"Pakt sice dává možnost převzít určité množství migrantů do takzvané, v uvozovkách, virtuální péče, což znamená, že budeme muset platit náklady na každého takového migranta zemi, ve které se usadí. Měsíčně to však má být kolem 1 700 eur na jednoho migranta, tedy asi 42 000 korun, které zaplatíme za každého migranta zemi, do které bude umístěn. Můžeme se také z přijímání vykoupit, ale stanovená cena 20 000 eur ročně, cirka půl milionu korun za migranta, je velmi vysoká na to, abychom si podobný, v uvozovkách, luxus mohli dovolit dlouhodobě. Jsme přitom země číslo dvě ze všech zemí Evropské unie, kam bude mířit takzvaná povinná solidarita, tedy přejmenované povinné kvóty. Více migrantů bude nabízeno již jen v Polsku v tom poměru. Neměli bychom také zapomínat na to, že ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN se opakovaně vychloubal tím, že pro Českou republiku vyjednal v migračním paktu Evropské unie výjimku, že se České republiky povinné platby netýkají, neboť přijala velké množství uprchlíků z Ukrajiny. Žádná taková výjimka, která by zcela vylučovala povinnost České republiky, však v paktu výslovně uvedena není. Pakt pouze plošně ve vztahu ke všem státům zavádí možnost požádat si o to, aby skutečnost, že konkrétní stát je již pod migračním tlakem, byla zohledněna při určení rozsahu povinností vyplývajících z paktu. Zjednodušeně, v případě povinných plateb se jedná o možnost požádat o jejich snížení o náklady spojené s již přijatými uprchlíky, nikoliv však o úplnou výjimku z této povinnosti a už vůbec ne sjednanou ve vztahu k České republice, vizte citace v rozhovoru s Viktorem Daňkem, zástupcem ředitele Institutu pro evropskou politiku, Europeum, pro CNN Prima News ze dne 22. 4. 2024." - Přiložený odkaz na tuto citaci.

Pak tu je další odstavec nazvaný blíže k plakátu číslo 2, "Nepřizpůsobiví": "Druhý plakát, který je předmětem žádosti policejního orgánu, poukazuje na další dlouhodobý problém sužující Českou republiku, který vládnoucí politické strany taktéž odmítají řešit a zavírají před ním oči, neboť se jedná o kontroverzní téma, které jim nepřinese žádné politické body. Jedná se o problém zneužívání sociálních dávek takzvaně nepřizpůsobivými spoluobčany. Myšlenky skryté za tímto plakátem jsem předestřel na svém příspěvku na facebooku ze dne 23. 8. 2024, kde definuji pojem nepřizpůsobiví občané a vyjadřuji se k smyslu systému sociální podpory." - Přiložený odkaz na facebookový profil. - "I v případě tohoto plakátu se jedná o otázku, ke které (se) hnutí SPD dlouhodobě vyjadřuje, a opakovaně jsme v rámci legislativního procesu navrhovali řešení, které však přes vládnoucí garnituru neprošlo. Z našich dlouhodobých postojů je zřejmé, že smysl systému sociální podpory, který je s touto alegorií úzce spojen, vnímáme tak, že má sloužit jako záchranná síť pro nejzranitelnější z nás před chudobou a finanční tísní, a hnutí SPD jej vnímá tak, že tento systém musí své adresáty motivovat k tomu, aby se chtěli vymanit z kruhu nezaměstnanosti, nevzdělanosti, zanedbávání výchovy a dalšího. Právě proto hnutí SPD bojuje za to, aby dávky byly motivační k vedení řádného života, a nikoliv naopak, a proto musí být postaveny na tom, aby ti, kdo je pobírají, skutečně něco přinášeli společnosti, tedy aby si přisvojili takové vzorce chování, které jsou pozitivní pro ně samé, jejich děti i společnost jako celek. Pojmem nepřizpůsobiví, se kterým tato alegorie pracuje, hnutí SPD pak označuje osoby, které úmyslně parazitují na nelegálně vyplácených sociálních dávkách, neplatí pokuty za vybrané přestupky, nepřihlašují děti k zápisu k povinné školní docházce, zanedbávají péči o povinnou školní docházku žáka a nehledají si práci, ač jsou práceschopné, a podobně. Tento pojem jsem v tomto kontextu použil například ve své aktualitě na stránkách hnutí SPD ze dne 22. 7. 2021," - přiložený odkaz právě na stránky hnutí SPD - "kde jsem veřejnost informoval o tom, že i díky hlasům našich poslanců byla schválena novela zákona o hmotné nouzi, jejímž cílem bylo, aby nepřizpůsobiví občané, kteří neplatí pokuty za vybrané přestupky a zároveň pobírají sociální dávky, přišli o část doplatku na bydlení i o příspěvek na živobytí. Úřady jim z těchto dávek nyní neuhrazené pokuty mají strhávat. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které by lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtu příslušných obcí. Dodávám, že proti této novele hlasovali poslanci ČSSD, Pirátů a STANu." Na další stránce text pokračuje: "V obdobném smyslu tento pojem užívá například Radek Rozvoral, jak je zřejmé z jeho aktuality na stránkách hnutí SPD ze dne 5. 2. 2022," - odkaz na tuto aktualitu - "ve kterém kritizoval vládu za to, že nechce řešit zneužívání sociálních dávek nepřizpůsobivými, protože opakovaně blokuje naše návrhy novel zákona o pomoci v hmotné nouzi. Smyslem těchto novel je, aby tato sociální pomoc byla využívána k účelu, pro který je určena, a že se její příjemci budou chovat v souladu s právním řádem a v obecné rovině i v souladu s pravidly slušného a ve společnosti obvyklého chování. S tímto pojmem jsem pracoval i v roce 2023, když jsem ve svém příspěvku na facebooku ze dne 4. 2. 2023" - přiložený odkaz na tento facebookový profil - "představoval návrh konkrétních řešení zlepšujících situaci ve vyloučených lokalitách, například podmíněným čerpáním sociálních dávek, řádnou docházkou dětí do posledního ročníku školky, zavedením hygienických a technických standardů a pravidel pro nemovitosti, na které jsou čerpány dávky na bydlení, což minimalizuje prostor pro takzvaný obchod s chudobou, který je jednou z hlavních příčin rozšiřování vyloučených lokalit, dále rozšířením kontrolní pravomoci úřadů práce a umožněním těmto úřadům při porušení zákona sociální dávku hned odebrat, a to na dvojnásobně delší dobu, než je tomu doposud, až na citelnějších šest měsíců. Vláda Petra Fialy tento návrh smetla ze stolu, ostatně jako vždy. Cílem našich dlouhodobých legislativních snah i tohoto plakátu tedy rozhodně není útočit na konkrétní menšinu, ačkoliv je zřejmé, že se nějaké skupiny osob dotýká více. To je ovšem důsledek nepopiratelné statistické skutečnosti, stejně jako u problematiky týkající se plakátu číslo 1. Jak vyplývá ze zprávy o socioekonomické situaci romské populace v České republice v roce 2023 a 2024, ve věkové kategorii 20 až 64 let se v obecné populaci České republiky nachází 6 procent osob, které dosáhly maximálně základního vzdělání, zatímco v romské populaci to je 59 procent osob. V obecné populaci České republiky má 81 procent osob placenou práci, u romské populace je to 45 procent. Míra nezaměstnanosti u obecné populace České republiky je 2 a půl procenta, zatímco u romské populace je to 18 procent." - V závorce je potom přiložený odkaz na zdroj. - "Kdo jiný by tedy na tomto plakátu měl být vyobrazen, aby plakát byl zrcadlem aktuálního stavu naší skutečnosti? Na tento konkrétní problém se hnutí SPD zaměřilo proto, že je po desítky let ignorován. Je tomu tak proto, že se jiné politické subjekty obávají, že v momentě, kdy jej začnou řešit, budou označeny za rasisty. Tato obava je oprávněná, jak lze vidět na případu hnutí SPD. Hnutí SPD se však nechce omezovat jen na jednoduchá, pohodlná a bezpečná politická témata, u kterých si ostatní politické subjekty myjí ruce. Hnutí SPD žádným způsobem romskou menšinu nijak nediskriminuje, ani ji nechce vylučovat ze společnosti, ale úzce s ní spolupracuje. Hnutí SPD má romské zastupitele i členy. Naopak když hnutí SPD v roce 2019 navrhovalo do Rady vlády pro romské otázky (pro záležitosti romské menšiny) svoje romské členy, Helena Válková, ANO, to odmítla se slovy, že si to jiní členové rady nepřejí."

Pak je tu bod 3, který je nazvaný Vady postupu policejního orgánu. Budu tedy pokračovat v čtení textu: "Policejní orgán v tom, že jsem tyto dva plakáty veřejně prezentoval a souhlasně se k nim vyjadřoval, shledává úmyslné veřejné podněcování k nenávisti, k některé rase a etnické skupině. Moje veřejné prezentace těchto plakátů i vyjádření s nimi spojená však zcela postrádají takové znaky, aby bylo možné je vyhodnotit jako trestný čin podle § 356 trestního zákoníku, jak policejní orgán naznačuje. Z mojí strany totiž v žádném případě nedošlo k úmyslným snahám vzbudit u jiných osob nenávist k některému národu, etnické skupině, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo vyvolat jednání dalších osob vedoucí k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Jak jsem již předestřel dříve, tento nesprávný závěr policejní orgán učinil z toho důvodu, že zcela rezignoval na to, seznámit se s obsahem mých vyjádření i skutečným úmyslem ztělesněným v těchto plakátech, ačkoliv tyto jsou veřejně přístupné každému, a navíc jsem na ně sám při komunikaci s policejním orgánem odkazoval. Je přitom zákonnou povinností policejního orgánu v rámci přípravného řízení objasňovat stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede - § 2 odst. 5 trestního řádu - přičemž už ze samotné žádosti policejního orgánu je zřejmé, že této povinnosti nedostál. O co hůře, ani se o to nepokusil. Pokud by policejní orgán pečlivě zkoumal plakáty i veřejná vyjádření, na které sám odkazuje, popřípadě dokonce i další dostupné podklady, tak jak mu to ukládá zákon, nevyhnutelně by dospěl k jednoduchým závěrům. ***