(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci /sněmovní tisk 799/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Než se ujmete slova, poprosím kolegy o zklidnění v sále, případně své hovory přesuňte do předsálí. (Hluk v sále.)

Ještě vydržte, pane ministře, prosím. Než vám udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se pan Farhan Kamal od 13 do 15.15 - pracovní důvody, Fischerová Romana od 12.30 do 15 hodin - pracovní důvody, Gazdík Petr do 12 hodin - zdravotní důvody, Helebrant Tomáš od 16 hodin - pracovní důvody, Klíma Pavel bere zpět svoji omluvu, Mádlová Ivana od 13 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů.

Z ministrů se omlouvá Mikuláš Bek po celý jednací den z pracovních důvodů.

V sále máme větší klid. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych ve druhém čtení tedy uvedl sněmovní tisk 799, tedy vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci. Já si dovolím shrnout stručně zásadní principy, které s touto legislativní úpravou chceme zavést.

Vývoj posledních třiceti pěti let ukazuje, že v České republice sociální dávkový systém vyžaduje opravdu poměrně velkou revizi tak, abychom vlastně dokázali nastavit některé základní principy, které v současném systému jasné nejsou, protože často se mluví ve veřejnosti o zneužívání sociálních dávek, nicméně to není v tom slova smyslu, že by většinově ti lidi zneužívali to, jak je nastavená právní úprava. Podmínky právní úpravy, tedy v zásadě až na relativně drobné výjimky, do jednoho procenta, opravdu nejsou zneužívány. Ale vlastně mluvíme tady často - my politici, ale i široká veřejnost - o formě zneužívání z pohledu jako principů toho, že například lidé, kteří jsou v produktivním věku, jsou zdraví, tak nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby se stali aktivními na trhu práce a aby sami sebe dokázali lépe zabezpečit svoji aktivní činností. Některé typy dávek jsou tady vlastně vypláceny, aniž bychom sledovali tu pracovní aktivitu, a jsou to poměrně významné finanční objemy.

Systém dnes vlastně u těch nejčetněji využívaných dávek ukazuje opravdu některé nelogické souvislosti, a to například to, že čtyři nejčastěji využívané dávky nám dneska znamenají čtyři žádosti z pohledu klientů, čtyři správní řízení, tři různé okruhy posuzovaných osob, tři různé typy mechanismů na náležení příjmů a dokládání různých rozhodných skutečností. To touto revizí dávek odstraňujeme, bude tady jedna dávka státní sociální pomoci, nebo chceme-li lidově, už zlidověl název superdávka, která bude znamenat jednu žádost, jedno řízení, jeden definovaný okruh posuzovaných příjmů a tak dále.

Dále tady samozřejmě také došlo k tomu, že současný systém nám často přináší úskalí v tom, že když se podíváme na to posuzování, tak relativně malá částka, kterou si člověk vydělá navíc, v tom rozhodném příjmu může hrát klíčovou roli, protože ten člověk ztrácí například úplně plně možnost získat tu dávku, tudíž pro velkou část těchto lidí vlastně není motivující, aby se stali aktivními na trhu práce a aby pracovali legálně. I toto je věc, kterou tato právní úprava řeší. Zavádíme princip pracovního bonusu, odstraňujeme body zlomu a opravdu stavíme motivaci pro lidi tak, aby měli důvod opravdu jít pracovat, pokud pracovat mohou, anebo vystoupit z šedé zóny a nelegálního trhu práce.

Samozřejmě také se díváme specificky na zranitelné skupiny. To bylo pro nás velmi důležité, abychom na tyto skupiny osob, které prostě nemohou logicky pracovat, v domácnosti prostě je zranitelná osoba, tak abychom tady na ně dokázali lépe cílit, a případně podporu pro tyto skupiny osob dokonce i zvýšit oproti současnému stavu.

My se snažíme tady nastavit adresný systém sociální pomoci tohoto státu, aby opravdu mířil tam, kam mířit potřebujeme. Zároveň také zavádíme některé nové principy, které dneska třeba už do určité míry známe v systému hmotné nouze. To znamená, že tam je určitá forma testování, například příjmů těch klientů, a my tady zavádíme příjmový a majetkový test z pohledu opravdu základních elementárních principů a zároveň s ohledem na jednoduchost systému tak, abychom se byli schopni podívat na zůstatky, kolik ti lidé případně mají na svých účtech, jaký mají majetek z pohledu nemovitostí určených k bydlení, případně jaký mají majetek z pohledu motorových vozidel, myšleno osobních aut.

To znamená, zase je tady princip toho, abychom dokázali v této zemi občanům, daňovým poplatníkům, jasně garantovat to, že pomáháme opravdu těm, kteří pomoc potřebují a kteří nemají jiné zdroje, jak vyřešit svou současnou situaci z pohledu ekonomické a sociální. U toho majetkového - a to objektivně říkám, je to vlastně opravdu velký posun, pokud jde o české systémy sociální pomoci - a myslím si, že bude naprosto v pořádku, když po roce, po dvou bude detailní vyhodnocení, jak se ten majetkový test chová, a případné další zvážení, jak ty parametry upravit ve vztahu třeba k debatě o pozemcích, orné půdě, lesních, vodních plochách, ostatních motorových vozidlech a tak dále.

Co je pro nás velmi důležité, je to, abychom opravdu nastavili pravidla, která pomohou ukončit byznys s chudobou. Dnes víme, že kombinace příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení se chová tak, že vlastně je do určité míry cenotvornou kombinací, kdy lidé, kteří bydlí v bytech, kdy můžeme, poměrně myslím si že jasně, s klidným svědomím říci, že to bydlení zdaleka neodpovídá hodnotě nájmu, tak tam přesto stát v kombinaci příspěvků a doplatku na bydlení vyplácí opravdu velmi vysoké částky, které jsou významně, ale významně nad průměrem bydlení v dané lokalitě, a teď podotýkám, kvalitního bydlení. Vlastně tady jasně říkáme: chceme klienty motivovat k tomu, aby bydleli přiměřeně, efektivně, aby to odpovídalo řekněme běžným průměrným hodnotám v dané lokalitě. Zároveň tady také stanovujeme nějaká základní elementární pravidla pro to, jak má bydlení fungovat z pohledu zajištění sociálního zařízení - toalety, koupelny, kuchyňského zázemí, což dneska vidíme, že vlastně ne zdaleka ve všech těch nájemních prostorách je obvyklým standardem, a budeme se také daleko více soustředit na kontrolu těchto podmínek. To znamená pro ty majitele nemovitostí, u kterých často mluvíme o tom, že to jsou ti, kteří tady provozují byznys s chudobou, dojde k poměrně výrazné změně.

Co je podstatné také podtrhnout, není to jenom změna částek koeficientů a provazby těch souvisejících věcí, ale je tady s touto revizí dávek velká změna v principiálním fungování Úřadu práce. S klienty chceme pracovat opravdu daleko více individuálně. Je tady počítáno s individuálním podpůrným plánem tak, abychom tomu člověku a jeho domácnosti byli schopni nabídnout kvalitní servis v oblasti poradenství, jako (je) například otázka řešení dluhových situací, násobně exekucí, řešení třeba například problémů závislostí, ale především tak, abychom toho člověka dokázali aktivizovat a nasměrovat na trh práce.

Zároveň také tady řešíme i věc, kterou považuju za naprosto normální, ale vede se o tom veřejná debata, a to je to, že chceme podporovat pozitivní vzory chování. Máme zde stav, kdy už několikátá generace vidí své rodiče, kteří by mohli pracovat, jako rodiče, kteří nepracují, často dokonce nikdy nepracovali, a vidíme tady rodiče, pro které dneska není nastavena dostatečná motivace, aby své děti posílali do školy, aby zabezpečili jednu ze základních povinností rodičů - plnit školní docházku. A odmítám tady debaty o tom, že někoho trestáme, my motivujeme. A já říkám, nejvíc potrestá své dítě ten rodič, který nezajistí svému dítěti adekvátně vzdělání, minimálně na úrovni základního vzdělání, ideálně případně samozřejmě středoškolského. To znamená, tady nastavujeme tento princip, kdy toto bude také zohledňováno v rámci této podpory.

To jsou asi ty základní podstatné věci, které přinášíme. Já se potom vyjádřím v diskusi i k celé řadě pozměňovacích návrhů, které upravují některé detaily nastavení tak, abychom třeba ještě lépe zohlednili situaci těch zranitelných skupin.

Chci tady poděkovat za velmi korektní a konstruktivní diskusi se zástupci opozice, jednak na individuálních konzultacích i na úrovni výboru pro sociální politiku, takže za to opravdu děkuji.

Měl bych ještě návrh, paní místopředsedkyně, zdali bychom mohli sloučit rozpravu... (Přistupuje k němu poslanec Dufek s námitkou.)

Dobře, tak návrh tedy nedávám, a děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Děkuji, pane ministře. Nyní konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 799/1 a 2.

Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku, poslankyně Lucie Šafránková, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Všem přeju hezké dopoledne.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 799/0 dne 23. 9. 2024. První čtení proběhlo 31. října 2024 na 115. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku usnesením číslo 1157. Garanční výbor pro sociální politiku zahájil a přerušil projednávání návrhu zákona na své 58. schůzi a vydal 16. ledna 2025 usnesení číslo 214, doručené poslancům jako tisk 799/1. Výbor dokončil projednání návrhu zákona na své 59. schůzi a vydal 6. února 2025 usnesení číslo 218, doručené poslancům jako tisk 799/2, který obsahuje pozměňovací návrhy přijaté výborem a které máte k dispozici, takže už je nebudu znovu číst. Děkuji.

Poprosím vás, paní místopředsedkyně, zdali bychom nemohli sloučit rozpravu tohoto tisku se sněmovním tiskem 800. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, o tomto návrhu dáme hlasovat. Prosím o chvilku, prosím o chviličku strpení, paní poslankyně.

Poslanec Navrátil, prosím.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych vás požádal, ctihodnou Sněmovnu, o 5 minut na poradu poslaneckého klubu KDU-ČSL. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vyhlašuji přestávku na dobu 5 minut do 9.47.

(Jednání přerušeno od 9.42 do 9.47 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Je 9.47, budeme pokračovat v projednávání bodu číslo 1.

Zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Odhlásila jsem vás všechny a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Připomenu, že zazněl návrh paní poslankyně Lucie Šafránkové na sloučení obecné rozpravy, o kterém budeme nyní hlasovat.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro sloučenou rozpravu? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 127 poslanců a poslankyň, pro 89, proti 2. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že obecná rozprava tohoto bodu byla sloučena.

V této chvíli přerušuji bod číslo 1.

Přistoupíme k bodu

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.