(pokračuje Karel Havlíček)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 829/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Mikuláš Bek. Už ho zde vidím, takže poprosím pana ministra, aby se ujal slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připomenul obsah vládního návrhu novely školského zákona, sněmovní tisk 829, která se vám dnes předkládá ve druhém čtení.

Chtěl bych zdůraznit, že naše koalice při přípravě změn v oblasti školské legislativy vychází ze dvou tezí. Za prvé, podle našeho společného názoru efektivita nestojí proti kvalitě, ale efektivita je podmínkou kvalitního vzdělávání. A za druhé, jsme přesvědčeni o tom, že pro dosahování strategických cílů v oblasti vzdělávací politiky je nezbytné, aby systém financování veřejného školství podporoval dosahování těch cílů, byl na ně navázán a umožňoval alokaci finančních prostředků, která bude podporovat naplnění cílů vzdělávací politiky.

Ten návrh opravuje některé chyby v systému financování regionálního školství. Zejména jde o následující nedostatky: za prvé, současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt rozdílné náročnosti práce škol. Ta závisí zejména na sociálním a ekonomickém zázemí dětí a žáků. Příliš rovnostářské rozdělování prostředků nijak nezohledňuje skutečnost, že některé školy pracují v objektivně složitějších podmínkách, a neumožňuje zacílit podporu adresněji těm z nich, které ji potřebují nejvíc. Tato skutečnost nadále prohlubuje rozdíly mezi školami a má dopad na nerovný přístup ke vzdělávání. Paradoxně tak efekty stávajícího systému financování působí proti jednomu ze dvou strategických cílů strategie 2030+, kterým je snižování vzdělanostních nerovností.

Za druhé, stát nemá žádné nástroje pro moderování nárůstu počtu učitelů ve školách zřizovaných obcemi a kraji, a nejenže tedy nemá kontrolu nad náklady na financování práce učitelů, ale může také jen obtížně mírnit některé negativní vedlejší efekty prudkého nárůstu počtu učitelů v posledních letech. Mezi tato negativa patří zejména rostoucí podíl nekvalifikovaných učitelů, a tedy postupující deprofesionalizace učitelství.

A za třetí, není legislativně nastaven způsob financování podpůrných pedagogických pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Předložený návrh novely školského zákona přináší nápravu zmíněných nedostatků zavedením některých nových nástrojů: za prvé zavádí možnost indexace rozpočtů škol, respektive zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování, za druhé umožňuje regulaci růstu počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu prostřednictvím fixace maximálního počtu hodin školy, a za třetí institucionalizuje školní speciální pedagogy a školní psychology a ukotvuje jejich financování ze státního rozpočtu. V návrhu zákona se legislativně také ukotvuje povinnost mateřské, základní a střední školy k zajištění poradenských služeb.

Další opatření se pak týkají následujících oblastí: jde tedy o úpravu přijímacího řízení na střední školy vzhledem k uchazečům, kteří se vzdělávali v zahraničí. Návrh přináší změny v oblasti vyšších odborných škol, které posilují propustnost mezi vysokoškolským a vyšším odborným vzděláváním. Ukotvuje se praxe žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství. Zakotvuje se role provázejícího učitele při této praxi a jeho odměňování a také se upravuje vytváření spádových obvodů mateřských a základních škol formou zápisu školských obvodů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Předpokládaná účinnost této novely je od 1. září tohoto roku s tím, že úpravy související s financováním škol budou zčásti účinné až od 1. ledna 2026.

Návrh byl minulou středu 5. února projednáván školským výborem. Ten přijal za své některé poslanecké pozměňovací návrhy, které jsou nyní součástí výborového návrhu. Rád bych zde uvedl, že všechny přijaté pozměňovací návrhy měly i mé kladné stanovisko a na přípravě některých z nich Ministerstvo školství přímo spolupracovalo. Jejich záměrem je doplnit či vhodně rozšířit některé oblasti, například přenést zodpovědnost za financování nepedagogických zaměstnanců a část ostatních neinvestičních nákladů ze státu na zřizovatele, současně s navýšením rozpočtových příjmů obcí a krajů, v zákoně ukotvit pozici sociálního pedagoga, zavést kritéria pro existenci více právnických osob vykonávajících činnost mateřské, základní nebo střední školy v obci, upravit přijímací řízení na střední školy, upravit vyhlašování konkurzu na ředitele škol a školských zařízení.

Další pozměňovací návrhy budou načteny během druhého čtení. Mé kladné stanovisko budou mít zejména ty z nich, které vycházejí z legislativního základu připraveného ministerstvem a do nichž byly rovněž zapracovány pohledy připomínkových míst a Legislativní rady vlády.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost a podporu této novely.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jakožto garančnímu výboru. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 829/1 a 2. A já nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru, a to je pan poslanec Matěj Ondřej Havel, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy aby odůvodnil. Máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi tedy, abych vás seznámil jako zpravodaj s projednáním této novely zákona ve vzdělávacím výboru. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tuto novelu na svém zasedání dne 5. února a přijal některé pozměňovací návrhy, respektive jako jeden, který zasílá sem Poslanecké sněmovně. Týká se oblasti sociálního pedagoga. Výbor navrhuje, aby sociální pedagog byl obsažen jako součást novely školského zákona.

Dále je to pozměňovací návrh - já budu hovořit tedy jenom stručně, protože pan ministr již to přiblížil - který se týká slučování některých podlimitních škol. Dále ten, který se týká přesunu financování nepedagogických zaměstnanců a ostatních neinvestičních nákladů ze státu na zřizovatele, plus tedy kompenzace z rozpočtového určení daní. Pak je to pozměňovací návrh, který se týká konkurzů na ředitele škol a školských poradenských zařízení. A konečně je to pozměňovací návrh, který zjednodušuje přijímací řízení na střední školy. Usnesení garančního výboru je evidováno jako sněmovní tisk 829/2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a tímto tedy otevírám obecnou rozpravu. Zde bych poprosil nejdříve o přednesení stanoviska klubu SPD pana Zdeňka Kettnera. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, nebudu příliš extrémně obsáhlý, protože veškeré výhrady, připomínky, ale i pochvaly už jsem pronesl během prvního čtení, takže některé ty ne úplně podstatné věci vynechám. Bude to spíš takový souhrn a sumář a vyjmenuji spíš negativa i pozitiva, protože samozřejmě ta pozitiva tam určitě jsou.

Když to vezmu postupně, hned čl. 1, to znamená nějaká ta transparentnost ohledně zveřejňování školního vzdělávacího programu a tak dále, proti tomu absolutně nemůže být žádná výhrada.

Co rozhodně musím samozřejmě pochválit, je ukotvení využití školního psychologa nebo speciálního psychologa. V dnešní době, kdy ty děti řeší psychické problémy ve zvýšené míře, než jak si pamatujeme my za našeho dospívání, tak určitě to potřeba je. Neodpustím si ovšem zase tu připomínku, že pouhé ukotvení, že to tak má být, jaksi nestačí, protože těchto odborníků vzhledem k náročnosti studia a délce studia, skutečně ne každý je ochoten obětovat svůj rodinný život a finanční situaci tak, aby tato studia absolvoval. To znamená, že my bychom prvotně nejdříve měli vyřešit akutní nedostatek těchto specialistů a pak je nějakým způsobem ukotvovat. To znamená, rozhodně proti tomu ukotvení nic nemám, jenom mě mrzí prohození pořadí, v jakém bychom to měli uskutečňovat.

S čím máme trošičku problémy, je to ustupování, co se týká českého jazyka, při přijímacím řízení. Změkčuje se to čím dál více, až příliš mi to zavání takzvaně pozitivní diskriminací, jejímž příznivcem já rozhodně nejsem, protože tím, že budeme ulevovat určité skupině studentů, kteří budou absolvovat méně času vzdělávání v našich českých školách - mluvím z vlastní zkušenosti, protože moje neteře základní školu absolvovaly v zahraničí. Jedna z neteří chtěla studovat v České republice, nechtěla pokračovat v zahraničí, tak se samozřejmě pečlivě na zkoušku z českého jazyka připravovala. A nebyl v tom žádný důvod. Pokud chce, musí něco pro to obětovat. Pokud my totiž takhle budeme vytvářet skupinu takzvaně pozitivně diskriminovaných, z většinové skupiny se stane diskriminovaná skupina, protože běžné studenty, kteří studovali v českých školách, od povinnosti této přijímací zkoušky osvobozeni nebudou a z našeho pohledu tam vzniká disproporce.

Co se týká psychologů a speciálních pedagogů, tam mě mrzelo, že v první fázi vypadl sociální pedagog. Co ovšem pozitivně kvituji, (je) to, že bude i pozměňovací návrh, kde tato pozice bude ukotvena, což rozhodně podporujeme. Mluvím samozřejmě i z vlastní zkušenosti, protože pocházím z Ústeckého kraje, který stejně jako severomoravský region má problémy s vyloučenými lokalitami, a sociální pedagog je pro tyto oblasti skutečným požehnáním. Je skutečně pravda, že takové výtky, že se vlastně budou křížit jejich kompetence se sociálními pracovníky klasickými, je skutečně lichá, protože kompetence a účel jednotlivých pozic - oni spolupracují, ale rozhodně si takzvaně nepolezou do zelí, protože sociální pedagog se skutečně zaměřuje na školní prospěch, na schopnost pracovat ve školním kolektivu. Rozhodně to bude obrovská úleva pro třídní učitele, pro pedagogy, kteří skutečně mají na starosti několik tříd, ti běžní pedagogové, a skutečně nemají šanci nebo nemají čas a prostor profesní se žákům s těmito sociálními problémy věnovat až tak do hloubky, což může sociální pedagog, který může vyhmátnout podstatu problému, informace samozřejmě pedagogovi předat a s těmito informacemi se potom pracuje podstatně, podstatně lépe.

Co pozitivně kvituji, že třeba co se týká pozice psychologa a speciálního pedagoga, tak se samozřejmě myslí i na soukromé školy, kde dojde k nějakému procentuálnímu navýšení, aby i tyto soukromé školy měly šanci si tuto pozici obsadit.

Dále, co pozitivně kvitujeme, je takzvaná indexace škol čili zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování. Opět vycházím z vlastní zkušenosti severočeského regionu, kdy v určitých školách v těchto daných lokalitách to je skutečný někdy až očistec. Pokud zkušený a kvalitní pedagog se rozhodne v takovémto zařízení pracovat, tak samozřejmě mu náleží podstatně větší odměna, a jeho podstatně vyšší a náročnější úsilí by mělo být ohodnoceno, což tato indexace umožní.

Dále určitě kvitujeme rozšíření na jazykovou přípravu pro občany České republiky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Co si budeme povídat, s českým jazykem jako obtížným jazykem mají problémy nejenom cizinci nebo české děti, které převážnou část života studovali v zahraničí, čili možnost podpory výuky mateřského jazyka i pro děti, občany České republiky, samozřejmě vítám. Ale zase se vracím k úlevě u přijímacího řízení. Přijde mi to, že si to nějakým způsobem protiřečí - pokud my chceme, aby i naše české děti samozřejmě měly tu možnost jako cizinci, ale pak těm cizincům umožníme prostě přijímací zařízení neabsolvovat, přijde mi to trošičku protichůdné.

Co tam máme dále? Co pozitivně kvitujeme, je i zrušení podmínky věku nebo plné svéprávnosti žáků při činnostech v rámci praktického vyučování, kdy samozřejmě současná právní úprava, kdy některé činnosti mohou vykonávat až studenti od 18 let, ale v některých učebních oborech je samozřejmě žádoucí, protože tam jde o praktické dovednosti a schopnosti, takže čím dříve pod dohledem odborníka tito žáci a studenti se to naučí, tím lépe pro jejich profesní život. Může se i ukázat i třeba to, čím dříve, to je, že skutečně pro daný obor dotyčný student nemá vlohy, a má šanci potom přestoupit. Takže vlastně tato úprava tak, aby bylo umožněno praktický výcvik absolvovat i mladším 18 let, je určitě dobrý nápad a krok správným směrem.

Co je také pozitivní, je ukotvení podpory kvality praxí a provázejících učitelů, protože co si budeme povídat, prvotní vstup začínajících učitelů vlastně ovlivní jejich pohled na tu profesi jako takovou. Někdy bych řekl, že je to může vyděsit i natolik, že mohou skončit. Takže skutečně kvalita provádějícího učitele - a ti, kteří mají studenty na starosti v praxi - je velice důležitá a krok správným směrem. Zatím tedy převažují pozitiva.

Bohužel tam jsou i tři významná z našeho pohledu negativa, která jsou důvodem, že i když je tam, když vezmu pozměňovací návrhy, velké množství kvalitních pozměňovacích návrhů a pozitivních, které určitě podpoříme, ale bohužel tam jsou tři významná negativa, která nám budou bránit v tom, abychom pro zákon jako celek zvedli ruku, a já je teď vypíchnu.

S čím máme určitě problémy, je úprava PHmax. Úprava PHmax byla myšlena tak, aby umožňovala individualizaci výuky, což si myslím, že to je správný krok pro zvýšení kvality vzdělávání a z našeho pohledu úprava PHmax jde opačným směrem, kdy my máme podporu individualizace, ale toto funguje obráceně. Když to vezmeme z hodnocení, tak ukazuje se, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází ke zvyšování PH školy oproti předchozímu školnímu roku, i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů, tedy i v případech stejného nebo nižšího počtu žáků než v roce předchozím. V některých případech mohou účelově vznikat další třídy v ročníku, což má vliv na zvýšení PHmax a tím možnost většího čerpání prostředků. A tady to slovíčko "mohou", takže děje se to a státní rozpočet to tím pádem přetěžuje, a proto musíme do toho sahat, nebo se to neděje? Jak "mohou"? Ve své podstatě já můžu říct, že někdo může vzít flašku a může s ní úderem do hlavy někoho zabít, a tím pádem zakážeme klasické skleněné láhve a začneme vyrábět pouze plastové? To znamená, tato argumentace mi přijde jako značně lichá, obzvláště když se kouknete na zprávu České školní inspekce, která zhodnocuje, že drtivá většina škol na maximum PHmax zdaleka, zdaleka nedosahuje a jen ve výjimečných případech se blíží ke stu procent, takže mi to přijde jako lichý krok. Někdo může mít názor samozřejmě opačný.

Co je dalším obrovským problémem, je financování nepedagogů. Mohl bych s tím souhlasit pouze v případě, kdy budu rezignovat na to, o čem se tady mluví, že my chceme nějakým způsobem sjednotit kvalitu vzdělávání napříč celou republikou, odstraňování nerovností - to znamená, stát by neměl, jak se říká, opratě pouštět z rukou a na vzdělávání tedy, pokud chce tohoto dosáhnout, dohlížet po všech stránkách. A co se týká nepedagogických pracovníků, ti jsou nedílnou součástí provozu škol a samozřejmě nerovnost tady může vznikat, protože způsoby, jak na práci nepedagogických pracovníků budou nahlížet různí zřizovatelé čili různé kraje, různé obce, se mohou začít diametrálně lišit.

Co nám také velice vadí, že nejdříve začínáme mluvit o změně financování a pak teprve v druhém kroku začneme řešit finance jako takové. Ta jistota tady stále ještě není. Například v Ústeckém kraji podle předběžných propočtů - mluvilo se, že Ústecký kraj, že dojde k navýšení o 16 procent, co se týká financí na fungování nepedagogických pracovníků, takže ono to vypadá, že nepedagogičtí pracovníci si o 16 procent polepší. Prosím vás, není tomu tak, v žádném případě. My si musíme uvědomit, že financování, tyto finance vycházejí z tabulkových financí, ale jak už jsem tady několikrát zmínil, některé tabulky jsou už tak v uvozovkách zastaralé, že jsou pod minimální mzdou, a ředitelé museli to dofinancovávat z financí na odměny pro pedagogické pracovníky.

Zase udělám malou odbočku - pozitivem je, této změny, že toto už nebude možné, to znamená, že finance na pedagogické pracovníky skutečně zůstanou u pedagogů. To znamená, nebude to financování nepedagogů na úkor pedagogických pracovníků, čili ředitel bude mít více financí ohodnotit právě ty lepší, kvalitnější učitele, kteří dělají nad rámec svých povinností, a samozřejmě ten motivační prvek je velice, velice zásadní. Takže tato možnost už nebude a avizované navýšení o 16 procent ve své podstatě udělá pouze to, že se zakonzervuje stávající stav. Těch 16 procent přibližně odpovídá tabulkovým tarifům, financím na základě tabulek, ke kterým připočteme 16 procent a dostaneme se na reálný stav. To znamená, například Ústecký kraj skutečně nebude nic doplácet, protože finance, které dostane, pokryjí stávající stav, ale samozřejmě potom, když se kouknete na různé zřizovatele v různých obcích, v Ústeckém kraji v průměru navýšení bude o pouhých 6 procent. To znamená, když si vezmeme 16 minus 6, zbývá nám tady 10 procent, to znamená, v některých obcích už je více než zřejmé, zřizovatelé budou doplácet 10 procent finančních prostředků.

Takže znova opakuji, změna financování nepedagogických pracovníků má několik rovin - říkám, buďto se na to díváme tak, že stát v tomto ohledu bude rezignovat na dohlížení na nějakou kvalitu, nechá to plně v kompetenci zřizovatelů, kde máme volby jednou za čtyři roky, a může se samozřejmě ta kvalita, ta různost rozjíždět i tím směrem, kterým úplně nechceme. A v případě, že tedy řekneme, že to je tedy krok správným směrem, a budeme se zaměřovat čistě jenom na financování, skutečně prvním krokem mělo být zajišťování financí tak, aby starostové, aby obce, aby zřizovatelé, aby kraje na to nedoplácely, a podle nás postup byl obrácený než tak, jak by bylo záhodno.

Posledním problematickým bodem podle nás je plánované slučování škol. Určitě to úsporu nějakých financí přinese. To konkrétní číslo - já jsem ho teď zapomněl, přesně si nepamatuji, takže ho radši nebudu říkat, abych nebyl obviněn z šíření fake news nebo nepravdivých informací - ta částka ovšem, když vezmu celkový rozpočet Ministerstva školství, nebyla natolik výrazná, je to takzvaná pověstná kapka v moři, a ta částka je příliš malá na to, aby vyrovnala negativa, která to s sebou samozřejmě přinese, protože u menších škol, když máme kmenové zaměstnance, tak samozřejmě - ono obecně v rámci toho vzdělávání je to trošku srdcová záležitost, pedagogové, kteří, ať se dělo, co se dělo, za katedrami zůstali, tak jsou to skutečně srdcaři, kteří to dělají z toho důvodu, že je ta práce nějakým způsobem naplňuje, a samozřejmě cítí i nějakou hrdost za svoji školu a podobně. Pokud my budeme ty školy slučovat, obávám se, že pak zaměstnanci budou mít nějakou svoji kmenovou školu, z které pocházejí, a jiné školy pro ně budou okrajovou záležitostí, viz jak se to stávalo někdy u slučování například středních škol, u kterých docházelo (k tomu), kdy kmenovým, hlavním ředitelem se stal ředitel jedné z těch škol, kde samozřejmě je to jeho srdcová záležitost, je to jeho takzvaně domovská základna. Samozřejmě nemá čas se věnovat všem školám naplno, úplně stoprocentně. To znamená, že když to řeknu, zastupujícími řediteli se stávají zástupci, a pak se stává, že když je to například střední škola technického zaměření, kdy zástupcem je jazykář, který samozřejmě nemá dispozici, nemá vhled do odborných záležitostí technické školy, kvalita tím samozřejmě trpí.

Takže to je ve zkratce všechno, co jsem chtěl za klub SPD říci k tomuto návrhu. Takže znovu opakuji, zákon jako celek je potřebný, je spousta pozměňovacích návrhů, které určitě podpoříme, protože jsou pozitivním směrem, ale pokud tam zůstanou zásadní, pro nás nepřekročitelné a problémové věci, bohužel zákon jako celek nebudeme moci podpořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek.

Přeji vám hezký večer, vystřídali jsme se v řízení schůze.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych rád tlumočil stanovisko našeho poslaneckého klubu. My se domníváme, že převod financování nepedagogických pracovníků čili uklízeček, kuchařek, školníků a podobně na obce a kraje vychází ze strategických záměrů, které byly schváleny vládou, mimo jiné z dlouhodobého záměru vzdělávání, rozvoje vzdělávací soustavy 2023 až 2027, nicméně že takto výrazná systémová změna vyžaduje rozsáhlou přípravu a komunikaci s aktéry v území čili starosty měst a obcí, primátory, hejtmany krajů, řediteli škol a školských zařízení. Přece jenom teď máme únor, zákon teprve je nyní projednáván ve druhém čtení, ještě nás čeká dokončení rozpravy, třetí čtení, Senát, prezident, možná nějaká vratka, těžko předvídat, a už od 1. září 2025 by se počítalo s tím, že budou vypláceny nově finanční prostředky podle změněné úpravy. Takže domníváme se, že by bylo lepší to lépe připravit a vykomunikovat a spustit, až to bude hotové.

A pokud jde ostatně i o závěry veřejného slyšení na půdě Senátu Parlamentu České republiky dne 30. ledna 2025, tam taky zazněla další vyjádření zástupců samospráv, obcí a krajů, asociací ředitelů, tak tam vyplývá jednoznačný požadavek, aby účinnost této systémové změny byla posunuta o jeden rok, to jest na 1. září 2026.

U nás se tomu věnoval Jan Břížďala, který pracoval čtyři roky jako krajský radní pro oblast školství a na Vysočině se jim velmi dobře podařilo zvládnout demografické výzvy, které vyžadovaly výrazné navýšení kapacit na střední školy asi o 2 000 žáků. Doporučení je tam jednoznačné, že by se vytvořil časový prostor pro schválení potřebné legislativy, rozpočet, který by byl v souladu s platnými právními předpisy, a dostatek času na přípravu.

Nicméně pokud jde o další části, musím říct za náš klub, že my nemůžeme souhlasit s tím, aby se přeneslo financování, pokud jde o nákup učebnic nebo o pomůcky, právě na obce a kraje. Domníváme se naopak, že by v tomto ohledu podmínky měly být víceméně jasné, stejné po celé České republice, a není důvod, proč by to nemělo Ministerstvo financí financovat zcela rovnoměrně a centrálně.

A poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit: v rámci předkládaného návrhu se upravuje i přesoutěžování vedení psychologických poraden tak, aby to bylo povinné. K tomu chci říct, že za klub Pirátů bychom rádi o této změně hlasovali odděleně tak, aby byla možnost hlasovat čistě vypreparovaně o té problematice a abychom mohli podpořit to, že ty povinné soutěže právě v oblasti psychologické, kde spíše základním problémem je, že tam máme málo zájemců o tu profesi, nedostatek a tak dále, tak aby tam platila stejná pravidla jako u škol, to znamená, aby to bylo na obci nebo kraji, jestli vypíšou výběrové řízení, do kterého se může přihlásit i ten samý uchazeč, anebo jestli jsou spokojeni s tím, jak to funguje. Nedomníváme se, že vytváření odlišného přístupu právě a jenom u těchto institucí by bylo pro tuto oblast užitečné. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní budeme postupovat tak, jak jste se přihlásili do diskuse. Nyní je přihlášen pan poslanec Havel Matěj Ondřej. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem nahrál několik pozměňovacích návrhů, které bych nyní tedy stručně charakterizoval či vám představil.

První pozměňovací návrh vedený pod sněmovním dokumentem číslo 6061 se týká maturitních zkoušek a obsahuje změnu, přičemž cizí jazyk může žák zvolit z nabídky stanovené vyhláškou, a zvolí-li si žák zkoušku z cizího jazyka ve společné části, koná z téhož jazyka zkoušku v profilové části, je tudíž nutné, aby byl tento jazyk vyučován v daném oboru vzdělávání, neboť je v kompetenci školy vytvoření zadání a hodnocení písemné práce i ústní zkoušky.

Návrh obsahuje ustanovení, podle kterého je ředitel školy při určování nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky vázán jen školním vzdělávacím programem, který vždy ale musí vycházet z rámcového vzdělávacího programu, což je koneckonců ze zákona logické. Při konání komplexní profilové práce se zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konají formou zpracování a obhajoby komplexní profilové práce a hodnocení bude z každého předmětu zvlášť. Nově se tedy navrhuje umožnit řediteli školy nabídnout žákům další způsob konání profilové maturitní zkoušky, a sice zpracováním komplexní profilové práce. Ředitel školy není povinen tuto možnost nabídnout a tato práce, pokud ji nabídne, nahrazuje jednotlivé zkoušky profilové části té maturitní, které tak žák nekoná.

Odpovědnost za zajištění spolupráce se zaměstnavatelem náleží řediteli školy. Při neúspěchu žáka při konání komplexní profilové práce mohou nastat různé situace, proto se samozřejmě stanovuje zmocnění pro vyhlášku. Navrhuje se úprava zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu daná rozšířením standardizovaných zkoušek, kterými bude možné nahradit profilovou nebo její část, zkoušku maturitní zkoušky. Z důvodu rozšíření možnosti nahrazení profilové zkoušky certifikátem, nejen zkoušky z cizího jazyka, jak umožňovalo už současné znění. Možnost nahrazení bude nově u všech standardizovaných zkoušek v kompetenci ředitele školy, a to s ohledem na obsah a výstupy školního vzdělávacího programu. Nově budou mít na vysvědčení o maturitní zkoušce žáci uveden stupeň prospěchu, a ne jenom označení nahrazeno, jak tomu bylo doposud. Důvodem je tedy primárně skutečnost, že dosud mohli být uchazeči o přijetí na vyšší odborné školy nebo vysoké školy diskriminováni touto chybějící informací, neboť samotné slovíčko "nahrazeno" není možné počítat do aritmetického průměru, a pokud žák díky certifikátu prokázal výborné jazykové znalosti, tyto se mu většinou do hodnocení v rámci přijímacího řízení nezapočítávaly.

Pokud žáci v těchto oborech vzdělávání nahrazovali zkoušku jazykovým certifikátem, potřebnou znalost odborného cizího jazyka v rámci maturitní zkoušky neprokázali. Navrhovaným ustanovením se tento nesoulad narovnává. To znamená, že žáci, kteří ve výše uvedených školách nahrazují maturitní zkoušku z cizího jazyka certifikátem, doloží znalost odborného cizího jazyka v rámci ústní zkoušky v profilové části maturitní zkoušky. Dodržování zákonných podmínek bude samozřejmě podléhat České školní inspekci.

Dále se vyjádřím k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument číslo 6062, a týká se zavedení kombinované výuky. Kombinovanou výuku mohou školy zařadit, pokud se jedná o střední školy, konzervatoře či vyšší odborné školy, nikoliv tedy základní školy. Použití kombinované výuky se omezuje pouze na denní formu vzdělávání. Nejedná se o novou formu vzdělávání, ale pouze o způsob vzdělávání v denní formě. Bude povinností ředitele školy zveřejnit informaci ohledně podmínek a organizace kombinované výuky ve škole, a to před začátkem školního roku. Tento krok je nezbytný k tomu, aby škola prokazatelně informovala zákonné zástupce žáka či zletilého žáka nebo studenta a případně i domov mládeže o všech požadavcích nezbytných pro úspěšnou účast žáka v kombinované výuce. Maximální možný rozsah distančních prvků výuky se navrhuje na 40 procent vyučovacích hodin, prezenční výuka tedy musí činit alespoň 60 procent. Konkrétní rozsah vymezí vyhláška, která musí dodržet zde stanovené pravidlo.

Pokud zákonný zástupce nezletilého žáka anebo zletilý žák či student souhlasí s kombinovanou výukou, ale nemá k dispozici například adekvátní technické vybavení, není možnost zajistit dohled nad žákem nebo nelze zajistit bezpečnost žáka během výuky v domácím prostředí. V takových případech je škola povinna zajistit prostorové a materiální podmínky, které umožní žákovi plnohodnotnou účast na kombinované výuce. Jedná se tedy především o poskytnutí přístupu k potřebnému technickému vybavení, jako jsou počítače, tablety, internetové připojení a tak podobně.

Žákům i studentům se speciálními vzdělávacími potřebami budou v rámci kombinované výuky poskytnuta podpůrná opatření ve stejném rozsahu, jako je tomu při prezenční výuce. To znamená, že se jim poskytnou nezbytné pomůcky, jak jsou zvyklí. Žák nebo student se přestává účastnit kombinované výuky na základě žádosti zákonného zástupce, přičemž k ukončení účasti dojde bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti řediteli školy, pokud se ředitel školy a zákonný zástupce nedohodnou jinak.

Ještě bych zmínil, že i při účasti na kombinované výuce se samozřejmě počítá s tím, že žákovi zůstává právo na školní stravování.

Jako sněmovní dokument číslo 6060 jsem nahrál pozměňovací návrh, který navrhuje zavést takzvanou duální větev praktického vyučování, a zde v jeho rámci jsou doplňována do školského zákona ustanovení popisující základní parametry spolupráce odborných škol s budoucími zaměstnavateli v rámci takzvané školní přípravy.

Nejvýznamnější body návrhu jsou například ověření způsobilosti poskytovatelů poskytovat duální praktické vyučování certifikací od zaměstnavatelských svazů s celostátní působností, tedy podle rozdělení vyplývajících z jejich dohody, upřesněné povinnosti poskytovatele zahrnující například povinnost souladu poskytovaného duálního praktického vyučování s organizací výchovy a vzdělávání ve středních školách, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci žáků, informovat školu o výsledcích duálního praktického vyučování žáka, ale také třeba povinnost školy zpracovat školní vzdělávací program už ve spolupráci s poskytovateli duálního praktického vyučování.

Předávání informací o průběhu a výsledcích praktického vyučování by mělo probíhat ve stejném režimu jako v případě dosavadního provádění praktického vyučování na pracovištích firem, tedy podle § 12 vyhlášky 13/2005. V případě uzavírání dohod mezi školou, zákonným zástupcem, respektive zletilým žákem a poskytovatelem duálního vzdělávání, jde o soukromoprávní smlouvu, respektive takzvanou nepojmenovanou smlouvu na základě ustanovení § 1746 občanského zákoníku.

Jako sněmovní dokument číslo 6063 jsem nahrál pozměňovací návrh, který se týká financování školských poradenských zařízení, tedy zase jenom stručně obecně. Navrhovaná právní úprava předpokládá, pokud jde o pedagogickou práci, přechod od financování školských poradenských zařízení na základě krajských normativů k financování na centrální úrovni pomocí celostátních normativů. To umožní stanovit ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na základě stejných normativů pro všechna školská poradenská zařízení výši finančních prostředků na pedagogickou práci v nich.

Výslovně se zakotvuje skutečnost, že školská poradenská zařízení poskytují jejich činnosti individuální nebo skupinovou formou. Tato úprava navazuje na změnu financování školských poradenských zařízení. Navrhuje se zavést nové celostátní normativy za účelem financování pedagogické práce ve školských poradenských zařízeních zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí jako roční výši nákladů státního rozpočtu připadající na stanovenou jednotku výkonu. Bude tady nastaveno konkrétně pět celostátních normativů.

Dále jsem nahrál dokument číslo 6064, který upravuje zejména pravidla pro nostrifikace. Vberu opět jenom to nejdůležitější. Doplňuje se, že opakovaná nostrifikační zkouška se koná jen z těch předmětů, ve kterých žadatel v dřívější nostrifikační zkoušce neuspěl, pokud od jejího konání neuplynula doba delší než tři roky. Platné právní předpisy uznání nostrifikační zkoušky nebo její části neumožňují a v opakovaném řízení je tak v současnosti nutné nařídit nostrifikační zkoušku z totožných předmětů úplně novou, tedy z předmětů, které byly nařízeny v předchozím řízení, a to i v případě podání žádosti u jiného krajského úřadu.

Uznání dílčích výsledků z předchozího řízení přinese finanční úsporu, sníží samozřejmě i administrativní a organizační zátěž na straně úřadů a škol a zároveň bude vstřícné k žadatelům o uznání zahraničního vzdělávání. Obdobně totiž platí u české maturitní zkoušky, že koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal, přičemž maturitní zkoušku může vykonat nejpozději do pěti let od data, kdy přestal být žákem školy.

A konečně jsem předložil pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6065, jehož cílem je zmírnění tvrdosti zákona při poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, soukromých a církevních zřizovatelů. V případě poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, zřizovaným tedy registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, se postupuje podle § 14 a následných zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. Nově se tedy stanoví, že lze prominout zmeškání lhůty k podání žádosti o dotaci, přičemž ale se využije postupu podle § 41 zákona 500/2004 Sb., tedy správního řádu. O prominutí zmeškání lhůty pro podání žádosti o dotace se rozhoduje usnesením, proti kterému nebude možné podat odvolání.

Poskytování dotací právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, se řídí zejména zákonem 306/1999 Sb. a i zde se umožňuje prominout lhůty za stejných podmínek, které upravuje § 41 správního řádu. Stejně jako v případě úpravy školského zákona, i zde se o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje usnesením, proti kterému se nelze odvolat.

V podrobné rozpravě se ke svým pozměňovacím návrhům přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a další přihlášený je pan poslanec Jan Berki. Připraví se paní poslankyně Zajíčková.

 

Poslanec Jan Berki: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, původně jsem vám to chtěl ozvláštnit v této hodině, abychom se tak nenudili, tancem, ale protože jsem od několika předsedů dostal za úkol se zkusit vejít do tří minut, tak to zkusím.

První pozměňovací návrh, o kterém chci mluvit, jsou krátké programy pro vyšší odborné školy. Ve stručnosti, podáváme tedy ve skupině poslanců a poslankyň. Má-li škola akreditovaný standardní tříletý studijní program zakončený titulem DiS., tak může si sama autorizovat jednoleté nebo dvouleté studijní programy v tomtéž oboru, které tedy nebudou zakončovány žádným titulem, a důvodem je, aby mohly tímto reagovat na požadavky zaměstnavatelů v daném území trošku řekněme pružněji, a zároveň tam, kde není vyžadováno právě to vyšší vzdělání.

Další pozměňovací návrh se týká školské právnické osoby, kterou aktualizujeme, a to především proto, aby bylo jednodušší zřídit společná ředitelství, ale při zachování identity jednotlivých jednotek. Tedy jde o to, že si bude školská právnická osoba moci zřizovat právě organizační jednotky, kterým v případě základních a mateřských škol bude moci vymezit i samostatný spádový obvod nebo zachovat jejich název. I tento pozměňovací návrh podáváme ve skupině poslanců a poslankyň.

Dalším pozměňovacím návrhem je úprava ve školských radách, protože jednu třetinu zástupců tam jmenuje zřizovatel, jednu třetinu zástupců si tam volí zástupci pedagogického sboru nebo pedagogický sbor a jednu třetinu tam mají zástupci žáků, žákyň, respektive v tuto chvíli zastoupení svými zákonnými zástupci. Ten pozměňovací návrh, který je opět podáván ve skupině, zavádí to, že žáci a žákyně volí společně se svými zákonnými zástupci svého zástupce, respektive jednu třetinu školské rady. Zase důvodem je větší zapojení žáků a žákyň právě přímo do procesů, které s tou školou souvisí.

Dalším pozměňovacím návrhem je úprava úrovně vyžadovaného jazyka u učitelů cizinců. Novelou z roku 2023 jsme zpřísnili požadavky na úroveň jazyka na C1. U mateřské školy a prvního stupně toto opatření dává smysl, protože to je období, kdy děti právě získávají jazykové návyky, upevňují si je. Tam navrhujeme, aby tato podmínka pořád zůstala, ale u druhého a třetího stupně navrhujeme snížení té úrovně z C1 na B2. Když si přečtete profil referenčního rámce, tak byste měli stejně jako my dojít k závěru, že je dostačující. Dává to možnost řediteli, nikoliv povinnost, ale možnost řediteli v případě, že sezná, že to je pro danou situaci vhodné, právě zaměstnat učitele-cizince. Znovu připomínám, je tam vyžadována B2, která v tomto smyslu je dostačující. Zároveň benefitem je také pomoc při integraci cizinců, a to nejenom toho cizince-učitele, ale i cizince-žáka. Tento pozměňovací návrh jsme opět předkládali ve skupině poslanců a poslankyň.

Stejně jako další. Tam je to pozměňovací návrh, který vychází z pozměňovacího návrhu, který bude představovat a načítat pan poslanec Balaš za skupinu. My ho upravujeme technicky, variantně, to znamená, nebudu již dále říkat úplně podrobnosti. Důležité je, že dojde k zakotvení právě sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících, a také tento návrh navrhuje, aby mohl být financován z takzvaného PHPmaxu (PHmaxu?), o kterém mluvil již pan ministr.

Poslední pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Cogan, ale já ho ve stručnosti představím, je úprava výborového návrhu, který se týká právě převodu financování podpůrných nebo provozních zaměstnanců, a to je taková úprava, aby bylo možné napočítávat i děti ve střediscích volného času, což byl jeden z podnětů, které jsme v rámci projednávání dostali a který jsme reflektovali.

Děkuji. Doufám, že jsem se do těch tří minut vešel.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a další vystoupí paní poslankyně Zajíčková, připraví se paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Tak skoro hezkou skoropůlnoc. Já představím dva pozměňovací návrhy.

Jeden je pod číslem 6091. Jsou pod ním podepsáni poslanci Jan Berki, Matěj Ondřej Havel, Nina Nováková a já a je to pozměňovací návrh k vládnímu zákonu č. 561/2004 Sb. a usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pod číslem 259. Tento pozměňovací návrh se týká podpůrné profese takzvaný další učitel. Vládní návrh, o kterém jsem hovořila, vypouští možnost využít kategorie dalšího pedagogického pracovníka coby podpůrného opatření pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a pozměňovací návrh zachovává jeden z typů tohoto podpůrného opatření. Vedle psychologa a speciálního pedagoga se bude moci nově využít typ podpůrného opatření takzvaný další učitel.

Tady je potřeba říci, že pozměňovací návrh předkládám ve dvou variantách. Rozhodnutí o tom, zdali bude schválena varianta 1, nebo 2, bude moment pozměňovacího návrhu, který řeší přesun financování nepedagogických zaměstnanců a ONIVů ze státu na zřizovatele. Pokud bude přijat pozměňovací návrh, o kterém jsem teď hovořila, tak varianta 1 obsahuje změnu jak k vládnímu návrhu zákona 829/0, tak změnu k usnesení výboru 829/2. Pokud nebude přijat pozměňovací návrh 829/2, tedy přesun financování nepedagogických zaměstnanců a ONIV ze státu na zřizovatele, bude pozměněn jenom vládní návrh zákona 829/0. Obě dvě ty varianty se liší legislativně technickými změnami v návaznosti na přijetí nebo nepřijetí pozměňovacího návrhu k převodu nepedagogické práce na zřizovatele. Věcně se ty varianty od sebe neliší.

Druhý pozměňovací návrh, který předkládám zase s kolegy Janem Berki, Matějem Ondřejem Havlem, Zdeňkem Kettnerem a Ninou Novákovou, je pod číslem 6092 a týká se konkurzů na ředitele. Konkrétně pozměňovací návrh ruší změnu, která měla umožnit České školní inspekci možnost vyhlašovat konkurz na ředitele školy i v průběhu jeho funkčního období. Podle pozměňovacího návrhu může dále Česká školní inspekce podat návrh na odvolání ředitele školy v případě zjištěných závažných nedostatků, ale nemůže sama tento úkon udělat. Posouzení návrhu České školní inspekce a rozhodnutí se v dané věci přesouvá dále na zřizovatele školy nebo školské zařízení.

Děkuji a k oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová, připraví se paní poslankyně Hanzlíková.

Než paní kolegyně dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Dvořák Jaroslav od 23 hodin ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Kovářová Věra od 22.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kubíček Roman od 21.40 hodin z pracovních důvodů, paní místopředsedkyně Richterová Olga od 21.40 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Voborská Milada od 22.34 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Ivo Vondrák od 22.30 hodin z osobních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan vicepremiér Jurečka Marian od 21.40 do 22.40 hodin z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

A paní poslankyně Berkovcová má slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady ráda vyjádřila k novele nebo k návrhu novely školského zákona jako celku. Svůj projev jsem tedy už značně zestručnila postupem večera.

Ta novela, která vlastně je před námi, tak si myslím, že významně ovlivní podobu vzdělávacího systému v České republice a ovlivní nejenom fungování našich škol, ale také budoucnost tisíců žáků, učitelů, dalších pracovníků a rodin. Přestože ministerstvo prezentuje tuto novelu jako krok k efektivnějšímu a kvalitnějšímu vzdělávání, realita je bohužel zcela jiná. Novela přináší systémovou destabilizaci, omezování financování škol, snižování podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a slučování menších škol. Když se na ty změny podíváme o něco podrobněji, novela zavádí možnost vlády omezit maximální počet financovaných hodin výuky v období ekonomické krize. Jinými slovy, jakmile vláda rozhodne, že je potřeba šetřit, může snížit počet proplácených hodin výuky ze státního rozpočtu ve školách. To znamená, že školy nebudou vědět, kolik hodin mohou v dalším roce financovat, což povede k nejistotě, špatnému plánování a nepředvídatelnosti toho financování. Vláda argumentuje, že některé školy uměle navyšují počty hodin výuky, ale to je naprosto nepodložené. Dělení tříd na menší skupiny není plýtvání, ale je to zásadní krok ke kvalitní výuce, například v jazykovém vzdělávání nebo laboratorních cvičeních. Nejistota financování povede k chaosu, narušení výuky, ohrožení pracovních míst učitelů a nepedagogů. Myslím, že pokud vláda chce stabilní školství, tak jej nemůže řídit na principu takovýchto krátkodobých úspor.

Dalším vážným problémem je nedostupnost školních psychologů a speciálních pedagogů pro menší školy. Podle novely budou tyto služby povinně dostupné pouze ve školách s více než 180 žáky a malé školy budou muset o psychologa nebo speciálního pedagoga složitě žádat jako o podpůrné opatření. To povede k nerovnosti ve vzdělávání. Zatímco děti ve velkých městech, ve větších školách budou mít ke specialistům snadný přístup, děti v menších školách na venkově budou odkázány na přetížené pedagogicko-psychologické poradny. Tyto poradny už dnes nemají dostatečné kapacity a novela jim přidává další úkoly, aniž by zajistila financování nebo personální posílení. Tento krok považuji za vlastně zhoršení podmínek pro děti, které potřebují nejvíce podpory.

Dále ministerstvo plánuje sloučení menších škol, tedy z méně než 180 žáků pod jedním zřizovatelem, do větších celků. Tento krok je odůvodňován snahou o efektivnější využití finančních prostředků, ale ve skutečnosti přinese zhoršení kvality vzdělávání, ztrátu individuálního přístupu k dětem a oslabení role školy jako centra komunitního života. Každá škola odráží potřeby své komunity, což ve velkých sloučených institucích nebude možné.

Tento návrh ignoruje zkušenosti obcí, odborníků, protože kde je záruka, že sloučením škol se opravdu ušetří, když zároveň vzniknou nové náklady na dopravu, ať už ředitelů, nebo učitelů mezi školami, organizaci výuky, administrativní zátěž? A je opravdu žádoucí hledat ve školství jenom úspory? Pokud nám skutečně záleží na dětech a na kvalitě vzdělávání, nemůžeme tento návrh podpořit.

A v poslední řadě vlastně pozměňovací návrh nebo přílepek, řekněme který vlastně z této novely činí velmi kontroverzní a nepřijatelnou záležitost, je přílepek rozpočtového určení daní, který vlastně převádí financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, tedy na obce a kraje. O tom už jsem už tady dneska hovořila. Jenom zmíním, že skutečně proti tomuto se zvedla velká vlna protestů z řad místních samospráv, krajských samospráv, kteří kritizují hlavně to, že nemohli jako oficiální připomínková místa se vyjádřit k této novele, protože tento pozměňovací návrh se vlastně vyhnul řádnému legislativnímu procesu, protože byl načten jako přílepek v tomto druhém čtení školského zákona.

Obce i kraje si stěžují, že vlastně byli obejity právě ve snaze návrh rychle prosadit bez nějakého odborného posouzení a debaty. Samosprávy zdůrazňují, že doposud nemají dostatek informací o reálných dopadech návrhu na jednotlivé školy a obce, a vlastně nevědí, zda peníze, které vláda chce do regionu poslat, pokryjí úplně, zcela náklady na nepedagogické pracovníky a ONIVy, a zda starostové budou vědět, jaký objem prostředků mají školám ve svých rozpočtech od září kalkulovat. Také vlastně nevíme, zda vláda pamatovala na nárůst zaručené mzdy v tomto roce, která se propíše do mzdových nároků těchto pracovníků, a dolehne potom tedy k tíži obcí.

Já si myslím, že práce nepedagogických pracovníků je součástí, důležitou součástí každé školy a neměla by být odtrhována vlastně z živoucího organismu té školy, který je tvořen právě prací učitelů, dalších pedagogů a samozřejmě i nepedagogů. Není vhodné zkrátka tyto práce oddělovat a dvoukolejně takto školství financovat.

A tím bych asi prozatím skončila. Já si myslím, že k tomuto ještě povedou debaty, a za chvilku se ještě přihlásím, abych zdůvodnila své pozměňovací návrhy, případně vyjádřila i podporu pozměňovacím návrhům svých kolegů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková, připraví se pan poslanec Wenzl.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vzhledem k tomu času, v kterém se teď nacházíme, tak svůj příspěvek, který byl poměrně dlouhý, zkrátím nebo ho téměř vůbec nevyužiju a pokusím se z něj vytáhnout jenom ty nejdůležitější body.

Už při prvním čtení jsem tady poukazovala na to, že v návrhu byla spousta dobrých věcí, které určitě rádi podpoříme, ale upozorňovala jsem na dva důležité nedostatky, a to bylo nezařazení sociálního pedagoga do toho zákona a potom vlastně zrušení podpůrného opatření další pedagogický pracovník, konkrétně mi jde o dalšího pedagoga. Jsem ráda, že tyto problémové věci jsou řešeny pozměňovacími návrhy, takže bude šance vlastně tohle napravit a nějakým způsobem do toho návrhu dostat.

Ale co mě mrzí velmi a s čím tedy zásadně nesouhlasím, to je pozměňovací návrh, který mění způsob financování nepedagogických pracovníků. Ono to tady zaznívalo. Já k tomu nechci dlouze mluvit, jenom musím říct, že toto je opravdu závažná systémová změna. A když si vezmu, že to je změna, kterou vlastně děláte ve školství, takže se to týká dětí, tak mně přijde opravdu velmi zvláštní použít pro to pozměňovací návrh, protože víme, že to neprojde takovým tím klasickým procesem připomínkování toho, že odborné platformy a všichni aktéři, kterých se to vlastně velmi dotkne, ta změna v praxi, nemají možnost to prokonzultovat, zeptat se na všechny otázky, protože vždycky tyto změny vyvolají opravdu desítky a desítky otázek. A já jsem byla svědkem kulatých stolů, kde jsme se toho dotkli, i když to téma bylo trochu jiné, ale samozřejmě tohle je tak důležité, že učitelé, zřizovatelé, odborné platformy, všichni to vlastně řeší. Slyšela jsem spoustu názorů ředitelů, kteří opravdu praktickými příklady ukázali, jak nepedagogičtí pracovníci jsou součástí té školy, že pokud by mělo fungovat nějaké jenom nakupování služeb, tak opravdu to bude mít velký dopad na jejich pracovní náplň, která je propojena s fungováním školy. Takže tady s tím opravdu máme velký problém a mrzí mě, že tímhle způsobem to tam bylo zařazeno.

Ale jinak teď tedy k sociálnímu pedagogovi. Těch návrhů tam je více. Pro mě třeba jsou návrhy koaličních poslanců takové kompromisní návrhy a chtěla bych moc poprosit, abyste se ještě zamysleli nad podporou mého pozměňovacího návrhu, který vlastně zavádí pozici sociálního pedagoga jako součást školního poradenského pracoviště, a to s tím, že to dává možnost řediteli v podstatě zvážit na základě problémů, které škola má, a těch největších třeba problémů, které potřebuje ten ředitel tam řešit, aby si sám zhodnotil, jakého pracovníka, na kolik úvazků a podobně tam potřebuje. Já jsem na téma sociálního pedagoga udělala kulatý stůl a opravdu ty praktické příklady mě přesvědčily k tomu, že teď nemůžeme vůbec polemizovat o tom, že to je nesmírně důležitá pozice pro ty školy. Opravdu to má obrovský pozitivní vliv na řešení problémů, které já si ještě pamatuju v době, kdy vlastně tyto problémy vyplouvaly na povrch, ti ředitelé se snažili najít nějaké opatření, jak by bylo možné je řešit, které v té době nebylo, a teď vidíme, že práce sociálního pedagoga tomu opravdu velmi napomáhá. Takže jedná se o pozměňovací návrh číslo 5870, a chci tedy ještě poprosit o vaše zvážení jeho podpory a určitě se k němu přihlásím pak v podrobné rozpravě.

Další pozměňovací návrh, který jsme tam načetli s paní poslankyní Berkovcovou, se týká podpůrného opatření další učitel a i tady bych vás chtěla velmi poprosit o podporu, protože pokud tam nebude toto opatření, opravdu to zasáhne negativně ty nejvíce zranitelné děti, já jsem tady o nich mluvila už minule. Jsou to opravdu děti s těžkým postižením, kombinovaným, já nevím, s těžkým průběhem autismu a podobně, takže ti opravdu toho dalšího učitele potřebují. Věřím, že tento pozměňovací návrh podpoříte, a ona ho - nebo se k němu přihlásí paní poslankyně Berkovcová. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, paní poslankyně, a nyní vystoupí pan poslanec Wenzl, připraví se pan poslanec Rais. Pan poslanec Wenzl zřejmě není, tak pan poslanec Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Já se to pokusím také zestručnit. V podstatě bych dal... Dámy, někdo tady nechal brýle.

Já bych se chtěl soustředit na otázku financování, která v podstatě byla inzerována z strany Ministerstva školství, že od 1. 9. by měly být hrazeny prostřednictvím rozpočtového určení daní z rozpočtu zřizovatele neinvestiční prostředky, a spousta stakeholderů vyjadřuje takové rozladění. Já jsem si tady vzal jednoho stakeholdera, který zastupuje asi 9 000 učitelů základních škol, a to je Asociace ředitelů základních škol. Ti dali vyjádření, kdy považují tento návrh za nejasný z pohledu dopadů na rozpočty škol zřizovatelů a za nedostatečně projednaný, tak jak už to tady párkrát bylo řečeno. Je nutné jasně stanovit parametry, které budou garantovat, že v souvislosti s touto změnou nedojde k poklesu úvazků a platů nepedagogických zaměstnanců škol.

Financování ostatních neinvestičních nákladů, čili toho ONIVu, o kterém také už byla tady řeč, považuji za naprosto nepřijatelné nebo za problémové, protože povede k prohlubování rozdílů ve vzdělání a k rezignaci na řízení kvality regionálního školství. Z pohledu toho, že jsem několik let dělal zpravodaje kapitoly 333 Ministerstvo školství - státní rozpočet, vidím dlouhodobě trvalou tendenci snižovat ONIVy čili ty ostatní neinvestiční výdaje. Jenom pro rok 2024, čili pro ten loňský rok vlastně, byl pokles ONIVů o 12,3 procenta, asi o 323 milionů korun, což samozřejmě velmi zúžilo manažerský prostor pro rozhodování ředitelů, protože tyto částky byly určeny třeba na školní pomůcky, třeba se z toho hradilo plavání a tady takovéhle školní aktivity pro děcka, ale také z toho hradili, když měli málo finančních prostředků, mzdy právě nepedagogických pracovníků.

A teď bude záležet na tom, jestli při tom poklesu vůbec bude mít ten ředitel šanci dofinancovat mzdy nepedagogických pracovníků. Ředitelé budou čekat na uvolnění finančních prostředků od zřizovatele a podle jeho finanční situace škola může a nemusí uvolnit finance, nebo škole může a nemusí uvolnit finance. Že každá škola dostane jinou částku, je pochopitelně zřejmé.

Jak už tady bylo několikrát řečeno, tady ta reforma nebo zákon není projednáván standardním způsobem v běžném připomínkovém řízení a je zde předložen formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pokud by to bylo standardní připomínkové řízení, tak by se získalo více času na diskusi a výsledek by byl přijatelnější.

Politická kultura, o které dneska už jsem tady jednou mluvil, chce se zase říci, tak jako obvykle, že dostává lidově řečeno zase na frak. A toto jsou takové základní problémy, které bych pak rozvedl v třetím čtení, protože si myslím, že je tam spousta neurčitostí, a bylo by dobré, aby se také k tomu pak pan ministr školství vyjádřil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Brož Lubomír, připraví se pan poslanec Balaš.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám připraveno poměrně hodně věcí, nicméně zejména kolegyně Jana Berkovcová, vaším prostřednictvím, řekla, vypíchla ty nejdůležitější věci. Já bych nyní hlavně představil svůj pozměňovací návrh, s kterým bych vás chtěl seznámit, ke kterému se následně přihlásím.

Pozměňovací návrh se týká podmínek pro přijímání nových učitelů, konkrétně § 9a zákona o pedagogických pracovnících. Tento návrh vychází z praktických zkušeností a podnětů, především od ředitelů škol. Současný zákon totiž vytváří nerovné podmínky pro dva typy učitelů bez pedagogického vzdělání. Od učitelů všeobecných předmětů, například češtiny nebo matematiky, nevyžaduje žádnou předchozí praxi - nevyžaduje - naproti tomu od učitelů odborných předmětů vyžaduje pětiletou praxi v oboru. Oba typy učitelů mají následně tři roky na to, aby si doplnili pedagogické vzdělání. Učitelé odborných předmětů jsou tak vlastně znevýhodněni tím požadavkem na pětiletou praxi navíc. Tu situaci by pozměňovací návrh chtěl napravit. Tahle situace, ten stav, především znevýhodňuje absolventy humanitních oborů. U učitelů odborného výcviku nebo praktického vyučování je přitom pětiletá praxe zbytečnou překážkou. O skutečných schopnostech a odborné připravenosti takového učitele by měl rozhodovat především ředitel školy, nikoliv zákonem stanovená délka praxe. Kvalita praxe se totiž může v různých případech výrazně lišit. Navíc mnoho středních odborných škol si své budoucí učitele připravuje již během studia a má s tímto přístupem velmi dobré zkušenosti.

Situaci dál komplikuje současný nedostatek učitelů odborného výcviku. Ten je způsoben především generační výměnou a velmi nízkým zájmem o tyto pozice. Požadavek pětileté praxe tento problém ještě prohlubuje. Proto navrhuji zrušit povinnou pětiletou praxi pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování i odborného výcviku.

Děkuji za pozornost a podporu mého pozměňovacího návrhu v dalším čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju a nyní vystoupí pan poslanec Balaš, připraví se pan ministr Výborný.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já bych rád představil svůj pozměňovací návrh, který předkládám společně s panem poslancem Gazdíkem a paní poslankyní Pivoňka Vaňkovou. Číslo toho pozměňovacího návrhu je 5863. Už ho uvedl částečně pan kolega Berki a opravdu ten návrh, který předkládá on, a návrh, který předkládáme my, je do řekl bych 90 procent totožný. Já si jenom myslím, že nemohu tak úplně se přidat k tomu návrhu kolegů, protože přece jenom přišel trošku později a nestačil jsem ho dostatečně zanalyzovat. To, co jsem viděl, mě ale ujišťuje v tom, že to je opravdu velmi podobné, jen tam přibyla jistá ustanovení, která se týkají možná financování, a tak jsou technického rázu. Jako právník si myslím ale, že zákonná úprava by měla být spíš obecnější. Někdy méně je více a tyhle technické věci bych klidně nechal na exekutivě nebo na ředitelích škol, takže je nepovažuji tak úplně za nezbytně nutné.

Jsem také rád, že paní poslankyně Hanzlíková za prvé svolala ten kulatý stůl a že samozřejmě také podpořila roli sociálních pedagogů, protože všechny analýzy a zkušenosti nám jasně dokládají, že to je velmi prospěšná funkce v školách. A to, co vlastně pozměňovací návrh řeší, je ukotvení pozice sociálního pedagoga a v zásadě si myslím, že to i řeší to, co jste říkala, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, protože v zásadě to bude na řediteli, jestli bude, nebo nebude moct využít někoho, kdo má ty zkušenosti.

Kromě tohoto zakotvení také jsou tam navrženy nějaké kvalifikační předpoklady pro sociálního pedagoga a ten návrh, jenom pro dokreslení, byl zpracován ve spolupráci s Asociací sociálních pedagogů. Je založen na datech a analýze nejenom Asociace sociálních pedagogů, ale také na dalších datech, která jasně prokazují, že je to velmi prospěšné mít někoho, kdo se postará o děti zejména v oblastech, které jsou znevýhodněné, a kde třeba také absentují jiné podpůrné funkce, jako jsou školní psychologové a další.

Jinak i ten pozměňovací návrh samozřejmě navazuje na programové prohlášení vlády a já jsem rád, že i Ministerstvo školství vlastně nakonec podpořilo začlenění té funkce nebo pozice do návrhu zákona.

Předpokládám, že o tom ještě budeme diskutovat, ale já budu samozřejmě rád, když podpoříte můj pozměňovací návrh. V případě, že ne, tak jakýkoliv jiný, který pozici sociálního pedagoga zase navrhuje, ať více technicky, nebo méně technicky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče, a nyní vystoupí pan ministr Výborný. Připraví se paní poslankyně Bláhová.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane kolego ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád tady představil pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Jenom velmi stručně.

Reagujeme tím na aktuální situaci, kterou je potřeba řešit úpravou školského zákona, kdy Ministerstvo zemědělství z 50 procent je v roli zřizovatele směrem ke Střednímu odbornému učilišti včelařskému v Nasavrkách spolu se Svazem včelařů, a tato věc, na kterou jsme byli upozorněni úředníky Ministerstva školství už v roce 2023, vlastně je v rozporu se školským zákonem a správně by bylo třeba školu vymazat z rejstříku škol, což vzhledem k tomu, že to je unikátní škola, která poskytuje včelařské vzdělání distanční dálkovou formu a je v tomto smyslu jediná v České republice, by byla škoda. Proto děkuju panu ministrovi, že jsme se dohodli a tímto pozměňovacím návrhem tuto věc napravujeme, a to v tom smyslu, že nejenom tak, jak je to možné dnes, čili školství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti, ale také další rezorty můžou zřizovat školy, a to nejenom školy mateřské, jako to by bylo doposud.

Děkuju za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je v konsenzu se všemi dalšími předkladateli a s panem ministrem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Bláhová, připraví se paní poslankyně Berkovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je téměř deset minut po půlnoci, takže dobré ráno. Dovolte mi, abych i já se vyjádřila k tomu nepochopitelnému pozměňovacímu návrhu neboli přílepku, který řeší zaběhnutý a osvědčený systém financování nepedagogických pracovníků a takzvaný ONIV, který nově přejde na zřizovatele, tedy obce, města, kraje, dobrovolné svazky a tak dále.

Zastupuji jako starostka město Litvínov a my zřizujeme vedle speciální školy, základní umělecké školy, střední školy také čtyři školy základní. Z mého pohledu jsou velmi problematické tři oblasti: za prvé způsob projednávání pozměňovacího návrhu nebo to, že vůbec takovýto zásadní systém nebo takováto zásadní systémová změna se projednává pozměňovacím návrhem, za druhé způsob financování prostřednictvím změny rozpočtového určení daní a za třetí období platnosti a zajištění finančních zdrojů.

V prvé řadě mi dovolte, abych se vyjádřila k tomu nešťastnému způsobu projednání, který koalice zvolila, to je prostřednictvím pozměňovacího návrhu k novele školského zákona. Já osobně jsem panu ministrovi - nevím, jestli se zde nachází, ano, nachází, ale je v diskusi s paní kolegyní - tak jenom chci říct, že jsem mu osobně jako členka rady Svazu měst a obcí České republiky a jako starostka už tehdy, když jsme to tady diskutovali na plénu v souvislosti s projednáním státního rozpočtu, říkala, že je tento postup neakceptovatelný, netransparentní a problematický pro všechny zřizovatele. Není opřen o stanoviska odborných zastřešujících organizací ani o analýzy, které by k takovému zásadním rozhodnutí byly nezbytné. Bohužel bez odezvy. V té době byl pan ministr přesvědčen, že má všechno pod kontrolou. Bohužel, obávám se, že si to myslí dodnes. Jinak by totiž neměl odvahu tento problematický návrh takto tlačit.

Ještě jednou tedy zopakuji, že to rozhodně nemáte pod kontrolou, a jako člen vlády za hnutí Starostové - s velkým S tedy - a nezávislí jste tu situaci ve vztahu ke zřizovatelům škol absolutně nezvládl a ani není možné to v průběhu roku zvládnout tak, jak už jsme vám několikrát říkali.

Mě by tedy osobně zajímalo, jak se vaši starostové ve Sněmovně, myslím tím, kteří kandidovali za subjekt Starostové a nezávislí, ale jsou opravdu starostové s malým "s", kteří tady nejsou, všichni starostové, i přestože tedy kandidovali za subjekt Starostové a nezávislí, jak se k tomu oni staví, pokud tedy zřizují nějakou školu a vystupují z pozice zřizovatele. Tímto absolutně nepochopitelným krokem během fiskálního roku dochází k nervozitě a významné nejistotě mezi kuchařkami, školníky a uklízečkami. Ředitelé a zřizovatelé škol se obávají, že v novém systému nebude dostatek peněz, protože nevědí, kde se najednou vezmou, a té kalkulačce, kterou Ministerstvo školství prezentuje, bohužel nevěří.

Co se týče změny způsobu financování prostřednictvím rozpočtového určení daní, myslím si, že se jedná o jednu z největších změn v mechanismu financování obcí a krajů v posledních minimálně dvaceti letech, a to přílepkem k zákonu. To je skutečně neakceptovatelné a díky takovému silovému přístupu bylo odepřeno právo všem připomínkovým místům se k této záležitosti řádně vyjádřit v rámci řádného legislativního procesu. Být koaliční poslankyní, tak bych zatáhla v tento okamžik za záchrannou brzdu, návrh bych z projednání buď nechala stáhnout, aby mohla proběhnout řádná diskuse v celkovém kontextu financování škol, a až potom teprve bych se zamyslela nad tím, jakou formou a jak se toto má řešit. Pokud tedy nebude nikdo takový, kdo by vyjednal stažení, pak tedy ostatní kolegy prosím, aby předmětný pozměňovací návrh nepodpořili. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. To byla paní poslankyně Bláhová a nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová. Připravují se - pan poslanec Wenzl je omluven, ale pan poslanec Fridrich.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Já bych se ještě ráda vyjádřila k pozměňovacím návrhům, které podávám se svými kolegy. Kolegové už tady některé pozměňovací návrhy představili, takže já se k nim vyjádřím jenom velmi stručně.

Ráda by zdůvodnila svůj pozměňovací návrh číslo 6094, který v části třetího článku 4 vkládá nový bod 5, který zní: "Školní metodik prevence rizikového chování vytváří ve spolupráci s vedením školy a dalšími členy školního poradenského pracoviště preventivní program školy, který průběžně vyhodnocuje, koordinuje činnost školy zaměřenou na prevenci rizikového chování, metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování, poskytuje ve spolupráci se školským poradenským zařízením poradenské služby dětem, žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování." Školní metodici prevence - jako odůvodnění uvádím - jsou velmi často opomíjeni jenom kvůli tomu, že jejich práce není popsána na úrovni zákona. To by tento pozměňovací návrh mohl napravit, a doplňuje do zákona o pedagogických pracovnících definici jejich činnosti. Tyto definice pocházejí z úpravy z roku 2017, která prošla řádným legislativním procesem a byla schválena profesními organizacemi. Pozměňovací návrh reaguje na apel profesních organizací na zákonodárce předložit v rámci procesu projednávání legislativních změn záchranné řešení. Tato úprava také může zajistit možnost snížení přímé pedagogické činnosti školních metodiků prevence v prováděcích předpisech a tím zabezpečení výkonu jejich činnosti pro bezpečnost našich dětí a primární prevenci ve školách se současnou ekonomickou efektivitou opatření.

Další pozměňovací návrh, který předkládám společně s paní poslankyní Hanzlíkovou, je pozměňovací návrh pod číslem 5960, který vrací do návrhu novely školského zákona pozici dalšího učitele, a další učitel je velmi často využíván jako podpůrné opatření především pro děti ve druhém až pátém stupni podpory, pokud nepostačuje využití asistenta pedagoga. Navrhovaná změna v zákoně by vlastně postihla nejvíc zranitelné děti a v důsledku toho by vzrostla zátěž škol a pedagogických pracovníků, kteří vzdělávají děti s nejvyšší potřebou podpory v běžných i speciálních školách.

Také dalším efektem této změny navržené vládou by mohl být růst počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které by zůstaly nedobrovolně vzdělávanými v domácím prostředí, a tím by byla ohrožena i jejich socializace. Takže z tohoto důvodu náš pozměňovací návrh usiluje o zachování možnosti využití dalšího pedagogického pracovníka v podobě dalšího učitele coby podpůrného opatření při vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Další společný pozměňovací návrh s paní poslankyní Hanzlíkovou, ta už ho představila, je vlastně ukotvení pozice sociálního pedagoga v zákoně včetně financování. K tomu už tady proběhla nějaká diskuse, takže já už se k tomu nebudu vyjadřovat.

Vyjádřím se ještě k pozměňovacímu návrhu číslo 6078, který předkládáme společně s panem poslancem Lubomírem Brožem, a ten vlastně narovnává řekněme požadavek praxe u učitelů odborných předmětů, takže tedy vlastně vypouští požadavek povinné pětileté praxe pro učitele odborných předmětů, praktického vyučování i odborného výcviku. Ty důvody, proč tomu tak je, tady už řekl pan kolega Brož. Reagujeme i vlastně na podněty ředitelů středních škol, kteří na tuto řekněme nerovnost upozorňují, a to je asi z mé strany všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Wenzl se omlouvá, a na řadě je tedy v tom případě pan poslanec Fridrich Stanislav.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Já slibuju, že budu také velmi krátký a stručný. Nebudu už se opakovat k té ekonomické situaci, byť si myslím, že z rozpočtového hlediska bylo správnější nejdříve schválit zákon o rozpočtovém určení daní a pak jít až na financování nepedagogických pracovníků, ale to už to zmiňováno bylo, takže se nebudu opakovat.

Já jsem tady chtěl zmínit jednu problematiku: když jsem byl osloven vedoucími jazykových kateder, speciálně na oblast výuky volitelných jazyků, kde vlastně z těch volitelných jazyků dle toho dokumentu, který mi byl zaslán, byla vyloučena ruština jako volitelný jazyk - já to tu nebudu číst, ty argumenty, je tu celkem 11 bodů, ale podepsali to šéfové kateder, dva docenti z Masarykovy univerzity i jeden doktor, což je, pane ministře, vaše alma mater, takže s těmi určitě diskutujete, ale jsou tu i šéfové kateder Univerzity Palackého, Univerzity Karlovy, Západočeské univerzity, Ostravské univerzity, a jak jsem zmínil už, i Masarykovy. Takže mě by zajímalo, jestli se s výukou toho dalšího volitelného předmětu počítá. Možná že není nutné na to odpovídat hned, ale asi by bylo dobré to i vykomunikovat s autory toho dopisu nebo té petice. Jak jsem říkal, vzhledem k pokročilé době už to nebudu číst, ale dovolím si vám to předat, ať se na to podíváte, a možná, že bychom se k tomu potom mohli vrátit na školském výboru. (Předává listinu ministru Bekovi.) Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Pan poslanec Fridrich byl zatím posledním přihlášeným v obecné rozpravě. Ptám se, zda se ještě někdo další do obecné rozpravy hlásí? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje? Ano, je. Pan ministr, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem velmi pozorně sledoval diskusi v rámci obecné rozpravy. Vzhledem k pozdní hodině si dovolím reagovat na většinu těch podnětů potom při třetím čtení. Myslím si, že tomu budeme ještě věnovat významnou míru pozornosti. Tak prosím, přijměte moji omluvu, že teď už nebudu prodlužovat to jednání a budu se těšit na pokračování naší debaty. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Ze strany zpravodaje zájem o závěrečné slovo není.

Nemyslím si, že ani zazněl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru, tudíž můžeme zahájit podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A jako první je do obecné (správně podrobné) rozpravy přihlášen pan poslanec Havel Matěj Ondřej.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsou vedeny v systému pod číslem 6060, 6061, 6062, 6063, 6064, 6065, které jsem zdůvodnil v obecné rozpravě, a ještě se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 6092, který nahrála a zdůvodnila v obecné rozpravě paní poslankyně Zajíčková. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Já se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 6099. Jde o můj pozměňovací návrh, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě, který se týká odkladu reformy financování nepedagogických pracovníků o jeden rok. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Berki, připraví se paní poslankyně Zajíčková.

 

Poslanec Jan Berki: Já se hlásím tímto ke sněmovním dokumentům a budu trošku pomaleji diktovat, aby se to stihlo. První sněmovní dokument má číslo 6066, druhý dokument má číslo 6067, třetí má 6073, čtvrtý 6074, pátý 6095 a ještě se za kolegyni Zajíčkovou hlásím ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 6091. Všechny jsem zdůvodnil jednak v materiálech, jednak v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Dále byla přihlášena paní poslankyně Zajíčková, ale jestli jsem pochopil, tak jste to za ni vzal, takže paní poslankyni odmažeme. Paní poslankyně Hanzlíková a připraví se pan poslanec Brož.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5870 a který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Brož, připraví se paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 6078, který jsme podali s paní Berkovcovou a který jsem vysvětlil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně Berkovcová, připraví se pan poslanec Balaš.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Já se přihlašuji k pozměňovacím návrhům číslo 5960 a 6094. Oba dva jsem zdůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Další přihlášený je pan poslanec Balaš, připraví se pan poslanec Pražák.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Ano, já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu 5863, který jsem zdůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Pražák. Nevidím ho, nepřítomen. Pan ministr Výborný.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem SD 6097, jak jsem ho odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Gazdík.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 6068 a je odůvodněn v písemné části mého návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Vystoupí ještě jednou pan poslanec Balaš.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Ano, děkuji. Já jsem chtěl odůvodnit a přihlásit se k návrhu, který teď zrovna uvedl pan kolega Gazdík, takže se toho vzdávám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, a pan poslanec Pražák není přítomen. Ptám se, zda se někdo další hlásí? Ano, pan předseda Cogan.

 

Poslanec Josef Cogan: Tak já si dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je zaveden pod číslem 6114. Tento návrh podrobně odůvodnil kolega Jan Berki.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Hlásí se ještě někdo jiný do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se ještě jednou, jestli je zájem o závěrečná slova? Předpokládám, že nikoliv.

Pana zpravodaje se zeptám, jestli zazněl nějaký návrh, který bychom mohli hlasovat? Není tomu tak, čili končím druhé čtení tohoto návrhu.

A jestli tomu dobře rozumím, tím bychom pro dnešek měli končit. Čili vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 128. schůzi, ve které budeme pokračovat ve středu 12. února po ukončení či přerušení 129. schůze, nejdříve však v 15 hodin. Připomínám zároveň, že 129. schůze bude zahájena ve středu 9 hodin. Přeju vám hezký zbytek noci.

 

(Schůze přerušena 12. 2. v 0.28 hodin.)

Aktualizováno 19. 3. 2025 v 20:06.