Úterý 11. února 2025, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Karel Havlíček)
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 829/ - druhé čtení
A z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Mikuláš Bek. Už ho zde vidím, takže já poprosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připomenul obsah vládního návrhu novely školského zákona, sněmovní tisk 829, která se vám dnes předkládá ve druhém čtení.
Chtěl bych zdůraznit, že naše koalice při přípravě změn v oblasti školské legislativy vychází ze dvou tezí. Za prvé, podle našeho společného názoru efektivita nestojí proti kvalitě, ale efektivita je podmínkou kvalitního vzdělávání.
A za druhé, jsme přesvědčeni o tom, že pro dosahování strategických cílů v oblasti vzdělávací politiky je nezbytné, aby systém financování veřejného školství podporoval dosahování těch cílů, byl na ně navázán a umožňoval alokaci finančních prostředků, která bude podporovat naplnění cílů vzdělávací politiky.
Ten návrh opravuje některé chyby v systému financování regionálního školství. Zejména jde o následující nedostatky:
Za prvé, současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt rozdílné náročnosti práce škol. Ta závisí zejména na sociálním a ekonomickém zázemí dětí a žáků. Příliš rovnostářské rozdělování prostředků nijak nezohledňuje skutečnost, že některé školy pracují v objektivně složitějších podmínkách, a neumožňuje zacílit podporu adresněji těm z nich, které ji potřebují nejvíc. Tato skutečnost nadále prohlubuje rozdíly mezi školami a má dopad na nerovný přístup ke vzdělávání. Paradoxně tak efekty stávajícího systému financování působí proti jednomu ze dvou strategických cílů strategie 2030+, kterým je snižování vzdělanostních nerovností.
Za druhé, stát nemá žádné nástroje pro moderování nárůstu počtu učitelů ve školách zřizovaných obcemi a kraji, a nejenže tedy nemá kontrolu nad náklady na financování práce učitelů, ale může také jen obtížně mírnit některé negativní vedlejší efekty prudkého nárůstu počtu učitelů v posledních letech. Mezi tato negativa patří zejména rostoucí podíl nekvalifikovaných učitelů, a tedy postupující deprofesionalizace učitelství.
A za třetí, není legislativně nastaven způsob financování podpůrných pedagogických pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Předložený návrh novely školského zákona přináší nápravu zmíněných nedostatků zavedením některých nových nástrojů.
Za prvé, zavádí možnost indexace rozpočtů škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování.
Za druhé, umožňuje regulaci růstu počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu prostřednictvím fixace maximálního počtu hodin školy.
A za třetí, institucionalizuje školní speciální pedagogy a školní psychology a ukotvuje jejich financování ze státního rozpočtu. V návrhu zákona se legislativně také ukotvuje povinnost mateřské, základní a střední školy k zajištění poradenských služeb.
Další opatření se pak týkají následujících oblastí: Jde tedy o úpravu přijímacího řízení na střední školy vzhledem k uchazečům, kteří se vzdělávali v zahraničí. Návrh přináší změny v oblasti vyšších odborných škol, které posilují propustnost mezi vysokoškolským a vyšším odborným vzděláváním. Ukotvuje se praxe žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství. Zakotvuje se role provázejícího učitele při této praxi a jeho odměňování a také se upravuje vytváření spádových obvodů mateřských a základních škol formou zápisu školských obvodů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Předpokládaná účinnost této novely je od 1. září tohoto roku s tím, že úpravy související s financováním škol budou zčásti účinné až od 1. ledna 2026. Návrh byl minulou středu 5. února projednáván školským výborem. Ten přijal za své některé poslanecké pozměňovací návrhy, které jsou nyní součástí výborového návrhu. Rád bych zde uvedl, že všechny přijaté pozměňovací návrhy měly i mé kladné stanovisko a na přípravě některých z nich Ministerstvo školství přímo spolupracovalo. Jejich záměrem je doplnit či vhodně rozšířit některé oblasti, například přenést zodpovědnost za financování nepedagogických zaměstnanců a část ostatních neinvestičních nákladů ze státu na zřizovatele, současně s navýšením rozpočtových příjmů obcí a krajů, v zákoně ukotvit pozici sociálního pedagoga, zavést kritéria pro existenci více právnických osob vykonávajících činnost mateřské, základní nebo střední školy v obci, upravit přijímací řízení na střední školy, upravit vyhlašování konkurzu na ředitele škol a školských zařízení.
Další pozměňovací návrhy budou načteny během druhého čtení. Mé kladné stanovisko budou mít zejména ty z nich, které vycházejí z legislativního základu připraveného ministerstvem a do nichž byly rovněž zapracovány pohledy připomínkových míst a Legislativní rady vlády.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost a podporu této novely.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jakožto garančnímu výboru. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 829/1 a 2. A já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru, a to je pan poslanec Matěj Ondřej Havel, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy, aby odůvodnil. Máte slovo.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi tedy, abych vás seznámil jako zpravodaj s projednáním této novely zákona ve vzdělávacím výboru. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tuto novelu na svém zasedání dne 5. února a přijal některé pozměňovací návrhy, respektive jako jeden, který zasílá sem Poslanecké sněmovně. Týká se oblasti sociálního pedagoga. Výbor navrhuje, aby sociální pedagog byl obsažen jako součást novely školského zákona.
Dále je to pozměňovací návrh, já budu hovořit tedy jenom stručně, protože pan ministr již to přiblížil, který se týká slučování některých podlimitních škol.
Dále ten, který se týká přesunu financování nepedagogických zaměstnanců a ostatních neinvestičních nákladů ze státu na zřizovatele, plus tedy kompenzace z rozpočtového určení daní.
Pak je to pozměňovací návrh, který se týká konkurzů na ředitele škol a školských poradenských zařízení. A konečně je to pozměňovací návrh, který zjednodušuje přijímací řízení na střední školy. Usnesení garančního výboru je evidováno jako sněmovní tisk 829/2. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji, a tímto tedy otevírám obecnou rozpravu. Zde bych poprosil nejdříve o přednesení stanoviska klubu SPD pana Zdeňka Kettnera. Prosím.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, nebudu příliš extrémně obsáhlý, protože veškeré výhrady, připomínky, ale i pochvaly už jsem pronesl během prvního čtení, takže některé ty ne úplně podstatné věci vynechám. Bude to spíš takový souhrn a sumář a vyjmenuji spíš negativa i pozitiva, protože samozřejmě ta pozitiva tam určitě jsou.
Když to vezmu postupně, hnedka čl. 1, to znamená nějaká ta transparentnost ohledně zveřejňování školního vzdělávacího programu a tak dále, tak proti tomu absolutně nemůže být žádná výhrada.
Co rozhodně musím samozřejmě pochválit, je ukotvení využití školního psychologa nebo speciálního psychologa. V dnešní době, kdy ty děti řeší psychické problémy ve zvýšené míře, než jak si pamatujeme my za našeho dospívání, tak určitě to potřeba je. Neodpustím si ovšem zase tu připomínku, že pouhé ukotvení, že to tak má být, jaksi nestačí, protože těchto odborníků vzhledem k náročnosti studia a délce studia, skutečně ne každý je ochoten obětovat svůj rodinný život a finanční situaci tak, aby tato studia absolvoval. To znamená, že my bychom prvotně nejdříve měli vyřešit ten akutní nedostatek těchto specialistů a pak je nějakým způsobem ukotvovat. To znamená, rozhodně proti tomu ukotvení nic nemám, jenom mě mrzí prohození toho pořadí, v jakém bychom to měli uskutečňovat.
S čím máme trošičku problémy, je to ustupování, co se týká českého jazyka, při přijímacím řízení. Změkčuje se to čím dál více, až příliš mi to zavání takzvaně pozitivní diskriminací, jejímž příznivcem já rozhodně nejsem, protože tím, že budeme ulevovat té určité skupině studentů, kteří budou absolvovat méně času vzdělávání v našich českých školách, mluvím z vlastní zkušenosti, protože moje neteře základní školu absolvovaly v zahraničí.
Jedna z neteří chtěla samozřejmě studovat v České republice, nechtěla pokračovat v zahraničí, tak se samozřejmě pečlivě na zkoušku z českého jazyka připravovala. A nebyl v tom žádný důvod. Pokud chce, musí něco pro to obětovat. Pokud my totiž takhle budeme vytvářet skupinu takzvaně pozitivně diskriminovaných, tak z většinové skupiny se stane diskriminovaná skupina, protože běžné studenty, kteří studovali v českých školách, tak od povinnosti této přijímací zkoušky osvobozeni nebudou a z našeho pohledu tam vzniká disproporce.
Co se týká psychologů a speciálních pedagogů, tam mě mrzelo, že v první fázi vypadl sociální pedagog. Co ovšem pozitivně kvituji, (je) to, že bude i pozměňovací návrh, kde tato pozice bude ukotvena, což rozhodně podporujeme. Mluvím samozřejmě i z vlastní zkušenosti, protože pocházím z Ústeckého kraje, který stejně jako severomoravský region má problémy s vyloučenými lokalitami, a sociální pedagog je pro tyto oblasti skutečným požehnáním. A je skutečně pravda, že takové výtky, že se vlastně budou křížit jejich kompetence se sociálními pracovníky klasickými, tak je skutečně lichá, protože kompetence a účel jednotlivých pozic - oni spolupracují, ale rozhodně si takzvaně nepolezou do zelí, protože sociální pedagog se skutečně zaměřuje na školní prospěch, na schopnost pracovat ve školním kolektivu.
A rozhodně to bude obrovská úleva pro třídní učitele, pro pedagogy, kteří skutečně mají na starosti několik tříd, ti běžní pedagogové, a skutečně nemají šanci nebo nemají čas a prostor profesní se žákům s těmito sociálními problémy věnovat až tak do hloubky, což může sociální pedagog, který může vyhmátnout podstatu problému a informace samozřejmě pedagogovi předat. A s těmito informacemi se potom pracuje podstatně, podstatně lépe.
Co pozitivně kvituji, že třeba co se týká pozice psychologa a speciálního pedagoga, tak se samozřejmě myslí i na soukromé školy, kde dojde k nějakému procentuálnímu navýšení, aby i tyto soukromé školy měly šanci si tuto pozici obsadit.
Dále, co pozitivně kvitujeme, je takzvaná indexace škol čili zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Opět vycházím z vlastní zkušenosti severočeského regionu, kdy v určitých školách v těchto daných lokalitách to je skutečný, někdy až očistec. A pokud zkušený a kvalitní pedagog se rozhodne v takovémto zařízení pracovat, tak samozřejmě mu náleží podstatně větší odměna, a jeho podstatně vyšší a náročnější úsilí by mělo být ohodnoceno, což tato indexace umožní.
Dále určitě kvitujeme rozšíření na jazykovou přípravu pro občany České republiky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Co si budeme povídat, s českým jazykem jako obtížným jazykem mají problémy nejenom cizinci nebo české děti, které převážnou část života studovali v zahraničí, čili možnost podpory výuky mateřského jazyka i pro děti, občany České republiky, samozřejmě vítám. Ale zase se vracím k úlevě u přijímacího řízení. Přijde mi to, že si to nějakým způsobem protiřečí, pokud my chceme, aby i naše, české děti samozřejmě měly tu možnost jako cizinci, ale pak těm cizincům umožníme prostě přijímací zařízení neabsolvovat. Přijde mi to trošičku protichůdné.
Co tam máme dále? Co pozitivně kvitujeme, je i zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování, kdy samozřejmě současná právní úprava, kdy některé činnosti mohou vykonávat až studenti od 18 let, ale v některých učebních oborech je samozřejmě žádoucí, protože tam jde o praktické dovednosti a schopnosti, takže čím dříve pod dohledem odborníka tito žáci a studenti se to naučí, tím lépe pro jejich profesní život. Může se i ukázat i třeba to, čím dříve, to je, že skutečně pro daný obor dotyčný student nemá vlohy a má šanci potom přestoupit. Takže vlastně tato úprava tak, aby bylo umožněno praktický výcvik absolvovat i mladším 18 let, je určitě dobrý nápad a krok správným směrem.
Co je také pozitivní, tak je ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů, protože co si budeme povídat, prvotní vstup začínajících učitelů vlastně ovlivní jejich pohled na tu profesi jako takovou. Někdy bych řekl, že je to může vyděsit i natolik, že mohou skončit. Takže skutečně kvalita provádějícího učitele - a ti, kteří mají studenty na starosti v praxi - tak je velice důležitá a krok správným směrem. Zatím tedy převažují pozitiva.
Bohužel tam jsou i tři významná - z našeho pohledu - negativa, která jsou důvodem, že i když je tam, když vezmu pozměňovací návrhy, velké množství kvalitních pozměňovacích návrhů a pozitivních, které určitě podpoříme, ale bohužel tam jsou tři významná negativa, která nám budou bránit v tom, abychom pro zákon jako celek zvedli ruku. A já je teď vypíchnu. S čím máme určitě problémy, tak je úprava PHmax. Úprava PHmax byla myšlena tak, aby umožňovala individualizaci výuky, což si myslím, že to je správný krok pro zvýšení kvality vzdělávání a z našeho pohledu úprava PHmax jde opačným směrem, kdy my máme podporu individualizace, ale toto funguje obráceně.
Když to vezmeme z hodnocení, tak ukazuje se, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází ke zvyšování PH školy oproti předchozímu školnímu roku i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů, tedy i v případech stejného nebo nižšího počtu žáků než v roce předchozím. V některých případech mohou účelově vznikat další třídy (v ročníku?), což má vliv na zvýšení PHmax a tím možnost většího čerpání prostředků. A tady to slovíčko "mohou". Takže děje se to a státní rozpočet to tím pádem přetěžuje, a proto musíme do toho sahat, nebo se to neděje? Jak "mohou"? Ve své podstatě já můžu říct, že někdo může vzít flašku a může s ní úderem do hlavy někoho zabít, a tím pádem zakážeme klasické skleněné láhve a začneme vyrábět pouze plastové? To znamená, tato argumentace mi přijde jako značně lichá obzvláště, když se kouknete na zprávu České školní inspekce, která zhodnocuje, že drtivá většina škol na maximum PHmax zdaleka, zdaleka nedosahuje a jen ve výjimečných případech se blíží ke stu procent, takže mi to přijde jako lichý krok. Někdo může mít názor samozřejmě opačný.
Co je dalším obrovským problémem, je financování nepedagogů. Mohl bych s tím souhlasit pouze v případě, kdy budu rezignovat na to, o čem se tady mluví, že my chceme nějakým způsobem sjednotit kvalitu vzdělávání napříč celou republikou. Odstraňování nerovností, to znamená, stát by neměl, jak se říká, opratě pouštět z rukou a na vzdělávání tedy, pokud chce tohoto dosáhnout, dohlížet po všech stránkách. A co se týká nepedagogických pracovníků, tak ti jsou nedílnou součástí provozu škol. A samozřejmě nerovnost tady může vznikat, protože způsoby, jak k práci nepedagogických pracovníků budou nahlížet různí zřizovatelé, čili různé kraje, různé obce, se mohou začít diametrálně lišit.
Co nám také velice vadí, že nejdříve začínáme mluvit o změně financování a pak teprve v druhém kroku začneme řešit finance jako takové. Ta jistota tady stále ještě není. A například v Ústeckém kraji podle předběžných propočtů - mluvilo se, že Ústecký kraj, že dojde k navýšení o 16 %, co se týká financí na fungování nepedagogických pracovníků, takže ono to vypadá, že nepedagogičtí pracovníci si o 16 % polepší. Prosím vás, není tomu tak - v žádném případě. My si musíme uvědomit, že financování, tyto finance vycházejí z tabulkových financí. Ale jak už jsem tady několikrát zmínil, některé tabulky jsou už tak, v uvozovkách, zastaralé, že jsou pod minimální mzdou a ředitelé museli to dofinancovávat z financí na odměny pro pedagogické pracovníky.
Zase udělám malou odbočku - pozitivem je, této změny, že toto už nebude možné, to znamená, že finance na pedagogické pracovníky skutečně zůstanou u pedagogů. To znamená, nebude to financování nepedagogů na úkor pedagogických pracovníků, čili ředitel bude mít více financí ohodnotit právě ty lepší, kvalitnější učitele, kteří dělají nad rámec svých povinností, a samozřejmě ten motivační prvek je velice, velice zásadní.
Takže tato možnost už nebude a avizované navýšení o 16 % ve své podstatě udělá pouze to, že se zakonzervuje stávající stav. Těch 16 % přibližně odpovídá tabulkovým tarifům, financím na základě tabulek, ke kterým připočteme 16 % a dostaneme se na reálný stav. To znamená, například Ústecký kraj skutečně nebude nic doplácet, protože finance, které dostane, pokryjí stávající stav. Ale samozřejmě potom, když se kouknete na různé zřizovatele v různých obcích, tak v Ústeckém kraji v průměru navýšení bude o pouhých 6 %. To znamená, když si vezmeme šestnáct minus šest, zbývá nám tady 10 %, to znamená, v některých obcích už je více než zřejmé, zřizovatelé budou doplácet 10 % finančních prostředků.
Takže znova opakuji, změna financování nepedagogických pracovníků má několik rovin - říkám, buďto se na to díváme tak, že stát v tomto ohledu bude rezignovat na dohlížení na nějakou kvalitu, nechá to plně v kompetenci zřizovatelů, kde máme volby jednou za čtyři roky, a může se samozřejmě ta kvalita, ta různost rozjíždět i tím směrem, kterým úplně nechceme.
No a v případě, že tedy řekneme, že to je tedy krok správným směrem a budeme se zaměřovat čistě jenom na financování, tak skutečně prvním krokem mělo být zajišťování financí tak, aby starostové, aby obce, aby zřizovatelé, aby kraje na to nedoplácely a podle nás postup byl obrácený než tak, jak by bylo záhodno.
A posledním problematickým bodem podle nás je plánované slučování škol. Určitě to úsporu nějakých financí přinese. To konkrétní číslo - já jsem ho teď zapomněl, přesně si nepamatuji, takže ho radši nebudu říkat, abych nebyl obviněn z šíření fake news nebo nepravdivých informací - ta částka ovšem, když vezmu celkový rozpočet Ministerstva školství, nebyla natolik výrazná, je to takzvaná pověstná kapka v moři a ta částka je příliš malá na to, aby vyrovnala negativa, která to s sebou samozřejmě přinese, protože u menších škol, když máme kmenové zaměstnance, tak samozřejmě - ono obecně v rámci toho vzdělávání je to trošku srdcová záležitost, pedagogové, kteří, ať se dělo, co se dělo, tak za katedrami zůstali, tak jsou to skutečně srdcaři, kteří to dělají z toho důvodu, že je ta práce nějakým způsobem naplňuje, a samozřejmě cítí i nějakou hrdost za svoji školu a podobně. Pokud my budeme ty školy slučovat, obávám se, že pak zaměstnanci budou mít nějakou svoji kmenovou školu, z které pocházejí, a jiné školy pro ně budou okrajovou záležitostí, viz jak se to stávalo někdy u slučování například středních škol, u kterých docházelo (k tomu), kdy kmenovým, hlavním ředitelem se stal ředitel jedné z těch škol, kde samozřejmě je to jeho srdcová záležitost, je to jeho takzvaně domovská základna. Samozřejmě nemá čas se věnovat všem školám naplno, úplně stoprocentně. To znamená, že když to řeknu, zastupujícími řediteli se stávají zástupci, a pak se stává, že když je to například střední škola technického zaměření, kdy zástupcem je jazykář, který samozřejmě nemá dispozici, nemá vhled do odborných záležitostí technické školy a kvalita tím samozřejmě trpí.
Takže to je ve zkratce všechno, co jsem chtěl za klub SPD říci k tomuto návrhu. Takže znovu opakuji, zákon jako celek je potřebný, je spousta pozměňovacích návrhů, které určitě podpoříme, protože jsou pozitivním směrem, ale pokud tam zůstanou zásadní, pro nás nepřekročitelné a problémové věci, tak bohužel zákon jako celek nebudeme moci podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek.
Přeji vám hezký večer, vystřídali jsme se v řízení schůze.
Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych rád tlumočil stanovisko našeho poslaneckého klubu. My se domníváme, že převod financování nepedagogických pracovníků, čili uklízeček, kuchařek, školníků a podobně, na obce a kraje vychází ze strategických záměrů, které byly schváleny vládou, mimo jiné (z )dlouhodobého záměru vzdělávání, rozvoje vzdělávací soustavy 2023 až 2027, nicméně že takto výrazná systémová změna vyžaduje rozsáhlou přípravu a komunikaci s aktéry v území, čili starosty měst a obcí, primátory, hejtmany krajů, řediteli škol a školských zařízení. Přece jenom teď máme únor, zákon teprve je nyní projednáván ve druhém čtení, ještě nás čeká dokončení rozpravy, třetí čtení, Senát, prezident, možná nějaká vratka, těžko předvídat a už od 1. září 2025 by se počítalo s tím, že budou vypláceny nově finanční prostředky podle změněné úpravy. Takže domníváme se, že by bylo lepší to lépe připravit a vykomunikovat a spustit, až to bude hotové.
A pokud jde ostatně i o závěry veřejného slyšení na půdě Senátu Parlamentu České republiky dne 30. ledna 2025, tak tam taky zazněla další vyjádření zástupců samospráv, obcí a krajů, asociací (?) ředitelů, tak tam vyplývá jednoznačný požadavek, aby účinnost této systémové změny byla posunuta o jeden rok, to jest na 1. září 2026.
U nás se tomu věnoval Jan Břížďala, který pracoval čtyři roky jako krajský radní pro oblast školství a na Vysočině se jim velmi dobře podařilo zvládnout demografické výzvy, které vyžadovaly výrazné navýšení kapacit na střední školy asi o 2 000 žáků. No a doporučení je tam jednoznačné, že by se vytvořil časový prostor pro schválení potřebné legislativy, rozpočet, který by byl v souladu s platnými právními předpisy, a dostatek času na přípravu. Nicméně pokud jde o další části, musím říct za náš klub, že my nemůžeme souhlasit s tím, aby se přeneslo financování, pokud jde o nákup učebnic nebo o pomůcky, právě na obce a kraje. Domníváme se naopak, že by v tomto ohledu podmínky měly být víceméně jasné, stejné po celé České republice a není důvod, proč by to nemělo Ministerstvo financí financovat zcela rovnoměrně a centrálně.
A poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit. V rámci předkládaného návrhu se upravuje i přesoutěžování vedení psychologických poraden tak, aby to bylo povinné. K tomu chci říct, že za klub Pirátů bychom rádi o této změně hlasovali odděleně tak, aby byla možnost hlasovat čistě vypreparovaně o té problematice a abychom mohli podpořit to, že ty povinné soutěže právě v té oblasti psychologické, kde spíše základním problémem je, že tam máme málo zájemců o tu profesi, nedostatek a tak dále, tak aby tam platila stejná pravidla jako u těch škol, to znamená, aby to bylo na obci nebo kraji, jestli vypíšou výběrové řízení, do kterého se může přihlásit i ten samý uchazeč, anebo jestli jsou spokojeni s tím, jak to funguje. Nedomníváme se, že vytváření odlišného přístupu právě a jenom u těchto institucí by bylo pro tuto oblast užitečné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní budeme postupovat tak, jak jste se přihlásili do diskuse. Nyní je přihlášen pan poslanec Havel Matěj Ondřej. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem nahrál několik pozměňovacích návrhů, které bych nyní tedy stručně charakterizoval či vám představil.
První pozměňovací návrh vedený pod sněmovním dokumentem číslo 6061 se týká maturitních zkoušek a obsahuje změnu, přičemž cizí jazyk může žák zvolit z nabídky stanovené vyhláškou, a zvolí-li si žák zkoušku z cizího jazyka ve společné části, koná z téhož jazyka zkoušku v profilové části, je tudíž nutné, aby byl tento jazyk vyučován v daném oboru vzdělávání, neboť je v kompetenci školy vytvoření zadání a hodnocení písemné práce i ústní zkoušky. Návrh obsahuje ustanovení, podle kterého je ředitel školy při určování nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky vázán jen školním vzdělávacím programem, který vždy ale musí vycházet z rámcového vzdělávacího programu, což je koneckonců ze zákona logické.
Při konání komplexní profilové práce se zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají formou zpracování a obhajoby komplexní profilové práce a hodnocení bude z každého předmětu zvlášť. Nově se tedy navrhuje umožnit řediteli školy nabídnout žákům další způsob konání profilové maturitní zkoušky, a sice zpracováním komplexní profilové práce. Ředitel školy není povinen tuto možnost nabídnout a tato práce, pokud ji nabídne, nahrazuje jednotlivé zkoušky profilové části té maturitní, které tak žák nekoná. Odpovědnost za zajištění spolupráce se zaměstnavatelem náleží řediteli školy. Při neúspěchu žáka při konání komplexní profilové práce mohou nastat různé situace, proto se samozřejmě stanovuje zmocnění pro vyhlášku.
Navrhuje se úprava zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu daná rozšířením standardizovaných zkoušek, kterými bude možné nahradit profilovou nebo její část, zkoušku maturitní zkoušky. Z důvodu rozšíření možnosti nahrazení profilové zkoušky certifikátem, nejen zkoušky z cizího jazyka, jak umožňovalo už současné znění. Možnost nahrazení bude nově u všech standardizovaných zkoušek v kompetenci ředitele školy, a to s ohledem na obsah a výstupy školního vzdělávacího programu. A nově budou mít na vysvědčení o maturitní zkoušce žáci uveden stupeň prospěchu, a ne jenom označení nahrazeno, jak tomu bylo doposud. Důvodem je tedy primárně skutečnost, že dosud mohli být uchazeči o přijetí na vyšší odborné školy nebo vysoké školy diskriminováni touto chybějící informací, neboť samotné slovíčko "nahrazeno" není možné počítat do aritmetického průměru, a pokud žák díky certifikátu prokázal výborné jazykové znalosti, tyto se mu většinou do hodnocení v rámci přijímacího řízení nezapočítávaly.
Pokud žáci v těchto oborech vzdělávání nahrazovali zkoušku jazykovým certifikátem, potřebnou znalost odborného cizího jazyka v rámci maturitní zkoušky neprokázali. Navrhovaným ustanovením se tento nesoulad narovnává. To znamená, že žáci, kteří ve výše uvedených školách nahrazují maturitní zkoušku z cizího jazyka certifikátem, doloží znalost odborného cizího jazyka v rámci ústní zkoušky v profilové části maturitní zkoušky. Dodržování zákonných podmínek bude samozřejmě podléhat České školní inspekci.
Dále se vyjádřím k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument číslo 6062, a týká se zavedení kombinované výuky. Kombinovanou výuku mohou školy zařadit, pokud se jedná o střední školy, konzervatoře či vyšší odborné školy, nikoliv tedy základní školy. Použití kombinované výuky se omezuje pouze na denní formu vzdělávání. Nejedná se o novou formu vzdělávání, ale pouze o způsob vzdělávání v denní formě. Bude povinností ředitele školy zveřejnit informaci ohledně podmínek a organizace kombinované výuky ve škole, a to před začátkem školního roku. Tento krok je nezbytný k tomu, aby škola prokazatelně informovala zákonné zástupce žáka či zletilého žáka nebo studenta a případně i domov mládeže o všech požadavcích nezbytných pro úspěšnou účast žáka v kombinované výuce. Maximální možný rozsah distančních prvků výuky se navrhuje na 40 procent vyučovacích hodin, prezenční výuka tedy musí činit alespoň 60 procent. Konkrétní rozsah vymezí vyhláška, která musí dodržet zde stanovené pravidlo.
Pokud zákonný zástupce nezletilého žáka anebo zletilý žák či student souhlasí s kombinovanou výukou, ale nemá k dispozici například adekvátní technické vybavení, není možnost zajistit dohled nad žákem nebo nelze zajistit bezpečnost žáka během výuky v domácím prostředí, v takových případech je škola povinna zajistit prostorové a materiální podmínky, které umožní žákovi plnohodnotnou účast na kombinované výuce. Jedná se tedy především o poskytnutí přístupu k potřebnému technickému vybavení, jako jsou počítače, tablety, internetové připojení a tak podobně.
Žákům i studentům se speciálními vzdělávacími potřebami budou v rámci kombinované výuky poskytnuta podpůrná opatření ve stejném rozsahu, jako je tomu při prezenční výuce. To znamená, že se jim poskytnou nezbytné pomůcky, jak jsou zvyklí. Žák nebo student se přestává účastnit kombinované výuky na základě žádosti zákonného zástupce, přičemž k ukončení účasti dojde bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, pokud se ředitel školy a zákonný zástupce nedohodnou jinak.
Ještě bych zmínil, že i při účasti na kombinované výuce se samozřejmě počítá s tím, že žákovi zůstává právo na školní stravování.
Jako sněmovní dokument číslo 6060 jsem nahrál pozměňovací návrh, který navrhuje zavést takzvanou duální větev praktického vyučování, a zde v jeho rámci jsou doplňována do školského zákona ustanovení popisující základní parametry spolupráce odborných škol s budoucími zaměstnavateli v rámci takzvané školní přípravy.
Nejvýznamnější body návrhu jsou například ověření způsobilosti poskytovatelů poskytovat duální praktické vyučování certifikací od zaměstnavatelských svazů s celostátní působností, tedy podle rozdělení vyplývajících z jejich dohody, upřesněné povinnosti poskytovatele zahrnující například povinnost souladu poskytovaného duálního praktického vyučování s organizací výchovy a vzdělávání ve středních školách, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci žáků, informovat školu o výsledcích duálního praktického vyučování žáka, ale také třeba povinnost školy zpracovat školní vzdělávací program už ve spolupráci s poskytovateli duálního praktického vyučování.
Předávání informací o průběhu a výsledcích praktického vyučování by mělo probíhat ve stejném režimu jako v případě dosavadního provádění praktického vyučování na pracovištích firem, tedy podle § 12 vyhlášky 13/2005. V případě uzavírání dohod mezi školou, zákonným zástupcem, respektive zletilým žákem a poskytovatelem duálního vzdělávání, jde o soukromoprávní smlouvu, respektive takzvanou nepojmenovanou smlouvu na základě ustanovení § 1746 občanského zákoníku.
Jako sněmovní dokument číslo 6063 jsem nahrál pozměňovací návrh, který se týká financování školských poradenských zařízení, tedy zase jenom stručně obecně. Navrhovaná právní úprava předpokládá, pokud jde o pedagogickou práci, přechod od financování školských poradenských zařízení na základě krajských normativů k financování na centrální úrovni pomocí celostátních normativů. To umožní stanovit ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na základě stejných normativů pro všechna školská poradenská zařízení výši finančních prostředků na pedagogickou práci v nich.
Výslovně se zakotvuje skutečnost, že školská poradenská zařízení poskytují jejich činnosti individuální nebo skupinovou formou. Tato úprava navazuje na změnu financování školských poradenských zařízení. Navrhuje se zavést nové celostátní normativy za účelem financování pedagogické práce ve školských poradenských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí jako roční výši nákladů státního rozpočtu připadající na stanovenou jednotku výkonu. Bude tady nastaveno konkrétně pět celostátních normativů.
Dále jsem nahrál dokument číslo 6064, který upravuje zejména pravidla pro nostrifikace. Já vyberu opět jenom to nejdůležitější. Doplňuje se, že opakovaná nostrifikační zkouška se koná jen z těch předmětů, ve kterých žadatel v dřívější nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud od jejího konání neuplynula doba delší než tři roky. Platné právní předpisy uznání nostrifikační zkoušky nebo její části neumožňují a v opakovaném řízení je tak v současnosti nutné nařídit nostrifikační zkoušku z totožných předmětů úplně novou, tedy z předmětů, které byly nařízeny v předchozím řízení, a to i v případě podání žádosti u jiného krajského úřadu.
Uznání dílčích výsledků z předchozího řízení přinese finanční úsporu a sníží samozřejmě i administrativní a organizační zátěž na straně úřadů a škol a zároveň bude vstřícné k žadatelům o uznání zahraničního vzdělávání. Obdobně totiž platí u české maturitní zkoušky, že koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal, přičemž maturitní zkoušku může vykonat nejpozději do pěti let od data, kdy přestal být žákem školy.
A konečně jsem předložil pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6065, jehož cílem je zmírnění tvrdosti zákona při poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, soukromých a církevních zřizovatelů. V případě poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaným tedy registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, se postupuje podle § 14 a následných zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. A nově se tedy stanoví, že lze prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o dotaci, přičemž ale se využije postupu podle § 41 zákona 500/2004 Sb., tedy správního řádu. O prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o dotace se rozhoduje usnesením, proti kterému nebude možné podat odvolání.
Poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, se řídí zejména zákonem 306/1999 Sb. a i zde se umožňuje prominout lhůty za stejných podmínek, které upravuje § 41 správního řádu. Stejně jako v případě úpravy školského zákona, tak i zde se o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje usnesením, proti kterému se nelze odvolat.
V podrobné rozpravě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další přihlášený je pan poslanec Jan Berki. Připraví se paní poslankyně Zajíčková.
Poslanec Jan Berki: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, původně jsem vám to chtěl ozvláštnit v této hodině, abychom se tak nenudili tancem, ale protože jsem od několika předsedů dostal za úkol se zkusit vejít do tří minut, tak to zkusím.
První pozměňovací návrh, o kterém chci mluvit, jsou krátké programy pro vyšší odborné školy. Ve stručnosti, podáváme tedy ve skupině poslanců a poslankyň. Má-li škola akreditovaný standardní tříletý studijní program zakončený titulem DiS, tak může si sama autorizovat jednoleté nebo dvouleté studijní programy v tomtéž oboru, které tedy nebudou zakončovány žádným titulem, a důvodem je, aby mohly tímto reagovat na požadavky zaměstnavatelů v tom daném území trošku, řekněme, pružněji a zároveň tam, kde není vyžadováno právě to vyšší vzdělání.
Další pozměňovací návrh se týká školské právnické osoby, kterou aktualizujeme, a to především proto, aby bylo jednodušší zřídit společná ředitelství, ale při zachování identity těch jednotlivých jednotek. Tedy jde o to, že si bude školská právnická osoba moci zřizovat právě organizační jednotky, kterým v případě základních a mateřských škol bude moci vymezit i samostatný spádový obvod nebo zachovat jejich název. I tento pozměňovací návrh podáváme ve skupině poslanců a poslankyň.
Dalším pozměňovacím návrhem je úprava ve školských radách, protože jednu třetinu zástupců tam jmenuje zřizovatel, jednu třetinu zástupců si tam volí zástupci pedagogického sboru nebo pedagogický sbor a tu jednu třetinu tam mají zástupci žáků, žákyň, respektive v tuto chvíli zastoupení svými zákonnými zástupci, tak ten pozměňovací návrh, který je opět podáván ve skupině, zavádí to, že ti žáci a žákyně volí společně se svými zákonnými zástupci toho svého zástupce, respektive tu jednu třetinu školské rady. Zase důvodem je větší zapojení žáků a žákyň přímo právě do procesů, které s tou školou souvisí.
Dalším pozměňovacím návrhem je úprava úrovně vyžadovaného jazyka u učitelů cizinců. Novelou z roku 2023 jsme zpřísnili požadavky na úroveň jazyka na C1. U mateřské školy a prvního stupně toto opatření dává smysl, protože to je období, kdy děti právě získávají ty jazykové návyky, upevňují si je. Tam navrhujeme, aby tato podmínka pořád zůstala, ale u druhého a třetího stupně navrhujeme snížení té úrovně z C1 na B2. Když si přečtete profil toho referenčního rámce, tak byste měli stejně jako my dojít k závěru, že je dostačující. Dává to možnost řediteli, nikoliv povinnost, ale možnost řediteli v případě, že sezná, že to je pro danou situaci vhodné, právě zaměstnat učitele-cizince. Znovu připomínám, je tam vyžadována B2, která v tomto smyslu je dostačující. A zároveň benefitem je také pomoc při integraci cizinců, a to nejenom toho cizince-učitele, ale i cizince-žáka. Tento pozměňovací návrh jsme opět předkládali ve skupině poslanců a poslankyň.
Stejně jako další. Tam je to pozměňovací návrh, který vychází z pozměňovacího návrhu, který bude představovat a načítat pan poslanec Balaš za skupinu. My ho upravujeme technicky, variantně. To znamená, nebudu již dále říkat úplně podrobnosti. Důležité je, že dojde k zakotvení právě sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících, a také tento návrh navrhuje, aby mohl být financován z takzvaného PHPmaxu, o kterém mluvil již pan ministr.
Poslední pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Cogan, ale já ho ve stručnosti představím, je úprava výborového návrhu, který se týká právě převodu financování podpůrných nebo provozních zaměstnanců, a to je taková úprava, aby bylo možné napočítávat i děti ve střediscích volného času, což byl jeden z podnětů, které jsme v rámci projednávání dostali a který jsme reflektovali. Děkuji. Doufám, že jsem se do těch tří minut vešel.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A další vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Berkovcová.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Tak skoro hezkou skoropůlnoc. Já představím dva pozměňovací návrhy. Jeden je pod číslem 6091. Jsou pod ním podepsáni poslanci Jan Berki, Matěj Ondřej Havel, Nina Nováková a já, a je to pozměňovací návrh k vládnímu zákonu č. 561/2004 Sb. a usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pod číslem 259.
Tento pozměňovací návrh se týká podpůrné profese, takzvaný další učitel. Ten vládní návrh, o kterém jsem hovořila, vypouští možnost využít kategorie dalšího pedagogického pracovníka coby podpůrného opatření pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, a pozměňovací návrh zachovává jeden z typů tohoto podpůrného opatření. Vedle psychologa a speciálního pedagoga se bude moci nově využít typ tedy podpůrného opatření takzvaný další učitel.
Tady je potřeba říci, že pozměňovací návrh předkládám ve dvou variantách. Rozhodnutí o tom, zdali bude schválena varianta jedna, nebo dva, bude moment pozměňovacího návrhu, který řeší přesun financování nepedagogických zaměstnanců a ONIVů ze státu na zřizovatele. Pokud bude přijat pozměňovací návrh, o kterém jsem teď hovořila, tak varianta jedna obsahuje změnu jak k vládnímu návrhu zákona 829/0, tak změnu k usnesení výboru 829/2. Pokud nebude přijat pozměňovací návrh 829/2, tedy přesun financování nepedagogických zaměstnanců a ONIV ze státu na zřizovatele, bude pozměněn jenom vládní návrh zákona 829/0. Obě dvě ty varianty se liší legislativně technickými změnami v návaznosti na přijetí nebo nepřijetí pozměňovacího návrhu k převodu nepedagogické práce na zřizovatele. Věcně se ty varianty od sebe neliší.
Druhý pozměňovací návrh, který předkládám zase s kolegy Janem Berkim, Matějem Ondřejem Havlem, Zdeňkem Kettnerem a Ninou Novákovou, je pod číslem 6092 a týká se konkurzů na ředitele. Konkrétně pozměňovací návrh ruší změnu, která měla umožnit České školní inspekci možnost vyhlašovat konkurz na neředitele školy i v průběhu jeho funkčního období. Podle pozměňovacího návrhu může dále Česká školní inspekce podat návrh na odvolání ředitele školy v případě zjištěných závažných nedostatků, ale nemůže sama tento úkon udělat. Posouzení návrhu České školní inspekce a rozhodnutí se v dané věci přesouvá dále na zřizovatele školy nebo školské zařízení.
Děkuji a k oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová, připraví se paní poslankyně Hanzlíková.
Než paní kolegyně dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Dvořák Jaroslav od 23 hodin ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Kovářová Věra od 22.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kubíček Roman od 21.40 hodin z pracovních důvodů, paní místopředsedkyně Richterová Olga od 21.40 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Voborská Milada od 22.34 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Ivo Vondrák od 22.30 hodin z osobních důvodů. A z členů vlády se omlouvá pan vicepremiér Jurečka Marian od 21.40 do 22.40 hodin z pracovních důvodů. Tak tolik omluvy.
A paní poslankyně Berkovcová má slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady ráda vyjádřila k novele nebo k návrhu novely školského zákona jako celku. Svůj projev jsem tedy už značně zestručnila postupem večera.
Ta novela, která vlastně je před námi, tak si myslím, že významně ovlivní podobu vzdělávacího systému v České republice a ovlivní nejenom fungování našich škol, ale také budoucnost tisíců žáků, učitelů, dalších pracovníků a rodin. A přestože ministerstvo prezentuje tuto novelu jako krok k efektivnějšímu a kvalitnějšímu vzdělávání, realita je bohužel zcela jiná. Ta novela přináší systémovou destabilizaci, omezování financování škol, snižování podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a slučování menších škol. Když se na ty změny podíváme o něco podrobněji, tak novela zavádí možnost vlády omezit maximální počet financovaných hodin výuky v období ekonomické krize. Jinými slovy, jakmile vláda rozhodne, že je potřeba šetřit, může snížit počet proplácených hodin výuky ze státního rozpočtu ve školách. To znamená, že školy nebudou vědět, kolik hodin mohou v dalším roce financovat, což povede k nejistotě a špatnému plánování a nepředvídatelnosti toho financování. Vláda argumentuje, že některé školy uměle navyšují počty hodin výuky, ale to je naprosto nepodložené. Dělení tříd na menší skupiny není plýtvání, ale je to zásadní krok ke kvalitní výuce, například v jazykovém vzdělávání nebo laboratorních cvičeních.
Ta nejistota financování povede k chaosu, narušení výuky, ohrožení pracovních míst učitelů a nepedagogů. Myslím, že pokud vláda chce stabilní školství, tak jej nemůže řídit na principu takovýchto krátkodobých úspor.
Dalším vážným problémem je nedostupnost školních psychologů a speciálních pedagogů pro menší školy. Podle novely budou tyto služby povinně dostupné pouze ve školách s více než 180 žáky a malé školy budou muset o psychologa nebo speciálního pedagoga složitě žádat jako o podpůrné opatření. To povede k nerovnosti ve vzdělávání. Zatímco děti ve velkých městech, ve větších školách budou mít ke specialistům snadný přístup, děti v menších školách na venkově budou odkázány na přetížené pedagogicko-psychologické poradny. Tyto poradny už dnes nemají dostatečné kapacity a novela jim přidává další úkoly, aniž by zajistila financování nebo personální posílení. Tento krok považuji za vlastně zhoršení podmínek pro děti, které potřebují nejvíce podpory.
Dále ministerstvo plánuje sloučení menších škol, tedy z méně než 180 žáků pod jedním zřizovatelem, do větších celků. Tento krok je odůvodňován snahou o efektivnější využití finančních prostředků, ale ve skutečnosti přinese zhoršení kvality vzdělávání, ztrátu individuálního přístupu k dětem a oslabení role školy jako centra komunitního života. Každá škola odráží potřeby své komunity, což ve velkých sloučených institucích nebude možné.
Tento návrh ignoruje zkušenosti obcí, odborníků, protože kde je záruka, že sloučením škol se opravdu ušetří, když zároveň vzniknou nové náklady na dopravu, ať už ředitelů, nebo učitelů mezi školami, organizaci výuky, administrativní zátěž? A je opravdu žádoucí hledat ve školství jenom úspory? Pokud nám skutečně záleží na dětech a na kvalitě vzdělávání, tak nemůžeme tento návrh podpořit.
A v poslední řadě vlastně pozměňovací návrh nebo přílepek, řekněme, který vlastně z této novely činí velmi kontroverzní a nepřijatelnou záležitost, je tedy přílepek rozpočtového určení daní, který vlastně převádí tedy financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, tedy na obce a kraje. O tom už jsem už tady dneska hovořila. Jenom zmíním, že skutečně proti tomuto se zvedla velká vlna protestů z řad tedy místních samospráv, krajských samospráv, kteří kritizují hlavně to, že nemohli jako oficiální připomínková místa se vyjádřit k této novele, protože tento pozměňovací návrh se vlastně vyhnul řádnému legislativnímu procesu, protože tedy byl tedy načten jako přílepek v tomto druhém čtení školského zákona.
Obce i kraje si stěžují, že vlastně byli obejity právě ve snaze návrh rychle prosadit bez nějakého odborného posouzení a debaty. Samosprávy zdůrazňují, že doposud nemají dostatek informací o reálných dopadech návrhu na jednotlivé školy a obce, a vlastně nevědí, zda peníze, které vláda chce do regionu poslat, pokryjí úplně zcela náklady na nepedagogické pracovníky a ONIVy, a zda starostové budou vědět, jaký objem prostředků mají školám ve svých rozpočtech od září kalkulovat.
Také vlastně nevíme, zda vláda pamatovala na nárůst zaručené mzdy v tomto roce, která se propíše do mzdových nároků těchto pracovníků, a dolehne potom tedy k tíži obcí.
Já si myslím, že práce nepedagogických pracovníků je součástí, důležitou součástí každé školy a neměla by být odtrhována vlastně z živoucího organismu té školy, který je tvořen právě prací učitelů, dalších pedagogů a samozřejmě i nepedagogů. Není vhodné zkrátka tyto práce oddělovat a dvoukolejně takto školství financovat.
A tím bych asi prozatím skončila. Já si myslím, že k tomuto ještě povedou debaty, a za chvilku se ještě přihlásím, abych zdůvodnila své pozměňovací návrhy, případně vyjádřila i podporu pozměňovacím návrhům svých kolegů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková, připraví se pan poslanec Wenzl.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vzhledem k tomu času, v kterém se teď nacházíme, tak svůj příspěvek, který byl poměrně dlouhý, zkrátím nebo ho téměř vůbec nevyužiju a pokusím se z něj vytáhnout jenom ty nejdůležitější body.
Už při prvním čtení jsem tady poukazovala na to, že v návrhu byla spousta dobrých věcí, které určitě rádi podpoříme, ale upozorňovala jsem na dva důležité nedostatky, a to bylo nezařazení sociálního pedagoga do toho zákona a potom vlastně zrušení podpůrného opatření další pedagogický pracovník, konkrétně mi jde o dalšího pedagoga. Jsem ráda, že tyto problémové věci jsou řešeny pozměňovacími návrhy, takže bude šance vlastně tohle napravit a nějakým způsobem tedy do toho návrhu dostat.
Ale co mě mrzí velmi a s čím tedy zásadně nesouhlasím, tak to je pozměňovací návrh, který mění způsob financování nepedagogických pracovníků. Ono to tady zaznívalo. Já k tomu nechci dlouze mluvit, jenom musím říct, že toto je opravdu jakoby závažná systémová změna. A když si vezmu, že to je změna, kterou vlastně děláte ve školství, takže se to týká dětí, tak mně přijde opravdu velmi zvláštní použít pro to pozměňovací návrh, protože víme, že to neprojde takovým tím klasickým procesem připomínkování toho, že ty odborné platformy a všichni aktéři, kterých se to vlastně velmi dotkne, ta změna v praxi, tak nemají možnost prostě to prokonzultovat, zeptat se na všechny otázky, protože vždycky tyto změny vyvolají opravdu desítky a desítky otázek. A já jsem byla svědkem kulatých stolů, kde jsme se toho dotkli, i když to téma bylo trochu jiné, ale samozřejmě tohle je tak důležité, že ti učitelé, ti zřizovatelé, ty odborné platformy, všichni to vlastně řeší. Slyšela jsem spoustu názorů ředitelů, kteří opravdu praktickými příklady ukázali, jak nepedagogičtí pracovníci jsou součástí té školy, že pokud by mělo fungovat nějaké jenom nakupování služeb, tak opravdu to bude mít velký dopad na tu jejich pracovní náplň, která je propojena s tím fungováním školy. Takže tady s tím opravdu máme velký problém a mrzí mě, že tímhle způsobem to tam bylo zařazeno.
Ale jinak teď tedy k tomu sociálnímu pedagogovi. Těch návrhů tam je více. Pro mě třeba jsou návrhy koaličních poslanců takové kompromisní návrhy a chtěla bych moc poprosit, abyste se ještě zamysleli nad podporou mého pozměňovacího návrhu, který vlastně zavádí tu pozici sociálního pedagoga jako součást školního poradenského pracoviště, a to s tím, že to dává možnost tomu řediteli v podstatě zvážit na základě problémů, které ta škola má a těch největších třeba problémů, které potřebuje ten ředitel tam řešit, aby si sám zhodnotil, jakého pracovníka, na kolik úvazků a podobně tam potřebuje. Já jsem na téma sociálního pedagoga udělala kulatý stůl a opravdu ty praktické příklady mě přesvědčily k tomu, že teď nemůžeme vůbec polemizovat o tom, že to je nesmírně důležitá pozice pro ty školy. Opravdu to má obrovský pozitivní vliv na řešení problémů, které já si ještě pamatuju v době, kdy vlastně tyto problémy vyplouvaly na povrch, ti ředitelé se snažili najít nějaké opatření, jak by bylo možné je řešit, které v té době nebylo, a teď vidíme, že práce toho sociálního pedagoga tomu opravdu velmi napomáhá. Takže jedná se o pozměňovací návrh číslo 5870 a chci tedy ještě poprosit o vaše zvážení jeho podpory a určitě se k němu přihlásím pak v podrobné rozpravě.
Další pozměňovací návrh, který jsme tam načetli s paní poslankyní Berkovcovou, se týká tedy toho podpůrného opatření další učitel. A i tady bych vás chtěla velmi poprosit o podporu, protože pokud tam nebude toto opatření, tak opravdu to zasáhne negativně ty nejvíce zranitelné děti. Já jsem tady o nich mluvila už minule. Jsou to opravdu děti s těžkým postiženým, kombinovaným, já nevím, s těžkým průběhem autismu a podobně, takže ti opravdu toho dalšího učitele potřebují. Tak věřím, že tento pozměňovací návrh podpoříte, a ona ho - nebo se k němu přihlásí paní poslankyně Berkovcová. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní poslankyně, a nyní vystoupí pan poslanec Wenzl, připraví se pan poslanec Rais. Pan poslanec Wenzl zřejmě není, tak pan poslanec Rais.
Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Já se to pokusím také zestručnit. V podstatě bych dal... Dámy, někdo tady nechal brýle.
Já bych se chtěl soustředit na otázku financování, která v podstatě byla inzerována z strany Ministerstva školství, že od 1. 9. by měly být hrazeny prostřednictvím rozpočtového určení daní z rozpočtu zřizovatele neinvestiční prostředky. A spousta stakeholderů vyjadřuje takové rozladění. Já jsem si tady vzal jednoho stakeholdera, který zastupuje asi 9 tisíc učitelů základních škol, a to je Asociace ředitelů základních škol. Ti dali vyjádření, kdy považují tento návrh za nejasný z pohledu dopadů na rozpočty škol zřizovatelů a za nedostatečně projednaný, tak jak už to tady párkrát bylo řečeno. Je nutné jasně stanovit parametry, které budou garantovat, že v souvislosti s touto změnou nedojde k poklesu úvazků a platů nepedagogických zaměstnanců škol.
Financování ostatních neinvestičních nákladů, čili toho ONIVu, o kterém také už byla tady řeč, považuji za naprosto nepřijatelné nebo za problémové, protože povede k prohlubování rozdílů ve vzdělání a k rezignaci na řízení kvality regionálního školství. Z pohledu toho, že jsem několik let dělal zpravodaje kapitoly 333 Ministerstvo školství - státní rozpočet, vidím dlouhodobě trvalou tendenci snižovat ONIVy, čili ty ostatní neinvestiční výdaje. Jenom pro rok 2024, čili pro ten loňský rok vlastně, byl pokles ONIVů o 12,3 %, asi o 323 milionů korun, což samozřejmě velmi zúžilo manažerský prostor pro rozhodování ředitelů, protože tyto částky byly určeny třeba na školní pomůcky, třeba se z toho hradilo plavání a tady takovéhle školní aktivity pro děcka, ale také z toho hradili, když měli málo finančních prostředků, mzdy právě nepedagogických pracovníků.
A teď bude záležet na tom, jestli při tom poklesu vůbec bude mít ten ředitel šanci dofinancovat mzdy těch nepedagogických pracovníků. Ředitelé budou čekat na uvolnění finančních prostředků od zřizovatele a podle jeho finanční situace škola může a nemusí uvolnit finance, nebo škole může a nemusí uvolnit finance. Že každá škola dostane jinou částku, je pochopitelně zřejmé. Tak jak už tady bylo několikrát řečeno, tady ta reforma nebo zákon není projednáván standardním způsobem v běžném připomínkovém řízení a je zde předložen formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pokud by to bylo standardní připomínkové řízení, tak by se získalo více času na diskusi a výsledek by byl přijatelnější.
Aktualizováno 12. 2. 2025 v 13:51.