(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 656/6/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 656/7. Informace k pozměňovacím návrhům vám byla rozeslána elektronickou poštou. Vítám mezi námi pana senátora Miroslava Plevného. (Senátor Plevný se snaží projít skupinkou stojících poslanců.) Poprosím kolegy poslance, aby jej pustili mezi nás. Dobrý den, a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. (Hluk v sále přetrvává.)

Ještě jednou, kolegyně a kolegové, vás žádám o ztišení, případně přesuňte své rozhovory do předsálí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak, paní předsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký večer. Dovolte, abych tedy krátce okomentoval a vrátil se zpátky k projednávání sněmovního tisku číslo 656, tedy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaný energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dovolte, abych pouze krátce okomentoval přínos a úpravu této normy, která tedy na jednu stranu je transpozicí evropské směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 219/944, ale zároveň zavádí velmi důležité nástroje do české energetiky, významně českou energetiku modernizuje, ať v oblastech ukládání energie, flexibility účastníků trhu s elektřinou, anebo agregaci flexibility.

Norma se také věnuje změnám v oblasti ochrany spotřebitele, ať v oblasti institutu takzvané paušalizované smluvní pokuty při předčasném ukončení smluvního závazku na dobu určitou, anebo také zpřísňuje podmínky podnikání dodavatelům energií prostřednictvím takzvané překážky udělení licence pro obchod s elektřinou nebo plynem a zavádí index zajištění obchodníka, takzvanou povinnost obchodníků pravidelně hlásit Energetickému regulačnímu úřadu podíl smluvně zajištěných dodávek elektřiny nebo plynu určených pro konečné zákazníky, úpravu řízení energického regulačního úřadu tak, aby tento úřad dokázal efektivně reagovat na nestandardní situaci na trhu s energiemi, kdykoliv přijdou.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane ministře, já se omlouvám, že vás přeruším. Nicméně, kolegyně a kolegové, prosím, abyste přesunuli své rozhovory do předsálí, anebo udržovali ticho přímo tady v sále. Opravdu není slyšet, i když pan ministr má zvučný hlas. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak já děkuji za sjednání klidu. Dovolte, abych tedy pokračoval. Ve Sněmovně při projednávání tak byly načteny pozměňovací návrhy, kdy podle mého názoru většina šla dobrým směrem, ať v oblasti certifikace vodíkové infrastruktury, podpory biometanu, anebo věci související s Národním plánem obnovy. Sněmovna tento tisk schválila, který tedy putoval do Senátu, a zástupce Senátu se nepochybně k této normě vyjádří. Senát ale rozhodl na své 5. schůzi dne 29. ledna vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně, ve znění pozdějších pozměňovacích návrhů, a přijal doprovodné usnesení navržené garančním výborem, ve kterém Senát žádá vládu České republiky, aby zajistila opatření k zajištění přiměřenosti podpory u zdrojů elektřiny ze slunečního záření uvedených do provozu od 1. ledna 2011 do 28. února 2011.

Tolik má úvodní zpráva a já jsem připraven reagovat na vznesenou debatu. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal senátor Miroslav Plevný. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Plevný: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, dámy a pánové, původní znění zákona předloženého vládou Poslanecké sněmovně naplňovalo závazky České republiky při zavádění evropské energetické legislativy, a to zejména v oblasti bateriového a agregační hospodaření s elektřinou získanou z obnovitelných zdrojů. Takto byl zákon představen vládou, projednáván v mezirezortním řízení a Legislativní radou vlády.

V průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně byl návrh podstatně upraven řadou přijatých pozměňovacích návrhů. Při projednávání v Senátu však dvě z těchto úprav vzbudily velkou diskusi, která posléze vyústila v přijetí senátních pozměňovacích návrhů, které nedělají nic jiného, než že opětovně vypouštějí z návrhu zákona tyto sněmovní pozměňovací návrhy. Dále byl Senátem schválen soubor legislativně technických oprav a kolizí s právním řádem, ke kterým se již dále nebudu podrobněji vyjadřovat, a věnovat se budu pouze zmíněným dvěma Senátem odsouhlaseným vypuštěním sněmovních pozměňovacích návrhů.

Jako první bod bych se vyjádřil k přijatému pozměňovacímu návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu na vypuštění takzvaných individuálních kontrol fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Pozměňovacím návrhem ve druhém čtení Poslanecké sněmovny se do materie zákona dostal institut, který znovu upravil a změnil podmínky pro určení přiměřenosti podpory.

Tato část navrhované novelizace zákona zakotvuje povinnost splnit značně přísné administrativní povinnosti, přičemž nesplnění těchto povinností může být spojeno až se zánikem práva na podporu. Takto navržené znění zákona je v přímém rozporu s postojem, který členové výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu a následně i Senát a ostatně i předchozí ministr této vlády v otázce kontrol zaujali.

Zmíněné pozměňovací návrhy zavádějí po 15 letech provozu zcela nový mechanismus individuálních kontrol solárních elektráren z let 2009 a 2010... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším a poprosil bych všechny v sále, jestli by se mohli ztišit, někteří poslanci neslyší. Děkuji.

 

Senátor Miroslav Plevný: Takže ještě jednou. Zmíněné pozměňovací návrhy zavádějí po 15 letech provozu zcela nový mechanismus individuálních kontrol solárních elektráren z let 2009 a 2010, který jde přímo proti 80. snesení Senátu z 5. schůze konané dne 11. ledna 2023, čili před dvěma lety, ve kterém se Senát jasně vyslovil proti konceptu individuálních kontrol podporovaných zdrojů energie. Tehdy jsme to kritizovali při přijímání takzvaného zákona OZE I a pan ministr nám slíbil dopisem, že Státní energetické inspekci vydá pokyn, aby kontroly nevykonávala, a v rámci zákona OZE II je zruší. To se také stalo a došlo tak k naplnění usnesení Senátu.

Předkladatelem návrhu zákona a ani autory sněmovního pozměňovacího návrhu zavádějícího individuální kontroly nebylo vysvětleno, v čem spočívá jeho nezbytnost, proč nebyla problematika jím řešená známa již v okamžiku předkládání záměru zákona vládě, ani jak se srovnává s námitkou ústavní nekonformity. A to navzdory třem schůzkám se zástupci Ministerstva financí a přímé odborné neformální diskusi senátorů s ministrem financí.

Souhrnně lze důvody pro odmítnutí uvedeného poslaneckého pozměňovacího návrhu z Poslanecké sněmovny shrnout do bodů:

Za prvé, tento návrh je v rozporu se směrnicí Evropské unie a Rady číslo 2018/2001, O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Za druhé, návrh je v rozporu s notifikací Evropské unie, která připouští individuální kontroly pouze při souběhu investičních a provozních dotací.

Za třetí, návrh je v rozporu s předchozím usnesením Senátu číslo 88 z 11. ledna 2023.

Za čtvrté, je velmi sporné, zda jsou sněmovním návrhem navrhované individuální kontroly reálně proveditelné, protože provozní výdaje, které je nutné pro výpočet vnitřního výnosového procenta za každý jednotlivý rok vykázat, je potřebné doložit nikoliv za právnickou nebo fyzickou osobu, ale za konkrétní instalaci, a to více než 15 let dozadu.

A v neposlední řadě, podle názoru odborníků reprezentovaných Hospodářskou i Agrární komorou České republiky a dalšími asi deseti asociacemi a komorami, vypuštěním tohoto sporného ustanovení chráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí v České republice a současně eliminujeme nezanedbatelné riziko soudů a arbitráží.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu jednomyslně přijal usnesení, které v souladu s v minulosti přijatým usnesením Senátu navrhuje zrušit princip individuálních kontrol v návrhu zákona a takto upravené znění vrátit Poslanecké sněmovně. Tento pozměňovací návrh Senát přijal většinou 49 hlasů napříč politickým spektrem při kvoru 33.

Nyní k druhému přijatému pozměňovacímu návrhu Senátu. Jde o návrh senátorů Martina Bednáře, Zdeňka Nytry a Jiřího Duška na vypuštění omezení oprávnění měst Praha, Brno a Ostrava stanovovat územní požadavky ke stavbám technické infrastruktury. Tento novelizační bod byl do návrhu doplněn pozměňovacím návrhem hospodářského výboru v Poslanecké sněmovně, aniž by jakkoliv souvisel s energetickým zákonem a podporou obnovitelných zdrojů. Tento návrh zcela nečekaně omezuje zákonné zmocnění v § 152 odst. 2 stavebního zákona pro hlavní město Prahu, statutární město Brno a statutární město Ostravu, podle kterého jsou tato města oprávněna stanovit územní požadavky na výstavbu na svém území ve vztahu ke stavbám technické infrastruktury.

Pozměňovací návrh schválený Poslaneckou sněmovnou tedy ruší citlivě dojednané a vyvážené kompetence pro Prahu, Brno a Ostravu a je v rozporu s veřejným zájmem na posilování charakteru a kvality veřejného prostoru velkých měst.

Pozměňovací návrh schválený Senátem ruší toto omezení a ponechává pro Prahu, Brno a Ostravu uvedené kompetence v současném platném znění. Senát přijal tento pozměňovací návrh všemi hlasy 65 přítomných senátorů.

Závěrem bych vás rád požádal o zvážení uvedených argumentů a o odsouhlasení návrhu zákona ve znění schváleném Senátem Parlamentu České republiky, pro který hlasovalo 64 z 65 přítomných senátorů ze všech senátorských klubů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane senátore, a táži se, jestli se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu ještě vyjádřit zpravodaj garančního výboru, což byl hospodářský výbor, pan poslanec Ivan Adamec. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tak dovolte mi říct také několik málo slov či vět. To, že Senát nám tady vrací návrh zákona se dvěma pozměňovacími návrhy, tak to je asi běžný postup, stává se to dost často. Je na nás, jak se k tomu postavíme. Já si myslím, že ta debata tady proběhla dost podrobně, vysvětlovali jsme si, jak to je, jestli tam dochází k porušení nějaké směrnice, nebo jestli porušení toho (?), co si odhlasoval Senát, a to fakt nevím, jak bychom tohle měli řešit, a je to na každém z nás, ať si s tím poradí. Já si myslím, že tady je to jasně rozděleno a víme, jak se k tomu kdo postaví.

Co se týká toho druhého pozměňovacího návrhu, tak tady bych to chtěl uvést na pravou míru. To jsou ty stavební předpisy pro ta velká města. Mě to strašně mrzí, já se omlouvám nejenom Pražanům, ale všem těm městům, která mají právo si dělat tyto stavební předpisy, ale skutečně, vyslechněte mě, nebyla to úplně moje vina. Pokud si vzpomínáte na to, jak jsem tady načítal legislativně technické úpravy, tak já jsem je dostal tak asi dvě minuty od legislativy předtím, než jsme to tady probíral na plénu Poslanecké sněmovny. A řekněte mi, jestli někdo vůbec víte, co v těch legislativně technických úpravách bylo. Já to tedy nevím, já jsem věřil právnímu oddělení tady Sněmovny, že to napsali dobře, chybička se vloudila a prostě odnesly to ty stavební předpisy.

A já vám musím říct jednu věc, a nechci předjímat, protože rozhodneme hlasováním, jestli půjde senátní verze, nebo sněmovní verze, kdyby prošla naše původní verze, tak už je podán pozměňovací návrh do lex OZE plyn, který ty stavební předpisy řeší. Chtěl jsem uklidnit, že jsem si to vzal za osobní úkol, aby se to vrátilo do naší legislativy, protože považuji to skutečně za nešťastný omyl v průběhu toho legislativního procesu, hlavně v tom závěru. Rozhodně to nebyl záměr.

Pak jsem chtěl říct, že mě trochu mrzí, že ta debata se smrskla jenom na ty dva pozměňovací návrhy, respektive ten jeden, původně byly čtyři, a tam mě ještě navíc mrzí, že se musel stáhnout jeden z těch čtyř, který podle mě byl nadějný na to, aby měl účinnost, a myslím si, že by tady to mělo potřebnou většinu bez problémů. A to bylo tak, že vlastně my jsme nutili tyto solárníky ukládat elektřinu do bateriových... nebo do úložišť elektrické energie v okamžiku, kdy je záporná cena energie, aby se prostě ta síť nějakým způsobem nepřetěžovala.

To se nepovedlo z toho prostého důvodu, že prostě Ministerstvo průmyslu a obchodu tam udělalo chybu při přepisu toho pozměňovacího návrhu, kdy vlastně říkali, že při výrobě se to nebude kompenzovat, a ono by to mělo být při dodání do sítě. Já už jsem to tady vysvětloval. Nechci se k tomu vracet. Je to docela složitá materie.

Ale musím říct, že těch pozměňovacích návrhů tam bylo, já nevím, asi osm desítek, a některé stály za větší rozbor než tyhlety. To si myslím, že stály. Očekával jsem od Senátu třeba, že tam ta diskuse bude k tomu větší. Nicméně jsme se zaměřili na problém, který... Já to chápu, tak na jedné straně jsou možné překompenzace v řádech miliard, a nemalých, na druhé straně tady řešíme, jestli tady rozkýveme prostředí investorů a podobně. Já si myslím, že za pokus to stojí. Ale nechci nikoho přesvědčovat, protože nakonec jsme to rozhodli tady hlasováním na plénu Poslanecké sněmovny. A dneska se bude muset rozhodnout podruhé, jakou variantu si zvolíme. Nikoho nepřesvědčuju, jak to má udělat. Já si myslím, že je to na každém z nás, jak se k tomu postaví.

Rozhodně bych chtěl varovat před jednou věcí. Pokud náhodou se stane to, že neprojde ani jedna verze, tak ten zákon lidově padá, takzvaně padá pod stůl a budeme s tím mít velké problémy. A představy, že to nahradíme v tom lex OZE plyn, že to tam rychle napíšeme, no tak já o tom vůbec nejsem přesvědčen, že by se nám to podařilo. A byl by to ještě větší paskvil, než bychom čekali. Takže šťastnou ruku. Hodně štěstí. Good luck.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu zpravodaji. V tuto chvíli jsme před rozpravou. Otevírám tuto rozpravu, do které se jako první hlásí pan místopředseda Karel Havlíček s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane senátore, vážené paní poslankyně, páni poslanci, proč je nutné hlasovat pro přijetí senátní vratky, jinými slovy tedy pro potvrzení podmínek pro investory do podoby, která byla se všemi aktéry, kteří tady jsou, myslím tím teď za jednotlivé strany, dohodnuta po náročných diskusích v roce 2021? Jednoduše proto, protože musíme udržet důvěru obyvatel a firem ve stát. A záměrně podtrhuji slovo stát. Vládě už nevěří prakticky nikdo. Ale toto se netýká pouze vlády. Týká se to elementární důvěry vůči státu. Týká se to závazku státu, poměrně jasného závazku státu, který byl učiněn právě před čtyřmi lety. A předcházela mu velmi, velmi náročná, intenzivní diskuse, u které jsem byl. Byl jsem u ní jako ministr. A vysvětlím prosím velmi krátce, o co tehdy šlo, a hned se dostanu k meritu věci.

Protože deset let od solárního tunelu se pouze kritizovalo tehdejší selhání tradičních stran, případně Poslanecké sněmovny, která samozřejmě tehdy rozhodovala. Občas se sice udělalo nějaké opatření, občas si někdo zanadával, vzájemně se všichni osočovali, kdo nese větší díl viny za solární tunel, ale nikdo nebyl schopen ten problém dohrát do nějakého férového konce.

My jsme v roce 2020 začali na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravovat právě opatření, které mělo jasný cíl: udělat definitivní čáru za selháním vlády a parlamentu v letech 2009, 2010. Tehdy jsme zahájili jak se zástupci sektoru, čili dotčených firem, investorů, kteří tedy mimo jiné už to měli dvakrát, třikrát přeprodáno, protože pochopitelně ve většině už se zdaleka nejedná o ty, kteří u toho stáli v tom osudném roce, ale o běžné normální podnikatele, tisíce malých a středních firem, anebo případně drobných investorů. Jednali jsme s asociacemi, se svazy. Jednali jsme ale tehdy i s Evropskou komisí, protože tam se to muselo velmi detailně probírat stran notifikace. Jednali jsme tehdy s opozicí. Určitě si vzpomínáte, mnozí z vás, jak jsme se potkávali. Prostě hledali jsme řešení, které jednou provždy tenhleten gigantický průšvih tradičních stran ukončí.

A nakonec jsme ho našli. Našli jsme ho, i když tehdy pochopitelně ti investoři z toho nebyli nadšeni. Jestli si na to vzpomínáte, tenkrát to bylo velmi vypjaté, ale my jsme ve finále snížili ziskovost, já to říkám jednoduše, bylo to to vnitřní výnosové procento, které jsme okamžitě na první vládě sekli na 8,4 procenta, a současně jsme jim schválili desetiprocentní solární daň. A toto všechno jsme podmínili sektorovým šetřením.

Zástupci, a to je zajímavé, tehdejší opozice, to znamená pětikoalice, zejména v čele s panem tehdy nikoliv ministrem, ale opozičním předákem Jurečkou, chtěli pro tehdejší investory lepší podmínky. Protestovali proti tomu, že jsme udělali příliš přísně. Jinými slovy, že jsme jim srazili tu výnosnost na 8,4 procenta. Nebyli nadšeni z té desetiprocentní solární daně. A tady na tomhletom místě stál pan poslanec Jurečka a zcela jasně navrhoval 9,5 procenta, nikoliv 8,4 procenta.

Nicméně zajímavé bylo to, že my jsme to samozřejmě odmítli, a vinou tehdy chybného hlasování opozice, kde byl totální zmatek tady, když se ten zákon schvaloval, tak se paradoxně díky pětikoalici a jejich nedohodám a těm zmatkům při hlasování podařilo něco neuvěřitelného. Oni to tak jaksi chybně odhlasovali, že tam nakonec byla ještě nižší marže, nižší vnitřní výnosové procento, než bylo 8,4 procenta. Jinými slovy, skončilo to na 6,3 procenta, což samozřejmě v tu chvíli by fatálně ohrozilo podnikatele. Tehdy stačilo jediné, abychom se my jakožto koalice zachovali nefér, protože pochopitelně šlo to do Senátu. Senát se tenkrát zachoval docela korektně a snažil se to napravit. A když se to vracelo zpátky, tak my jsme dodrželi slovo. Dodrželi jsme slovo, které jsme dali tehdy podnikatelům. I když jsme se s nimi hádali, i když nebyli nadšeni, přesto jsme dodrželi to, co jsme sdělili, a vrátili jsme to na těch 8,4 procenta. To bylo zásadní.

Popravdě řečeno, tehdejší opozici jsme vytáhli z totální blamáže. Ale ať jsme zase objektivní, my jsme to nedělali kvůli opozici. Tam bychom klidně tu opozici v té blamáži nechali. My jsme to dělali kvůli těm podnikatelům a kvůli tisícům malých a středních firem, které do toho tehdy měly uložené peníze. Velmi dobře tenhleten průběh všichni vědí. A závěr byl jasný, ukončily se všechny spekulace, udělala se tlustá čára. A znovu říkám, na základě dohody mezi tehdejší opozicí a koalicí se tento kompromis uzákonil s tím, že se to nebude měnit.

Prásk. Jsme v roce 2024. Nyní tedy 2025. Ale v roce 2024 už s tím přišel pan ministr Stanjura, kterému nevychází rozpočet na rok 2025. On mu tedy nevychází řekněme v širším rozměru, zdaleka ne jenom kvůli obnovitelným zdrojům energií. Ale když se budeme držet merita věci, tak u obnovitelných zdrojů energií to je mezi 20 až 25 miliardy korun. To je částka, kterou si neprojednal pan ministr financí s ministrem průmyslu a obchodu. Anebo si to projednali, ale neshodli se. To celkem není podstatné. Podstatné je to, že to v rozpočtu není, ačkoliv je samozřejmě zákonný nárok těch, kteří jaksi mají čerpat tyto zdroje, na to, aby je dostali.

Takže nevychází rozpočet. A pan ministr financí navrhuje změnu, paradoxně úplně opačnou, než za kterou bojovali v tom roce 2021. A přichází nejdříve se čtyřmi návrhy, kde úplně popírá to, co říkali před čtyřmi lety. Později, po drtivé kritice - drtivé kritice - to stáhne na dva návrhy. A tyto dva návrhy, které tady už byly diskutovány, pan senátor to řekl věcně a správně, Senát nevzal. Zjednodušeně řečeno, vrací je v rámci té vratky do Sněmovny.

Já musím říct, že argumenty Senátu jsou racionální z toho právního, legislativního úhlu pohledu a v zásadě odpovídají tomu, čím jsme my argumentovali. Nicméně bych se na to podíval ještě z jednoho úhlu pohledu.

Principiálně všichni víme, že se jedná o bezproblémový zákon, nutný a důležitý zákon. Tady se s panem ministrem shodneme na tom, že ten zákon dává smysl, nicméně který se díky naprosto nepředvídatelným krokům, nepředvídatelným, protože kdyby to někdo dopředu anoncoval, kdyby se to řeklo před volbami, kdyby se to řeklo rok předtím, tak by to možná se ještě částečně dalo vzít. Ale jenom proto, že nevychází rozpočet, tak prásk, hledají se úspory, tak díky tomu může skutečně v tuto chvíli ten zákon reálně spadnout pod stůl. A velmi dobře to víte tady, kolegyně a kolegové, že to není zdaleka jasné, že to druhé hlasování vám dopadne, což tedy ohrozí celou transpozici, samozřejmě celý zákon a hrozí nám infringement, jinými slovy, dotáhli jste to do situace, kdy nemáme doposud zákon, logicky tedy ani tu transpozici, a ačkoliv už měl být, hrozí nám nemalé pokuty, a to na několika úrovních. První je ta, že vlastně nám hrozí postih Evropské unie de facto každý den, ten infringement, no a poté ještě nezapomeňme, že se to váže, aby toho nebylo málo, na Národní plán obnovy, na konkrétní milníky, takzvané reformy, které se musely provést proto, aby se čerpalo - a tady je ohroženo samozřejmě v té kritické situaci až 20 miliard korun. Jinými slovy, dostali jste to do situace, ze které je velmi složité dneska to vykormidlovat, nemluvě o tom, že je zde logická hrozba arbitráží, protože pochopitelně jestli někdo je na úrovni investorů, kteří přijdou o to, co jim bylo slíbeno, tak se okamžitě odvolají na to, že to není v souladu s notifikací, to znamená, že podpora provozní a investiční, která byla jaksi podmínkou pro to, aby se dělaly takzvané individuální překompenzace, tak tady zjevně není.

No, ale to, co je nejhorší, znevěrohodnili jste opět - a já říkám slovo opět - investiční prostředí, a to já považuji tedy za největší problém, protože jsme v době, kdy potřebujeme nastartovat ekonomiku. Prosím pěkně, kdo tady bude startovat ekonomiku? Stát? Vláda? Zapomeňte na to. Jediný, kdo je schopen to nastartovat, je privátní sektor - jsou to zaměstnavatelé, jsou to jejich zaměstnanci, možná živnostníci. Ti jediní jsou schopni generovat přidanou hodnotu, ti jsou schopni investovat, ti jsou schopni následně zaměstnávat pracovníky, tím se zvedá spotřebitelská poptávka. Následně mohou investovat, kupovat si spotřební zboží a pochopitelně má to vliv na export, a potom platí daně. Jestli tady budeme žít v iluzích, že tady stát bude fungovat na bázi toho, že bude vydělávat peníze, tak to skutečně jsme v nějaké perestrojce.

Takže v této době, kdy navíc klesá podíl privátních investic, to přece musíte vidět, já se (jen?) logicky ptám: z čeho tady chceme generovat hrubý domácí produkt v horizontu dvou, třech, čtyřech let? Jako řezat, to vám jde, to je výborné. Ale já se ptám, jak chceme docílit dvou a půl, tříprocentního hospodářského růstu, jako mají třeba dneska v Polsku? Vždyť je to šílené. Minulý rok jste měli jedno procento. Na tenhle rok jste naplánovali v rámci rozpočtu 2,7 procenta. Pak se to snížilo, udělala se korekce na Ministerstvu financí, na 2,4 procenta - nosím to ještě v hlavě. Pokud se nepletu, tak OECD dneska řeklo 2,1 procenta. Česká národní banka říká ale už dvě procenta. A EBRD, ten už rovnou říká, bude to pod dvěma procenty. Kdo z vás je tady z hospodářství, z byznysu, z ekonomiky, tak velmi dobře ví, i když to nepřiznáte, že to bude pod ta dvě procenta. Co dělá premiér Fiala? Jásá, že vlastně to bude lepší jak minulý rok. No, minulý rok to byla katastrofa, jedno procento - opakuji, skoro trojnásobně méně než v Polsku. Ale já to dávám do kontextu toho, že jestli nebudeme mít růst hrubého domácího produktu, jehož hlavní mašinu a, řekněme, iniciátorem musí být privátní sektor, musí být byznys, podnikatelé, kteří předtím musí investovat, tak se tady budeme motat jako vítr v bedně a je úplně jedno, která vláda tam bude sedět. Tak to je druhá věc, klesá nám podíl privátních investic.

Za další. Je nutné, a to snad přece vidíte, napravit reputaci po ostudě s windfall tax, kterou jste tady zpackali, kterou jste učinili. Podívejte se, kam všude jste ji napasovali, jak to dopadlo v energetice. Nebýt ČEZu, tak nemáte vůbec nic. A co se týká bank, tak větší ostudu jsem nezažil. Plánovali jste přes 30 miliard, dostali jste 800 milionů, ale hlavně jste vzali na hůl drobné investory - nebo říkejme minoritní akcionáře ve společnosti ČEZ, (čímž?) jste si tedy fakt nevylepšili bilanci pro lákání investic.

I z těchto důvodů se fakticky zastavil příliv zahraničních investic. Podívejte se, jaké investice sem v posledních třech letech přišly: vždyť jsem nepřišel nikdo. Microsoft? Ten byl komplet připraven ještě námi. Tak ten vzal kramle po dvou letech spolupráce s vámi. Intel to dal do Polska. Tchajwanci po několika spanilých jízdách našich ústavních činitelů dali nakonec investici do Drážďan. To znamená, vám tady nezůstalo prakticky nic, gigafactory dopadla fiaskem a jediné, co se rýsuje, že možná dopadne, je Onsemi, kde jste se rozhodli dát pobídku ve výši kolem 12 miliard korun. Takže to je výsledek lákání vašich investic. Takže to jsou ty zahraniční.

No a české firmy? České firmy ztrácí výkonnost, některé z nich berou kramle, odchází do zahraničí, protože tady mají i díky vaší politice několikanásobně vyšší ceny energií než jinde.

Co se týká Spojených států, tak to je samozřejmě problém celé Evropy, tam jsme čtyř až šestinásobně. Co se týká potom ve srovnání zde s Evropou, ať sem korektní, tak dneska je to někde na průměru Evropské unie, co se týká firemních cen energií. Co se týká domácností, tam patříme mezi nejhorší stále. A co se týká ale té doby kritické doby energetické krize, tak tam jsme měli dokonce v České republice dražší energie než v Německu.

No a v té samé době vy říkáte: my chceme zvýšit výdaje na zbrojení. No, ale já bych chtěl podotknout jednu věc, že bez podnikatelů, kteří na to nejdříve musí vydělat peníze, následně je musí zaplatit ve formě daní, tak asi těžko můžeme investovat do zbrojení, nemůžeme investovat vůbec do ničeho, vůbec do ničeho. Takže základem je zde zmobilizovat podnikatelský sektor, zatraktivnit mu prostředí a pokusit se ho přesvědčit, aby u nás investoval. Zdá se vám to tak nereálné, tak divné? A v té samé době, kdy se tohle hlásá a tvrdí, vy porušíte elementární dohodu mezi byznysem a státem. Vykašlete se na všechny asociace, svazy, komory, někdo je k vám servilní, někdo vám nechce vzdorovat, někdo to říká natvrdo, ale to není podstatné. Podstatné je to, že porušujete dohodu z roku 2021, u které jste byli. Kdybyste tam nebyli, no tak to beru celkem, ale vy jste tam byli. Vidím Mariana Jurečku, sedí zde, ať klidně přijde sem k mikrofonu a zopakuje nám, co zde říkal v roce 2021. Tady jste, pane ministře, stál, chtěl jste 9,5 procenta a tvrdě jste si za tím stál. Já jsem to respektoval v té době, ano, chtěl jste dát prostě solárním investorům více, my jsme jim navrhli v té době méně. Takže jsem zvědav, jak budete dneska hlasovat, jestli popřete všechno, co jste tady tvrdil v roce 2021, velmi dobře víte, jak to probíhalo, velmi dobře víte, jak jsem vás tahal z bryndy, když jste tady špatně hlasovali.

Takže tímto krokem, pokud to dopadne tak, že to tedy převálcujete, tak se opět zvýší nedůvěra privátních subjektů vůči státu - zcela jednoznačně. Proto tedy, abych to už ukončil, budeme hlasovat pro senátní návrh. Pokud budeme přehlasováni, tak v druhém hlasování nejsme připraveni podpořit sněmovní verzi. Jinými slovy říkáme: ano, díky vám může spadnout celý zákon pod stůl. Pokud tak nastane, tak jenom podotýkám, že všechny újmy z toho vyplývající budou v plné odpovědnosti současné vlády. Je šance tomu riziku ještě předejít. Znamená to ovšem odsouhlasit tu senátní vratku, udržet důvěryhodnost, alespoň částečně ještě důvěryhodnost českého investičního prostředí a popravdě řečeno, ušetřit státu peníze za - ad jedna - možné pokuty, případně za arbitráže. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. A vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Své dvě minuty si v tuto chvíli urval pan zpravodaj tohoto tisku Ivan Adamec. Prosím, já vám je měřím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, no, tak bylo to krásné, emotivní vystoupení. Já to beru jako, já jsem nikdy neříkal, že bych byl nějaký nadšenec těch pozměňovacích návrhů, nicméně je potřeba říct nebo opravit některé polopravdy, které tady zazněly. Selhání všech tradičních politických stran. No, to tedy ani omylem. (Protože?) ne všechny tradiční politické strany pro tohle hlasovaly. Tak říkejme to, jak je to celé. Kdybychom se měli bavit o cenách energií, které drtí naše podnikatele, naše domácnosti, no, tak ono je to hezké srovnávání, když neříkáme parametry jiných zemí, které různě dotují - a zase to jsou veřejné peníze, které tam jdou, zase je to úleva na úkor něčeho jiného. Tak já - ano, je to správný názor, jste pro tu senátní verzi, já s tím problém nemám, ale říkejme ty pravdy skutečně celé. Ono takhle (zjednodušeně?) to vypadá, (nesrozumitelné) my jsme úplní pitomci a vy jste za hvězdy. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a poprosím Karla Havlíčka, pan místopředseda a jeho dvě minuty v tuto chvíli s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak můžete na nás hodit leccos, ale my jsme v letech 2006 až 2010, kdy se ten solární tunel celý dával dohromady, fakt jaksi v tom prsty neměli. Naše strana vznikla později a to, jak se to tady dávalo dohromady, prosím pěkně, radši to nevytahujme ven na světlo boží. Všechny strany, které u toho byly - to totiž nejde jenom o to, jak se hlasovalo v tom finále, jde o to, kdo stál, kdo byl premiérem, kdo byl ve vedení státu, kdo měl pod kontrolou Sněmovnu, kdo ovlivňoval své koaliční partnery či tomu nechal volný průběh, nebo se jenom tak jako zpovzdálí díval na to, že to odsouhlasí někdo jiný. Vy jste byli v té době u moci a vy jste tady umožnili solární tunel, který jenom ve fotovoltaice bude činit 600 miliard korun! A pak jsme se pokoušeli to celé dát dohromady. A dali jsme to v roce 2021.

A co se týká cen energií, já to tady klidně vysypu z hlavy úplně všechno. Ale ještě jednou. Přes kupní sílu máme stále nejvyšší cenu elektřiny ze všech zemí Evropské unie. Co se týká domácností, 50 procent domácností, čili to je ten největší sektor, má cenu energie v absolutních cenách mezi pozicí čtyři až sedm jakožto nejhorší v celé Evropě. Co se týká firem, to jsem zde řekl, že ty firmy jsou dneska přibližně na průměru Evropské unie. Ale podívejte se, jak se pohybovaly ceny energií v době nejkritičtější, v době 2002, 2003. Podívejte se, kolik platily firmy. Jeďte někdy do těch firem, zeptejte se toho průmyslu a zeptejte se jich, jestli se jim zdají ceny energií nikoliv vysoké či nízké, ale férové. Každá firma pochopí to, že když jsou všude vysoké ceny, že to musí skousnout také. Nikdo nepochopí to, že v době energické krize jsme u nás měli o čtvrtinu vyšší cenu energie než v Německu, kam jsme tu energii exportovali, notabene když ji ještě levně vyděláváme. Takže to jenom, abychom si ujasnili s těmi cenami! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pane místopředsedo, v tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy. Patrik Nacher je dalším přihlášeným. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Tak děkuji,

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, pane senátore, pěkný večer. Tak za prvé, pokud jde o to hlasování, aby pak nikdo neměl oči pro pláč. Jak bylo řečeno, může to dopadnout na tři způsoby: buď projde senátní verze, původní sněmovní, nebo neprojde nic. Když neprojde nic, tak je to velký problém. Takže my tady dopředu říkáme, že my nebudeme hlasovat proti všemu, ale hlasujeme pro senátní verzi. Já to tady opakuju a podtrhuju dvakrát. Podtrhněte si to červenou vlnovkou, aby pak jakoby nevzniklo nějaké trápení z toho. To jedna věc.

Teďka ta druhá. Je to dneska vlastně druhý případ, prosím pěkně, kdy vládní většina nevede spor čistě jenom s opozicí, to byl i předtím ten případ, ale v tomhle případě i se Senátem, kde má koalice drtivou většinu. Ten energetický zákon vám sem vrátil Senát, kde máte vy většinu, a on vlastně říká podobné věci jako my. Já se dostanu k těm dvěma momentům.

Nebudu tady opakovat to, co řekl pan senátor, který tady přečetl to stanovisko k tomuto tisku, že ten návrh je v rozporu se směrnicí Evropské unie, s notifikací, v rozporu s předchozím usnesením, je sporný a tak dále a tak dále, a že se chrání nějaká předvídatelnost podnikatelského prostředí. Já tady vyzdvihnu, prosím dva momenty.

Za prvé, pro mě jako pro bývalého člena rozpočtového výboru je tohle pokračování debaty o rozpočtu na rok 2025. Vy víte, že já jsem tady upozorňoval na to, že vy schvalujete rozpočet na letošní rok, ale přitom víte, že abyste to tam naplnili, tak musíte změnit jiný zákon, energetický zákon, abyste získali 23 miliard. Tohle byste nám vy nikdy neodpustili. A vy jste řekli, to jde paralelně, to je v pohodě a tak dále. Teď se to sem vrací. To znamená, my tady fungujeme s rozpočtem na rok 2025 a vlastně teprve 4. března budeme tady schvalovat tuhle vratku ze Senátu, a teprve teďka, dneska vlastně doplníme ten rozpočet, že bude pravdivý, anebo nebude nic? Tohle není zásadně k ministrovi průmyslu, ale k ministrovi financí, a toho já tedy tady nevidím. Tak to je první poznámka. Takže skutečně pozor! Tohle je debata o tom, jak vy schvalujete státní rozpočet, že k tomu potřebujete měnit jiné zákony, nemáte v tom jistotu, a dneska, vlastně v březnu řešíme něco, co tady by mělo platit od 1. ledna.

Ta druhá poznámka se týká toho přílepku, jak tady o tom mluvil pan senátor i Ivan Adamec, kterému to nevyčítám, teď ho nevidím, nicméně my jsme všichni dostali, kolegyně, kolegové, dopis tady od pana primátora, to bylo z 10. února, a z 27. února od náměstka Hlaváčka. Předpokládám, že brněnští poslanci dostali totéž, je to tak?, od brněnských radních a náměstků a primátorů a ostravští totéž. To znamená, tady je dopis, který jasně říká - a pozor, já připomenu, že v Praze je koalice na stejném půdorysu jako na centrální úrovni, ano? My jsme tam v opozici, takže mně by to jakoby mohlo být teoreticky jedno. Tak pozor!

V návaznosti na naši snahu při projednání zákona v Senátu žádáme o podporu i vás při hlasování o senátním návrhu - to je to, co říkáme my tady -, kterým se vypouští předchozí pozměňovací návrh změny § 152 odst. 2 stavebního zákona. Teď pozor. Schválení novely v původní sněmovní verzi by vedlo ke zrušení podstatné části městských stavebních předpisů a právní nejistotě pro požadavky na výstavbu v Praze, v Brně, Ostravě. Města by si tak nemohla stanovit žádoucí a velmi potřebné územní požadavky na umisťování sdružování sítí technické infrastruktury ve veřejných prostranstvích tak, aby umožňovaly využít uliční profily. To je taková ta věda, jak točili někteří kolegové z ODS s tou výsadbou stromů třeba v Praze.

Takže, dámy a pánové z těch velkých měst, já doufám, že budete konzistentní s vlastními komunálními politiky a podpoříte senátní verzi, protože jinak já se pak v tom nevyznám, že nám tady chodí dopisy, a vy pak budete tvrdošíjně a opět tvrdohlavě, dneska jsem to použil podruhé, hlasovat pro tu sněmovní verzi, která je vlastně plná přílepků. Takhle to je. A znovu, není to názor jenom opozice, je to názor i Senátu, kde vy máte většinu, tak jsem zvědav, jak dneska to hlasování dopadne. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Romana Kubíčka, který je řádně přihlášen do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane senátore, dámy a pánové, já budu velmi stručný, protože toho většina byla řečena.

Upozorním na to, že ty dva pozměňovací návrhy vyjádřily vůli klubu ANO, to znamená, že Senát se zachoval přesně tak, jak bychom se zachovali my, a upozorňovali jsme i při čtení tady v Poslanecké sněmovně, že to vyvolá určité komplikace a že to pro nás bude velký problém.

Potom bych dále zdůraznil to, že pokud tam máte ty stavební předpisy, a tady zaznělo, že to budete opravovat v lex OZE plyn, tak bych před tím vážně varoval, protože my vlastně nevíme, jestli projde a nespadne pod stůl tento zákon, a návaznost lex OZE plyn na tento zákon je velká. To znamená, že my nejsme schopni napravovat tyto věci v lex OZE plyn. A nepředstavuji si, že začneme zaplevelovat tento zákon dalšími pozměňovacími návrhy, protože zatím jsme k panu ministrovi byli velmi vstřícní a ten zákon projížděl jak nůž máslem. Tak to prostě bylo, tak to prostě je. A nedělejte věci, které potom nebudete moct ovlivnit, protože se nakrásně může stát, že lex OZE plyn, který je naprosto nezbytný pro výstavbu nových zdrojů a zachování určité uhlíkové neutrality, neprojde takovým způsobem, jak si představujete, a v globálu nakonec nemusí projít vůbec. Takže bych upozornil na to, že tomuto riziku se vystavujete.

Další věc, která je. Je faktem, že v roce 2021 jsme se vyjádřili k tomu, že vlastně solární daně zůstanou stabilní po celou dobu existence jednotlivých solárních parků a že budeme podporovat další výstavbu. Pro ty nové investory byla naprosto zřejmá situace a mohli se rozhodovat z toho, do čeho jdou. Pokud bychom přistoupili na tuto změnu, kterou jste tam navrhli, na ty jednotlivé individuální kontroly, které nemají oporu ani v právním řádu Evropské unie, tak vlastně znejistíme celý tento sektor a nejsme schopni jim garantovat v rámci nepředvídatelnosti práva, že budou investovat na správném trhu. Proto kladu důraz na váš rozum, kladu důraz na to, že jsme připraveni podpořit senátní verzi, a kladu důraz na to, že nebudeme podporovat původní poslaneckou verzi. Proto vás žádám o zachování zdravého rozumu. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Podotýkám, že jsme stále v rozpravě, a táži se vás, jestli chcete v rozpravě, anebo poté, co se ukončí rozprava, ještě vystoupit? Ano, tak tímto tedy... Ano, ještě, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Nevidím tady ministra financí, to mě tedy velmi překvapuje u takového zásadního zákona, který má dopady do rozpočtu. Možná, pane ministře, mohla bych vás poprosit, pojďte na mikrofon a řekněte nám, jaké dopady na kapitolu MPO bude mít to, když projde senátní verze, a jaké dopady budou, když senátní verze neprojde? Pojďte nám to říct na férovku jako ministr. Ono se to stejně v tom plnění velice rychle ukáže, jak ty měsíce budou naskakovat. Pojďte, jestli vás mohu velice zdvořile poprosit, samozřejmě vás nemohu úkolovat, jestli jste nám to tady řekl, protože od pana ministra financí jsme se zatím nikdy nic nedozvěděli. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě v rozpravě se hlásí pan předseda Fiala, Radim Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem to avizoval už dnes předsedovi poslaneckého klubu ODS Marku Bendovi i dalším, že bych vás chtěl požádat ještě o krátkou přestávku z toho důvodu, že na poradu poslaneckého klubu hnutí SPD. My jsme o této novele nebo o energetickém zákonu dneska diskutovali víc než hodinu na tom klubu, ale protože se mi zdá, že jedna verze je špatná, druhá je ještě horší, tak potřebujeme to probrat ještě jednou, protože chci, abychom o tom rozhodli na klubu hnutí SPD společně. A já vás tedy prosím o 30 minut přestávky. (Projevy nesouhlasu.) Dvacet minut přestávky. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak napotřetí?

 

Poslanec Radim Fiala: Ne, 20 minut. Opravdu nemám žádný zájem, opravdu nemám žádný zájem to zdržovat, ale prostě ta novela je tak složitá, že samozřejmě si musíme o tom ještě promluvit. Takže děkuju vám za to.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Rozumím. Dvacet minut přestávka, prosím, a jenom podotýkám, jsme stále v rozpravě. Děkuji. Takže ještě jednou, přerušujeme na 20 minut, ať je to úplně přesně.

(Jednání přerušeno v 22.13 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 22.32 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, můžeme pokračovat a já jenom konstatuji, že jsme stále v rozpravě, stále nebyla ukončena. A do rozpravy se hlásí ještě pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, děkuji vám, že jste nám umožnili tu přestávku na poradu poslaneckého klubu. My jsme samozřejmě o tom mluvili už ráno, ale teď jsem se potřeboval na základě diskuse, která zde proběhla v rozpravě, ujistit, že ten klub chápe celou tu problematiku úplně stejně, tak jak jsme o tom mluvili ráno, a dovolte mi konstatovat, že SPD v tento moment podpoří senátní vratku zákona lex OZE III, a to zejména z těchto důvodů.

Tato novela upravuje podmínky pro obnovitelné zdroje zejména v oblasti akumulace, agregace, přetoku elektrické energie do sítí, vyrovnávání sítí a datových center.

Za druhé. Stanovuje jednotné podmínky důležité zejména pro malé a drobné obnovitelné zdroje bez sdílení elektrické energie a komunitní energetiku, která je důležitá zejména pro obce, školy, školky, hasičské záchranné sbory, sportoviště, kulturní domy a podobně.

Za třetí. Narovnává prostředí v této oblasti a určuje jasná pravidla v této oblasti.

Za čtvrté. Nechceme měnit podmínky podnikání retrospektivně pro stávající projekty. Ty vyprší za pět let. My jsme přesvědčeni, že je potřeba potom udělat nový zákon, udělat nějaký stop stav těch projektů, které tady byly, a udělat úplně nové podmínky na základě tržní ekonomiky pro nové elektrárny, ať už jsou solární, ať už jsou to větrníky, ať jsou to vodní elektrárny a podobně, které by byly opravdu na základě tržního prostředí a ne na základě dotací.

A my se k tomu hlásíme. My jsme připraveni na tomto novém zákonu spolupracovat, uvést ho do praxe a má to jeden jediný důvod. My nechceme, aby to platili občané na svých složenkách, tak jak tam každý z nás má teďka 600 korun, tak prostě jsme proti tomu a je potřeba to udělat úplně jinak. Ale v této chvíli je podle našeho názoru důležité narovnat podmínky v tomto sektoru, a proto podpoříme senátní návrh. Koneckonců i pan senátor to tady jasně vyargumentoval, proč téměř celý Senát podpořil ten jejich návrh, a my se k tomu přikláníme a podpoříme ho také. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že nevidím nikoho dalšího, kdo by se hlásil do rozpravy, tak tímto rozpravu končím. Táži se ještě pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo? Nemá. Pane senátore? Nikoliv. Můžeme tedy přistoupit k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Slyším žádost o odhlášení. Poprosím, abyste se přihlásili. Jenom podotýkám, že k přijetí následujícího usnesení, které přečtu za chvíli, je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

A já tedy nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 656/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 656/7."

A já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 190, pro bylo 95, proti byli 3, zdrželo se 92. Výsledek: zamítnuto.

 

Konstatuji tedy, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali. Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, přičemž k přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Já bych poprosil, jestli by se mohl nastavit potřebný počet hlasů. Máme už nastaveno. Děkuju.

 

A já nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, jde o energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 656/6."

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 193, pro bylo 102, proti byli 2, zdrželo se 89. Výsledek: přijato.

 

A já konstatuji, že jsme návrh zákona přijali, a děkuji všem za spolupráci.

 

Současně dovolte, abych sdělil, že přerušuji tímto 131. schůzi Poslanecké sněmovny s tím, že pokračovat v ní budeme pět minut po skončení 129. schůze Poslanecké sněmovny, která bude zahájena zítra, to je ve středu 5. března v 9 hodin. Děkuji.

(Schůze přerušena v 22.40 hodin.)

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.