(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 /sněmovní tisk 805/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede z pověření vlády ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se už ujal slova. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem návrh rozpočtu podrobně zdůvodnil v prvém čtení. Myslím, že druhé čtení čtení slouží především vám, kteří chcete podat pozměňovací návrh, abyste ho podali a odůvodnili, tak ve svém krátkém úvodním vystoupení jenom zopakuji fakta.

My jsme v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu. To znamená příjmy budou celkově 2 biliony 86,1 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu budou 2 biliony 327,1 miliardy korun, a tím pádem jednoduchým rozdílem deficit navržený 241 miliard. Tyto údaje celkové se již nemohou změnit v hlasování ve třetím čtení.

Současně vás chci upozornit, že oblíbená kapitola, z které čerpají mnohé pozměňovací návrhy, se jmenuje vládní rozpočtová rezerva. A tady zákon stanovuje minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která musí být obsažena ve schváleném rozpočtu pro kterýkoliv rok. V příštím roce to je 0,3 % celkových výdajů. A zase jednoduchým výpočtem máme to na korunu, takže nepodkročitelná výše vládní rozpočtové rezervy pro rok 2025 činí 6 981 248 957 korun českých.

Již teď se omlouvám, že nebudu komentovat jednotlivé pozměňovací návrhy. Využiji - já a můj tým - čas mezi druhým a třetím čtením, abychom zpracovali stanoviska Ministerstva financí k podaným pozměňovacím návrhům. Rozhodne samozřejmě Sněmovna. Jenom připomínám, že někteří kolegové se mě na to ptali - navržené pozměňovací návrhy, které schválil rozpočtový výbor, nemusí znovu nikdo načítat v rámci druhého čtení. O těch se v třetím čtení prostě bude hlasovat. Pokud mě paměť neklame, jsou čtyři. Ale jeden kolega či kolegyně, autor jednoho z těch čtyř, se ptal, takže není potřeba to znovu dneska v druhém čtení načítat, ty doporučené pozměňovací návrhy jsou v usnesení rozpočtového výboru. Děkuji za možnost mít úvodní slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Svým rozhodnutím jsem tento návrh přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 805/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Josef Bernard. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu také stručný. Seznámím vás s tím, co musím. Děkuji za možnost tady vystoupit. V tuto chvíli se nacházíme ve druhém čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025.

Usnesení z rozpočtového výboru ze 13. listopadu zní takto: "Rozpočtový výbor

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1144 ze dne 24. října 2024 a přijaly k nim svá usnesení s těmito výjimkami:

a) ústavně-právní výbor, který projednal kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti, část právní a souhrn celé kapitoly a usnesení ke kapitole nepřijal,

b) výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který projednal kapitoly a okruh státního rozpočtu, tyto kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, část právní, 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, 364 Digitální a informační agentura, rozpočty územních samospráv a dobrovolných svazků obcí, přitom k žádné z těchto kapitol ani k okruhu státního rozpočtu usnesení nepřijal,

c) zahraniční výbor, který projednal kapitolu 306 Ministerstvo zahraničních věcí, a usnesení ke kapitole rovněž nepřijal;

II. výbor konstatuje, že výbory Poslanecké sněmovny nedoporučily k přijetí žádná doprovodná usnesení;

III. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025, sněmovní tisk 805 a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2025 přijala Sněmovna následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2025 včetně návrhu rozpočtu všech jeho kapitol, podle sněmovního tisku 805 ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle příloh I a II tohoto usnesení."

Doplňuji pana ministra: rozpočtový výbor projednal tuším že pět pozměňovacích návrhů. Největší část pozměňovacích návrhů nás čeká dnes. Protože jak jsem se koukal do systému, tak jich je 98, možná ještě některé přibydou. Do rozpravy je nyní přihlášeno 39 poslanců a poslankyň. Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu zpravodaji. K předloženému návrhu otevírám podrobnou rozpravu, do ní se s přednostním právem přihlásil Andrej Babiš. A proto jej prosím, aby se ujal slova. Následuje paní předsedkyně Schillerová, pak následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení občané, já bych chtěl odůvodnit svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025. (Listuje ve svých podkladech.) Ten pozměňovací návrh snižuje výdaje Úřadu vlády České republiky o 400 milionů korun a navrhuje těchto 400 milionů přesunout do oblasti rozvoje sportu.

No, já bych samozřejmě mohl navrhovat i jiné změny a mohl bych tady samozřejmě připomenout panu premiérovi, jak před volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard. To je titulek z 6. října 2021 - každý rok chceme ušetřit 100 miliard, říká lídr koalice SPOLU Fiala. Zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu. Jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard. No a ono to dopadlo tak zatím, že podle - a pan ministr financí taky potom 9. 11., což bylo o rok později, 2022, tvrdil, že chce ušetřit 70 miliard. Tak na ten rok se to trošku snížilo a pan premiér to zopakoval. No, tak zatím to dopadlo tak, že jste neušetřili vůbec nic, a naopak ty výdaje za ty tři roky stouply ze 70 na 120 miliard podle těch údajů, které mám k dispozici.

Já budu samozřejmě mluvit o Úřadu vlády, protože Úřad vlády znám dobře, a samozřejmě když někdo chce tedy a deklaruje, že chce šetřit, tak by měl jít příkladem, a to se panu premiérovi nedaří. Nedaří, protože my, když jsme končili, tak rozpočet byl na úrovni 1 24 000 000, a teď ten rozpočet je 1 86 000 000. No a teď je navrhovaný rozpočet 1 572 000 000, z toho vlastně my jsme vám všechno připravili v rámci předsednictva... předsednictví České republiky v rámci Evropské unie jsme dali do pořádku celou fasádu, tu zeď, celou zahradu, kantýnu pro lidi, připravili jsme i ten sál pro média... Takže nechápu, respektive chápu, proč to tak je. No, je to z jednoduchého důvodu, že pan premiér zkrátka tím příkladem nejde. Nejde.

Pan premiér už má tak narvaný barák Úřadu vlády, že už tam není kde sedět. Kdysi tam bylo deset řidičů, teď údajně už jich tam je osmnáct. Lidi vlastně zaplnili to patro a teď na Úřadu vlády je 581 systemizovaných míst, pod služebním zákonem 271 a pod zákoníkem práce 310, ale mají tam 344 dohodářů, a to na DPČ 128 a na DPP 216, a samozřejmě plno zbytečných ministrů. No tak po tom, co pan premiér vyhodil Piráty z vlády, tak, doufejme, se tam všechno uvolnilo a teď by mohl ještě vlastně, podle mého názoru, se zbavit těch dalších zbytečných ministrů.

Takže já si myslím, že ryba smrdí od hlavy a pan premiér by měl jít tím příkladem. Já jsem příkladem vždycky byl. Ano, i to, že už se zapomnělo, a tady někteří mají připomínky, kdo a jak pracuje. No, tak já vám jenom připomenu, že normálně vláda vždycky zasedala v pondělí. Když jsme byli sami ve vládě bez ČSSD, tak vláda byla v šest ráno. Když přišli socani, byla v osm ráno. Tato vláda pondělí a pátek nepracuje, takže včera - co je dneska, ne, středa, v pondělí - pan premiér otvíral klíčovou dopravní stavbu Brna, kde samozřejmě, jak pan Kupka to má ve zvyku, deklaruje všechny tyhle stavby, že to je jejich dílo. Tak jenom připomenu, že ta stavba má EIA 2017, stavební povolení 2019, výběrové řízení 2020 a stavba byla zahájena v prosinci 2020, takže všechno za nás. Ale my už jsme si zvykli, že tahle vláda zkrátka vykazuje naši práci za svoji. No tak to jen k tomu.

Takže tahle vláda zasedá ve středu, to ještě bere teda čas Sněmovny, ale provládní propaganda řeší, jestli Babiš pracuje, nebo nepracuje. No, tak Babiš pracuje stále. A tahle vláda to tak udělala, že teda nám vzala ve středu, i když dneska je to samozřejmě něco jiného, ale tím, že zasedají, tak není Sněmovna. No, ale to samozřejmě, kdybychom to tak my udělali, tak to by byl velký problém.

Takže zkrátka ten rozpočet je postaven, ano, pan premiér se chlubí investicemi, to jsou všechno naše investice. Zopakuji všechny, protože i malé dítě ví, že za tři roky se nedá postavit dálnice ani obchvat. Tak ano, jsou tam velké investice do dopravní infrastruktury a do armády. Otázka je, jestli vůbec ty cíle a deklarované cíle 2 procenta HDP budou naplněny.

Takže já se vrátím k tomu... tam to začíná, protože pokud předseda vlády chce a má vyžadovat od svých ministrů, aby pracovali, aby šetřili, tak musí jít příkladem. A to se u pana premiéra nedaří. Nedaří se. A je to jako neskutečné vlastně, že panu premiérovi to nevadí, co všechno se vlastně na Úřadu vlády děje. A vůbec nechápu, jak je možné, že chce meziročně, meziročně, to znamená státní rozpočet tohoto roku vychází na 1 223 000 000 a návrh je 1 572 000 000. Rozdíl je 350 milionů cirka. A nechápu, na základě čeho to takhle skáče. A to, že se tam nešetří, tak to my slyšíme všude. Tak samozřejmě v momentě, když tam nastoupila tahle parta, tak ti úředníci byli totálně vyděšení, protože ty nemilosrdné padáky, které oni dostávali, a to vyhrožování, a všichni, kteří mají tu smůlu, normální slušní úředníci pracovali s Babišem, tak dostali padáka, tak samozřejmě teď je tam plno různých známých, kteří tam přišli a různě se tam nakupují zbytečné věci. Všichni nám vlastně říkají, jak je to úžasné, jak se tam člověk dobře nají a jak je to tam všechno krásné a tak dále.

Takže barák praská ve švech a já si myslím, že je to jasný příklad toho, že pan premiér lhal, když před volbami říkal, že bude šetřit. No, nešetří, je to jasný důkaz. Jemu to nevadí, já kdybych byl premiér, tak bych se styděl navrhovat takové jako rozpočet a určitě bych přišel se snížením, protože pokud Piráti dostali padáka z vlády, tak ten rozpočet by se měl snížit. Protože tam měl místopředseda vlády Bartoš svůj ansámbl a tak dále. Za nás jsme vědu a výzkum řešili formou, že já jsem byl předseda té rady a ministr průmyslu to měl na starosti, byly tam synergie, takže to je taky jako zbytečný ministr. No, a bavit se o ministrovi pro EU je úplně zbytečné. Tak, takže ten tam je úplně na nic. Takže je to neskutečné, že má vláda vůbec kuráž předkládat takovéto věci.

Takže kromě toho, a já myslím, že lidi už si z toho dělají vlastně... Že je to ironie, dělají si z toho srandu, ale není to jako sranda, protože tahle vláda nic nesplnila. A pokud tady 19. listopadu znovu mám titulek: "Zdanění firem a lidí za Fialovy vlády výrazně narostlo a oproti loňsku se zvýšilo o 80 miliard", tak fakt vlastně není plněno vůbec nic. Není plněno vůbec nic.

A potom čteme samozřejmě, že to dědictví tradičních stran od revoluce s dopadem na naši ekonomiku - další článek tady vidím, že "tento rok od ledna do září podle předběžných dat České národní banky bylo vyplaceno do zahraničí na dividendách a úrocích 308 miliard korun, což je o 52,5 miliardy více než za stejné období loňska". Takže ono se daří všem, akorát teda našim občanům se moc nedaří, protože vlastně všichni víme, co se děje v naší zemi.

A potom pan premiér přichází s tím, že budeme mít ty německé mzdy. No, naši lidé jsou vtipní, takže na sítích už vidíme, že: ano, můžeme mít německé mzdy, ale jedině tehdy, když kancléřem Německa bude pan premiér Fiala. Potom to tak zdevastuje, to Německo, jak Českou republiku, jejich mzdy klesnou a přiblíží se těm našim. (Poslanec Babiš se směje.) Nechápu vůbec, jak tohle může pan premiér říct. Hlavně když se vrátíme do minulosti, a nám deklaroval, že si nemůžeme žít nad poměry a že musíme šetřit. A tady nám říkal 13. 4. 2022 - "všichni trochu zchudneme, nepodléhejme ale panice," říká pan premiér.

No, takže já tomu nerozumím, každou chvilku něco. Tahle vláda nemá žádný program, vlastně ty sliby před volbami nebyly transformovány, byly do programu prohlášení vlády, potom tím, že zjistili, že nic nechtějí plnit, tak to bylo přepracováno. A ještě ani jednou za tři roky vlastně vláda neukázala veřejnosti, jak plní programové prohlášení vlády.

Takže Úřad vlády je typickým příkladem toho, jak to funguje, respektive nefunguje, jak je to v rozporu s těmi sliby, které jsme tady slyšeli. Takže pane premiére, prosím vás, vy skutečně nepotřebujete (potřebujete?) tolik utrácet? Já myslím, že byste měl něco s tím udělat, a je tam velký prostor, a proto já si myslím, že těch 400 milionů, které navrhuji jako pozměňovací návrh, si zaslouží ten sport, protože ten sport, když jste byl ministr školství v roce 2013, tak jste dával, pane premiére, 3,5 miliardy do sportu. My jsme to potom vytáhli až na 11,5 miliardy v roce 2021, teď bylo navrhováno 6,9. Myslím, že je tam navýšení o miliardu. Je to stále málo a sport si určitě zaslouží minimálně 10 miliard na provoz a 10 miliard na investice, protože je to samozřejmě i o zdraví našich dětí.

Takže já jsem se taky přihlásil k tomu pozměňovacímu, respektive podepsal pozměňovací návrh na navýšení peněz do sportu.

Ale znovu opakuji, Úřad vlády je typický obrázek toho, jak tahle vláda nic nesplnila a jak se projevuje jen svou arogancí, konzumací a na lidi kašle.

Takže to je ten návrh a je to skutečně smutné, že pan premiér nevnímá, co se děje v tom baráku, kde teda občas sedí. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí paní předsedkyně Schillerová, s přednostním právem následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu jsme se rozloučili ostudným rozhodnutím poslanců vládní koalice spokojit se s příjmy, výdaji a deficitem, které nemají oporu v realitě. Schvalovat nerealistické rozpočty, zvlášť v posledním roce vládnutí, je evidentně lákavější, než jsem si myslela já a než si myslela Národní rozpočtová rada, která na některé nesrovnalosti oficiálně upozornila.

Kladla jsem si otázku, jak je možné, že vzali poslanci vládní koalice všechna varování na lehkou váhu a spokojili se s chatrnou výmluvou Zbyňka Stanjury, že 40 miliard korun je vlastně pár zakutálených drobných. No, ruku na srdce, vážení kolegové, kdo z vás se opravdu kriticky zamyslel, jaké to může mít pro Českou republiku důsledky?

Někteří z vás možná viděli na Oscara nominovaný dokumentární film o společnosti Enron z roku 2005. Nejchytřejší kluci v místnosti. Film, který se vrací k vzestupu a pádu amerického gigantu Enron, tedy na počátku milénia jedné z největších globálních firem a zároveň jednoho z největších korporátních skandálů v historii vůbec.

Musím říct, že čím víc jsem se do návrhu rozpočtu ponořila, tím víc mě z jeho podobnosti s tímto filmem mrazilo. Připomenu, že tehdejší šéfové Enronu vyvinuli sofistikovaný systém složitých účetních metod, kdy například zakládali fiktivní dceřiné společnosti, do kterých přesouvali firemní ztráty, aby hlavní finanční výkazy vypadaly pozitivně.

Nepřipomíná vám to něco? Loňská přepůjčka SFDI? Management Enronu nastavil doslova toxickou firemní kulturu, kdy byli zaměstnanci odměňováni za okamžité účetní zisky zcela bez ohledu na dlouhodobé důsledky. A když to všechno prasklo, byla z toho jedna z největších firemních ostud v dějinách Spojených států. Akcie společnosti se zřítily a mnoho lidí přišlo o své úspory.

Návrh státního rozpočtu na rok 2025 je pro mě takovým malým českým Enronem. Odměnou za účetní triky je možnost členů vlády ohánět se opticky lepším deficitem. Toxickou rozpočtovou kulturou je chronické nafukování příjmů a podhodnocování výdajů bez ohledu na to, k čemu to příští rok může vést. A s tím číslem, které si vláda namalovala jako deficit, je to stejné jako s těmi fiktivními zisky Enronů. Jsou lepší jen naoko a na chvilku, než to praskne.

To číslo je 241 miliard korun. Kdybychom ho očistili jen o triky, které našel a pojmenoval úřad Národní rozpočtové rady, hned bychom měli deficit nejméně o 40 miliard korun vyšší, a to by znamenalo mimořádně pikantní věc. Deficit v roce 2025 by byl totiž úplně stejný jako deficit v roce 2024, tedy okolo 282 miliard korun. Konsolidace nula. Ano, bez nesrovnalostí by se deficit nesnížil ani o korunu. To mimochodem neříkám já. To jako první konstatoval v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

No, uznejte, mít jako svou hlavní prioritu snižování schodku a nesnížit ho přitom ani o kousek, to vyžaduje pořádnou míru ignorance, neschopnosti nebo smůly. A vzhledem k tomu, že žádná smůla v podobě covidu, energetické nebo hospodářské krize se na naši zemi v příštím roce podle informací zohledněných v rozpočtu nechystá, zůstává bohužel jako relevantní zdůvodnění jen ta ignorance nebo neschopnost.

Morální hazard pro pány Stanjuru a Fialu je o to lákavější, že z výsledné bilance rozpočtu se s nejvyšší pravděpodobností oni už zpovídat nebudou. Jinými slovy, cokoliv přesáhne číslo 241, budou moci hodit na své následovníky, kteří, ať už to bude kdokoliv, v listopadu nebo prosinci příštího roku převezmou Ministerstvo financí a rozpočtový rok budou nuceni s tímto rozpočtem dořídit až do 31. prosince.

Nepodařilo se vám udržet naplánovaný schodek, námi naplánovaný schodek? Chyba. My bychom to samozřejmě dokázali, chystají se nepochybně vymlouvat pánové Stanjura s Fialou.

A právě proto tady dnes musí jasně zaznít, co všechno jim v rozpočtu objektivně nevychází a o kolik desítek miliard korun je hospodářská realita České republiky navrženému rozpočtu vzdálena.

Tak pojďme na to. Příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnoceny o 10 miliard korun. Shodli se na tom experti výboru pro rozpočtové prognózy i Národní rozpočtová rada. Očekávané odvody z firem, kde má stát majetkovou účast, jsou nadhodnoceny o 5 miliard korun. I tady experti nepochybně velmi dobře vědí, co říkají. Příjem z polostátních firem v příštím roce je totiž dán tím, jak tyto společnosti hospodařily letos, a Ministerstvo financí si predikovaný nárůst žádnou objektivní skutečností obhájit nedokázalo. Dokonce si troufnu říct, hyper nárůst.

 

Výdaje na obnovitelné zdroje energie jsou v rozporu s platnou legislativou. Podle samotných zdrojů z vlády hovoříme o částce převyšující 20 miliard korun. Pokud tento problém v rozpočtu přetrvá, můžeme očekávat velký průšvih nejen pro obnovitelné zdroje, ale pro celou Českou republiku a její mezinárodní reputaci, třeba kvůli soudům a arbitrážím nebo omezeným zahraničním investicím.

V rozpočtu chybí jednotky miliard pro školníky, kuchařky a uklízečky, respektive nepedagogické pracovníky ve školství. Rozpočet Ministerstva školství totiž počítá s výdaji na zajištění těchto pozic jen do konce školního roku, tedy do 31. srpna. Existuje sice věcný záměr převodu financování nepedagogů na obce a kraje při současné změně rozpočtového určení daní, tato legislativní úprava ale nebyla schválena, a proto ani tady není jasné, z čeho se budou platy od září vyplácet.

Opět chybí peníze na důchody, a to v rozsahu 5 až 7 miliard korun. Ministerstvo financí zkrátka nepočítá s dostatkem prostředků na zákonnou valorizaci a zcela svévolně si tak chce zřejmě zopakovat ostudnou situaci z loňského roku, kdy kvůli hezčímu číslu pozapomnělo na peníze na mimořádnou valorizaci, takže se ve Sněmovně musely na poslední chvíli ve stavu legislativní nouze měnit zákony. Jak to dopadlo, jaký to mělo vývoj si všichni pamatujeme.

Přestože od publikace všech těchto pěti zásadních nedostatků uplynuly téměř dva měsíce, Fialova vláda pro jejich eliminaci neudělala fakticky vůbec nic.

Co je však ještě horší zprávou, varováním Národní rozpočtové rady výčet nesrovnalostí ani zdaleka nekončí. Podíváme-li se do připomínek jednotlivých rezortů, najdeme celou řadu dalších nášlapných min. Cituji Ministerstvo pro místní rozvoj: Předložená podoba rozpočtu znamená, že budeme muset rezignovat na podporu stabilizace a rozvoje ohrožených území, bezbariérových přístupů a výstavbu výtahů, budování infrastruktury v cestovním ruchu a podobně. Návrh dále nezohledňuje ani další významné potřeby rezortu v celkové výši cirka 8,8 miliardy korun, kdy se jedná především o prostředky na realizaci politiky regionálního rozvoje. V čerpání prostředků Evropské unie chybí ministerstvu minimálně 860 milionů korun ze státního rozpočtu, které jsou potřeba na spolufinancování. Konec citace z připomínek MMR.

Pro úplnost ještě dodám, že podle rezortu může kvůli tomuto šlendriánu přijít Česká republika úplně zbytečně o evropské zdroje v celkové výši 7 miliard korun. A k tomu všemu ještě chybí více než miliarda na pomoc základním školám v běžících programech, na které už čerpají finanční prostředky.

Další čertík na nás vyskočí z kapitoly MPO. Ta podle vlastních slov nedostala peníze na zahájení výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Cituji připomínky MPO: Výdajové limity kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2025 v předloženém návrhu nezahrnují prostředky na návratnou finanční výpomoc pro výstavbu nového jaderného zdroje. Čerpání této výpomoci je přitom plánováno od dubna 2025, zahájení výstavby projektu nového jaderného zdroje vyžaduje prostředky ve výši 13,5 miliardy korun. Konec citace MPO.

To se nám to hezky sbírá. Nejenže rozpočet nepokrývá mandatorní výdaje, ale nemyslí ani na důležité investice, kofinancování a způsobuje tak skryté a strukturální deficity, které nenápadně přehazuje na budoucí vlády.

O co více kreativity předvedl Zbyněk Stanjura v oblasti rozpočtových triků, o to méně se činil v oblastech, které přitom vláda deklaruje jako své priority. A tak, přestože se kabinet zaklíná investicemi, úsporami, sociálním smírem a vzdělanostní ekonomikou, rozpočet je ve skutečnosti rekordně neúsporný, asociální a stagnační.

Připomenu, co by rozhodně nikomu nemělo utéci. Provozní náklady státu explozivně rostou. Oproti roku 2021 je to o neuvěřitelných 50 miliard korun v jediném roce. Zatímco ministerstva klíčová pro budoucí růst naší země, jako je průmysl a obchod nebo místní rozvoj, se musí potýkat s bolestivými škrty. například na Úřadu vlády je v plánu zvýšit rozpočet skoro o třetinu. Jen v případě dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a odměn poradců na Úřadu vlády má dojít k nárůstu na rekordních 67 milionů korun, což je o neuvěřitelných 21 milionů více než v roce 2021.

Kapitola úřadu vlády je vůbec zajímavá. Nakonec společně s Andrejem Babišem jsme načetli pozměňovací návrh, který její výdaje vrací zpátky na zem. Kde jinde by se přece mělo šetřit, než v samotném nejbližším okolí premiéra.

Rozpočet podřezává větev pod budoucností země. Ve srovnání s covidovými lety 2020 i 2021 se objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu, snižuje. Zatímco v roce  2020 investovala vláda Andreje Babiše 2,7 procenta HDP a v roce 2021 pak 2,4 procenta HDP, v příštím roce to bude sotva 2,3 procenta HDP. Také samotné výdaje na dopravní infrastrukturu jsou v poměru k HDP nižší, než byly v roce 2020, kdy byla naše ekonomika navíc sevřena covidovými uzávěrami. A podobně, se rozcházejí i deklarované priority v dalších oblastech, jako je sociální smír nebo vzdělanostní ekonomika. Méně peněz na vědu a výzkum. Přestože máme pro tuto oblast speciálního ministra, jde na vědu a výzkum paradoxně méně procent výdajů rozpočtu, než v roce 2020, místo 2,5 procenta výdajů jen sotva 2,2 procenta výdajů rozpočtu. Třikrát rychlejší tempo zadlužování než za ministrů financí hnutí ANO. Je to tak. Deficit 241 miliard korun jednoduchou matematikou znamená, že ODS, která přišla k deficitu 376,6 miliardy korun, ve výsledku snižovala schodky ročním tempem nižším než 30 miliard korun, to je 0,37 procenta HDP ročně. Připomenu, že když v roce 2021 hnutí ANO avizovalo snižování o 0,5 procenta ročně, bylo to ze strany ODS vysmíváno jako neambiciózní. Všichni si přitom pamatujeme, jak zástupci ODS v čele s panem Fialou slibovali každoroční pokles deficitu - tu o 100 miliard korun, tu o 70 miliard korun, podle toho, jak se zrovna vyspali. Místo toho už nyní můžeme říct, že tato vláda nás za čtyři roky zadluží o 1 190 miliard korun, tedy obtížně uvěřitelných 297 miliard korun ročně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočet na rok 2025 není jen souhrnem čísel, je odrazem toho, jak vláda vnímá svou odpovědnost vůči této zemi a jejím občanům a je zjevné, že tato odpovědnost je ve vážném ohrožení.

Váš postoj k navrženému rozpočtu zásadně ovlivní budoucnost naší země. Každý poslanec, který zvedne ruku pro tento návrh, ponese spoluodpovědnost za všechny problémy, které z tohoto rozpočtu vyplynou. Budou to jejich hlasy, které budou s tímto rozpočtem, který nepočítá s dostatečným financováním důchodů, podhodnocuje výdaje na školství, hazarduje s investicemi a předstírá konsolidaci, která se ve skutečnosti nekoná, navždy spojeny.

Máme možnost toto selhání alespoň částečně napravit. Pokud to neuděláme, zůstane tento mizerný rozpočet nejen Enronem českých veřejných financí, ale také skvrnou na pověsti této Sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

Děkuji vám za pozornost a nyní ještě dovolte, abych tady představila společný pozměňovací návrh poslanců Andreje Babiše a Aleny Schillerové, který, je to k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, je vložen do systému pod číslem 5596.

V kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje dotace do oblasti sportu, v tom rozvoj a podpora sportu o částku 400 milionů korun.

V kapitole 304 Úřad vlády České republiky se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády České republiky, v tom výdaje vlastního Úřadu vlády České republiky o částku 400 milionů korun.

Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh. Dovolte, abych tento návrh stručně odůvodnila. Navrhujeme snížit enormně rostoucí výdaje Úřadu vlády, a to v položce výdaje vlastního Úřadu vlády České republiky, které zahrnují nejen nepřiměřený nárůst provozních a platových nákladů úřadu, ale také výdaje na uměle vytvořené pozice a organizační struktury bez přímého přínosu pro efektivní fungování této instituce. Konkrétně se jedná o náklady spojené s navyšováním počtu systemizovaných míst na Úřadu vlády, které vzrostly ze 484 v roce 2021 na 551 v roce 2024, což odpovídá nárůstu mzdových nákladů o 73 milionů korun.

Další zbytečné výdaje zahrnují rozšíření pronájmu kancelářských prostor v ulicích Rytířská a Těšnov, tam byli přesunuti převážně běžní zaměstnanci Úřadu vlády, aby jejich uvolněné prostory ve Strakově akademii mohli využívat ministři bez portfeje, jejich náměstci a další členové uměle vytvořených organizačních struktur. Tyto výdaje zahrnují i náklady na autoprovoz, kdy ministři, jejich náměstci, využívají neadekvátně vysoký počet služebních vozidel.

Úřad vlády rovněž navyšoval prostředky na zahraniční služební cesty, IT vybavení a pohoštění při různých akcích, jejichž přínos občanům je zanedbatelný až nulový. Byly také zvýšeny limity pro pohoštění a rozšířen okruh osob, které na ně mají nárok. Tyto výdaje zjevně nevytvářejí přímý užitek pro občany a jsou ukázkou neefektivního hospodaření s veřejnými prostředky.

Kromě toho došlo k výraznému nárůstu nákladů na externí konzultační a poradenské služby. Vzhledem k tomu, že vláda plánuje rozpočtové škrty v jiných oblastech a současně zvyšuje daňové zatížení občanů a firem, považujeme pokračující nárůst výdajů Úřadu vlády za neospravedlnitelný.

Navrhované přesunutí těchto prostředků ve výši 400 milionů korun na podporu sportu představuje efektivnější využití veřejných financí, přičemž přímým beneficientem budou občané, zejména mládež a sportovní organizace. Tento krok představuje odpovědnou snahu o efektivní hospodaření se státními prostředky a zaměření podpory na oblasti s vysokým společenským dopadem. Ještě jednou opakuji, že tento pozměňovací návrh je vložen do systému pod číslem 5596. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Janda a následuje pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já nebudu reagovat na paní předsedkyni Schillerovou, ale budu, vaším prostřednictvím, reagovat na pana poslance Babiše s tím, že nám tady řekl, že v roce 2021 šlo do sportu 11,2 miliardy. Ano, já s tím souhlasím, je to krásné číslo, 11,2 miliardy, ale pane Babiši, prostřednictvím, paní předsedkyně, kolik z toho, z těch 11,2 miliardy, agentura byla schopna zprocesovat? 4 nebo 5 miliard.

Pak dále. Když ta agentura tak fungovala, tak si řekněme jednu věc. Četl jste závěrečnou zprávu NKÚ za roky 2019 až 2022, kde se píše, že NSA nepostupovala transparentně a v souladu s právními předpisy. To číslo 11,2 miliardy je pěkné, ale opravdu šlo 11,2 miliardy ke sportovcům? Řeknu vám, nešlo, bohužel nešlo.

Dneska agentura hospodaří 6,9, na příští rok bude mít 7,9, ale všechny peníze budou zprocesovány, takže ke sportovcům půjde 7,2 miliardy, a ne z 11,2 miliardy pouze 5.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Brázdil, pak, pokud se hlásíte s faktickou z místa, tak pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, paní předsedkyně Schillerová se ptala, s jakou vážností předkládá tato vláda tento prý nejdůležitější zákon roku v každém roce?

A já si tu otázku taky kladu a pamatuji si, když tady paní předsedkyně, tehdy ministryně musela sedět a když chtěla na záchod, tak se to přerušovalo a tak dále. No, představte si, že my tady máme zákon, ten zákon se jmenuje o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jmenuje se ten zákon 90 z roku 1995, a tam je řečeno, že právě v § 101, že ten zákon o rozpočtu vláda předloží, návrh zákona o státním rozpočtu vláda předloží a ve druhém čtení je napsáno taky, že v druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Kdo to předkládá? Vláda, navrhovatel.

No, já vím, bude polemika, jestli to může jenom pan ministr, nebo jestli tady musí být všichni. Ten zákon ale říká opravdu v tom § 101, že tedy jsou to všichni. A mimo jiné, ještě tu máme § 55, ve kterém taky se píše, že usnese-li se na tom Sněmovna, tedy my - kolegové, mimochodem, oni se zodpovídají nám, ne my jim - usneseme-li se na tom, tak vlastně v tomto momentě můžeme, je povinen ten člen vlády se osobně na schůzi dostavit.

Ptám se vás, když na mě pohlédnete. Chceme, aby oni tady byli, nebo ne, nebo aby byli někde jinde, řešili něco úplně jiného? A byl tu jeden chudák, který to dostal jako ministr financí. (Ministr Stanjura reaguje z vládní lavice.)

Není chudák, říká na mě pan ministr. Tak pardon, tak pan ministr. Chceme to, aby tady byli? (Předsedající: Čas.) Chceme to stejně?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Čas vám vypršel. Tak nyní s faktickou poznámkou pan předseda Babiš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Velice stručně k panu poslanci ohledně sportu, prosím vás, vy si nepamatujete, jak ODS rozdělovala peníze v baru Intercontinentalu? Ten náměstek se jmenoval Martin, ČSSD rozdělovala v bytě peníze, jo, právě NKÚ. Bývalého poslance za ČSSD neberu úplně vážně. A já jsem vůbec nepochopil, co jste řekl. Ano, rozpočet za nás byl 11,5. To, že jste paralyzovali tu agenturu, že jste si tam zase dali kámoše a Šebek tam dohazuje kšefty do Pardubic, a Hamzovi jste dali 400 milionů - my jsme to dělali transparentně, takže já nevím, o čem mluvíte, 11,5, že jste to nevyčerpali, to je váš problém. Podstata je, že jste navrhovali 6,9, teďka milostivě dáváte 7,9 a neděláte to znovu transparentně, zase to děláte pro kámoše.

Takže můžeme se tady o tom bavit. Já jsem dost starý a mám dobrou paměť, uvidíme, kdo má lepší informace.

Ale my jsme udělali agenturu pro sportovce, tak to chtěli, a samozřejmě do příštích voleb půjdeme s ministerstvem pro sport. A faktem je, váš premiér Fiala dal 3,5 a my jsme dali 11,5. A že jste nečerpali? No, to je váš problém.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Oslovujeme se prostřednictvím.

Nyní pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Janda.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Opravdu faktická. Pan poslanec Janda mluvil o roce 2021, a když mluvíme o naší vzájemné paměti, tak si vzpomeňme, kdo vládl v roce 2021.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Babiš chce reagovat faktickou z místa. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane ministře, 17. prosince 2021, 12.30 jsem vás čekal na Úřadu vlády a byl rozpočet 11,5, a vy jste všechno zabili, i DPH na elektřinu jste navýšili, proto jsme měli tu inflaci, a zkrátka jste nečerpali ty peníze na sport. Tak já nevím, o čem se bavíme, ne? 11,5 - tak jste to měli vyčerpat, ale vy jste nejdřív tam dosadili kámoše, a než trefili aspoň na toaletu a na tu agenturu, tak nečerpali. To je všechno.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy chce reagovat pan ministr Stanjura s faktickou, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Připomenu, že se jedná o rok 2021 a v logice vystoupení pana poslance Babiše v rozpočtu bylo 11,5 miliardy, vyčerpáno bylo necelých 5 a my jsme těch 6,5 měli vyčerpat od 18. prosince do 31. prosince. Nebavíme se o rozpočtu roku 2022, pane předsedo, prostřednictvím paní předsedkyně, bavíme se o roku 2021. Myslím, že je dobré se vždycky podívat i na státní závěrečný účet, jak se které kapitole dařilo například tyto prostředky čerpat. Takže v roce 2022 to je jiná debata, tam byla jiná částka, tam se to vyčerpalo, bavíme se o roce 2021.

Jestli fakt chcete říct, že vy jste vyčerpali od 1. ledna do 17. prosince necelých 50 procent a my jsme selhali za těch posledních čtrnáct dní včetně vánočních svátků, kdy jsme těch 55 procent nevyčerpali, dobře, ale každý z nás si odpoví, zda to je realistické, nebo úplně mimo realitu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nejdříve je přihlášen pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Haas a pan poslanec Babiš. Nyní tedy vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Já si dovolím mít také reakci na pana poslance Babiše, vaším prostřednictvím. No, pokud chceme tady něco říkat, tak to říkejme přesně. Vy říkáte, že ta inflace byla kvůli tomu, že se na chvilku zmrazilo DPH. Já teď pominu to, že to nebylo zákonné rozhodnutí a že kvůli tomu, že se vrátilo DPH, tak jsme měli inflaci. No, to přece není pravda. Vždycky, když něco na chvilku uděláte, tak si ten problém jenom odsunete dál. Pokud se bavíme o inflaci, tak už v době voleb do Poslanecké sněmovny a v době, kdy končila vaše vláda, tak už inflace rostla a byla v České republice přes 6 procent. Takže prosím, mluvme přesně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Haas s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Babiš. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Už i invalidé nastupují... (Konstatuje, když přichází k mikrofonu o berlích.) Děkuju mnohokrát, vážená paní předsedající. Na pana kolegu Babiše, prostřednictvím paní předsedající. Pane kolego, rozpor mezi tím, že namalovat krásnou číslovku ve státním rozpočtu a pak nezajistit jako premiér, pod kterého sport spadal, její čerpání, tak tím jste opravdu za rok 2021 ukázal jenom na sebe. Myslím, že na ta tvrdá fakta a ty číslovky nebo na okamžik, kdy nastupovala tato koaliční vláda v průběhu roku 2021 těsně před Vánoci, tak si myslím, že na to poukázali kolegové.

Za druhé, prosím vás, vámi nominovaný předseda pan Neusser byl předsedou Národní sportovní agentury do konce listopadu roku 2022. Jinými slovy, neproběhla žádná privatizace Národní sportovní agentury, neproběhla žádná noc dlouhých nožů nebo něco takového. Říkám to takhle tady úplně naplacato. Naopak vámi vybranému nominantovi dala tato vláda rok času na to, aby ukázal, zda je schopen, nebo není schopen Národní sportovní agenturu řídit. Ukázalo se, že nebyl schopen Národní sportovní agenturu efektivně řídit. Byl to váš nominant.

Třetí poznámka, a ta je možná nejsmutnější. To není jenom kontrola české Finanční správy, která odhalila přes čtyřicet zásadních nedostatků, včetně toho, že se třeba výzvy za vašeho vedení NSA hodnotily mimo Národní sportovní agenturu, dotační výzvy, to znamená řízení podle rozpočtových pravidel se hodnotily - to jenom poukazuju na ten nejzásadnější nedostatek. Byla tam mimo jiné také kontrola nebo audit WADA, to znamená mezinárodní dopingové federace. Ten výsledek byl tak tristní, že málem čeští sportovci - kdo řeknu ve vašich řadách ty výsledky auditu WADA znají, to byl opravdu průšvih - a málem díky tomu čeští sportovci přestali vyjíždět na mezinárodní akce, kdyby neproběhla opravdu velmi rychlá a tvrdá náprava po auditu WADA. To je výsledek vašeho řízení, premiérského řízení Národní sportovní agentury.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan předseda Babiš, následuje pan poslanec Kohoutek. Jsme ve faktických poznámkách. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já jsem si myslel, že pan kolega Haas je odborník na Ústavní soud.

Prosím vás, tak ještě jednou fakta. Fiala, ministr školství 2013 - 3,5 miliardy, my 11,5 miliardy návrh rozpočtu. Vy jste to rozkrádali, vy jste to rozdělovali v baru v Intercontinentalu. My si to pamatujeme. Co jste tady udělali v roce 2013 ve sportu, co jste postavili? Kdyby nebylo Hušáka, tak nemáme ani O2 arénu, nic jste nepostavili. My jsme podporovali sportovce. A já se tu nebavím o čerpání, já se tu bavím o rozpočtu. Proč jste navrhovali 6,9?

A pan kolega Munzar. Prosím vás, já nevím, jaké vy máte vzdělání, co to vykládáte? (Předsedající: Prostřednictvím.) My jsme snížili - prostřednictvím - DPH 21 na 0, listopad, prosinec 2021. Vy jste to nechali vystřelit, v únoru 2022 jsem vám tady říkal, že máte zastropovat, máte zastropovat na 1 500 korun elektřinu za megawatt, ale vy jste nechali vydělat vašim kámošům stovky miliard. Ano, ti ovládají tuhle zemi, výrobci elektřiny, ale ne ČEZ - ne ČEZ. A prosím vás, inflace v prosinci 2021 byla 5,4. Tak se dovzdělejte a nepoučujte mě tady o inflaci. Vy jste ji způsobili, vy jste všem vzali peníze, a proto to vypadá, jak to vypadá u nás.

A o sportu: proč tam máte kámoše Šebka? Proč to dohaduje do Pardubic? Zase jenom dáváte peníze vašim kámošům! Tak to máte historicky. Jen tunel. (Potlesk z řad ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Poprosím, abychom dodržovali oslovování prostřednictvím předsedající.

Nyní vystoupí pan poslanec Kohoutek s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Já bych se chtěl zeptat mých ctěných kolegů z ODS i ostatních zástupců vlády, když tady můj ctěný kolega Munzar řekl, že když něco odložíte, že si ten problém jenom posunete dál, já se vás chci všech tady zeptat, i případně pana ministra financí, jak se tváříte na pozměňovací návrh vašeho ctěného kolegy Pavla Blažka, ministra spravedlnosti, který sebere z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti 719 milionů na platy soudců, státních zástupců, udělá dobro, že se to dá zaměstnancům soudu a administrativě, to je samozřejmě v pořádku, ale když všichni, co tu jsme, víme, že to je jenom odsunutí problémů pro následujícího ministra spravedlnosti nebo ministra financí, protože všichni si tady musíme být jisti a vědomi toho, že ten Ústavní soud rozhodne zase tak, jak rozhodl letos v květnu, a stejně se ty peníze těm soudcům a státním zástupcům budou muset doplatit?

Včera jsme to tady řešili, měli jste na to čas od května, nechali jste to na poslední chvíli, teď to budete svádět na nás, že jsme nepodpořili zkrácení lhůt a projednání v devadesátce. Ale vždyť to je to samé, o čem se tady bavíme - 719 milionů, které už teď všichni víme, že se budou muset najít a bude je prostě muset příští ministr spravedlnosti doplatit a příští ministr financí najít. Tak jaká je transparentnost z vaší strany? Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Brázdil, následuje pan poslanec Feranec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Paní Markéto Pekarová Adamová, prostřednictvím vás, prosím vás, vy jste vyzvala, abychom dodržovali jednací řád. Já vás chci poprosit o to samé. Mohla byste dikci toho zákona 90 teď nějak zařídit tak, aby to tak bylo, jak to má být? Moc vás o to prosím. Bylo to i historicky předtím. Já zatím nedávám návrh na postup, špatný postup vaší osoby v tom předsedání. Prosím, zkuste něco pro to udělat zatím. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vládu tu zde zastupuje pan ministr, takže je všechno v souladu s jednacím řádem.

Pan poslanec Feranec, následuje pan poslanec Janda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, taky se zapojím k debatě o NSA a konkrétně na to, co říkal kolega Janda, kdy říkal, že v roce 2021 z 11,5 miliardy se dostalo ke sportovcům jenom 4,5 miliardy. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, a kde skončil ten zbytek? Jak to funguje? Nespotřebované výdaje, ty se stanou příjmem jako kdyby roku 2022, a ta sportovní agentura vlastně z toho žila ještě léta, takže jenom neříkejte, že se někde ztratily, to vyvolává, že si je někdo vzal. Jenom jestli znáte ten rozpočtový proces? A rok 2021, předpokládám, že to byly investiční dotace, víme dobře prostě, jakým způsobem se opožďovaly projekty, nestavělo se a tak dále, neprojektovalo se. Předpokládám, že je to o covidu. Tak já jenom uvádím na pravou míru, jestli skončily, nebo neskončily. Skončily. A jestli skončily v roce 2022, nebo se prodloužil, nahrazoval ten nedostatek příjmů, tak to je věc jiná. Takže ale skončily u sportovců. Tak neříkejte, že ne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní bude s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Janda a následuje pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěl reagovat na pana kolegu Ferance, ale teďka na něho zareaguju. Já jsem neřekl, že ty peníze se ztratily. Já jsem řekl, že ty peníze tam byly, ale nedostaly ke sportovcům. A pak následně se, ano, dostaly. Za nás už se dostaly, bylo 6,9 - 6,9 se dostalo. Teďka bude 7,9 - 7,9 se dostane. Ale dobře, to neřešme.

Já jsem jenom tady přišel poděkovat, vašim prostřednictvím, panu Babišovi. Pane Babiši, já vám velice děkuji, jak se nestavělo, a za vás se stavělo. Děkuji vám za sportovní halu Martiny Sáblíkové, za skokanské můstky v Harrachově a další věci, které jste tady postavil. Moc vám za to děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vystřídali jsme se v řízení Sněmovny.

V tuto chvíli se nacházíme ve faktických poznámkách v obecné rozpravě a v tuto chvíli přichází k pultíku Jiří Mašek a já vám zapínám vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl navázat na předřečníky a konkrétně na kolegu Kohoutka, který tady mluvil o Ministerstvu spravedlnosti a výhledech do budoucna. Já bych chtěl na příkladu kapitoly 314 Ministerstvo vnitra říci panu ministru Stanjurovi: 21. neboli zítra má být děkovačka odborářů před budovou Ministerstva vnitra. Říkám to tedy ironicky. A je to proto, že nejsou spokojeni s platovými podmínkami u policie. V současnosti projednáváme krizi v policii a budeme ji projednávat i na výboru pro bezpečnost příští týden. Je to velice závažná problematika. Pan ministr, který slíbil 10% navýšení od října v té slavné Karviné na jeho vystoupení, tak to nedodržel, a aby se z toho vyvlékl, tak zřejmě po dohodě s vámi, pane ministře financí, se rozhodl, že ty odboráře uchlácholí tím, že jim dá třikrát 5 procent ve třech letech po sobě následujících. Tady je přesné to české přísloví: slibem nezarmoutíš.

Pane ministře, já se zeptám, na jakém podkladě může ministr vnitra slíbit něco, co bude za rok, za dva roky, když tu situaci nezvládáme nyní, když jsme v takovém propadu, v jakém jsme? Kde na to vytvoříte prostředky? A jestli o tom vůbec víte, že to pan ministr slibuje? Protože on to takhle deklaruje a tím chlácholí ty policisty. Ale ten slib je nereálný. A hlavně vy ho přenášíte na příští vládu, ve které vy nemusíte být. A pokud v ní budete, tak určitě víte, kde si ty prostředky získáte a jakým způsobem tedy tento slib naplníte v letech 2026 a 2027.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli je přihlášen s faktickou pan předseda Andrej Babiš, po něm pan ministr Zbyněk Stanjura.

Tak prosím, pane poslanče, máte vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Mě baví ta hala Sáblíkové, to vždycky opakují. Tak se zeptejte pana trenéra Nováka, jak jsem s ním byl v Brně a jak jsem mu ukázal to místo, kde ta hala může být, a co nám na to řekl? No, že je to blbá nadmořská výška. A víte, proč není v Novém Městě na Moravě? Protože váš kámoš Hamza, kterému jste teďka dali 400 mega, to nechtěl. Tak neopakujte blbosti. Já jsem se aspoň snažil. Já jsem byl v tom Frenštátě, já jsem byl v Harrachově. A co vy jste udělali za 23 let? Postavili jste velký prd! Kdyby nebylo Hušáka, tak nejsme ani mistři světa v hokeji. A nedali jste ani peníze. Tak o čem se tady vlastně bavíme stále dokola? Klidně se můžeme bavit dál.

Znovu opakuji: 23 let jste nedali nic, končili jste 3,5 miliardy. My jsme vám tam nechali tak 11,5. Ano, ty peníze tam zůstaly a vy jste je mohli čerpat, nespotřebované výdaje. Tak vám to tady vlastně řekli. A jenom děláte zase... Kdo řídí tu agenturu? No, vždyť to je nějaký poradce z Brna od pana premiéra, a ten Šebek je z Pardubic, tak tam nasměřoval nějakých 33 mega. Vždyť to děláte stejně, celou vaši existenci, jen pro kámoše. My jsme to dělali objektivně a dělali jsme to pro sportovce. Zeptejte se sportovců, co si o vás myslí, o té vaší vládě teď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak já nevím, jestli pan předseda Babiš si myslí, že 3 mega jsou 3 miliony, tak jestli do krajského města šly 3 miliony z 21 miliard za tři roky, no tak to je opravdu velká malá domů.

Ale já jsem chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Maška. Až budeme mít třetí čtení, tak následujícím materiálem budou střednědobé výhledy na 2026 a 2027 a tam těch 5 procent navýšení objemu platů je obsaženo. Samozřejmě je pravda, že každý státní rozpočet nemusí kopírovat střednědobý výhled. Ale není to pouze planý slib. Je to v tom materiálu střednědobý výhled 2026 a 2027. Takže o tomhletom vím, a proto jsme to do toho návrhu střednědobých výhledů roku 2026 a 2027 v kapitole Ministerstva vnitra zapracovali - navýšení objemu platů, to je něco jiného než zvýšení každého platu o 5 procent, ale to si rozumíme - je obsaženo v tom materiálu.

Ale platí, že příští rozpočet bude schovat příští Sněmovna. To tak je. A Sněmovna může a nemusí dodržet to, co je ve střednědobém výhledu. Ale naše vláda navrhla to zvýšení objemu v letech 2026 a 2027, protože střednědobý výhled se dělá zrovna na ty příští dva roky. O roce 2028 nemá cenu mluvit, to se bude řešit za rok. Tak takhle jenom, že to je černé na bílém v tom materiálu. Nevím z hlavy ten sněmovní tisk. Bude to první materiál poté, co budeme projednávat státní rozpočet ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: My pokračujeme faktickým poznámkami. Jakub Janda je na řadě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Já už dneska vážně naposledy - opět tady k panu Babišovi, vaším prostřednictvím. Pane Babiši, jestli o tom, kde bude stát hala, rozhoduje nějaký trenér Novák, anebo jak říkáte, náš kámoš Hamza, že někde stát hala nebude, tak jste byl velice slabý premiér, že jste si nedokázal obhájit svoje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Vojtěch Munzar je další přihlášen s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Mašek. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Chci reagovat na pana předsedu Babiše, vaším prostřednictvím. Nechám stranu otázku na vzdělání, protože takhle se slušný člověk neptá, ale když jste mě tady poučoval, kdo se má dovzdělat, tak podle údajů ČNB za říjen 2021 byla meziroční inflace 5,8 a za listopad 2021 meziroční inflace 6 %, takže jsem měl pravdu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taky děkuji za dodržení času a nyní v tuto chvíli s faktickou poznámkou pan předseda Andrej Babiš. Promiňte, pan Mašek je ještě před vámi.

Pane Mašku, pojďte, prosím, omlouvám se. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuju. Omlouvám se panu předsedovi, doufám, že jsem nepředběhl. Ale k panu ministru Stanjurovi. Já to vysvětlení vím. Já vím, že to máte v plánu, ve střednědobém výhledu na ta další léta, těch slíbených 5 procent. Já jsem se vás ptal, z čeho je chcete vzít, jak to máte naplánované? Protože vy si teď řešíte momentální problém. Vy jste zvýšili rozpočet na příští rok rezortu Ministerstva vnitra o více než 10 procent, ale kupodivu u platů je to jenom o 5 procent. Takže kde je těch 5 procent navíc? A na to se ptají ti odboráři, kterým bylo tedy slíbeno těch 5 procent. A vy si vylepšujete ten rozpočet na rok 2025, protože si těch 10 procent prostě nemůžete dovolit. A znovu říkám, slibem nezarmoutíš. A slibovat prostě dvakrát 5 procent v dalších letech s tím, že příští vláda to může změnit, to je vrchol alibismu! Já tomu velice dobře rozumím. A doufám, že tomu rozumí hlavně policisté a zítra vám za to řešení poděkují. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pan předseda Andrej Babiš je v tuto chvíli faktickou poznámkou a já vám začínám měřit vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: Mě baví uvažování pana poslance ohledně té haly Sáblíkové. Ano, trenér Novák rozhodoval, protože podle vás jsme měli postavit halu v Brně a Novák by jí řekl, tam Sáblíková nebude. To je ta vaše logika, prosím vás, jste směšný, o čem tady mluvíte. Já znovu mluvím o tom, že vy jste na sport kašlali, dělali jste tam jenom pro kámoše, a to je všechno. A Hamzovi jste dali 400 milionů! No, dostal - proč ne ostatní?

A k té inflaci tady pan kolega - no, o tom si můžeme povídat, jak vy to řešíte, tu inflaci. Když je inflace vysoká, tak pan premiér jde na staťák - český staťák, protože to je jeho podřízený - a trošku to poupraví. Potom říká, že Eurostat je blbě akorát, takže to je otázka, o které inflaci mluvíte. My jedeme na Eurostat a já vám říkám, že v prosinci byla 5,4 nebo 5,6, to je jedno. Podstatné je to, že vy jste způsobili nejvyšší inflaci v Evropě a dostali jste se až na 18 procent. Proč? Abyste nahráli kámošům stovky miliard peněz za elektřinu, co my všichni jsme zaplatili. Takže klidně se o tom bavme, co kdo tady co udělal. Pro sport jste neudělali nic za 23 let, nedávali jste ani peníze, nic jste nepostavili. My jsme dali peníze aspoň jsme se snažili a připravovali investiční plány. No, tak o tom to je.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V sérii faktických poznámek pokračujeme. V tuto chvíli Jakub Janda. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuju. Já se omlouvám, ale opravdu , opravdu teď už naposledy, už nebudu reagovat a opět jdu poděkovat panu poslanci Babišovi, vaším prostřednictvím. Pane Babiši, já vám děkuji, že jste to přiznal, že jste vlastně o ničem nerozhodoval, a rozhodoval trenér Novák. Moc vám za to děkuji, a dneska už opravdu končím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, v tuto chvíli bude kontrovat pravděpodobně pan poslanec Andrej Babiš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Já už nevím, jak to mám vysvětlit poslanci. Ano, pan Novák rozhodoval o Sáblíkové. On je její trenér a on rozhodoval o všem a já nevím, to je na tom nepochopitelného. Tak se ho běžte zeptat! A my jsme to chtěli udělat v Novém Městě, tam byla dobrá nadmořská výška, ale váš kámoš Hamza to zakázal, proto jste mu dali 400 milionů, to je všechno. Tak můžeme jí na pivo s Novákem, on vám to vysvětlí. Když tomu nerozumíte, ti trenéři jsou dost důležití pro sportovce. Zkuste se informovat.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Já bych poprosil, abychom nepokřikovali na sebe z pléna sněmovny.

Pan Hubert Lang je další, kdo je s faktickou poznámkou na řadě, a vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych reagoval na kolegu Maška, prostřednictvím vás, pane místopředsedo. On teďko pan Stanjura tady ho nevidím nebo je schovaný, tak co se týče, je to teda slib nebo příslib, jo. Ti policisté prostě už v letošním rozpočtu čekali od září, že dostanou vlastně navýšené mzdové prostředky o 10 procent. Nedočkali se toho. Bylo řečený, že to nebyl slib v té Karviné, že to byl jenom příslib. Teď jsme se dozvěděli vlastně, že tato vláda predikuje ve střednědobém výhledu a berete to jako nějaký majstrštyk, že prostě poprvé se objevuje příslib nebo slib, asi příslib, myslím, že tam zaznívá, že vlastně dvakrát 5 % v příštím a přespříštím roce.

My jsme říkali, jak si dovedeme představit toho policistu, kterému končí refinance hypotéky, a teď půjde někam do banky a řekne: Tady mě máte, já jsem státní zaměstnanec a víte, já budu mít příslib od pana Stanjury, že za pět let nebo za dva roky se mi to zvedne o 5 procent nebo příští rok. To jsem zvědav, co mu ta banka řekne, nějaký jeho příslib nebo slib.

Máme za sebou rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, pak se k tomu ještě dostaneme, protože už jsme tady vlastně počtvrté, tak už má člověk nějakou zkušenost. Tak pan ministr Stanjura třeba říká: Ve dvoubilionovém rozpočtu ředitel nějaké organizace, který nedokáže uspořit třeba 2 procenta nebo 3,5 procenta svého rozpočtu, je vlastně člověk na špatném místě.

Já jsem dneska ráno byl na kapitole Rozpočtové NBÚ, Národní bezpečnostní úřad, pro mně poměrně důležitá organizace. Jsou tam narýsované nějaké příjmy, nějaké výdaje, prostě. Pan ředitel, který je nově tam, je to manažer už 21. století s paní ekonomickou náměstkyní, oba prostě přišli z byznysu, takhle mají vyvalené oči, koukají na státní správu a on říká já prostě objektivně mně chybí 10,5 milionu korun. Prostě teče mi do baráku, nemůžu obnovovat techniku, nejsem schopný digitalizovat v těch podmínkách.

Víte, co mi pan Stanjura řekne? Je to špatný manažer, protože on nedokáže ušetřit 4,5 procenta svého rozpočtu. A takhle tady žijeme s těmi fabulárními rozpočty současné vlády.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já rychle - dobrý podvečer - zareaguji na tu polemiku o slibech a příslibech. Kolega Janda se už vytratil ze sálu, tak mu vzkážu: vy tady tu debatu odvádíte jako k jedné hale sportovní. To je takový hezký marketingový motiv, který jste si asi někde v té koalici nasdíleli.

Ale tak za prvé připomenu, když jsme prezentovali ten velký investiční plán hnutí ANO, vlastně tu potřebu, kterou jsme identifikovali v celé České republice, tak jsme se bavili o investičních potřebách a plánech poprvé historicky na jednom místě sesumarizovaných, možná za nějaký bilion. Takže prosím tady neodvádějte pozornost jedním zrnkem, zrovna jedním malinkým tématem.

A když jsme u těch slibů a příslibů, konkrétní téma, kde si sami nabíháte v téhle debatě, dámy a pánové, a já o tom dneska budu mluvit při prezentaci svého pozměňovacího návrhu, jsou silnice pro kraje, pardon, peníze pro kraje na silnice II. a III. třídy. Tak tady připomenu v roce, my jsme přišli do vlády v roce 2014, ten program jsme vymysleli, historicky poprvé vymysleli, navrhli jeho parametry podle délky silnic, a od roku 2015 každý rok vláda krajům posílala peníze na dvojky a na trojky. Někdy to byly 4 miliardy, někdy 3, podle toho, jak na tom byl rozpočet.

Dobře, k vaší cti patří to, že jednou to bylo dokonce 6 miliard v tomto volebním období, ale ty kraje ty peníze každý rok měly. Nebyl to příslib, byla to realita díky tomu, co nastavilo hnutí ANO. V součtu od toho roku 2015 se bavíme o nějakých 35 miliardách, možná ještě víc.

Letos poprvé v tomto návrhu rozpočtu na příští rok je úplná nula s tím, že jste se odvolali na změnu zákona o RUD, která prostě nebude.

Takhle vypadají vaše sliby versus realita. A za nás říkám, že my to napravíme. To je vše.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli už není nikdo přihlášen s faktickou poznámkou, vracíme se do přednostních práv a na řadě je pan předseda Tomio Okamura.

Než se dostaví, načtu omluvy. Z pracovních důvodů se omlouvá od 16.30 Ivan Bartoš, z pracovních důvodů od 15 hodin pan poslanec Oldřich Černý, Lenka Dražilová, ta bere svou omluvu zpět - ta se omlouvala z pracovních důvodů do 15 hodin, pan Šimon Heller z pracovních důvodů od 15 hodin, Igor Hendrych od 15 do 17.30 z pracovních důvodů, Michael Kohajda z pracovních důvodů po celý jednací den, Vladimíra Lesenská od 15 hodin ze zdravotních důvodů.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, je jasné, že vládní návrh státního rozpočtu nemůže SPD podpořit, ale může se stát zázrak. Poslanci SPD podali 35 pozměňovacích návrhů, ve kterých navrhujeme přesunout peníze od zbytných výdajů na skutečně potřebné záležitosti, a hlavně pro naše občany, nikoliv bůhvíkam do ciziny a na cizince, a třeba se ten zázrak stane a vládní koalice naše návrhy podpoří, v což samozřejmě nedoufám.

Celkem SPD navrhuje transfery, tedy úspory na zbytných výdajích a přerozdělení za necelých 140 miliard korun, které bychom vzali primárně americkým zbrojařům, Bruselu, solárním baronům, ukrajinskému režimu a jako tradičně také zahraničním i domácím organizacím s ideologickým politickým programem, tedy takzvaným neziskovkám, kde vlastně zahraniční anebo domácí, není v podstatě potřeba rozlišovat, protože všechny, i ty domácí, pracují pro zájmy cizích mocností, a vy tak fakticky financujete našimi penězi protinárodní zájmy.

Mám za to, že pokud někdo pracuje pro cizí mocnost a prosazuje cizí zájmy, pak by ho také měli platit ze zahraničí, a ne z českého rozpočtu. Zároveň bychom měli transparentně vědět to, že tu vláda platí naše vlastní nepřátele. A je dost absurdní fakt, který, pokud budeme v jakékoliv vládě, ihned utneme. Mimochodem, i Američani mají zákon FARA, který jasně definuje financování politických neziskových organizací ze zahraničí a po vzoru amerického zákona FARA. Tento zákon zavedl i Izrael a koneckonců i Rusko po vzoru zákona v Americe, což tady mainstreamová česká média zamlčují.

To znamená - a o tom samém v podstatě mluví i Orbán v Maďarsku, maďarský premiér, protože určitě nikdo nechce omezovat svobodu, ale pakliže je někdo financován ze zahraničí, s nejasnými zdroji a ovlivňuje politickou situaci v dané zemi, tak v čem je problém, aby byl transparentně označen, že je financován v zahraničí, aby bylo transparentně jasné, odkud vítr vane? Proč se tomu všichni brání? Já si vzpomínám, že v minulém volebním období SPD navrhlo zákon, aby veškeré neziskové organizace financované ze zahraničí více než 5 000 eury, tak aby prostě jenom označily transparentně, například na webu, že jsou financované v zahraničí. A už to vzbudilo poprask. Já vůbec nevím, za co se stydí. V čem je problém? To je přece jasná věc. A to se vždycky tomu můžu smát jak v některých zemích, když vlády, demokraticky zvolené vlády, chtějí označit tyhlety politické neziskové organizace, financované v zahraničí, které potom ovlivňují demokracii v daných zemích nebo společenskou atmosféru v daných zemích, když chtějí, aby byly transparentní, aby bylo jasné, kdo je platí, tak je vždycky z toho řev a řev z Evropské unie a brání se tomu a říkají: ohrožení demokracie - no, já si myslím, že to přesně naopak, protože občan by měl vědět vždycky, odkud vítr vane a kdo koho platí, protože z toho je pak zřejmé, kdo hájí čí zájmy.

Takže to je také věc, protože Fialova vládní koalice dokonce několik miliard vydává na takzvané neziskové organizace - nejenom s politickým, ale i s ideologickým programem. A to si myslím, že je potřeba opravdu - to jsou prostě zbytné výdaje a já nevím, proč Fialova vláda financuje neziskové organizace, které prosazují dokonce (důrazně) migraci do České republiky - pozor - proč financujete organizace, které prosazují multikulti, gender? K čemu to je jako? Jak na tom vydělá český člověk? Jak mu to zlepší životní úroveň? Jsou prostě zbytné výdaje. Myslím, že tu máme dost vlastních priorit, na které nám údajně nezbývají peníze, ale kde peníze často citelně chybí. Proto na straně druhé v rámci pozměňovacích návrhů navrhujeme například přidat - právě ubrat subjektům, o kterých hovořím - a na tyto věci - ještě se k tomu vrátím. A na straně druhé v rámci pozměňovacích návrhů (důrazně) navrhujeme tyto peníze přesunout a přidat například 8,5 miliardy na podporu bydlení. V České republice je k poměru k reálným příjmům extrémně drahé bydlení a ceny v posledních měsících dále rostou. Jako obvykle tu jsou na vině hlavně drahé energie, které Fialova vláda už kontinuálně několik let odmítá řešit. A přitom by stačilo málo. Představte si, že by se zastropovaly alespoň na rok ceny elektřiny na 2,50 koruny za kilowatthodinu? A v tom okamžiku raketově spadnou, začnou padat ceny v podstatě všeho - od cihel a cementu až po rohlíky. A dokonce - a to už bylo kalkulovány veřejně - i při takové ceně budou mít energetici zisky. Levnější energie by pomohly všem - od domácností, přes malé a střední až po velké firmy, pomohlo by to krachujícím ocelárnám i producentům mléčných výrobků a v podstatě všem segmentům. A nakonec by se to odrazilo i na vyšším výběru daní. Ale cesta - zvýšit příjmy státního rozpočtu podporou českých firem - je bohužel pro vás ve Fialově vládní koalici evidentně zcela nepředstavitelná.

Ale zpět k rozpočtu. V našich pozměňovacích návrzích dále navrhujeme přidat 20 miliard na důchody, přidat 2 miliardy na podporu pracujících rodin s dětmi. A v neposlední řadě bychom rádi přidali zdravotně postiženým občanům, pracovníkům v sociálních službách, policistům a hasičům. A opakuji: na každou sumu, kterou bychom někde přidali, jsme (důrazně) našli v rámci našich pozměňovacích návrhů odpovídající částku v jiné kapitole rozpočtu, kterou bychom škrtli a ušetřili.

Takže pokud se bude někdo zase dokola ptát, kde na výdaje na seniory, rodiny s dětmi, na zdravotně postižené spoluobčany, policisty, hasiče nebo na bydlení chceme vzít, odpověď jim v našich pozměňovacích návrzích, kde zcela a jasně konkrétně uvádíme, kde a kolik ušetřit, abychom jinde mohli přidat. Jinými slovy, tak jako celý rozpočet, tak i naše pozměňovací návrhy vypovídají fakticky o tom, jaké kdo máme priority. Vy chcete naposílat miliardy Bruselu, ukrajinskému režimu, americkým zbrojařům, zahraničním i domácím ideologickým politickým neziskovkám - a my v SPD bychom naopak tyto peníze dali dětem, rodičům a prarodičům, lidem, kteří celý život tuhle zemi budovali a živí vás, nás všechny. Dali bychom je lidem, kteří jako policie a nebo hasiči tuhle zemi chrání. Dali bychom peníze raději na levnější bydlení než na stíhačky, které mohou nést jaderné zbraně - což je přesně ten výběr stíhaček, které vybrala Fialova vláda - což, já už jsem se na to taky ptal: proč jste vybrali stíhačky, které mohou nést jaderné zbraně? Co tím zamýšlíte? A není to dotaz můj, je to například dotaz občanů - máme řadu voličů v Moravskoslezském kraji, protože tam je Mošnov, že jo, letiště, a lidé se toho bojí. Lidé se toho bojí, protože se bojí, že budou terčem potom nějakého útoku, nějakého konfliktu. To je holý fakt.

Takže jako obvykle platí: pokud v rozpočtu nebude ani koruna pro zahraniční zbrojní lobby, pokud v rozpočtu nebude ani haléř pro ukrajinské ekonomické migranty a ukrajinský režim, můžeme se bavit o tom, že je reálné, abychom pro takový rozpočet zvedli ruku. Jsme kvůli Fialově vládě v ekonomické krizi, čelíme drahotě a propadá se také česká ekonomika. Predikce se stále zhoršují. Pokles je daleko děsivější, protože pokud máme inflaci přes 2 % - teď atakujeme například tři - tak to znamená, že při 3% inflaci a růstu ekonomiky jen o cca 2 % inflace v těchto počtech znamená, že za stejnou práci a produkci jsou ve většině odvětví větší tržby a obraty právě o zdražení, které inflace přináší.

Daňové a rozpočtové návrhy vlády znamenají, že firmám a lidem vzrostou výdaje a současně jim nebudou stoupat reálné příjmy. V důsledku takzvaného, v uvozovkách, konsolidačního balíčku, který vláda schválila loni v říjnu s cílem snížit deficit státního rozpočtu o 147,5 miliardy korun, dochází od letošního roku až do roku 2026 k postupnému navyšování minimálních záloh živnostníků. V roce 2025 tedy budou platit minimální zálohy ve výši 3 419 korun. S novým vyměřovacím základem se mění i výše záloh na zdravotní pojištění - neboli jinými slovy, Fialova vláda zdražuje opět živnostníkům jejich činnost. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2025 by se měla zvýšit z letošních 2 968 korun na 3 161 korun. V součtu tak živnostníci příští rok zaplatí o 1 127 korun měsíčně více než v letošním roce.

Pokud bychom se podívali zpětně, už letos si v porovnání s rokem 2023 živnostníci na odvodech připlatili celkem 1 154 korun měsíčně. V praxi to znamená, že další tisíce živnostníků zlikvidujete nebo se přesunou do šedé zóny. Vědí to ekonomové i politici po celém světě. Čím vyšší daně, tím větší motivace se jim vyhnout. Takové kroky jsou ve výsledku nakonec pro striktní rozpočet katastrofa. Je vždy lépe, když lidi platí méně, ale platí všichni - než když mají platit hodně, ale fakticky platí jen ten, kdo se neumí placení vyhnout, a každý samozřejmě hledá, logicky, každou skulinku pro optimalizaci, ale pokud platí, aby platil, co nejméně.

Ekonomická věda tuto zákonitost i pojmenovala - jmenuje se to Lafferova křivka, pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi - a ta zobrazuje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Cituji. Vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu. Konec citátu. A toto je definice Lafferovy křivky.

Samozřejmě - tady jenom trošku odbočím - vzpomínám si, když jsem vstupoval do politiky, tak byl premiérem Bohuslav Sobotka z ČSSD. Dodnes vzpomínám, jak jsem náhodou zapnul Otázky Václava Moravce a jak nachytal ten Moravec premiéra Bohuslava Sobotku na švestkách, a zeptal se ho, jestli ví, co je to Lafferova křivka, a Bohuslav Sobotka nevěděl. Tím se mimochodem vysvětlilo to hospodaření, které tady předváděla ČSSD. Ostatně paní Maláčová, která se nově stala předsedkyní SOCDEM, sociální demokracie, Jana Maláčová, dostala přezdívku Venezuela - to znamená, bezhlavě rozdávat peníze nehledě na to, co bude potom, respektive pak bude spálená zem, bezhlavě rozdávat bez jakékoliv rozpočtové odpovědnosti. To je ČSSD, dneska SOCDEM. Takže to mě zaskočilo tenkrát, že ani premiér vlády neví tuto zákonitost, že když ty daně překročí určitou mez, tak že klesá daňový výběr. No, na druhou stranu, jak jsem říkal, vysvětlilo se a voliči už si to pak vyhodnotili. Vysvětlilo se to, proč ČSSD vládla tak, jak vládla.

Samozřejmě jsem o tomto faktu, co se týče těch ekonomických zákonitostí zde mluvil už vícekrát. Koneckonců, abych tohle pochopil, nemusím být ekonom. Stačí být manažer, majitel firmy nebo živnostník, aby mi bylo jasné, že pokud stát někoho nevybíravě ždímá, tak jak to předvádí Fialova vláda, a navíc peníze ještě vyhazuje oknem někam do ciziny, tak ochota platit daně logicky drasticky klesá. Faktem je, že ochota platit daně ve správné výši například u zahraničních korporací, v jejichž jménu Fialova vláda neustále koná, byla vždy na bodu mrazu a dodnes se projevuje fiktivními náklady a vyváděním zisku do zahraničí. A opět Fialova vláda v tomto neudělala ani ň.

Efekt Lafferovy křivky můžeme aktuálně a krásně ilustrovat na naprosto katastrofickém plánu vlády postupně navyšovat daně z piva a alkoholických nápojů. Vláda loni zvýšila daň z alkoholu o 10 procent a očekávala do rozpočtu půl miliardy korun navíc. Ale jaká je realita? V meziročním srovnání ke konci letošního října se ale naopak vybralo méně než loni o 300 milionů. Promiňte, ale který amatér, z které planety čekal růst? A já jsem tehdy na to upozorňoval tady, když jste to navrhovali. To nemáte ve vládě skutečného Moraváka, který by vám řekl, co je na Moravě pálenic? Tedy těch domácích, které dnes jedou na plný výkon, protože ochota platit vám skutečně přepálenou daň z lihu, prostě už to platit lidé nechtějí. Mimochodem, vzpomínáte na metanolovou aféru, co přineslo zvyšování daní v této oblasti?

Vaše kroky, kroky Fialovy vlády, Fialovy vládní koalice likvidují české firmy. Nejslavnější česká firma na destiláty Jelínek v první polovině roku prodala na domácím trhu o třetinu méně lihovin než loni. Její ředitel uvedl, že tak špatné to nebylo ani při metanolové aféře, kdy měli v jednom čtvrtletí pokles o 40 procent, ale celoročně byl do 20 procent.

Další daňové zatížení bude podle prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin tuzemský prodej tvrdého alkoholu pro mnohé firmy likvidační. Jen v první polovině letošního roku klesl odbyt přibližně o polovinu. Mám pocit, že jste se rozhodli zničit všechno a všechny - od oceláren přes pekárny, až po ty lihovarníky a pivovarské. Nerozumím tomu. Proč? Co vás k tomu vede? Opravdu tak nenávidíte tuhle zemi, svůj lid, naše firmy? Když tak milujete Ukrajinu nebo Ameriku, tak se odstěhujete tam, ale nelikvidujte naši zemi, neplundrujte ji ve prospěch cizích mocností a cizích států! Tohle je totiž poselství vašeho rozpočtu: méně pomoci vlastní zemi, vlastním lidem a firmám a více odvodů daní a desátků pro ně, a zároveň více peněz a darů do zahraničí a cizincům.

Státní rozpočet, tak jak jste ho sestavili, je fakticky definicí protinárodní politiky, a tím se dá říct jinými slovy, byť to zní tvrdě, i vlastizrady. Vy jste protinárodní vláda a SPD je naopak jedinou pronárodní stranou, která je tady v parlamentu. A my prostě budeme hájit zájmy českých občanů, protože já jsem politik, který je placen českými občany, nikoliv z ciziny. Proto já budu hájit české občany. A jestli vy neustále hájíte zájmy zahraničí a Ukrajiny, tak běžte dělat politiku tam.

Tak jako vlády v minulosti byly ostudou a neštěstím naší země, tak i vaše vláda se bohužel černě zapsala do naší historie a já jen doufám, že vám to naši občané nikdy nezapomenou. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli pokračujeme v přednostních právech. Další, kdo je přihlášen, je Radim Fiala.

Než se dostaví, načtu omluvy. Ze zdravotních důvodů od 15 hodin je omluvena paní poslankyně Vladimíra Lesenská, poté Tomio Okamura od 10.45 do 14 hodin z pracovních důvodů byl omluven, David Pražák ze zdravotních důvodů od 13 hodin, Michael Rataj od 15 do 18 hodin bez udání důvodu, z rodinných důvodů od 15 hodin Ivo Vondrák.

Taktéž jsou omluveni členové vlády: Mikuláš Bek od 14 hodin z pracovních důvodů, Martin Dvořák od 15 hodin z pracovních důvodů, Petr Hladík od 16 hodin ze zdravotních důvodů, Lukáš Vlček od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Ženíšek od 14.30 do 16.30 hodin, taktéž z pracovních důvodů.

Nicméně vidím, že Radim Fiala není přítomen v tuto chvíli. (Ministr Stanjura: Radim.) Radim Fiala, ano, já jsem řekl Radim Fiala. Omlouvám se, jestli jsem řekl Petr Fiala, ten také není přítomen. Karel Havlíček je další, kdo je s přednostním právem na řadě, a taktéž vidím, že není přítomen v tuto chvíli.

Proto se vracíme do rozpravy, kde je přihlášen jako první z poslanců pan poslanec Karel Tureček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl před vás předstoupit s pozměňovacími návrhy jednak svými, jednak kolegy Pražáka a kolegy Kotta s tím, že bych to rozdělil do několika částí, a ta nejzákladnější část, které se chci zejména věnovat, je problematika financování lesního a vodního hospodářství v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství.

Zde já musím skutečně s velkým politováním konstatovat, že před námi jsou skutečně velké výzvy v oblasti lesního hospodářství a i vodního hospodářství. Lesní hospodářství se stále potýká s obdobím po nejtragičtější kůrovcové kalamitě, vodní hospodářství samozřejmě čelí výzvám globálního oteplování, střídání období sucha, období povodní a samozřejmě zažili jsme to nakonec v září roku 2024. Přes tyhle výzvy já s politováním musím konstatovat, že ministr zemědělství není schopen najít v rámci své kapitoly, která čítá 58 miliard, ani 10 procent této částky, aby to věnoval ve prospěch lesního a vodního hospodářství.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2025 je určena na lesní hospodářství částka 1,5 miliardy korun, na vodní hospodářství 1,85 miliardy korun. Takže je to necelých 6 procent z této kapitoly. Je to skutečně naše priorita, řešit tuhle problematiku v oblasti lesního hospodářství a vodního hospodářství, když ministr zemědělství není schopen - není schopen najít v kapitole ani 10 procent rozpočtu, aby posílil výdaje na lesní a vodní hospodářství?

Kapitola Ministerstva zemědělství měla okolo 12 miliard korun výdajů. Přesto v tomto období šly na vodní hospodářství 3 miliardy korun. Nakonec se dostavovala nejvýznamnější polistopadová vodárenská nádrž Slezská Harta. A bylo to vždycky tak, že součet těchto výdajů na lesní a vodní hospodářství v objemu kapitoly Ministerstva zemědělství nešel pod hranici 10 %. Já jsem to nedávno vzpomínal i na zemědělském výboru. Prakticky jsem vzpomínal, že i kolega poslanec Bendl, prostřednictvím pana předsedajícího, si vždy v rozpočtu, který tehdy čítal zhruba 44 miliard korun, našel tyhlety výdaje na priority v oblasti lesního a vodního hospodářství.

Bohužel za pana ministra Výborného prakticky výdaje na vodní hospodářství jsou největší pomalu katastrofou. V loňském roce jsme museli řešit i v zemědělském výboru posílení kapitoly vodního hospodářství, řešili jsme to i v letošním roce. Co to s sebou nese? Já připomenu třebas preventivní protipovodňová opatření. Díky tomu, že Ministerstvo zemědělství v roce 2023 nemělo dostatek finančních prostředků a nebylo schopno zabezpečit prakticky tyhlety finanční prostředky na vodní hospodářství, tak prakticky muselo odsunout některé investiční akce v oblasti preventivních protipovodňových opatření. Zhruba o osm měsíců se odkládala investice v oblasti preventivních protipovodňových opatření Bohumín Pudlov.

Dále se musela pozastavit realizace výstavby a ochrany vodního díla Orlík, kdy prakticky se tam buduje bezpečnostní přeliv na desetitisíciletou vodu. Je to prakticky nejvýznamnější dneska akce v rámci preventivních protipovodňových opatření. A to samozřejmě nese s sebou i některé následky, že Povodí Vltavy bylo nuceno si vzít úvěr na profinancování části nákladů této stavby. Ta stavba se díky ne realizaci, stavební realizaci, ale díky nedostatku finančních prostředků neustále prodlužuje, a to s sebou samozřejmě nese i navyšování výdajů na tuto stavbu.

Já si pamatuju, že ta stavba byla zahájena s výdajem něco přes 1,5 miliardy korun, dneska ty výdaje jsou na částce 1,9 miliardy korun. Takže mě skutečně znepokojuje - já samozřejmě chci ocenit, jak zemědělský výbor, tak i rozpočtový výbor, že nás částečně vyslyšel a navýšil ty prostředky v oblasti vodního hospodářství, zejména vodohospodářské infrastruktury - ale říkám, je děsivé, když ministr v rámci kapitoly, a to musím říci, že ten výdaj je celkem slušný, 58 miliard korun, to není zanedbatelná částka, tam se navýšily finanční prostředky skutečně. Třeba na oblast vodního hospodářství najde z tohohle balíku jenom 1,85 miliardy korun a prakticky tím nepokryje základní výdaje, které jsou třeba pro protipovodňová opatření a pro oblast vodohospodářské infrastruktury.

Já chci zdůraznit, že právě mluvím zejména o této oblasti preventivních protipovodňových opatření a nechci do toho zahrnovat prostředky odstraňování povodňových škod po povodni z roku 2024, protože to jsou samozřejmě prostředky zase určené na jiné výdaje, na jiné investiční akce, které samozřejmě nastanou. Takže já s ohledem na tuhletu situaci v kapitole Ministerstva zemědělství jsem si dovolil připravit ještě několik pozměňovacích návrhů. Ještě chci zdůraznit, tady musím ocitovat vládní programové prohlášení, které jsme si vyslechli tuším v lednu roku 2022, kde samotná vláda se zavázala prostředky Lesů České republiky směřovat prioritně do oblasti lesního a vodního hospodářství.

Já ho budu citovat, část programového prohlášení této Fialovy vlády: Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření Státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze Státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. A realita návrhu rozpočtu na rok 2025 je, že 7 miliard berme z lesů a do lesního a vodního hospodářství dáváme 3,35 miliardy korun. Tak já se ptám, kde je zbytek v souladu s tímto programovým prohlášením?

I v kontextu tohohle jsem připravil právě pozměňovací návrhy. Jednak první pozměňovací návrh - můj a kolegyně Balaštíkové a kolegů Kotta, Pražáka, Faltýnka, Volného a poslankyně Oborné - se soustředí na rozestavěné akce právě v programech protipovodňových opatření a vodohospodářské infrastruktury, které spadají do oblastí postižení povodněmi v roce 2024. Navrhujeme celkově podporu vodního hospodářství, právě na tu oblast rozestavěných akcí navýšit o částku 800 milionů korun. Tento pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 5575 je předložen a já se tímto k němu přihlašuji.

Další pozměňovací návrh je také soustředěn do oblasti povodňový škod, je veden v systému pod číslem 5573. A je to o tom, že chceme navýšit výdaje na odstraňování povodňových škod na vodohospodářské infrastruktuře a vodních tocích o částku 2 miliardy korun ve prospěch programu 129373. Já se tímto taky přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 5573.

Dále tady mám pozměňovací návrh kolegy Pražáka a kolegů Kotta, Turečka, Faltýnka a kolegyně Balaštíkové, který řeší právě navýšení prostředků na odstraňování povodňových škod na lesní infrastruktuře o částku jedné miliardy korun, je veden v systému pod číslem 5603 a k tomuto pozměňovacímu návrhu já se také přihlašuji.

V neposlední řadě je to problematika, kterou řeší pozměňovací návrh kolegy Kotta. Jde o navýšení prostředků o jednu miliardu korun, podpora obnovy lesů po kůrovcové kalamitě. Je veden v systému pod číslem 5558 a já se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlašuji. Takže to je balíček pozměňovacích návrhů, který má prakticky srovnat tu disproporci, která bohužel v kapitole Ministerstva zemědělství je.

Dále mám jeden pozměňovací návrh, který je orientován na posílení prostředků ve prospěch aplikovaného zemědělského výzkumu o částku 100 milionů korun. Já si myslím, že několikrát zaznělo i z pozice této vlády, že věda, výzkum je priorita. Nicméně prostředky na aplikovaný výzkum, který je prostě stěžejní pro zemědělskou, vodohospodářskou a lesnickou praxi, je stále na stagnující úrovni. Proto jsem navrhl tento pozměňovací návrh, který společně s kolegyní Balaštíkovou a kolegy Faltýnkem, Kottem a Pražákem předkládáme, je veden v systému pod číslem 5576 a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlašuji.

Tak a teď mám tady před sebou ještě balíček už skutečně drobných pozměňovacích návrhů kolegy Kotta, a to je, řekl bych, posílení národních dotacích v oblasti zemědělství, ale posílení zejména těch oblastí, které mají, bych řekl, velký celospolečenský rozměr. Týká se to zejména včelařství, zde kolega Kott navrhuje navýšení finančních prostředků o částku 60 milionů korun ve prospěch dotačního titulu 1.D Na podporu právě včelařství. Je veden ve sněmovním dokumentu 5564 a k tomuto návrhu se přihlašuji.

V neposlední řadě je to dále pozměňovací návrh, který navyšuje částku o 24 milionů korun v dotačním titulu mimoprodukční funkce rybníků. Tady chci skutečně podotknout, že zejména v oblasti jižních Čech právě rybníky sehrály důležitou úlohu při ochraně, řekl bych, měst, jako je: Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Tábor. Právě jejich retenční schopnost a skutečně dokázaly prakticky stoletou vodu transformovat na úroveň padesátileté vody. Takže prakticky k žádným škodám v oblasti Veselí nad Lužnicí téměř nedošlo, protože prakticky tam zafungovala zainvestovaná protipovodňová opatření, která právě byla dimenzována na padesátiletou vodu. To je také důvod, proč jižní Čechy jsou, byť tam také probíhala povodeň, mnohonásobně méně poškozeny, protože samozřejmě díky jednak vodnímu dílu Lipno, vodnímu dílu Římov, ale i soustavě rybničního hospodářství mají mnohem lepší retenční kapacity než oblast Povodí Odry. Takže já se přihlašuji právě k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5559.

A v neposlední řadě kolega Kott má starost o podporu spolků v oblasti myslivosti, rybářství, zahradnictví a včelařství. Zejména chce vyřešit problematiku posílení finančních zdrojů, odborná periodika pro myslivce, rybáře, včelaře a zahrádkáře. Připravil k tomu několik pozměňovacích návrhů - jednak prvním pozměňovacím návrhem, který je v systému veden pod číslem 5561 navyšuje finanční prostředky o 3 miliony korun na odborná periodika pro myslivce. K tomuto návrhu se přihlašuji. Dále sněmovní dokument 5562, kdy navyšuje finanční prostředky ve výši 3 milionů korun na odborná periodika pro rybáře. Také se k tomuto sněmovnímu dokumentu přihlašuji. Dále je to 5 milionů korun na odborná periodika pro včelaře, vedený v systému pod sněmovním dokumentem číslo 5566. Také se přihlašuji k tomuto dokumentu. A v neposlední řadě je to posílení finančních prostředků na odborná periodika pro spolky zahrádkářů vedený pod číslem 5567.

Takže to je takový balík pozměňovacích návrhů s cílem posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, zejména do oblasti lesního a vodního hospodářství. V menším objemu i ve prospěch aplikovaného výzkumu a včelařů, zahrádkářů, myslivců a rybářů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli je s přednostním právem přihlášen pan ministr Martin Baxa. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já si dovolím načíst dva pozměňovací návrhy - jeden je sněmovní dokument číslo 5579 a ten druhý je sněmovní dokument 5580. Jedná se o pozměňovací návrhy, které souvisejí s rozpočtovou kapitolou Ministerstva kultury a reagují na nové skutečnosti, které se objevily od doby, kdy vláda odsouhlasila návrh rozpočtu a odeslala ji do Poslanecké sněmovny.

V případě sněmovního dokumentu 5579 navrhuji snížit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 34 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona sníží o částku 34 milionů korun specifický ukazatel Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury a specifický ukazatel Příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím. Současně navrhujeme zvýšit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 34 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona zvýší o částku 34 milionů korun specifický ukazatel Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí a specifický ukazatel Programy ochrany a péče o kulturní statky. V tomto případě se jedná o reakci na možnost odkupu patnácti kusů unikátní sbírky a automobilky Praga ze sbírky Emila Příhody do vlastnictví Národního technického muzea. Soubor těchto patnácti vozů byl vybrán k doplnění sbírek, a tato operace nám umožní vlastně ten odkup realizovat rychle.

Ten druhý pozměňovací návrh 5580 navrhuje snížit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 40 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona sníží o částku 20 milionů korun specifický ukazatel Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury a o částku 40 milionů korun specifický ukazatel Příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím. Dále navrhujeme zvýšit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 40 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona zvýší o částku 20 milionů korun specifický ukazatel Kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy a o částku 20 milionů korun specifický ukazatel Kulturní služby, podpora živého umění a specifický ukazatel Rozvoj kulturního a kreativního sektoru. V tomto případě se jedná o reakci na to, že se daří v rámci Národního plánu obnovy uskutečnit ještě některé nové projekty státních příspěvkových organizací s tím, že prostředky ve výše uvedených objemech mají pokrýt výdaje na spolufinancování evropských projektů, primárně DPH.

Ještě jenom, jestli ještě mohu udělat jednu opravu - v části 1 se jedná o částku 40 milionů korun snížení a 20 milionů příspěvkové organizace zřízené a o částku 40 milionů specifický ukazatel Příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím. Tak abych to přečetl celé, jak to má být. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji, pane ministře.

V tuto chvíli se vracíme zpátky do rozpravy. Marek Novák je dalším přihlášeným poslancem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se s vámi podělil o několik myšlenek, které považuji za klíčové pro budoucnost naší společnosti a které mě vlastně vedou k podání pozměňujících návrhů ke státnímu rozpočtu.

Jedná se totiž o tři oblasti - jedná se o podporu sportu, o podporu folkloru a amatérského umění a divadelního umění a tak dál, a o podporu prevence kriminality, a tentokrát na straně těch represivních složek.

Jsou to vlastně tři oblasti, které na první pohled můžou působit odlišně, ale jsou vlastně ve skutečnosti velmi, ale velmi úzce propojeny a právě jejich rozvoj je zásadní pro zdravý a prosperující život našich občanů, a tím také zajištění zdravé v budoucnosti naší země.

A když teď půjdu postupně, tak podpora sportu, to, že obecně uznávaný fakt je to základ zdravého životního stylu, týmovosti, sociální soudržnosti, čili sport je právě jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak motivovat jednotlivce zvlášť, ale také právě mladé lidi ke zdravému životnímu stylu.

Sportovní aktivity nejenže posilují tělo a mysl, ale také učí disciplíně - tu si myslím, že dnes mladí opravdu potřebují - vytrvalosti a týmové spolupráci a u on-line her se té týmové spolupráci moc nenaučí. A právě tyto hodnoty jsou klíčové nejenom na hřišti, kde lidé sportují, ale právě i v životě. A můžu říct i ze své manažerské praxe, že když jsem přijímal lidi a hlásili se mi lidi, kteří dřív dělali sport, tak na nich bylo vidět, že mají v sobě disciplínu, mají v sobě týmovost a myslím si, že všichni máte zkušenost s tím, že člověk, který dělal sport nebo chodil třeba do folklorního nebo jiného souboru, který prostě byl v tom týmu, tak už prostě týmový byl a měl to v sobě zakořeněné, takže právě proto ten sport.

Folklor, to je ta ochrana naší identity. A zase se třeba vrátím i k těm folklorním souborům, protože já se mnohdy přetahuju v legraci s fotbalisty o tom, kdo se nadřel víc, jestli tanečník ve folklorním souboru, nebo fotbalista, a většinou vyhrávám, když jim popisuju, co všechno jsme museli umět dělat a jak to bylo náročné.

A ta kultura, a to určitě i pan ministr se mnou bude souhlasit, je vlastně duší každé společnosti. Ale právě ten folklor, ty naše tradice, ten představuje ty kořeny. A jaká je dnes vlastně podpora folkloru a toho kulturního dědictví v této oblasti ze strany státu? Jaká je podpora šicích dílen v Blatničce, v Uherském Ostrohu? Pokud by to nedotovali sponzoři, města, tak už by tady ty dílny dávno zanikly a vlastně ty kroje by dnes neměl vůbec kdo šít a ty děti by neměly v čem vystupovat a ty tradice by vlastně postupně zanikly.

Přátelé, to je ten smysl podpory folkloru, abychom si udrželi tradice, abychom znali naše kořeny, a nejenom my tady v tom středním věku, ale abychom to mohli předávat našim dětem a naše děti to zase mohly předávat svým dětem. Tohle je vlastně nová oblast podpory státu, a proto tento můj návrh.

A když si to vezmeme v tom spojení těch tří oblastí, když se vrátím ještě k prevenci kriminality, co je to prevence kriminality nebo prevence rizikového chování, abych tomu dal ten správný odborný rámec? Je to vlastně prevence proti tomu, abychom ochránili děti od vlivů, které by mohly ohrozit ať už vývoj jejich zdraví, tak jejich bezpečnost. A to je to, o co bychom se my tady měli zasadit.

Nedávno jsme tady měli urputnou debatu o návykových látkách jako kratom, řešili jsme tady nikotinové sáčky a všichni jsme se tady plácali po zádech, jak v státním rozpočtu podpoříme primární prevenci. A víte, jak se v tom návrhu podpořila oproti tomu loňskému roku? Téměř nijak, a to si myslím, že tady průřezově vlastně se všichni shodneme na tom, že jsme se tady dohodli, že právě do protidrogové prevence přidáme peníze. Škoda.

Tak máme šanci to teď napravit, že právě mladí lidé, kteří mají přístup ať už ke sportu, nebo k folkloru, anebo kteří jsou správně edukovaní, správně vedení, a tady třeba konkrétně ten můj návrh na prevenci proti rizikovému chování je zaměřený na působení takzvaných represivních složek, kdy policie, preventisté, chodí do školy, kdy říkají dětem, co se smí a nesmí, ale samozřejmě vedle toho musí být zase ta druhá část, kdy se to těm dětem vysvětluje.

Samozřejmě jsou různé názory, je spousta adiktologů, kteří se shodnou nebo neshodnou na tom, jestli ten represivní přístup ano, anebo jenom trošku, anebo vůbec ne, ale na druhou stranu, když vidím ve Zlínském kraji spolupráci právě represivních složek s některými neziskovými organizacemi, tak ty výsledky tam jsou, a proto vidím smysl právě v tom, ty peníze tam investovat.

A kde jinde než u policie pohlídáme, že tyto finanční prostředky budou správně a efektivně vynaloženy?

Sport, folklor a prevence kriminality jsou ve skutečnosti tři pilíře zdravé společnosti. Sport posiluje tělo, folklor duši a prevence jako taková chrání obojí. Pokud se do těchto oblastí bude investovat, můžeme tak vytvořit prostředí, kde se lidé budou cítit bezpečně, kde si budou vážit své historie a svých kořenů a kde budou mít příležitost růst fyzicky, duševně, ale i sociálně, a myslím si, že právě na tu oblast sociální bychom se měli zaměřit, a právě u té naší mladé generace.

Proto si myslím, že tady ten úvod, kterým jsem obecně představil své pozměňovací návrhy, které budu za chvíli konkretizovat, vás musí přesvědčit o tom, že tohle jsou oblasti, které musíme finančně posílit a na které se musíme více zaměřit.

A nyní už konkrétně k těm mým pozměňovacím návrhům. Ten první návrh se týká právě podpory sportu. Je to sněmovní dokument 5590, kde navrhuji navýšení výdajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za účelem podpory činnosti v oblasti sportu. Činnosti! Proč činnosti? Jedná se o 300 milionů korun, které zde navrhují navýšit. Činnost právě proto, že především amatérské kluby, které nemají tolik peněz na činnost, dnes uvažují vlastně co dál. Chodí na obce, na města, chodí na kraje, říkají - podpořte nás, protože dotace na činnost z Národní sportovní agentury prostě nestačí, musíme mít další zdroje, a pokud nebudou další zdroje, budeme muset přistoupit ke zvýšení příspěvků rodičů.

V klubu, kde působím, vybíráme 500 korun na měsíc. Nevím, jestli je to moc nebo málo, jak pro koho, ale rozhodně vím, jak se ty peníze od těch rodičů vybírají a rozhodně vím, jak rodiče za námi chodí. Počkejte, odložte, teď nemáme, Ježíš, budou Vánoce, jejda, teď nám začíná škola. Střední třída má problém platit za kroužky dětí v dnešní době. Proto je ten můj návrh zaměřený právě na podporu v oblasti činnosti. Takže to je sněmovní dokument 5590.

Další návrh, ke kterému se hlásím, je sněmovní dokument 5591, kde navrhuji zvýšit průřezový ukazatel Program sociální prevence a prevence kriminality o 15 milionů korun. Není to tak závratná částka, nicméně mám zpětnou vazbu, stačí. A je to právě na programy, kde působí a spolupracuje represivní složka prostřednictvím Policie České republiky.

Prosím následně ve třetím čtení o podporu. Má to smysl.

 

A v neposlední řadě návrh, který je zaměřený na folklor a který předkládám společně s Radkem Vondráčkem. Já jsem Valach, on je Hanák a i tak se umíme domluvit, protože oba dva máme kroj z Uherského Ostrohu, z úžasné dílny, která dnes bojuje o přežití jako všechny ostatní.

A tak, jak jsem říkal, potřebujeme podpořit folklor, potřebujeme podpořit právě ty soubory, které dnes žijí ze dne na den, které dnes nežijí, tak jako třeba sportovní kluby. Sportovní kluby na základě toho, že jsou někde zaregistrované, mají zaregistrované děti na rodné číslo, dostávají přidělenou dotaci na činnost od Národní sportovní agentury. V kultuře to není. Máte-li soubor, tancujete, jezdíte po různých festivalech, bavíte lidi, děláte komunitu, děláte komunitu na vesnicích, ve městech, tak tady ten příspěvek prostě není, a proto zde navrhuji zvýšení právě toho ukazatele kulturní služby, podpora živého umění a v tom právě rozvoj kulturního a kreativního sektoru, kam patří všechny ty zmíněné věci o 300 milionů korun. Má to smysl, jsou to naše kořeny.

Takže přátelé, moc vás prosím, doufám, že jste pozorně poslouchali a zavnímali jste, že tohle jsou všechno oblasti, kde je potřeba zaměřit nejen vaši pozornost, ale také podporu v oblasti financí. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se v rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2025 přihlásila k pozměňovacím návrhům.

Pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 5543 navrhuju převod částky 8,5 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie do výdajového ukazatele podpora bydlení. V době, kdy jsme dle mezinárodních srovnávacích statistik dlouhodobě prakticky na posledním místě v Evropě, co se týče dostupnosti bydlení, jde o převod veřejných prostředků ve veřejném zájmu, musí být proto naším prvořadým úkolem podporovat dostupné bydlení pro české občany nejrůznějšími programy půjček na pořízení či rekonstrukci nemovitosti na pomoc obcím v této oblasti. Navíc nedostupnost bydlení je jedním z hlavních důvodů strmého propadu porodnosti v posledních letech, což je z hlediska udržitelné budoucnosti České republiky katastrofální jev, proti kterému se musíme postavit se vší rozhodností.

Dále k pozměňovacímu návrhu 5544 a 5545.

U pozměňovacího návrhu 5545 navrhuju převod částky 5 miliard korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace do výdajového ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Dotčené výdaje v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou určeny na nejrůznější školicí a přednáškové programy, které se týkají obecných záležitostí, například rovných příležitostí, rámce celoživotního učení, inkluze, partnerství a sítě či vlastní řízení, kontrola, monitorování a hodnocení těchto programů včetně nákladů na jejich propagaci. Na těchto programech do velké míry participují politické neziskové organizace působící dlouhodobě v rezortu školství, přičemž výdaje v této položce se meziročně dlouhodobě významně navyšují, přestože nejde o přímou podporu rozvoje českého školství, o peníze na platy učitelů či nepedagogických pracovníků ve školství. Proto navrhuju tyto prostředky přesunout na Podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Jde o podporu obcí, měst, správy památek a turistiky včetně sekundární podpory na tyto navázaných českých živnostníků. Spadá sem i financování Horské služby, které je jednoznačně ve veřejném zájmu.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5546, ke kterému se také přihlašuji, navrhuju převod částky 3 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, jde o přesun této částky z výdajového ukazatele výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace do výdajového ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5547 navrhuju převod částky 3 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně do položky rezervované řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, která je dlouhodobě finančně velmi podhodnocená, jak to bylo vidět například v případě zářijových ničivých povodní.

Dále se přihlašuju k pozměňovacímu návrhu 5548, kde navrhuju převod částky 2 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně do položky na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Julius Špičák, připraví se Karel Rais. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Julius Špičák: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem podrobné moje pozměňovací návrhy se budou týkat vědy a výzkumu a já jsem podrobné odůvodnění prezentoval, bych řekl, dostatečně podrobné odůvodnění prezentoval tedy v předchozí rozpravě, takže nyní tedy stručně jenom zopakuji, že věda a výzkum my zásadně deklarujeme, a tato vláda to též deklarovala jako zásadní podmínku, jako prioritu a zásadní podmínku rozvoje současné společnosti. Objektivně se jedná tedy o velmi obtížný, tedy rezort, který trpí zejména svou roztříštěností, v podstatě velmi obtížností, tedy řídit nedostatečnou internacionalizací, nepropojením nedostatečně definovaných výsledků s kariérní praxí a mohl bych pokračovat. Je to skutečně velmi roztříštěný a jednotně obtížně uchopitelný tedy rezort. To je objektivní tedy záležitost.

Nyní to, jak k tomu přistupuje tato vláda. Je to skutečně velmi macešský přístup a řekl bych i v rámci jednání této Sněmovny se v podstatě vědě a výzkumu dostává menšího prostoru než řekněme pohlavkování tedy dětí. Takže vláda svým podfinancováním 0,6 procent HDP, což je o 20 procent méně, než je průměr Evropské unie a komplexním nezájmem, které je vyjádřeno zejména v podstatě jmenováním ministerstva a ministra bez jakýchkoliv kompetencí a který svou neviditelností v podstatě zájem o výzkum devalvuje. Zasazuje vlastně hřebíček do rakve vědě a výzkumu. Takže skutečně ministerstvo pro vědu a výzkum, dedikované ministerstvo, v tomto provedení je opravdu tedy výsměchem.

Takže moje pozměňovací, naše pozměňovací návrhy se snaží alespoň částečně eliminovat tedy tento deficit a v případě volebního úspěchu máme připraveno komplexní řešení, byť jsme si tedy vědomi, že v podstatě to řešení je velmi obtížné. Takže toť tedy úvodem.

Nyní bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které předkládám se ctěnými kolegy, kolegyněmi Věrou Adámkovou, Karlem Havlíčkem a Stanislavem Fridrichem pod číslem sněmovního dokumentu 5599 v případě Grantové agentury České republiky, pod číslem 5600 v případě Akademie věd České republiky a pod číslem 5601 v případě Technologické agentury České republiky. U Grantové agentury předesílám, musím znovu říci, že to podfinancování... Představme si, že v podstatě jejich rozpočty se po několik let nemění, to znamená reálně jejich, abych tak řekl, kupní síla klesla za těch několik let o nějakých 25 - 30 %, takže jejich fungování je zásadně tedy ohroženo. Současně se jedná o tři organizace, které osobně znám a soudím, že jejich výzkum je ze všech ostatních organizací a agentur nejefektivnější.

Takže u Grantové agentury České republiky se jedná o navýšení o 10 % z navrhovaného rozpočtu, tedy o 481 300 000 korun, u Akademie věd o 10 % z navrhovaného rozpočtu, tedy 795 243 264 korun, a u Technologické agentury taktéž o 10 %, tedy o částku ve výši 659 582 707 korun. Ve všech případech navrhuji, aby bylo toto navýšení realizováno z vládní rozpočtové rezervy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně - tady žádná není, ministr snad tady někde je, vážené kolegyně a kolegové, tak předně bych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem dal do informačního systému, to je číslo 5553 - požadavek na 2 miliardy na mzdy pro vysoké školy, 5554 - 2 miliardy věda, výzkum pro vysoké školy, 5555 - 1 143 076 000 - to je ONIV, to máme dohromady s kolegyní Berkovcovou a pak je tady pozměňovací návrh 5560 - 2,4 miliardy nedofinancování soukromého školství. O těchhle budu hovořit detailněji.

Bych si dovolil, že bych začal poněkud zeširoka, a to prohlášením premiéra o mzdovém systému v České republice a v Německu, a soustředil byl se na rezort vysokých škol. Premiér vlády Petr Fiala začal realizovat slib, že budeme mít v České republice stejně vysoké mzdy jako v Německu. Jde ale o to, že by musel být znovu zvolen do funkce premiéra, současné volební období mu na to prý nebude stačit. Takže cituji: "Tři roky jsou málo, potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu, budeme mít špičkové univerzity, nebudeme jen montovnou Evropy." - Prohlásil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Já bych se soustředil na ty platy na českých vysokých školách. Mám tady citaci hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy, který považuje ten růst v příštích pěti letech za naprosto nereálný. Jeho názory jsou na internetu, můžu to tady citovat. Premiér slibuje, že pokud bude vládnout i v příštím volebním období, Češi se srovnají s Němci či Rakušany. V podstatě říká, že by to musel být zázrak. Úspěchem bude, pokud se to stihne za desetinásobek tohoto času, tedy do roku 2075. Kolem toho by se dalo samozřejmě diskutovat, posmívat poměrně hodně dlouho, a to ještě vůbec nebere v úvahu inflaci, která byla třeba teď za ty poslední tři roky od roku 2021 přes 30 %. Přehlížení té inflace se projevuje, nevím jestli v celém rozpočtu, ale rozhodně v rozpočtu Ministerstva školství, v tom kapitolním sešitě 333, tak tam je to jednoznačné.

Pak bych měl samozřejmě poznámku o programovém prohlášení vlády, kdy v tom prvním programovém prohlášení vlády bylo hovořeno o tom, že se zvýší mzdy pedagogickým pracovníkům na hodnotu 130 průměrné mzdy, když vláda nastoupila do funkce, a v druhém programovém prohlášení pro jistotu už žádný finanční údaj není uveden. Jaká je realita? Zas tady mám detailní rozbor. V podstatě je to tak, že 90 % dnešních zaměstnanců vysokých škol se dostává pod celorepublikový platební průměr mzdové sféry pracovníků s vysokým vysokoškolským vzděláním v celé České republice. Čili ten, kdo jde na univerzitu, má jednu jistotu, že dostane vždycky nebo téměř s 90procentní pravděpodobností nižší plat, než je plat odpovídající jeho kolegovi z vysoké školy. A to ještě, řekl bych, drží nad vodou trochu ta kategorie profesorů, kde to je relativně ještě jakžtakž dobré, ale pod úrovní tarifu jsou docenti, pod tou lajnou toho průměru je to minus 17 %, vědečtí pracovníci dokonce 30 %. A to nechcete být montovnou, chceme být vědeckou institucí, odborných asistentů 33 %, asistentů 43 %. Čili ten současný stav ekonomický je hrozný.

Vloni jsem tady dával pozměňovací návrh, který odpovídal tomu, co chtěla Česká konference rektorů, to znamená, do neinvestičních a mzdových prostředků, opakovaně konstatuji, potřebují 6 miliard korun. Tentokrát v tom rozpočtu došlo k navýšení na 4 miliardy, tak bych byl docela rád, abychom ty 2 miliardy tam doplnili a tím splnili dlouhodobý požadavek rektorů z České konference rektorů, aby dostali 6 miliard korun. To je, co se týká toho prvního pozměňovacího návrhu.

Pak druhý pozměňovací návrh se týká navýšení výdajů kapitoly 333 - věda, vysoké školy o 2 miliardy. To je v podstatě zase snaha držet tu stávající úroveň. A jde o to, aby ta kapitola neklesala.

Další kapitola nebo součást tady té vědy a výzkumu jsou náklady na studenty doktorského studia. Dopoledne jsme řešili novelu vysokoškolského zákona a tam jste viděli, že v podstatě dojde k nárůstu platů doktorandů, který musí být samozřejmě pokryt z prostředků vysokých škol, čili vláda by měla dát univerzitám finance na to pokrytí. Stejně se předpokládá, že z dnešních 4 tisíc doktorandů dojde k poklesu asi na 3 tisíce doktorandů, ale to je odhad. Jde v podstatě o to, aby univerzity měly krytí na studenty doktorského studia a na velké výzkumné infrastruktury. To je další samostatná část, kdy jsme před zhruba 15 - 10 lety vybudovali infrastruktury, za které jsme se skutečně nemuseli stydět. Evropští experti k nám přicházeli. Teď je potřeba je samozřejmě průběžně obnovovat, myslím investičně. Tak to se týká toho druhého pozměňovacího návrhu.

Kolem toho třetího pozměňovacího návrhu, tam jsem ani moc nemusel přemýšlet, protože to je napsáno v kapitolním sešitě na straně 26 a týká se to problematiky nedofinancování soukromého školství. Úředníci sami říkají, že v předloženém návrhu státního rozpočtu jsou nekryté výdaje na soukromé regionální školství ve výši 2 400 milionů a v podstatě ten příští rok je rozpočtově nezabezpečen nárůstem odhadovaných výkonů včetně nárůstu výkonu od školního roku do budoucna.

Oblast soukromého školství je prakticky mandatorní či kvazi mandatorní výdaj, čili bylo by nutné tady tento náklad držet v plné výši z pohledu státu. Jednak by část těch financí šla na soukromé mateřské školky, kde se jedná o stejnou věkovou skupinu jako v dětských skupinách. A tento náklad vůbec není v kapitole zohledněn.

Nebo ten pozměňovací návrh, který je věnován ONIVům, čili ostatním neinvestičním výdajům, a který jsem řešil s kolegyní Berkovcovou, tak tady došlo k situaci, že v roce 2022 došlo k výraznému skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. A rozpočet na rok 2023 tento propad samozřejmě nedorovnal. Stejně tak nedošlo k potřebnému navýšení ani pro rok 2024. Naopak v roce 2024 došlo opět ke krácení toho ONIVu na doposud nejnižší hodnotu 2 306 922 087 korun, pokles o 12,5 procent oproti roku 2023, a oproti roku 2021 je to pokles 33,9.

Proč o tom mluvím? Protože je to jedna z mála nákladových položek, kde můžou čerpat ředitelé například na různé aktivity podporující sportovní rozvoj děcek, třeba autobusy, jako dovoz dětí do bazénu autobusy a podobně, ale hlavně zčásti se to dá použít pochopitelně taky na odměny. Čili je to jeden z mála nástrojů ředitelů, který má k dispozici, aby mohl řídit, finančně řídit tým spolupracovníků. Pochopitelně, když se to o třetinu zmenší, tak se snižuje taky ten manažerský prostor. Dostatek prostředků v ONIVu, to vidím, jako že je pro školy zásadní. Hradí se tím vše, co nejsou platy a provoz, čili je to elektřina, topení a podobně. Z ONIVu jsou uvolňovány prostředky například na pomůcky a učebnice pro žáky, plavání, to jsem právě říkal, další vzdělávání pedagogických pracovníků. Čili toto jsou prostředky, které má ředitel k dispozici pro přímé řízení školy a učitelů.

Předpokládám, že tato diskuse k vloženým čtyřem pozměňovacím návrhům je dostatečná. V dalším třetím čtení samozřejmě se k nim přihlásím, nebo tímto se přihlašuji tady k těmto čtyřem pozměňovacím návrhům. Čísla jsem uvedl předtím, je to 5553, 5554, 5555 a 5560. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze. Jako další vystoupí paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Petr Sadovský a další. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se ráda přihlásila k šesti pozměňovacím návrhům, které jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty 5265, 5266, 5279, 5280, 5281 a 5282. Stručně odůvodním.

Jeden pozměňovací návrh zvyšuje výdaje specifického ukazatele Programy na záchranu a obnovu kulturních památek o částku 500 milionů a o stejnou částku snižuje výdaje specifického ukazatele Ministerstva zahraničí Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Navýšení finančních prostředků si klade za cíl zvýšit záchranu a obnovu kulturních památek v České republice nacházejících se ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky, zachování kulturně historického charakteru a výpovědní hodnoty kulturních památek v souladu způsobu využití památky s charakterem jejich kulturně historických hodnot. Kvůli nedostatku peněz v programech záchrany památek se jejich opravy protahují a prodražují. Současně se domnívám, že prioritou České republiky má být rozvoj a obnova naší země, finanční prostředky českých občanů mají být prioritně využity na rozvoj našeho státu. Ukrajina je dlouhodobě hodnocena jako země s nejvyšší mírou korupce v Evropě a ve většině případech chybí zpětná vazba a důkladná kontrola, zda finanční prostředky byly využity na dané účely.

Další pozměňovací návrh zvyšuje výdaje specifického ukazatele Ministerstva zdravotnictví Výzkum a vývoj ve zdravotnictví o částku 800 milionů a o tuto stejnou částku snižuje výdaje specifického ukazatele Všeobecná pokladní správa - odvody do rozpočtu Evropské unie. Výdaje na výzkum v České republice jsou stále velmi nízké. Soukromé firmy dokonce vynakládají na výzkum více finančních prostředků než stát. Bez dlouhodobých investic do kvalitního vývoje a výzkumu není možné dosáhnout konkurenceschopnosti, respektive kompatibility, srovnatelnosti a schopnosti rovnocenné spolupráce se špičkovým výzkumem, ať už na evropské, nebo celosvětové úrovni. Systém podpory výzkumu v České republice často nevytváří ideální podmínky k tomu, aby vznikaly výsledky snadno uplatnitelné v praxi. Státní podpora přitom hraje zásadní roli v rozvoji výzkumu a vývoje. Věda a výzkum patří k základním civilizačním kompetencím a mají představovat oporu pro společnost a člověka ve všech situacích, zejména v těch krizových.

Další pozměňovací návrh navrhuje snížit výdaje specifického ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie o 900 milionů a o tuto stejnou částku navrhuje zvýšit výdaje specifického ukazatele Výdaje Policie České republiky. Snížení příspěvku do rozpočtu Evropské unie umožní České republice lépe alokovat finanční zdroje na oblasti, které vyžadují větší pozornost na národní úrovni. Vzhledem k aktuálním výzvám, kterým čelí Česká republika, je důležité zaměřit se na vnitřní záležitosti a posílit klíčové sektory, jako je právě bezpečnost. Nižší příspěvek do Evropské unie posílí finanční nezávislost České republiky a umožní jí více se soustředit na vlastní zájmy a priority. V posledních letech se zvyšuje počet bezpečnostních incidentů, které vyžadují rychlou a efektivní reakci. Navýšení rozpočtu pro policii posílí její schopnost čelit těmto výzvám. Navýšení finančních prostředků umožní zlepšení pracovních podmínek policistů včetně modernizace vybavení a infrastruktury, což povede k vyšší efektivitě jejich činnosti. S vyšším rozpočtem bude možné rozšířit kapacity pro nábor a školení nových policistů, což je klíčové pro udržení a zlepšení bezpečnostní situace v zemi.

Další pozměňovací návrh zvyšuje výdaje specifického ukazatele Ministerstva práce a sociálních věcí Dávky důchodového pojištění 5 300 000 000 a o tuto stejnou částku snižuje výdaje do odvodů rozpočtu Evropské unie. Česká republika čelí významným demografickým změnám, stárnutí populace vede k rostoucím počtu důchodců, což zvyšuje tlak na důchodový systém. Zvýšení výdajů na důchodové pojištění je krokem k zajištění důstojného života pro naše seniory. Současný důchodový systém je pod značným tlakem, a to jak z hlediska financování, tak z hlediska udržitelnosti. Přesměrování finančních prostředků umožní posílit rezervy důchodového systému a zajistit jeho stabilitu v budoucnosti.

Další pozměňovací návrh - navrhuji v něm zvýšit výdaje specifického ukazatele dávky osobám se zdravotním postižením o 1 800 000 000 a o tuto stejnou částku snížit odvody do rozpočtu Evropské unie. Zajištění adekvátní podpory pro osoby se zdravotním postižením je klíčové pro zajištění jejich důstojného života a začlenění do společnosti. Zvyšování výdajů na tyto dávky reflektuje závazek státu k ochraně a podpoře jedné z nejzranitelnějších skupin obyvatel. Snížení příspěvků do rozpočtu Evropské unie umožňuje přesměrovat prostředky tam, kde mohou mít přímý a okamžitý dopad na kvalitu života občanů České republiky. Zajištění dostatečné podpory pro osoby se zdravotním postižením může vést k jejich lepšímu zapojení do pracovního procesu a společnosti, což má dlouhodobě pozitivní ekonomický i sociální dopad. Snížením prostředků do evropského rozpočtu získává stát větší flexibilitu v řízení vlastních finančních prostředků a může lépe reagovat na specifické potřeby svých občanů.

Poslední pozměňovací návrh, v něm navrhuji snížit výdaje specifického ukazatele, opět odvody do rozpočtu Evropské unie o miliardu 900 milionů a navrhuji o tuto částku zvýšit výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky. Hasičský záchranný sbor České republiky hraje klíčovou roli v ochraně životů a majetku občanů České republiky. Efektivní a rychlá reakce na mimořádné situace, jako jsou požáry, povodně, dopravní nehody a další krizové události, je nezbytná pro zajištění bezpečnosti obyvatel.

Zvýšení finančních prostředků pro Hasičský záchranný sbor České republiky umožní lepší vybavení, výcvik a personální zajištění, což přispěje k vyšší efektivitě a schopnosti rychle reagovat na různé hrozby. Investice do Hasičského záchranného sboru je přímou investicí do zajištění vnitřní bezpečnosti státu. V kontextu rostoucího počtu krizových situací včetně přírodních katastrof je nezbytné posílit kapacity pro krizové řízení a reakci. Tímto krokem lze zajistit lepší připravenost na mimořádné události a zmírnit jejich dopady na společnou ekonomiku. Přesměrování části finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie do národních priorit umožňuje efektivnější využití těchto prostředků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Sadovský, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já přicházím opět s prosbou, jako jsem tady stal přesně před rokem. A přesně před rokem jsem tady prosil pana ministra ve své důvodové zprávě o peníze pro Vězeňskou službu, kde jsem požadoval, nebo prosil jsem pozměňovacím návrhem o 510 milionů s tím, že se může stát, že ke konci roku 2024 nebude mít Vězeňská služba už žádné peníze na provoz. A co jsem tady říkal, to se také bohužel stalo. To znamená, že Vězeňská služba musela dostat finanční dotaci, aby mohlo být zajištěno jídlo pro odsouzené a mohl fungovat další chod i co se týče ostatních věcných výdajů.

Bohužel Vězeňská služba je, při vší úctě k policii, hasičům a ke všem ostatním sborům, takový otloukánek v tom směru, že všichni ti ostatní, hasiči, policisté jsou vidět na ulicích, jsou vidět všude, tu Vězeňskou službu nikdo nevidí. A přitom Vězeňská služba je stejný bezpečnostní sbor, který akorát spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, a uvědomme si, že zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, a tím pádem vlastně udržuje pořádek a bezpečnost naší společnosti. Samozřejmě je tam i Justiční stráž, je tam toho daleko víc a v rámci ostatních věcných výdajů musí Vězeňská služba zajišťovat prostředky na plánované opravy, na údržbu a zejména movitého majetku.

Tato oblast byla, jak jsem říkal v minulém roce, silně podhodnocena a vzniknul tak dluh, který je potřeba dneska sanovat. Proto těch 210 milionů, které jakoby požaduji, tak je úplně minimum ne na to, abychom něco už zachraňovali, ale abychom dorovnali ty ztráty z minulých let. Protože pokud začneme zanedbávat věznice, tak v této oblasti to bude mít negativní vliv jak na ubytovací prostory pro vězněné osoby, i pracovní prostředí příslušníků a zaměstnanců. Když vezmeme, že současné navýšení v navrženém rozpočtu vlastně jenom vyrovnává ten rozdíl minulého rozpočtu, schází zde prostor pro další rozvoj Vězeňské služby v oblasti Ostatní věcné výdaje. A vzhledem k situaci, ve které se Vězeňská služba nachází, si myslím, že by bylo vhodné a důstojné zajistit dostatečnou finanční podporu, která je v souladu se současnou koncepcí vězeňství, ale také i s připravovanou koncepcí vězeňství od roku 2025. Protože si myslím, že pro nás pro všechny je zachování optimální funkčnosti vězeňství jedna z priorit státu, protože to vězeňství, Vězeňská služba zajišťuje bezpečnost nás všech. A jak říkám, Vězeňská služba i přes ten nedostatek příslušníků, který má, ale s tím se potýká samozřejmě i policie a další sbory, tak je v podstatě vůči veřejnosti neviditelná, ale je pro nás strašně důležitá. A pokud nechceme, aby docházelo k ohrožení obyvatelstva na jedné straně a na druhé straně krácení ústavně zaručených práv odsouzených na důstojný průběh výkonu trestu, tak by bylo vhodné, a rád bych i o to poprosil, abychom tam tyto peníze navýšili. A jedná se tedy, jak jsem říkal, o 210 milionů v kapitole 336, Ministerstvo spravedlnosti se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, výdajový blok, výdaje, vězeňská část. A v tom Ostatní výdaje vězeňské části o částku 210 milionů. A v kapitole 31098 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem Vládní rozpočtová rezerva o částku 210 milionů. A současně dochází k úpravě odpovídající části návrhu zákona včetně příloh.

Toto je pozměňovací návrh poslanců Petra Sadovského, Michala Ratiborského, Tomáše Helebranta, Drahoslava Ryby a Roberta Králíčka. Je v systému uložen pod číslem 5574 a já se tímto k němu hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda Jakub Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře financí, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych teď rád představil pozměňovací návrhy Pirátů. Jsou to dva pozměňovací návrhy, jeden větší a jeden menší. Nejprve ten větší. Vzhledem k tomu, že jsme ve druhém čtení a už není možné upravovat výši deficitu, tak jde o přesun, a to z kapitol Podnikatelské dotace, které jsou tedy označeny kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu, specifický ukazatel podpora podnikání, o částku 4,661 miliardy korun, a dále z kapitoly Ministerstva zemědělství, a to podpora agrárního sektoru, agrokomplexy o 2 miliardy korun a těchto 6,6 miliardy korun bychom rádi převedli do oblasti podpory rodin, čili na rodičovský příspěvek, tak, jak Pirátská strana dlouhodobě prosazuje, aby mohlo být schváleno další navýšení od 1. 7. příštího roku. A dále na problematiku výstavby bydlení, která byla dohodnuta ještě v době, kdy jsme byli ve vládě, je v usnesení vlády, ale není zahrnuta v rozpočtu, a to částkou 1,5 miliardy korun. A dále na výstavbu škol v částce 2,5 miliardy korun.

Samozřejmě to je oblast, kterou řada rodičů pociťuje jako problematickou, která se promítá do vysokých cen bydlení, která se promítá do toho, že mladé rodiny nemají peníze, protože nemají zajištěnou zákonem takovou valorizaci jako senioři. A proto se domníváme, že by mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku a navrhujeme na to vyčlenit částku celkem 865 milionů korun. Ta by měla pokrýt i ty zastavené dětské skupiny, kde Ministerstvo práce a sociálních věcí po ukončení angažmá Pirátů ve vládě zrušilo příspěvek na daň z přidané hodnoty. Čili v podstatě ti starostové, kteří to podali, kteří to ještě neměli podáno v té době, tak přišli o pětinu peněz, které měly být dokryty právě z tohoto programu Ministerstva práce a sociálních věcí.

A další části, na které bychom byli rádi, aby putovaly ty ušetřené peníze z dotační ekonomiky, tak jsou platy učitelů, protože vláda v programovém prohlášení slíbila, že dá 130 procent průměrné mzdy za předminulý rok na platy učitelů. A není možné, abychom se dostali do situace, že ty platy učitelů budou v praxi nižší kvůli tomu, že z těch peněz pro učitele se musely vykrývat jiné profese, kde se nesáhlo k navýšení, které by bylo adekvátní. A současně v této části navrhujeme posílit prostředky na školní psychology, protože to je problém, na který si spousta občanů stěžuje.

Psychologická péče o mladé je věc, která se aktuálně neustále přetřásá i ve veřejném prostoru, a proto se domníváme, že by rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy měl být v ukazateli Výdaje navýšen o částku 1,65 miliardy korun, to konkrétně ve specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací.

Poslední, menší části toho většího pozměňovacího návrhu jsou posílení v problematice prevence závislostí. To je opět věc, na kterou si občané stěžují zejména ve velkých metropolích, kde dochází ke koncentraci lidí a jsou tam i závislí. A samozřejmě to má dopady bezpečnostní, má to dopady zdravotní a je potřeba, aby stát v této oblasti poskytoval pomoc tak, aby byla minimalizovaná tato rizika, aby se více investovalo do prevence, aby k tomu ideálně vůbec nedocházelo.

Dále navrhujeme posílit rozpočet Úřadu vlády tak, aby jmenovaný zmocněnec pro oblast dezinformací nebo útvar strategické komunikace měl adekvátní rozpočet dělat svoji práci. Nechceme, aby se tady opakoval scénář předchozího pana Klímy, který sice byl jmenován, ale už neměl peníze, aby mohl dělat reálně svoji práci, a kvůli tomu nakonec to skončilo po nějakém roce jeho působení fiaskem. Toto by se skutečně opakovat nemělo, proto chceme, aby rozpočet Úřadu vlády právě na tuto oblast strategické komunikace byl posílen. Myslím si, že to poměrně paradoxní situace, ve které my jako opoziční strana navrhujeme posílit rozpočet Úřadu vlády na oblast strategické komunikace vlády. Myslím si, že každá, každá vláda by po tomto skočila.

A poslední kapitola, která by měla být posílena podle názoru Pirátské strany, je kapitola Ministerstva spravedlnosti v části Odbor střetu zájmů a boje proti korupci. My tady máme v závěrečném třetím čtení zákon o lobbování. Je to zákon, který funguje v celém západním světě, a domnívám se, že ten zákon by neměl zůstat pouze na papíře, že bychom měli zajistit, aby byl vymáhán na Ministerstvu spravedlnosti. Takže proto - protože dlouhodobě ten útvar je škrcen, tak bychom chtěli, aby byl tento odbor posílen o částku 6 milionů korun tak, aby mohl nabrat lidi, kteří se budou věnovat ochraně oznamovatelů korupce a dalšího protiprávního jednání, které připravuje veřejné rozpočty o peníze, aby se mohli věnovat problematice, o které jsem teď mluvil, na kterou jsem teď upozorňoval.

Druhý, menší pozměňovací návrh, ten se týká toliko 26 milionů korun a my navrhujeme, aby se 26 milionů korun přesunulo z kapitoly 353, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to konkrétně částka 26 357 538 korun. (Ministr Stanjura z lavice: 538.) 538 korun, na korunu je to přesně vyčísleno. My tady máme novelu zákona o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde je upraveno postavení tohoto úřadu, a ta novela byla teprve nedávno zaslána vládou. Takže představa, že to bude platit od prvního dne následujícího roku, je iluzorní, nabude to účinnosti nejdříve 1. 7. příštího roku. Čili domníváme se, že náklady tak, jak jsou tam dimenzovány, jsou zbytečně přestřelené a že by bylo lepší, než ty peníze dávat na rekordní navýšení rozpočtu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o více než 25 procent. A my nechceme zpochybňovat zákon, který posiluje jeho kompetence - ten si naopak myslíme, že je potřeba, akorát z logiky věci to vypadá, že bude schválen až v polovině roku - tak, aby tyto peníze šly do jiných oblastí, které považujeme za důležité, a to v případě, že nebude schválen náš předchozí návrh, tak právě do kapitoly Ministerstva spravedlnosti, a to na zřízení šesti systemizovaných míst státních zaměstnanců v souvislosti s přijetím vládního návrhu zákona o lobbování a zajištění provozu registru lobbistů a lobbovaných, a dále pro účely navýšení prostředků programu Prevence korupčního jednání v příslušných ukazatelích. Takže to je první část, na kterou by měly jít prostředky na boj proti korupci, které se ušetří na antimonopolním úřadu, který je nespotřebuje.

A druhá část, do které by měly jít, tak je školství, je to vzdělávání ředitelů a dostupnost hygienických pomůcek na školách. To znamená, tady se bavíme o částce 18 milionů korun, kterou navrhujeme přesunout do rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to jednak ve prospěch kvalifikačního programu NPI Lídr školy, to je vzdělávání ředitelů škol, protože ředitelé škol mají nejvýraznější dopad na kvalitu škol a je potřeba investovat do toho, aby se naši ředitelé zlepšovali, a je to program, který už Poslanecká sněmovna jednou podpořila.

Dále 13 milionů korun navrhujeme z uspořené částky v rozpočtu antimonopolního úřadu alokovat ve prospěch zřízení celostátního programu dostupnosti hygienických pomůcek ve školách. To je samozřejmě tak, jako jsme zvyklí, že na školách je k dispozici, když to řeknu úplně jednoduše, normálně, toaletní papír, nikdo si tam nenosí toaletní papír z domova, tak, aby tam byly standardní hygienické pomůcky, třeba protože víme, že je tady velký problém, že část dívek, které dochází na školy, tak se potýká s tím, že třeba jejich rodina nemá dostatek prostředků, aby vždycky zajistila hygienické pomůcky pro dívky. Potom to ve výsledku vede, že zameškávají školní docházku, a my si nemůžeme dovolit, aby v naší zemi zameškávaly děti školní docházku kvůli tomu, že si nemůžou dovolit nějaké hygienické pomůcky. Takže v dnešní době už je to normální zcela, když jdete do restaurace, tak leckdy tam taky narazíte právě na toaletách na hygienické pomůcky, a domníváme se, že by stát, tak jako to už dneska dělají některé školy, měl zajistit dostupnost těchto základních potřeb, a to s ohledem i na to, že když jsme schvalovali konsolidační balíček, nebyl schválen přesun právě těchto hygienických pomůcek do nižší daňové sazby, takže stále zůstává ve vyšší daňové sazbě, jsou dražší, a domnívám se, že minimum, co bychom mohli v rámci státního rozpočtu pro naše studentky a žačky udělat, je schválit tuto formu přesunu.

Takže to jsou dva pozměňovací návrhy. Abych se ještě přihlásil pro účely zpravodaje, tak jde o sněmovní dokumenty 5639 a sněmovní dokument 5642, ke kterým se tímto hlásím, jsou to pozměňovací návrhy moje a poslanců a poslankyň Kláry Kocmanové, Olgy Richterové a Ivana Bartoše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Je tady faktická poznámka paní poslankyně Mádlové, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se chtěla obrátit na pana předsedu Michálka, vaším prostřednictvím - a proč jste tedy nepodpořili, když jste byli ve vládě, snížení sazby DPH na dámské hygienické potřeby? Já mám dokonce dojem, že ani (Důrazně.) Vy jste nehlasoval, že od vás hlasovala jenom vaše poslankyně Kocmanová. A teď tady najednou jste prozřeli, probudili jste se a žádáte vyčlenění finančních prostředků na dámské hygienické potřeby, protože jste zjistili, že je i menstruační chudoba? To je ale pokrytectví! (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Michálek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. My, když jsme byli Piráti v koalici, když jsme byli ve vládě, tak jsme samozřejmě tuto věc prosazovali. Koalice, jak dobře víte, funguje tak, že se musí shodnout všechny subjekty. V dané situaci jsme měli podporu jenom Lidové strany. Nikdo jiný nás na tom jednání vlády nepodpořil.

To je důvod, proč to nebylo v tom vládním návrhu zákona a proč jsme to nemohli podpořit. Jinak samozřejmě, kdybychom seděli pohodlně v opozici, kdy žádné dohody nemáte, tak bychom neměli problém pro takovéto věci hlasovat, protože je považujeme za správné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také, děkuji. Nyní... A ještě paní předsedkyně Schillerová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak vy jste místo toho, pane předsedo Michálku, prostřednictvím pana místopředsedy, seděli pohodlně v koalici. Měli všude svoje náměstky, vy jste byl předseda až donedávna dozorčí rady Státního životního intervenčního fondu, měli jste svoji digitální agenturu, v podstatě nevíme k čemu. Ještě jste nám nikdy nic neprezentovali, takže se prosím nevymlouvejte a nenaříkejte tady. Sedli jste si tam, vy šéfujete čtyřčlennému klubu za všechny výhody, které prostě z toho vyplývají. Měli jste všude prostě, byli jste přisáti na veřejné rozpočty, teď tady nenaříkejte. Vy jste si to tam užívali a neudělali jste pro lidi vůbec nic, a teď nám tady budete něco vykládat. Prostě je to úplně směšné. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě pan předseda Michálek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, nás volilo 850 000 voličů a ti nám dali mandát, abychom je zastupovali s tím, že půjdeme do vlády, takže samozřejmě šli jsme do vlády, dělali jsme tam maximum pro naše voliče, prosadili jsme nějakých osm protikorupčních zákonů, podařilo se nám pohnout s digitalizací, věci, které tady nikdy nebyly. (Smích z levé části sálu.) Ano, vy se možná smějete, ale osm let jste byli na Ministerstvu pro místní rozvoj před námi, co jste nám tam nechali digitálního? Vůbec nic! V oblasti stavebního řízení jste připravili akorát zakázku, na které se podíleli lidé z Dozimetru, takže prosím vás, po nás tam zbyde Portál stavebníka, po nás tam zbydou digitální stavební dokumentace, a od té doby, co Piráti odešli a ty analýzy ukazovaly, že se to dalo dokončit, tak tam zase nebude nic, zase se to odkládá.

Stejně tak jsme prosadili zvýšení rodičovského příspěvku a X dalších věcí, které bych tady mohl dokolečka vykládat, ale přijde mi, že úplně není adekvátní, abychom se tady mezi sebou jako opoziční strany dohadovaly, jestli jsme toho prosadili my čtyři Piráti více ve vládě, nebo jestli jste toho prosadili více, vás 72 nebo 71 opozičních kolegů v opozici a kolik stálo fungování kterého poslaneckého klubu.

Já jsem byl předsedou dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a to mě stálo akorát práci navíc. Ano, byla tam skvělá odměna, nějakých 900 korun měsíčně - 900 korun měsíčně, které jsem dal na dobročinné účely, takže ani tady mě prosím neobviňujte z nějakého zlořádu. A podařila se spousta věcí, které jsme posunuli, mimo jiné to, že se zemědělské dotace kontrolují z vesmíru, z družic, které ten zemědělský fond dotáhnul do konce. A další věci si přečtěte na našich webových stránkách, protože to tam je velmi podrobně vypočtené, ale nechci se tady skutečně hádat a přetahovat!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tři faktické poznámky - nejprve pan poslanec Patrik Nacher, potom pan poslanec Robert Králíček a další. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji, pane místopředsedo. (Poslanec Michálek odchází ze sálu.) No, tak pan kolega Michálek na mě mává, odchází. Takže vážení diváci, milí občané, on tady teď není, on si tady řekl svoje a odchází pryč.

Tak za prvé, co po Pirátech zbylo? No, zbyl velký průšvih, na který my jsme upozorňovali už před rokem. Nikdo to nechtěl slyšet a vláda, zbytek vlády se probudil v září. Výsledek je, že konec Pirátů ve vládě a konec vlastně toho mýtu, že oni tady jsou ti vůdčí v digitalizaci. Pokud jde o těch 800 000 lidí, kteří je volili - ne, Piráty volilo tolik lidí, že mají čtyři, nebo měli čtyři, mají čtyři poslance. To je jejich reálná síla, těch čtyř poslanců, a je férové říct, že když byli ve vládě, tak skutečně byli efektivnější, protože ze čtyř poslanců mají tři přednostní práva. Kdybychom měli takový počet přednostních práv my, tak jich máme tady 60 těch přednostních práv. Tak už vlastně... to už by se nikdo jiný nedostal ke slovu.

To znamená, tohleto je efektivita Pirátů. Já se jim nedivím, že byli ve vládě, protože když sečtu ještě ty náměstky, tak je to skutečně nejefektivnější, z hlediska počtu funkcí, nejefektivnější strana po roce 1989 - čtyři poslanci, tři ministři, jedna místopředsedkyně Sněmovny, kolik, deset náměstků nebo kolik. To je opravdu rekord.

A pokud jde o tu poznámku ještě, že si voliči přáli, abyste byli ve vládě. No, kdyby to byla pravda, tak byste nenechali hlasovat na tom svém fóru přece, ne? Tak byste tam rovnou vlezli. To znamená, že ani tohle nebyla pravda. Ale pojďme se vrátit k rozpočtu. To stejně nemá cenu tady na pana kolegu reagovat, on tady vždycky něco rozjede a pak odchází. Srabácky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. Jenom pro pořádek - v současné době, pokud si dobře vybavuji, mají přednostní práva dvě. To jenom pro upřesnění. (Poslanec Nacher ještě mimo mikrofon dodává, že říkal, že měli tři, když byli ve vládě.) Nyní faktická poznámka pana poslance Roberta Králíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych jenom krátce zareagoval na ty opakované lži pana Michálka, protože je tady nechci vyjmenovávat konkrétně. On to, co říkal, opravdu není pravda. Já bych to možná shrnul. Má pravdu, po nás tam zbyly projekty, ale po nich tam zbyla potopa, totální potopa. To Ministerstvo pro místní rozvoj je nefunkční, a byť pan Kulhánek, pan ministr Kulhánek je můj, řekl bych, oponent, nebo já jsem v koalici, tak mu to vůbec nezávidím, protože to, co tam zbylo, v jakém stavu je digitalizace stavebního řízení, a nelžete, že tam zbyl Portál stavebníka. Zbylo tam torzo Portálu stavebníka, které musí dnes pan Trpkoš s jeho týmem dávat do nějaké podoby, abychom alespoň zachránili to slovo digitální. Aby se nemusely dokumentace, doklady a dokumenty dávat zase písemnou formou a nevrátili jsme se o dvacet let dozadu. A bylo to jenom na základě egoistického rozhodnutí vašeho bývalého předsedy a bývalého ministra pro místní rozvoj.

A ten Dozimetr? Vážně? Vy vážně budete říkat, že se na tom podíleli lidé z Dozimetru? Tak znovu, to je fakt pro hloupé lidi - ten pán, který měl být v Dozimetru nebo je v Dozimetru, pan Šteffel, tam pracoval rok předtím, než se začalo něco vypisovat. A znovu, potom šel do Dopravního podniku, který spadal pod vašeho tehdejšího primátora Hřiba, současného náměstka pro dopravu, který tu dopravu řídí tak perfektně, že máte zácpy ve dne, v noci, a pokud Dozimetr nastal, tak to bylo v koordinaci pana Hřiba, který vedl Dopravní podnik, který byl hlavou celé Prahy. Tak tady nevytahujte Dozimetr! Nejdřív si zameťte před vlastním prahem! A jste srab! Jenom jste utekl, pane Michálku, prostřednictvím pana předsedajícího!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další faktická poznámka paní poslankyně Balaštíkové, potom pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak dobrý den, kolegyně a kolegové. Tak prostřednictvím vás, pane předsedající, pane Michálku, vy jste Neználek na Měsíci, protože já vím, že z družice se žádné dotace nekontrolují. Takže na tom Státním zemědělském intervenčním fondu jste seděl fakt asi jenom pro ty prachy, protože ani jste se nedozvěděl a nepoučil, jak se tedy z družice kontrolují dotace. Vy jste možná zavedli kontrolu určitého způsobu hospodaření na těch polích, kdy zemědělec je nucen třeba po sečení se jet vyfotit, aby bylo ukázáno, že na tom pozemku byly udělány určité polní práce, které souvisí s dobou ošetření, ale dotace, ty opravdu z družice nekontrolujete.

Je to úsměvné a je vidět, že jestliže nám vládnou neodborníci, jsme tam, kam jste nás dostali. A víte, co po vás zbylo na tom Ministerstvu pro místní rozvoj? Obrovské dluhy za špatně odvedenou práci, se kterou se budou budoucí vlády prát. Možná kdybyste zodpovídali svým majetkem, jak je to v obyčejných společnostech, za špatná rozhodnutí, tak byste tu digitalizaci taky dodělali jinak. Děkuji za poslech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec Kettner s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já bych chtěl panu Michálkovi velice poděkovat, prostřednictvím pana předsedajícího, že mi konečně vysvětlil, co znamená ta takzvaná lepší opozice. Lepší opozice znamená, že pokud jsem ve vládě a mám z toho tučné benefity, tak trpím slepotou a hluchotou, a v okamžiku, kdy o ty benefity přijdu, náhle utrpím náhlou amnézii a výpadek paměti a vlastně já nic, já muzikant, to všichni ostatní, to ODS a STAN a tak dál. Super, moc děkuji. A vlastně mě tak trošičku vrátil do mého předchozího profesního působení, když nějaký žák něco provedl a já jsem řešil, proč rozbil to okno - on nic, ono se to rozbilo samo. Děkuji, pane Michálku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Už nemáme žádné další faktické poznámky, budeme tedy pokračovat v řádných přihláškách. Jako první vystoupí pan poslanec Radovan Vích, připraví se pan poslanec Lubomír Brož. Prosím.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych vám v krátkosti představil a odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který je vložen do systému jako sněmovní dokument pod číslem 5296, ke kterému se samozřejmě hlásím.

Výdaje kapitoly 307 Ministerstva obrany mají v roce 2025 být 154,4 miliardy korun. Nicméně to plnění 2 procent hrubého domácího produktu podle slibu NATO se tímto nerealizuje. Už nyní je totiž zřejmé, že výdaje na obranu, které vláda sestavila z ostatních rozpočtů, aby naoko splnila slib 2 procent HDP, nebudou v plné výši uznány. V rozpočtu Ministerstva obrany 154,4 miliardy korun navíc dochází k poklesu o 12 miliard korun v investičních výdajích.

V roce 2023 nebylo vyčerpáno téměř 10 miliard z rozpočtu obrany a odsouvají se projekty například až na rok 2035. Česká vláda zakotvila do zákona povinnost 2 procent HDP na obranu, ale Ministerstvo obrany není schopno tolik peněz proinvestovat, a to opakovaně.

K dnešnímu dni má Ministerstvo obrany vyčerpáno cirka 1 procento hrubého domácího produktu neboli 79 z plánovaných 150 miliard korun, a to je již polovina listopadu. Do příštího roku bude převedeno minimálně několik miliard a zbytek budou zálohové platby na nákupy do zahraničí, a nikoliv od našich firem. Jenom připomínám, že vloni bylo nakonec čerpáno pouhých 1,37 procenta HDP.

Na příští rok je rozpočet plánován ve výši 1,9 procenta HDP a zahrnuly se tam výdaje dalších devíti ministerstev a úřadů za cirka 6 miliard korun, aby se to přiblížilo těm 2 procentům hrubého domácího produktu, které podle mě ale jsou sporné a nejsou uznatelné. Ministerstvo obrany se stále vymlouvá, jak ty nákupy nejdou. Jednou chybí pro novou techniku vojáci u útvarů, podruhé zbrojařské firmy nedostávají úvěry od bank. Podle mě je ale hlavní problém na straně Ministerstva obrany, které neumí smysluplně průběžně plánovat výběrová řízení, nákupy a také průběžně modernizovat.

Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu chybějí například garáže pro novou techniku a ministerstvo postupuje nehospodárně v opravách automobilní a ženijní techniky. Jenom bych zdůraznil, že i my chceme moderní armádu, ale na to, co bychom opravdu potřebovali pro zvýšení obranyschopnosti naší země.

Nákup stíhacích letounů F-35, které po nás nikdo nechce a nepotřebujeme je a bude zásadním způsobem i do budoucna zatěžovat rozpočet Ministerstva obrany. Kupujeme techniku, kterou stěží využijeme, a platíme za ni miliardy. Zakázka proběhla bez výběrového řízení a vznikají závažné pochybnosti o termínech dodání, řešení odstraňování poruch těchto letounů a tak dále. Je zde například i pochybnost o tankování za letu a mohl bych dlouze pokračovat. Navíc další náklady na tento projekt do roku 2069 Ministerstvo obrany předpokládá v celkové výši 322 miliard korun, ale v odborných kruzích se objevují spíš odhady nákladů mnohem vyšší. Proto jsem podal v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany pozměňovací návrh jako sněmovní dokument 5296, jehož cílem je posílení obranných schopností naší republiky, a to na úkor splátky na stíhací letouny F-35 ve výši 15 814 419 000 korun.

Je to převod z jednoho výdajového okruhu do druhého výdajového okruhu v rámci stejného kapitolního sešitu a já se tímto k tomu sněmovnímu dokumentu a pozměňovacímu návrhu hlásím a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí pan poslanec Lubomír Brož, připraví se pan poslanec Jiří Strýček. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který následně odůvodním. Jedná se o pozměňovací návrh k rozpočtu České republiky, který je uveden pod sněmovním dokumentem 5604. Je to pozměňovací návrh Lubomíra Brože a Ondřeje Babky. Pozměňovací návrh v kapitole 334, to znamená Ministerstva kultury, zvyšuje výdaj souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - záchranná obnova kulturních památek, veřejné služby, muzeí, v tom Programy ochrany a péče o kulturní statky o částku 10  ilionů korun. Potom za druhé v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje Vládní rozpočtová rezerva o částku 10 milionů. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh. Jedná se o to, že se navrhuje navýšení rozpočtu dotačního programu akviziční fond o 10 milionů korun. Tento fond je klíčovým nástrojem pro systematickou podporu současného umění v České republice a jeho prostřednictvím mohou státní muzea a galerii získávat významná místa, tedy významná díla současných umělců včetně děl z oblasti designu, architektů, fotografie. Program zajišťuje to, že do veřejných sbírek jsou zařazována pouze kvalitní díla s odborným uznáním, která prošla veřejnou prezentací. Navýšení rozpočtu umožní institucím pružněji reagovat na aktuální vývoj na umělecké scéně a efektivněji budovat sbírky současného umění pro budoucí generace. Zároveň tím podpoří i současné umělce.

Ta částka není nijak závratně vysoká v obsahu rozpočtu, ale já jsem přesvědčen, že dlouhodobě je tento fond podfinancovaný. Je důležité si uvědomit, že to, co je naším takovým zlatým pokladem v oblasti kultury, umění, naše sbírky se budovaly dlouhá léta a to, co nyní tento akviziční fond ze současného umění koupí, tak jeho hodnota se projeví za deset, dvacet, třicet, možná i více let. Je to tedy fond, který pracuje pro naši budoucnost. Děkuji za jeho podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě faktická poznámka, pan ministr Martin Baxa. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já si velice vážím zájmu pana poslance Brože o návrh rozpočtu mého rezortu, ale vzhledem k tomu, že ten návrh tady zazněl veřejně, tak já si ho taky dovolím veřejně okomentovat.

Pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, akviziční fond byl v letošním roce navržen nebo schválen v rozpočtu v celkové částce 20 milionů korun a v návrhu rozpočtu na příští rok je to 60 milionů korun. V tom návrhu je to trojnásobná částka, než byla v letošním roce. Vláda dnes schválila úpravu pravidel akvizičního fondu, takže z něj budou moci čerpat peníze i příspěvkové organizace mého ministerstva. Vytvoří se dvě větve pro instituce, které jsou obecní, krajské, soukromé a potom které se týkají organizací sbírkotvorných mého ministerstva. Já si toho fakt cením, ale zrovna tady v tomto případě opravdu navrhujete o 10 milionů korun navýšit objem, který už se zvýšil třikrát. Tak aby jenom tady zazněla ta částka, že v tomto případě opravdu Ministerstvo kultury, co se týká akvizičního fondu, na příští rok navrhuje velmi dramatické zvýšení. Jinak samozřejmě v tom účelu se shodujeme, je to užitečná věc na podporu současného umění, ale zvyšujeme třikrát. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Tomáše Kohoutka. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře kultury, nebojte se, nebudu reagovat fakticky ke kultuře. Jenom aby to nebylo o samé kritice, tak bych vás chtěl pochválit a poděkovat. Tak by to mělo být, že kolega, když se vyjadřuje, navrhuje pozměňovací návrh ke kapitole Ministerstva kultury, tak je tady příslušný ministr, můžete o tom diskutovat a můžete se konečně pobavit. I když jak se tak dívám, tak nevím, jestli náhodou nejste tady teď spíš v pozici toho jednoho ministra, aby vůbec ta Sněmovna mohla probíhat. Toť otázka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Strýček, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán v systému jako sněmovní dokument číslo 5587. Dále bych se přihlásil k svému pozměňovacímu návrhu, který byl rovněž nahrán do systému jako sněmovní dokument pod číslem 5588. Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán v systému jako sněmovní dokument číslo 5589. Za čtvrté se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který byl nahrán v systému jako sněmovní dokument pod číslem 5594. Jenom pro upřesnění, součástí všech těchto pozměňovacích návrhů, těchto sněmovních dokumentů, je samozřejmě odůvodnění těchto pozměňovacích návrhů.

Nicméně rád bych se pozastavil a krátce komentoval dva z těchto pozměňovacích návrhů neboli sněmovních dokumentů, a to ten, který byl nahrán pod číslem 5589. Tento pozměňovací návrh nenavyšuje ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí, a to ze strany Ministerstva financí neakceptovatelných nadpožadavků MZV na rok 2025 na institucionální podporu výzkumných organizací, což je zejména Ústav mezinárodních vztahů, a to je o částku 3 740 299 korun.

Dále je to pozměňovací návrh, který byl nahrán pod číslem 5587. Tento pozměňovací návrh navyšuje ostatní výdaje na plnění úkolů MZV ze strany Ministerstva financí neakceptovaných nadpožadavků MZV na rok 2025 na provoz a podporu ICT - podotýkám, že je to bez investic - a to o částku 398 401 557 korun.

Jako poslední, který bych krátce okomentoval, je pozměňovací návrh, který byl nahrán pod číslem sněmovního dokumentu 5588. Tento pozměňovací návrh navyšuje ostatní výdaje na plnění úkolů MZV ze strany Ministerstva financí neakceptovaných nadpožadavků Ministerstva zahraničích věcí na rok 2025 na jednotlivé zahraniční politiky MZV, včetně ekonomické a vědecké diplomacie, a to o částku 178 478 588 korun českých.

Já bych se pozastavil, protože samozřejmě v minulosti nebo v tomto volebním období se tady neustále hovoří samozřejmě o kybernetické bezpečnosti. Mě docela mrzí, že tady tyto peníze byly pro Ministerstvo zahraničních věci nějakým způsobem kráceny a nebyly splněny v požadované výši. Tam je problém, že nedostatek těchto peněžních prostředků v rámci tohoto specifického ukazatele ostatní výdaje na plnění úkolů MZV bude mít velmi negativní dopad, a to zejména na udržení a rozvoj nově nabyté úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany proti kybernetickým útokům, což je samozřejmě v současné době velmi aktuální záležitost.

Dále bude mít vliv na dostupnost poskytování základních IT služeb. To znamená, je to bez uhrazení cloudových poplatků. MZV například přijde o data a uživatelé nebudou mít dostupné pracovní prostředí. Dále nebude zajištěna nezbytná součinnost projektu Elvis, což je vlastně Elektronický vízový informační systém. Bude docházet samozřejmě k špatné komunikaci v rámci komunikačních kanálů, které propojují zastupitelské úřady v zahraničí a tak dále, a tak dále. Takže si myslím, že v současné době to je velmi aktuální otázka, která by se měla řešit a na kterou se nebudou dostávat Ministerstvu zahraničních věcí dostatečné prostředky. Takže tady bych chtěl opravdu požádat i poslance čtyřkoalice, aby tomu věnovali pozornost, a pokud možno tady tuto částku schválili.

Dále bych ještě jenom krátce pohovořil, co se týče ekonomické a vědecké diplomacie, protože tady ta částka také byla nějakým způsobem krácena. Tady je také třeba si uvědomit, že prosazování ekonomických zájmů v zahraničí - myslí se samozřejmě ekonomických zájmů České republiky jako velmi silně proexportní republiky - patří dlouhodobě mezi celosvětové trendy a podporuje se tím hospodářský růst. Ekonomická diplomacie slouží k prosazování politik vlády v oblasti výroby, pohybu nebo výměny zboží, služeb, práce a investic směrem jak z České republiky, tak do ní, a přispívá samozřejmě k pozitivnímu obrazu země ve světě. Ekonomická diplomacie samozřejmě napomáhá ekonomickému růstu, vytváří nová pracovní místa, podporuje podnikatelské aktivity v zahraničí, otevírá přístupy na zahraniční trhy a tak dále a tak dále. Takže také velmi důležitá oblast. Tady bych opravdu také rád požádal o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec David Pražák. Prosím

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, vážený pane ministře kultury, který tady jediný zbyl. Já si také dovoluji využít tohoto druhého čtení, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu. O tom také to druhé čtení je. Potom nějaké shrnutí a nějaká politická glosa k rozpočtu jako celku, stejně tak jako debata, která se tady dneska vedla o tom, kolik se investuje nebo neinvestuje do sportu a jaké haly se tady postavily, či nikoliv. Tak to si nechám, prosím pěkně, na třetí čtení. Doufám, že účast ze strany vlády tady bude reprezentativnější, aniž bych se tedy dotkl pana ministra kultury, ale myslel jsem to z hlediska počtu, a rád bych tady pak viděl i ministra financí.

Můj pozměňovací návrh, který dávám společně, pro vás překvapivě, i s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem, má číslo 5552 a konzistentně se věnuji spotřebitelské tematice. To znamená, navážu na to, co už jsem navrhoval i vloni. O co jde? Jde o zvýšení prostředků pro spotřebitelské organizace, které tam putují z kapitoly Ministerstva průmyslu, a to o 15 milionů korun. Já to teď zdůvodním. Takže do kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu, výdaje spojené s další činností resortu, to by se navýšilo o 15 milionů korun a vzalo by se to z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, výdaje celkem, vládní rozpočtová rezerva minus 15 milionů korun.

Než popíšu, o co jde, tak bych se tady chtěl opřít argumentačně o slova pana ministra financí, který v momentě, kdy tady říkal - a my jsme mu vyčítali, že nadhodnotil příjem z emisních povolenek o 10 miliard - že v poměru k celému rozpočtu, kdyby to měl vzít na dvacetitisícový plat, tak je to stokoruna, a že každý z nás si přece umí představit, že s tou stokorunou by se s tím úplně v pohodě nějakým způsobem popasoval. Tak bych chtěl říct, že v tomto jeho příkladu budu tedy pokračovat. Chtěl bych říct, že tento pozměňovací návrh je o výši 15 haléřů z těch 20 000 korun. Takže jestli si tedy on pohraje jednoduše se stokorunou, tak bych byl rád, aby koaliční poslanci si velmi jednoduše pohráli s přesunem 15 haléřů z 20 000, jestliže platí tenhleten příklad, kterým se vizualizují ty poměry, protože v těch miliardách a milionech si to těžko každý představí.

Teď o co vlastně jde? Ministerstvo průmyslu a obchodu každým rokem poskytuje nevládním neziskovým spotřebitelským organizacím právě pro oblast ochrany spotřebitele podporu na vybrané aktivity. Často je to třeba poradenství, jsou to různé spotřebitelské podněty, které oni řeší. Teď co se stalo? V rámci Strategie spotřebitelské politiky 2021-2030 dokonce bylo schválené usnesení vlády číslo 518 ze dne 7. června 2021, kde byla stanovena výše dotace pro spotřebitelské organizace pro jednotlivé roky ve výši minimálně 19 milionů korun.

Nicméně v návrhu rozpočtu je 8. Když se podíváte - a součástí tohoto pozměňovacího návrhu je tabulka i grafy, abyste si to mohli vizualizovat, abyste to i viděli, aby to nebylo jenom slovně, tak tam vidíte, že v roce 2016 šlo pro spotřebitelské organizace 14 milionů, následující rok 14, 14, 14, v roce 2020 - 19, v roce 2021 - 15 a pak už to šlo dolů: 2022 - 8, 2023 -8, 2024 -8, v návrhu je 8. To znamená, inflace jde nahoru, podněty ze strany spotřebitelů jdou nahoru, bavíme se tady v průměru o 71 tisících poskytnutých rad ročně, 71 000, ale ty peníze jdou dolů. To znamená, z toho vychází tedy logicky ten pozměňovací návrh, to je těch 15 milionů, 8 plus 15 - 23. Když vezmeme, že tam šlo 19 milionů už v roce 2020 a přičteme tam tu inflaci, tak jsme někde na 25 milionech. My jsme si řekli, že tam dáme těch milionů 23 a tím se to vyváží.

Ještě pod čarou bych tady připomněl, že tato Sněmovna tady schválila institut hromadného řízení, laicky řečeno hromadné žaloby. I ty je potřeba nějakým způsobem financovat. To v současné době z těch programů, které tam jsou vypsány, nejde sice, ale ani ty spotřebitelské organizace si nemohou vytvářet rezervy, protože dostávají vlastně od Ministerstva průmyslu a obchodu o polovinu méně, než dostávaly předtím. Ještě říkám před tím, než byla ta inflace.

To znamená, máme tady úplně novou problematiku hromadného řízení. Já jsem vás tady před tím varoval, že na to nebudou finance, a tady je nějaká možnost, jak udělat první vstřícný krok, aby ty velké spotřebitelské organizace ty prostředky měly. Pro vaši představu přečtu některé, možná je budete znát: dTest, Sdružení obrany spotřebitelů, Sdružení českých spotřebitelů, Generation Europe, Asociace občanských poraden a podobně. Takže celostátně, vesměs celostátně působící spotřebitelské organizace.

Mimochodem, podpora spotřebitelských organizací je také důležitým tématem Evropské unie. Zástupci spotřebitelských organizací jsou členy evropských zastřešujících spotřebitelských organizací. Takže když se pořád odvoláváme na tu Evropskou unii, tak je potřeba říct, že tohle byla jedna z priorit nebo je jedna z priorit.

Jinak součástí toho pozměňovacího návrhu máte, jak jsem řekl, i grafy, kde vidíte krásně ten zub, jak to propadlo, jak ty příspěvky, které tam jdou, jdou dolů, ale počet podnětů od spotřebitelů roste.

Takže tolik i zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu. Takže v rekapitulaci: pozměňovací návrh Patrika Nachera a ministra průmyslu Vlčka pod číslem 5552. Já vám děkuju za jeho podporu, a jak jsem řekl, nějaký politický statement k rozpočtu jako celku si nechám na třetí čtení, tak, jak to má být. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec David Pražák a připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Jestliže není řečník přítomen, tak já jej dám na konec seznamu a poprosím pana poslance Igora Hendrycha, aby vystoupil, a připraví se pan poslanec Milan Wenzl. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já jsem si dovolil představit pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a který je evidován jako sněmovní dokument 5597 a jehož spoluautory se mnou jsou paní poslankyně Helena Válková, pan poslanec Radek Vondráček a pan poslanec Josef Bělica. Já nejdříve přečtu, o co jde, a následně se pustím do odůvodnění.

Odst. 1. V kapitole 336 Ministerstvo spravedlnosti se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - výdajový blok, Výdaje justiční část, a průřezových ukazatelů Platy zaměstnanců a Ostatní platby za provedenou práci a Platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, o částku 65 852 159 korun.

Dále v odst. 2 v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 65 852 159 korun.

Odst. 3. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

A nyní odůvodnění. Já jsem tady s podobně koncipovaným pozměňovacím návrhem vystupoval přesně před rokem, kdy jsme schvalovali rozpočet na rok 2024, a v principu se jedná o to, že mám ambici, aby se Ministerstvo spravedlnosti už konečně zamyslelo nad tím, že pokud chce prosazovat komplexní novelu trestního zákoníku, o které jsem slyšel, že už by brzy měla být představena poslancům a měla by jít do výboru, která má právě tu ambici, aby se snižoval - prostřednictvím úpravy některých paragrafů, snižování trestních sazeb v trestním zákoníku - aby se snižoval počet vězňů v České republice, kterých je skutečně enormní počet, a patříme k absolutní špičce v Evropě, v Evropské unii dlouhodobě, tak by zároveň mělo docházet k tomu, že se přemýšlí nad tím, jakým způsobem vlastně budou ti lidé, nebo kdo se bude v podstatě podílet na dozoru nad jejich alternativními tresty, protože se nepředpokládá, že nebudou potrestáni vůbec, ale bude docházet ve zvýšené míře k tomu, že budou u soudu padat jiné než nepodmíněné tresty a budou to velice často tresty, které bude muset mít pod dohledem Probační a mediační služba.

Mě to celkem překvapuje dlouhodobě, že na jedné straně se tady vytváří vcelku žádaná a poptávaná norma tak, aby se změnila část toho trestního zákoníku, ale zároveň se vůbec nepřemýšlí nad tím, kdo vlastně bude nad těmi alternativními tresty dohlížet, protože aktuální stav je takový, že Probační a mediační služba České republiky má pouze 533 úředníků, respektive tak je to naplánováno v rozpočtu na rok 2025, což k mému překvapení navíc je ještě o 5,75 pracovníka méně než v letošním roce. To souvisí potom možná s nějakou otázkou na interpelaci, jak je to možné vlastně, že v podstatě nejenom, že se nenavyšují stavy těchto úředníků, ale dokonce se mírně, mírně snižují, a přitom tito lidé jsou velice zatíženi. V podstatě připadá průměrný počet případů na jednoho zaměstnance, respektive na jednoho úředníka či asistenta Probační a mediační služby, okolo sto případů ročně, a dokonce i samo ministerstvo ústy svých náměstků, kdy jsem byl přítomen na mnoha jednáních, tvrdí, že je to stav opravdu neutěšený a že těch případů by měla být polovina ideálně, možná padesát, aby kvalita a efektivita v podstatě výsledku práce těchto úředníků byla na požadované úrovni.

Probační a mediační služba už je nyní přetížena, už nyní je přetížena a dochází k tomu, že z té služby odcházejí lidé. Dříve to byla vždycky srdeční záležitost pro lidi, kteří v ní pracovali, nebylo snadné se do té služby dostat, a ne proto, že by to byla nějak extrémně dobře placená práce, ale že byla skutečně prestižní a pracovali tam srdcaři. Ti srdcaři už dneska bohužel odcházejí a v některých regionech, zejména v Praze, je problém dokonce obsadit pracovní místa a dochází k fluktuaci, která je nevídaná. To je stav, který je v podstatě dnes, a chystá se nám právě ta již několikrát zmiňovaná komplexní novela trestní politiky, která by je měla v podstatě zatížit ještě více. Takže pro mě obrovské překvapení, že se nepracuje paralelně i s tím, že se posílí tato část de facto státní správy.

To je v podstatě meritem mého pozměňovacího návrhu, kdy navrhuji ty finanční prostředky, které jsem tady již uvedl, by měly dostačovat na to, aby mohlo být zaplaceno zhruba sto úředníků Probační a mediační služby tak, aby vlastně ty náročné úkoly, které pro ně budou vyplývat a vyplývají už nyní, mohli splnit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Milan Wenzl, připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslanec Milan Wenzl: Já děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 pod číslem 5606.

Odůvodňuji ho tím, aby položka dotace SFPI na podporu bydlení ve výši 1 040 495 682 korun byla navýšena o 1 miliardu z kapitoly čísla 307 Ministerstva obrany a aby tak byly vytvořeny podmínky pro podporu nonprofitního bydlení, a to do doby přijetí speciální legislativy podporující družstevní bydlení.

Domnívám se, že rozpočet Ministerstva obrany je již tak nepřiměřeně vysoký a celá řada sporadických výběrových řízení a armádních nákupů nás přesvědčuje, že armáda nemůže vždy splnit rozpočtové prostředky účelně a odpovědně je čerpat. Oproti tomu podpora bydlení je dlouhodobě zcela nedostatečná. Krize podpory dostupného bydlení pro naše občany je stále více prohlubující. Mladé lidi ani moc nezajímá, jestli budeme nakupovat nějaké stíhačky. Je spíš zajímá opravdu, jestli bude nějaké to bydlení, protože když nebudou mít bydlení, nebudou zakládat rodiny. Když nezakládají rodiny, nebudou mít děti. Když nebudou děti, tak nebude mít kdo dělat na důchodce.

Je potřeba si uvědomit jednu věc, že dostupné bydlení může mít i alternativu družstevního bydlení, a nad tím by bylo potřeba se taky zamyslet. Myslím si, že družstevní bydlení by bylo vstřícnější než opravdu tohle dostupné bydlení, které se teď projednává.

Tak já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Ivana Mádlová, připraví se pan poslanec Petr Letocha. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám představila pozměňovací návrh s číslem 5578, který se týká kapitoly Ministerstva školství a konkrétně vyčlenění finančních prostředků na platy vyučujícím povinné odborné praxe. Týká se to zdravotnického školství.

Pozměňovací návrh poslankyně Ivany Mádlové, Věry Adámkové a Martina Kukly k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tak navrhuje zvýšit výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - věda a vysoké školy, v tom Vysoké školy, o částku 445 milionů korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 445 milionů korun a současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

A nyní k odůvodnění. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím ministra Beka tak vyčlenilo na navýšení kapacit nelékařských zdravotnických povolání na vysokých školách částku 426 600 000 korun na rok 2025, avšak bohužel opomnělo vyčlenit i částku na odměny za práci mentorům, čili za výuku povinné odborné praxe, která probíhá ve zdravotnických zařízeních. Jedná se o nedostatkové profese a tento problém jsme tady řešili opakovaně. Týká se to především všeobecných a dětských sester, zdravotnických záchranářů, radiologických asistentů a nutričních terapeutů. To jsou profese, u kterých hrozí do patnácti let obrovské snížení a nedostatek a krize ve zdravotnictví.

Navýšené kapacity se mohou týkat podle dostupných dat a informací více než dva tisíce studentů a bohužel absenci tedy těchto finančních prostředků za odměnu za práci ve výuce odborné praxe tak potvrdila i Asociace vysokoškolských vzdělavatelů lékařských zdravotnických profesí na posledním i zdravotním výboru.

A samozřejmě je to obrovský problém dnes se zajištěním odborné praxe. Je třeba si uvědomit, že mentoři jsou zaměstnanci zdravotnických zařízení a vyučují de facto v 90 procentech zadarmo, protože ani školy ani nemocnice nemají na výuku zvláštní finanční prostředky. Čili je to poměrně veliký problém a mentoři toto odmítají.

Je třeba si uvědomit, že pečovat o pacienty v různě závažném zdravotním stavu, to znamená o všechny věkové kategorie, i o umírající na jednotkách intenzivní péče vyžaduje obrovskou odpovědnost. A současně mají tedy vyučovat studenty, učit je výkonům, i ty, které jsou třeba rizikovější pro pacienty, protože se je samozřejmě musí naučit, a pro mentory je to obrovská psychická zátěž. A je logické, že to zadarmo samozřejmě dělat nechtějí. Bohužel se na tuto částku zapomnělo.

Celou situaci zkomplikovala i novela zákoníku práce, protože samozřejmě vedení centrální evidence dohod tak znepříjemnila administrativní práce fakultám a vysokým školám, kdy je třeba si uvědomit, že studentů se pohybuje ve zdravotnických zařízeních velké množství, mění se jejich počet, to znamená, že se mění i počet mentorů i osoby mentorů, a tím pádem zvýšená administrativa co se týče dohod je samozřejmě velmi náročná a nepříjemná.

A v souvislosti s novelou zákoníku práce došlo i k zavedení placených dovolených, odvodů na zdravotní a sociální pojištění a pochopitelně objem financí na studijní obory zůstává nezměněn. To znamená, že zajištění odborné praxe specialisty, čili zaměstnance klinických oborů, je opravdu velmi problematické sehnat.

Ta částka zohledňuje předpokládaný navýšený počet studentů, jak jsem již říkala. Je to přibližně přes dva tisíce. Navrhuje se, nebo vychází se z předpokladu, že by se mohlo jednat o 500 korun hrubého za hodinu pro mentora při výuce studentů. Samozřejmě optimální by bylo tuto částku účelově vázat na mentora a na studenty, ale nepochybně s tím si lze velmi dobře poradit.

To, že to je velký problém, tak to mohlo potvrdit i jednání posledního zdravotního výboru dne 6. 11., který schválil usnesení, které se týká neudržitelné situace co se týče těchto nelékařských zdravotnických povolání do budoucna a je potřeba tuto situaci skutečně řešit a vyčlenit dostatečné finanční prostředky na jejich výuku.

A jedním z usnesení, které bylo schváleno, cituji: "Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby současně dále zajistilo finanční prostředky na adekvátní odměny za práci mentorů ve zdravotnických zařízeních, za výuku odborné praxe."

Takže to je za mě vše a děkujeme za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Petr Letocha, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím.

 

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se i já přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům.

Co se týče jednoho z těchto pozměňovacích návrhů, tak se týká a navazuje na dohodu Ministerstva vnitra a policejních odborů na navýšení platů policistů a hasičů. Předložil jsem tedy pozměňovací návrh, který je uložen pod sněmovním dokumentem číslo 5612, který navyšuje u kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, položky specifických ukazatelů Výdaje Policie České republiky, Výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky, Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu a Výdaje na sportovní reprezentaci na úkor specifického ukazatele Ostatní sociální dávky.

Zároveň dochází k navýšení příslušných průřezových ukazatelů kapitoly 314 Ministerstvo vnitra. Změnou nedojde ke změně celkových výdajů kapitoly 314 Ministerstva vnitra. Žádným způsobem nedochází k navýšení schváleného státního deficitu, nenavyšuje se kapitola 396 Státní dluh, specifický ukazatel Obsluha státního dluhu.

Navrhované změny souvisí s personální stabilizací Ministerstva vnitra, zejména pak bezpečnostních sborů, prostřednictvím navýšení objemu prostředků na platy a související výdaje všech kategorií zaměstnanců rezortů o dalších 1,9 procenta, respektive o 1 77 801 622 korun. Celkové navýšení objemu prostředků na platy všech kategorií zaměstnanců resortu nyní činí 6,9 procenta.

A dále tady mám pozměňovací návrh, který je uveden pod sněmovním dokumentem číslo 5641, ke kterému se tímto také hlásím, je to pozměňovací návrh poslance Pavla Staňka, Jana Bureše a Petra Letochy a účelem pozměňovacího návrhu je zajistit objektivní informování zástupců obcí, zejména o činnosti Parlamentu České republiky a stran v něm zastoupených, o činnosti dalších ústředních orgánů, ale i o činnosti jiných obcí, a to prostřednictvím zpravodajství ČTK, které je osvědčeným zdrojem takového zpravodajství a již zákon přímo ukládá takové zpravodajství vytvářet.

Z tohoto důvodu je nutné podpořit zavedení informačních bodů České tiskové kanceláře samosprávných celků prostřednictvím plnění obcí ze státního rozpočtu na náhradu nákladů, nikoliv formou přímého plnění ze státního rozpočtu do rozpočtu ČTK. Zároveň je vhodné, aby obce mohly maximum svých prostředků věnovat na svůj rozvoj a zájmy občanů, proto se navrhuje tento výdaj uhradit ze státního rozpočtu. Při předběžném jednání ČTK potvrdila, že za tuto částku bude s to zpravodajský modul pro obce po dobu jednoho roku poskytovat. Tato služba nezatíží obce žádnými dalšími výdaji, pokud mají mobilní telefon a připojení na internet.

Návrh tedy zní, že v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižuje specifický ukazatel Vládní rozpočtová rezerva o částku 45 milionů korun, v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se zvyšuje specifický ukazatel výdaje, další prostředky pro územní samosprávné celky o částku 45 milionů korun s tím, že tato částka se použije na úhradu nákladů na nákup zpravodajského modelu ČTK pro místní samosprávy. Současně dochází k úpravě odpovídajících části návrhu zákona včetně příloh. Kompletní důvodovou zprávu najdete pod sněmovním dokumentem číslo 5641. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Lenka Knechtová, potom se připraví pan poslanec Drahoslav Ryba. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já bych vám ráda představila a odůvodnila pozměňovací návrh číslo 5614. Je to pozměňovací návrh poslankyně Lenky Knechtové a poslankyně Jany Berkovcové k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, sněmovní tisk číslo 805.

Jedná se o kapitolu 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kde se zvyšují Výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - podpora činnosti v oblasti mládeže o částku 20 621 848 korun a v kapitole 398, Všeobecná pokladní správa se snižují Výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje vládní rozpočtová rezerva o částku 20 621 848 korun.

Současně dochází k úpravě odpovídajících části návrhu zákona včetně příloh. Co se týká zdůvodnění, tak v návrhu státního rozpočtu jsou kráceny o 621 848 korun finanční prostředky určené na předmětové olympiády a další soutěže, jejichž prostřednictvím Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje talentovanou mládež.

Proto navrhuji tuto položku dorovnat alespoň na minimální úroveň roku 2024. Cílem výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je zajistit rozvoj soutěží v souladu s úkoly výchovně vzdělávací soustavy a hospodárně a efektivně využívat finanční prostředky státního rozpočtu určené pro soutěže, navázat na rámcové vzdělávací programy a vytvořit podmínky pro větší zapojení dětí, žáků a studentů do této formy vzájemného vzdělávání, dále motivovat pedagogické pracovníky a žáky při účasti na soutěžích a nacházet a identifikovat talentované žáky a studenty.

Na výsledky výzev Ministerstva školství a mládeže a tělovýchovy totiž navazuje velké množství aktivit, které následně mnoho organizací cíleně směřuje na identifikované nadané žáky, o které mají zájem vysoké školy, které spolu se středními školami hledí při výběru nových studentů právě na jejich úspěchy v soutěžích. Neustále vzrůstá tlak na organizátory soutěží od pedagogů i dalších spolupracujících odborníků na úhradu odměn za vykonanou činnost v odborných porotách pro rozhodčí a za práci při zabezpečení soutěží.

Tato situace je zejména vyústěním obecného nárůstu nákladů na realizaci jednotlivých kol soutěží a chybějícímu financování odměn u realizátorů na nejnižších úrovních. Výzvy financování materiálních a personálních základních podmínek pro zajištění zajištění soutěží dlouhodobě plní funkci největšího a nejspolehlivějšího plošného systému, který identifikuje nadané žáky, a to v mnoha desítkách oborů a předmětů s ohledem na věkové kategorie. Proto je nutné nadále pokračovat v podpoře systému soutěží.

Dále v kapitole chybí oproti roku 2024 prostředky 20 milionů korun, a to na podporu volnočasových pohybových aktivit dětí. V roce 2024 proběhla letní varianta projektu, které se zúčastnilo přibližně 5 000 dětí. Navýšení na podporu celostátních volnočasových pohybových her je požadováno na základě usnesení podvýboru pro mládež a volnočasové aktivity ze 6. schůze Poslanecké sněmovny, a to ze dne 17. ledna 2024, které žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při přípravě návrhu rozpočtové kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro rok 2005, aby zařadilo položkou olympiáda dětí a mládeže. V roce 2025 se bude jednat o zimní olympiádu, která je mnohem nákladnější než olympiáda letní.

Volnočasové pohybové hry rozvíjí formou propojení formálního a neformálního vzdělávání kompetence komunikativní, sociální a personální, zvyšují tělesnou zdatnost, upevňují zdraví a duševní pohodu a rozvíjí osobnost dětí a mládeže. Zvláštní formou tak přispívají k rozvoji tělovýchovných dovedností žáků. V roce 2023 i 2024 byla výzva financovaná z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů dle podvýboru pro mládež a volnočasové aktivity. A tady se odkazuji na to usnesení, které už jsem citovala, je požadováno zařadit položku do rozpočtu na rok 2025. Dále je nutné navýšení oproti roku 2024 i z důvodu inflace.

Tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 5614 a kolegyně, kolegové, děkuji vám za jeho podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Drahoslav Ryba, připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolím si zde odůvodnit pozměňovací návrh můj a dále poslanců Huberta Langa, Jiřího Maška, Pavla Růžičky, Roberta Králíčka, Petra Sadovského k návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2025.

Pozměňovací návrh se týká navýšení prostředků na platy příslušníků ve služebním poměru a platy zaměstnanců bezpečnostních sborů v rámci Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru o 1,9 procenta oproti vládnímu návrhu.

Reálné platy zohledňující vývoj inflace se u příslušníků ve služebním poměru a zaměstnanců v pracovním poměru, u bezpečnostních sborů, tudíž tedy Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky, za minulé tři roky snížily téměř o 30 procent. Snížení těchto reálných platů u bezpečnostních sborů může vyvolat vyšší odchodovost zejména zkušených příslušníků a zaměstnanců. To při neustále se zvyšujících rizicích, mimo jiné způsobených i mezinárodní situací může vést ke snížení vnitřní bezpečnosti České republiky a podcenění vnitřní bezpečnosti je velkou chybou, která může mít v budoucnu závažné negativní důsledky.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2025 se platy soudců, senátorů a poslanců navrhuje navýšit o 6,9 procenta a platy příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů pouze o 5 procent. Tento pozměňovací návrh navrhuje navýšit platy příslušníků ve služebním poměru a platy zaměstnanců v pracovním poměru u Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky o stejný procentuální růst, to jest o 6,9 procenta, přitom část tohoto navýšení by bylo vhodné zapracovat do základních tarifů pro všechny příslušníky a zaměstnance ve stejné výši. Celkové navýšení tedy včetně povinného pojistného placeného státem a včetně základního přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb, a tedy platů, činí 966 959 133 korun a navrhuje se toto pokrýt z vládní rozpočtové rezervy. Přihlašuji se tedy k pozměňovacímu návrhu číslo 5568.

Úplně na závěr bych chtěl požádat pana zpravodaje, i když tady není, prostřednictvím pana předsedajícího, aby... (Ministr Stanjura sděluje, že je tady.) - je tady, pardon, tak jsem se mýlil, omlouvám se - aby návrh procedury k jednotlivým pozměňovacím návrhům byl navržen tak, aby se hlasovalo podle času podání návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. O proceduře budeme potom následně hlasovat, která bude zvolena. Nyní tedy paní poslankyně Lucie Šafránková, potom pan poslanec Jiří Kobza. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přihlásit se k mým sedmi pozměňovacím návrhům a krátce je odůvodnit.

V pozměňovacím návrhu s číslem 5519 navrhuji z rozpočtové kapitoly 322 ze specifického ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie přesunout 3 miliardy korun do rozpočtové kapitoly 313, což je Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně ve prospěch výdajové položky Státní příspěvek na provoz dětských skupin. Situace v oblasti kapacit předškolního vzdělávání je v České republice naprosto tristní. Navíc vláda nedávno deklarovala snížení podpory na provoz dětských skupin a zodpovědnost za jejich financování de facto přesunula na obce, které na to ve většině případů nemají finanční potřebné prostředky.

V pozměňovacím návrhu s číslem 5520 navrhuji z rozpočtové kapitoly 322, z výdajového ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie přesunout 2 miliardy korun do rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, do výdajového ukazatele Dávky osobám se zdravotním postižením. Podpora osob se zdravotním postižením, na které tvrdě dopadá dlouhotrvající vysoká inflace, je ve veřejném zájmu mimo jiné i proto, aby tyto osoby nemusely žádat o další nepojistné sociální dávky. Je třeba znovu valorizovat velice nízký příspěvek na mobilitu pro tyto osoby a rovněž tak obnovit a prodloužit účinnost jeho zvýšené varianty pro osoby využívající přístroje na plicní ventilace, jejichž provoz je kvůli vysokým cenám energií velmi nákladný.

V návrhu s číslem 5521 navrhuji z rozpočtové kapitoly 398, což je Všeobecná pokladní správa, z výdajového ukazatele Odvody do rozpočtu Evropské unie, přesunout 20 miliard korun do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně do ukazatele Dávky důchodového pojištění. V kontextu inflace a propadu velkého množství důchodců do příjmové chudoby a do sociálních problémů navrhuji posílit důchodový účet v rámci státního rozpočtu právě o částku 20 miliard korun s cílem adekvátně valorizovat důchody, především ty nejnižší. Odvody do Evropské unie meziročně výrazně rostou, k čemuž není žádný relevantní důvod. Naopak je mnohem rozumnější prostředky českých daňových poplatníků směřovat na potřebné záležitosti v rámci naší země a oprávněných potřeb jejích občanů.

V návrhu s číslem 5522 pak navrhuji převod částky 5 miliard korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně se tady jedná o přesun částky z výdajového ukazatele Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace do výdajového ukazatele Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Dotčené výdaje v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se týkají nejrůznějších školicích a přednáškových programů, které se zaměřují na obecné záležitosti, jako například na rovné příležitosti, rámec celoživotního učení, inkluze, partnerství a sítě či řízení, kontrola, monitorování a hodnocení těchto programů včetně nákladů na jejich propagaci a podobně. Nejde tedy o přímou podporu rozvoje českého školství, o peníze na platy učitelů, nepedagogických pracovníků ve školství a tak dále. A tyto prostředky navrhuji přesunout na finanční podporu a pomoc zdravotně postiženým osobám závislým na pomoci jiných osob. Příspěvky pro tyto osoby jsou nepřijatelně nízké, zejména v I. stupni závislosti, kde se již téměř deset let nezvyšovaly, a ohrožuje to kvalitu života a zdravotní stav těchto lidí.

V dalším návrhu s číslem sněmovního dokumentu 5523 navrhuji z rozpočtové kapitoly Úřadu vlády z položky Výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády přesunout 300 milionů korun do rozpočtové kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně do výdajového ukazatele Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Tyto prostředky navrhuji přesunout konkrétně do položky Dávky pěstounské péče. Jde o prostředky primárně určené na podporu pěstounských rodin pečujících o opuštěné a ohrožené děti. V této oblasti chybí jak potřební pěstouni, tak i peníze, což jsou spojité nádoby. Přitom se jedná o věc prvořadého veřejného zájmu.

V dalším návrhu s číslem sněmovního dokumentu 5524 navrhuji společně s kolegou Radkem Rozvoralem o 600 milionů korun posílit výdajový ukazatel Ostatní výdaje organizačních složek státu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně jde o posílení objemu prostředků na platy sociálních pracovníků, které v posledních letech reálně klesají, a tito pracovníci nám v celém spektru sociálních služeb velice chybí. Tuto částku navrhuji odebrat z položky Rozvojová spolupráce v rámci rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí, jelikož preferujeme, aby se prostředky daňových poplatníků používaly prioritně na záležitosti veřejného zájmu uvnitř České republiky.

A v posledním návrhu s číslem 5525 navrhuji přesunout 2 miliardy korun z rozpočtu Digitální a informační agentury, která je poměrně nově zřízenou, a nikoliv nepostradatelnou státní institucí, do rozpočtu taktéž Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně na podporu pracujících rodin s dětmi a dětí, což považuji v době klesající porodnosti za nanejvýš žádoucí. Převedené prostředky by měly primárně směřovat na posílení objemu prostředků v položkách Rodičovský příspěvek, Přídavek na dítě a Porodné, které jsou součástí výdajového ukazatele Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče a oddílu Dávky státní sociální podpory.

Prosím o vaši podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, přeji vám hezký podvečer. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Budeme pokračovat. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dobrý podvečer.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5514 navrhuji zvýšit výdaje specifického ukazatele Sociální výdaje, náhrady, neziskové a podobné organizace, rozpočtové kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa o 10 milionů korun. V rámci tohoto ukazatele navrhuji poskytnout provozní dotace upravené v příloze 9 návrhu rozpočtu na činnost Českému svazu bojovníků za svobodu a Československé obci legionářské, v obou případech po 5 milionech korun.

Dámy a pánové, po všech těch stovkách milionů a miliard, které jsme zde slyšeli, tak samozřejmě tyto položky jsou z hlediska státního rozpočtu naprosto bagatelní, ale pro Československou obec legionářskou a Český svaz bojovníků za svobodu jsou velmi důležité, protože je to otázka jejich přežití. A Fialova vláda těmto významným memoriálním a veteránským organizacím, které pečují o odkaz československého odboje a o československé válečné veterány a také o ochranu a připomínku jejich hrdinství a jejich památky navrhuje naopak pro rok 2025 nedat vůbec nic, což je podle mého názoru, jak říkal Rychlonožka, nečestné a nesportovní a podle mne zcela hanebné a nepřijatelné.

Jednalo by se o vnitřní přesun v rámci této rozpočtové kapitoly, a to tak, že by se o 10 milionů snížil objem výdajů ve specifickém ukazateli Odvody do rozpočtu Evropské unie, které jsou tak jako tak nesmyslně naddimenzované a činí přes 65 miliard korun. Důstojná státní finanční podpora organizací pečujících o odkaz našich odbojářů a válečných hrdinů je v nejvyšším veřejném zájmu.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5515 navrhuji odebrat 1,5 miliardy korun z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky Příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Jde o položku, která je v současné situaci enormně a nedůvodně vysoká, předimenzovaná, a navíc Nejvyšší kontrolní úřad již před lety opakovaně konstatoval, že velká část těchto peněz je vynakládána neúčelně na organizace, kde již nejsme jako stát aktivní a podobně, a vyzval ministerstvo k nápravě, která dosud neproběhla.

Tyto prostředky navrhují přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa tak, aby primárně pomáhaly českým občanům a českým institucím veřejné správy, konkrétně pak do položek Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, tam by měla jít 1 miliarda korun, a Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému 500 milionů korun. Tyto rozpočtové položky jsou dlouhodobě finančně velmi podhodnocené, jak bylo vidět například vloni při likvidaci následků ničivých povodní a pomoci postiženým občanům, kdy se musel novelizovat státní rozpočet.

V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5516 navrhuji odebrat 500 milionů korun z kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně z položky Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině v roce 2022 přispěla Česká republika této zemi ve formě přímých finančních transferů, dodávek vojenské techniky, záruk za půjčky v rámci EU a financování ukrajinských migrantů České republice již částkou vyšší než 100 miliard korun. Proto podle mého názoru není nutné tuto sumu dále navyšovat a ani možné, protože dluh, který máme, to neumožňuje. Tyto prostředky navrhuji přesunout do kapitoly Všeobecná pokladní správa tak, aby primárně pomáhaly českým občanům a českým institucím veřejné správy, konkrétně pak do položky opět Vládní rozpočtová rezerva.

V pozměňovacím návrhu 5517 navrhuji částku 100 milionů korun z výdajového ukazatele Transformační spolupráce převést do kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně pak do položky Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona o integrovaném záchranném systému. Tato rozpočtová položka je dlouhodobě finančně velmi podhodnocená, jak jsme viděli, jak jsem zmínil při řešení následků povodní.

Výdajový ukazatel Transformační spolupráce rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničních věcí se zabývá výhradně financováním takzvaných měkkých, přednáškových a školicích, nebo někdo může říct indoktrinačních, politických projektů, případně projektů, kde převažují ideologicko-politické faktory ve vybraných cizích státech, mimo jiné Ukrajina, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Gruzie, Kosovo. Tyto projekty jsou tudíž dlouhodobě provázány s politickým segmentem takzvaně neziskového sektoru a ve svých důsledcích silně zasahují do vnitropolitických poměrů cílových, zahraničních a pro ČR partnerských států.

Objem tohoto ukazatele je navíc v kontextu vnitřní ekonomické a sociální situace České republiky a jejich občanů nepřiměřeně a neodůvodněně vysoký a i vyšší než v loňském roce. Jde navíc o činnost, která není v dlouhodobém národním zájmu České republiky, protože může narušovat důvěru bilaterálních vztahů skrze faktické porušování mezinárodně právní a diplomatické zásady o nevměšování se do vnitropolitických záležitostí cizích států. Jako taková by tato činnost neměla být vůbec financována z českých veřejných rozpočtů.

Dámy a pánové, prosím vás o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Richter.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pro rok 2025 je v návrhu státního rozpočtu České republiky plánováno, že Národní sportovní agentura bude disponovat částkou 7,9 miliardy korun na podporu sportu. Tato částka představuje nárůst o 1 miliardu oproti předchozímu roku, kdy bylo k dispozici 6,9 miliardy korun, což vnímám jako sportovec velmi pozitivně. Přestože ale došlo k navýšení rozpočtu, poukazují zástupci sportovního prostředí na potřebu ještě vyšší finanční podpory. Argumentují tím, že pro adekvátní rozvoj sportovní infrastruktury a podporu sportovních klubů, zejména těch zaměřených na mládež, by bylo vhodné navýšit rozpočet o další 2,4 miliardy korun. V porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie patří Česká republika k zemím s nižšími veřejnými výdaji na sport. Podle analýzy financování sportu v České republice z roku 2008 činily výdaje na sport 7,7 miliardy korun, což bylo v té době považováno již za nedostatečné.

Aktuální údaje naznačují, že i přes navýšení rozpočtu zůstávají veřejné výdaje na sport v České republice pod průměrem Evropské unie. Pro srovnání - některé evropské země investují do sportu výrazně více, například ve Finsku, Polsku, Maďarsku či jinde jsou veřejné výdaje na sport na vyšší úrovni, což se pozitivně odráží na sportovní infrastruktuře a podpoře sportovních aktivit. Zvyšování financování sportu v České republice by mohlo přispět k lepšímu rozvoji sportovní infrastruktury, podpoře talentovaných sportovců a zvýšení zapojení obyvatel do sportovních aktivit, což by mělo pozitivní dopad na veřejné zdraví a sociální soudržnost.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi představit a zároveň vás požádat o podporu pozměňovacího návrhu poslance Jana Richtera a Andreje Babiše k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, sněmovní tisk číslo 805, který je řádně vedený v systému pod sněmovním dokumentem 5610.

Za prvé, v kapitole 362 Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Výdaje - dotace do oblasti sportu, v tom Rozvoj a podpora sportu, o částku 2 miliardy. Zároveň se zvyšují výdaje průřezového ukazatele Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem o částku 1,5 miliardy.

Za druhé, v kapitole 327 Ministerstvo dopravy se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Výdaje - dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, v tom Ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, a průřezového ukazatele Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem o částku 2 miliardy korun.

Za třetí, současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

Odůvodnění: účelem pozměňovacího návrhu je přesunout finanční prostředky ve prospěch kapitoly 362 Národní sportovní agentury za účelem posílení investic do sportovní infrastruktury, která je dlouhá desetiletí podfinancována, a je nutno se přiblížit příslibu vlády jde pro prohlášení o cíli na financování sportu v roce 2025 ve výši 2 procent státního rozpočtu. Tento přesun to nemůže uspokojit, ale částečně přispět k nápravě.

Částka na rozvoj a podporu sportu bude částečně sanovat i poplatky z odvodů u dohod, které jsou nově zavedeny a sportu se dotknou výrazným způsobem, kdy dojde k zpoplatnění drobných dohod a dobrovolnické práce. Dále je podstatný nárůst agendy s vykazováním dohod a podstatný je i nárůst nákladů na energie.

Podpora v programu Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem ve výši 1,5 miliardy zůstane v investicích a bude zajištěn i multiplikační efekt a přínos pro růst HDP.

Infrastruktura podpoří rozvoj v regionech. Zvolená částka je výší, na kterou jsou projekty připraveny, a je možné realizovat nové znění příslušného řádku kapitoly 362 v ukazateli souhrnné ukazatele částka 7 908 999 743 se mění na částku 9 908 999 743 a řádek specifické ukazatele výdaje řádek Rozvoj a podpora sportu zní, že se číslo 4 916 663 798 korun nahrazuje číslem 5 416 663 798 a položka Průřezové ukazatele se mění číslo 1 340 milionů na číslo 2 840 milionů s tím, že se částka 2 miliardy korun bere z kapitoly 327 a mění se z jiné položky souhrnné ukazatele Výdaje, kde se částka 139 489 810 924 korun nahrazuje částkou 137 486 810 924 korun a řádek Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem částka 82 087 334 518 korun se nahrazuje částkou 80 087 334 518 korun.

Děkuji vám za podporu tohoto pozměňovacího návrhu a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu poslanci Richterovi a nyní vystoupí paní poslankyně Balaštíková, připraví se paní poslankyně Štefanová.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu 5563, což je pozměňovací návrh poslance Josefa Kotta, Margity Balaštíkové, Jaroslava Faltýnka, Davida Pražáka, Karla Turečka a poslance Jana Volného. Je k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025. Vlastně v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifické údaje Výdaje -podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, o částku 1 miliarda. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele, Výdaje celkem a specifické údaje Vládní rozpočtová rezerva o částku 1 miliarda. Současně dochází samozřejmě k úpravě odpovídající části návrhu zákona včetně jeho příloh.

A odůvodnění. Cílem je navýšení národních dotací. Z národních zdrojů jsou podporovány řady cílených programů a potřebné aktivity. Národní dotace slouží k široké podpoře škály oblastí a slouží k posílení konkurenceschopnosti, udržení výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. Jedná se o důležitý nástroj k udržování stability ve venkovských oblastech a dalších oblastech v gesci resortu Ministerstva zemědělství. Tento nástroj má zcela nezastupitelnou úlohu a je nezbytné zajistit jeho adekvátní financování, a proto je nutné alokaci prostředků celkově zvýšit.

Proč jsme k tomu přistoupili? Protože i pro letošní rok v rozpočtu pan ministr zemědělství neměl v této kapitole peníze a v průběhu roku nás žádal o navýšení této kapitoly, protože mu chyběly právě peníze na národní programy. Pro rok 2025 si opět nedal tyto peníze do rozpočtu. My jsme na to samozřejmě upozorňovali, že mu tam peníze budou chybět, a proto chceme, aby tam už v rozpočtu byly a nedocházelo k navyšování této kapitoly v průběhu roku 2025.

Současně bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu 5617. Je to pozměňovací návrh poslankyně Markéty Balaštíkové, poslance Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, Karla Turečka a poslance Jana Volného opět k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025. V kapitole 329 Ministerstvo zemědělství se zvyšují Výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele podpora agrárního sektoru, v tom dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, o částku 450 milionů korun a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a Specifického výdaje ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva, o částku 450 milionů korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona.

Proč jsme přistoupili k tomuto navýšení? Jedná se o znovuzařazení řádně notifikované podpory na dotační titul 13 do schématu národních podpor v zemědělství pro rok 2025 s cílem zvýšit konkurenceschopnost v oblasti potravinářství. Obnovení podpory konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu je základním předpokladem pro fungující zemědělsko-potravinářský řetězec a stabilní odbyt zemědělské produkce českých zemědělců. Potravinářské podniky jsou vystaveny tlaku zahraniční konkurence, která dostává národní dotace ve svých zemích, a přitom český potravinářský průmysl musí navíc reagovat na nové environmentální a klimatické požadavky pramenící z předpisů Evropské unie, které Česká republika ještě zpřísňuje.

V rámci národních dotací bylo pro potravinářský průmysl dlouhodobě vyčleňováno pouze 10 až 15 procent celkového rozpočtu a v rámci Programu rozvoje venkova je situace ještě horší. Tam se podíl zpracovatelského průmyslu na celkovém rozpočtu pohybuje mezi 4 až 6 procenty a je určen výhradně pro malé a střední podniky s výjimkou inovací, jejichž alokace je v současné době minimální a postrádá v podstatě smysl.

S ohledem na to, že konkurenceschopnost agrárního sektoru se nevytváří ani tak v části prvovýroby zemědělské produkce, ale zejména při jejím zpracování a uvádění na trh, je tato výše podpory dlouhodobé a zejména v současnosti kritizována a je nedostatečná. Co se týče dotačního titulu 13, byl po celou dobu navržen jako komplementární k podporám v rámci PRV, což navíc Evropská komise požaduje, a jako takový byl i Evropskou komisí notifikován. Proto je podpora podniků v rámci dotačního titulu 13 v porovnání k podpoře malých a středních podniků v rámci PRV tak důležitá. Výše alokované podpory v letech 2016 až 2022 se pohybovala od 396 po 750 milionů a projekty byly podpořeny nejvýše 44 procenty v roce 2019 až po 25 procent v roce 2022.  Složení žadatelů je odvislé od notifikovaného okruhu způsobilých příjemců, jejichž celkový počet v anexové (?) části potravinářského průmyslu je značně omezený, a proto lze předpokládat, ostatně stejně jako v jiných dotačních programech, že se v jednotlivých letech opakují stejní žadatelé. Celková výše podpory na jednoho žadatele je ovšem omezena pravidly Evropské unie.

Při průzkumu bylo zjištěno, že cirka 23 % žadatelů mělo zahraničního vlastníka. Ale je nutno si uvědomit, že nejde o peníze, které by mohly být jakýmkoliv způsobem transferovány do zahraničí, ale jsou určeny výhradně pro investice na území České republiky, do výrobních zařízení umístěných v České republice, kde se primárně zpracovává česká zemědělská produkce. Pokud bude tedy i nadále docházet k výraznému omezování investičních podpor pro tyto podniky, důsledkem může být, tak jak se stalo i u jiných dotačních titulů, přesun investic těchto společností do jiných zemí v regionu, které nabízejí lepší investiční podmínky, což se dnes již děje u nových investic.

Důsledkem je potom tolik kritizovaný vývoz zemědělských komodit a dovoz zpracovaných výrobků, které nás v oblasti zemědělství stále řadí mezi nerozvinuté agrární země a zvyšuje negativní bilancí agrárního zahraničního obchodu. Z výše uvedených důvodů navrhujeme posílení části rozpočtu dotačního titulu 1 na úroveň minimálně 450 milionů. Pokud se někdy tento dotační titul nevyčerpal, bylo to z důvodu špatného nastavení Ministerstva zemědělství a ztrácelo vlastně smysl pro potravinářské podniky. Co se týká u malých potravinářských podniků, vždycky byly alokované prostředky, prosím, nedočerpány. Nestalo se, že tam byl převis, tak, jak je to u velkých potravinářských a středních potravinářských podniků. Tolik na vysvětlení mého podání pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Štefanová, připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, v rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2025 podávám tři pozměňovací návrhy, kdy navrhuji zvýšit výdaje v kapitole 335 Ministerstva zdravotnictví o částku 400 milionů korun, nebo 300 milionů korun, nebo alespoň 200 milionů korun, a to na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Podfinancování výzkumu a vývoje v České republice je dlouhodobé a je potřeba to změnit. Kromě zabránění odlivu vědeckých a výzkumných pracovníků vystudovaných v České republice do zahraničí je třeba zejména v čase krize posílit schopnost vytvářet na našem území dostatek zdravotnických prostředků a léčiv pro české občany. V době s nedostatkem léků se jasně ukazuje, jak riskantní je spoléhat na dodávky těchto produktů ze zahraničí, dokonce z jiných kontinentů. Tyto finanční prostředky navrhuji přesunout z kapitoly 306 Ministerstva zahraničí, a to z Programu stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině. Takto navýšené finanční prostředky v ukazateli výzkum a vývoj ve zdravotnictví by měly být přednostně použity na obnovu výroby léků na území České republiky. Moje pozměňovací návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokumenty číslo 5538, 5539 a 5540. Přesná specifika a podrobné odůvodnění jsou součástí těchto dokumentů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan poslanec Munzar, připraví se paní poslankyně Berkovcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem nahrál do systému pod číslem 5618. Týká se změn v kapitole 336 Ministerstva spravedlnosti. Je to vlastně obdobný pozměňovací návrh, který přijal rozpočtový výbor, respektive upřesňující návrh k tomuto výborovému návrhu. Jedná se o to, že díky poklesu růstu platů ústavních činitelů, v tomto případě platů soudců a státních zástupců, tak chceme dát tyto uspořené finanční prostředky na zvýšení platů ostatních zaměstnanců soudů a platů ve vězeňství. Rozdíl oproti tomu návrhu, který předložil pan ministr Blažek a který projednal rozpočtový výbor, tak v tom původním pozměňovacím návrhu došlo i k dalšímu zvýšení platů úředníků na Ministerstvu spravedlnosti. Podle tohoto mého pozměňovacího návrhu se navýší všem ostatním zaměstnancům u soudů a ve vězeňství, nicméně zůstane pouze to navýšení na samotném ministerstvu podle toho obecného rozhodnutí vlády o zvýšení platů ve veřejné sféře od 1. ledna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová, připraví se pan poslanec Hrnčíř.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se vyjádřila k návrhu státního rozpočtu v kapitole 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Bohužel musím konstatovat stejně jako loni, předloni, že návrh rozpočtu v kapitole Ministerstva školství je naprosto nedostatečný a je hluboce podfinancován. V rozpočtu chybí finance na vysoké školy, chybí finance na vědy, výzkum, inovace, chybí finance na nepedagogické pracovníky, na zajištění činnosti školních psychologů, škrtá se v oblasti podpory mládežnických organizací, škrtá se v oblasti práce s talentovanou mládeží, v oblasti soutěží a předmětových olympiád.

My za hnutí ANO podáváme celkem osm pozměňovacích návrhů k rozpočtu pro kapitolu školství. K některým se přihlásili mí kolegové. Nyní mi dovolte, abych se přihlásila ke třem pozměňovacím návrhům, které předkládám já, a ty se týkají hlavně nedostatku financí pro nepedagogické pracovníky. Tento návrh rozpočtu s nepedagogy od září roku 2025 vůbec nepočítá, chybí tam 10 miliard na zajištění jejich práce. Ministr předpokládá jejich převedení pod zřizovatele, pro což ale není zákonná podpora. Takže obce, zřizovatelé, kraje netuší, co se bude od září dít, nevědí, kolik dostanou peněz.

Další můj pozměňovací návrh se týká chybějících financí na školní psychology. V době, kdy víme, že se zhoršuje duševní zdraví dětí, kdy hledáme způsob, jak jim pomoci, nejsou peníze na práci školních psychologů. Rovněž chybí prostředky na podporu mládežnických organizací a volnočasových aktivit, protože jak dobře víme, i volnočasové aktivity jsou významnou prevencí před patologickými jevy. I v této oblasti se bohužel v rozpočtu škrtá.

Nyní mi tedy dovolte představit blíže mé tři pozměňovací návrhy. Můj první pozměňovací návrh, který načítám pod číslem 5623: v kapitole 333 se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o částku 1 miliardu korun a v kapitole Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje o 1 miliardu korun. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 totiž nepočítá s dostatečnými prostředky na financování školních psychologů, kteří jsou nyní stávajícími zaměstnanci škol. Nepočítá s nimi po 1. lednu roku 2025, a to vše v období, kdy končí jejich financování - části školních psychologů - z evropských prostředků, a v období, kdy se zhoršuje duševní zdraví našich dětí, je to zásadním společenským tématem a jde o vážný objektivní stav potvrzený i tvrdými daty. Realitou je, že školní psychologové jsou často jediným dosažitelným místem pomoci pro žáky a jejich rodiny, nemluvě o úloze školních psychologů směrem k pedagogickým sborům, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zcela opomíjí. Školní psychologové za velmi malé prostředky oproti tržním podmínkám a poskytování obdobných komerčních služeb zajišťují zcela nepostradatelnou a zásadní a často jedinou pomoc v době, kdy je naprosto zoufale nedostatečná a nedostupná psychiatrická a psychologická péče pro děti.

Současně je velmi nehospodárné připustit, aby tito odborníci doposud financovaní za evropské prostředky odešli do komerční sféry, a dosavadní úsilí věnované zvýšení kvality našich škol přišlo vniveč. Můj pozměňovací návrh tedy zajišťuje alespoň v dosavadní úrovni za velmi nízké rozpočtové prostředky zvýšené v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy to, na co mají žáci, jejich rodiny a pedagogické sbory právo a co stát není schopen žákům, rodinám a pedagogickým sborům garantovat. Tímto se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu číslo 5623.

Můj druhý pozměňovací návrh pod číslem 5624 v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhuje zvýšit výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem podpora činnosti v oblasti mládeže o částku 7 milionů korun a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem o částku 7 milionů korun.

Již loňský návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 obsahoval v kapitole Ministerstva školství v položce podpora činností v oblasti mládeže snížení prostředků v části neinvestiční dotace pro práci s mládeží o 20,5 milionu korun oproti roku 2023. Díky schválení poslaneckého pozměňovacího návrhu byla tato položka navýšena alespoň o 7 milionů korun. To bylo loni, ale nyní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 bohužel obsahuje opět snížení na původní částku 184 milionů korun a tímto mým pozměňovacím návrhem chceme navýšit tuto položku alespoň na nominální úroveň roku 2024.

Mám za to, že dlouhodobě má stát zájem na kvalitní nabídce výchovně-vzdělávacích volnočasových aktivit pro děti mládež. Z toho důvodu také podporuje mládežnické organizace. A v těchto organizacích pracují převážně dobrovolníci, kteří vkládají do systému hodnot svoji práci. Aby mohly organizace skautů, mladých hasičů, turistické oddíly mládeže a 650 dalších po celé České republice kvalitně pak pracovat, potřebují zajistit zázemí a podporu pro své dobrovolníky. V rámci tohoto programu Ministerstvo školství poskytuje především nezbytné dotace na činnost, ale také investiční dotace na udržení a vytváření podmínek pro smysluplné trávení volného času dětí a mládeže. A případné snížení finanční podpory ohrožuje především menší organizace. Škrty v této položce by s velkou pravděpodobností vedly ke zvýšení finanční zátěže rodičů nebo snížení rozsahu nabídky, a tím i zvýšení prahu dostupnosti kvalitních a smysluplných volnočasových aktivit.

Nemohou souhlasit s krácením finančních prostředků určených na podporu činnosti skautských stovek dalších mládežnických organizací, jejichž prostřednictvím Ministerstvo školství podporuje výchovně-vzdělávací volnočasové aktivity. Proto navrhuji tuto položku dorovnat alespoň na nominální úroveň roku 2024, a přihlašuji se tímto tedy k pozměňovacímu návrhu číslo 5624.

A mým posledním pozměňovacím návrhem, který bych vám chtěla blíže představit, je pozměňovací návrh číslo 5625, který v kapitole Ministerstva školství 333 navrhuje zvýšit výdaje regionálního školství o částku 10 miliard korun, v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa snížit výdaje o částku 1 miliardy a v kapitole 396 Státní dluh snížit výdaje o částku 9 miliard.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 vůbec nepočítá s dostatečnými prostředky na nepedagogické pracovníky podle stávajících právních předpisů. Tato část návrhu státního rozpočtu je tak v rozporu s právními předpisy a bezprecedentním způsobem ohrožuje důstojné pracovní podmínky školníků a dalšího technického personálu, účetních, ICT specialistů, správců sítí, uklízeček, kuchařek a mnohých dalších, bez kterých se chod školy neobejde. Řada těchto pozic má i přímou souvislost s naplňování práva na vzdělání dětí. Další jsou nepostradatelní z hlediska bezpečnosti škol či ochrany veřejného zdraví.

Současně chybějící prostředky ohrožují fungování škol a činí financování vzdělávacího systému regionálního školství v roce 2025 zcela nepředvídatelným. Rozpočtový rok přitom začíná 1. ledna, a ne až 1. září 2025. Z hlediska systému financování regionálního školství takto podfinancovaný rozpočet regionálního školství ohrožuje skutečné ohodnocení i učitelů, učitelek a pedagogických pracovníků. A ani přislíbené navýšení jejich platových tarifů od 1. ledna 2025 negarantuje úroveň platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy ve státě.

Víme, jak to fungovalo doposud, že z platů určených pro učitele byli financováni nepedagogičtí pracovníci. V návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025 chybí peníze na platy nepedagogických pracovníků ve výši 10 miliard korun v období od 1. září do 31. 2025. To je v podstatě celá třetina rozpočtu příslušné položky rozpočtové kapitoly. Ministerstvo školství avizuje, že chce od září přesunout financování všech nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol. To je ovšem v rozporu, jak už jsem říkala, s aktuálně platnou legislativou. Hrozí, že plánované novelizace zákonů nebudou schváleny včas, anebo vůbec. A negativní postoj k této změně vyjádřily nejen školské organizace, ale i sdružení zřizovatelů škol.

Navýšení finančních prostředků by mělo pokrýt práci nepedagogických pracovníků od 1. 9. do 31. prosince 2025. Toto období není v návrhu státního rozpočtu pokryto, počítá se s jejich převedením pod zřizovatele, na což není zákonná opora.

Tímto se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5625 a děkuji vám za pozornost a případnou podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Hrnčíř, připraví se pan poslanec Koten. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se s dovolením přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5170. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je snížení odvodů do rozpočtu Evropské unie o 35 miliard korun, protože většinu domácností a firem stále drtí zvýšené ceny energií. Je proto třeba finanční prostředky ponechat v České republice na kompenzace poplatků za obnovitelné zdroje energie a kompenzace růstu cen regulované složky elektřiny pro domácnosti a firmy. Další prostředky se navrhuje použít na zvýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Koten, připraví se pan poslanec Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych tady načetl pozměňovací návrh, který je evidován, a přihlásil se k němu, který je evidován jako sněmovní dokument 5583. Je to - tedy tento pozměňovací návrh se týká (I.) navýšení platů v kapitole Ministerstva vnitra, v kapitole 314 ve specifickém ukazateli Výdaje Policie ČR zvyšuje se o 139 milionů korun v podseskupení 501 Platy. Za druhé v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR zvyšuje o 48 milionů korun v podseskupení 501 Platy.

II. Snížení výdajů - za třetí v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje o 139 milionů korun v podseskupení 522 Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. A za čtvrté v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se specifický ukazatel Výdaje na zabezpečení úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu snižuje právě o těch 48 milionů korun v seskupení 533 Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím.

Ještě dovolte, abych ho tedy tento pozměňovací návrh krátce odůvodnil. Ve sněmovním tisku 805, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, navrhuji v rámci kapitoly 314 přesunout finanční prostředky za účelem efektivnějšího využití těchto prostředků. Snižuje se alokace rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra na Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím o 139 milionů korun. A právě tím cílem je zamezit vyvádění finančních prostředků mimo rozpočet Ministerstva vnitra soukromým organizacím. Finanční prostředky v podseskupení 520 jsou určeny na realizaci projektů v rámci programu Rozvoj dobrovolnické služby, Dotačního programu pro nestátní neziskové organizace provozující evropské krizové či asistenční linky v České republice a Program prevence sociálně patologických jevů. V rámci migrační politiky se jedná o dotace nevládním neziskovým organizacím na zajištění činnosti v oblasti adaptačně-integračních kurzů a integrace cizinců. Zejména je vhodné snížit přehnané výdaje spojené s dotacemi neziskovým organizacím, specificky na oblast integrace cizinců a adaptačně-integračních kurzů. Nicméně z původních 339 917 192 korun by zůstalo ještě 200 917 192 korun, což je dostatečné na zajištění výše popisované činnosti.

Jinak co se týká nějakého bezpečnostního ohrožení, samozřejmě, my hlavně potřebujeme policisty v ulicích, kteří jsou momentálně, co se týká platů, velmi podfinancovaní. Dále se snižuje alokace rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra na neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím právě o těch 48 milionů korun. Jedná se o výdaje na dotace příspěvkovým organizacím v oblasti vědy a výzkumu. Konkrétně se jedná o dotační programy, program institucionální podpory Ministerstva vnitra na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Navrhuji právě tyto finanční prostředky použít ke zvýšení bezpečnosti českých občanů, a to tím způsobem, že příslušníkům Policie České republiky - budou mít na platy o 139 milionů korun více a Hasičskému záchrannému sboru o 48 milionů více. Vyváží to tedy propad jejich příjmů, který je způsoben kumulovanou inflací ve výši téměř 30 procent a skokovým zdražením spotřebitelských výrobků, cen a energií. To je všechno, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní vystoupí pan poslanec Zlínský, připraví se pan poslanec Metnar.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, hlásím se ke sněmovnímu dokumentu 5252, kde navrhuji v rámci pozměňovacího návrhu společně s paní poslankyní Vladimírou Lesenskou převod 5 miliard korun českých z odvodů do Evropské unie na civilní obranu obyvatelstva České republiky, tedy na prevenci a řešení krizových situací.

Já jsem si položil otázku, jestli jsme dostatečně připraveni na možné krizové situace v blízké budoucnosti. A taky jsem si na ni odpověděl sám a ta odpověď zní, že nejsme. Historie nás učí, že budoucí rizika mají většinou jinou formu než ta minulá nebo současná, a proto nejsou většinou společnosti akceptována. Tak se pokusím aspoň některá tato nedostatečně akceptovaná rizika předestřít a identifikovat.

První a nejvážnější riziko, které v současné době, kterého se bojím asi nejenom já, je jaderná válka menší intenzity v našem okolí či na našem území s jaderným zamořením našeho území, a nedej bože globální jaderná válka různého rozsahu.

Za druhé, uměle vytvořená pandemie náhodně nebo záměrně vzniklá, na to biotechnologické prostředky v současné době bezpochyby už existují a samozřejmě existují pochyby o vzniku poslední pandemie covidu-19.

Za třetí, blackout. Samozřejmě, blackout může vzniknout následkem právě toho jaderného úderu, protože vzniká při jaderném úderu elektromagnetický puls, který poškozuje rozvodné sítě elektrické a samozřejmě může vzniknout i z jiného důvodu, třeba v rámci zelené tranzice nebo kybernetického útoku.

Za čtvrté, populační nestabilita z nekontrolovanou ilegální migraci z Afriky, což bude jediný kontinent, kde bude přetrvávat poměrně prudký populační růst i v budoucnu a bude tam, dochází k dezertifikaci půdy a pravděpodobně i k válkám, což povede právě k této situaci.

Za páté, masivní výpadek internetu včetně umělé inteligence zase z důvodu kybernetického útoku nebo případně vypnutím služeb, protože my nemůžeme vědět, jakým způsobem se bude vyvíjet bezpečnostní situace v budoucnu a jaké budou ty nástroje těch hybridních hrozeb a válek. Může to být jeden z nich, to vypnutí služeb.

Za šesté, dehumanizované války vedené armádami robotů a dronů prostřednictvím umělé inteligence. To nakonec naznačuje válka na Ukrajině, že se vlastně ty bojové činnosti ubírají touto cestou.

Za sedmé, globální přírodní katastrofy, které zemi již postihly. Ale bohužel nám většinou chybí historická paměť, že měly devastující účinek na Zemi, na život na Zemi. Takový nejznámější případ, který se stal, který je dokázaný, před 70 000 lety vybuchl supervulkán Toba, který málem vyhubil lidské plémě. Samozřejmě těch supervulkánů se vyskytuje na Zemi několik desítek.

Každá společnost, která chce úspěšně prospívat a přežívat v reálné světě, by měla předvídat možná budoucí bezpečnostní rizika a co nejodpovědněji se na ně připravovat, případně i eliminovat.

Pod záminkou nevyvolávat paniku a nestrašit naše obyvatele je zde odmítána jakákoliv diskuse na téma příprava na krizové situace, které byly vždy součástí našich evropských i celosvětových dějin. Bohužel toto je hlavní nosná myšlenka politiků, kteří nás nepřímo masivní podporou jedné válčící strany zapojují do permanentně eskalujícího, potenciálně globálního válečného konfliktu v našem okolí doufajíce, že další eskalace se nás v žádném případě nemůže týkat.

Dění posledních několika let dává zapravdu těm, kteří apelují na nutnou přípravu jak celospolečenskou, tak i na úrovni jednotlivých správních celků, obcí a i jednotlivých občanů naší společnosti na možné vážné krizové situace. Já chci říct, že ta příprava by měla být decentralizovaná, protože pravděpodobně nebude fungovat komunikace, protože bude hrozit blackout.

Jednotlivé současné krize, které se objevily v poslední době, se objevily v takzvaném jednom roji a jsou pravděpodobně obrazem nestability celosvětového mocenského uspořádání a příznakem nejasné přicházející změny. V každém případě, pokud se vyvine nějaká krize nebo krizová situace, může být provázena poklesem životní úrovně a dočasným snížením standardů poskytovaných služeb, případně i mohou nastat problémy s distribucí a poskytováním život zajišťujících potřeb, a proto je toto nutno brát v úvahu. Jistě nelze stoprocentně předvídat, jaké konkrétní problémy nás čekají, ale lze přijímat obecná, organizačně a finančně relativně nenáročná pravidla, opatření, která vliv možných budoucích krizí aspoň částečně eliminují.

A případně je samozřejmě možné se připravit na ty krize, které jsou nejvíc pravděpodobné. Já už jsem o tom tady mluvil několikrát, že jsou to kryty, osobní ochranné prostředky obyvatel, dozimetry, dekontaminační zařízení, a hlavně informace, jak se mají obyvatelé naší republiky chovat v případě jaderného zamoření. Pokud tak nebudeme dostatečně efektivně činit záměrně či z neznalosti, vystavíme většinu našich občanů možné brutální stresové situaci, která povede ke vzniku paniky, chaosu a možného násilí a velkým ztrátám na životech. Za tento možný stav nebude odpovědný nikdo jiný než naši vrcholní politici, kteří mají za povinnost predikovat možné krize a předem přijímat patřičná preventivní opatření, a nikoliv okřikovat ty, kteří na tuto problematiku poukazují, že šíří poplašnou zprávu. Pokud toto nedělají nebo jsou spokojeni s bezzubými a zastaralými současnými opatřeními a krizovými plány a dojde z důvodu jejich nezájmu, liknavosti či záměru poškození zdraví či újmě na životě našich občanů, či dokonce kolapsu celé společnosti, kdo bude za tento stav zodpovědný? A rozhodně bych nikomu nedoporučoval se v době globální krizové situace velkého rozsahu spoléhat na pomoc někoho jiného, nějaké to evropské řešení, zvláště pokud se budou další evropské státy potýkat se stejnými problémy. Jsem přesvědčen o tom, že čas, který je nám vyměřen k patřičné přípravě, se s velkou pravděpodobností krátí, aniž bych si to přál. Pochopitelně si to v žádném případě nepřeju a tím končím zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Metnar, připraví se pan poslanec Smetana.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych navázat na to, co jsem říkal při projednávání návrhu státního rozpočtu v prvním čtení. Ministerstvo obrany plánuje urychlit splátky letounu F-35 a přidat na příští rok o 8,5 miliardy více, než bylo plánováno ve střednědobém výhledu. Mně z toho vychází jedno, a to je to, že Ministerstvo obrany nemá připravené modernizační projekty, za které by mohlo tyto rozpočtové prostředky utratit, a tak raději navýšíte o 8,5 miliardy splátky, což má údajně urychlit dodání letounů F-35 o rok, z roku 2031 na rok 2030. Naopak jste ale posunuli realizaci některých důležitých modernizačních projektů, jako jsou lehká útočná vozidla, samohybné minomety nebo systémy C-RAM.

Ze státního závěrečného účtu roku 2023 víme, že obrana nevyčerpala téměř 10 miliard z rozpočtu. Co se týče dosavadních výsledků čerpání rozpočtu vůči HDP, jste na tom hůř, než když jsem na rezortu končil v roce 2021. Co se týče dosažení 2 procent HDP v letošním roce, odborníci se shodují, že realita výdajů na obranu bude blamáž. Není to žádné politické vyjádření opozice, ale bývalého velvyslance při NATO, že už teď je zřejmé, že slib 2 procent HDP splněn nebude. Dobrá zpráva je, že rozpočet obrany roste, ale dochází oproti roku 2024 k poklesu v položce programového financování, tedy na investice na příští rok bude o 11,7 miliardy méně finančních prostředků. Tedy přestože rozpočet obrany roste, investice do obrany, kterými se tato vláda chlubí, klesají.

Nyní bych rád přešel k problému, který způsobila tato vláda, a považuji jej za jeden z nejzávažnějších, co se týče zajištění obranných schopností. Jedná se o odchodovost a nábory vojáků z povolání. Za dva roky, které jsou nám známé, je čistý přírůstek pouze 680 vojáků z povolání. Letošní rok dle vyjádření náčelníka Generálního štábu nebude zřejmě o nic lepší a předpokládaný čistý nárůst je kolem 400 vojáků z povolání, tedy přibližně 1 100 vojáků za tři roky. Pro srovnání, za mého působení na rezortu obrany se podařilo nabrat 3 242 vojáků z povolání. V rozpočtu na rok 2025 plánujete nárůst platů vojáků z povolání o 5 procent, přestože kumulovaná inflace od roku 2021 je přibližně 33 procent.

Z tohoto důvodu navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu navýšení platů vojáků o dalších 5 procent a navrhuji přesunout prostředky ve výši 1 050 113 000 z uměle navýšených splátek na F-35 do platových prostředků pro vojáky, tedy vše v rámci kapitoly Ministerstva obrany. Pozměňovací návrh, ke kterému se nyní hlásím, je pod číslem sněmovního dokumentu 5605. Pokud nebudeme mít vojáky, nebudeme mít armádu v požadovaných počtech a techniku nebude mít kdo obsluhovat. To je realita, a naší hlavní prioritou musí být vojáci.

Závěrem bych chtěl podotknout, že personální politika, která dlouhodobě panuje na rezortu obrany, ke stabilizaci obrany nepřispívá. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Smetana, připraví se paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Karel Smetana: Dobrý večer, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu 5630, který předkládám spolu s kolegy Michalem Kučerou, Tomášem Dubským a Petrem Bendlem. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zvýšit celkové výdaje kapitoly 329 Ministerstva zemědělství ve specifickém ukazateli Ostatní výdaje na státní politiku rezortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost o částku 67 133 393 korun a snížit výdaje kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa ve specifickém ukazateli Vládní rozpočtová rezerva o částku 67 133 393 korun.

Za druhé, zvýšení výdajů v kapitole 329 Ministerstva zemědělství, organizační složka státu, státní pozemkový úřad v průřezovém ukazateli. Za prvé, platy zaměstnanců a ostatní platy za provedenou práci o částku 49 802 220 korun. Za druhé, povinné pojistné placené zaměstnavatelem o částku 16 833 151 korun. Za třetí, základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb o částku 498 022 korun. Za čtvrté, platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech o částku 2 558 540 korun. Za páté, platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě o částku 47 243 680 korun. Podrobné odůvodnění najdete v systému pod číslem 5630.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Válková. Tu tady nevidím, tak paní poslankyně Oulehlová. Připraví se pan poslanec králíček.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu mému a pana poslance Josefa Váni, k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025. V kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o částku 15 milionů korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 15 milionů korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

Nyní bych chtěla odůvodnit tento pozměňovací návrh, a to tím, že Karlovarský kraj je jediným regionem v České republice, který postrádá veřejnou vysokou školu. Tato skutečnost negativně ovlivňuje jeho atraktivitu, udržitelnost pracovního trhu a přispívá k odlivu mladých talentů do jiných krajů. Rozšíření nabídky vysokoškolského studia v regionu je proto klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti a dlouhodobého rozvoje kraje. Kraj již nyní vyvíjí aktivní kroky k založení samostatné veřejné vysoké školy s profesním zaměřením, která by odpovídala specifickým potřebám regionálního trhu práce a demografickým výzvám.

Tento záměr má podporu nejen na regionální úrovni, ale také na celostátní úrovni. V červnu letošního roku při své návštěvě kraje vyjádřil podporu projektu prezident České republiky Petr Pavel. Téma rovněž bylo projednáno na vládním výboru pro regionální politiku pod Ministerstvem pro místní rozvoj, kde projekt získal podporu. Významnou podporu projektu vyjádřil také Senát Parlamentu České republiky prostřednictvím svého podvýboru pro regiony v transformaci. Ve svém usnesení ze dne 28. května 2024 podvýbor jednoznačně konstatoval, že rozšíření nabídky prezenčního vysokoškolského studia je základní podmínkou pro ekonomický a sociální rozvoj regionu.

Podvýbor rovněž vyzval vládu České republiky, aby se tímto problémem zabývala a neprodleně nalezla řešení pro zajištění provozního financování vysokoškolského studia v Karlovarském kraji.

Na základě těchto skutečností se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila navýšení prostředků na regionální školství ve státním rozpočtu na financování rozvoje poboček stávajících vysokých škol v Karlovarském kraji jako nezbytný krok pro realizaci tohoto strategického záměru. Zřízení poboček stávajících vysokých škol umožní rychlejší implementaci klíčových studijních oborů, které region potřebuje, a efektivně zachytí populační křivku, jejíž vrchol se očekává v roce 2027. Tento krok tak nejen pokryje aktuální potřeby trhu práce, ale také zajistí vyšší dostupnost vzdělávání pro silné populační ročníky, což výrazně přispěje k udržitelnému rozvoji Karlovarského kraje.

Prosím vás tedy o podporu tohoto pozměňovacího návrhu 5616 pro Karlovarský kraj, který je bohužel nejslabším krajem v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji také a nyní vystoupí pan poslanec Králíček. Připraví se pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, přicházím jako každý rok s posílením rozpočtu za mě klíčových institucí pro vnitřní bezpečnost. Myslím, že jsme v posledních týdnech, dnech zaznamenali diskusi o vnitřní bezpečnosti. Bavíme se i o tom, a zmiňoval to kolega Metnar, o nějakém rozpočtu 2 procent na obranu, což je v pořádku. O tom, jak je utrácena, to je druhá otázka. Za mě ale tato vláda jasně podceňuje, možná i doslova opravdu kašle na tu vnitřní bezpečnost. Důkazem jsou moje pozměňovací návrhy, které podávám každý rok. Každý rok. Jenže tento rok to dosáhlo už za mě poměrně zásadních čísel, a proto chci posílit rozpočet Bezpečnostní informační služby o 250 milionů korun. Domnívám se, že je to velmi důležité a klíčové, a panovala na tom i shoda na výboru pro bezpečnost, kdy jsme usnesením číslo 183 ze dne 7. listopadu schválili usnesení, ve kterém jsme v odst. 3 vyzývali Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, aby podpořila navýšení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky v kapitole 305 Bezpečnostní služby o 250 milionů. Proto tedy přicházím s dokumentem 5620, ve kterém v kapitole 305 posilujeme výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby o částku 250 milionů a v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje Vládní rozpočtová rezerva o částku 250 milionů korun.

Druhým pozměňovacím návrhem je sněmovní dokument číslo 5622, kde v kapitole 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele, tedy výdaje celkem, a specifického ukazatele výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, o částku 35 milionů korun. V kapitole 364 Digitální a informační agentura se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje na zabezpečení plnění úkolů Digitální a informační agentury o částku 35 milionů korun.

Tady jsem si dovolil tu částku vzít z rozvoje aplikace eDoklady. Domnívám se, a zaznamenali jsme to v minulých měsících, tato aplikace je za mě zbytečná, protože i Digitální a informační agentura si rozpočtuje 150 milionů korun na implementaci evropské digitální peněženky, a domnívám se, že dát 35 milionů korun na provoz Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který zajišťuje bezpečnost kritické infrastruktury a metodiky v oblasti kybernetické bezpečnosti, je to klíčová instituce, tak těch 35 milionů je pro tuto instituci daleko přínosnější pro tento stát než rozvoj za mě špatné a zbytečné aplikace eDoklady. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkujeme a nyní vystoupí pan poslanec Svoboda, připraví se pan poslanec Sládeček.

 

Poslanec Pavel Svoboda: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Konkrétně se jedná o pozměňovací návrhy poslanců Pavla Svobody, Renáty Zajíčkové, Karla Haase, Věry Kovářové, Jana Berkiho, Jiřího Hájka, Matěje Ondřeje Havla, Antonína Tesaříka a Ivo Vondráka. Tento pozměňovací návrh je uveden ve dvou variantních verzích - v jedné 600 milionů korun, v druhé popřípadě 400 milionů korun. Konkrétně se jedná o investice do školské infrastruktury, a to v souladu s usnesením vlády číslo 925 ze dne 9. 11. 2022, kde se krom jiného ukládá ministru školství zajistit realizaci programu těchto investic, stručně řečeno do prstenců kolem Prahy, Brna a dalších lokací, kde podle tvrdých dat poroste demografická křivka a bude tady zvýšený zájem o školní docházku. Konkrétně se jedná o sněmovní tisky, sněmovní dokumenty číslo 5636 a sněmovní dokument 5637. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Sládeček, připraví se pan poslanec Turek. Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému řádně odůvodněn a uložen pod číslem 5182.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní pan poslanec Libor Turek, připraví se pan poslanec Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen pod číslem 5619, konkrétně je to pozměňovací návrh poslance Libora Turka, Víta Vomáčky, Martina Majora a Petra Fifky k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025. Týká se vlastně navýšení prostředků na národní program řešení problematiky HIV/AIDS o 5 milionů korun. Jako zdroj je uvedena kapitola Všeobecná pokladní správa a konkrétně Vládní rozpočtová rezerva. Ta částka navýšení je 5 milionů korun.

Dovolte mi nyní, abych ten návrh velice krátce odůvodnil, protože to podrobnější odůvodnění je uvedeno v materiálu. Národní program řešení problematiky HIV/AIDS se zaměřuje především na anonymní testování infekce HIV a přidružených infekčních onemocnění, přičemž nízkoprahové testování se soustředí na rizikové skupiny, což zvyšuje efektivitu a šetří prostředky ve zdravotnictví.

Testování probíhá mimo běžnou pracovní dobu zdravotnických zařízení, často i terénně a v sanitních vozech. Testování a diagnostika těchto infekcí jsou klíčové pro včasnou léčbu, což nejen chrání zdraví jedince, ale především přispívá k ochraně veřejného zdraví. Dotace zároveň podporují aktivity streetworkerů, edukační činnost a distribuci preventivních materiálů. Počet nových nákaz virem HIV v České republice se totiž dlouhodobě nesnižuje. Ta alokace pro tuto konkrétní kapitolu ve výši 10 milionů korun nebyla navýšena od roku 2017 a z toho důvodu k zachování aktivit v rámci národního programu HIV proto navrhujeme navýšení dotační kapitoly o 5 milionů korun na celkových 15 milionů korun pro rok 2025.

Já vám velmi děkuji za případnou podporu tohoto materiálu potom ve třetím čtení a ještě jednou opakuji, přihlašuji se tedy k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 5619. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Rozvoral, připraví se pan poslanec Müller.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já se tímto hlásím ke společnému pozměňovacímu návrhu poslanců Oldřicha Černého a Radka Rozvolala, který je uveden pod sněmovním dokumentem 5530. Navrhujeme převést 500 milionů korun z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele programu humanitární stabilizační rozvoje hospodářské asistence Ukrajině. Ukrajina se dlouhodobě potýká s velmi vysokou mírou korupce. V oblasti obrany se například jedná o řadu skandálů s předraženými zakázkami na nákup potravin pro armádu nebo nekvalitního armádního ošacení z Turecka. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na začátku tohoto roku oznámil, že auditem po jeho nástupu do funkce byla zjištěna korupce týkající se vojenských zakázek v hodnotě zhruba 262 milionů dolarů, což je 5 miliard korun. Známá je i kauza kolem ředitele Fondu státního majetku, Dmytra Seničenka. Úplatky při rozkrádání majetku několika státních firem ještě v předválečné době byly vyčísleny na více než 1 miliardu korun.

Je zdokumentováno, že velká část humanitární pomoci namísto určení k ukrajinským vojenským jednotkám vůbec nedorazila. V mnoha případech navíc neexistuje zpětná vazba a kontrola toho, jak byly darované finanční a další prostředky využity. Finanční prostředky ze zdaněné práce českých občanů by neměly být dávány tam, kde se ztrácejí a nepřinášejí deklarovaný užitek.

Proto navrhujeme částku 500 milionů korun převést do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora lesního hospodářství. Vládou navrhovaná částka jeden na půl miliardy korun na podporu lesního hospodářství je na zhruba 40 procentech částky z roku 2022. Jedná se tedy o pokles ve výši 60 procent během pouhých tří let. Přitom obnova holin po kůrovcové kalamitě je velmi nákladná. Samotné Ministerstvo zemědělství odhaduje náklady na obnovu holin jen na příští rok ve výši 5 miliard korun. Někteří vlastníci lesů navíc od Ministerstva zemědělství stále neobdrželi finance za žádosti, které podali v prvním pololetí roku 2023. Tedy Ministerstvo zemědělství má s výplatami více než rok zpoždění a vlastníci lesů jsou postaveni do svízelné finanční situace.

Lesy jsou naším národním dědictvím, do kterého se určitě vyplatí investovat a předat je nezdevastované a zdravé dalším generacím. Z tohoto důvodu navrhujeme tuto podporu nesnižovat a zanechat ji alespoň ve stejné výši jako v letošním roce, tedy ve výši 2 miliard korun.

Dále se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu svého kolegy Oldřicha Černého, který je veden v systému pod sněmovním dokumentem číslo 5531. Navrhuji převést 200 milionů korun z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Česká republika spolupracuje s téměř pěti stovkami mezinárodních organizací, nicméně smysl některých je velice pochybný a nic České republice nepřináší.

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci číslo 19/05 s názvem Peněžní prostředky státu poskytované mezinárodním organizacím a další související výdaje. Ze zprávy o této kontrolní akci vyplývá, že Ministerstvo zahraničních věcí, které spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje, nemá dostatečné informace k tomu, aby mohlo zhodnotit její přínosy. Ve zprávě se mimo jiné uvádí: NKÚ vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků mezinárodním organizacím. Opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně plněna.

Toto stanovisko se odkazuje mimo jiné na usnesení vlády České republiky číslo 317 z 2. května 2013, ve kterém se tehdejší vláda usnesla takto: Vláda ukládá členům vlády a vedoucím ostatním ústředních orgánů státní správy trvale usilovat o maximální efektivitu výkonu členství ve všech mezinárodních organizacích. V době ekonomické a sociální krize je nutné se důsledně zaměřit na ty položky rozpočtu, které České republice a jejím občanům nepřinášejí žádný užitek. Z tohoto důvodu tedy navrhuji, aby byly sníženy plánované výdaje mezinárodním organizacím do zahraničí, čímž by měl být vyvinut tlak na Ministerstvo zahraničních věcí, aby zrevidovalo potřebu a přínosy některých souvisejících plateb, popřípadě některých členství. Proto navrhuji částku 200 milionů korun převést do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, s tím, že se bude jednat o podporu chovatelů drůbeže, a to jako dotační titul v rámci dotačního programu 20.B, zlepšení životních podmínek v chovu drůbeže. Chovatelé drůbeže se ocitli ve velmi těžké situaci. Jedná se především o povinnost přestavby klecových farem. Ta zvyšuje náklady na jedno vejce až o 20 procent, což ale představuje značné riziko.

Existují tedy oprávněné obavy, že řada podniků svoji produkci opustí. Odhady Agrární komory hovoří o poklesu produkce téměř o pětinu. S tak velkým poklesem produkce ale klesne i soběstačnost a vytvoří se prostor pro dovozy, kde konkurenti podobné regulace a přestavby farem řešit nemusí.

V doslova kritické situaci se ocitl ale i sektor masné drůbeže. Náklady producentů stále stoupají, ale výkupní ceny klesají. Obchodní řetězce navíc tlačí u dodavatelů na nízké ceny, přičemž dochází ke snížení objednávek od tuzemských zpracovatelů, a tedy i od tuzemských zemědělců. Poptávka po tuzemském drůbežím masa letos z těchto důvodů klesla zhruba o 15 procent. I v této oblasti tak dochází ke snižování konkurenceschopnosti našich zemědělců v rámci Evropy, a tím i k ohrožení potravinové bezpečnosti.

Navrhuji tedy navýšit podporu chovatelům drůbeže, aby nepřestali být konkurenceschopní a aby se podpořila výroba kvalitních českých potravin.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu svého kolegy Oldřicha Černého, který je v systému veden pod číslem sněmovního dokumentu 5536, kde navrhuji převést 50 milionů korun z rozpočtové kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány.

Výdaje Kanceláře prezidenta republiky po mnoho let prakticky neustále rostou. Oproti letošním celkovým výdajům ve výši 425 milionů korun jsou na příští rok plánovány výdaje o téměř pětinu vyšší, a to 503 milionů korun. Přitom v původním návrhu ze srpna 2024 se počítalo s částkou o 15 milionů korun nižší, tedy 488 milionů korun. Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány ale rostou podstatně výrazněji. Podle tohoto návrhu na rok 2025 by měly oproti odsouhlasenému rozpočtu na letošní rok vzrůst o více než jednu třetinu. V době ekonomické a sociální krize je takové navyšování rozpočtu těchto areálů nepřijatelné. Proto navrhuji částku 50 milionů korun převést do výdajové ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že se bude jednat o podporu včelařského odvětví, a to jako dotační titul v rámci dotačního programu 1.D Podpora včelařství. Včelařství je naprosto klíčové pro zachování potravinového řetězce lidí i zvířat. Výrazně zasahuje do prosperity zemědělství a především ovocnářství. Včely svojí činností zajišťují opylení rostlin a tím obrovskou měrou přispívají k udržování vyvážené biodiverzity ve volné přírodě, a tím i k zachování druhové rozmanitosti rostlin.

Historicky patří včelařství mezi nejstarší obory lidské činnosti. Jeho dostatečná podpora je tedy v zájmu nás všech a je opravdu velmi důležitá. Navýšení finančních prostředků by mělo posloužit nejen na podporu nových začínajících včelařů, ale i na podporu těch stávajících, kteří mají zájem o rozšiřování včelstev a mnohdy za nemalé vlastní prostředky bojují proti včely napadajícím chorobám. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, pane poslanče. Všechny srdečně zdravím. Vystřídali jsme se při řízení schůze.

Ještě načtu omluvu. V mezičase se omluvil pan poslanec Jaroslav Dvořák, a sice od 17 hodin z pracovních důvodů.

A jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Tomáš Müller, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Müller: Dobrý večer, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Rád bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu uvedenému pod sněmovním dokumentem číslo 5626, kde se jedná o přesun finančních prostředků v rámci kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu, ve specifickém ukazateli zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu, kde navrhuji snížit tento ukazatel o částku 460 milionů korun, a v téže kapitole navrhuji zvýšit podporu podnikání o stejnou částku, čili o 460 milionů korun.

 

Jedná se konkrétně o podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, kde je možné finančně pokrýt zejména průmyslové zóny v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, například Solnice, Kvasiny, a program je určen na výstavbu, rozvoj a regeneraci včetně infrastruktury průmyslových zón a má zásadní vliv na konkurenceschopnost českého průmyslu.

Další nedostatečně rozpočtově zajištěnou oblastí kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu je program Smart Parks for the Future určený k plnění inovační strategie České republiky 2019 až 2030, schválený usnesením vlády číslo 104 ze dne 4. 2. 2019, a je zaměřen na zkvalitnění infrastruktury ve stávajících průmyslových průmyslových zónách včetně realizace SMART opatření a opatření pro snížení negativních klimatických dopadů, regeneraci lokalit brownfieldů na území České republiky a na přípravu podnikatelských parků s menší rozlohou v místech celospolečenského významu pro jejich realizaci.

Na základě výše uvedeného odůvodnění navrhuji přesun finančních prostředků v rámci specifických ukazatelů kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, a přihlašuji se tedy k pozměňovacímu návrhu číslo 5626.

Dále bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 5632, kdy se opět jedná o přesun finančních prostředků v rámci kapitoly 322 Ministerstva průmyslu a obchodu ve specifickém ukazateli zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu, kde navrhuji snížit tyto o částku 15 milionů korun, a v téže kapitole navrhuji zvýšit o částku 15 milionů korun výdaje spojené s dalších činností rezortu.

Tyto prostředky budou použity pro spotřebitelské organizace, které mají v české společnosti nezastupitelnou úlohu, a na českém trhu působí již dvacet let. Jsou to nestátní neziskové organizace, které nemají jinou možnost získat finanční prostředky od podnikatelských subjektů tak, aby si zachovaly svou nezávislost. Tyto prostředky by měly být použity i v rámci spotřebitelské politiky, která byla schválena usnesením vlády číslo 518 ze dne 7. června v roce 2021. Část finančních prostředků bude také použita i pro podřízenou organizační složku státu, Českou obchodní inspekci. Na základě výše uvedeného odůvodnění navrhuji přesun finančních prostředků v rámci specifických ukazatelů kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. A ještě jednou se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu 5632. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Postoupíme tedy k interpelaci, pardon, k projevu následujícímu, a sice pan poslanec Martin Kolovratník, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Interpelace to nebude. Na ty máme čas zítra, i když některé z mých argumentů, které za chvíli předložím, možná trochu tu interpelaci připomínat budou.

Já se přihlásím a krátce okomentuji dva pozměňovací návrhy, které jsem k letošnímu projednání státního rozpočtu připravil.

Je to pozměňovací návrh s číslem 5598, který navrhuje dorovnat nebo narovnat výši dotací Státního fondu dopravní infrastruktury pro kraje na silnice II. a III. třídy, a potom je to pozměňovací návrh, který konzistentně předkládám už od roku 2022 při projednání rozpočtu, a to je snaha navrátit slevy na jízdné ve veřejné dopravě na těch 75 procent, 5598 je číslo toho návrhu.

A jsem docela rád, že pan ministr Stanjura tady teď v tuhle chvíli je při projednávání, protože on sám kdysi byl ministrem dopravy a tu problematiku dopravní velmi dobře zná, tak nejdřív tedy dotace, podpora krajů na silnice II. a III. třídy. Víte, tenhle program vznikl v roce - byl vymyšlen v roce 2014, když přišlo hnutí ANO do vlády poprvé, historicky poprvé byl realizován od roku 2015 a tehdy se všichni, všichni napříč politickým spektrem, shodli na tom, že tenhle návrh napravuje historickou chybu, vlastně chybu z let 2000, 2001, 2002 ze začátku milénia, kdy vznikly územní samosprávné celky a dostaly do vínku právě i tu širokou síť dvojek a trojek těch silnic, ale nedostaly na ně dostatečné prostředky, na jejich nejen údržbu, ale hlavně rekonstrukci, modernizaci, napravení toho historického stavu.

My jsme tehdy připravili poměrně jednoduchý vzoreček, na kterém není žádná věda, excelovskou tabulku, která promítá u jednotlivých krajích délku té silniční sítě, a podle toho, jakou částku vláda v tom kterém roce byla schopná, ochotna uvolnit, tak se to férově, spravedlivě rozpočítalo mezi ty kraje. Nebudu tady zdržovat výčtem té tabulky, rok 2015 to bylo 4,4 miliardy. Pak se to vždycky pohybovalo ve výši mezi 3, 4 miliardami, jednou to byly 2, pak zase 4. Za současné vlády jste v tom trendu pokračovali. Celkem už to je přes 36 miliard korun, které se touto formou, tedy ze státního rozpočtu přes Ministerstvo dopravy a SFDI, do krajů dostali. Asi se shodneme všichni, že je to v té republice, v té zemi vidět. Je to ta poslední míle, ty nejmenší silnice, kdy dojíždíme do svých obcí, do svých domovů.

Bohužel v tomto období, nebo v tomto návrhu na příští rok je nula, vláda tam dala nulu. A jak opakuji, pane ministře, jsem rád, že jsem tady, nepředpokládám asi, že teď v té podrobné rozpravě budete reagovat, ale prostě zdůvodnění, že se tam dává nula, protož, paralelně tady ve Sněmovně běží návrh nebo novela zákona o rozpočtovém určení daní. Prostě sám dobře víte, že ten argument není férový a že víme, že ten zákon prostě nebude přijat, nestihne se to, rozhodně to nebude od 1. 1. příštího roku, je velký otazník, jestli se vůbec dokončí v tom roce příštím. Jinými slovy, tou změnou RUDu kraje tyto prostředky nezískají a je tam teď prostě navržená nula.

My jsme to probírali na hospodářském výboru, byl tam pan náměstek Vrbík z Ministerstva dopravy, on sice mluvil o tom, že snad by měla být jakási varianta b, pokud tedy to teď nedopadne v návrhu rozpočtu, že je určitá možnost použít tu půjčku z EIB, tedy ten rámec, úvěrový rámec navýšit, půjčit si. Takže bude to vaše politické rozhodnutí někdy v průběhu příštího roku. Ale to, proč tady za ten pozměňovací návrh pléduji a budu se snažit přesvědčit jak vás, tak koaliční poslance, ten důvod je jednoduchý. Kraje, pokud se to dozví až někdy v průběhu příštího roku, nevím, jestli to bude v červnu, červenci, v květnu, no, tak už samozřejmě jsou v polovině toho období, už mají naplánováno, běží soutěže a tak dále, kdežto, pokud by se nám povedlo tu změnu udělat a teď to vlastně ty poslední roky takhle trvalo v tomto období, tak ony vědí zkrátka, s čím mohou počítat. Proto jsem přesvědčen, já jsem to navrhl, rozdělit část té položky, té částky, 4 miliardy vzít ze Všeobecné pokladní správy, to by byla miliarda, a část z ukazatele Výdaje celkem na státní dluh nebo obsluha státního dluhu, to byly 3 miliardy, tedy 3 a 1 jsou 4 miliardy.

Chci podotknout, že jsme se rozhodli tenhle návrh podat všichni za hnutí ANO, všichni zástupci všech krajů, takže autorem nejsem jenom já, ale jsou tam naši noví současní hejtmani, kteří jsou zároveň poslanci, Richard Brabec, Ladislav Okleštěk, Josef Bělica a Martin Kukla, ale jsou tam vždy po jednom i zástupci naši z těch ostatních krajů, takže podáváme to jako celkem 14 poslanců, zástupci vždy za jeden kraj České republiky, kromě mé osoby Alena Schillerová, Karel Havlíček - a těch jmenovaných hejtmanů - Patrik Nacher, Roman Kubíček, Petr Sadovský, Marek Novák, David Pražák, Kamal Farhan a Josef Váňa.

Asi není potřeba více vysvětlovat, je to zkrátka snaha o nápravu toho stavu, to, abychom se nedostali do nějaké nejistoty, závislosti na politickém rozhodnutí v příštím roce před volbami. Takže návrh na zvýšení dotací SFDI o 4 miliardy, je to pozměňovací návrh číslo 5598, ke kterému se tímto hlásím.

A ten druhý, v tom jsem konzistentní, je to návrh na navýšení položky, která se na Ministerstvu dopravy, nebo souhrnného ukazatele, který se jmenuje Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu, to navýšení navrhuji o 2 miliardy 750 milionů korun. Ona je to částka velká, ale jsem hluboce přesvědčen, že nezbytná a potřebná. Tahle částka, pokud by můj návrh byl úspěšný, tak umožní Ministerstvu dopravy, potažmo vládě, vrátit ty slevy na jízdné ve veřejné dopravě z 50 procent pro studenty a seniory na procent 75.

Zkusím tady rychle dát exkurzi do čísel, aby to mělo nějaké racio. Já jsem si vybral ilustračně základní cenu, plnou cenu bez slevy u většiny dopravců na hlavním koridoru - jsem Pardubák, takže na trase Pardubice-Praha, těch tarifních něco přes sto kilometrů, 104 kilometrů. Jak se ta cena vyvíjela? V roce 2014, když převzalo odpovědnost hnutí ANO, byla 140 korun - a světe div se, přiznám jako denní cestující na té trase, sám jsem byl překvapen tím exkurzem do historie, tak se moc neměnila - 2015: 142 korun, pak 145, 148, pak 150 korun, takže relativně v nějakých jednotkách procent, ty změny byly opravdu menší. Ale podívejme se na té časové ose dál, ono to docela přesně odpovídá té inflaci, se kterou neúspěšně bojuje tato vláda. V roce 2021 to bylo 165 korun a pak ohromné skoky - 188, 205 a letos už je to 216 korun. Je to plánované zvýšení, které nás čeká teď zhruba za tři týdny se změnou jízdního řádu, jak přichází vždycky v prosinci, takže podívejte se v čase: ze 140 na 216 korun, tedy o víc než polovinu, se takhle zdražuje ta základní - je to ilustrační výpočet - cena jízdenky na stokilometrové trase mezi Pardubicemi a Hradcem Králové (Prahou?).

A teď se podívejte na studenty, na důchodce, na seniory. Nemusím tady opakovat to, co v tomhle sále zaznělo už milionkrát - vyšší inflace, nižší reálná hodnota, ať už mezd nebo důchodů, zkrátka vyšší náklady občanů. A opravdu když se ptám mladých lidí, setkáváme se s nimi každý z nás, tak tohle už jsou velké náklady na to dojíždění, ať už je to v rámci jednoho kraje, mezi kraji, týká se to samozřejmě nejen vlaků, ale i autobusů. Ty náklady pro mladé lidi, pro mladé studenty, ta dostupnost škol, dojíždění ze školy, třeba za oborem, kterému by se chtěli věnovat, se opravdu reálně zhoršuje a tomu bohužel odpovídá i ta 50procentní sleva.

Takže prosím a žádám, navrhuji - vím, že to není malá částka, 2,7 miliardy korun, ale jsem přesvědčen, že pokud platí i vaše sliby, o kterých mluvíte, větší mobilita obyvatelstva, podpora vzdělávání, technického vzdělávání, tak právě touto formou, tedy návratem těch slev na 75 procent, a snížením tedy toho dopadu zdražujících cen, a bavíme se o veřejné dopravě, o veřejné ekologické dopravě, tak byste určitě občanům ulevili a pomohli. Prosím a budu o tom mluvit určitě i ve třetím čtení, zvažte podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Má číslo 5595. A protože pan ministr Stanjura byl i ministrem dopravy a zná ji velmi dobře, tak věřím, že už teď se hluboce zamýšlí a říká si, jestli třeba tomuto pozměňovacímu návrhu nedá zelenou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jako další vystoupí pan poslanec Richard Brabec, posléze se připraví pan poslanec Pavel Staněk. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já budu velmi stručný tentokrát. Já jsem se k rozpočtu ke kapitole 315 Ministerstva životního prostředí vyjadřoval v rámci prvního čtení samozřejmě obsáhleji, protože nepopírám, že jsem poměrně dosti skeptický z hlediska příjmů, příjmů týkajících se emisních povolenek, ale to je i záležitost, která samozřejmě už tady zazněla, a já se k ní nebudu vracet a určitě to ale nějak ovlivňuje můj názor na tu kapitolu jako celek, ale i na celý rozpočet.

Nicméně přes to přese všechno je tam jedna drobná věc, o kterou bych požádal, a také jsem v tom konzistentní, protože se o ni snažím každý rok a snažil jsem se o ni i jako ministr životního prostředí, a to je, že v těch velkých částkách, řádově miliardových nebo minimálně v řádech stovek milionů, se také skrývá jedna položka, která se jmenuje Ochrana přírody a krajiny, a konkrétně Program péče o krajinu. To je zajímavý program a dlouhodobě velmi dobře fungující, který pomáhá realizovat tisíce menších projektů v krajině, včetně tématu, které je tak velmi aktuální, tedy zadržení vody v krajině, a díky těmto penězům se dají realizovat skutečně stovky a tisíce menších opatření, jako je třeba budování tůní, sázení stromů, kosení těch vzácných luk a tak dále, a tak dále. Je to hlavně na menších obcích, je to něco, s čím obecně je velká spokojenost v rámci celé České republiky a na kterém je velká shoda.

Na čem shoda není, je, jak je ta položka vysoká a relativně malá částka by pomohla k tomu, aby byly naplněny skoro všechny požadavky na ni, a ta částka relativně skutečně malá je - 50 milionů korun. Takže v této chvíli bych si v těch přesunech desítek miliard nebo minimálně miliard a stovek milionů dovolil dát takový dietnější návrh na přesun relativně malé, ale ve svém účelu a výsledku velmi zajímavé a určitě přinášející efekt položky ve výši 50 milionů korun, tedy v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - ochrana přírody a krajiny na Program péče o krajinu o částku 50 milionů korun a oproti tomu v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o tutéž částku, tedy o částku 50 milionů korun. Takže toť v zásadě obsah pozměňovacího návrhu, který se skrývá pod sněmovním dokumentem 5628, ke kterému se tímto s hrdostí hlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Staněk, ten není v sále, takže ztrácí pořadí. Pan poslanec Zdeněk Kettner je zde přítomen, ten je další přihlášený a nyní vystoupí. Poté se připraví paní poslankyně Helena Válková. Nyní tedy pan poslanec Kettner. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já budu velice stručný, velice krátký. Netřeba nějakých velkých květnatých proslovů, je to takový evergreen. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument číslo 5369. Jde o přesun z odvodů do rozpočtu Evropské unie do výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací, konkrétně jde o částku 10 miliard korun. A ten důvod je naprosto jednoduchý. Jedná se stále o ty nepedagogy, protože ve veřejné sféře se stále mluví o tom, že to financování přejde na zřizovatele, ovšem co se týká RUDu, stále nebyl učiněn žádný krok k tomu, aby skutečně zřizovatelé peníze na to jejich financování měli. A to nejhorší, s čím se potýká školství posledních pár let, je právě nestabilita, finanční nestabilita, ty školy skutečně nevědí, na čem jsou a jak budou, a nepřispívá to ke kvalitě toho vzdělávání.

A druhý pozměňovací návrh z podobného soudku, je to sněmovní dokument 5374, ke kterému se chci přihlásit, a to z vládní rozpočtové rezervy, opět do výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací. Konkrétně se jedná o částku 1 miliarda.

V obou těchto případech se, prosím vás, nejedná o žádné navýšení, o žádné prohlubování deficitu státního rozpočtu. Jde o to, nějakým způsobem to ukotvit a stabilizovat to školství, protože kdybychom do toho měli zahrnout inflaci a tak dál, tak ta částka by byla násobně vyšší. A konkrétně tato částka 1 miliarda by šla na ty ONIV, neboli ostatní neinvestiční výdaje, kdy stále slyšíme, že se to nějakým způsobem vyřeší, stále se to nevyřešilo, a výsledkem je, že ti ředitelé, aby si udrželi ty nepedagogické pracovníky, tak prostě musí sahat do peněz pro ty pedagogické pracovníky, čili ta 1 miliarda by šla do těch ostatních neinvestičních výdajů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji pěkně. Jako další vystoupí paní poslankyně Helena Válková, poté se připraví pan poslanec Jaromír Dědeček.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já asi nikoliv překvapivě tedy načtu pozměňovací návrh svůj a paní poslankyně Lenky Knechtové k našemu - nebo vašemu spíš - vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky. Týká se to samozřejmě kapitoly, která by měla posílit Kancelář veřejného ochránce práv, kapitola 309, kde se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv a průřezového ukazatele Platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, o částku 5 791 879 korun českých. Za druhé, v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 5 791 879 korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

A teď jenom to zdůvodnění, které je poměrně myslím výmluvné a výstižné. V odůvodnění našeho pozměňovacího návrhu, a lze ho shrnout slovy, že jak víte, tady je ve Sněmovně návrh novely zákona o veřejném ochránci práv, kde se rozšiřuje významně agenda o novou pozici ochránce práv dětí, takzvaného dětského ombudsmana, a současně je tam také výrazně rozšířeno na oblast monitoringu lidské, lidskoprávní jako instituce, která bude pod veřejným ochráncem práv působit jako jeho součást čili agenda, kterou dosud veřejný ochránce práv nezastával. Tyto dvě agendy spolu s tím, že v současné době, a i v tom odůvodnění to máte, je podhodnoceno platové ohodnocení vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v porovnání s jinými vysokoškolsky právnicky vzdělanými zaměstnanci u jiných orgánů státní správy. Tak současně ten pozměňovací návrh směřuje alespoň k částečnému odstranění neatraktivních současných platových podmínek, kde nám potom chybí právní odborníci. Natož pak v době, kdy jsme před třetím čtením a kdy zřejmě bude ten návrh novely zákona o veřejném ochránci práv schválen. Takže je to, bych řekla, na poslední chvíli načtený pozměňovací návrh, který zachraňuje tuto situaci.

A ještě bych tady upozornila na jednu věc, která by mohla uniknout, že v návrhu novely, který budeme schvalovat doufejme v nejbližších dnech, pokud ne v nejbližších týdnech, ale určitě mám příslib i od pana ministra spravedlnosti, pana ministra Blažka, že do Vánoc proběhne třetí čtení, tak tam je ustanovení, podle kterého, i když není ta funkce obsazená, nabýt by měla ta novela účinnosti 1. 7. 2025, tak už začne veřejný ochránce práv a jeho kancelář vykonávat v době neobsazení ještě toho dětského ombudsmana už ty úkoly, které mají nové. Totéž platí o té lidskoprávní instituci. Takže tam se musejí okamžitě nabrat lidi, byť třeba ještě nebude to výběrové řízení, respektive ten celý hodnotící, dost komplikovaný proces na kandidáty, které potom bude vybírat Poslanecká sněmovna, ať už stará, nebo nová, ukončen. Takže i z těchto důvodů je třeba, aby v roce 2025 byly pokryty ty zvýšené náklady, jinak tady máme nějakou Potěmkinovu vesnici, že budeme schvalovat něco, co ve skutečnosti finančně nebude dostatečně zabezpečeno.

Myslím si, že pozměňovací návrh je velmi zdůvodněný, velmi dobře tedy připravený v tom smyslu, sice je to to minimum, ale přece jenom pokryje to tu potřebu vůbec, aby ten nový systém mohl být funkční, a proto nanejvýš žádoucí, aby byl schválen. Takže já ho načítám. Číslo, pod kterým je vložen do našeho sněmovního systému, je 5607. Myslím si, že to bude asi k představení pozměňovacího návrhu všechno. Podala jsem ho já a paní poslankyně Lenka Knechtová. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Následovat nyní bude pan poslanec Jaromír Dědeček, poté se připraví paní poslankyně Marie Jílková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaromír Dědeček: Dobrý večer. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 5585.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 se mění takto: v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se zvyšují výdaje v průřezovém ukazateli Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů ve služebním poměru o částku 500 milionů korun; v kapitole 306 Ministerstvo zahraničních věcí se snižují výdaje ve specifickém ukazateli Program humanitární, stabilizační a rozvojové hospodářské asistence Ukrajině o částku 500 milionů korun. Jak jsme tady slyšeli minulý týden i dnes, situace v policii, co se týče platů, není dobrá. Ministr vnitra řekl, že 5 procent bude přidávat po dobu tří let, ale myslím si, že u policistů se jedná o nedůstojné platy této profesi.

Krátce zdůvodním svůj návrh. Navrhovaná změna v kapitole 314 Ministerstvo vnitra a kapitole 306 Ministerstvo zahraničních věcí je vedena cílem efektivního alokování prostředků státního rozpočtu s ohledem na aktuální potřeby a priority České republiky a odstranění neatraktivních platových podmínek policistům.

Zvýšení výdajů na platy zaměstnanců bezpečnostních sborů - v současné době je posílení vnitřní bezpečnosti a obranyschopnosti státu jednou z hlavních priorit. Bezpečnostní složky čelí zvyšujícím se nárokům, a to jak v oblasti tradiční bezpečnosti, tak i v nově vznikajících oblastech, jako jsou kybernetické hrozby a hybridní konflikty. Zvýšení platů o 500 milionů korun je nezbytné pro udržení kvalitních a motivovaných pracovníků v těchto klíčových složkách. Tato investice přispěje k lepší stabilitě a efektivitě bezpečnostních operací, což je zásadní pro ochranu občanů a udržení veřejného pořádku v České republice. K plánovanému navýšení platů o 1 500 korun, jak řekl ministr vnitra, dojde k dalšímu navýšení o 1 000 korun měsíčně.

Snížení výdajů na program asistence Ukrajině. Snížení výdajů na Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině reflektuje potřebu přehodnocení zahraniční pomoci v kontextu aktuálních fiskálních omezení. Česká republika nadále podporuje Ukrajinu v jejím úsilí o stabilizaci a ekonomický rozvoj, avšak je nutné optimalizovat výdaje tak, aby byly v souladu s domácími prioritami a možnostmi státního rozpočtu. Tato úprava neznamená snížení závazků vůči Ukrajině, ale spíše jejich přizpůsobení tak, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost a efektivnost. Celkově tato změna odráží snahu o vyvážení mezinárodních závazků s potřebou posílit klíčové vnitrostátní funkce, přičemž se klade důraz na efektivní využití veřejných prostředků s cílem zajistit bezpečnost a stabilitu České republiky včetně stability sborů policistů a hasičů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám taktéž děkuji, pane poslanče. Nyní následuje vystoupení paní poslankyně Marie Jílkové. Připraví se paní poslankyně Ochodnická poté. Prosím.

 

Poslankyně Marie Jílková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla načíst a odůvodnit krátce společný pozměňovací návrh mne, kolegyně Martiny Ochodnické, Lucie Potůčkové, Renáty Zajíčkové, Olgy Richterové, Hayata Okamury, Michaela Kohajdy, Miroslava Zborovského a Romany Bělohlávkové. Tento se týká rovněž kapitoly veřejného ochránce práv, kapitoly 309, a je v systému načten jako pozměňovací návrh 5647. Zní tak, že v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 5 791 900 korun a o tuto částku se navyšují v kapitole 309, Kanceláře veřejného ochránce práv, výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem.

 

Dovolím si to odůvodnit. Přestože návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 počítal s mírným navýšením prostředků na platy zaměstnanců v rozpočtové kapitole veřejného ochránce práv, reálné platy se v Kanceláři veřejného ochránce práv již několikátým rokem snižují. Výše platů výrazně zaostává za odměňováním zaměstnanců v obdobných institucích. A jak už zmínila moje předchůdkyně paní poslankyně Válková, od roku 2025 by mělo dojít ke zřízení takzvaného dětského ombudsmana a rozšíření působnosti ochránce o agendu národní lidskoprávní instituce. Bez navýšení těchto prostředků nebude Kancelář schopná najít a zaměstnat kvalitní odborníky na tyto nové oblasti.

Zaměstnanci veřejného ochránce práv nejsou zařazeni pod státní službou, nicméně vykonávají obdobné činnosti jako úředníci ve státní službě a většina zaměstnanců kanceláře se podílí na výkonu kontroly činnosti státních úředníků. Nároky na odbornost zaměstnanců jsou tedy minimálně stejné jako u státních úředníků a v tabulkových platech mezi zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv a státními úředníky v režimu zákona státní služby však existují neodůvodněné i několikatisícové rozdíly a odměňování zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv tak zaostává za srovnatelnými veřejnými institucemi. Kancelář má ve srovnání s ostatními parlamentními kapitolami vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kterých je 74 procent, a patří k nejvyšším v rámci celé státní správy.

Veřejný ochránce práv prošetřuje stížnosti občanů na nezákonný postup úřadů, chrání lidi v zařízeních před špatným zacházením a porušováním jejich dalších práv, chrání práva osob se zdravotním postižením a plní řadu dalších úkolů, ke kterým přibude právě i zřízení dětského ombudsmana. Nepříznivé platové podmínky byly již důvodem pro odchod řady z těchto právníků. Ve výběrových řízeních se v posledních letech uvolněná místa nedaří obsadit prakticky nikým jiným než absolventy a v posledních letech se čím dál častěji...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já se omlouvám, paní poslankyně. Děkuji za uklidnění v sále i nalevo, děkuji. Pokračujte prosím.

 

Poslankyně Marie Jílková: Ti nejschopnější právníci odcházejí z Kanceláře právě s odkazem na neodpovídající platové ohodnocení.

V srpnu letošního roku vyhlásila odborová organizace zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv stávkovou pohotovost, k níž se připojila velká většina zaměstnanců, a hrozí tak, že nebudou schopni zajišťovat úkoly ochránce v požadovaném rozsahu a kvalitě. Dovolím si přidat ještě doplňující argument pro navýšení prostředků na platy zaměstnanců a tím je předložená novela nařízení vlády č. 341/2017, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a nařízení vlády č. 304/2014, o platových poměrech. Právě tímto nařízením vznikne vybraným zaměstnancům od 1. ledna 2025 právní nárok na přiznání zvláštního příplatku. Důvodová zpráva předpokládá rozpočtové dopady maximálně 2,6 milionu korun. S těmito prostředky návrh rozpočtu nepočítal a navržené navýšení prostředků na platy zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv v roce 2025 tak směřují i k pokrytí těchto nákladů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jako následující vystoupí paní poslankyně Martina Ochodnická, poté se připraví pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji moc. Kolegyně, kolegové, pane ministře, já před vás předstupuji se dvěma pozměňovacími návrhy. A sice pod číslem 5621 a 5646, který spolupodepsali kromě mě také moji kolegové Zdenka Němečková Crkvenjaš, Michaela Šebelová, Tom Philip, Renáta Zajíčková, Jan Berki, Barbora Urbanová, Marie Jílková, Josef Flek a Lucie Potůčková.

Co se týče pozměňovacího návrhu 5621, pak v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa, se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 673 090 665 korun. Naopak u pozměňovacího návrhu nahraného v systému pod číslem 5646 se v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Vládní rozpočtová rezerva o částku 350 milionů.

A teď si dovolím oba pozměňovací návrhy odůvodnit, protože odůvodnění u obou těchto pozměňovacích návrhů je stejné a totožné.

Důvodem navrhovaného navýšení je na prvním místě pokrytí výdajů ze schváleného akčního plánu politiky v oblasti závislostí na roky 2023 a 2025 z 5. dubna roku 2023,  kterým vláda vytyčila cíle v rámci politiky v oblasti závislostí. I s ohledem právě na tuto schválenou legislativu, kterou se podařilo této vládě v uplynulých třech letech prosadit, dovolím si zmínit tři naprosto zásadní kroky, které se vládám před námi prosadit nepodařilo a které jsou velmi důležité, ať už je to tedy regulace psychomodulačních látek, redefinice znásilnění, ale třeba také regulace nikotinových sáčků a připravovaná regulace energetických nápojů. Pak z toho plyne, že je nezbytné posílit také prevenci v rámci schváleného akčního plánu. Jako vláda jsme totiž vyřešili to B, tedy ty důsledky a následky, a pokud chceme, aby to B stálo státní rozpočet co nejméně, musíme posílit právě oblast prevence, tedy to A.

Konkrétně akční plán, který naše vláda schválila, konstatoval tyto nedostatky a potřeby. Objem finančních prostředků vynaložený na zajištění sítě adiktologických služeb a léčby závislostí neumožňuje řešit aktuální problémy. Mezi ty nejdůležitější mi dovolte, abych zmínila roztříštěnost financování systému péče o uživatele alkoholu, tabáku, nelegálních drog a hazardní hráče. Nízká dostupnost péče pro uživatele alkoholu a tabáku. Nízká míra provádění krátkých intervencí, která je podle zákona povinná pro všechny zdravotnické pracovníky. Omezená možnost služeb flexibilně reagovat na měnící se situaci, například nárůst nákladů na zdravotnický materiál, dopady opatření v souvislosti s pandemií covid-19 nebo dopady války na Ukrajině. Nízká dostupnost ambulantních služeb zejména pro rizikové uživatele alkoholu v rámci včasné detekce a včasné intervence a služeb následné péče. Což samozřejmě stojí mnohem méně, než když ty závislé zavřeme do jakéhokoliv zařízení. Nízká místní a finanční dostupnost...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím opět kolegy na levé straně sálu, je to velmi slyšet. Děkuji.

 

Poslankyně Martina Ochodnická: Jak je nás tu málo - děkuji moc. Nízká místní a finanční dostupnost substituční léčby pro uživatele opioidů, nedostupnost podobně koncipované farmakologicky asistované léčby pro uživatele jiných návykových látek, především metamfetaminu, pervitinu a neexistence možností substituční léčby pro intenzivní uživatele konopí.

Omezená dostupnost a nedostupnost některých specifických programů, například intenzivní strukturovaná ambulantní léčba, služby v oblasti bydlení a podpory zaměstnávání, domácí detoxifikace. Nezajištěný systém služeb v oblasti gerontoadiktologie, roztříštěnost a nedostatečné zajištění systému včasné detekce, včasné intervence a péče o děti v riziku vzniku a rozvoje závislosti. Nízká informovanost praktických lékařů pro děti a dorost a jejich nedostatečné propojení se systémem adiktologické péče. Dlouhodobý nedostatek programu selektivní a indikované prevence zaměřených na skupiny a jednotlivce ve vysokém riziku závislosti a také dlouhodobá absence systematického zvyšování informovanosti veřejnosti - tady na ten bod bych chtěla velmi upozornit - a povědomí o rizicích spojených s užíváním návykových látek a závislostním chováním a o rizikových faktorech vzniku závislosti.

Současně objem finančních prostředků a další systémové bariéry neumožňují podporovat efektivní opatření politiky v oblasti závislostí založená na důkazech a zkušenostech z jiných zemí. Inovativní přístupy v oblasti snižování škod, vědu a výzkum v oblasti závislostí včetně klinických a observačních studií v léčebné praxi, inovativní přístupy léčby závislostí. Dobudování základní sítě pomoci pro problémové hráče hazardních her, dobudování sítě poraden odvykání kouření a center léčby závislosti na tabáku, rozvoj systému školské adiktologické prevence, zejména programu selektivní a indikované prevence. Rozšíření včasné detekce a včasné intervence, a to zejména mezi dětmi a mládeží, a rozšíření sítě služeb a programů o nově řešená témata a specifické cílové skupiny.

Zároveň jsou významně omezeny možnosti podpory výzkumných projektů v oblasti evaluace prevence léčby, represe, systematický a kontinuální monitoring situace v celé šíři oblasti závislostí a sledování zdravotních a sociálních dopadů.

Některé z položek vyčíslil akční plán, který si může každý z nás najít na stránkách Úřadu vlády. V návaznosti na tento vládou schválený akční plán vypracovala Asociace poskytovatelů adiktologických služeb v oblasti závislostí ve spolupráci s experty a ve spolupráci s odborem protidrogové politiky Úřadu vlády podrobnější rozpočet na pokrytí potřeb. Adekvátní výše takových prostředků musí nutně přesáhnout, a to je velmi důležité, alokovaný rozpočet na nelegální drogy, a to z jednoduchého důvodu. Rozsah škod působených tabákem, alkoholem a hazardními hrami je dramaticky vyšší než škody způsobené zakázanými drogami. Vyplývá to ze základních prevalenčních ukazatelů, a to vás ještě zdržím, kolegyně a kolegové, protože problémových a závislých uživatelů tvrdých drog máme v České republice 45 000 přibližně. V případě alkoholu prevalenční odhady ukazují na 600 000 denních uživatelů vysokého množství alkoholu v podobě zdraví škodlivého či závislého užívání. V případě tabáku je pak tento ukazatel ještě o řád vyšší - přibližně 2 miliony denních kuřáků tabákových výrobků. Patologických hráčů je v České republice podle odhadu 80 až 120 tisíc.

Konkrétně jde například tedy o zajištění prostředků, aby bylo možné podchytit bující problém, až epidemii digitálních závislostí, zejména u dětí a dospívajících s velkými dopady na jejich duševní zdraví. To v současné době stát prakticky vůbec neřeší.

Jako další obrovský problém je v Česku dlouhodobé výrazné nadužívání alkoholu, což se bez prevence a rozsáhlé ambulantní léčby nedá řešit. A mezi další dopady právě užívání alkoholu a jiných návykových látek patří domácí násilí na ženách a dětech a tam ta čísla jsou také alarmující. Významně absentuje pomoc i lidem stiženým domácím a sexuálním násilím, krizová pomoc a prevence rozvoje psychotraumat s velmi pravděpodobným předpokladem rozvoje duálních diagnóz.

Dopad absence těchto služeb stojí veřejné rozpočty velké sumy prostředků. Společenské náklady užívání legálních i nelegálních návykových látek činí podle vědeckých studií až 175 miliard korun, u tabáku 100 miliard, u alkoholu 50 miliard, u nelegálních drog, jak už jsem zmiňovala, je to pouze 10 miliard. Společenské náklady spojené s hazardním hraním se odhadují na dalších 15 miliard. Z těchto údajů je patrné nejenom to, že se investice do politik závislosti musí vyplatit a může uspořit veřejným rozpočtům obrovské finanční částky, ale také skutečnost, že legální návykové látky představují řádově vyšší problém než ty nelegální.

Navrhujeme tedy toto navýšení také za situace, kdy se jen z alkoholu, tabáku a hazardu vybere ročně přes 80 miliard korun a v rámci loňského konsolidačního balíčku se navýšil tento výběr daní v uvozovkách z neřesti o dalších 7 až 8 miliard. Lze také predikovat budoucí zdanění psychomodulačních látek. Tento zákon byl schválen a podepsán prezidentem v říjnu roku 2024. Jedná se, abych dovysvětlila, o kratom, HHC a další látky, které na tento seznam budou umisťovány.

A už se blížím ke konci. Konečně Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí na svém posledním jednání dne 21. června roku 2024 v bodě II konstatovala: "Aktuální stav plnění akčního plánu politiky v oblasti závislostí je nedostatečný, financování a personální zdroje pro implementaci programů a projektů v oblasti závislosti je nedostatečné", a přijala usnesení, kterým doporučuje vládě České republiky, aby vyčlenila dostatek finančních prostředků na realizaci aktivit akčního plánu politiky v oblasti závislostí od roku 2023 do roku 2025.

A už jenom úplně nakonec. Realizace preventivních opatření je čtyřikrát levnější než řešení následků. Vláda v roce 2015 na akční plán pro vytvoření interdisciplinárního mezirezortního rámce primární prevence vydala namísto slibovaných 100 milionů nulu a 90 procent odhadovaných problémových uživatelů nelegálních návykových látek, a to je důležité číslo, je v kontaktu s pomáhajícími službami, což má svoje pozitivní výsledky na veřejné zdraví i ochranu společnosti - 90 procent, prosím pěkně, u tvrdých drog. Na rozdíl od toho pouze 4 procenta u alkoholu mají k dispozici služby a využívají je, 3 procenta hráčů hazardních her a pouze 0,5 procenta těch, kteří užívají nějaké psychoaktivní léky, tabák anebo propadli digitálním závislostem. Pouhé půl procento.

A úplně nakonec, než se ještě jednou přihlásím k těmto dvěma pozměňovacím návrhům, bych ráda zmínila, že skupina předkladatelů není náhodná. Jsou to poslanci a poslankyně, kteří se věnovali legislativě, která díky této vládě v tomto volebním období a díky kolegům v opozici prošla. Jedná se především, jak už jsem zmínila, o redefinici znásilnění, ale také zákon, který řeší psychomodulační látky, nikotinové sáčky a aktuálně, který připravujeme s kolegyněmi a kolegy z opozice i koalice, který se týká energetických nápojů.

Věřím, a to je pro mě velmi důležité, že každý z vás, kdo tu sedíte - anebo nesedíte zrovna v tuhle chvíli - jste za více jak tři roky potkali, spolupracovali anebo podpořili nějakou legislativu, která se závislostí a prevence týkala. Proto mi přijde velmi podstatné, abychom byli schopni a ochotni podpořit to, aby prevence předcházela a následky stály co nejméně.

Vážená paní místopředsedkyně, přihlašuji se tedy tímto ještě jednou za skupinu poslanců k pozměňovacím návrhům pod číslem 5621 a 5646. Omlouvám se za zdržení, kolegyně a kolegové, a moc děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a než přijde k pultíku pan poslanec Munzar, načtu jednu omluvu. Pan poslanec Jan Richter se od 21 hodin omlouvá z rodinných důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Já nebudu vůbec dlouhý. Přihlásil jsem se podruhé, ne abych načetl další pozměňovací návrh, ale opravil chybu, která nastala při nahrávání toho mého pozměňovacího návrhu do systému, takže upravuji informaci do stenoprotokolu, že pozměňovací návrh, který jsem tady představoval, je veden pod číslem 5645. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To bylo vskutku rekordně rychlé. Pan poslanec Pavel Staněk není přítomen, takže přišel na řadu pan poslanec Karel Haas a paní předsedkyně posléze na závěr rozpravy, ano? (Poslankyně Schillerová: Ano.) Pan poslanec Haas. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych se v podrobné rozpravě k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je nahrán v informačním systému Poslanecké sněmovny pod číslem dokumentu 5644.

Pozměňovacím návrhem navrhuje skupina poslanců Karel Haas, Pavel Svoboda a Renáta Zajíčková následující: Za prvé, v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve specifickém ukazateli Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací v programu číslo 133 340 Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí se výdaje zvyšují o částku 400 milionů Kč. Za druhé, v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve specifickém ukazateli Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů rezortu se výdaje snižují o částku 400 milionů Kč.

Dovolte mi velmi stručné odůvodnění. V současné době jsou města a obce, která řeší kritický nedostatek školské infrastruktury, zejména základních a mateřských škol vzhledem k narůstající populaci v kritických místech České republiky, zároveň migrační vlně uprchlíků z Ukrajiny a jejich dětí. Je nutné budovat nová školská zařízení. Proto se pozměňovacím návrhem navrhuje alokace finančních prostředků v rozpočtové kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, konkrétně v programu 133.D 341 Podpora vybraných projektů rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání zřizovaných obcemi a dobrovolnými svazky obcí, kde právě podle dostupných demografických dat poroste poptávka po těchto kapacitách i v budoucnu.

Jedná se o koncepční krok, kterým nebo jehož cílem je naplnit milníky a deklarované cíle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zároveň jde o investiční prostředky, nikoliv provozní prostředky, to znamená o prostředky, které napomohou ekonomickému růstu České republiky.

Co je důležité zmínit v kontextu toho, že jsme koaličními poslanci a jsme si toho velmi dobře vědomi, že pozměňovací návrh je plně v souladu a realizuje se jím usnesení této koaliční vlády ze dne 9. listopadu 2022 číslo 925 k aktualizaci číslo 1, dokumentace programu 133 340 podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí.

Bodem II uvedeného v usnesení vlády byla stanovena účast státního rozpočtu na financování předmětného investičního programu do roku 2029, rozloženo mezi lety 2022 a 2029 včetně, ve výši 7 354 560 000 Kč. Přílohou uvedené usnesení vlády byly pro rok 2025 plánovány výdaje státního rozpočtu na financování předmětného investičního programu na částku 630 milionů korun. Pozměňovacím návrhem se tak rozpočtová kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2025 přibližuje právě tomu finančnímu plánu schválenému v předmětném usnesení vlády.

Úplně závěrem chci uvést, je to důležitý kontext, že se jedná o přesun uvnitř rozpočtové kapitoly MŠMT v celkovém rozsahu 0,14 procenta z celkových výdajů této rozpočtové kapitoly.

Děkuji mnohokrát za pozornost a pouze závěrem, opět pro přesnost stenozáznamu, přihlašuji se ke sněmovnímu dokumentu číslo 5644, který obsahuje pozměňovací návrh, který jsem právě odůvodnil. Děkuju vám mnohokrát za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. To byl tedy pan poslanec Haas. Poslední přihlášený pan poslanec Staněk není v sále, takže propadá jeho přihláška. S přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jdu obhájit a přihlásit se k pozměňovacímu návrhu poslance a místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025.

Pozměňovací návrh poslance Karla Havlíčka k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu je za prvé v kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu - se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje, dotace na obnovitelné zdroje energie o částku 22 miliard 700 milionů korun.

V kapitole 307 Ministerstva obrany se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje zajištění obrany ČR silami Armády ČR o částku 7 miliard korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva o částku 1 miliarda korun. V kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje, obsluha státního dluhu o částku 14 miliard 700 milionů korun. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

Dovolte, abych tento pozměňovací návrh poslance Karla Havlíčka odůvodnila stručně. V rámci rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2025 je však schválena na dotační titul podporované zdroje energie pouze částka ve výši 8,5 miliardy korun. Takový rozpočet neumožňuje pokrýt požadavek financování dotace na POZE, tedy na obnovitelné zdroje, o výši 22 miliard 700 milionů korun. Podle sdělení ERÚ se totiž očekává výrazný nárůst nákladů na POZE oproti rokům 2023 a 2024 a návrat k hodnotám z předchozích let, které budou podle současných prognóz i překonány. Tyto výdaje upravuje zákon, je tedy nezbytné náležité přesuny uskutečnit.

Takže já po tomto představení a odůvodnění ještě upřesňuji, že se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu poslance Karla Havlíčka, který je vložen do systému pod číslem 5643. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji pěkně, a pokud se tedy již nikdo další nehlásí, rozpravu končím.

Táži se, zda má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak, ani přítomný pan ministr.

Tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Končím tento bod.

Přerušuji 119. schůzi do čtvrtka - do zítřka do 9 hodin ráno. Přeji klidný zbytek večera.

 

(Jednání skončilo v 21.25 hodin.)

Aktualizováno 15. 1. 2025 v 15:21.