Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(15.30 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
V roce 2025, tedy letos, by měl hospodářský růst být posílen zejména spotřebou domácností a také investičními výdaji a hrubý domácí produkt by tak mohl být meziročně vyšší o 2,3 procenta. Přitom průměrná inflace v loňském roce dosáhla tedy 2,4 procenta. Inflační tlaky byly výrazně, výrazně menší než v předcházejících letech. Očekáváme, že letos by průměrná míra inflace měla klesnout mírně na 2,3 procenta.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho míra nezaměstnanosti v loňském roce setrvala na 2,6 procentech. V letošním roce se očekává, že se bude pohybovat kolem 2,5 procenta, což jsou všechno pozitivní čísla. Měly by se zvýšit reálné výdělky, a to jak v loňském, to víme, tak i v letošním roce.
A když se podíváme na to, jak hospodaří sektor vládních institucí, tak i s ohledem na zvýšené výdaje na obranu, vyšší důchody, náklady na odstranění povodňových škod, tak meziročně skončí s deficitem o jeden procentní bod nižší. To jsou všechno citace ze zmíněné makroekonomické predikce. Já myslím, že nikomu, kdo ta čísla poslouchá, kdo jim rozumí, kdo si pod nimi něco představí, tak nemohou připadat jako popis země, která je v krizi, jak to tady neustále opakuje opozice.
Ale vaše interpelace má název Klesající životní úroveň občanů. To je samozřejmě takový obecný pojem. Ale podívejme se tedy, jak se na svou ekonomickou situaci dívají sami občané. A k tomu můžeme třeba využít výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Občané o hospodářské situaci České republiky a životní úrovni svých domácností. Budu citovat ze závěru tohoto výzkumu z podzimu 2024. Cituji: "Oproti výsledkům šetření z prvního čtvrtletí roku 2024 a i proti všem předcházejícím šetřením z období od poloviny roku 2022 do konce roku 2023 se současné hodnocení zřetelně zlepšilo, když podíl negativního hodnocení z 58 procent v únoru a březnu 2024 klesl v aktuálním výzkumu o 10 procentních bodů, a naopak podíl kladného hodnocení se ve stejné době o 6 procentních bodů zvýšil." Konec citátu.
Zajímavá čísla přináší také Český statistický úřad ve svém šetření Životní podmínky České republiky 2024, kde se uvádí: "Míra ohrožení příjmovou chudobou byla 9,8 procenta, materiálně a sociálně deprivovaných domácností bylo 6,3 procenta." Ať každý posoudí ve srovnání se zahraničím, jestli jsou to dobrá čísla, nebo nejsou. Jenom připomínám, že Česká republika prakticky ve všech mezinárodních srovnáních je vždy hodnocena jako země s nejnižším ohrožením chudobou.
Pojďme ale k platům: "Ve třetím čtvrtletí 2023 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7 procent. Reálně vzrostla o 4,6 procenta." Pořád cituji zprávu Českého statistického úřadu. (Předsedající: Čas.) "Průměrná mzda činila 45 412 korun, což je o 7 % více než ve stejném období předcházejícího roku."
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má zájem položit panu premiérovi doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo. Teď jste se tady, pane premiére, pochválil, ale to některým občanům nepomůže. Já bych k tomu všemu ještě dodal, že problém týkající se vysokých cen potravin, energií a nákladů na bydlení, které neustále zhoršují životní úroveň obyvatel České republiky, už neomezuje pouze zranitelné skupiny obyvatel, jakými jsou senioři a nízkopříjmové domácnosti, ale stále více zasahuje i pracující občany, kteří spadají do střední třídy. To potvrzují data z provedených průzkumů renomovaných agentur této problematice. Stále více občanů se propadá do sociální chudoby, a to i přesto, že chodí řádně do zaměstnání. Situace, kdy jsou lidé nuceni se rozhodovat mezi zaplacením účtu za energie, nákupem potravin a pořízení základních životních potřeb, se stává pro mnoho domácností realitou.
Jak plánujete podpořit a jaká konkrétní opatření mohou očekávat domácnosti, které se ocitají v problémech a propadají se do sociální chudoby, přičemž se jedná i o pracující občany, kteří dříve patřili do stabilní střední třídy? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér odpoví na váš doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Pane poslanče, já jsem se vůbec nepochválil. To by vypadalo úplně jinak. Já bych se pochválit uměl. Ale já jsem vám tady citoval jednak makroekonomickou prognózu Ministerstva financí, kterou dělají odborníci na tomto ministerstvu, dále jsem vám citoval informace z výzkumu veřejného mínění a pak jsem vám také hlavně citoval data Českého statistického úřadu. Všechna jsou pozitivní. A jestli jste z toho nabyl dojem, že je to chvála vlády, tak je to jenom dobře. Já jsem tady žádnou sebechválu nepředváděl, jenom jsem vám říkal fakta.
A k těm faktům ještě něco přidám. Opravdu přestaňte strašit lidi! Vím, že to je pro vaši stranu taková jako obvyklá poloha. Ale ceny potravin - ceny potravin rostly v České republice nejméně z celé Evropské unie. Ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropské unii. Tak fakt si nevykládejme, je to všechno špatně, jak to vypadá tragicky.
Říkal jsem vám tady, jak roste reálná mzda. Říkal jsem vám tady, jak se na to dívají spotřebitelé. Říkal jsem vám tady, jak se vyvíjí naše ekonomika. Tak přece si tady nebudeme vykládat, že všechno je špatně, že se řítíme do katastrofy, že jsou tu lidé, kteří prostě za chvíli nebudou mít co do úst.
Jasně že se všichni nemají dobře. Proto taky máme poměrně robustní systém sociální pomoci, který jsme ještě upravili. Vzpomeňte si na to, jak jsme upravovali příspěvek na bydlení, aby na něj dosáhlo víc domácností. Teď děláme velmi zásadní změnu systému sociálních dávek tak, abychom opravdu dokázali pomáhat těm, kteří si pomoci nemohou a kteří se dostávají do problémů, neplýtvali peníze tam, kde to není potřeba. A já myslím, že tahle kombinace toho všeho zajišťuje, že v České republice se bude dobře žít všem občanům, což je náš cíl.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za dodržení času. Nyní vystoupí se svojí interpelací číslo 7 pan poslanec Martin Kukla a bude interpelovat pana premiéra Petra Fialu ve věci Hájím zájmy Vysočiny. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kukla: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl zeptat pana premiéra na ty 4 miliardy pro kraje. Od roku 2015 zde kraje vždycky dostávaly příspěvek na silnice druhých a třetích tříd a na opravy mostů. Letos poprvé za dobu deseti let tu nemáme žádné řešení. Kraje nedostaly nic. Když se podívám k nám do kraje, tak máme zhruba 4 500 kilometrů silnic druhých a třetích tříd. A samozřejmě ty silnice vyžadují nemalé finanční prostředky na opravu.
Já bych se chtěl pana premiéra zeptat, kdy ty finanční prostředky dostaneme a zda je vůbec dostaneme? Protože tu na stole leží jakási výmluva, že to je dáno změnou rozpočtového určení daně. Ale sami dobře víme, že touto Sněmovnou tato novela ještě neprošla. Když se podívám do minulosti a do konsolidačního balíčku, tak kraje v roce 2024 přišly řádově o desítky milionů korun na rozpočtovém určení daní a v roce 2025 jsou to už řádově stovky milionů korun.
Pane premiére, mám na vás jednoduchou otázku: Dostanou letos kraje ty 4 miliardy na opravy silnic druhých a třetích tříd? Děkuji. ***
