, která má nyní dvě interpelace za sebou, aby je obě přednesla.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Tak ten první bod, vážený pane premiére, se na vás obracím ohledně financování nepedagogických pracovníků. My jsme si dneska v médiích přečetli článek, že se posouvá ta účinnost na 1. ledna roku 2026, ale to vůbec nic nemění na podstatě věci. A ta podstata věci je, že přesouváte vlastně tu odpovědnost ze státu na kraje a obce, co se týká platů právě nepedagogických pracovníků, ať už jsou to kuchařky, školníci, vychovatelky a další. K čemu to povede, víme všichni. Povede to k tomu, že bude vystresovaný starosta, vystresovaný ředitel školy, pracovníci, kterých se to týká, ve velké nejistotě.

Zástupci krajských a obecních samospráv vám uvedli jasné argumenty, proč s tím nesouhlasí. Jednak je to nedostatek podkladů a komunikace, legislativní proces je veden nestandardně, bez analýz dlouhodobých dopadů na regiony. Další je to finanční nejistota, obce a kraje nemají k dispozici výpočty finančních nákladů a nemohou tak odhadnout dopad změn na své rozpočty a rozpočty škol. No a v neposlední řadě samotní zaměstnanci, kterých se to týká, protože ten návrh zcela logicky vyvolává nejistotu, což může vést k odchodu těchto zaměstnanců a způsobit velké personální výpadky v klíčových činnostech škol. Takže můj dotaz zní, vážený pane premiére, jestli se skutečně domníváte, že návrh byl řádně připraven a prodiskutován s těmi, kterých se to týká? A také se chci prosím zeptat, zda a jak jste na tuto žádost odpověděl? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a protože jste přihlášená i s následující interpelací, tak prosím, můžete pokračovat.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuju za slovo, tak už naposled dneska. Mám tady ještě jednu interpelaci, co se týká výpovědi bez udání důvodů. Je to, všichni moc dobře víme, návrh z dílny ODS a TOP 09 a na možnost rozdávat výpovědi bez udání důvodů. Podle zástupců vaší strany, pane premiére, to povede ke zvýšení flexibility pracovního trhu a zlepšení podmínek pro zaměstnance i zaměstnavatele. No, tak já si to tak upřímně nemyslím. Já si myslím, že je naprosto jasné, koho se takovéto propouštění bude dotýkat nejvíce. Určitě to nebudou lidé, kterých na trhu práce nedostatek, o které je zde zájem, ale bez udání důvodu budou přednostně propouštěni lidé nad 55 let věku, maminky s malými dětmi, lidé se zdravotními problémy a podobně, prostě zkrátka lidé, o kterých je na pracovním trhu nejmenší zájem a kteří by měli vážné pracovní problémy znovu získat práci.

Takže se vás chci, pane premiére, zeptat, jestli mně můžete vysvětlit, co je pozitivního na tom, kdyby zaměstnavatel mohl propustit bez udání důvodu výše zmíněné osoby, které by zamířili díky vám na Úřad práce pro podporu? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a omluvený předseda vlády odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. My se nyní dostáváme k bloku tří interpelací pana poslance Radka Kotena, které uzavírají tuto část interpelací určených předsedovi vlády České republiky. Já tedy pana poslance požádám, aby je přednesl všechny tři. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuju. Budu plynule přecházet z jedné interpelace do druhé. Nicméně ono těch problémů, které by to chtělo v České republice poměrně urgentně řešit, je poměrně dost. Já tedy začnu interpelací, co se týká v podstatě vyšetřování spolku D, který tedy nějakým způsobem udělal sbírku na drony Nemesis a dodával je zároveň na Ukrajinu. Nicméně tam byla ještě další iniciativa, která měla zajistit dodávky semtexu směrem na Ukrajinu a vzhledem k tomu, že se jedná o vojenský materiál, tak tam jsme postrádali v tomto konání souhlas Parlamentu České republiky a zároveň, tam se objevily některé skutečnosti, co se týká diplomatických pasů a vyslání vojáků armády České republiky na ukrajinské území právě s těmito předmětnými věcmi. Takže mě by zajímalo, zda tedy se to bude tutlat až do voleb, ten výsledek vyšetřování, protože vy jste měl schůzku s panem prezidentem, který tam je také v tomto spolku organizován, samozřejmě je v tom organizován i náčelník generálního štábu armády České republiky, tak by mě skutečně zajímalo, zda tedy se to zase vymlčí jako obvykle do voleb, které budou na podzim, tak aby tedy z toho nevznikl skandál? Děkuji za odpověď... Tak můžeme čas zase nastavit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nastavíme další čas a můžete pokračovat s další interpelací, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane, paní předsedající, má další interpelace je směrem do našeho zdravotnictví. Vy jako premiér máte samozřejmě odpovědnost za všechny příslušné ministry, tedy i za ministra zdravotnictví. V ambulancích praktických lékařů nebo specialistů, kteří mají takzvaný infuzní stacionář, momentálně již delší dobu chybí fyziologický roztok. Abych to přiblížil, tak je to v podstatě solný roztok s koncentrací chloridu sodného zhruba 0,9 %, a ta voda samozřejmě musí být sterilní. Chtěl jsem se vás tedy zeptat, zda naše zdravotnictví bude inadále ohrožováno, a naši pacienti? Protože do tohoto fyziologického roztoku se standardně v těchto infuzních stacionářích dávají léčivé látky, které mají například pacienty zbavit bolesti, popřípadě zánětu, zánětu v těle a v další léčbě. Takže můj dotaz zní, zda je tedy možné obnovit dodávky tohoto fyziologického roztoku všem v našem zdravotnictví, tedy i těm ambulancím, kde je možné tyto infuzní roztoky podávat? A zda tedy český výrobce, který vyrábí tento fyziologický roztok a exportuje ho bůhví kam, já tady nebudu spekulovat kam, ale já si myslím, že vy to velice dobře víte, tak zda je tedy možné ty dodávky od toho výrobce, které mohou být zasmluvněny, ale zda je možné tedy dalším navýšením výroby saturovat i naše zdravotnictví a naše specialisty? Protože v případě, že tyto infuze jsou vyváženy do Německa nebo na Ukrajinu, tak mi to skutečně nedává smysl, proč tady takového výrobce vůbec máme. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní následuje vaše poslední interpelace, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Další moje interpelace samozřejmě směřuje k třem procentům hrubého domácího produktů na zbraně a zbraňové systémy. Samozřejmě nikdo tady nechce podceňovat bezpečnost v České republice, to si myslím, že jsme pravděpodobně v souladu, nicméně ten způsob provedení toho, jak by to mělo být provedeno, tak to si myslím, že je asi ten náš přístup poměrně se rozchází, protože Armáda České republiky by samozřejmě měla mít takové vybavení, aby tedy mohla fungovat pro obranu České republiky. Bohužel pro obsluhu sofistikovaných zbrojních systémů a další techniky musí být také ta živá síla, ti vojáci. A bohužel, jak to vidím, tak tady se jenom deklaruje, o kolik více dáme z našeho rozpočtu, tedy na nákupy zbraní, ale zatím nevidím, že by nějaký nábor do Armády České republiky vzhledem k tomu, že nějací příslušníci odcházejí, také armáda nám stárne, takže by byl větší nábor než tedy odchodovost těch příslušníků Armády České republiky.

A jestli si tedy myslíme, že když ty peníze vyhodíme takzvaně do vzduchu a budeme to mít někde v garážích uskladněno, tu techniku a ročně nám přibude 100 nebo 150 dalších příslušníků do armády, tak skutečně tato koncepce nebude opravdu udržitelná a funkční. Takže z mého pohledu by to chtělo opravdu spíše motivovat naše mladé brance, možné příslušníky pro Armádu České republiky tak, aby ta práce pro ně byla atraktivní a sami chtěli v armádě sloužit, ale to skutečně pravděpodobně tažením na východ nedokážeme. Takže jaký k tomu máte vy přístup? (Předsedající: Čas.) Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji panu poslanci. Upozorňuji, že tak jako všichni ostatní, i on dostane odpověď v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A stejně tak upozorňují Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány veškeré přihlášky na předsedu vlády, to znamená, že budou nyní následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Já, než poprosím pana poslance Jana Sílu, tak ještě na zase omluvy, které dorazily. Omlouvá se pan poslanec Bohuslav Hudec od 15 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Renata Oulehlová od 15.30 hodin z pracovních důvodů. My tedy přikročíme k interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, kterou přednese pan poslanec Jan Síla, a zahájíme tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Poté se připraví pan poslanec Jakub Michálek.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já bych chtěl interpelovat ministra Válka a jde o pozměňovací návrh poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, podepsaný také Vlastimilem Válkem a dalšími. Jde o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, sněmovní tisk 849, pod číslem 6086. Tento návrh umožňuje, aby zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, další zdravotní služby, které na přání pojištěnce překročí rozsah hrazených služeb zdravotním pojištěním, byly v rozsahu překračující úhradu z veřejného zdravotního pojištění poskytnuty za přímou úhradu. Jde vlastně o zrušení takzvaného paragrafu Fischerové, kde všichni zasvěcenci ví, o co se jedná. To znamená, že zdravotní pojišťovny budou mít pravomoc vyjmenovat výkony, které budou hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a výkony, které nebudou hradit a na které si bude muset doplácet sám pacient.

Moje otázka zní, kdo určí dělení výkonu na hrazené a nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, které jsou ze zákona nuceni všichni občané platit? Kdo bude určovat zařazení nejmodernější, té nejluxusnější a nejúčinnější léčby ke hrazení ze zdravotního pojištění, eventuálně kdo bude určovat výši spoluúčasti pacientů, to znamená, kolik budou muset pacienti hradit z vlastní kapsy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji, pane poslanče. Pan ministr je omluvený, čili taktéž odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A nyní předávám slovo panu poslanci Jakubu Michálkovi, ten byl vylosován jako druhý, a přednese ústní interpelaci taktéž na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, poté se připraví paní poslankyně Věra Adámková. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, obracím se na vás se závažným problémem, že jsme byli svědky další korupční kauzy v českém zdravotnictví. Po tom, co jsme viděli kauzy sněžení na Homolce, Bulovka, další kauzy v různých krajských nemocnicích, tak vypukla kauza Motol, kde je rekordní zátah policie, došlo k zatčení ředitele této nemocnice a jeho náměstka. A vzhledem k tomu, že ty kauzy se opakují a opakují, tak ať nám prosím nikdo nevykládá, že to je osobní selhání. Tuhletu pohádku už jsme slyšeli tolikrát a tolikrát dokolečka. Tady jde i o selhání systému, že ten systém je postavený tak, aby na něm vydělávaly zákulisní skupiny, aby tam tyhle věci byly možné. A jedna z věcí, které tomu opravdu nepomáhají, je, že kontrola a audit jsou vykonávány formalisticky.

Proto vás vyzývám, podnikněte audit nejenom hospodaření nemocnice Motol, ale zadejte i u renomované protikorupční organizace analýzu rizik ve zdravotnictví, ať už jde o různé ceny jednotkových léků, materiálu, zakázky, velké stavební zakázky, které jsou dneska zcela mimo kontrolu, jak ukázal audit v Motole, benchmarking. A potom se podrobněji zaměřte na ta největší rizika. Toto je kontrolní systém, za který vy jste jako ministr zdravotnictví, který dneska není nastaven dostatečně, a vy jste nás rozhodně jako Sněmovnu neujistil o tom, že postupujete kompetentně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Omluvený ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zašle v souladu s jednacím řádem odpověď do 30 dnů písemně. Nyní je přihlášená paní poslankyně Věra Adámková, nicméně ji nevidím v sále, takže tato přihláška propadá. A dostáváme se tím k interpelaci pana poslance Lubomíra Brože, a sice na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, opět sledujeme neúspěšný pokus o prodej státního majetku zámku Štiřín. Ani na pátý pokus se do aukce nikdo nepřihlásil, přestože cena klesla z původních 3,3 miliardy na 1,1 miliardy korun. Stejný scénář hrozí i u zámku Veleslavín, kde se minimální cena opět snižuje, nyní už na 357 milionů korun z původních 500 milionů korun - ta, myslím, že čtvrtá aukce poběží teď 24. března.

Mě by zajímalo, co bude následovat? Další slevy, když se tyhlety památky neprodají hluboko pod cenu? Nebo dokud se neprodají hluboko pod cenu? Má stát jasnou strategii, jak nakládat s těmito objekty z hlediska jejich ceny? Jaké jsou další kroky, pokud se kupci nenajdou? Proč se například u zámku Veleslavín nedomluvil stát se městem Prahou, která o ty objekty měla zájem?

Pane ministře, jak dlouho bude ještě stát tímto způsobem rozprodávat naše kulturní dědictví a snižovat jeho hodnotu? Má Ministerstvo financí plán, jak v této situaci postupovat, nebo budeme dál přihlížet jen postupnému výprodeji za stále nižší a nižší částky? A to dnes nemluvím o tom, co vše podezřelého se kolem prodeje a předchozí rekonstrukce zámku Štiřín děje. Všimli si toho již i další poslanci, dokonce z vládní koalice.

Pane ministře, má stát při prodeji památek podmínku toho, aby byla uchována jejich kulturní hodnota při dalším prodeji? Případně myslíte si, že by tam ta podmínka měla být? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já asi řeknu fakta. Mohl bych použít stejná silná slova - rozprodávání, podezřelé... Nic z toho není pravda. Postupujeme striktně podle zákona. Pokud se vám, pane poslanče, nelíbí, tento zákon, máte jako každý z nás zákonodárnou iniciativu a můžete navrhnout změnu zákona.

Tak já třeba začnu tím Veleslavínem, abych vám řekl fakta. Převzali jsme ho - ne Ministerstvo financí, ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ano, je to v mém rezortu - od Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádná státní instituce o něj neprojevila zájem, takže je pro stát nepotřebný. My jsme chtěli a dlouhodobě jsme jednali s hlavním městem Prahou, že to zahrneme do připravovaných směn, hlavní město Praha nakonec neprojevilo zájem. Tak děkuju pěkně za radu, že se máme poradit s městem Prahou, ale my jsme o tom dlouhodobě jednali a finální rozhodnutí stávající politické reprezentace hlavního města Prahy bylo, že nemají zájem o tento majetek.

My v této chvíli úzce spolupracujeme s Městskou částí Praha 6, která to má ve výpůjčce, a postupujeme přesně podle zákona. To znamená, na začátku je odhadní cena, je to transparentní výběrové řízení, pokud se někdo nepřihlásí, tak se cena snižuje. A takhle se postupuje až do okamžiku, kdy se najde majitel. V tomto případě jsme udělali výjimku a hlavní město Praha i Městská část Praha 6 mají možnost dorovnat, pokud se najde nějaký zájemce, kupní cenu a pak by tento majetek získali oni, buď hlavní město Praha, nebo Praha 6. A mohu vás ubezpečit, že v tomto případě úzce komunikuje Úřad pro zastupování státu s vedením a s radnicí Prahy 6.

Co se týká zámku Štiřín, tak byl provozován jako luxusní hotel s wellness, restaurací a golfovým hřištěm. Převzali jsme ho do našeho rezortu v roce 2023 a už byl uzavřen tento areál. A teď jenom porovnejme si. V posledních letech provoz dotovalo Ministerstvo zahraničních věcí částkou 30 milionů ročně, někdy i více, a za posledních 10 let tam bylo uspořádáno sedm akcí. Ne ročně, sedm akcí za 10 let při dotaci více než 30 milionů korun ročně. Areál je tím pádem nepotřebný.

Žádná ze státních institucí o nemovitost neprojevila zájem, a to ani po konci tříměsíční vnitrostátní nabídky, ani doposud. Přitom Úřad pro zastupování státu nad rámec zákonných povinností oslovil všechny členy vládní a regionální dislokační komise a také napřímo všechny instituce uvedené v usnesení kontrolního a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Pouze Národní památkový ústav požádal o převod 1 665 položek movitého majetku a ty mu byly převedeny.

Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. To se taky děje. Pro odchýlení od tohoto postupu nebyly shledány důvody.

Máte pravdu, proběhlo doposud pět kol, původní cena byla 3,3 miliardy a kleslo to v posledním kole na 1,154 miliardy korun.

A ta minimální cena pro první kolo vycházela především z nejvyšších částek ze všech dostupných podkladů, které Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových obdržel z Ministerstva zahraničních věcí. Vzhledem k tomu, že znalecké posudky z roku 2024 obsahují částku zhruba 1,5 miliardy korun, tedy extrémně nižší, postoupil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových všechny podklady Policii České republiky, protože existuje důvodná pochybnost, zda tehdejší vedení příspěvkové organizace postupovalo s péčí řádného hospodáře. V této chvíli to šetří Policie České republiky.

Poslední fakt, nebo předposlední, v prosinci 2024 na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje a následné žádosti Lesů České republiky Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převedl deset lesních pozemků na Lesy České republiky, jejich hodnota byla zhruba 200 milionů. Tak z celého balíku toho majetku bylo převedeno těchto deset pozemků v hodnotě zhruba 200 milionů. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, ale pouze k vybrání vhodného zájemce o koupi. A snížení minimální kupní ceny je vlastně standardní postup. Nejnižší hranice ceny z důvodu transparentnosti stanovena být nemůže s ohledem na možné spekulativní chování. Takže po každém kole se vyhodnocuje ta situace a vyhlašuje se nové kolo. A takhle budeme postupovat, až se dostaneme k tomu, aby tento nepotřebný majetek byl převeden konkrétnímu zájemci.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a táži se, pan poslanec má zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím, položte ji.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za odpovědi, byly faktické, to je naprosto v pořádku. Moje interpelace nebyla útočná. Tady jde opravdu o to, že my prodáváme, ceníme si tedy něčeho, vykoupíme to za 3,3 miliardy korun, pak to necháme klesnout až na 1,1. A jestli to prodáme? A já jsem neřekl nic o tom, že by to bylo nelegislativní, protiprávní. To rozhodně nevím, že to tak je. Ale jestli to není k zamyšlení nějaké změny, protože prodáme zámek Štiřín za 100 milionů korun? V tu chvíli už by možná stát ho dokázal provozovat i s těmi méně akcemi nebo za nějakých lepších podmínek. Stejně tak zámek Veleslavín, tam jsem o tom mluvil, protože já mám zase od Prahy trochu jiné informace, ale z neformálních, o tom vyjednávání s úřadem. A jedině dobře, že Praha 6 o něj bojuje. A budu držet palce, aby jim to dopadlo, protože mně jde o to zachování veřejného zájmu těch památek. Protože vidím teď příklad prodeje Národní dům na Vinohradech, palác U Hybernů se chystají. (Předsedající: Čas.) Národní dům na Smíchově, z něj bude teďka hotel.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A poprosím, pan ministr.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: To je koncepční otázka. Tento majetek je skutečně pro stát nepotřebný. Žádná instituce o něj neprojevila zájem. Tak jaké je řešení? Kdo by to spravoval? Vy říkáte, že by to... 30 milionů ročně se to dotovalo. A nic se tam nedělo. To přece není rozumné využití. Takže všechny nemovitosti, které jste jmenoval, včetně těch dvou posledních, jsou prohlášeny jako nepotřebné. Nikdo ze státních institucí o to neprojevil zájem. Pokud o některou z nich projeví zájem samospráva, kterákoliv, tak s nimi jednáme. Logicky. Protože ta samospráva může mnohem lépe vědět budoucí využití než stát. Vycházíme z toho, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlí v Praze, ale takových nemovitostí může být hodně po celé republice.

Já jsem přesvědčen, že postupujeme správně, že postupujeme s péčí řádného hospodáře. Není tady 15 institucí, které chtějí konkrétní nemovitost. A vláda, nebo někdo rozhodne, ne, ne, ne, my to prodáme, hledejte místo někde jinde.

A ta férová cena se dá určit pouze transparentní soutěží. Vycházeli jsme z nějakých odhadních cen. Já myslím, že nám všem bylo jasné, že za 3,3 miliardy se to neprodá. Ale nemáte jinou zákonnou možnost. Nemůžete říct, vám to tady vycházelo 3,3, ale já si myslím, že to neprodáme, tak tam dám 500 milionů. To by bylo nezákonné. Takže ano, je to zdlouhavé. Ale to je daň, a v dobrém slova daň, za transparentní výběrové řízení. Jinak se to podle mě nedá udělat tak, abychom došli k ceně, která je akceptovatelná, aby nikdo nezpochybnil samotný převod této nemovitosti.

Co vlastně ty případy říkají? Že stát má toho majetku zbytečně moc. To je moje jednoduchá odpověď. My jsme provedli v roce 2023 mimořádnou revizi všech státních pozemků a nemovitostí. A jsou tam desítky tisíc nepotřebných nemovitostí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní by na řadě byl, protože tato interpelace již skončila, pan poslanec Miloslav Janulík, ale toho v sále nevidím. Čili přikročíme k interpelaci paní poslankyně Zuzany Ožanové, poté se může připravit pan poslanec Lubomír Wenzl. Paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, název interpelace: střídavé napětí pro bateriové vlaky. Jenom předestřu, kdybych ji nestihla celou přečíst, že pan ministr ji má k dispozici, aby mi mohl plně odpovědět. V Ostravě máme už nějakou dobu parciální trolejbusy využívající troleje a na úsecích bez trolejí využívají baterie. Tento posun v technologiích se týká také železnic. Jde o využívání nových bateriových vozidel, čili vlaků, které nepotřebují trakci, pro někoho jinak dráty. Tyto vlaky se uplatňují především mimo hlavní tratě a budou sloužit pro obslužnost území, což je také v zájmu například Ústeckého kraje, který chce pořídit takováto vozidla. Pořízení vozidel není problém. Problém je napájení, protože je zapotřebí střídavý proud.

V roce 2023 byla vypsaná zakázka ETCS státní hranice Německo - Dolní Žleb - Kralupy nad Vltavou. Očekávaná hodnota 12 miliard korun. Součástí takto rozsáhlé stavby již není takzvaná konverze napěťových soustav, tedy převedení stejnosměrného napětí na moderní střídavé napětí, což se technicky i cenově přímo nabízí a jeho dodatečné zavedení ve stavbě bude vyžadovat změnu technologického uspořádání, tedy snesení rozsáhlé výměny prvků a také hodně peněz - až 2 miliardy korun. Pokud nebude na této trati realizována konverze napěťových soustav, a tedy instalace střídavého napájení, nelze realizovat záměr Ústeckého kraje, a to pořídit nová a moderní bateriová vozidla, neboť tyto jsou na střídavou trakci, a nebude tak možné je průběžně nabíjet. Kraj může přijít o dotace ve výši až několika miliard korun. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vzorné dodržení času. Nyní se vyjádří pan ministr dopravy Martin Kupka. Střídavé napětí pro bateriové vlaky.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážená paní kolegyně, mám za to, že muselo dojít k nějaké mýlce v tom směru, že by jak ta současná souprava bateriová, která operuje v Moravskoslezském kraji, byla napájená stejnosměrným proudem. Není tomu tak. Funguje právě na stejnosměrný proud o třech kilovoltech a je tedy tím pádem možné nepochybně i v případě jiných krajů, které jsou závislé na stejnosměrném proudu v tříkilovoltové trakci, používat tato bateriová vozidla a kupovat je. Stejně tak platí, že i trolejbusy v Ostravě, i ve většině jiných případů jsou napájeny stejnosměrným proudem.

Je pravda, že máme v plánu postupně převádět naši trakci na železnici ze stejnosměrného proudu tři kilovolty na střídavý proud 25 kilovoltů. Výhoda spočívá samozřejmě v menších ztrátách. A jak jste zmínila, je to opravdu modernější a sdílenější trakční systém. Důležité ale je, že to nijak neomezuje v tuhle chvíli možnost využití bateriových vozidel, pokud na části českého území máme stejnosměrný proud a na části střídavý.

Co se týče levobřežky, neboli zavedení ETCS mezi Kralupy nad Vltavou a Dolním Žlebem, tak tam platí, že v tuhle chvíli soutěžíme dodavatele ETCS. A počítáme s tím, že v rámci té rozsáhlé investiční akce bude vše připraveno na konverzi - na konverzi na střídavý proud, který by ale měl sloužit dopravě až někdy po roce 2030. Nicméně ta investice s tou konverzí bude počítat a nebude to znamenat, že bychom v tomhle případě vstupovali do všech jednotlivých částí té trati a obnovovali tam nebo vyměňovali tam zařízení pro stejnosměrný proud.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám, že tato interpelace je ukončena. My se posuneme k interpelaci pana poslance Lubomíra Wenzla, který bude interpelovat pana nepřítomného ministra Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený nepřítomný pane ministře, byť dle původního, respektive harmonogramu bylo, že přítomen interpelacím budete, ale každopádně tu interpelaci chci přednést a rád budu znát nejenom já odpověď. Shodneme se určitě na tom, že občas se ve veřejném prostoru objeví zaručené informace o tom, co se má dít s přímo řízenými organizacemi ministerstvem, a jsou to takzvané zaručené informace, jak říkám, i spekulace a určitě nepřispívají k dobru věci.

Já bych se ve své interpelaci chtěl zabývat CKTCH Brno, Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Jde o příspěvkovou organizaci, která je přímo řízena Ministerstvem zdravotnictví. Jedná se, a to se shodneme určitě všichni - a nejenom odborníci, ale i pacienti, kteří prošli tímto zařízením, že se jedná o špičkové zařízení, které nemá víceméně v naší zemí obdoby. Každopádně v poslední době se kolem tohoto zařízení vyrojily některé věci, na které bych chtěl znát - říkám znovu, nejenom já - odpověď. První. Víme, že v červenci loňského roku byla zahájena výstavba nového objektu tohoto zařízení v prostoru Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Nejenom zevnitř stávajícího centra se šíří informace, ale i ve veřejném sektoru, že snad by mělo následně dojít k tomu, že toto zařízení bude sloučeno s Fakultní nemocnicí Bohunice. Dále, co rezonuje už docela dosti ve veřejném prostoru, že údajně v blízké době mělo by dojít k nějakým personálním opatřením, kde máte vy svoji působnost jako ministr nebo pravomoc jako ministr, a to na nejužší vedení této nemocnice.

Já bych chtěl od vás znát tedy odpovědi na otázky, zda zůstane nadále zachována svrchovanost CKTCH ve stávající struktuře, a dále, zda jsou spekulace týkající se možného odvolání managementu této nemocnice. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr, který je řádně omluven, odpoví v souladu s naším jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A my přistoupíme k interpelaci následující, tu přednese pan poslanec Patrik Nacher na zde přítomného pana ministra dopravy. A poté se připraví se svou interpelací pan poslanec Jiří Strýček. Pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, vy víte, že já interpelace většinou věnuji tomu, aby, abychom se něco užitečného dozvěděli, případně něco napravili, upravili, udělali nějakou osvětu. Tak u exekucí pro vozidla v registru vozidel, tam to zatím je stále ještě ve vzduchu, tak tam ještě je potřeba to nějak posunout.

Teď se na mě obrátili ale občané s jiným problémem, týká se to problematiky airbagů Takata a jejich - já nevím, jak to říct jako - vystřelování nebo nehod zničehonic. Já jsem dostal tady podnět občana, který takhle komunikuje celkem detailně i s jednotlivými výrobci vozidel u nás. Ta problematika je relativně komplikovaná, údajně jde o nějaké poškození plynových generátorů vlivem stárnutí, které je ale spojeno výhradně s působením klimatických vlivů, kombinací tepla, vlhka, jinými slovy, týká se to údajně vozidel dovezených ze zemí, jako je třeba Francie, Itálie, Španělsko a podobně. Ale zároveň tady se argumentuje i tím, že zase se často do těch zemí jezdí a podobně. Jinými slovy, jde o celosvětovou záležitost. Mě by zajímalo, jestli Ministerstvo dopravy o tomto ví, o této situaci, jestli komunikuje s těmi automobilkami, jakého je rozsahu a jestli se připravuje případně nějaká osvěta k tomu minimálně, jakých vozidel se to týká, nebo nějaké informace pro řidiče a pro uživatele těch vozidel, osobních aut, abychom co nejméně strašili, ale zároveň co nejvíce dělali prevenci v této věci.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní má slovo pan ministr dopravy Martin Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážený pane kolego, my jsme už na případ airbagů výrobce Tataka byli upozorněni. Primárně jde o odpovědnost výrobce, který v případě, že narazí na nějaký takový problém, tak má povinnost jednak v případě toho orgánu, který v příslušné zemi schvaloval vozidlo do provozu, tak ho kontaktovat a konzultovat s ním i způsob provedení té svolávací akce. To se v případě airbagu Takata stalo v případě vozidel Škoda. Co se týče ostatních států a rozsáhlejších svolávacích akcí i v jiných zemích, tak tam postup je velmi obdobný, kdy my na požadavek výrobce na základě předání výrobních čísel poskytujeme výhradně pro potřeby té svolávací akce, adresně poskytujeme data o provozovateli vozidla na území České republiky. To je důležitý krok pro to, aby se podařilo v tomto směru oslovit adresně toho, kdo aktuálně vozidlo provozuje, aby se mohl dostavit na takovou svolávací akci.

Co se týče příslušných airbagů, tak tam vystřelování nespojené s žádnou nehodou souvisí s teplotou prostředí a s vyšší vlhkostí. U nás v podnebném pásmu dochází k těm chybám spíše výjimečně, přesto výrobci svolávají ta vozidla, k tomu jsem už pověděl, jakým způsobem to probíhá, a snažíme se být maximálně součinní, aby se výrobce či jeho zástupce dobral kontaktů a mohl pro účely svolávací akce oslovit všechny aktuální provozovatele. To je nejadresnější, nejvhodnější možný způsob provedení, který sdílíme i s ostatními evropskými státy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vnímám, že bude doplňující otázka. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi. Jenom jsem chtěl - možná preventivně, protože zatím jsou to jednotky případů samovolné exploze, tak jestli nestojí za to, že by Ministerstvo dopravy a (nesrozumitelné) - tomu rozumím, že za to (nesrozumitelné) odpovědnost, taky k tomu nesměřovala ta interpelace, to je samozřejmě zodpovědnost výrobců, ale spíš jakoby nějakou koordinační roli nebo nějakou mediální roli nebo osvětovou, aby ti lidé jednak se třeba nebáli zbytečně, anebo naopak, aby o tom věděli. Protože v momentě, kdy se to stane někde na parkovišti, tak to je dobré, ale když se to stane za jízdy, tak to může mít jako zásadní, kruciální jakoby následky. To znamená, teď se o tom bavíme - v momentě, kdy já jsem byl osloven, hned jsem to dal jako interpelaci, že to je nějak v zárodku, ale pak už třeba může být pozdě. Tak mně jde spíš teďka o nějakou preventivně-koordinačně-osvětovo-mediální roli, takhle bych to viděl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A pan ministr.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Uvažujeme o tom velmi podobně. Taky jsme se pídili, jestli bychom v tomhle případě mohli nějak aktivně působit. Potíž je v tom, že my nemáme informaci, která vozidla jsou specificky těmito typy airbagů vybavená. To je opravdu i v rámci jednoho výrobce - může využít pro různé modelové řady - a dokonce může využít i pro stejnou modelovou airbag či komponent jiného výrobce, jiného subdodavatele. A informaci o tom, jaký konkrétně výrobek je tam využit pro to konkrétní vozidlo, má jenom výrobce. My se k těm informacím nedostaneme. A když jsme se pídili po tom, jestli je třeba možné i pro aktuálního provozovatele snadno rozlišit, jaký airbag ve vozidle má, tak to na první pohled patrné není. Tohle je opravdu informace, kterou musí předat provozovateli na základě součinnosti s námi, v tom poskytujeme veškerou pomoc, právě výrobce, který zaznamená, která ta konkrétní komponenta by měla být vyměněna v rámci svolávací akce. Ale pídili jsme se po tom velmi podobným způsobem, abychom případně dokázali snížit riziko nehod.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně.

A my tedy přistoupíme k interpelaci následující, tu přednese pan poslanec Jiří Strýček, a poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Já vám děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážení kolegové, já jsem se chtěl zeptat v rámci interpelace na jednu věc, která v současné době už se delší dobu objevuje i v mediálním prostoru, a podle názvu, jak (nesrozumitelné) si tam asi dovodil, se to týká dostavby budovy na pražské Palmovce, která má sloužit prestižní agentuře Evropské unie pro kosmický program a která se podle informací značně komplikuje. Místo dokončovacích prací, které měly aktuálně už teďka probíhat, není zatím dle posledních informací ani vybraná firma, která má toto sídlo dokončit. Znovu podotýkám, že se jedná o velmi prestižní evropskou agenturu, která provozuje evropský navigační systém Galileo a do budoucna má - nebo byl úmysl, aby konkuroval Starlinku a v podstatě v současné době to spíš vypadá jako torzo - nebo mělo vzniknout z torza nedostavěné radnice Prahy 8, ale to, co tam teďka zatím je, tak ještě vůbec nevypadá na to, že by se to mělo v nějaké krátké době (dostavět?).

 

Nedodržení termínu podle mě může poškodit Česko o to víc, že EUSPA je jediná evropská agentura, která v současné době v Česku sídlí.

Pamatuji si, jak jste s panem ministrem Stanjurou s velkou pompou podepisovali memorandum týkající se Euspy, nicméně teď to spíše vypadá na velkou ostudu. Mě by tedy zajímala velmi jednoduchá otázka, na kterou mi určitě dáte odpověď, mě by zajímalo, jaká je stávající situace a kdy bude nové sídlo EUSPA dokončeno, protože každé další zpoždění není určitě šťastné a může ukazovat, že Česko, Česká republika není partnerem, který je schopen plnit to, co slíbil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a zareaguje pan ministr dopravy Martin Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, na základě zmíněného memoranda a smlouvy mezi Českou republikou zprostředkovanou Ministerstvem financí a hlavním městem Prahou má opravdu dojít k rekonstrukci toho stávajícího zařízení, té nemovitosti u Palmovky. Máme podrobnou informaci o tom, jak probíhá výběrové řízení na zhotovitele celé té přestavby s tím, že právě na tom výběrovém řízení, které organizuje hlavní město Praha, se bohužel ten postup zkomplikoval. Zkomplikoval se na sporu dvou uchazečů, kteří se v tuto chvíli přou o své kvalifikace, o své reference. To je věc, se kterou se bohužel setkáváme napříč veřejnou správou. Nicméně my jsme v intenzivním kontaktu s Euspou, s vedením Euspy, uvědomuje jsme si v plném rozsahu, že je to pro Českou republiku záležitost prestižní. Připravujeme i úpravy těch současných prostor tak, abychom v maximální možném rozsahu vyšli vstříc Euspě a aktuálním provozním požadavkům.

Zároveň jsme v kontaktu s hlavním městem Prahou tak, aby se podařilo opravdu co nejrychleji dokončit výběrové řízení a realizovat tu přestavbu ke spokojenosti Euspy. Jak Ministerstvo dopravy, tak Ministerstvo financí je v tom mimořádně aktivní i při vyhledávání toho vhodného objektu. Toho by nebylo možné dosáhnout bez úzké interakce s Euspou. V tomto směru vylučuju, že by v tomto ohledu kdokoliv z Ministerstva financí nebo z Ministerstva dopravy cokoliv zanedbal. Ta komplikace nám přirozeně není milá. A tím víc věnujeme prostoru a energie i jednání s Euspou a zároveň, co se týče toho aktuálního vývoje, tak jenom pro dokreslení toho, že jsme informováni velmi přesně.

Hlavní město Praha ustoupilo od podání rozkladu vůči tomu poslednímu rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, rozhodlo o vybrání zhotovitele. Proti tomu kroku se následně odvolal konkurent, nicméně s ohledem už na předchozí rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je tu jasně určený směr, kudy by se v rámci vyhodnocení těch nabídek a zhodnocení toho postupu mělo hlavní město Praha vydávat.

Máme za to, že teda v tomto směru je jednak světlo na konci tunelu, jednak postupujeme, tak v tomhle případě je to odpovědnost hlavního města Prahy, aby opravdu se podařilo tu zakázku dotáhnout do konce a tu budovu vybudovat k obrazu Euspy podle všech poměrně náročných požadavků i na zabezpečení jednotlivých prostor.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A bude doplňující otázka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Strýček: Tak ještě děkuji jednou za slovo. Já jenom v podstatě, jestli máte přehled, já vím, že to nespadá úplně, že je to záležitost hlavního města Prahy, ale víceméně gesčně to samozřejmě přísluší, nebo ta odpovědnost je na Ministerstvu dopravy. A já jsem chtěl zeptat, jestli teda vůbec je nějaký náznak, kdy by to mohlo být. Protože ono kromě toho, že to je prestižní záležitost, já si myslím, že to je i finančně velmi zajímavé, protože podle informací, které, mám to samozřejmě odzdrojované z mediálního prostoru, že by to mělo být pro HDP České republiky do roku 2027 ten přínos je odhadován až na devět miliard. Takže já si myslím, že každé tohleto brzdění vlastně způsobuje i nějakou ekonomickou a finanční zátěž. Takže jestli vůbec máte jenom nějaké datum nebo nějaký deadline pro dokončení tady této akce. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A reakce pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Jak jsem naznačil, v tuhle chvíli opravdu bude záležet na průběhu toho výběrového řízení, které v ruce nemáme, nicméně hlavní město Praha je vázáno smlouvou a má eminentní zájem na tom to dotáhnout do konce, protože právě Česká republika bude platit významnou část toho nájmu hlavnímu městu Praze. Ten kontrakt je v tomto směru i pro hlavní město Prahu jednoznačně výhodný.

Co se týče těch pozitivních dopadů ekonomických, tak to je opravdu dopočet, který vychází z toho, že se v České republice soustředí odborná obec a know-how, protože nejde zdaleka jenom o projekt Galileo, tedy navigační systém, ale například o projekt Copernicus, který v tuto chvíli využívají vědecké týmy po celém světě, kdy vyhodnocují snímky, které zachycují proměnu zemského povrchu.

Další významný projekt je GOVSATCOM a EUSPA se připravuje na Aeris Squirt,(?), což je vytvoření samostatné megakonstelace komunikačních satelitů, kde bude vyhrazený komunikační prostor i pro vládní instituce. Je to nepochybně budoucí trend a myslím, že i z těch informací, které podávám, je zřejmé, že tomu patřičnou pozornost věnujeme. Pevně doufáme, že výběrové řízení doběhne rychle do konce a pak se podaří nakolejit i všechny ty další termíny k dokončení toho díla.

EUSPA je o tom průběhu informovaná velmi podrobně. Tady opravdu záleží na tom, kdy doběhne ten proces soutěžení. Od toho se pak může odvíjet už poměrně zřejmý výhled, jakmile se začne pracovat, kdy by ta stavba byla dokončená. To, co teď potřebujeme dát ve finále jasně na stůl, je smlouva s tím zhotovitelem a od toho nás dělí prostě dokončený proces výběrového řízení, respektive dělí od toho hlavní město Prahu, které provádí tu soutěž.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my se tímto dostáváme k interpelaci pana poslance Vladimíra Zlínského, poté se připraví paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený nepřítomný pane ministře, ohledně zajištění povinnosti zdravotnických zařízení zaznamenávat emergentní údaje z pohledu zákona o elektronizaci zdravotnictví jste mi odpověděl písemně na moji ústní interpelaci v tom smyslu, že to bude probíhat prostřednictvím informačních systémů poskytovatelů zdravotnických služeb a odpovědný bude zadávající lékař.

Na základě této odpovědi se ptám, zda jsou tyto informační systémy připraveny na to, aby požadované informace byly zasílány do systému sdílených zdravotnických záznamů tak, aby zadávající lékař po jejich zapsání do svého informačního systému pouze odeslal požadované informace nově zjištěné, anebo případně aby ani žádné nemusel zadávat, jelikož se již do systému elektrizovaného zdravotnictví zadávají prostřednictvím eReceptu.

Mnohem závažnější je situace s již zjištěnými informacemi. Mám na mysli alergie, nežádoucí účinky léčivých přípravků a nežádoucí reakce související s odběrem krve, její složky nebo transfuzí, které nejsou do současných informačních systémů zadány ve formě strukturovaného textu a budou muset být aktivně vyhledávány zadávajícím lékařem. Zajímalo by mne, jestli lékař, který byl podepsán pod tento minulý záznam, který popisuje výše zmíněné nežádoucí účinky, bude muset retroaktivně zapisovat tyto informace do informačního systému napojeného na systém sdílených zdravotnických záznamů, aby vyloučil možnost svého finančního postihu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A jelikož pan ministr je omluven, tak odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. A nyní přednese svou interpelaci paní poslankyně Klára Kocmanová, poté paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře Válku, obracím se na vás i ve vaší nepřítomnosti ve věci nedostupnosti péče o duševní zdraví. Víme, že v mnoha regionech a zejména pro některé skupiny, jako jsou mladí lidé nebo senioři, je velmi obtížné zajistit si odbornou péči, pokud se potýkají s nějakými psychickými problémy. Čekací lhůty jsou dlouhé, často ani není možné se u někoho vůbec objednat. A my přitom víme, už od covidu sledujeme alarmující čísla o tom, jak se zejména u mladých lidí stav duševního zdraví zhoršuje. Vidíme v posledních dnech mnoho případů šikany, které jsou toho důsledkem.

 

A já se chci proto zeptat na aktivity pracovní skupiny, která je při Ministerstvu zdravotnictví, konkrétně je to pracovní skupina k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí a dle zápisu z jednání této skupiny se sešla pouze mezi červnem 2023 a dubnem 2024. To samo o sobě nemusí nic znamenat. Ale chci se zeptat zejména na to, jakým způsobem ministerstvo pracuje s výstupy této pracovní skupiny a jaké konkrétní kroky dělá pro to, aby byla lepší dostupnost péče o duševní zdraví zajištěna nejenom pro ty cílové skupiny, které jsem zmiňovala, ale obecně ve všech oblastech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Na tuto interpelaci bude odpovězeno do 30 dnů písemně. A nyní paní poslankyně Karla Maříková, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já svou interpelaci stahuji a načtu si ji pak, až bude pan ministr přítomen. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto tedy pokročíme k interpelaci paní poslankyně Lenky Knechtové. Poprosím o přenastavení tabule. A poté se připraví paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, stovky, možná tisíce dobrovolníků po celé republice denně hasí šířící se požár, a to je kalamita opuštěných přemnožených koček. Stát a Ministerstvo životního prostředí se tváří, že problém neexistuje, nebo to není nic akutního, i když od roku 2019 existuje na toto téma studie Parlamentního institutu. Jak tedy Ministerstvo životního prostředí zajišťuje ochranu volně žijících živočichů před koloniemi zdivočelých opuštěných koček? Proč nevytvoří Ministerstvo životního prostředí státní dotační program na úhradu kastrace a koček pro obce, jak má třeba Španělsko? Jednalo by se v tomto případě přece o prevenci škod na životním prostředí. Co Státní fond životního prostředí? Má svůj rozpočet a vybírá poplatky za poškozování životního prostředí a porušení zákona o ochraně přírody. Kde je vůle, tam je cesta.

Pomohli bychom obcím a městům, aby měly finance na odchyt toulavých i opuštěných koček ve spolupráci se spolky, veterinárními lékaři a útulky. Finance k úhradě kastrace a nutné veterinární péče včetně pobytu v útulku nebo hospitalizace u veterináře. Stát ani obce a města se nesmí zříkat povinnosti se postarat o nalezená zvířata, ať už jsou opuštěná, nebo toulavá, svůj požadavek opírá nejenom o svoje vlastní zkušenosti s chovem kočky domácí, ale zejména o zkušenosti mnohých neziskových organizací, které se zabývají pomocí týráním opuštěným a toulavým kočkám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji, paní poslankyně. Pan ministr, který není přítomen, je omluven, odpoví do 30 dnů písemně, jak je to v souladu s naším jednacím řádem. A my se tím dostáváme k interpelaci následující, tu přednese paní poslankyně Lenka Dražilová, je na taktéž omluveného pana ministra.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Tak jak už zaznělo, i já se obracím na nepřítomného pana ministra s otázkou ve věci dotačního titulu dotace na vybudování dětských skupin, které od začátku provází zmatky a chaos.

Na úvod bych chtěla ocenit především zaměstnance vašeho úřadu, že to všechno ještě zvládají a velmi ochotně odpovídají telefonické dotazy. Všechno začalo tím, že jste de facto donutil všechny obce a města, aby si o tuto dotaci zažádaly, protože jinak by musely platit peníze za neumístěné děti do mateřských škol nebo jiných předškolních zařízení. Toto vyvolalo vysoký zájem, na který jste vy jako ministr svůj úřad nepřipravil. Výsledkem je zcela zahlcený odbor Národního plánu obnovy, a to už ani nemluvím o variantě s DPH a bez DPH.

Hlavní problém ale spočívá v tom, že i když projekty musí být dokončeny a dětské skupiny otevřeny nejpozději v březnu 2026, tak dodnes od vás řada žadatelů nemá informaci o tom, zda je jejich žádost schválená, anebo není. A bez ní, jak jistě víte, většina obcí nechce zahájit stavbu, protože na celé financování prostě nemá. Připomínám, že i kdybyste zprocesovali všechno ještě nyní, tak dáváte obcím rok na to, aby stihly vše včetně kolaudace a na ně navazující zřízení dětské skupiny. Já vím, že se termín nyní posunul o jeden měsíc na 30. 4. 2026. Přesto se domnívám, že i to je málo. A vzhledem k tomu, že nejsem sama, kdo řeší tento problém, tak by mě zajímalo, jak se k němu Ministerstvo práce a sociálních věcí postaví a zda uvažujete ještě o tom, že tento termín prodloužíte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Odpověď obdržíte v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A my přikročíme k interpelaci pana poslance Josefa Bělici, která je mířená na pana ministra dopravy. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych v této souvislosti rád interpeloval pana ministra dopravy pana Kupku. Já jsem dostal tohleto pověření na zasedání krajské tripartity, která svým usnesením pověřuje hejtmana k interpelaci ministra dopravy, a to ve věci cen a z neúměrného zvyšování cen přepravy společnosti ČD Cargo.

Víme všichni, že díky nekompetentním krokům této vlády došlo k brutálnímu nárůstu cen energií a ty společnosti napříč odvětvími jsou pod těžkým tlakem nákladů, a pokud mají svým zákazníkům dodávat zboží v nějakých rozumných cenách, tak prostě potřebují, aby v rámci těch odběratelsko-dodavatelských vztahů měly jakousi stabilní situaci, co se přepravy zboží k zákazníkům týče. Já bych s dovolením přečetl přímo znění, tak, jak jsem ho dostal od Svazu průmyslu. Zvyšování tarifů ČD Cargo, neúměrné zvyšování dopravních tarifů především pro jednotlivé svozové zásilky sypkých hmot vedou k nárůstu nákladů některých členů Svazu průmyslu až o desítky procent ročně. Důvodem zvyšování je významné snížení přepravovaného množství uhlí, dřeva, rudy, šrotu a dalších podobných materiálů.

Jedná se o to, že i spousta strojírenských celků se k finálním zákazníkům přepravuje ne po železnici, ale motorovými vozidly po cestě, což je zajímavé, ale je podstatně levnější než ceny, které nabízí ČD Cargo.

Pane ministře, já bych vás prosil, zda byste mohl intervenovat u tohoto státního dopravce, aby ty ceníky s těmi zákazníky projednával v dostatečném časovém předstihu a ty změny nebyly v řádech vyšších desítek a stovek procent. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je prostor pro pana ministra dopravy. Slova se ujímá Martin Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vy jste si trochu ulevil na adresu vlády, ale úplně nespravedlivě a mimo, protože pak byste musel za našimi polskými kolegy, německými kolegy, rakouskými kolegy a musel byste volat hlasy hlasem ještě mnohem, ale mnohem výraznějším, protože bohužel vlivem zásadní proměny transformace průmyslu, a to v zásadě v celé této části Evropy a vlastně v celé Evropě, dochází v případě právě nákladů přepravovaného po železnici k zásadním změnám. My jsme a spolu s námi ČD Cargo také čelilo té proměně. Držíme na rozdíl od ostatních soukromých dopravců pořád segment jednotlivých vozových zásilek, to je segment ekonomicky nejnáročnější a samozřejmě, že v tu chvíli je také předmětem náhrad ze strany těch profitabilních typů dopravy, jako je především provozování ucelených vlaků. Tam se podařilo a stále daří držet i existenci soukromých dopravců v ziskové podobě v případě jednotlivých vozových zásilek, ale dlouhodobě se ukazuje, že to profitabilní není. My jsme šli tak daleko v předchozích letech, že jsme na poskytnutí dopravní železniční cesty udělili jednotlivým vozovým zásilkám 95procentní slevu tak, abychom dokázali v maximálním možném rozsahu ulevit právě tomuhle specifickému segmentu. A je jasné, že v situaci, kdy nákladní dopravci v okolních zemích, ti národní padají, dostávají se do hlubokých ztrát, my máme možnost ještě těžit do jisté míry z rezerv, které jsme si vytvořili v rámci ČD Carga v předchozích letech, ale není únosné nadále těmi ziskovými segmenty v plném rozsahu saturovat tu bohužel ztrátovou činnost v oblasti jednotlivých vozových zásilek.

A ČD Cargo muselo nutně přistoupit ke kroku, kdy přibližuje ty ceny, podotýkám, přibližuje reálným nákladům, které jsou s jednotlivými vozovými zásilkami spojeny, a to s tím, že nadále poskytujeme jako Správa železnic a stát na tu železniční dopravní cestu 95procentní slevu.

Chci zároveň zdůraznit, že s nákladními dopravci jsme v podrobném kontaktu tak, abychom dokázali třeba pomoci i s tím, že tak, jak se bude proměňovat objem surovin převážených po železnici, protože dominantní bylo uhlí, a tam samozřejmě ten pokles je patrný; do značné míry v předchozích letech dokázalo tu dopravu využívat zejména kůrovcové dřevo, nicméně ta kalamita je naštěstí za námi, a to znamená další pokles poptávky po železniční nákladní dopravě. Snažíme se najít i pro nákladní dopravu nejenom u ČD Carga, ale i u ostatních dopravců další možné přepravované komodity, ať už se jedná o odpady, nebo by se jednalo o další energetické suroviny. V tomto směru vidím i prostor v blízké a úzké spolupráci s kraji, které budou nutně vstupovat do odpadového hospodářství. Tohle je určitě téma, které má smysl společně rozvíjet a snažit se o to, aby nákladní železniční doprava mohla posilovat. Nicméně ve vašem regionu je to také patrné, i pokles dopravy železa a výrobků z železa má negativní dopad na ekonomické zdraví nákladních dopravců.

Sleduju velmi podrobně každý týden to, jakým způsobem se ČD Cargu daří. Významnou oporou jsou pro tuto chvíli naše zahraniční dcery, kdy se ukazuje, že ČD Cargo je opravdu na evropském trhu stále konkurenceschopné. Ale pokud bychom nechtěli na něm jako páchat násilí a dotáhnout ho zugrund, tak bych teď šel a ukládal bych cestou třeba dozorčí rady okamžité snížení nákladů, respektive těch ceníků, ale to nemůžu udělat, protože bych porušoval zákon a hlavně bych ve výsledku udělal medvědí službu nákladní železniční dopravě i ČD Cargu. Potřebujeme prostě v tomto směru ekonomicky zdravé nákladní dopravce a ČD Cargo si svoje ekonomické zdraví naštěstí drží. Můžu avizovat, že jako skupina bude ČD, akciová společnost i jako skupina, předpokládám, i za loňský rok znovu v mírném zisku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem...? Není zájem o doplňující dotaz.

My tedy můžeme přistoupit k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Stanislav Fridrich a je opět mířena na pana ministra dopravy. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jak jsem avizoval, tak ten můj dotaz se bude týkat současného bodového systému. V souladu s ustanovením § 19 zákona č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, v platném znění, je řidič vozidla jedoucího za jiným vozidlem povinen ponechat za ním bezpečnou vzdálenost, když za takovou vzdálenost se považuje možnost zastavit vozidla v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním. Všichni, kdo jsme řidiči motorových vozidel, víme, že toto se velmi často porušuje, nedodržuje a je to hodně stresující.

Zákon o silničním provozu žádné jiné ustanovení týkající se bezpečné vzdálenosti neupravuje, její dodržování nijak nepostihuje, není to definováno zákonem a není to možno postihovat. Musím říct, že ustanovení, které je používáno v Německu a Rakousku, funguje na základě měření času a rychlosti vozidel. Je postihováno velmi striktně a můžu říct, že i drakonickými pokutami.

Já sám jsem načítal v průběhu projednávání zákona o bodovém systému pozměňovací návrh, který bohužel mi byl zamítnut vámi argumentací, že chcete ty řidiče vychovávat. Já s tou výchovou řidičů souhlasím, ale chtěl bych tu uvést čísla, kdy v roce 2023 bylo 4 642 dopravních nehod z toho důvodu, 4 562 v roce 2024. Takže můj dotaz je, zda počítáte s tím, že by se do bodového systému tenhle přestupek zavedl a byl by postihován. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní pan ministr dopravy.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, počítám, tak jak jsem avizoval, a počítá s tím Ministerstvo dopravy. Jsme také v kontaktu s Policií České republiky. My jsme dodrželi své slovo a ŘSD významně rozšiřuje počet těch míst, kde si řidiči mohou vyzkoušet právě na vodorovném značení bezpečný odstup. Upravili jsme také dopravní značku tak, aby bylo úplně zřejmé, že je třeba, aby ten řidič viděl před sebou, před tím dalším vozidlem vždycky dvě šipky. Snažíme se, aby i v tomhle směru ty informace se podařilo veřejnosti předat co nejsrozumitelněji.

My jsme zvažovali možnost teď v souvislosti s devítinovelou, kterou bychom měli ve třetím čtení schvalovat příští týden, tam doplnit právě takové opatření, které by postihovalo jak finanční sankcí, tak bodovou sankcí nedodržení toho bezpečného odstupu. Domluvili jsme se s policií na tom, že pro vyhodnocení té situace potřebujeme ještě o něco delší čas i proto, aby policie dokázala obstarat příslušnou techniku, která bude mít možnost přesně zachytit a změřit i s příslušnou deklarací Českého metrologického institutu, že došlo k porušení bezpečné vzdálenosti.

I při debatě o té velké změně zákona o silničním provozu, která platí od 1. ledna loňského roku, jsme o bezpečném odstupu tady diskutovali. Původní návrh totiž přinášel ukotvení přesné fyzické vzdálenosti 80 metrů, což nebylo šťastné. Domluvili jsme se s odbornou obcí, že půjdeme cestou, kdy bude v zákoně zachycena právě ta příslušná doba dvě vteřiny, a pro úplně kritické nedodržení bezpečného odstupu jedna vteřina. S tím, že tady nás čeká společná práce na tom, aby se co nejvíce řidičů o tom dozvědělo, a já předpokládám, že s další následující změnou či novelou zákona o silničním provozu by se i do české legislativy právě takové opatření dostalo tak, aby se na to mohli připravit řidiči, ale aby se na to také mohla připravit svým vybavením Policie České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan poslanec položí doplňující otázku.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za odpověď. Já bych chtěl jenom upřesnit, že v tom svém pozměňovacím návrhu jsem neměl metry, já už jsem tam měl čas. A vzhledem k tomu, kolik máme času na diskusi, tak bych chtěl jenom říci v krátkosti, že třeba v tom Německu, Rakousku 50 kilometrů odpovídá 15 metrům, třem délkám vozidla, a je to přesně specifikováno. Jako kdokoliv z nás vyjede do zahraničí, tak nemá čas si na nic zvykat. Já velmi oceňuju, že už vidím na cestách, že ty čáry jsou. Je možno si to sám změřit, odhadnout, ale bohužel respektováno to není. A myslím si, že ten dopad i bez toho přesného měření v tom zákoně by byl pozitivní, protože když si vezmeme bezpečný odstup cyklistů a vozidel, také ho není jak měřit, a přesto to přineslo výrazné zlepšení na silnicích. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju. Má pan ministr ještě zájem o reakci? Má.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Děkuju moc i za připomenutí podoby toho vašeho pozměňovacího návrhu. A je to tak, jak říkáte. Co se týče jednoho a půl metru odstupu, tak to nám pořád dělá trochu vrásky, protože to opravdu vytváří často zbytečná napětí mezi cyklisty a řidiči. Já nepokládám tu úpravu za šťastnou, ale souhlasím s tím, že to opravdu přispělo, a říkám to i jako aktivní cyklista, k většímu pocitu bezpečí na straně cyklistů.

Co pokládám ale za důležité a co také byla jedna z největších vad téhle právní úpravy, že neexistoval způsob, jak to opravdu bezpečně a prokazatelně změřit, a tím pádem v provozu pokutovat.

To také bylo i z hlediska právníků jednou z nejvýznamnějších výhrad. Jsem přesvědčený o tom, že to máme zavést po dobu bezpečného odstupu v přesné definici s přesnou sankcí do českého zákona, a to přesně v situaci, kdy na to i policie bude připravená a kdy uděláme také víc kroků pro to, aby se na to veřejnost mohla připravit, protože přece to podstatné není v tomto směru pokutování. Daleko podstatnější je přivést provoz k větší míře bezpečnosti a o to se opravdu snažíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím končí tato interpelace a nyní by byl na řadě pan poslanec Zdeněk Kettner, ale toho nevidím v sále přítomného, takže jeho interpelace propadá a může přijít k pultíku pan poslanec Radek Koten. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková a my se poté vystřídáme v řízení schůze. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Koten: Ještě jednou dobrý den. Já bych se tentokrát chtěl zeptat pana ministra, i když tady není. Doufám, že mi odpoví písemně. V podstatě v těch infuzních stacionářích, které jsou u ambulancích specialistů na různých zdravotních střediscích, nejsou dostupné infuzní roztoky. Za posledních 50 let lékaři takovou situaci skutečně nepamatují a myslím si, že to je skutečně tristní situace našeho zdravotnictví. Jednou tedy nejsou antibiotika, jedny, druhé, třetí, pak zase není Endiaron, teď tedy není naprosto základní fyziologický roztok. Z toho hlediska chemického je to v podstatě lehce osolená sterilní voda. Když už nejsme schopni v České republice v dostatečném množství vyrábět tento fyziologický roztok, nechápu tedy, že nemáme nasmlouvány dodávky. Podle toho, co se mně podařilo zjistit, tak společnost Baxter měla údajně výpadky. Nicméně ty výpadky podle údajů Ministerstva zdravotnictví už jsou někdy z roku 2019 a myslím si, že za tu dobu už se to mohlo dávno vyřešit.

My tady máme i českou firmu, která vyrábí tento roztok ve Středočeském kraji. Nicméně nechápu, že Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno zajistit ani od domácího výrobce tyto fyziologické roztoky a ohrožuje tedy i naše české pacienty. To, kam tato česká firma exportuje, se můžeme jenom domnívat, protože na stránkách se nedozvíme téměř nic. U toho amerického aspoň bylo jasné, že podporuje LGBTQ komunitu. Takže, pane ministře, jakým způsobem vyřešíte tento problém, to znamená nedostatek infuzních roztoků v českém zdravotnictví? Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Hezké odpoledne, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Pan ministr odpoví písemně. Nyní už je připravena u pultíku paní poslankyně Maříková, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. No, je zarážející, že pan ministr je omluven do 16 hodin. Je 16.02 a pan ministr Válek nikde. Ale spokojím se tedy s písemnou odpovědí. Vážený pane nepřítomný ministře, v září 2023 jste sliboval, že se do roku a půl vrátí do Česka výroba nedostatkového Penicilinu. Cituji vás: "Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat, že se během roku, roku a půl tady spustí výroba těch léků." Oznámil ještě tehdy ministr Válek v nedělních Otázkách Václava Moravce. Tvrdil, že se jedná s několika držiteli licencí a několika místy, kde je možné lék vyrábět.

Výrobní proces léků se dělí na několik fází. Jedna věc je totiž vyrábět samotné účinné látky, druhá vyrábět tablety z dodaných účinných látek a třetí je pouze kompletace hotových tablet, tedy blistrování a vkládání do finálních krabiček. Po větší diskusi jsme se tedy od pana ministra dozvěděli, že jde o fázi, kdy se tablety antibiotik přivezou, vylisují do platíček, zabalí a pošlou do lékáren. V prosinci 2023 ministr uvedl, že stavba továrny na Penicilin by měla začít do konce volebního období vlády. Vloni jsme se dozvěděli, že se čeká na vyjádření Evropské komise.

Tak mě by zajímalo, jaký je aktuální stav jednání s držiteli licencí a místy pro výrobu Penicilinu v České republice? Jestli byla zahájena už výstavba nějaké továrny, nebo se stále čeká na notifikaci od Evropské komise? Pokud ano, kdy se očekává její dokončení? Jaké konkrétní kroky podniklo Ministerstvo zdravotnictví ke zrychlení procesu návratu výroby Penicilinu do České republiky? Jaký je časový harmonogram pro jednotlivé fáze výroby Penicilinu v Česku, včetně výroby účinných látek, tablet a kompletace? Jaká opatření jsou plánovaná k zajištění dostatečné zásoby Penicilinu pro české pacienty do doby, než bude domácí výroba plně funkční? Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Já ještě načtu došlé omluvy, protože na to tady bylo poukazováno. On totiž pan ministr Válek se omluvil i následně od 16 hodin z pracovních důvodů. Pan ministr Martin Baxa bral zpět svou omluvu, která byla od 16 hodin, ale omlouvá se od 16.30 z pracovních důvodů. Teď už máme v těch omluvách pořádek. Nyní tedy přistoupí k řečnickému pultíku pan poslanec Brož se svojí interpelací na pana ministra kultury.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás v rámci interpelace ohledně současné situace v Národní galerii Praha. V posledních týdnech jsme svědky propouštění zaměstnanců z důvodu finančních úspor, hledání dalších úsporných opatření, která mohou negativně ovlivnit fungování této klíčové instituce české kultury, včetně výstavního plánu. Podle dostupných informací má být propuštěno nebo již bylo propuštěno 21 zaměstnanců, přičemž mezi nimi byli i odborní pracovníci. Navíc došlo ke zveřejnění záměru zpoplatnění přístupných prostor, což vyvolalo kritiku nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Poté bylo zrušeno. Tyto kroky jsou podle všeho dokladem nezájmu zřizovatele o problém dlouhodobého podfinancování Národní galerie Praha.

Proto vás žádám o odpovědi na následující otázky. Jaké jsou konkrétní důvody propouštění zaměstnanců Národní galerie Praha? Jedná se o důsledek snižování příspěvku Ministerstva kultury na jejich provoz, anebo se jedná o ryze manažerské rozhodnutí generální ředitelky? Dále, jaký je aktuální stav financování této instituce a jaká opatření ministerstvo chystá k jeho stabilizaci? Dále, má Ministerstvo kultury v úmyslu zvýšit rozpočet Národní galerie, aby nemuselo sahat k dalším úsporným opatřením na úkor svého už tak problematického fungování? A potom, jaké kroky podnikne ministerstvo k zajištění dlouhodobé stability a rozvoje této klíčové instituce, jejíž činnost je předmětem dlouhodobé kritiky ze strany odborné veřejnosti i návštěvníků?

Děkuji předem za vaši odpověď a doufám, že ministerstvo bude jednat v zájmu zachování a rozvoje Národní galerie Praha jako prestižní instituce reprezentující české i světové umění. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan ministr tedy dostane příležitost k odpovědi na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, já asi na tuto interpelaci odpovím spíš obecně. Národní galerie patří z 30 institucí Ministerstva kultury k těm, které jsou na tom dlouhodobě v nejobtížnější situaci. Je to třeba takhle otevřeně popsat. Provozní příspěvek i mzdové limity Národní galerie jsou dlouhodobě pod úrovní, kterou bychom považovali nejenom za optimální, ale za takovou, která by zajišťovala bezproblémový základní provoz. Já jsem se to jako ministr kultury pokoušel a pokouším řešit. I úspory na osobních nákladech z roku 2023 se nějakým způsobem podepsaly na současné situaci. Na straně druhé my už v rozpočtu na rok 2025 počítáme s tím, že Národní galerii přispějeme tak, aby se tyhle problémy podařilo, nechci říct eliminovat, ale alespoň nějakým základním způsobem stabilizovat.

Jsem si toho vědom, v jaké situaci Národní galerie je. Není jedinou institucí, která se potýká dlouhodobě s nevyhovujícím provozním příspěvkem. Přispívá k tomu i velký problém ve využití budov. Zejména se jedná o Veletržní palác. S tím také byla spojena ta, řekl bych, několikahodinová kauza s uzavřením prostoru Atlas, byť tam nešlo pouze o finanční úspory, ale také o nějaký komfort návštěvníků, jak různé druhy provozu spojit v jednom prostoru ve Veletržním paláci. Tak taková je asi obecná situace.

Chci zdůraznit, že řešíme ekonomické problémy Národní galerie. V rozpočtu na rok 2025 už se to určitě projeví. Nemyslím si, že Národní galerie je předmětem nějakých permanentních stížností ze strany odborné i návštěvnické veřejnosti. Čísla návštěvnosti Národní galerie rostou. Myslím si, že je to také díky dobré volbě dramaturgie, zajímavosti programů, které Národní galerie dělá.

Podařilo se také několik velkých výstav, které měly současně velký návštěvnický ohlas, jako byl třeba vynikající projekt o Petru Brandlovi. Samozřejmě že i debaty v odborné veřejnosti o Národní galerii existují. Je to přirozené, je to první instituce svého druhu v zemi, a tudíž je předmětem zvýšené pozornosti. Takže říkám to, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, trošku obecněji. V tomto případě nijak nepopírám ani nezlehčuji to, na co se ptáte, jenom prostě konstatuji, že pracujeme na tom, aby se situace zlepšila.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, nemáte zájem o doplňující dotaz. Děkuji. Tímto končíme tedy tuto interpelaci a přistupujeme k další, kterou má pan poslanec Nacher, na nepřítomného pana ministra vnitra Rakušana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. No, pane ministře, nepřítomný, já tu interpelaci dám i přesto, že tady nejste. Ona reaguje na podle mě flagrantní zneužití pravomoci ministra vnitra, dalo by se říct zastrašování politických oponentů.

Já jsem panu ministrovi jako zastupitel a předseda zastupitelského klubu v Praze zaslal oficiální dopis, kde jsem ho požádal, jeho a ministerstvo, vzhledem k tomu, co se všechno děje v Praze, o takový metodicko-legislativní rozbor situace, za které lze v Praze vyvolat předčasné volby s tím, že Praha je v tomhle unikátní, protože na rozdíl od všech ostatních obcí existuje ještě zákon v hlavním městě Praze. A opravdu mě zajímal takový profesionální rozbor z Ministerstva vnitra. Inspiroval jsem se úplně podobným dopisem, který napsal primátor hlavního města Prahy a vedení hlavního města Prahy o tom, za jakých okolností lze odvolat ředitele úřadu. A to, prosím pěkně, já jako opoziční zastupitel nemám za sebou legislativní odbor, celý magistrát, úředníky, právníky a podobně. Přesto, místo aby mi pan ministr vnitra odpověděl, a on mi tedy odpověděl, ale zároveň použil tuhleten můj dopis k zesměšnění ve svém videu, kde už ale vystupoval jako předseda hnutí STAN. Já tohleto považuju za naprosto skandální. Stejně se také on nepostavil k tomu předchozímu dopisu pana primátora.

Jinými slovy ten můj dotaz je, jestli mu přijde v pořádku zneužít oficiálního dopisu, slušného, k tomu, aby prezentoval se jako předseda hnutí STAN, úplně ne nepodobně, jako když vystupoval na střeše a mával tam termínem... (Předsedající: Čas.) ...kdy má mít soud Andrej Babiš. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A váš dotaz bude zodpovězen písemně panem ministrem. Nyní tedy poprosím o přednesení interpelace pana poslance Lubomíra Wenzla na nepřítomného ministra zdravotnictví Válka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já ve své interpelaci bych se chtěl zabývat otázkou odbornosti 101 - vnitřní lékařství.

Vážený pane ministře, nestárnou jenom pacienti, ale stárnou i lékaři a průměrný věk ambulantního internisty dnes podle předsedy sekce ambulantních internistů je 58 let a průměrný věk všech internistů se přitom pohybuje kolem 64 let. Chtěl bych znát odpovědi na otázky, jestli vůbec vnímáte a případně jak vážně tuto situaci v této odbornosti a co ve své funkci ministra jste do současné doby udělal pro zlepšení tohoto stavu, neboť internista musí znát prakticky všechny obory na velmi slušné úrovni. Dále je to obor, který by měl být pevně zakotven a nelze dělat dobrou medicínu, aniž by byla interna. Zhruba tři tisícovky internistů, kteří se starají o stále narůstající počet pacientů s vícero onemocněními. Nalákat mladé mediky pro tuto odbornost se ale nedaří a důvodem jsou často i klesající úhrady zdravotních pojišťoven a dále i často banální případy, se kterými lidi, občané na internu chodí a musí toto řešit. Interní oddělení obecně jsou se svými zhruba 9 000 lůžky na 290 pracovištích napříč Českem nejpočetnějším oddělením. Vycházím z dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky.

Současně tato oddělení mají zároveň největší podíl pacientů starších 65 let. V roce 2023 šlo o 245 000 pacientů, tedy 72 procent. Oproti tomu chirurgie, která je co do počtu hospitalizací druhá za interní odborností, eviduje necelých 45 procent pacientů starších 65 let. Navíc spektrum pacientů, o které se internisté starají, se v posledních 30 letech zásadně změnilo. Podíl polymorbidních pacientů, tedy těch s více onemocněními, se pohybuje kolem 40 procent a stále roste. Především přibývá pacientů nad 65 let s dvěma a více chorobami.

Děkuji vám, pane ministře, za odpovědi na mé dvě otázky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, pan ministr odpoví písemně. Nyní tedy bude interpelovat pana ministra kultury pan poslanec Koten. Poprosím jej, aby se ujal slova.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, já už jsem tady několikrát interpeloval tuto záležitost. Nicméně vzhledem k tomu, že se podařilo v tomto týdnu tedy protlačit jak televizní poplatky, tak platy ústavních činitelů, tak si myslím, že je poměrně aktuální tento dotaz vznést znovu. Co se týká financování České televize a Českého rozhlasu, tak to si myslím, že bude pokryto i v těch následujících letech tím, že ty měsíční poplatky za Českou televizi a Český rozhlas budou každý rok valorizovány. My tady máme nějaký určitý počet kanálů jak tedy Českého rozhlasu, tak České televize, které jsou momentálně vysílány, nicméně v těch multiplexech je zařazen i program ukrajinské televize a ukrajinského rozhlasu.

Chtěl bych se vás zeptat tedy, z jakých peněz jsou financovány tyto celoplošné programy v těch multiplexech, zda tedy na to přispívají čeští koncesionáři, protože je to vlastně v těch multiplexech, kde se tedy přijímají české programy, tak zda tedy nám ukrajinská strana za to šíření jejich signálu něco platí, nebo zda to platí tedy čeští daňoví poplatníci v těch zvýšených poplatcích. Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A pan ministr se k ní už chystá. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Jsem připraven. Pokud jde o Českou televizi, ta provozuje multiplex veřejné služby, jehož prostřednictvím šíří vysílání svých programů ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT Art a ČT :D a regionální varianty programu ČT1. Prostřednictvím tohoto multiplexu České televize nebyl a není šířen žádný ukrajinský rozhlasový nebo televizní program. Na internetových stránkách ČT byly v roce 2022 vysílány tlumočené zprávy v ukrajinštině od 12. 3. 2022 do 30. června 2022, celkem 108 dílů s minimálními náklady. Pokud jde o aktivity Českého rozhlasu, ten šíří od března 2022 program Ukrajinské rádio jako převzaté vysílání, a to digitálně systémem DAB+ v multiplexu Českého rozhlasu. Program je dostupný také v internetu. Šířením Ukrajinského rádia digitálním vysíláním v multiplexu Českého rozhlasu nevznikají žádné vícenáklady, neboť program je šířen v rámci volné pozice stávajícího multiplexu Českého rozhlasu na malém datovém toku.

Z rozhlasových a televizních poplatků nejsou tedy hrazeny žádné náklady související s ukrajinským vysíláním. Šířením Ukrajinského rádia (používá se Ukrajinský s velkým U) - šířením Ukrajinského rádia nevznikly a nevznikají Českému rozhlasu žádné náklady, a to ani na distribuci signálu, ani na žádném ze způsobů šíření, jimiž je tento program vysílán.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím tedy.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Děkuji za odpovědi. Každopádně já jsem tady v úžasu naprostém, že tedy šíření rozhlasového televizního signálu nic nestojí. Je pravděpodobně asi jedno, v kterém z multiplexů je šířen program ukrajinské televize. Nicméně by mě zajímalo, kdo tedy financuje to vysílání tady na území České republiky, ať už je to v jakémkoliv multiplexu, protože samozřejmě ať je to na družici, nebo ať je to u pozemního vysílání, tak v podstatě to šíření toho televizního signálu stojí nemalé peníze.

Samozřejmě ty náklady jdou k tíži těch jednotlivých poskytovatelů, kteří tedy šíří ty multiplexy, ať už je to tedy soukromý provozovatel soukromé televize a nebo zda to je tedy veřejnoprávní poskytovatel toho vysílání. Takže zajímalo by mě, kdo tedy hradí to vysílání ukrajinské televize?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr již nemá zájem reagovat, proto se posouváme k další interpelaci. A tou je interpelace pana poslance Michálka na ministra Kulhánka. Prosím tedy, abyste se ujal slova.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře. Já bych se vás chtěl zeptat, jestli jste spokojen s tím, jak jste vyjednal úpravy zákona o podpoře bydlení? Podle koaliční smlouvy totiž pro koalici byl závazný původní návrh, který byl schválen na vládě, a všechny ty úpravy toho zákona, které probíhají v rámci Poslanecké sněmovny, které jste domlouvali s ODS, jsou v neprospěch běžných lidí a rodin.

Když tedy budu úplně konkrétní, vy jste rozhodli, že když bude mít nějaký člověk, nějaká třeba starší paní, problém s bydlením v nějakém orpéčku, tak nepojede do svého orpéčka, ale bude muset jet až do sousedního orpéčka, protože těch obcí, kde bude pomoc s bydlením, bude výrazně méně. Vy jste stanovili novou hranici, 1,4násobek životního minima, nad kterou už nikomu nepomůžete. To znamená, ta pomoc a podpora poradenství se budou týkat úplně těch nejchudších lidí, jak říkal pan premiér, vyloučených lokalit, lidí, kteří žijí za 6 900 korun na měsíc. Mají na život 6900 po zaplacení bydlení, to znamená asi 230 korun na den. A jestli dávají jako většina občanů na potraviny nějakých 30 %, tak se bavíme o lidech, kteří za den projedí 69 korun. To znamená, to jsou lidi, kteří si nemůžou prakticky dovolit žádné lepší potraviny a žijí jenom z ovesných vloček, brambor, chleba s česnekem, čočky a možná trochu tvarohu a másla. Tak jenom takovýhle lidi, úplně ti nejchudší dostanou podporu a poradenství ze strany státu. Jste s tímto spokojen?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr už se chystá k odpovědi na váš dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ten zákon tak, jak jsem k němu přišel, tak byl v podstatě neprostupný Poslaneckou sněmovnou, protože na něm nebyla shoda koaličních klubů. Bylo to dáno zejména tedy výhradou z klubu ODS nad tou plošnou úpravou kontaktních míst pro bydlení, která měla být ve všech obcích s rozšířenou působností. A my jsme se měli rozhodnout, mohli rozhodnout, zdali tedy půjdeme hlavou proti zdi a nebudeme mít nic, anebo zdali zahájíme to jednání, které probíhalo na podzim, zdali jsme schopni se dobrat kompromisního řešení, které stále bude plnit funkci toho zákona.

To znamená, že nakonec jsme ustoupili od toho plošného pokrytí České republiky, ale šli jsme podle takzvané mapy incidence, to znamená definice, v kterých ORP je ten jev bytové nouze významný natolik, aby tam bylo kontaktní místo pro bydlení, a tak se stalo, došlo tedy k redukci té sítě kontaktních míst pro bydlení na výsledných 115. Stále je tam ale ta možnost dobrovolného vstupu, takzvaná OPT in obcí s rozšířenou působností, které v základní síti sice nebudou, ale vyhodnotí ten jev bytové nouze jako intenzivní natolik, že do té sítě vstoupí dodatečně.

Myslím si, že je to rozumný kompromis, který je kvitován jak ze strany odborné veřejnosti, tak samozřejmě ze strany naší koalice, protože je to pořád formát zákona, který bude fungovat. Jsme o tom zcela přesvědčeni.

To, co říkáte ve vztahu k hranici životního minima, já myslím, že tady zaměňujeme dvě věci. My potřebujeme se dobrat k číslu, které je očištěno od těch nákladů na bydlení, to znamená jak nájem, tak uhrazené služby a energie. A potom samozřejmě ta množina lidí, kteří spadají do tohoto limitu, který je dneska na té 1,43 úrovni životního minima, je podstatně širší, ať jsou to domácnosti mladých lidí, které mají nějakou nižší úroveň příjmů, ale rozhodně ne takovou, o které jste se zmiňoval, ať jsou to senioři, kteří mají nějakou úroveň příjmu, ale stále žijí důstojný život.

Navíc pokud zjistíme při fungování toho zákona, že potřebujeme ten trychtýř rozšířit, je možné to udělat nařízením vlády, a to na hodnotu 1,6. Ten návrh zákona od počátku počítal s tím, že se podaří prostřednictvím jeho nástrojového opatření snížit bytovou nouzi o 30 % za 10 let. Pokud seznáme v budoucnu, že máme ty skupiny obyvatel, na které je teď mířen, vyřešeny, můžeme samozřejmě novelizací zákona tuto úroveň změnit.

Takže závěrem jenom shrnutí. Z mého pohledu jde o funkční kompromis, který jenom díky těm jednáním, která jsme vedli na mnoha frontách, získal podporu celé koalice a takto bude schvalován Poslaneckou sněmovnou jak včera ve druhém čtení, tak v nadcházejícím třetím čtení. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem doplňující dotaz položit. Proto jej prosím, ať tak učí.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za odpověď. Tak já jsem vycházel z životního minima na rok 2025, které je 4 860 korun, necelá čtyřnásobek, je cca 6 900 korun. To znamená, po zaplacení bydlení to jsou lidi, který opravdu si musí vystačit s 230 korunama na den a žijou o těch ovesných očkách, bramborech, chlebu s česnekem, čočce a někdy mají tvaroh a trochu másla. Takže vy si myslíte, že tohle to fungovat bude, ačkoliv teda velké části lidí se to vůbec netýká.

Ale problémem České republiky je, že dneska drahé bydlení už se týká i střední třídy. A tenhle ten zákon potom, co jste ho vykastrovali, nepomůže vůbec nikomu. Takže já se ptám, co chcete udělat pro střední třídu, když jste tento důležitý zákon, který mohl pomoci víc jak milionu lidí, a ještě jste to předtím sám říkal, nedokázali prosadit, ačkoliv byl závazný podle koaličních dohod s ODS.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude reagovat? Prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Ano, tak ještě jednou. Mohli jsme se rozhodnout, že nebudeme mít nic, anebo máme byť kompromisní, ale funkční znění toho zákona. Já stále opakuji to, že to, co říkáte, a tak, jak vyjmenováváte položky, komodity, které mají ti lidé k jídlu, tak to si myslím, že je nějaká obrazná nadsázka.

Myslím si, že lidé, kteří jsou v nějaké bytové nouzi, anebo jsou v ohrožení, a riziku, že je bytová nouze může postihnout, tak to je další nástroj toho zákona. To znamená, ten zákon neřeší jenom to bydlení samotné, ale řeší vlastně i tu prevenci, řeší asistenci, řeší provázení tím bydlením, aby v momentě, kdy se člověk nějakou událostí, snížením příjmů přichází o zaměstnání, rozvod, žena se stane samoživitelkou, tak aby dokázal těmhle těm lidem pomoci všemi dostupnými konzultacemi, opatřeními, podpůrnými opatřeními, asistencí a vyvarování se toho, aby o to bydlení nepřišli. Navíc v bytové nouzi, jsou mnohdy lidé, kteří mají určitou úroveň přímo, ale to bydlení je nevyhovující, přeplněné byty, ubytovny a tak dále, a tam samozřejmě na ně cílíme také.

Takže já znovu opakuji, že nesdílím vaše obavy a výhrady k tomu, že by ten zákon byl nefunkční, naopak ten formát zákona tak, jak je dneska postaven, je nějakým základem toho, jak bytovou nouzi řešit. Kumulovaný problém bytové nouze v České republice nevznikl z roku na rok, je to opravdu kumulovaný problém, kdy máme nějakých 160 000 v tom bezprostředním ohrožení bytovou nouzí. A tam si myslím, že ten zákon může udělat spoustu dobré práce.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou má paní poslankyně Lenka Dražilová na nepřítomného ministra práce a sociálních věcí Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Já se chci nepřítomného pana ministra zeptat, jak je možné, že ani začátkem března nemá vyřešenou situaci dětí pobývajících v rozporu s právní úpravou v ústavním zařízení? Podle dnešního tisku se mimo jiné jedná o 33 dětí v brněnském zdravotnickém zařízení Chovánek, které nemají kam jít.

Tyto děti žijí už několik měsíců v nejistotě, co s nimi bude, zda nebudou odděleny od svých sourozenců, nevědí, kde vlastně budou doma, žijí ve zdravotnickém zařízení, kam nepatří, a nikdo neví, co s nimi bude dál. A to přesto, že už koncem minulého roku hnutí ANO upozorňovalo na nevyřešenou situaci, a pan kolega Aleš Juchelka předložil pozměňovací návrh na odložení o jeden rok. V té době jste, pane ministře, tvrdil, že se jedná o poslední děti, které budou do konce roku všechny umístěny. Na situaci v Brně dnes upozornila média. Kde jinde máte ještě podobný problém? Ptám se, kolik dětí žije nejen bez rodičů, ale dokonce bez základní jistoty, bezpečí, kterou jim poskytoval ústav před legislativní změnou, která nebyla v praxi připravena a zajištěna?

Zdůrazňuji, že má nespokojenost a interpelace vůbec nesměřuje vůči Chovánku ani vůči městu Brnu. Zařízení i město dělají všechno pro to, aby o děti postaráno bylo. 10. ledna 2025 v České televizi zaznělo - existence takzvaných kojeneckých ústavů od 1. ledna skončila, děti do tří let by tak nově měly být primárně u blízkých příbuzných nebo přechodných pěstounů. Cituji pana ministra, "je o všechny děti postaráno. Bylo to potřeba, transformace se měla dělat dřív. Jsem rád, že se zvládla. Nenastaly žádné komplikace." Tak já vám říkám, že komplikace nastaly. Žádám vás tedy o přehled, kam byly děti umístěny, kolik dětí je v rodinách, u pěstounů, případně kolik dětí ještě zůstává v ústavních zařízeních? A také co bude s brněnským zdravotnickým zařízením? Děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan ministr tedy odpoví písemně. Nyní poprosím pana poslance Brože, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra kultury Baxu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, kulturní a kreativní odvětví jsou nedílnou součástí české identity, ale také ekonomickým sektorem s velmi vysokým exportním potenciálem. Mnoho českých umělců, designérů, hudebníků, filmařů či vývojářů úspěšně proniká na zahraniční trhy, avšak stále chybí určité, nebo je tady nedostatečné institucionální partnerství. V téhle souvislosti si dovolím položit následující otázky, a to i s vědomím toho, že se tady může jednat o přesah s Ministerstvem průmyslu a obchodu, tak jsem se rozhodl v tuto chvíli položit tu interpelaci vám, a to tedy, jakým způsobem ministerstvo podporuje export české kultury a kreativních produktů do zahraničí, jaké jsou případně vaše náměty pro zlepšení této podpory? Zadále (za další), jaké konkrétní nástroje pro podporu exportu kulturních a kreativních produktů má ministerstvo k dispozici? A za poslední, jestli je v plánu, nebo jestli jste neuvažovali o vytvoření specializovaného fondu pro podporu kulturních a kreativních projektů, podobně jako existují fondy v jiných oblastech? Vytvoření takového fondu, který by systematicky podporoval nejen tradiční umění, ale také například digitální tvorbu. Herní průmysl, který je teď částečně tedy řešen v zákoně ve fondu o audiovizi, tak by to mohl být i design, architektura či módní sektor. V současnosti tedy existuje státní fond audiovize nebo státní fond kultury, které se zaměřují na ty dílčí oblasti, ale podle mě chybí komplexní finanční nástroj pro podporu celého toho spektra kulturních, kreativních odvětví, s výjimkou tedy toho, jak jsem již říkal, herního průmyslu, který se již nyní částečně řeší. Takže kultura, nějak, kreativní sektor má opravdu velký potenciál. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. A pan ministr bude odpovídat. Prosím, máte pět minut.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, tato položená otázka je velmi důležitá a vlastně poukazuje na jednu, bych řekl, z dlouhodobých výzev ministerstva kultury a českého státu při podpoře exportu, protože Česko je země, která je na poli kulturně kreativních odvětví, když řeknu obecně zemí velice úspěšnou, ono je to často patrné v takových těch debatách o tom, že máme podporovat kulturně kreativní odvětví a bez podpory státu, že se tomu nedaří a podobně, vlastně to není pravda téměř vůbec. Jenom připomenu vynikající úroveň českého filmového průmyslu, to znamená to, co je podporováno v rámci filmových pobídek a mnoha dalších odvětví, typově české sklářství, řada úspěšných firem. Nicméně stát vlastně nemá dlouhodobě, a to je napříč všemi vládami, nějakou souhrnnou strategii doprovázenou finančním nástrojem na export v uvozovkách do zahraničí. Velmi zajímavým signálem bylo využití Národního plánu obnovy v této oblasti, které mimo jiné umožnilo opravdu velké úspěšné projekty, jako byla prezentace projektu Kosmos, který vznikl v rámci Designbloku na několika úspěšných festivalech v zahraničí, a uvedl bych takových příkladů celou řadu.

Jsme úspěšní také, v uvozovkách, ve vývozu literatury. Za mého působení se rozhodlo o angažmá na frankfurtském knižním veletrhu, ale myslím si, že je to do budoucna příležitost k tomu, jak poukázat na nejenom vysokou kvalitu, ale také ekonomicky potenciální kulturně kreativních odvětví v Česku a podpořit ty jednotlivé oblasti v tom, aby měli příležitost působit v zahraničí. Takže nechci říct, že je to slabina. Myslím, že je to velká výzva, myslím, že se letos podařilo, a myslím, že máme také hodně před sebou.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Bude mít pan poslanec žádost o doplňující dotaz? Nebude, takže v tuto chvíli přecházíme na další interpelaci, na řadě je pan poslanec Patrik Nacher ve své interpelaci na Víta Rakušana. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane ctěný místopředsedo Sněmovny, já mám interpelace opět na ministra vnitra Víta Rakušana. Já doufám, že z té interpelace, z té odpovědi on zas neudělal nějaké svoje video, tak to bych byl rád, aby on odlišoval tu roli ministra a předsedy hnutí STAN. A ta interpelace se týká informace, která na základě stošestky o svobodném přístupu k informacím byla vyvěšena na webových stránkách Ministerstva vnitra, a totiž, že v první polovině loňského roku došlo k dvěma schůzkám se zástupci společnosti Meta. To je ta, která mimo jiné provozuje Facebook. A mělo se týkat ta jednání se měla týkat představení aktivit této společnosti v oblasti integrity voleb, nicméně Ministerstvo vnitra odmítlo zveřejnit jména osob, které se účastnily této schůzky. Já jsem to otevřel jednou na mediálním výboru, když nás navštívil pan plukovník Otakar Foltýn, on o té návštěvě nevěděl, dokonce vlastně řekl, že na české půdě vůbec jakoby velmi těžké nebo skoro nemožné se sejít se zástupci Meta.

Takže já bych se chtěl zeptat ministra vnitra, kdo rozhodl o uskutečnění těchto schůzek? Kdo se jich za Ministerstvo vnitra zúčastnil? Kdo se jich zúčastnil za společnost meta? Co bylo obsahem těch jednání a proč se z toho nepořizoval žádný písemný záznam, jakkoliv jde o velmi citlivou schůzku s globální platformou? Víme, co se všechno teďka děje kolem těch sociálních sítí, takže já bych poprosil o písemnou odpověď na všechny tyhlety otázky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A ta by vám měla být dodána do 30 dnů, poněvadž pan ministr Rakušan je omluven z celého jednacího dne, pan poslanec Koten je další z interpelací na pana ministra Martina Kupku. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, já se tak trošku omlouvám, protože při zadávání interpelace to samozřejmě bylo myšleno na pana ministra pro místní rozvoj, nicméně jsem rád, že pan ministr pro místní rozvoj tady je, nemusí mi písemně odpovídat, protože v tom zadání to tak není, ale samozřejmě budu rád, pokud tak učiní po mé interpelaci. Ono co se týká zaměřování těch různých staveb, které vznikly ještě za minulého režimu. Samozřejmě chápu, že ministerstvo v tom chce mít pořádek, a chápu, že ta pasportizace těch jednotlivých staveb je důležitá pro stát tak, aby věděl, kde co stojí a kde co je. Já bych se tady vrátil k jednomu příběhu z Vranovské přehrady, kde tedy probíhá pasportizace takových staveb, v podstatě probíhá to reálné zaměření těch staveb a dá se říci, že mnohdy ty stavby jsou o něco větší, než měly být, ale je to takové historické dědictví.

Bohužel vzhledem k tomu, že ta Vranovská přehrada byla primárně tehdejším režimem určena jako přehrada pro rekreaci, tak v současné době tam jsou lidé, kteří mají stavby, mnohdy je koupili už v tomto stavu, to znamená větší, a jsou nuceni k tomu, aby tam část té stavby zbourali. Jsou to mnohdy starší lidé, kteří tam na tom v podstatě prožili celý svůj život.

Tak jsem se chtěl zeptat, zda je možné v rámci nějakého dodatečného stavebního řízení tyto stavby takzvaně dolegalizovat, nebo zda lidem, kteří v podstatě přijdou tím zbouráním o nějaký celoživotní příběh, by to bylo možné nějakým způsobem v rámci stavebního řízení dorovnat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano a ta bude do 30 dnů, poněvadž pan ministr Kupka je omluven. Můžete zůstat u pultíku, poněvadž máte další dvě interpelace, v tuto chvíli na pana ministra Výborného, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Tak děkuji znovu za slovo. Ony se objevily v různých podobách zprávy, že v podstatě čeští výrobci nejsou schopni konkurovat dovozu laciného cukru z Ukrajiny.

Česká republika a další stát podporují obrovským způsobem, ať už pomocí zbrojní iniciativy, nebo pomocí uprchlíkům přímo tady u nás v České republice. Pomáháme jim, co nám rozpočet stačí, nebo i co nám nestačí, a na straně druhé tedy stát, který je ve válečném stavu, produkuje tolik potravin, tolik cukru a všeho, že se to až nechce zdát.

Co se týká ochrany českého trhu, tak samozřejmě čeští výrobci musí splňovat spoustu předpisů Evropské unie, což samozřejmě mimo Evropskou unii stát Ukrajina splňovat nemusí. Jedná se tedy nejen o cukr, ale i o další komodity, jako jsou kuřecí maso, drůbeží maso, obilí, které je pěstováno podle úplně jiných standardů, kde se používají v Evropě dnes zakázané pesticidy a herbicidy, ale českému státu to očividně nevadí. Takže v případě, že se sem má dovážet něco z Ukrajiny, tak neplatí unijní předpisy, a v případě, že by se to sem mělo dovést z jiné země, tak všechno platí.

Já bych se chtěl pana ministra zeptat, zda tedy je schopen jako ministr zemědělství ochránit české pěstitele a producenty cukru i dalších komodit, nebo zda si tady necháme kompletně rozvrátit český trh dovozem mimounijních produktů, které nejsou vůbec vyrobeny podle evropských standardů a mohou znamenat zdravotní riziko. Tak zda tedy skutečně budeme i nadále za cenu vlastního sebezničení našich dodavatelů, našich výrobců, podporovat tímto způsobem Ukrajinu, anebo zda se probudíme a uděláme si tady v tom pořádek. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a pan ministr Výborný je taktéž omluven z pracovních důvodů do 19 hodin, takže vám odpoví určitě písemně do 30 dnů. A vy máte poslední interpelaci tady v tomto seznamu interpelací, a to na paní ministryni Janu Černochovou ve věci zbrojení ala Uršula. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Určitě jste všichni zachytili ta prohlášení, že vláda bude zvyšovat každý rok v rámci příštích pěti let navýšení prostředků, které budou věnovány na obranu, a bude to tedy do těch pěti let až na 3 procenta hrubého domácího produktu.

Já bych se chtěl paní ministryně zeptat, zda tedy nám ta technika - buď tedy jestli budeme platit dopředu jakoby zálohově jak na ty F-pětatřicítky, které jsou momentálně jako ta jitrnice, kterou nikdy nikdo neviděl, to znamená, pokud budeme platit ty peníze takto dopředu a nebudeme za ně nic mít, samozřejmě ani ty úroky, tak zda stejným způsobem se bude pořizovat i ta ostatní technika? A v případě, že ji tedy nakonec pořídíme a budeme ji mít někde uskladněnou, tak zda se nám na ni tedy nebude jenom prášit?

Protože vzhledem k tomu, že za loňský rok se podařilo znáborovat do plusu 176 nových vojáků Armády České republiky, podle generála Řehky nám chybí na to, abychom byli kompletně bojeschopní, někde mezi 6 až 9,5 tisíci příslušníky Armády České republiky.

Tak jsem se chtěl zeptat, zda se počítá s tím, že armáda začne pracovat se základními, středními a vysokými školami, zda tedy bude popularizovat tu službu v Armádě České republiky a zda tedy budou probíhat i na těchto typech škol nějaké popularizační výcvikové kurzy, co se týká například přípravy k obraně vlasti a podobně. Myslím si, že by to bylo velmi potřebné. A investovat peníze do lidských zdrojů bude určitě daleko lepší, než investovat peníze do něčeho, co bude někde stát a bude se na to prášit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já také děkuji, paní ministryně vám odpoví, je omluvená z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, a to do 30 dnů.

 

Já konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací. Přeji vám hezký zbytek dne. A v tuto chvíli přerušuji jednání schůze do zítřejšího dne do 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 16.46 hodin.)

Aktualizováno 14. 3. 2025 v 22:51.