Středa 20. listopadu 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025
/sněmovní tisk 805/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede z pověření vlády ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se už ujal slova. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem návrh rozpočtu podrobně zdůvodnil v prvém čtení. Myslím, že druhé čtení čtení slouží především vám, kteří chcete podat pozměňovací návrh, abyste ho podali a odůvodnili, tak ve svém krátkém úvodním vystoupení jenom zopakuji fakta.
My jsme v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu. To znamená příjmy budou celkově 2 biliony 86,1 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu budou 2 biliony 327,1 miliardy korun, a tím pádem jednoduchým rozdílem deficit navržený 241 miliard. A tyto údaje celkové se již nemohou změnit v hlasování ve třetím čtení.
Současně vás chci upozornit, že oblíbená kapitola, z které čerpají mnohé pozměňovací návrhy, se jmenuje vládní rozpočtová rezerva. A tady zákon stanovuje minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která musí být obsažena ve schváleném rozpočtu pro kterýkoliv rok. V příštím roce to je 0,3 % celkových výdajů. A zase jednoduchým výpočtem máme to na korunu, takže nepodkročitelná výše vládní rozpočtové rezervy pro rok 2025 činí 6 981 248 957 korun českých.
Již teď se omlouvám, že nebudu komentovat jednotlivé pozměňovací návrhy. Využiji - já a můj tým - čas mezi druhým a třetím čtením, abychom zpracovali stanoviska Ministerstva financí k podaným pozměňovacím návrhům. Rozhodne samozřejmě Sněmovna. Jenom připomínám, že někteří kolegové se mě na to ptali - navržené pozměňovací návrhy, které schválil rozpočtový výbor, nemusí znovu nikdo načítat v rámci druhého čtení. O těch se v třetím čtení prostě bude hlasovat. Pokud mě paměť neklame, jsou čtyři. Ale jeden kolega či kolegyně, autor jednoho z těch čtyř, se ptal, takže není potřeba to znovu dneska v druhém čtení načítat, ty doporučené pozměňovací návrhy jsou v usnesení rozpočtového výboru. Děkuji za možnost mít úvodní slovo.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Svým rozhodnutím jsem tento návrh přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 805/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Josef Bernard. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Bernard: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu také stručný. Seznámím vás s tím, co musím. Děkuji za možnost tady vystoupit. V tuto chvíli se nacházíme ve druhém čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025.
Usnesení z rozpočtového výboru ze 13. listopadu zní takto: "Rozpočtový výbor
I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy státního rozpočtu podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1144 ze dne 24. října 2024 a přijaly k nim svá usnesení s těmito výjimkami:
a) ústavněprávní výbor, který projednal kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti, část právní a souhrn celé kapitoly a usnesení ke kapitole nepřijal,
b) výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který projednal kapitoly a okruh státního rozpočtu, tyto kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, část právní, 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, 364 Digitální a informační agentura, rozpočty územních samospráv a dobrovolných svazků obcí, přitom k žádné z těchto kapitol ani k okruhu státního rozpočtu usnesení nepřijal,
c) zahraniční výbor, který projednal kapitolu 306 Ministerstvo zahraničních věcí, a usnesení ke kapitole rovněž nepřijal;
II. výbor konstatuje, že výbory Poslanecké sněmovny nedoporučily k přijetí žádná doprovodná usnesení;
III. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025, sněmovní tisk 805 a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2025 přijala Sněmovna následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2025 včetně návrhu rozpočtu všech jeho kapitol, podle sněmovního tisku 805 ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle příloh I a II tohoto usnesení."
Doplňuji pana ministra. Rozpočtový výbor projednal, tuším že pět pozměňovacích návrhů. Největší část pozměňovacích návrhů nás čeká dnes. Protože jak jsem se koukal do systému, tak jich je 98, možná ještě některé přibydou. Do rozpravy je nyní přihlášeno 39 poslanců a poslankyň. Děkuju za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu zpravodaji. K předloženému návrhu otevírám podrobnou rozpravu, do ní se s přednostním právem přihlásil Andrej Babiš. A proto jej prosím, aby se ujal slova. Následuje paní předsedkyně Schillerová, pak následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení občané, já bych chtěl odůvodnit svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025. (Listuje ve svých podkladech.) Ten pozměňovací návrh snižuje výdaje Úřadu vlády České republiky o 400 milionů korun a navrhuje těchto 400 milionů přesunout do oblasti rozvoje sportu.
No, já bych samozřejmě mohl navrhovat i jiné změny a mohl bych tady samozřejmě připomenout panu premiérovi, jak před volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard. To je titulek z 6. října 2021 - každý rok chceme ušetřit 100 miliard - říká lídr koalice spolu Fiala. Zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu. Jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard. No a ono to dopadlo tak zatím, že podle - a pan ministr financí taky potom 9. 11., což bylo o rok později, 2022, tvrdil, že chce ušetřit 70 miliard. Tak na ten rok se to trošku snížilo a pan premiér to zopakoval. No, tak zatím to dopadlo tak, že jste neušetřili vůbec nic a naopak ty výdaje za ty tři roky stouply ze sedmdesáti na 120 miliard podle těch údajů, které mám k dispozici.
Já budu samozřejmě mluvit o Úřadu vlády, protože Úřad vlády znám dobře a samozřejmě když někdo chce tedy a deklaruje, že chce šetřit, tak by měl jít příkladem.
No, a to se panu premiérovi nedaří. Nedaří. Protože my, když jsme končili, tak rozpočet byl na úrovni 1 24 000 000, a teď ten rozpočet je 1 86 000 000. No a teď je navrhovaný rozpočet 1 572 000 000, z toho vlastně my jsme vám všechno připravili v rámci předsednictva... předsednictví České republiky v rámci Evropské unie jsme dali do pořádku celou fasádu, tu zeď, celou zahradu, kantýnu pro lidi, připravili jsme i ten sál pro média... Takže nechápu, respektive chápu, proč to tak je. No, je to z jednoduchého důvodu, že pan premiér zkrátka tím příkladem nejde. Nejde.
Pan premiér už má tak narvaný barák Úřadu vlády, že už tam není kde sedět. Kdysi tam bylo 10 řidičů, teď údajně už jich tam je 18. Lidi vlastně zaplnili to patro, no, a teď na Úřadu vlády je 581 systemizovaných míst a pod služebním zákonem 271 a pod zákoníkem práce 310. Ale mají tam 344 dohodářů, a to na DPČ 128 a na DPP 216. A samozřejmě plno zbytečných ministrů. No tak po tom, co pan premiér vyhodil Piráty z vlády, tak, doufejme, se tam všechno uvolnilo a teď by mohl ještě vlastně, podle mého názoru, se zbavit těch dalších zbytečných ministrů.
Takže já si myslím, že ryba smrdí od hlavy a pan premiér by měl jít tím příkladem. Já jsem příkladem vždycky byl. Ano, i to, že už se zapomnělo, a tady někteří mají připomínky, kdo a jak pracuje. No, tak já vám jenom připomenu, že normálně vláda vždycky zasedala v pondělí. Když jsme byli sami ve vládě bez ČSSD, tak vláda byla v šest ráno. Když přišli socani, byla v osm ráno. No a tato vláda pondělí a pátek nepracuje, takže včera... co je dneska, ne středa, v pondělí pan premiér otvíral klíčovou dopravní stavbu Brna, kde samozřejmě, jak pan Kupka to má ve zvyku, deklaruje všechny tyhle stavby, že to je jejich dílo. Tak jenom připomenu, že ta stavba má v (Nesrozumitelné.) 2017, stavební povolení 2019, výběrové řízení 2020 a stavba byla zahájen v prosinci 2020, takže všechno za nás. Ale my už jsme si zvykli, že tahle vláda zkrátka vykazuje naši práci za svoji. No tak to jen k tomu.
Takže tahle vláda zasedá ve středu, to ještě bere teda čas Sněmovny, ale provládní propaganda řeší, jestli Babiš pracuje, nebo nepracuje. No, tak Babiš pracuje stále. A tahle vláda to tak udělala, že teda nám vzala ve středu, i když dneska je to samozřejmě něco jiného, ale tím, že zasedají, tak není Sněmovna. No, ale to samozřejmě, kdybychom to tak my udělali, tak to by byl velký problém.
Takže zkrátka ten rozpočet je postaven, ano, pan premiér se chlubí investicemi, to jsou všechno naše investice. Zopakuji všechny, protože i malé dítě ví, že za tři roky se nedá postavit dálnice ani obchvat. Tak ano, jsou tam velké investice do dopravní infrastruktury a do armády. Otázka je, jestli vůbec ty cíle a deklarované cíle 2 % HDP budou naplněny.
Takže já se vrátím k tomu... tam to začíná, protože pokud předseda vlády chce a má vyžadovat od svých ministrů, aby pracovali, aby šetřili, tak musí jít příkladem. A to se u pana premiéra nedaří. Nedaří se. A je to jako neskutečné vlastně, že panu premiérovi to nevadí, co všechno se vlastně na Úřadu vlády děje. A vůbec nechápu, jak je možné, že chce meziročně, meziročně, to znamená státní rozpočet tohoto roku vychází na 1 223 000 000 a návrh je 1 572 000 000. Rozdíl je 350 milionů, cirka. A nechápu, na základě čeho to takhle skáče. A to, že se tam nešetří, tak to my slyšíme všude. Tak samozřejmě v momentě, když tam nastoupila tahle parta, tak ti úředníci byli totálně vyděšení, protože ty nemilosrdné padáky, které oni dostávali, a to vyhrožování, a všichni, kteří mají tu smůlu, normální slušní úředníci pracovali s Babišem, tak dostali padáka, tak samozřejmě teď je tam plno různých známých, kteří tam přišli a různě se tam nakupují zbytečné věci. Všichni nám vlastně říkají, jak je to úžasné, jak se tam člověk dobře nají a jak je to tam všechno krásné a tak dále.
Takže barák praská ve švech a já si myslím, že je to jasný příklad toho, že pan premiér lhal, když před volbami říkal, že bude šetřit. No, nešetří, je to jasný důkaz. Jemu to nevadí, já kdybych byl premiér, tak bych se styděl navrhovat takové jako rozpočet a určitě bych přišel se snížením, protože pokud Piráti dostali padáka z vlády, tak ten rozpočet by se měl snížit. Protože tam měl místopředseda vlády Bartoš svůj ansámbl a tak dále. Za nás jsme vědu a výzkum řešili formou, že já jsem byl předseda té rady a ministr průmyslu to měl na starosti, byly tam synergie, takže to je taky jako zbytečný ministr. No, a bavit se o ministrovi pro EU je úplně zbytečné. Tak, takže ten tam je úplně na nic. Takže je to neskutečné, že má vláda vůbec kuráž předkládat takovéto věci.
Takže kromě toho, a já myslím, že lidi už si z toho dělají vlastně... Že je to ironie, dělají si z toho srandu, ale není to jako sranda, protože tahle vláda nic nesplnila. A pokud tady 19. listopadu znovu mám titulek - "Zdanění firem a lidí za Fialovy vlády výrazně narostlo a oproti loňsku se zvýšilo o 80 miliard", tak fakt vlastně není plněno vůbec nic. Není plněno vůbec nic.
No a potom čteme, samozřejmě, že to dědictví těch tradičních stran od revoluce s dopadem na naši ekonomiku. Další článek tady vidím, že "tento rok od ledna do září podle předběžných dat České národní banky bylo vyplaceno do zahraničí na dividendách a úrocích 308 miliard korun, což je o 52,5 miliardy více než za stejné období loňska". Takže ono se daří všem, akorát teda našim občanům se moc nedaří, protože vlastně všichni víme, co se děje v naší zemi.
No a potom pan premiér přichází s tím, že budeme (mít?) ty německé mzdy. No, takže naši lidé jsou vtipní, takže na sítích už vidíme, že - ano můžeme mít německé mzdy, ale jedině tehdy, když kancléřem Německa bude pan premiér Fiala. Potom to tak zdevastuje to Německo jak Českou republiku, a ty jejich mzdy klesnou a přiblíží se těm našim. (Poslanec Babiš se směje.) Nechápu vůbec, jak tohle může pan premiér říct. Hlavně když se vrátíme do minulosti, a nám deklaroval, že si nemůžeme žít nad poměry a že musíme šetřit. A tady nám říkal 13. 4. 2022 - "všichni trochu zchudneme, nepodléhejme ale panice," říká pan premiér.
No, takže já tomu nerozumím, každou chvilku něco.
Tahle vláda nemá žádný program, vlastně ty sliby před volbami nebyly transformovány, byly do programu prohlášení vlády, potom tím, že zjistili, že nic nechtějí plnit, tak to bylo přepracováno. A ještě ani jednou za tři roky vlastně vláda neukázala veřejnosti, jak plní programové prohlášení vlády.
Takže Úřad vlády je typickým příkladem toho, jak to funguje, respektive nefunguje, jak je to v rozporu s těmi sliby, které jsme tady slyšeli. Takže pane premiére, prosím vás, vy skutečně nepotřebujete (potřebujete?) tolik utrácet? Já myslím, že byste měl něco s tím udělat, a je tam velký prostor, a proto já si myslím, že těch 400 milionů, které navrhuji jako pozměňovací návrh, si zaslouží ten sport, protože ten sport, když jste byl ministr školství v roce 2013, tak jste dával, pane premiére, 3,5 miliardy do sportu. My jsme to potom vytáhli až na 11,5 miliardy v roce 2021. Teď bylo navrhováno 6,9. Myslím, že je tam navýšení o miliardu. Je to stále málo a sport si určitě zaslouží minimálně 10 miliard na provoz a 10 miliard na investice, protože je to samozřejmě i o zdraví našich dětí.
Takže já jsem se taky přihlásil k tomu pozměňovacímu, respektive podepsal pozměňovací návrh na navýšení peněz do sportu.
Ale znovu opakuji, Úřad vlády je typický obrázek toho, jak tahle vláda nic nesplnila a jak se projevuje jen svou arogancí, konzumací a na lidi kašle.
Takže to je ten návrh a je to skutečně smutné, že pan premiér nevnímá, co se děje v tom baráku, kde teda občas sedí. Děkuju.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí paní předsedkyně Schillerová, s přednostním právem následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu jsme se rozloučili ostudným rozhodnutím poslanců vládní koalice spokojit se s příjmy, výdaji a deficitem, které nemají oporu v realitě. Schvalovat nerealistické rozpočty, zvlášť v posledním roce vládnutí, je evidentně lákavější, než jsem si myslela já a než si myslela Národní rozpočtová rada, která na některé nesrovnalosti oficiálně upozornila.
Kladla jsem si otázku, jak je možné, že vzali poslanci vládní koalice všechna varování na lehkou váhu a spokojili se s chatrnou výmluvou Zbyňka Stanjury, že 40 miliard korun je vlastně pár zakutálených drobných. No, ruku na srdce, vážení kolegové, kdo z vás se opravdu kriticky zamyslel, jaké to může mít pro Českou republiku důsledky?
Někteří z vás možná viděli na Oscara nominovaný dokumentární film o společnosti Enron z roku 2005. Nejchytřejší kluci v místnosti. Film, který se vrací k vzestupu a pádu amerického gigantu Enron, tedy na počátku milénia jedné z největších globálních firem a zároveň jednoho z největších korporátních skandálů v historii vůbec.
Musím říct, že čím víc jsem se do návrhu rozpočtu ponořila, tím víc mě z jeho podobnosti s tímto filmem mrazilo. Připomenu, že tehdejší šéfové Enronu vyvinuli sofistikovaný systém složitých účetních metod, kdy například zakládali fiktivní dceřiné společnosti, do kterých přesouvali firemní ztráty, aby hlavní finanční výkazy vypadaly pozitivně.
Nepřipomíná vám to něco? Loňská přepůjčka SFDI? Management Enronu nastavil doslova toxickou firemní kulturu, kdy byli zaměstnanci odměňováni za okamžité účetní zisky zcela bez ohledu na dlouhodobé důsledky. A když to všechno prasklo, byla z toho jedna z největších firemních ostud v dějinách Spojených států. Akcie společnosti se zřítily a mnoho lidí přišlo o své úspory.
Návrh státního rozpočtu na rok 2025 je pro mě takovým malým českým Enronem. Odměnou za účetní triky je možnost členů vlády ohánět se opticky lepším deficitem. Toxickou rozpočtovou kulturou je chronické nafukování příjmů a podhodnocování výdajů bez ohledu na to, k čemu to příští rok může vést. A s tím číslem, které si vláda namalovala jako deficit, je to stejné jako s těmi fiktivními zisky Enronů. Jsou lepší jen naoko a na chvilku, než to praskne.
To číslo je 241 miliard korun. Kdybychom ho očistili jen o triky, které našel a pojmenoval úřad Národní rozpočtové rady, hned bychom měli deficit nejméně o 40 miliard korun vyšší, a to by znamenalo mimořádně pikantní věc. Deficit v roce 2025 by byl totiž úplně stejný jako deficit v roce 2024, tedy okolo 282 miliard korun. Konsolidace nula. Ano, bez nesrovnalostí by se deficit nesnížil ani o korunu. To mimochodem neříkám já. To jako první konstatoval v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
No, uznejte, mít jako svou hlavní prioritu snižování schodku a nesnížit ho přitom ani o kousek, to vyžaduje pořádnou míru ignorance, neschopnosti nebo smůly. A vzhledem k tomu, že žádná smůla v podobě covidu, energetické nebo hospodářské krize se na naši zemi v příštím roce podle informací zohledněných v rozpočtu nechystá, zůstává bohužel jako relevantní zdůvodnění jen ta ignorance nebo neschopnost.
Morální hazard pro pány Stanjuru a Fialu je o to lákavější, že z výsledné bilance rozpočtu se s nejvyšší pravděpodobností oni už zpovídat nebudou. Jinými slovy, cokoliv přesáhne číslo 241, budou moci hodit na své následovníky, kteří, ať už to bude kdokoliv, v listopadu nebo prosinci příštího roku převezmou Ministerstvo financí a rozpočtový rok budou nuceni s tímto rozpočtem dořídit až do 31. prosince.
Nepodařilo se vám udržet naplánovaný schodek, námi naplánovaný schodek? Chyba. My bychom to samozřejmě dokázali, chystají se nepochybně vymlouvat pánové Stanjura s Fialou.
A právě proto tady dnes musí jasně zaznít, co všechno jim v rozpočtu objektivně nevychází a o kolik desítek miliard korun je hospodářská realita České republiky navrženému rozpočtu vzdálena.
Tak pojďme na to. Příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnoceny o 10 miliard korun. Shodli se na tom experti výboru pro rozpočtové prognózy i Národní rozpočtová rada. Očekávané odvody z firem, kde má stát majetkovou účast, jsou nadhodnoceny o 5 miliard korun. I tady experti nepochybně velmi dobře vědí, co říkají.
Příjem z polostátních firem v příštím roce je totiž dán tím, jak tyto společnosti hospodařily letos, a Ministerstvo financí si predikovaný nárůst žádnou objektivní skutečností obhájit nedokázalo. Dokonce si troufnu říct, hyper nárůst.
Výdaje na obnovitelné zdroje energie jsou v rozporu s platnou legislativou. Podle samotných zdrojů z vlády hovoříme o částce převyšující 20 miliard korun. Pokud tento problém v rozpočtu přetrvá, můžeme očekávat velký průšvih nejen pro obnovitelné zdroje, ale pro celou Českou republiku a její mezinárodní reputaci, třeba kvůli soudům a arbitrážím nebo omezeným zahraničním investicím.
V rozpočtu chybí jednotky miliard pro školníky, kuchařky a uklízečky, respektive nepedagogické pracovníky ve školství. Rozpočet Ministerstva školství totiž počítá s výdaji na zajištění těchto pozic jen do konce školního roku, tedy do 31. srpna. Existuje sice věcný záměr převodu financování nepedagogů na obce a kraje při současné změně rozpočtového určení daní, tato legislativní úprava ale nebyla schválena, a proto ani tady není jasné, z čeho se budou platy od září vyplácet.
Opět chybí peníze na důchody, a to v rozsahu 5 až 7 miliard korun. Ministerstvo financí zkrátka nepočítá s dostatkem prostředků na zákonnou valorizaci a zcela svévolně si tak chce zřejmě zopakovat ostudnou situaci z loňského roku, kdy kvůli hezčímu číslu pozapomnělo na peníze na mimořádnou valorizaci, takže se ve Sněmovně musely na poslední chvíli ve stavu legislativní nouze měnit zákony. Jak to dopadlo, jaký to mělo vývoj si všichni pamatujeme-
Přestože od publikace všech těchto pěti zásadních nedostatků uplynuly téměř dva měsíce, Fialova vláda pro jejich eliminaci neudělala fakticky vůbec nic.
Co je však ještě horší zprávou, varováním Národní rozpočtové rady výčet nesrovnalostí ani zdaleka nekončí. Podíváme-li se do připomínek jednotlivých rezortů, najdeme celou řadu dalších nášlapných min. Cituji Ministerstvo pro místní rozvoj: Předložená podoba rozpočtu znamená, že budeme muset rezignovat na podporu stabilizace a rozvoje ohrožených území, bezbariérových přístupů a výstavbu výtahů, budování infrastruktury v cestovním ruchu a podobně. Návrh dále nezohledňuje ani další významné potřeby rezortu v celkové výši cirka 8,8 miliardy korun, kdy se jedná především o prostředky na realizaci politiky regionálního rozvoje. V čerpání prostředků Evropské unie chybí ministerstvu minimálně 860 milionů korun ze státního rozpočtu, které jsou potřeba na spolufinancování. Konec citace z připomínek MMR.
Pro úplnost ještě dodám, že podle rezortu může kvůli tomuto šlendriánu přijít Česká republika úplně zbytečně o evropské zdroje v celkové výši 7 miliard korun. A k tomu všemu ještě chybí více než miliarda na pomoc základním školám v běžících programech, na které už čerpají finanční prostředky.
Další čertík na nás vyskočí z kapitoly MPO. Ta podle vlastních slov nedostala peníze na zahájení výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech. Cituji připomínky MPO: Výdajové limity kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2025 v předloženém návrhu nezahrnují prostředky na návratnou finanční výpomoc pro výstavbu nového jaderného zdroje. Čerpání této výpomoci je přitom plánováno od dubna 2025, zahájení výstavby projektu nového jaderného zdroje vyžaduje prostředky ve výši 13,5 miliardy korun. Konec citace MPO.
To se nám to hezky sbírá. Nejenže rozpočet nepokrývá mandatorní výdaje, ale nemyslí ani na důležité investice, kofinancování a způsobuje tak skryté a strukturální deficity, které nenápadně přehazuje na budoucí vlády.
O co více kreativity předvedl Zbyněk Stanjura v oblasti rozpočtových triků, o to méně se činil v oblastech, které přitom vláda deklaruje jako své priority. A tak, přestože se kabinet zaklíná investicemi, úsporami, sociálním smírem a vzdělanostní ekonomikou, rozpočet je ve skutečnosti rekordně neúsporný, asociální a stagnační.
Připomenu, co by rozhodně nikomu nemělo utéci. Provozní náklady státu explozivně rostou. Oproti roku 2021 je to o neuvěřitelných 50 miliard korun v jediném roce. Zatímco ministerstva klíčová pro budoucí růst naší země, jako je průmysl a obchod nebo místní rozvoj, se musí potýkat s bolestivými škrty. například na Úřadu vlády je v plánu zvýšit rozpočet skoro o třetinu. Jen v případě dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a odměn poradců na Úřadu vlády má dojít k nárůstu na rekordních 67 milionů korun, což je o neuvěřitelných 21 milionů více než v roce 2021.
Kapitola úřadu vlády je vůbec zajímavá. Nakonec společně s Andrejem Babišem jsme načetli pozměňovací návrh, který její výdaje vrací zpátky na zem. Kde jinde by se přece mělo šetřit, než v samotném nejbližším okolí premiéra.
Rozpočet podřezává větev pod budoucností země. Ve srovnání s covidovými lety 2020 i 2021 se objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu, snižuje. Zatímco v roce 2020 investovala vláda Andreje Babiše 2,7 % HDP a v roce 2021 pak 2,4 % HDP, v příštím roce to bude sotva 2,3 % HDP. Také samotné výdaje na dopravní infrastrukturu jsou v poměru k HDP nižší, než byly v roce 2020, kdy byla naše ekonomika navíc sevřena covidovými uzávěrami. A podobně, se rozcházejí i deklarované priority v dalších oblastech, jako je sociální smír nebo vzdělanostní ekonomika. Méně peněz na vědu a výzkum. Přestože máme pro tuto oblast speciálního ministra, jde na vědu a výzkum paradoxně méně procent výdajů rozpočtu, než v roce 2020, místo 2,5 % výdajů jen sotva 2,2 % výdajů rozpočtu. Třikrát rychlejší tempo zadlužování než za ministrů financí hnutí ANO. Je to tak. Deficit 241 miliard korun jednoduchou matematikou znamená, že ODS, která přišla k deficitu 376,6 miliardy korun, ve výsledku snižovala schodky ročním tempem nižším než 30 miliard korun, to je 0,37 % HDP ročně. Připomenu, že když v roce 2021 hnutí ANO avizovalo snižování o 0,5 % ročně, bylo to ze strany ODS vysmíváno jako neambiciózní. Všichni si přitom pamatujeme, jak zástupci ODS v čele s panem Fialou slibovali každoroční pokles deficitu - tu o 100 miliard korun, tu o 70 miliard korun, podle toho, jak se zrovna vyspali. Místo toho už nyní můžeme říct, že tato vláda nás za čtyři roky zadluží o 1190 miliard korun, tedy obtížně uvěřitelných 297 miliard korun ročně.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočet na rok 2025 není jen souhrnem čísel, je odrazem toho, jak vláda vnímá svou odpovědnost vůči této zemi a jejím občanům.
A je zjevné, že tato odpovědnost je ve vážném ohrožení. Váš postoj k navrženému rozpočtu zásadně ovlivní budoucnost naší země. Každý poslanec, který zvedne ruku pro tento návrh, ponese spoluodpovědnost za všechny problémy, které z tohoto rozpočtu vyplynou. Budou to jejich hlasy, které budou s tímto rozpočtem, který nepočítá s dostatečným financováním důchodů, podhodnocuje výdaje na školství, hazarduje s investicemi a předstírá konsolidaci, která se ve skutečnosti nekoná, navždy spojeny.
Máme možnost toto selhání alespoň částečně napravit. Pokud to neuděláme, zůstane tento mizerný rozpočet nejen Enronem českých veřejných financí, ale také skvrnou na pověsti této Sněmovny. Děkuji vám za pozornost.
Děkuji vám za pozornost a nyní ještě dovolte, abych tady představila společný pozměňovací návrh poslanců Andreje Babiše a Aleny Schillerové, který, je to k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, je vložen do systému pod číslem 5596.
V kapitole 362, Národní sportovní agentura se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje dotace do oblasti sportu, v tom rozvoj a podpora sportu o částku 400 milionů korun.
V kapitole 304, Úřad vlády České republiky, se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády České republiky, v tom výdaje vlastního Úřadu vlády České republiky o částku 400 milionů korun.
Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh. Dovolte, abych tento návrh stručně odůvodnila. Navrhujeme snížit enormně rostoucí výdaje Úřadu vlády, a to v položce výdaje vlastního Úřadu vlády České republiky, které zahrnují nejen nepřiměřený nárůst provozních a platových nákladů úřadu, ale také výdaje na uměle vytvořené pozice a organizační struktury bez přímého přínosu pro efektivní fungování této instituce. Konkrétně se jedná o náklady spojené s navyšováním počtu systemizovaných míst na Úřadu vlády, které vzrostly ze 484 v roce 2021 na 551 v roce 2024, což odpovídá nárůstu mzdových nákladů o 73 milionů korun.
Další zbytečné výdaje zahrnují rozšíření pronájmu kancelářských prostor v ulicích Rytířská a Těšnov, tam byli přesunuti převážně běžní zaměstnanci Úřadu vlády, aby jejich uvolněné prostory ve Strakově akademii mohli využívat ministři bez portfeje, jejich náměstci a další členové uměle vytvořených organizačních struktur. Tyto výdaje zahrnují i náklady na autoprovoz, kdy ministři, jejich náměstci, využívají neadekvátně vysoký počet služebních vozidel.
Úřad vlády rovněž navyšoval prostředky na zahraniční služební cesty, IT vybavení a pohoštění při různých akcích, jejichž přínos občanům je zanedbatelný až nulový. Byly také zvýšeny limity pro pohoštění a rozšířen okruh osob, které na ně mají nárok. Tyto výdaje zjevně nevytvářejí přímý užitek pro občany a jsou ukázkou neefektivního hospodaření s veřejnými prostředky.
Kromě toho došlo k výraznému nárůstu nákladů na externí konzultační a poradenské služby. Vzhledem k tomu, že vláda plánuje rozpočtové škrty v jiných oblastech a současně zvyšuje daňové zatížení občanů a firem, považujeme pokračující nárůst výdajů Úřadu vlády za neospravedlnitelný.
Navrhované přesunutí těchto prostředků ve výši 400 milionů korun na podporu sportu představuje efektivnější využití veřejných financí, přičemž přímým beneficientem budou občané, zejména mládež a sportovní organizace. Tento krok představuje odpovědnou snahu o efektivní hospodaření se státními prostředky a zaměření podpory na oblasti s vysokým společenským dopadem. Ještě jednou opakuji, že tento pozměňovací návrh je vložen do systému pod číslem 5596. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Janda a následuje pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Já děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já nebudu reagovat na paní předsedkyni Schillerovou, ale budu, vaším prostřednictvím, reagovat na pana poslance Babiše s tím, že nám tady řekl, že v roce 2021 šlo do sportu 11,2 miliardy. Ano, já s tím souhlasím, je to krásné číslo 11,2 miliardy, ale pane Babiši, prostřednictvím, paní předsedkyně, kolik z toho, z těch 11,2 miliardy, agentura byla schopna zprocesovat? Čtyři nebo 5 miliard.
Pak dále. Když ta agentura tak fungovala, tak si řekněme jednu věc. Četl jste závěrečnou zprávu NKÚ za roky 2019 až 2022, kde se píše, že NSA nepostupovala transparentně a v souladu s právními předpisy. To číslo 11,2 miliardy je pěkné, ale opravdu šlo 11,2 miliardy ke sportovcům? Řeknu vám, nešlo, bohužel nešlo.
A dneska agentura hospodaří 6,9, na příští rok bude mít 7,9, ale všechny peníze budou zprocesovány, takže ke sportovcům půjde 7,2 miliardy, a ne z 11,2 miliardy pouze pět.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Brázdil, pak, pokud se hlásíte s faktickou z místa, tak pan předseda Babiš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, paní předsedkyně Schillerová se ptala, s jakou vážností předkládá tato vláda tento prý nejdůležitější zákon roku v každém roce?
A já si tu otázku taky kladu a pamatuji si, když tady paní předsedkyně, tehdy ministryně musela sedět a když chtěla na záchod, tak se to přerušovalo a tak dále. No, představte si, že my tady máme zákon, ten zákon se jmenuje o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jmenuje se ten zákon 90 z roku 1995. A tam je řečeno, že právě v § 101, že ten zákon o rozpočtu vláda předloží, návrh zákona o státním rozpočtu vláda předloží a ve druhém čtení je napsáno taky, že v druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Kdo to předkládá? Vláda. Navrhovatel.
No, já vím, bude polemika, jestli to může jenom pan ministr, nebo jestli tady musí být všichni. Ten zákon ale říká opravdu v tom § 101, že tedy jsou to všichni. A mimo jiné, ještě tu máme § 55, ve kterém taky se píše, že usnese-li se na tom Sněmovna, tedy my kolegové, mimochodem oni se zodpovídají nám, ne my jim, usneseme-li se na tom, tak vlastně v tomto momentě můžeme... je povinen ten člen vlády se osobně na schůzi dostavit.
Ptám se vás, když na mě pohlédnete. Chceme, aby oni tady byli, nebo ne? Nebo aby byli někde jinde, řešili něco úplně jiného? A byl tu jeden chudák, který to dostal jako ministr financí. (Ministr Stanjura reaguje z vládní lavice.)
Není chudák, říká na mě pan ministr. Tak pardon, tak pan ministr. Chceme to, aby tady byli? (Předsedající: Čas.) Chceme to stejně?
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Čas vám vypršel. Tak nyní s faktickou poznámkou pan předseda Babiš. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Andrej Babiš: Velice stručně k panu poslanci ohledně sportu, prosím vás, vy si nepamatujete, jak ODS rozdělovala peníze v baru Intercontinentalu? Ten náměstek se jmenoval Martin, ČSSD rozdělovala v bytě peníze, jo, právě NKÚ. Bývalého poslance za ČSSD neberu úplně vážně.
A já jsem vůbec nepochopil, co jste řekl. Ano, rozpočet za nás byl 11,5. To, že jste paralyzovali tu agenturu, že jste si tam zase dali kámoše a Šebek tam dohazuje kšefty do Pardubic, a Hamzovi jste dali 400 milionů. My jsme to dělali transparentně, takže já nevím, o čem mluvíte. 11,5, že jste to nevyčerpali, to je váš problém. Podstata je, že jste navrhovali 6,9, teďka milostivě dáváte 7,9 a neděláte to znovu transparentně, zase to děláte pro kámoše.
Takže můžeme se tady o tom bavit. Já jsem dost starý a mám dobrou paměť, a uvidíme, kdo má ty lepší informace.
Ale my jsme udělali agenturu pro sportovce, tak to chtěli, a samozřejmě do příštích voleb půjdeme s ministerstvem pro sport. A faktem je, váš premiér Fiala dal 3,5 a my jsme dali 11,5. A že jste nečerpali? No to je váš problém.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Oslovujeme se prostřednictvím. Nyní pan ministr Stanjura s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Janda.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Opravdu faktická. Pan poslanec Janda mluvil o roce 2021. A když mluvíme o naší vzájemné paměti, tak si vzpomeňme, kdo vládl v roce 2021.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Babiš chce reagovat faktickou z místa. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Andrej Babiš: Pane ministře, 17. prosince 2021, 12.30 jsem vás čekal na Úřadu vlády. A byl rozpočet 11,5. A vy jste všechno zabili, i tu DPH na elektřinu jste navýšili, proto jsme měli tu inflaci, no a zkrátka jste nečerpali ty peníze na sport. Tak já nevím, o čem se bavíme, ne? 11,5, tak jste to měli vyčerpat. Ale vy jste nejdřív tam dosadili kámoše. A než trefili aspoň na toaletu a na tu agenturu, no, tak nečerpali. To je všechno.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy chce reagovat pan ministr Stanjura s faktickou, prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já připomenu, že se jedná o rok 2021 a v logice vystoupení pana poslance Babiše v rozpočtu bylo 11,5 miliardy, vyčerpáno bylo necelých 5 a my jsme těch 6,5 měli vyčerpat od 18. prosince do 31. prosince. Nebavíme se o rozpočtu roku 2022, pane předsedo, prostřednictvím paní předsedkyně. Bavíme se o roku 2021. Myslím, že je dobré se vždycky podívat i na státní závěrečný účet, jak se které kapitole dařilo například tyto prostředky čerpat. Takže v roce 2022 to je jiná debata, tam byla jiná částka, tam se to vyčerpalo, bavíme se o roce 2021.
Jestli fakt chcete říct, že vy jste vyčerpali od 1. ledna do 17. prosince necelých 50 % a my jsme selhali za těch posledních 14 dní včetně vánočních svátků, kdy jsme těch 55 % nevyčerpali, dobře, ale každý z nás si odpoví, zda to je realistické, nebo úplně mimo realitu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nejdříve je přihlášen pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou a následuje pan poslanec Haas a pan poslanec Babiš. Nyní tedy vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Já si dovolím mít také reakci na pana poslance Babiše, vaším prostřednictvím. No, pokud chceme tady něco říkat, tak to říkejme přesně. Vy říkáte, že ta inflace byla kvůli tomu, že se na chvilku zmrazilo DPH. Já teď pominu to, že to nebylo zákonné rozhodnutí a že kvůli tomu, že se vrátilo DPH, tak jsme měli inflaci. No, to přece není pravda. Vždycky, když něco na chvilku uděláte, tak si ten problém jenom odsunete dál. Pokud se bavíme o inflaci, tak už v době voleb do Poslanecké sněmovny a v době, kdy končila vaše vláda, tak už inflace rostla a byla v České republice přes 6 %. Takže prosím, mluvme přesně. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan poslanec Haas s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Babiš. Vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Haas: Už i invalidé nastupují... (Konstatuje, když přichází k mikrofonu o berlích.) Děkuju mnohokrát, vážená paní předsedající. Na pana kolegu Babiše, prostřednictvím paní předsedající. Pane kolego, rozpor mezi tím, že namalovat krásnou číslovku ve státním rozpočtu a pak nezajistit jako premiér, pod kterého sport spadal, její čerpání, tak tím jste opravdu za rok 2021 ukázal jenom na sebe. Myslím, že na ta tvrdá fakta a ty číslovky nebo na okamžik, kdy nastupovala tato koaliční vláda v průběhu roku 2021 těsně před Vánoci, tak si myslím, že na to poukázali kolegové.
Za druhé. Prosím vás, vámi nominovaný předseda pan Neusser byl předsedou Národní sportovní agentury do konce listopadu roku 2022. Jinými slovy, neproběhla žádná privatizace Národní sportovní agentury, neproběhla žádná noc dlouhých nožů nebo něco takového. Říkám to takhle tady úplně naplacato. Naopak vámi vybranému nominantovi dala tato vláda rok času na to, aby ukázal, zda je schopen, nebo není schopen Národní sportovní agenturu řídit. Ukázalo se, že nebyl schopen Národní sportovní agenturu efektivně řídit. Byl to váš nominant.
Třetí poznámka a ta je možná nejsmutnější. To není jenom kontrola české finanční správy, která odhalila přes 40 zásadních nedostatků, včetně toho, že se třeba výzvy za vašeho vedení NSA hodnotily mimo Národní sportovní agenturu, dotační výzvy, to znamená řízení podle rozpočtových pravidel se hodnotily - to jenom poukazuju na ten nejzásadnější nedostatek. Byla tam mimo jiné také kontrola nebo audit vada, to znamená mezinárodní dopingové federace. Ten výsledek byl tak tristní, že málem čeští sportovci - kdo, řeknu ve vašich řadách ty výsledky auditu vada znají, to byl opravdu průšvih - a málem díky tomu čeští sportovci přestali vyjíždět na mezinárodní akce, kdyby neproběhla opravdu velmi rychlá a tvrdá náprava po auditu vada. To je výsledek vašeho řízení, premiérského řízení Národní sportovní agentury.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy pan předseda Babiš, následuje pan poslanec Kohoutek. Jsme ve faktických poznámkách. Prosím, máte slovo.
Poslanec Andrej Babiš: Já jsem si myslel, že pan kolega Haas je odborník na Ústavní soud. Prosím vás, tak ještě jednou fakta. Fiala, ministr školství 2013 - 3,5 miliardy, my 11,5 miliardy návrh rozpočtu. Vy jste to rozkrádali. Vy jste to rozdělovali v baru v Intercontinentalu. My si to pamatujeme. Co jste tady udělali v (?) roce 2013 ve sportu, co jste postavili? Kdyby nebylo Hušáka, tak nemáme ani O2 arénu, nic jste nepostavili. My jsme podporovali sportovce. A já se tu nebavím o čerpání, já se tu bavím o rozpočtu. Proč jste navrhovali 6,9?
A pan kolega Munzar. Prosím vás, já nevím, jaké vy máte vzdělání, jako co to vykládáte? (Předsedající: Prostřednictvím.) My jsme snížili - prostřednictvím - DPH 21 na 0, listopad, prosinec 2021, vy jste to nechali vystřelit, v únoru 2022 jsem vám tady říkal, že máte zastropovat, máte zastropovat na 1 500 korun elektřinu za megawatt, ale vy jste nechali vydělat vašim kámošům stovky miliard. Ano, ti ovládají tuhle zemi, výrobci elektřiny, ale ne ČEZ. Ne ČEZ.
A prosím vás, inflace v prosinci 2021 byla 5,4. Tak se dovzdělejte a nepoučujte mě tady o inflaci. Vy jste ji způsobili, vy jste všem vzali peníze, a proto to vypadá, jak to vypadá u nás.
A o sportu. Proč tam máte kámoše Šebka? Proč to dohaduje do Pardubic? Zase jenom dáváte peníze vašim kámošům! Tak to máte historicky. Jen tunel. (Potlesk z řad ANO.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Poprosím, abychom dodržovali oslovování prostřednictvím předsedající. Tak nyní vystoupí pan poslanec Kohoutek s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Brázdil. Prosím.
Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Já bych se chtěl zeptat mých ctěných kolegů z ODS i ostatních zástupců vlády, když tady můj ctěný kolega Munzar řekl, že když něco odložíte, že si ten problém jenom posunete dál, já se vás chci všech tady zeptat, i případně pana ministra financí, jak se tváříte na pozměňovací návrh vašeho ctěného kolegy Pavla Blažka, ministra spravedlnosti, který sebere z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti 719 milionů na platy soudců, státních zástupců, udělá dobro, že se to dá zaměstnancům soudu a administrativě, to je samozřejmě v pořádku, ale když všichni, co tu jsme, víme, že to je jenom odsunutí problémů pro následujícího ministra spravedlnosti nebo ministra financí, protože všichni si tady musíme být jisti a vědomi toho, že ten Ústavní soud rozhodne zase tak, jak rozhodl letos v květnu, a stejně se ty peníze těm soudcům a státním zástupcům budou muset doplatit?
Včera jsme to tady řešili, měli jste na to čas od května, nechali jste to na poslední chvíli, teď to budete svádět na nás, že jsme nepodpořili zkrácení lhůt a projednání v devadesátce. Ale vždyť to je to samé, o čem se tady bavíme. 719 milionů, které už teď všichni víme, že se budou muset najít a bude je prostě muset příští ministr spravedlnosti doplatit a příští ministr financí najít. Tak jaká je transparentnost z vaší strany? Děkuju.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní pan poslanec Brázdil, následuje pan poslanec Feranec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Paní Markéto Pekarová Adamová, prostřednictvím vás, prosím vás, vy jste vyzvala, abychom dodržovali jednací řád. Já vás chci poprosit o to samé. Mohla byste dikci toho zákona 90 teď nějak zařídit tak, aby to tak bylo, jak to má být? Moc vás o to prosím. Bylo to i historicky předtím. Já zatím nedávám návrh na postup, špatný postup vaší osoby v tom předsedání. Prosím, zkuste něco pro to udělat zatím. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vládu tu zde zastupuje pan ministr, takže je všechno v souladu s jednacím řádem. Pan poslanec Feranec, následuje pan poslanec Janda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, taky se zapojím k debatě o NSA a konkrétně na to, co říkal kolega Janda, kdy říkal, že v roce 2021 z 11,5 miliardy se dostalo ke sportovcům jenom 4,5 miliardy. Pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, a kde skončil ten zbytek? Jak to funguje? Nespotřebované výdaje. A ty se stanou příjmem jako kdyby roku 2022. A ta sportovní agentura vlastně z toho žila ještě léta. Takže jenom neříkejte, že se někde ztratily. To vyvolává, že si je někdo vzal. Jenom jestli znáte ten rozpočtový proces? A rok 2021, předpokládám, že to byly investiční dotace, víme dobře prostě, jakým způsobem se opožďovaly projekty, nestavělo se a tak dále, neprojektovalo se. Předpokládám, že je to o covidu. Tak já jenom uvádím na pravou míru, jestli skončily, nebo neskončily. Skončily. A jestli skončily v roce 2022, nebo se prodloužil, nahrazoval ten nedostatek příjmů, tak to je věc jiná. Takže ale skončily u sportovců. Tak neříkejte, že ne. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní bude s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Janda a následuje pan poslanec Mašek. Prosím.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěl reagovat na pana kolegu Ferance, ale teďka na něho zareaguju. Já jsem neřekl, že ty peníze se ztratily. Já jsem řekl, že ty peníze tam byly, ale nedostaly ke sportovcům. A pak následně se, ano, dostaly. Za nás už se dostaly. Bylo šest devět. Šest devět se dostalo. Teďka bude sedm devět. Sedm devět se dostane. Ale dobře, to neřešme.
Já jsem jenom tady přišel poděkovat, vašim prostřednictvím, panu Babišovi. Pane Babiši, já vám velice děkuji, jak se nestavělo, a za vás se stavělo. Děkuji vám za sportovní halu Martiny Sáblíkové, za skokanské můstky v Harrachově a další věci, které jste tady postavil. Moc vám za to děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vystřídali jsme se v řízení Sněmovny. V tuto chvíli se nacházíme ve faktických poznámkách v obecné rozpravě a v tuto chvíli přichází k pultíku Jiří Mašek a já vám zapínám vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl navázat na předřečníky a konkrétně na kolegu Kohoutka, který tady mluvil o Ministerstvu spravedlnosti a výhledech do budoucna. Já bych chtěl na příkladu kapitoly 314 Ministerstvo vnitra říci panu ministru Stanjurovi, dvacátého prvního, neboli zítra, má být děkovačka odborářů před budovou Ministerstva vnitra. Říkám to tedy ironicky. A je to proto, že nejsou spokojeni s platovými podmínkami u policie. V současnosti projednáváme krizi v policii a budeme ji projednávat i na výboru pro bezpečnost příští týden. Je to velice závažná problematika. Pan ministr, který slíbil 10% navýšení od října v té slavné Karviné na jeho vystoupení, tak to nedodržel, a aby se z toho vyvlékl, tak zřejmě po dohodě s vámi, pane ministře financí, se rozhodl, že ty odboráře uchlácholí tím, že jim dá třikrát 5 % ve třech letech po sobě následujících. Tady je přesné to české přísloví: slibem nezarmoutíš.
Pane ministře, já se zeptám, na jakém podkladě může ministr vnitra slíbit něco, co bude za rok, za dva roky, když tu situaci nezvládáme nyní, když jsme v takovém propadu, v jakém jsme? Kde na to vytvoříte prostředky? A jestli o tom vůbec víte, že to pan ministr slibuje? Protože on to takhle deklaruje a tím chlácholí ty policisty. Ale ten slib je nereálný. A hlavně vy ho přenášíte na příští vládu, ve které vy nemusíte být. A pokud v ní budete, tak určitě víte, kde si ty prostředky získáte a jakým způsobem tedy tento slib naplníte v letech 2026 a 2027.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli je přihlášen s faktickou pan předseda Andrej Babiš. Po něm pan ministr Zbyněk Stanjura. Tak prosím, pane poslanče, máte vaše dvě minuty.
Poslanec Andrej Babiš: Mě baví ta hala Sáblíkové. To vždycky opakují. Tak se zeptejte pana trenéra Nováka, jak jsem s ním byl v Brně a jak jsem mu ukázal to místo, kde ta hala může být. A co nám na to řekl? No, že je to blbá nadmořská výška. A víte, proč není v Novém Městě na Moravě? Protože váš kámoš Hamza, kterému jste teďka dali 400 mega, to nechtěl. Tak neopakujte blbosti. Já jsem se aspoň snažil. Já jsem byl v tom Frenštátě. Já jsem byl v tom Harrachově. A co vy jste udělali za 23 let? Postavili jste velký prd! Kdyby nebylo Hušáka, tak nejsme ani mistři světa v hokeji. A nedali jste ani peníze. Tak o čem se tady vlastně bavíme stále dokola? Klidně se můžeme bavit dál.
Znovu opakuji: 23 let jste nedali nic. Končili jste 3,5 miliardy. My jsme vám tam nechali tak 11,5. Ano, ty peníze tam zůstaly. A vy jste je mohli čerpat. Nespotřebované výdaje. Tak vám to tady vlastně řekli. A jenom děláte zase... Kdo řídí tu agenturu? No, vždyť to je nějaký poradce z Brna od pana premiéra. A ten Šebek je z Pardubic, tak tam nasměřoval nějakých 33 mega. Vždyť to děláte stejně. Celou vaši existenci. Jen pro kámoše. My jsme to dělali objektivně. A dělali jsme to pro sportovce. Zeptejte se sportovců, co si o vás myslí, o té vaší vládě teď.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak já nevím, jestli pan předseda Babiš si myslí, že 3 mega jsou 3 miliony, tak jestli do krajského města šly 3 miliony z 21 miliard za tři roky, no tak to je opravdu velká malá domů.
Ale já jsem chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Maška. Až budeme mít třetí čtení, tak následujícím materiálem budou střednědobé výhledy na 2026 a 2027 a tam těch 5 % navýšení objemu platů je obsaženo. Samozřejmě je pravda, že každý státní rozpočet nemusí kopírovat střednědobý výhled. Ale není to pouze planý slib. Je to v tom materiálu střednědobý výhled 2026 a 2027. Takže o tomhletom vím, a proto jsme to do toho návrhu střednědobých výhledů roku 2026 a 2027 v kapitole Ministerstva vnitra zapracovali - navýšení objemu platů - to je něco jiného než zvýšení každého platu o 5 %, ale to si rozumíme - je obsaženo v tom materiálu.
Ale platí, že příští rozpočet bude schovat příští Sněmovna. To tak je. A Sněmovna může a nemusí dodržet to, co je ve střednědobém výhledu. Ale naše vláda navrhla to zvýšení objemu v letech 2026 a 2027, protože střednědobý výhled se dělá zrovna na ty příští dva roky. O roce 2028 nemá cenu mluvit, to se bude řešit za rok. Tak takhle jenom, že to je černé na bílém v tom materiálu. Nevím z hlavy ten sněmovní tisk. Bude to první materiál poté, co budeme projednávat státní rozpočet ve třetím čtení.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A my pokračujeme faktickým poznámkami. Jakub Janda je na řadě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jakub Janda: Tak děkuji. Já už dneska vážně naposledy - opět tady k panu Babišovi, vaším prostřednictvím. Pane Babiši, jestli o tom, kde bude stát hala, rozhoduje nějaký trenér Novák, anebo jak říkáte, náš kámoš Hamza, že někde stát hala nebude, tak jste byl velice slabý premiér, že jste si nedokázal obhájit svoje.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Vojtěch Munzar je další přihlášen s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Mašek. Vaše dvě minuty.
Poslanec Vojtěch Munzar: Já chci reagovat na pana předsedu Babiše, vaším prostřednictvím. Nechám stranu otázku na vzdělání, protože takhle se slušný člověk neptá. Ale když jste mě tady poučoval, kdo se má dovzdělat, tak podle údajů ČNB za říjen 2021 byla meziroční inflace 5,8 a za listopad 2021 meziroční inflace 6 %. Takže jsem měl pravdu. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji za dodržení času. A nyní v tuto chvíli s faktickou poznámkou pan předseda Andrej Babiš. Promiňte, pan Mašek je ještě před vámi. Pane Mašku, pojďte. Prosím. Omlouvám se. Vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuju. Omlouvám se panu předsedovi, doufám, že jsem nepředběhl. Ale k panu ministru Stanjurovi. Já to vysvětlení vím. Já vím, že to máte v plánu, ve střednědobém výhledu na ta další léta, těch slíbených 5 %. Já jsem se vás ptal, z čeho je chcete vzít, jak to máte naplánované? Protože vy si teď řešíte momentální problém. Vy jste zvýšili rozpočet na příští rok rezortu Ministerstva vnitra o více než 10 %, ale kupodivu u platů je to jenom o 5 %. Takže kde je těch 5 % navíc? A na to se ptají ti odboráři, kterým bylo tedy slíbeno těch 5 %. A vy si vylepšujete ten rozpočet na rok 2025, protože si těch 10 % prostě nemůžete dovolit. A znovu říkám, slibem nezarmoutíš. A slibovat prostě dvakrát 5 % v dalších letech s tím, že příští vláda to může změnit, to je vrchol alisbismu! Já tomu velice dobře rozumím. A doufám, že tomu rozumí hlavně policisté a zítra vám za to řešení poděkují. Děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pan předseda Andrej Babiš je v tuto chvíli faktickou poznámkou a já vám začínám měřit vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Andrej Babiš: Mě baví uvažování pana poslance ohledně té haly Sáblíkové. Ano, trenér Novák rozhodoval, protože podle vás jsme měli postavit halu v Brně a Novák by jí řekl, tam Sáblíková nebude. To je ta vaše logika, prosím vás, jste směšný, o čem tady mluvíte. Já znovu mluvím o tom, že vy jste na sport kašlali, dělali jste tam jenom pro kámoše, a to je všechno. A Hamzovi jste dali 400 milionů! No, dostal - proč ne ostatní?
A k té inflaci tady pan kolega, no tak o tom si můžeme povídat, jak vy to řešíte, tu inflaci. Když je inflace vysoká, tak pan premiér jde na staťák, český staťák, protože to je jeho podřízený, a trošku to poupraví. Potom říká, že Eurostat je blbě akorát, takže to je otázka, o které inflaci mluvíte. My jedeme na Eurostat a já vám říkám, že v prosinci byla 5,4 nebo 5,6, to je jedno. Podstatné je to, že vy jste způsobili nejvyšší inflaci v Evropě a dostali jste se až na 18 %. Proč? Abyste nahráli kámošům stovky miliard peněz za elektřinu, co my všichni jsme zaplatili. Takže klidně se o tom bavme, co kdo tady co udělal. Pro sport jste neudělali nic za 23 let, nedávali jste ani peníze, nic jste nepostavili. My jsme dali peníze aspoň jsme se snažili a připravovali investiční plány. No, tak o tom to je.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A v sérii faktických poznámek pokračujeme. V tuto chvíli Jakub Janda. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jakub Janda: Děkuju. Já se omlouvám, ale opravdu , opravdu teď už naposledy, už nebudu reagovat a opět jdu poděkovat panu poslanci Babišovi, vaším prostřednictvím. Pane Babiši, já vám děkuji, že jste to přiznal, že jste vlastně o ničem nerozhodoval, a rozhodoval trenér Novák. Moc vám za to děkuji a dneska už opravdu končím.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, v tuto chvíli bude kontrovat pravděpodobně pan poslanec Andrej Babiš. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Andrej Babiš: Já už nevím, jak to mám vysvětlit poslanci. Ano, pan Novák rozhodoval o Sáblíkové. On je její trenér a on rozhodoval o všem. A já nevím, to je na tom nepochopitelného. Tak se ho běžte zeptat! A my jsme to chtěli udělat v Novém Městě, tam byla dobrá nadmořská výška. Ale váš kámoš Hamza to zakázal, proto jste mu dali 400 milionů, to je všechno. Tak můžeme jí na pivo s Novákem, on vám to vysvětlí. Když tomu nerozumíte, tak ti trenéři jsou dost důležití pro sportovce. Zkuste se informovat.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Já bych poprosil, abychom nepokřikovali na sebe z pléna sněmovny. A pan Hubert Lang je další, kdo je s faktickou poznámkou na řadě. A vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych reagoval na kolegu Maška, prostřednictvím vás, pane místopředsedo. On teďko pan Stanjura tady ho nevidím nebo je schovaný, tak co se týče, je to teda slib nebo příslib, jo. Ti policisté prostě už v tom letošním rozpočtu čekali od září, že dostanou vlastně navýšené mzdové prostředky o těch 10 %. Nedočkali se toho. Bylo řečený, že to nebyl slib v té Karviné, že to byl jenom příslib. Teď jsme se dozvěděli vlastně, že tato vláda predikuje ve střednědobém výhledu a berete to jako nějaký majstrštyk, že prostě poprvé se objevuje příslib nebo slib, asi příslib, myslím, že tam zaznívá, že vlastně dvakrát 5 % v příštím a přespříštím roce.
My jsme říkali, jak si dovedeme představit toho policistu, kterému končí refinance co hypotéky a teď půjde někam do banky a řekne já, tady mě máte, já jsem státní zaměstnanec a víte, já budu mít příslib od pana Stanjury, že prostě za pět let nebo za dva roky se mi to zvedne o 5 % nebo příští rok. To jsem zvědav, co mu ta banka řekne, nějaký jeho příslib nebo slib.
Máme za sebou rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, pak se k tomu ještě dostaneme, protože už jsme tady vlastně počtvrté, tak už má člověk nějakou zkušenost. Tak pan ministr Stanjura třeba říká: Ve dvoubilionovém rozpočtu ředitel nějaké organizace, který nedokáže uspořit třeba 2 % nebo 3,5 % svého rozpočtu, je vlastně člověk na špatném místě.
Já jsem dneska ráno byl na kapitole rozpočtové NBÚ, Národní bezpečnostní úřad. Pro mně (poměrně?) důležitá organizace. Jsou tam narýsované nějaké příjmy, nějaké výdaje, prostě. Pan ředitel, který je nově tam, je to manažer už 21. století s paní ekonomickou náměstkyní, oba prostě přišli z byznysu, takhle mají vyvalené oči, koukají na státní správu a on říká já prostě objektivně mně chybí 10,5 milionu korun. Prostě teče mi do baráku, nemůžu obnovovat techniku, nejsem schopný digitalizovat v těch podmínkách.
Víte, co mi pan Stanjura řekne? Je to špatný manažer, protože on nedokáže ušetřit 4,5 % svého rozpočtu. A takhle tady žijeme s těmi fabulárními rozpočty současné vlády.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.
Poslanec Martin Kolovratník: Já rychle, dobrý podvečer, zareaguji na tu polemiku o slibech a příslibech. Kolega Janda se už vytratil ze sálu, tak mu vzkážu: vy tady tu debatu odvádíte jako k jedné hale sportovní. To je takový hezký marketingový motiv, který jste si asi někde v té koalici nasdíleli. Ale tak za prvé připomenu, když jsme prezentovali ten velký investiční plán hnutí ANO, vlastně tu potřebu, kterou jsme identifikovali v celé České republice, tak jsme se bavili o investičních potřebách a plánech poprvé historicky na jednom místě sesumarizovaných, možná za nějaký bilion. Takže prosím tady neodvádějte pozornost jedním zrnkem, zrovna jedním malinkým tématem. A když jsme u těch slibů a příslibů, tak konkrétní téma, kde si sami nabíháte v téhle debatě, dámy a pánové, a já o tom dneska budu mluvit při prezentaci svého pozměňovacího návrhu, jsou silnice pro kraje, pardon, peníze pro kraje na silnice druhé a třetí třídy. Tak tady připomenu v roce, my jsme přišli do vlády v roce 2014 , ten program jsme vymysleli, historicky poprvé vymysleli, navrhli jeho parametry podle délky silnic a od roku 2015 každý rok vláda krajům posílala peníze na dvojky a na trojky. Někdy to byly čtyři miliardy, někdy tři, podle toho, jak na tom byl rozpočet. Dobře. K vaší cti patří to, že jednou to bylo dokonce šest miliard v tomto volebním období, ale ty kraje ty peníze každý rok měly. Nebyl to příslib, byla to realita díky tomu, co nastavilo hnutí ANO. V součtu od toho roku 2015 se bavíme o nějakých 35 miliardách, možná ještě víc. Letos poprvé v tomto návrhu rozpočtu na příští rok je úplná nula. S tím, že jste se odvolali na změnu zákona o RUD, která prostě nebude. Takhle vypadají vaše sliby versus realita. A za nás říkám, že my to napravíme. To je vše.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. V tuto chvíli už není nikdo přihlášen s faktickou poznámkou, vracíme se do přednostních práv. A na řadě je pan předseda Tomio Okamura. A než se dostaví, já načtu omluvy. Z pracovních důvodů se omlouvá od 16.30 Ivan Bartoš, z pracovních důvodů od 15 hodin pan poslanec Oldřich Černý, Lenka Dražilová, ta bere svou omluvu zpět, ta se omlouvala z pracovních důvodů do 15 hodin. Pan Šimon Heller z pracovních důvodů od 15 hodin, Igor Hendrych od 15 do 17.30 z pracovních důvodů, Michael Kohajda z pracovních důvodů po celý jednací den, Vladimíra Lesenská od 15 hodin ze zdravotních důvodů. A prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, je jasné, že vládní návrh státního rozpočtu nemůže SPD podpořit. Ale může se stát zázrak. Poslanci SPD podali 35 pozměňovacích návrhů, ve kterých navrhujeme přesunout peníze od zbytných výdajů na skutečně potřebné záležitosti. A hlavně pro naše občany, nikoliv bůhvíkam do ciziny a na cizince. A třeba se ten zázrak stane a vládní koalice naše návrhy podpoří, v což samozřejmě nedoufám.
Celkem SPD navrhuje transfery, tedy úspory na zbytných výdajích a přerozdělení za necelých 140 miliard korun, které bychom vzali primárně americkým zbrojařům, Bruselu, solárním baronům, ukrajinskému režimu a jako tradičně také zahraničním i domácím organizacím s ideologickým politickým programem, tedy takzvaným neziskovkám, kde vlastně zahraniční anebo domácí, není v podstatě potřeba rozlišovat, protože všechny, i ty domácí, pracují pro zájmy cizích mocností, a vy tak fakticky financujete našimi penězi protinárodní zájmy.
Mám za to, že pokud někdo pracuje pro cizí mocnost a prosazuje cizí zájmy, pak by ho také měli platit ze zahraničí a ne z českého rozpočtu. A zároveň bychom měli transparentně vědět to, že tu vláda platí naše vlastní nepřátele. A je dost absurdní fakt, který, pokud budeme v jakékoliv vládě, ihned utneme. Mimochodem i Američani mají ten zákon FARA, který jasně definuje financování politických neziskových organizací ze zahraničí a po vzoru toho amerického zákona FARA tento zákon zavedl i Izrael a koneckonců i Rusko.
A po vzoru amerického zákona (FARA) tento zákon zavedl i Izrael a koneckonců i Rusko - po vzoru toho zákona v Americe, což tady mainstreamová česká média zamlčují. To znamená - a o tom samém v podstatě mluví i Orbán (v Maďarsku), maďarský premiér, protože určitě nikdo nechce omezovat svobodu, ale pakliže je někdo financován ze zahraničí, s nejasnými zdroji a ovlivňuje politickou situaci v dané zemi, tak v čem je problém, aby byl transparentně označen, že je financován v zahraničí, aby bylo transparentně jasné, odkud vítr vane? Proč se tomu všichni brání? Já si vzpomínám, že v minulém volebním období SPD navrhlo (důrazně) zákon, aby veškeré neziskové organizace financované ze zahraničí více než 5 000 eury, tak aby prostě jenom označily transparentně, například na webu, že jsou financované v zahraničí. A už to vzbudilo poprask. Já vůbec nevím, za co se stydí. V čem je problém? To je přece jasná věc. A to se vždycky tomu můžu smát jak v některých zemích, když vlády, demokraticky zvolené vlády, chtějí označit tyhlety politické neziskové organizace, financované v zahraničí, které potom ovlivňují demokracii v daných zemích nebo společenskou atmosféru v daných zemích, když chtějí, aby byly transparentní, aby bylo jasné, kdo je platí, tak je vždycky z toho řev a řev z Evropské unie a brání se tomu a říkají: ohrožení demokracie - no, já si myslím, že to přesně naopak, protože občan by měl vědět vždycky, odkud vítr vane a kdo koho platí, protože z toho je pak zřejmé, kdo hájí čí zájmy.
Takže to je také věc, protože Fialova vládní koalice dokonce několik miliard vydává na takzvané neziskové organizace - nejenom s politickým, ale i s ideologickým programem. A to si myslím, že je potřeba opravdu - to jsou prostě zbytné výdaje a já nevím, proč Fialova vláda financuje neziskové organizace, které prosazují dokonce (důrazně) migraci do České republiky - pozor - proč financujete organizace, které prosazují multikulti, gender? K čemu to je jako? Jak na tom vydělá český člověk? Jak mu to zlepší životní úroveň? Jsou prostě zbytné výdaje. Myslím, že tu máme dost vlastních priorit, na které nám údajně nezbývají peníze, ale kde peníze často citelně chybí. Proto na straně druhé v rámci pozměňovacích návrhů navrhujeme například přidat - právě ubrat subjektům, o kterých hovořím - a na tyto věci - ještě se k tomu vrátím. A na straně druhé v rámci pozměňovacích návrhů (důrazně) navrhujeme tyto peníze přesunout a přidat například 8,5 miliardy na podporu bydlení. V České republice je k poměru k reálným příjmům extrémně drahé bydlení a ceny v posledních měsících dále rostou. Jako obvykle tu jsou na vině hlavně drahé energie, které Fialova vláda už kontinuálně několik let odmítá řešit. A přitom by stačilo málo. Představte si, že by se zastropovaly alespoň na rok ceny elektřiny na 2,50 koruny za kilowatthodinu? A v tom okamžiku raketově spadnou, začnou padat ceny v podstatě všeho - od cihel a cementu až po rohlíky. A dokonce - a to už bylo kalkulovány veřejně - i při takové ceně budou mít energetici zisky. Levnější energie by pomohly všem - od domácností, přes malé a střední až po velké firmy, pomohlo by to krachujícím ocelárnám i producentům mléčných výrobků a v podstatě všem segmentům. A nakonec by se to odrazilo i na vyšším výběru daní. Ale cesta - zvýšit příjmy státního rozpočtu podporou českých firem - je bohužel pro vás ve Fialově vládní koalici evidentně zcela nepředstavitelná. Ale zpět k rozpočtu.
V našich pozměňovacích návrzích dále navrhujeme přidat 20 miliard na důchody, přidat 2 miliardy na podporu pracujících rodin s dětmi. A v neposlední řadě bychom rádi přidali zdravotně postiženým občanům, pracovníkům v sociálních službách, policistům a hasičům. A opakuji: na každou sumu, kterou bychom někde přidali, jsme (důrazně) našli v rámci našich pozměňovacích návrhů odpovídající částku v jiné kapitole rozpočtu, kterou bychom škrtli a ušetřili.
Takže pokud se bude někdo zase dokola ptát, kde na výdaje na seniory, rodiny s dětmi, na zdravotně postižené spoluobčany, policisty, hasiče nebo na bydlení chceme vzít, odpověď jim v našich pozměňovacích návrzích, kde zcela a jasně konkrétně uvádíme, kde a kolik ušetřit, abychom jinde mohli přidat. Jinými slovy, tak jako celý rozpočet, tak i naše pozměňovací návrhy vypovídají fakticky o tom, jaké kdo máme priority. Vy chcete naposílat miliardy Bruselu, ukrajinskému režimu, americkým zbrojařům, zahraničním i domácím ideologickým politickým neziskovkám - a my v SPD bychom naopak tyto peníze dali dětem, rodičům a prarodičům, lidem, kteří celý život tuhle zemi budovali a živí vás, nás všechny. Dali bychom je lidem, kteří jako policie a nebo hasiči tuhle zemi chrání. Dali bychom peníze raději na levnější bydlení než na stíhačky, které mohou nést jaderné zbraně - což je přesně ten výběr stíhaček, které vybrala Fialova vláda - což, já už jsem se na to taky ptal: proč jste vybrali stíhačky, které mohou nést jaderné zbraně? Co tím zamýšlíte? A není to dotaz můj, je to například dotaz občanů - máme řadu voličů v Moravskoslezském kraji, protože tam je Mošnov, že jo, letiště, a lidé se toho bojí. Lidé se toho bojí, protože se bojí, že budou terčem potom nějakého útoku, nějakého konfliktu. To je holý fakt.
Takže jako obvykle platí: pokud v rozpočtu nebude ani koruna pro zahraniční zbrojní lobby, pokud v rozpočtu nebude ani haléř pro ukrajinské ekonomické migranty a ukrajinský režim, můžeme se bavit o tom, že je reálné, abychom pro takový rozpočet zvedli ruku. Jsme kvůli Fialově vládě v ekonomické krizi, čelíme drahotě a propadá se také česká ekonomika. Predikce se stále zhoršují. Pokles je daleko děsivější, protože pokud máme inflaci přes 2 % - teď atakujeme například tři - tak to znamená, že při 3% inflaci a růstu ekonomiky jen o cca 2 % inflace v těchto počtech znamená, že za stejnou práci a produkci jsou ve většině odvětví větší tržby a obraty právě o zdražení, které inflace přináší.
Daňové a rozpočtové návrhy vlády znamenají, že firmám a lidem vzrostou výdaje a současně jim nebudou stoupat reálné příjmy. V důsledku takzvaného, v uvozovkách, konsolidačního balíčku, který vláda schválila loni v říjnu s cílem snížit deficit státního rozpočtu o 147,5 miliardy korun, dochází od letošního roku až do roku 2026 k postupnému navyšování minimálních záloh živnostníků. V roce 2025 tedy budou platit minimální zálohy ve výši 3 419 korun. S novým vyměřovacím základem se mění i výše záloh na zdravotní pojištění - neboli jinými slovy, Fialova vláda zdražuje opět živnostníkům jejich činnost. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2025 by se měla zvýšit z letošních (2 968 korun?) na 3 161 korun. V součtu tak živnostníci příští rok zaplatí o 1 127 korun měsíčně více než v letošním roce.
Pokud bychom se podívali zpětně, už letos si v porovnání s rokem 2023 živnostníci na odvodech připlatili celkem 1 154 korun měsíčně. V praxi to znamená, že další tisíce živnostníků zlikvidujete nebo se přesunou do šedé zóny. Vědí to ekonomové i politici po celém světě. Čím vyšší daně, tím větší motivace se jim vyhnout. Takové kroky jsou ve výsledku nakonec pro striktní rozpočet katastrofa. Je vždy lépe, když lidi platí méně, ale platí všichni - než když mají platit hodně, ale fakticky platí jen ten, kdo se neumí placení vyhnout, a každý samozřejmě hledá, logicky, každou skulinku pro optimalizaci, ale pokud platí, aby platil, co nejméně.
Ekonomická věda tuto zákonitost i pojmenovala - jmenuje se to Lafferova křivka, pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi, a ta zobrazuje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Cituji. Vysoké daně mají negativní dopad na ekonomický růst, protože oslabují motivaci lidí k pracovním výkonům, zvětšují daňové úniky a vyvolávají únik kapitálu. Konec citátu. A toto je definice Lafferovy křivky. Samozřejmě - tady jenom trošku odbočím - vzpomínám si, když jsem vstupoval do politiky, tak byl premiérem Bohuslav Sobotka z ČSSD.
A já dodnes vzpomínám, jak jsem náhodou zapnul Otázky Václava Moravce a jak nachytal ten Moravec premiéra Bohuslava Sobotku na švestkách, a zeptal se ho, jestli ví, co je to Lafferova křivka. A Bohuslav Sobotka nevěděl. Tím se mimochodem vysvětlilo to hospodaření, které tady předváděla ČSSD. Ostatně paní Maláčová, která se nově stala předsedkyní SOCDEM, sociální demokracie, Jana Maláčová, tak dostala přezdívku Venezuela. To znamená, bezhlavě rozdávat peníze nehledě na to, co bude potom, respektive pak bude spálená zem, bezhlavě rozdávat bez jakékoliv rozpočtové odpovědnosti. To je ČSSD, dneska SOCDEM.
Takže to mě zaskočilo tenkrát, že ani premiér vlády neví tuto zákonitost, že když ty daně překročí určitou mez, tak že klesá daňový výběr. No, na druhou stranu, jak jsem říkal, vysvětlilo se a voliči už si to pak vyhodnotili. Vysvětlilo se to, proč ČSSD vládla tak, jak vládla.
Samozřejmě jsem o tomto faktu, co se týče těch ekonomických zákonitostí zde mluvil už vícekrát. Koneckonců, abych tohle pochopil, nemusím být ekonom. Stačí být manažer, majitel firmy nebo živnostník, aby mi bylo jasné, že pokud stát někoho nevybíravě ždímá, tak jak to předvádí Fialova vláda, a navíc peníze ještě vyhazuje oknem někam do ciziny, tak ochota platit daně logicky drasticky klesá. Faktem je, že ochota platit daně ve správné výši například u zahraničních korporací, v jejichž jménu Fialova vláda neustále koná, byla vždy na bodu mrazu a dodnes se projevuje fiktivními náklady a vyváděním zisku do zahraničí. A opět Fialova vláda v tomto neudělala ani ň.
Efekt Lafferovy křivky můžeme aktuálně a krásně ilustrovat na naprosto katastrofickém plánu vlády postupně navyšovat daně z piva a alkoholických nápojů. Vláda loni zvýšila daň z alkoholu o 10 % a očekávala do rozpočtu půl miliardy korun navíc. Ale jaká je realita? V meziročním srovnání ke konci letošního října se ale naopak vybralo méně než loni o 300 milionů. Promiňte, ale který amatér, z které planety čekal růst? A já jsem tehdy na to upozorňoval tady, když jste to navrhovali. To nemáte ve vládě skutečného Moraváka, který by vám řekl, co je na Moravě pálenic? Tedy těch domácích, které dnes jedou na plný výkon, protože ochota platit vám skutečně přepálenou daň z lihu, prostě už to platit lidé nechtějí. Mimochodem, vzpomínáte na metanolovou aféru, co přineslo zvyšování daní v této oblasti?
Vaše kroky, kroky Fialovy vlády, Fialovy vládní koalice likvidují české firmy. Nejslavnější česká firma na destiláty Jelínek v první polovině roku prodala na domácím trhu o třetinu méně lihovin než loni. Její ředitel uvedl, že tak špatné to nebylo ani při metanolové aféře, kdy měli v jednom čtvrtletí pokles o 40 %, ale celoročně byl do 20 %.
Další daňové zatížení bude podle prezidenta Unie výrobců a dovozců lihovin tuzemský prodej tvrdého alkoholu pro mnohé firmy likvidační. Jen v první polovině letošního roku klesl odbyt přibližně o polovinu. Mám pocit, že jste se rozhodli zničit všechno a všechny - od oceláren přes pekárny, až po ty lihovarníky a pivovarské. Nerozumím tomu. Proč? Co vás k tomu vede? Opravdu tak nenávidíte tuhle zemi, svůj lid, naše firmy? Když tak milujete Ukrajinu nebo Ameriku, tak se odstěhujete tam, ale nelikvidujte naši zemi, neplundrujte ji ve prospěch cizích mocností a cizích států! Tohle je totiž poselství vašeho rozpočtu: méně pomoci vlastní zemi, vlastním lidem a firmám a více odvodů daní a desátků pro ně, a zároveň více peněz a darů do zahraničí a cizincům.
Státní rozpočet, tak jak jste ho sestavili, je fakticky definicí protinárodní politiky, a tím se dá říct jinými slovy, byť to zní tvrdě, i vlastizrady. Vy jste protinárodní vláda a SPD je naopak jedinou pronárodní stranou, která je tady v parlamentu. A my prostě budeme hájit zájmy českých občanů, protože já jsem politik, který je placen českými občany, nikoliv z ciziny. Proto já budu hájit české občany. A jestli vy neustále hájíte zájmy zahraničí a Ukrajiny, tak běžte dělat politiku tam.
Tak jako vlády v minulosti byly ostudou a neštěstím naší země, tak i vaše vláda se bohužel černě zapsala do naší historie a já jen doufám, že vám to naši občané nikdy nezapomenou. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli pokračujeme v přednostních právech. Další, kdo je přihlášen, je Radim Fiala. A než se dostaví, já načtu omluvy.
Ze zdravotních důvodů od 15 hodin je omluvena paní poslankyně Vladimíra Lesenská, poté Tomio Okamura od 10.45 do 14 hodin z pracovních důvodů byl omluven, David Pražák ze zdravotních důvodů od 13 hodin, Michael Rataj od 15 do 18 hodin bez udání důvodu, z rodinných důvodů od 15 hodin Ivo Vondrák.
Taktéž jsou omluveni členové vlády: Mikuláš Bek od 14 hodin z pracovních důvodů, Martin Dvořák od 15 hodin z pracovních důvodů, Petr Hladík od 16 hodin ze zdravotních důvodů, Lukáš Vlček od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Ženíšek od 14.30 do 16.30 hodin taktéž z pracovních důvodů.
Nicméně já vidím, že Radim Fiala není přítomen v tuto chvíli. (Ministr Stanjura: Radim.) Radim Fiala, ano. Já jsem řekl Radim Fiala. Omlouvám se, jestli jsem řekl Petr Fiala. Ten také není přítomen. A Karel Havlíček je další, kdo je s přednostním právem na řadě, a taktéž vidím, že není přítomen v tuto chvíli. Proto se vracíme do rozpravy, kde je přihlášen jako první z poslanců pan poslanec Karel Tureček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl před vás předstoupit s pozměňovacími návrhy jednak svými, jednak kolegy Pražáka a kolegy Kotta s tím, že bych to rozdělil do několika částí, a ta nejzákladnější část, které se chci zejména věnovat, je problematika financování lesního a vodního hospodářství v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství.
Zde já musím skutečně s velkým politováním konstatovat, že před námi jsou skutečně velké výzvy v oblasti lesního hospodářství a i vodního hospodářství. Lesní hospodářství se stále potýká s obdobím po nejtragičtější kůrovcové kalamitě, vodní hospodářství samozřejmě čelí výzvám globálního oteplování, střídání období sucha, období povodní a samozřejmě zažili jsme to nakonec v září roku 2024. Přes tyhle výzvy já s politováním musím konstatovat, že ministr zemědělství není schopen najít v rámci své kapitoly, která čítá 58 miliard, ani 10 % této částky, aby to věnoval ve prospěch lesního a vodního hospodářství.
V návrhu státního rozpočtu na rok 2025 je určena na lesní hospodářství částka 1,5 miliardy korun, na vodní hospodářství 1,85 miliardy korun. Takže je to necelých 6 % z této kapitoly. Je to skutečně naše priorita, řešit tuhle problematiku v oblasti lesního hospodářství a vodního hospodářství, když ministr zemědělství není schopen - není schopen najít v kapitole ani 10 % rozpočtu, aby posílil výdaje na lesní a vodní hospodářství? A já teď trochu zapátrám v historii. Vzpomenu si na rok 1994. Někteří z vás si určitě pamatujete, jak byly napnuté výdaje státního rozpočtu.
Kapitola Ministerstva zemědělství měla okolo 12 miliard korun výdajů. Přesto v tomto období šly na vodní hospodářství 3 miliardy korun. Nakonec se dostavovala nejvýznamnější polistopadová vodárenská nádrž Slezská Harta. A bylo to vždycky tak, že součet těchto výdajů na lesní a vodní hospodářství v objemu kapitoly Ministerstva zemědělství nešel pod hranici 10 %. Já jsem to nedávno vzpomínal i na zemědělském výboru. Prakticky jsem vzpomínal, že i kolega poslanec Bendl, prostřednictvím pana předsedajícího, si vždy v rozpočtu, který tehdy čítal zhruba 44 miliard korun, našel tyhlety výdaje na priority v oblasti lesního a vodního hospodářství.
Bohužel za pana ministra Výborného prakticky výdaje na vodní hospodářství jsou největší pomalu katastrofou. V loňském roce jsme museli řešit i v zemědělském výboru posílení kapitoly vodního hospodářství, řešili jsme to i v letošním roce. Co to s sebou nese? Já připomenu třebas preventivní protipovodňová opatření. Díky tomu, že Ministerstvo zemědělství v roce 2023 nemělo dostatek finančních prostředků a nebylo schopno zabezpečit prakticky tyhlety finanční prostředky na vodní hospodářství, tak prakticky muselo odsunout některé investiční akce v oblasti preventivních protipovodňových opatření. Zhruba o osm měsíců se odkládala investice v oblasti preventivních protipovodňových opatření Bohumín Pudlov.
Dále se musela pozastavit realizace výstavby a ochrany vodního díla Orlík, kdy prakticky se tam buduje bezpečnostní přeliv na desetitisíciletou vodu. Je to prakticky nejvýznamnější dneska akce v rámci preventivních protipovodňových opatření. A to samozřejmě nese s sebou i některé následky, že Povodí Vltavy bylo nuceno si vzít úvěr na profinancování části nákladů této stavby. Ta stavba se díky ne realizaci, stavební realizaci, ale díky nedostatku finančních prostředků neustále prodlužuje, a to s sebou samozřejmě nese i navyšování výdajů na tuto stavbu.
Já si pamatuju, že ta stavba byla zahájena s výdajem něco přes 1,5 miliardy korun, dneska ty výdaje jsou na částce 1,9 miliardy korun. Takže mě skutečně znepokojuje - já samozřejmě chci ocenit, jak zemědělský výbor, tak i rozpočtový výbor, že nás částečně vyslyšel a navýšil ty prostředky v oblasti vodního hospodářství, zejména vodohospodářské infrastruktury - ale říkám, je děsivé, když ministr v rámci kapitoly, a to musím říci, že ten výdaj je celkem slušný, 58 miliard korun, to není zanedbatelná částka, tam se navýšily finanční prostředky skutečně. Třeba na oblast vodního hospodářství najde z tohohle balíku jenom 1,85 miliardy korun a prakticky tím nepokryje základní výdaje, které jsou třeba pro protipovodňová opatření a pro oblast vodohospodářské infrastruktury.
Já chci zdůraznit, že právě mluvím zejména o této oblasti preventivních protipovodňových opatření a nechci do toho zahrnovat prostředky odstraňování povodňových škod po povodni z roku 2024, protože to jsou samozřejmě prostředky zase určené na jiné výdaje, na jiné investiční akce, které samozřejmě nastanou. Takže já s ohledem na tuhletu situaci v kapitole Ministerstva zemědělství jsem si dovolil připravit ještě několik pozměňovacích návrhů. Ještě chci zdůraznit, tady musím ocitovat vládní programové prohlášení, které jsme si vyslechli tuším v lednu roku 2022, kde samotná vláda se zavázala prostředky Lesů České republiky směřovat prioritně do oblasti lesního a vodního hospodářství.
Já ho budu citovat, část programového prohlášení této Fialovy vlády: Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Zajistíme transparentní hospodaření Státních lesů a jejich obchodní politiky s důrazem na ochranu lesa a rozvoj lokálních zpracovatelských kapacit. Budoucí zisky ze Státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. A realita návrhu rozpočtu na rok 2025 je, že 7 miliard berme z lesů a do lesního a vodního hospodářství dáváme 3,35 miliardy korun. Tak já se ptám, kde je zbytek v souladu s tímto programovým prohlášením?
I v kontextu tohohle jsem připravil právě pozměňovací návrhy. Jednak první pozměňovací návrh - můj a kolegyně Balaštíkové a kolegů Kotta, Pražáka, Faltýnka, Volného a poslankyně Oborné - se soustředí na rozestavěné akce právě v programech protipovodňových opatření a vodohospodářské infrastruktury, které spadají do oblastí postižení povodněmi v roce 2024. Navrhujeme celkově podporu vodního hospodářství, právě na tu oblast rozestavěných akcí navýšit o částku 800 milionů korun. Tento pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 5575 je předložen a já se tímto k němu přihlašuji.
Další pozměňovací návrh je také soustředěn do oblasti povodňový škod, je veden v systému pod číslem 5573. A je to o tom, že chceme navýšit výdaje na odstraňování povodňových škod na vodohospodářské infrastruktuře a vodních tocích o částku 2 miliardy korun ve prospěch programu 129373. Já se tímto taky přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 5573.
Dále tady mám pozměňovací návrh kolegy Pražáka a kolegů Kotta, Turečka, Faltýnka a kolegyně Balaštíkové, který řeší právě navýšení prostředků na odstraňování povodňových škod na lesní infrastruktuře o částku jedné miliardy korun, je veden v systému pod číslem 5603 a k tomuto pozměňovacímu návrhu já se také přihlašuji.
V neposlední řadě je to problematika, kterou řeší pozměňovací návrh kolegy Kotta. Jde o navýšení prostředků o jednu miliardu korun, podpora obnovy lesů po kůrovcové kalamitě. Je veden v systému pod číslem 5558 a já se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlašuji. Takže to je balíček pozměňovacích návrhů, který má prakticky srovnat tu disproporci, která bohužel v kapitole Ministerstva zemědělství je.
Dále mám jeden pozměňovací návrh, který je orientován na posílení prostředků ve prospěch aplikovaného zemědělského výzkumu o částku 100 milionů korun. Já si myslím, že několikrát zaznělo i z pozice této vlády, že věda, výzkum je priorita. Nicméně prostředky na aplikovaný výzkum, který je prostě stěžejní pro zemědělskou, vodohospodářskou a lesnickou praxi, je stále na stagnující úrovni. Proto jsem navrhl tento pozměňovací návrh, který společně s kolegyní Balaštíkovou a kolegy Faltýnkem, Kottem a Pražákem předkládáme, je veden v systému pod číslem 5576 a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlašuji.
Tak a teď mám tady před sebou ještě balíček už skutečně drobných pozměňovacích návrhů kolegy Kotta, a to je, řekl bych, posílení národních dotacích v oblasti zemědělství, ale posílení zejména těch oblastí, které mají, bych řekl, velký celospolečenský rozměr. Týká se to zejména včelařství, zde kolega Kott navrhuje navýšení finančních prostředků o částku 60 milionů korun ve prospěch dotačního titulu 1.D. na podporu právě včelařství. Je veden ve sněmovním dokumentu 5564 a k tomuto návrhu se přihlašuji.
V neposlední řadě je to dále pozměňovací návrh, který navyšuje částku o 24 milionů korun v dotačním titulu mimoprodukční funkce rybníků. Tady chci skutečně podotknout, že zejména v oblasti jižních Čech právě rybníky sehrály důležitou úlohu při ochraně, řekl bych, měst, jako je: Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Tábor. Právě jejich retenční schopnost a skutečně dokázaly prakticky stoletou vodu transformovat na úroveň padesátileté vody. Takže prakticky k žádným škodám v oblasti Veselí nad Lužnicí téměř nedošlo, protože prakticky tam zafungovala zainvestovaná protipovodňová opatření, která právě byla dimenzována na padesátiletou vodu. To je také důvod, proč jižní Čechy jsou, byť tam také probíhala povodeň, mnohonásobně méně poškozeny, protože samozřejmě díky jednak vodnímu dílu Lipno, vodnímu dílu Římov, ale i soustavě rybničního hospodářství mají mnohem lepší retenční kapacity než oblast Povodí Odry. Takže já se přihlašuji právě k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5559.
Tak a v neposlední řadě kolega Kott má starost o podporu spolků v oblasti myslivosti, rybářství, zahradnictví a včelařství. Zejména chce vyřešit problematiku posílení finančních zdrojů, odborná periodika pro myslivce, rybáře, včelaře a zahrádkáře. Připravil k tomu několik pozměňovacích návrhů - jednak prvním pozměňovacím návrhem, který je v systému veden pod číslem 5561 navyšuje finanční prostředky o 3 miliony korun na odborná periodika pro myslivce. K tomuto návrhu se přihlašuji. Dále sněmovní dokument 5562, kdy navyšuje finanční prostředky ve výši 3 milionů korun na odborná periodika pro rybáře. Také se k tomuto sněmovnímu dokumentu přihlašuji. Dále je to 5 milionů korun na odborná periodika pro včelaře vedený v systému pod sněmovním dokumentem číslo 5566. Také se přihlašuji k tomuto dokumentu. A v neposlední řadě je to posílení finančních prostředků na odborná periodika pro spolky zahrádkářů vedený pod číslem 5567.
Takže to je takový balík pozměňovacích návrhů s cílem posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, zejména do oblasti lesního a vodního hospodářství. V menším objemu i ve prospěch aplikovaného výzkumu a včelařů, zahrádkářů, myslivců a rybářů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je s přednostním právem přihlášen pan ministr Martin Baxa. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já si dovolím načíst dva pozměňovací návrhy - jeden je sněmovní dokument číslo 5579 a ten druhý je sněmovní dokument 5580. Jedná se o pozměňovací návrhy, které souvisejí s rozpočtovou kapitolou Ministerstva kultury a reagují na nové skutečnosti, které se objevily od doby, kdy vláda odsouhlasila návrh rozpočtu a odeslala ji do Poslanecké sněmovny.
V případě sněmovního dokumentu 5579 navrhuji snížit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 34 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona sníží o částku 34 milionů korun specifický ukazatel "Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury" a specifický ukazatel "příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím". A současně navrhujeme zvýšit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 34 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona zvýší o částku 34 milionů korun specifický ukazatel "Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí" a specifický ukazatel "programy ochrany a péče o kulturní statky". V tomto případě se jedná o reakci na možnost odkupu 15 kusů unikátní sbírky a automobilky Praga ze sbírky Emila Příhody do vlastnictví Národního technického muzea. Soubor těchto 15 vozů byl vybrán k doplnění sbírek, a tato operace nám umožní vlastně ten odkup realizovat rychle.
Ten druhý pozměňovací návrh 5580 navrhuje snížit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 40 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona sníží o částku 20 milionů korun specifický ukazatel "Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury" a o částku 40 milionů korun specifický ukazatel "příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím". Dále navrhujeme zvýšit výdaje kapitoly 334 Ministerstvo kultury o částku 40 milionů korun. V této souvislosti se v příloze číslo 4 zákona zvýší o částku 20 milionů korun specifický ukazatel "kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy" a o částku 20 milionů korun specifický ukazatel "Kulturní služby, podpora živého umění" a specifický ukazatel "rozvoj kulturního a kreativního sektoru".
V tomto případě se jedná o reakci na to, že se daří v rámci Národního plánu obnovy uskutečnit ještě některé nové projekty státních příspěvkových organizací s tím, že prostředky ve výše uvedených objemech mají pokrýt výdaje na spolufinancování evropských projektů, primárně DPH.
Já ještě jenom, jestli ještě mohu udělat jednu opravu - v části jedna se jedná o částku 40 milionů korun snížení a 20 milionů příspěvkové organizace zřízené a o částku 40 milionů specifický ukazatel "příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím". Tak abych to přečetl celé, jak to má být. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane ministře. V tuto chvíli se vracíme zpátky do rozpravy. Marek Novák je dalším přihlášeným poslancem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se s vámi podělil o několik myšlenek, které považuji za klíčové pro budoucnost naší společnosti a které mě vlastně vedou k podání pozměňujících návrhů ke státnímu rozpočtu.
Jedná se totiž o tři oblasti - jedná se o podporu sportu, o podporu folkloru a amatérského umění a divadelního umění a tak dál, a o podporu prevence kriminality, a tentokrát na straně těch represivních složek.
Jsou to vlastně tři oblasti, které na první pohled můžou působit odlišně, ale jsou vlastně ve skutečnosti velmi, ale velmi úzce propojeny. A právě jejich rozvoj je zásadní pro zdravý a prosperující život našich občanů, a tím také zajištění zdravé v budoucnosti naší země.
A když teď půjdu postupně, tak podpora sportu, to, že obecně uznávaný fakt je to základ zdravého životního stylu, týmovosti, sociální soudržnosti, čili sport je právě jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak motivovat jednotlivce zvlášť, ale také právě mladé lidi ke zdravému životnímu stylu.
Sportovní aktivity nejenže posilují tělo a mysl, ale také učí disciplíně - tu si myslím, že dnes mladí opravdu potřebují - vytrvalosti a týmové spolupráci a u online her se té týmové spolupráci moc nenaučí. A právě tyto hodnoty jsou klíčové nejenom na tom hřišti, kde lidé sportují, ale právě i v životě. A můžu říct i ze své manažerské praxe, že když jsem přijímal lidi a hlásili se mi lidi, kteří dřív dělali sport, tak na nich bylo vidět, že mají v sobě disciplínu, mají v sobě týmovost a myslím si, že všichni máte zkušenost s tím, že člověk, který dělal sport nebo chodil třeba do folklorního nebo jiného souboru, který prostě byl v tom týmu, tak už prostě týmový byl a měl to v sobě zakořeněné, takže právě proto ten sport.
Folklor, to je ta ochrana naší identity. A zase se třeba vrátím i k těm folklorním souborům, protože já se mnohdy přetahuju v legraci s fotbalisty o tom, kdo se nadřel víc, jestli tanečník ve folklorním souboru, nebo fotbalista. A většinou vyhrávám, když jim popisuju, co všechno jsme museli umět dělat a jak to bylo náročné.
A ta kultura, a to určitě i pan ministr se mnou bude souhlasit, je vlastně duší každé společnosti. Ale právě ten folklor, ty naše tradice, ten představuje ty kořeny. A jaká je dnes vlastně podpora folkloru a toho kulturního dědictví v této oblasti ze strany státu? Jaká je podpora šicích dílen v Blatničce, v Uherském Ostrohu? Pokud by to nedotovali sponzoři, města, tak už by tady ty dílny dávno zanikly a vlastně ty kroje by dnes neměl vůbec kdo šít a ty děti by neměly v čem vystupovat a ty tradice by vlastně postupně zanikly.
Přátelé, to je ten smysl podpory folkloru, abychom si udrželi tradice, abychom znali naše kořeny, a nejenom my tady v tom středním věku, ale abychom to mohli předávat našim dětem a naše děti to zase mohly předávat svým dětem. Tohle je vlastně nová oblast podpory státu, a proto tento můj návrh.
A když si to vezmeme v tom spojení těch tří oblastí, když se vrátím ještě k prevenci kriminality, co je to prevence kriminality nebo prevence rizikového chování, abych tomu dal ten správný odborný rámec? Je to vlastně prevence proti tomu, abychom ochránili děti od vlivů, které by mohly ohrozit ať už vývoj jejich zdraví, tak jejich bezpečnost. A to je to, o co bychom se my tady měli zasadit.
Nedávno jsme tady měli urputnou debatu o návykových látkách jako kratom, řešili jsme tady nikotinové sáčky a všichni jsme se tady plácali po zádech, jak v tom státním rozpočtu podpoříme tu primární prevenci. A víte, jak se v tom návrhu podpořila oproti tomu loňskému roku? Téměř nijak.
A to si myslím, že tady průřezově vlastně se všichni shodneme na tom, že jsme se tady dohodli, že právě do protidrogové prevence přidáme peníze. Škoda.
Tak máme šanci to teď napravit, že právě mladí lidé, kteří mají přístup ať už ke sportu, nebo k folkloru, anebo kteří jsou správně edukovaní, správně vedení, a tady třeba konkrétně ten můj návrh na prevenci proti rizikovému chování je zaměřený na působení takzvaných represivních složek, kdy policie, preventisté, chodí do školy, kdy říkají dětem, co se smí a nesmí, ale samozřejmě vedle toho musí být zase ta druhá část, kdy se to těm dětem vysvětluje.
Samozřejmě jsou různé názory, je spousta adiktologů, kteří se shodnou nebo neshodnou na tom, jestli ten represivní přístup ano, anebo jenom trošku, anebo vůbec ne, ale na druhou stranu, když vidím ve Zlínském kraji spolupráci právě represivních složek s některými neziskovými organizacemi, tak ty výsledky tam jsou, a proto vidím smysl právě v tom, ty peníze tam investovat.
A kde jinde než u policie pohlídáme, že tyto finanční prostředky budou správně a efektivně vynaloženy?
Sport, folklor a prevence kriminality jsou ve skutečnosti tři pilíře zdravé společnosti. Sport posiluje tělo, folklor duši a prevence jako taková chrání obojí. Pokud se do těchto oblastí bude investovat, můžeme tak vytvořit prostředí, kde se lidé budou cítit bezpečně, kde si budou vážit své historie a svých kořenů a kde budou mít příležitost růst fyzicky, duševně, ale i sociálně. A myslím si, že právě na tu oblast sociální bychom se měli zaměřit, a právě u té naší mladé generace.
A proto si myslím, že tady ten úvod, kterým jsem obecně představil své pozměňovací návrhy, které budu za chvíli konkretizovat, vás musí přesvědčit o tom, že tohle jsou oblasti, které musíme finančně posílit a na které se musíme více zaměřit.
No a nyní už konkrétně k těm mým pozměňovacím návrhům. Ten první návrh se týká právě podpory sportu. Je to sněmovní tisk 5590, kde navrhuji navýšení výdajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za účelem podpory činnosti v oblasti sportu. Činnosti! Proč činnosti? Jedná se o 300 milionů korun, které zde navrhují navýšit. Činnost právě proto, že především amatérské kluby, které nemají tolik peněz na činnost, dnes uvažují vlastně co dál. Chodí na obce, na města, chodí na kraje, říkají - podpořte nás, protože dotace na činnost z Národní sportovní agentury prostě nestačí, musíme mít další zdroje, a pokud nebudou další zdroje, budeme muset přistoupit ke zvýšení příspěvků rodičů.
V klubu, kde působím, vybíráme 500 korun na měsíc. Nevím, jestli je to moc nebo málo, jak pro koho, ale rozhodně vím, jak se ty peníze od těch rodičů vybírají a rozhodně vím, jak rodiče za námi chodí. Počkejte, odložte, teď nemáme, Ježíš, budou Vánoce, jejda, teď nám začíná škola.
Střední třída má problém platit za kroužky dětí v dnešní době. Proto je ten můj návrh zaměřený právě na podporu v oblasti činnosti. Takže to je sněmovní tisk 5590.
Další návrh, ke kterému se hlásím, je sněmovní tisk 5591, kde navrhuji zvýšit průřezový ukazatel Program sociální prevence a prevence kriminality o 15 milionů korun. Není to tak závratná částka, nicméně mám zpětnou vazbu, stačí.
A je to právě na programy, kde působí a spolupracuje represivní složka prostřednictvím Policie České republiky. A prosím následně ve třetím čtení o podporu. Má to smysl.
Poslanec Marek Novák: A v neposlední řadě návrh, který je zaměřený na folklor a který předkládám společně s Radkem Vondráčkem. Já jsem Valach, on je Hanák. A i tak se umíme domluvit, protože oba dva máme kroj z Uherského Ostrohu, z úžasné dílny, která dnes bojuje o přežití jako všechny ostatní.
A tak, jak jsem říkal, potřebujeme podpořit folklor, potřebujeme podpořit právě ty soubory, které dnes žijí ze dne na den, které dnes nežijí, tak jako třeba sportovní kluby. Sportovní kluby na základě toho, že jsou někde zaregistrované, mají zaregistrované děti na rodné číslo, dostávají přidělenou dotaci na činnost od Národní sportovní agentury. V kultuře to není. Máte-li soubor, tancujete, jezdíte po různých festivalech, bavíte lidi, děláte komunitu, děláte komunitu na vesnicích, ve městech, tak tady ten příspěvek prostě není, a proto zde navrhuji zvýšení právě toho ukazatele kulturní služby, podpora živého umění a v tom právě rozvoj kulturního a kreativního sektoru, kam patří všechny ty zmíněné věci o 300 milionů korun. Má to smysl, jsou to naše kořeny.
Takže přátelé, moc vás prosím, doufám, že jste pozorně poslouchali a zavnímali jste, že tohle jsou všechno oblasti, kde je potřeba zaměřit nejen vaši pozornost, ale také podporu v oblasti financí. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se v rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2025 přihlásila k pozměňovacím návrhům. Pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 5543 navrhuju převod částky 8,5 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele dotace na obnovitelné zdroje energie do výdajového ukazatele podpora bydlení. V době, kdy jsme dle mezinárodních srovnávacích statistik dlouhodobě prakticky na posledním místě v Evropě, co se týče dostupnosti bydlení, jde o převod veřejných prostředků ve veřejném zájmu, musí být proto naším prvořadým úkolem podporovat dostupné bydlení pro české občany nejrůznějšími programy půjček na pořízení či rekonstrukci nemovitosti na pomoc obcím v této oblasti.
Navíc nedostupnost bydlení je jedním z hlavních důvodů strmého propadu porodnosti v posledních letech, což je z hlediska udržitelné budoucnosti České republiky katastrofální jev, proti kterému se musíme postavit se vší rozhodností.
Dále k pozměňovacímu návrhu 5544 a 5545. U pozměňovacího návrhu 5545 navrhuju převod částky 5 miliard korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně jde o přesun této částky z výdajového ukazatele výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace do výdajového ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu.
Dotčené výdaje v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou určeny na nejrůznější školicí a přednáškové programy, které se týkají obecných záležitostí, například rovných příležitostí, rámce celoživotního učení, inkluze, partnerství a sítě či vlastní řízení, kontrola, monitorování a hodnocení těchto programů včetně nákladů na jejich propagaci.
Na těchto programech do velké míry participují politické neziskové organizace působící dlouhodobě v resortu školství, přičemž výdaje v této položce se meziročně dlouhodobě významně navyšují, přestože nejde o přímou podporu rozvoje českého školství, o peníze na platy učitelů či nepedagogických pracovníků ve školství. Proto navrhuju tyto prostředky přesunout na Podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Jde o podporu obcí, měst, správy památek a turistiky včetně sekundární podpory na tyto navázaných českých živnostníků. Spadá sem i financování Horské služby, které je jednoznačně ve veřejném zájmu.
V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5546, ke kterému se také přihlašuji, navrhuju převod částky 3 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, jde o přesun této částky z výdajového ukazatele výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace do výdajového ukazatele Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu.
V pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5547 navrhuju převod částky 3 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně do položky rezervované řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků, která je dlouhodobě finančně velmi podhodnocená, jak to bylo vidět například v případě zářijových ničivých povodní.
Dále se přihlašuju k pozměňovacímu návrhu 5548, kde navrhuju převod částky 2 miliardy korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, konkrétně do položky na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Julius Špičák, připraví se Karel Rais. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Julius Špičák: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jsem podrobné moje pozměňovací návrhy se budou týkat vědy a výzkumu. A já jsem podrobné odůvodnění prezentoval, bych řekl, dostatečně podrobné odůvodnění prezentoval tedy v předchozí rozpravě, takže nyní tedy stručně jenom zopakuji, že věda a výzkum my zásadně deklarujeme, a tato vláda to též deklarovala jako zásadní podmínku, jako prioritu a zásadní podmínku rozvoje současné společnosti. Objektivně se jedná tedy o velmi obtížný, tedy resort, který trpí zejména svou roztříštěností, v podstatě velmi obtížností, tedy řídit nedostatečnou internacionalizací, nepropojením nedostatečně definovaných výsledků s kariérní praxí a mohl bych pokračovat. Je to skutečně velmi roztříštěný a jednotně obtížně uchopitelný tedy resort. To je objektivní tedy záležitost.
Nyní to, jak k tomu přistupuje tato vláda. Je to skutečně velmi macešský přístup a řekl bych i v rámci jednání této Sněmovny se v podstatě vědě a výzkumu dostává menšího prostoru než řekněme pohlavkování tedy dětí. Takže vláda svým podfinancováním 0,6 % HDP, což je o 20 % méně, než je průměr Evropské unie a komplexním nezájmem, které je vyjádřeno zejména v podstatě jmenováním ministerstva a ministra bez jakýchkoliv kompetencí a který svou neviditelností v podstatě zájem o výzkum devalvuje. Zasazuje vlastně hřebíček do rakve vědě a výzkumu. Takže skutečně ministerstvo pro vědu a výzkum, dedikované ministerstvo, v tomto provedení je opravdu tedy výsměchem.
Takže moje pozměňovací, naše pozměňovací návrhy se snaží alespoň částečně eliminovat tedy tento deficit a v případě volebního úspěchu máme připraveno komplexní řešení, byť jsme si tedy vědomi, že v podstatě to řešení je velmi obtížné. Takže toť tedy úvodem.
A nyní bych se chtěl přihlásit k pozměňovacím návrhům, které předkládám se ctěnými kolegy, kolegyněmi Věrou Adámkovou, Karlem Havlíčkem a Stanislavem Fridrichem pod číslem sněmovního dokumentu 5599 v případě Grantové agentury České republiky, pod číslem 5600 v případě Akademie věd České republiky a pod číslem 5601 v případě Technologické agentury České republiky.
U Grantové agentury předesílám, musím znovu říci, že to podfin... Představme si, že v podstatě jejich rozpočty se po několik let nemění, to znamená reálně jejich, abych tak řekl, kupní síla klesla za těch několik let o nějakých 25 - 30 %, takže jejich fungování je zásadně tedy ohroženo. Současně se jedná o tři organizace, které osobně znám a soudím, že jejich výzkum je ze všech ostatních organizací a agentur nejefektivnější.
Takže u Grantové agentury České republiky se jedná o navýšení o 10 % z navrhovaného rozpočtu, tedy o 481 300 000 korun, u Akademie věd o 10 % z navrhovaného rozpočtu, tedy 795 243 264 korun, a u Technologické agentury taktéž o 10 %, tedy o částku ve výši 659 582 707 korun. Ve všech případech navrhuji, aby bylo toto navýšení realizováno z vládní rozpočtové rezervy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím.
Poslanec Karel Rais: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně - tady žádná není, ministr snad tady někde je, vážené kolegyně a kolegové, tak předně bych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem dal do informačního systému, to je číslo 5553 - požadavek na 2 miliardy na mzdy pro vysoké školy, 5554 - 2 miliardy věda, výzkum pro vysoké školy, 5555 - 1 143 076 000 - to je ONIV, to máme dohromady s kolegyní Berkovcovou a pak je tady pozměňovací návrh 5560 - 2,4 miliardy nedofinancování soukromého školství. O těchhle budu hovořit detailněji.
Bych si dovolil, že bych začal poněkud zeširoka, a to prohlášením premiéra o mzdovém systému v České republice a v Německu, a soustředil byl se na rezort vysokých škol. Premiér vlády Petr Fiala začal realizovat slib, že budeme mít v České republice stejně vysoké mzdy jako v Německu. Jde ale o to, že by musel být znovu zvolen do funkce premiéra, současné volební období mu na to prý nebude stačit. Takže cituji: "Tři roky jsou málo, potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu, budeme mít špičkové univerzity, nebudeme jen montovnou Evropy." - Prohlásil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Já bych se soustředil na ty platy na českých vysokých školách. Mám tady citaci hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy, který považuje ten růst v příštích pěti letech za naprosto nereálný. Jeho názory jsou na internetu, můžu to tady citovat. Premiér slibuje, že pokud bude vládnout i v příštím volebním období, Češi se srovnají s Němci či Rakušany. V podstatě říká, že by to musel být zázrak. Úspěchem bude, pokud se to stihne za desetinásobek tohoto času, tedy do roku 2075. Kolem toho by se dalo samozřejmě diskutovat, posmívat poměrně hodně dlouho, a to ještě vůbec nebere v úvahu inflaci, která byla třeba teď za ty poslední tři roky od roku 2021 přes 30 %. Přehlížení té inflace se projevuje, nevím jestli v celém rozpočtu, ale rozhodně v rozpočtu Ministerstva školství, v tom kapitolním sešitě 333, tak tam je to jednoznačné.
Pak bych měl samozřejmě poznámku o programovém prohlášení vlády, kdy v tom prvním programovém prohlášení vlády bylo hovořeno o tom, že se zvýší mzdy pedagogickým pracovníkům na hodnotu 130 průměrné mzdy, když vláda nastoupila do funkce, a v druhém programovém prohlášení pro jistotu už žádný finanční údaj není uveden. Jaká je realita? Zas tady mám detailní rozbor. V podstatě je to tak, že 90 % dnešních zaměstnanců vysokých škol se dostává pod celorepublikový platební průměr mzdové sféry pracovníků s vysokým vysokoškolským vzděláním v celé České republice. Čili ten, kdo jde na univerzitu, má jednu jistotu, že dostane vždycky nebo téměř s 90procentní pravděpodobností nižší plat, než je plat odpovídající jeho kolegovi z vysoké školy. A to ještě, řekl bych, drží nad vodou trochu ta kategorie profesorů, kde to je relativně ještě jakžtakž dobré, ale pod úrovní tarifu jsou docenti, pod tou lajnou toho průměru je to minus 17 %, vědečtí pracovníci dokonce 30 %. A to nechcete být montovnou, chceme být vědeckou institucí, odborných asistentů 33 %, asistentů 43 %. Čili ten současný stav ekonomický je hrozný.
Vloni jsem tady dával pozměňovací návrh, který odpovídal tomu, co chtěla Česká konference rektorů, to znamená, do neinvestičních a mzdových prostředků, opakovaně konstatuji, potřebují 6 miliard korun. Tentokrát v tom rozpočtu došlo k navýšení na 4 miliardy, tak bych byl docela rád, abychom ty 2 miliardy tam doplnili a tím splnili dlouhodobý požadavek rektorů z České konference rektorů, aby dostali 6 miliard korun. To je, co se týká toho prvního pozměňovacího návrhu.
Pak druhý pozměňovací návrh se týká navýšení výdajů kapitoly 333 - věda, vysoké školy o 2 miliardy. To je v podstatě zase snaha držet tu stávající úroveň. A jde o to, aby ta kapitola neklesala.
Další kapitola nebo součást tady té vědy a výzkumu jsou náklady na studenty doktorského studia. Dopoledne jsme řešili novelu vysokoškolského zákona a tam jste viděli, že v podstatě dojde k nárůstu platů doktorandů, který musí být samozřejmě pokryt z prostředků vysokých škol, čili vláda by měla dát univerzitám finance na to pokrytí. Stejně se předpokládá, že z dnešních 4 tisíc doktorandů dojde k poklesu asi na 3 tisíce doktorandů, ale to je odhad. Jde v podstatě o to, aby univerzity měly krytí na studenty doktorského studia a na velké výzkumné infrastruktury. To je další samostatná část, kdy jsme před zhruba 15 - 10 lety vybudovali infrastruktury, za které jsme se skutečně nemuseli stydět. Evropští experti k nám přicházeli. Teď je potřeba je samozřejmě průběžně obnovovat, myslím investičně. Tak to se týká toho druhého pozměňovacího návrhu.
Kolem toho třetího pozměňovacího návrhu, tam jsem ani moc nemusel přemýšlet, protože to je napsáno v kapitolním sešitě na straně 26 a týká se to problematiky nedofinancování soukromého školství. Úředníci sami říkají, že v předloženém návrhu státního rozpočtu jsou nekryté výdaje na soukromé regionální školství ve výši 2 400 milionů a v podstatě ten příští rok je rozpočtově nezabezpečen nárůstem odhadovaných výkonů včetně nárůstu výkonu od školního roku do budoucna.
Poslankyně Karla Maříková: Poslední pozměňovací návrh, v něm navrhuji snížit výdaje specifického ukazatele, opět odvody do rozpočtu Evropské unie o miliardu 900 milionů a navrhuji o tuto částku zvýšit výdaje Hasičského záchranného sboru České republiky. Hasičský záchranný sbor České republiky hraje klíčovou roli v ochraně životů a majetku občanů České republiky. Efektivní a rychlá reakce na mimořádné situace, jako jsou požáry, povodně, dopravní nehody a další krizové události, je nezbytná pro zajištění bezpečnosti obyvatel.
Zvýšení finančních prostředků pro Hasičský záchranný sbor České republiky umožní lepší vybavení, výcvik a personální zajištění, což přispěje k vyšší efektivitě a schopnosti rychle reagovat na různé hrozby. Investice do Hasičského záchranného sboru je přímou investicí do zajištění vnitřní bezpečnosti státu. V kontextu rostoucího počtu krizových situací včetně přírodních katastrof je nezbytné posílit kapacity pro krizové řízení a reakci. Tímto krokem lze zajistit lepší připravenost na mimořádné události a zmírnit jejich dopady na společnou ekonomiku. Přesměrování části finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie do národních priorit umožňuje efektivnější využití těchto prostředků. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Sadovský, připraví se pan poslanec Radovan Vích. Prosím.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já přicházím opět s prosbou, jako jsem tady stal přesně před rokem. A přesně před rokem jsem tady prosil pana ministra ve své důvodové zprávě o peníze pro Vězeňskou službu, kde jsem požadoval, nebo prosil jsem pozměňovacím návrhem o 510 milionů s tím, že se může stát, že ke konci roku 2024 nebude mít Vězeňská služba už žádné peníze na provoz. A co jsem tady říkal, to se také bohužel stalo. To znamená, že Vězeňská služba musela dostat finanční dotaci, aby mohlo být zajištěno jídlo pro odsouzené a mohl fungovat další chod i co se týče ostatních věcných výdajů.
Bohužel Vězeňská služba je, při vší úctě k policii, hasičům a ke všem ostatním sborům, takový otloukánek v tom směru, že všichni ti ostatní, hasiči, policisté jsou vidět na ulicích, jsou vidět všude, tu Vězeňskou službu nikdo nevidí. A přitom Vězeňská služba je stejný bezpečnostní sbor, který akorát spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, a uvědomme si, že zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, a tím pádem vlastně udržuje pořádek a bezpečnost naší společnosti. Samozřejmě je tam i Justiční stráž, je tam toho daleko víc a v rámci ostatních věcných výdajů musí Vězeňská služba zajišťovat prostředky na plánované opravy, na údržbu a zejména movitého majetku.
Tato oblast byla, jak jsem říkal v minulém roce, silně podhodnocena a vzniknul tak dluh, který je potřeba dneska sanovat. Proto těch 210 milionů, které jakoby požaduji, tak je úplně minimum ne na to, abychom něco už zachraňovali, ale abychom dorovnali ty ztráty z minulých let. Protože pokud začneme zanedbávat věznice, tak v této oblasti to bude mít negativní vliv jak na ubytovací prostory pro vězněné osoby, i pracovní prostředí příslušníků a zaměstnanců. Když vezmeme, že současné navýšení v navrženém rozpočtu vlastně jenom vyrovnává ten rozdíl minulého rozpočtu, schází zde prostor pro další rozvoj Vězeňské služby v oblasti Ostatní věcné výdaje. A vzhledem k situaci, ve které se Vězeňská služba nachází, si myslím, že by bylo vhodné a důstojné zajistit dostatečnou finanční podporu, která je v souladu se současnou koncepcí vězeňství, ale také i s připravovanou koncepcí vězeňství od roku 2025. Protože si myslím, že pro nás pro všechny je zachování optimální funkčnosti vězeňství jedna z priorit státu, protože to vězeňství, Vězeňská služba zajišťuje bezpečnost nás všech. A jak říkám, Vězeňská služba i přes ten nedostatek příslušníků, který má, ale s tím se potýká samozřejmě i policie a další sbory, tak je v podstatě vůči veřejnosti neviditelná, ale je pro nás strašně důležitá. A pokud nechceme, aby docházelo k ohrožení obyvatelstva na jedné straně a na druhé straně krácení ústavně zaručených práv odsouzených na důstojný průběh výkonu trestu, tak by bylo vhodné, a rád bych i o to poprosil, abychom tam tyto peníze navýšili. A jedná se tedy, jak jsem říkal, o 210 milionů v kapitole 336, Ministerstvo spravedlnosti se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, výdajový blok, výdaje, vězeňská část. A v tom Ostatní výdaje vězeňské části o částku 210 milionů. A v kapitole 31098 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem Vládní rozpočtová rezerva o částku 210 milionů. A současně dochází k úpravě odpovídající části návrhu zákona včetně příloh.
Toto je pozměňovací návrh poslanců Petra Sadovského, Michala Ratiborského, Tomáše Helebranta, Drahoslava Ryby a Roberta Králíčka. Je v systému uložen pod číslem 5574 a já se tímto k němu hlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda Jakub Michálek. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře financí, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych teď rád představil pozměňovací návrhy Pirátů. Jsou to dva pozměňovací návrhy, jeden větší a jeden menší. Nejprve ten větší. Vzhledem k tomu, že jsme ve druhém čtení a už není možné upravovat výši deficitu, tak jde o přesun, a to z kapitol Podnikatelské dotace, které jsou tedy označeny kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu, specifický ukazatel podpora podnikání, o částku 4,661 miliardy korun, a dále z kapitoly Ministerstva zemědělství, a to podpora agrárního sektoru, agrokomplexy o 2 miliardy korun a těchto 6,6 miliardy korun bychom rádi převedli do oblasti podpory rodin, čili na rodičovský příspěvek, tak, jak Pirátská strana dlouhodobě prosazuje, aby mohlo být schváleno další navýšení od 1. 7. příštího roku. A dále na problematiku výstavby bydlení, která byla dohodnuta ještě v době, kdy jsme byli ve vládě, je v usnesení vlády, ale není zahrnuta v rozpočtu, a to částkou 1,5 miliardy korun. A dále na výstavbu škol v částce 2,5 miliardy korun.
Samozřejmě to je oblast, kterou řada rodičů pociťuje jako problematickou, která se promítá do vysokých cen bydlení, která se promítá do toho, že mladé rodiny nemají peníze, protože nemají zajištěnou zákonem takovou valorizaci jako senioři. A proto se domníváme, že by mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku a navrhujeme na to vyčlenit částku celkem 865 milionů korun. Ta by měla pokrýt i ty zastavené dětské skupiny, kde Ministerstvo práce a sociálních věcí po ukončení angažmá Pirátů ve vládě zrušilo příspěvek na daň z přidané hodnoty. Čili v podstatě ti starostové, kteří to podali, kteří to ještě neměli podáno v té době, tak přišli o pětinu peněz, které měly být dokryty právě z tohoto programu Ministerstva práce a sociálních věcí.
A další části, na které bychom byli rádi, aby putovaly ty ušetřené peníze z dotační ekonomiky, tak jsou platy učitelů, protože vláda v programovém prohlášení slíbila, že dá 130 % průměrné mzdy za předminulý rok na platy učitelů. A není možné, abychom se dostali do situace, že ty platy učitelů budou v praxi nižší kvůli tomu, že z těch peněz pro učitele se musely vykrývat jiné profese, kde se nesáhlo k navýšení, které by bylo adekvátní. A současně v této části navrhujeme posílit prostředky na školní psychology, protože to je problém, na který si spousta občanů stěžuje.
Aktualizováno 20. 11. 2024 v 18:56.