(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Návrh poslance Martina Kupky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 832/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 832/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si tedy představit návrh zákona, pod který se podepsali paní magistra Eliška Olšáková, pan inženýr Jiří Carbol, Jan Jakob, Robert Králíček, pan inženýr Radovan Vích, a jsem pod tím návrhem podepsaný rovněž, jehož cílem je v tuhle chvíli řešit aktuální situaci v digitalizaci stavebního řízení a v aktuálních procesech, postupech stavebníků, aby se dostali řádně ke svým stavebním povolením.

Než budu velmi stručně reagovat na slova Ivana Bartoše, tak si dovolím jen velmi stručně představit smysl a jednotlivé body návrhu zákona. Jde o to, abychom umožnili všem stavebním úřadům v České republice a pochopitelně i stavebníkům postupovat rychleji, aby bylo možné využít i nástroje, na které byly úřady zvyklé a které jak z hlediska uživatelského, tak z hlediska mnoha stěžejních funkcí pro jednotlivé stavební úřady byly lépe ovladatelné a nevykazovaly zásadní problémy z hlediska funkcionalit, ale také z hlediska naplnění stavebního zákona.

Ten pozměňovací návrh přináší přesto jednu základní podmínku pro potřebný postup z hlediska digitalizace stavebního řízení i do budoucna. Předpokládá totiž, že zachováváme digitální ukládání stavební dokumentace, která je zpracovávána profesionálními projektanty. Tady je ale zároveň potřeba doplnit, že pro to, aby tohle bylo možné, tak v současné době probíhají intenzivní programátorské práce na úpravách stávajících systémů, zejména Portálu stavebníka tak, abychom odstranili všechny technologické překážky, bylo možné zároveň propojit prostřednictvím takzvaných API rozhraní ty předchozí systémy využívané stavebními úřady a ten systém nový.

Směřujeme k tomu, aby dokonce s účinností od 1. 7. platila pro úřady v tomto směru klíčová úleva a kroky, které prováděly nutně s pomocí těch předchozích nástrojů, protože faktická praxe v životě stavebních úřadů spočívala v tom, že většinu svých rozhodnutí většina úřadů připravovala ve svých známých nástrojích, digitálních nástrojích a následně je kopírovala do nového systému stavebního řízení. Nově tedy budou moci i na základě právě této legislativní úpravy systémy plnohodnotně využívat, ale zvolit případně i cestu nových systémů. V případě těch nových systémů ale opravdu narážíme na to, že nesplňují ve všech ohledech nároky nového stavebního zákona. To je koneckonců jeden ze stěžejních důvodů pro rozhodnutí, které vláda musela udělat a které udělala.

Z hlediska dalšího postupu, a tady chci garantovat a veřejně přislíbit, že pokud se podaří dnes tu legislativní úpravu schválit, tak před projednáním v Senátu, které by mělo nastat 11. prosince, 10. prosince v 8.30 proběhne veřejná debata, veřejný seminář v hlavním sále Senátu, kde chceme ukázat to, co se podařilo týmu Karla Trpkoše dát do pořádku, dát dohromady tak, aby pro ukládání digitální podoby stavební dokumentace neexistovaly žádné překážky, a zároveň aby jakýkoliv dotčený orgán státní správy mohl bez překážek takto uloženou digitální podobu stavební dokumentace využívat, prohlížet si ji a postupovat tedy dál v tom nezbytném prvotním kroku digitalizace stavebního řízení. A v tomto směru věřím, že se podaří ten krok naplnit.

Počítáme i s nezbytnou dobou pro testování. Kroky, které děláme, zároveň probíhají i v diskusi s Digitální a informační agenturou tak, abychom po testování všichni měli jistotu, že ty kroky stavebníci i stavební úřady můžou činit a že jim v tomto směru už nebude stát způsobovat žádné další komplikace.

Teď mi dovolte jenom opravdu velmi stručnou reakci na vyjádření Ivana Bartoše. Nechci se vracet k tomu postupu, který je dostatečně zdokumentován, opakovaně média věnovala pozornost ujištěním Ivana Bartoše, počínaje květnem, červnem, červencem, srpnem letošního roku, kdy vycházel nepochybně z informací svého týmu, nicméně ty informace, jak se ukázalo, se nezakládaly na skutečnosti, na realitě a nebylo možné ty systémy využívat v plnohodnotné podobě, a jak se následně ukázalo i na základě analýzy samotného Ministerstva pro místní rozvoj, ty systémy neodpovídaly plně platnému zákonu.

V tomto směru rozhodování vlády vycházelo nejenom z analýzy samotné zákonnosti systémů z hlediska plnění elementárních funkcí, ale vycházelo pochopitelně i z analýzy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ve výsledku i z rozsudku Krajského soudu v Brně. Když zazněl dotaz na ony zmíněné nezákonnosti, tak v tomto případě jsem ve svých tvrzeních vycházel jak ze stanovisek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který konstatoval v případě onoho zadání vypsaného na jaře roku 2023, že tak jak se následně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tím zadáním zabýval, tak skutečně nebylo transparentní a zahrnovalo diskriminační podmínky, což představuje reálnou nezákonnost. A následně po rozhodnutí úřadu se vydalo MMR cestou jednacího řízení bez uveřejnění. Ale i z oněch analýz Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale i z jiných případů představuje celý ten postup sledovaný kontinuálně a zatížený celou řadou chyb - chyb z hlediska zadávání veřejných zakázek - další problémy a rizika pro další perspektivu, pokud by stát na těchto systémech vysoutěžených touto cestou stavěl. To byl jeden z důvodů, proč vláda rozhodla, jak rozhodla.

A stejně tak, jak se ukázalo i z analýzy nestranných odborníků, tak bylo zřejmé, že jedním z fatálních problémů celého toho procesu přípravy digitalizace stavebního řízení byl nedostatek času. A přestože v Poslanecké sněmovně venkoncem i na jednáních vlády zaznívaly dotazy po možném posunu toho klíčového závazného termínu 1. července, se všem dostávalo ujištění, že jedinou možností je spuštění těch systémů s tím, že budou funkční a že splní ony potřeby. Nicméně také v té době bylo jasné, že ono jednací řízení bez uveřejnění a naplňování základních požadavků už nezahrnovalo kompletní procesní analýzu, která byla součástí zadávacího řízení z jara roku 2023. A byl to jeden z argumentů, který zazníval opakovaně jak ve veřejné diskusi, tak při dalších debatách.

 

Pojďme se ale posunout k tomu, v co má vyústit naše společné snažení. Zajistit nenapadnutelný a funkční systém stavebního řízení, který bude splňovat uživatelské nároky, a který v tomto směru bude sloužit jako kvalitní nástroj jak pro stavebníky, tak pro stavební úřady. K tomu směřujeme, a má-li se to naplnit, tak nezbytnou podmínkou - jak se shodují i doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z hlediska zadávání, tak ale i odborné analýzy - je prvotní jasné určení procesní analýzy v návaznosti na stavební zákon, na správní řád a na klíčové složkové zákony, které logicky vstupují do celého procesu. Má-li obstát i celý digitální systém stavebního řízení, tak prostě musí tyhle procesy umět naplnit. To zcela nepochybně současné systémy neumějí a v horizontu tří měsíců by naplnit nedokázaly.

Ukázalo se i na následně při podrobném vhledu do procesu přípravy těch systémů, že to není možné zvládnout ani v horizontu 12 či 18 měsíců pro celou řadu důvodů. Zejména s ohledem na chybějící komplexní procesní a byznys analýzu, která musí určit výsledný tvar toho domu, který stavíme, v podobě digitalizace stavebního řízení, aby bylo opravdu jasné, kudy se do domu vchází, jak jsou propojené jednotlivé místnosti a jak také z toho domu vycházíme, jaký tvar má jeho střecha a jak se v tom domě topí. Tohle jsou stěžejní podmínky pro to, abychom na konci dne dostali systém, který bude právně jistý a který bude poskytovat všem stavebníkům i stavebním úřadům právní jistotu, že výsledná rozhodnutí jsou v souladu s platnou legislativou a jsou vypořádána zcela řádně.

I na základě analýz - ne na základě úsudku přes prsty, ale na základě zpracování i příkladových studií a podobných analogií systému ve veřejné správě - víme, že pro příslušné soutěže je nezbytná taková doba. Možná se podaří celý proces zvládnout rychleji, pokud v tom procesu nenarazíme na odvolání a případné procesní překážky, které přece všichni ze zadávacích řízení ve veřejné správě od staveb přes informační systémy dobře známe. Máme-li ale postupovat s rozvahou, tak tři měsíce nejsou odkladem do neurčita. Tři roky v tomto směru jsou nezbytným časem pro to, abychom jako stát měli jistotu, že celým tím procesem jsme schopni řádně projít a že na konci bude řádně vysoutěžený nástroj, který nebude předmětem zpochybňování, a tím pádem nebude předmětem ani pochybností o jeho právní kvalitě a samozřejmě o kvalitě technické.

Je také zřejmé, že proto, aby ten systém mohl dobře fungovat, tak vyžaduje nejenom kvalitní otestování s uživateli, ale také velmi přesný change management, tedy něco, co vyžaduje s ohledem na velký počet stavebních úřadů přenesení praxe a užívání toho nástroje do života jednotlivých stavebních úřadů.

Tolik velmi stručná informace s jasným uvedením zdrojů, ze kterých jsem vycházel při svých tvrzeních. Opírám se o stanoviska soudu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a analýzy nestranných odborníků. Jsem schopen je dokládat. Kdyby o nich někdo pochyboval, tak jsou vyvěšeny veřejně dostupné na webu Ministerstva pro místní rozvoj.

Závěrem. Nepochybně, kdo bude chtít, bude mít možnost se účastnit veřejné diskuse 10. prosince v 8.30 hodin tak, abyste se mohli seznámit s fungováním toho upraveného systému, aby bylo jasné, že ti, kteří budou ukládat digitální dokumentace, nebudou narážet na technické překážky, ale bude jisté, že takovou dokumentaci je možné uložit. Zároveň že s takto uloženou dokumentací budou moci za podmínek absolutní technologické neutrality pracovat jak stavební úřady, které mají i které nemají VITU, které mají i které nemají VERU, které budou či nebudou ovládat systém ISSŘ, ale také ty, které se prostě spolehnou například na hybridní řízení cestou datových zpráv, datových schránek a fakticky dosavadního digitálního postupu, aby se k těm digitálním dokumentacím prostě mohly dostat a doručili jsme veřejnosti v tomto směru významný posun minimálně v tom, že nebude nutné předávat si rozsáhlé balíky projektové dokumentace.

Vzhledem k tomu, že není ani dost dobře možné zejména rozsáhlé dokumentace liniových staveb přenášet jednoduše například přes datovou schránku, tak nástroj, který by umožnil takové ukládání bezpečně, právně jistě, je jistě na místě a znamená posun dopředu.

Zároveň deklaruji, že pokud by se z jakéhokoliv důvodu nepodařilo takový nástroj doručit, a bylo to i předmětem společného jednání se všemi partnery, tak bychom pak museli přistoupit k úplnému bypassu. Pokud ale toho 10. prosince systémy bezpečně fungovat budou, tedy ten základní nástroj ukládání digitální projektové dokumentace, je možné nepochybně postupovat tak, jak máme možnost dnes schválit.

Pokládám tohle za férovou nabídku jak vůči české veřejnosti, tak vůči vám všem zákonodárcům. Je výsledkem společné dohody, je výsledkem společného jednání klíčových partnerů - Svazu měst a obcí, sdružení místních samospráv, ČKAIT, České komory architektů, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy. Samozřejmě že se tam stále ozývají i výhrady vůči tomu, že se snažíme doručit ten prvotní nástroj digitalizace, ale pokud ten nástroj fungovat skutečně bude a bude fungovat dobře, tak abychom ho 10. prosince dokázali bezpečně představit veřejnosti a ukázat jeho funkce. Máme tak nakročeno ke zvládnutí toho prvotního kroku a vytvoření důležité právní jistoty pro stavební řízení v České republice. To pokládám za klíčovou pozitivní zprávu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Robert Stržínek. Prosím, pane poslanče, můžete přejít ke stupínku.

Jenom poznámka. Mám zde přihlášené k faktické poznámce. Jen upozorňuji, že podle § 60 odst. 1 se může poslanec přihlásit k faktické poznámce, která reaguje na průběh rozpravy, a zatím ještě nejsme v rozpravě, čili tu přihlášku prosím až tedy po prvním řečníkovi v rozpravě. Děkuji.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Přiznám se, že je pro mě velkým zadostiučiním zpravodajovat tento materiál, tedy změnu stavebního zákona. Po několika měsících upozorňování na nefunkčnost systému digitalizace stavebního řízení konečně dochází k zásadní změně. Vracíme se tak alespoň částečně do doby před 1. 7. 2024 a zejména stavebním úřadům tak umožníme používat stávající plně funkční systémy a programové vybavení. Potíže s digitalizací jsem vnímal nejen z pozice poslance, ale také z pozice starosty Valašského Meziříčí, tedy obce s rozšířenou působností, která si prošla, stejně tak jako mnohé jiné, peklem implementace digitálního systému stavebního řízení.

Nyní již k samotnému tisku 832. Pojďme se tedy podívat na tento materiál, který novelizuje stavební zákon. Naléhavým cílem návrhu je zajištění právní jistoty v procesech územního plánování a stavebního řízení po selhání jejich digitalizace. Z věcného hlediska tento poslanecký návrh zákona upravuje dvě přechodná období. Zákon stanovuje přechodné období pro práci v informačních systémech stavební správy, a to od účinnosti zákona do 31. 12. 2027, pro účely digitalizace stavebního řízení, a období od účinnosti zákona do 30. 6. 2025, pro účely územního plánování a Národního geoportálu územního plánování.

Nedochází k vypnutí funkcionalit všech informačních systémů stavební správy, ale k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování. Dochází k pozastavení nutnosti využívat informační systémy ze strany úřadů a dotčených orgánů.

Ty je tak mohou využívat dobrovolně, například pro tvorbu příslušných dokumentů. Mohou ale využívat i své dosavadní systémy využívané do 30. 6. 2024.

Ministerstvo pro místní rozvoj přitom může i nadále rozvíjet informační systémy a testovat jejich provoz. Některé systémy, jako třeba evidence elektronických dokumentací a Portál stavebníka, zůstanou plně zachovány. I nadále tak bude možné podávat žádosti skrze Portál stavebníka, avšak s výjimkou žádosti o vyjádření vlastníka dopravní a technické infrastruktury. Vkládat dokumentaci pro povolení záměru povinně zpracovanou projektantem do evidence elektronických dokumentací skrze Portál stavebníka bude i nadále povinné. Zákon zachovává platnost a účinnost právních úkonů učiněných od 1. 7. 2024, pokud jsou v souladu s právními předpisy nebo novou úpravou.

Z hlediska legislativního procesu jsou významné rovněž dva momenty. Za prvé je navrženo projednání a schválení v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu a za druhé je navržena mimořádná účinnost dnem následujícím po dni vyhlášení zákona. Oboje je myslím pochopitelné a dokládá to i skutečnost, že jsme se zde kvůli tomuto bodu sešli na mimořádné schůzi. Je potřeba co nejdříve ukončit právní vakuum, ve kterém se nacházejí úředníci, dotčené orgány, stavebníci, odborná veřejnost i občané. V co nejkratším možném termínu musíme tedy nastolit stav právní jistoty týkající se práce a využívání informačních systémů stavební správy.

Tolik má zpravodajská zpráva a já vás, paní předsedající, poprosím o slovo v následné rozpravě, kterou jistě spustíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. To znamená, hlásíte se (Poslanec Stržínek: S přednostním právem.) s přednostním právem, budete tedy v pořadí po panu předsedovi Michálkovi, ano? (Poslanec Stržínek: Děkuji.) Také děkuji.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Havlíček, ale ten je řádně omluven. Dále pan poslanec Dufek, ten není přítomen stáhl svoji přihlášku, a nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Petr Kulhánek, poté pan ministr Jurečka, následně pan předseda Michálek a po něm tedy bude následovat pan zpravodaj Stržínek.

Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Dobrý večer. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si jako ministr pro místní rozvoj také vyjádřit se k předloženému návrhu zákona, na kterém ministerstvo samozřejmě se podílelo, na jeho přípravě, a k němuž vláda 23. října zaujala souhlasné stanovisko.

Tak jak bylo řečeno, 1. července došlo ke spuštění systému digitalizace stavebního řízení, kde figurují ty hlavní části: Portál stavebníka, evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací, informační systém stavebního řízení, který by měl zajišťovat právě funkce informačního systému, identifikačního čísla stavby a Národní geoportál územního plánování. Je třeba zcela zřetelně a kriticky přiznat, že ta digitalizace doposud nenaplnila ani zdaleka svá očekávání. Tu skutečnost potvrdila i zpráva, kterou dostala vláda České republiky, kdy dospěla k závěru, že systémy digitalizace sice formálně fungují, ve formálním smyslu jsou funkční, ale nenaplňují ty základní cíle - zjednodušení, urychlení procesu územního plánování, přípravy a povolování staveb a dalších procesů územního plánování, stavebního řádu a hlavně ani ten minimální cíl naplnění zákonných požadavků nového stavebního zákona a na digitalizaci stavebního řízení.

Tady se vrátím k tomu, co říkal Ivan Bartoš, kdy jsem samozřejmě ve svém mediálním výstupu zhodnotil ten stav systému, kde jsem říkal, že některé komponenty jsou funkční, to je pravda a platí to i dnes, neznamená to, že celý systém funguje tak, jak má. A proto jsme také šli tou cestou, která je tady dnes prezentována, abychom umožnili ten duální systém fungování, abychom využili těch komponent, které fungují, propojili je a na tom pracují ty týmy expertů na tom rozhraní, aby bylo možné propojit je s těmi systémy, se kterými stavební úřady pracovaly před 30. 6.

Zároveň, protože ten systém vykazuje celou řadu defektů, jsem požádal a byla zpracována dokumentace k zadání forenzního auditu, který jasně zhodnotí to, k čemu docházelo při té přípravě, při spuštění systému, a dovodí samozřejmě role a odpovědnosti, ať už jsou to osoby, anebo jednotlivé entity, které se na tom systému podílely.

Proto přinášíme legislativní řešení, které je vám dnes předkládáno, kdy právě, jak jsem říkal, umožní práci stavebních úřadů a dotčených orgánů jak v nových informačních systémech stavebního řízení, tak v těch původních. Zachováváme povinnost, a to už také zaznělo, vložení projektové dokumentace do evidence elektronických dokumentací, kdy ale generujeme ten unikátní identifikační kód stavebníkovi tak, aby měl vlastně potvrzeno to přijetí, měl tam časové razítko a každý si pro tu dokumentaci potom mohl sáhnout zcela jednoznačně.

Stavební úřad a dotčený orgán na základě sděleného tohoto unikátního kódu získá přístup k té projektové dokumentaci prostřednictvím ISSŘ. Všechny ostatní dokumenty pak stavební úřady a dotčené orgány budou mít k dispozici ve svých systémech nebo také právě v ISSŘ a je pouze jejich volbou, v jakých systémech budou pracovat.

To, co také zaznělo, ale je třeba opravdu zdůraznit, že současně tento návrh zavádí jednoznačnou právní jistotu pro stavebníky, stavební úřady i dotčené orgány státní správy, neboť deklaruje, že stavební úřady pracovaly mimo informační systém stavebního řízení od 1. července a neporušily zákon.

Vzhledem k tomu, že můj úkol je zcela zřetelný - stabilizovat ten systém, zprůchodnit ho a zároveň to, co už se dneska odehrává poté, co jsme se na tom domluvili, probíhá ta chybějící byznys analýza, procesní analýza tak, aby mohlo být redefinováno zadání celého systému, což od počátku bohužel chybělo, tak potřebujeme právě toto přechodné období, abychom mohli využít právě k těmto činnostem, které jsem zmínil, a dostat se do bodu, kdy budeme rozhodovat o tom, jakým způsobem bude celý ten systém postaven a kdo ho postaví.

Proto vás, vážené paní poslankyně a páni poslanci, prosím a žádám, abyste podpořili předložený návrh zákona, který byl vytvořen v úzké spolupráci mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, a věřím, že díky tomuto legislativnímu návrhu společně stabilizujeme informační systémy tak, abychom mohli postavit funkční digitální systém stavebního řízení tak, aby naplňoval parametry, které mu dáváme, aby naplňoval veškeré požadavky všech aktérů, kteří do něj vstupují a kteří s ním pracují. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan ministr Marian Jurečka, poté je přihlášen pan předseda Jakub Michálek s přednostním právem.

Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer. Já se pokusím být stručný, ale rozhodl jsem se, že chci tady krátce vystoupit, protože kdyby se nestaly některé okolnosti, o kterých chci za chvíli hovořit, tady dnes nejsme, neprojednáváme tento návrh této řekněme krizové, rychlé, urgentní novely stavebního zákona.

Já jsem měl možnost se za poslední tři měsíce detailně seznámit s celým tím procesem, který - kdo jsme v této Sněmovně byli už v minulém období, tak víme, že trvá minimálně, zhruba nějaké čtyři, čtyři a půl roku, tak jsem byl vlastně v úžasu, jak je možné, že se stal takový řetězec chyb. Já je tady krátce zmíním. Ony sice občas někde útržkovitě zaznívaly v mediálním prostoru, ale vlastně nebavili jsme se o nich tady přímo na plénu Sněmovny, na výborech ano. A pro mě vlastně překvapující bylo, a byl bych rád, abychom se z toho všichni dokázali poučit, abychom to na té úrovni státní správy a na té úrovni především ministerstev vlastně dokázali neopakovat a poučit se z toho.

První, co pro mě, když srovnám to, co jsem já prožíval na rezortech nebo na rezortu, především v posledních třech letech na MPSV, bylo pro mě vlastně velkým překvapením, když jsem se později ptal těch dotčených lidí, jak vlastně běžela celá ta příprava, tak vlastně my jsme neudělali kvalitní analýzu toho, jak celý ten proces stavebního řízení chceme vést v okamžiku, kdy využijeme nástroj digitalizace.

Když se vlastně popisovalo, jak ten proces zrychlit, zkrátil lhůty, napsat na to paragrafy, schválit zákon, ale chyběla tam, souběžně v ten stejný okamžik, debata, jak celý ten proces má fungovat přívětivě, klientsky, pro toho občana, pro toho stavebníka, pro tu právnickou či fyzickou osobu, zároveň pro toho, kdo s tím systémem pracuje, nejenom jako úředník, ale případně i další klíčové orgány, které tam jsou nutné k té kooperaci a spolupráci.

To byl jeden ze základních omylů a chyb, které se tady staly na počátku toho příběhu, a to ani primárně nevyčítám bývalému kolegovi z vlády Ivanu Bartošovi. To vyčítám tomu úřadu jako takovému, že vlastně nebyl schopen říct, že ten proces má být vlastně jinak manažersky veden. Druhý moment překvapení pro mě nastal v okamžiku, když jsem se pročítal tím příběhem, o kterém tady hovořil Martin Kupka, a to byl ten systém a příběh toho soutěžního dialogu, nebo respektive zadávání těch zakázek pro to, abychom ten zákon dokázali vlastně naplnit v praxi v té oblasti potom těch digitálních systémů. Pro mě vlastně zase opět jako velmi nepříjemné negativní zjištění, že tady vlastně byly momenty, kdy ten úřad, který má být zároveň gestorem veřejných zakázek, dělal celou řadu chyb, o kterých musel vědět, že to chyby jsou, a zároveň také měl celou řadu prodlení, které vedly potom k situaci, která vlastně vygradovala v tom letošním roce. Zase něco, co bych očekával, že ten úřad sám uvnitř v těch mechanismech si dokáže vyhodnotit, že se prostě dostává do nějaké situace, která je kritická, dostává se do nějakých milníků časových, kdy už potom není možné to stihnout řádně, správně a mít to v tom plném rozsahu té funkčnosti. K té funkčnosti zase za mě další, třetí oblast, velmi negativního zjištění, že vlastně máme tady zákon, ministerstvo je zodpovědno za jeho vlastní implementaci, ale vlastně nemá jasný checklist toho, jak ty dané konkrétní části toho zákona přesně budou naplňovány opravdu ve velmi konkrétním technickém a procesním detailu. A to je vlastně pro mě jako záhadou, že vlastně něco takového nebylo zase součástí toho příběhu, kdy zadávám tu zakázku a vím, že pokud to dělám v několika oddělených zakázkách, tak ale potom ty systémy, které potom budou dodány, mně dávají kompletní 100 % pokrytí toho, co nám ukládá zákon, a toho, co se má uživatelsky potom také naplňovat. Tak to bych řekl, že to byla za mě jako třetí velmi překvapující negativní oblast, ta čtvrtá, tak ta souvisí, řekněme, s nějakým manažerským, vnitřním fungováním, a to už bych dal do nějaké roviny, že to není přímo zodpovědnost jenom toho ministerstva a ředitelů odborů nebo vrchních ředitelů, ale je to i zodpovědnost vedení toho ministerstva.

A to je otázka, jak máme nastavené ty jednotlivé role v takovýchto věcech a takovýchto velkých projektech. Já mohu říct jenom osobní zkušenost, já se snažím, abych měl vždycky jednu rovinu, která je věcná, to jsou ti experti, kteří musí říct, jak ten systém správně funguje, mají k tomu data, mají k tomu analýzy, pak je k tomu druhá část, a to je ten tým, který dělá tu legislativu, a pak je třetí část, a to je ta digitální. A samozřejmě pak tyto jednotlivé části musí spolu horizontálně na těch jednotlivých částech být provázány a v rámci projektových týmů a projektové řízení spolupracovat. Pro mě jako překvapivé zjištění, když jsem viděl potom strukturu Ministerstva pro místní rozvoj, akumulace těchto věcí de facto na jednu sekci a na jednoho, respektive dva lidi, tak vlastně když jsem toto viděl, říkal: To přece nemohlo fungovat. To zodpovědný manažer, dobrý projekťák, vidí, že takhle prostě tak velký projekt nejsme schopni utáhnout do úspěšného konce a s tím souvisí samozřejmě i ten tým na tu digitalizaci, těch opravdu expertů, kteří to znají, prošli si tím byznysem, a přiznejme si na rovinu, ve státní správě jich moc nemáme a z historie to jsou spíš výjimky, když se ukáže, že někde ministerstvo má už x let člověka, který je opravdu jako dobrým expertem na proces digitalizace.

A za mě tam měl být nějaký tým minimálně 20, 25, 30 lidí, kteří poslední minimálně dva, dva a půl roku na tom, jak se říká, intenzivně vyšívali, aby byli schopni garantovat, že to, co se zadává, je správně, že jsou schopni expertně dohlížet na ty dodavatele a že jsou schopni to provázat s tím, že u toho celého jsou také ti konkrétní uživatelé, aby byli schopni říct toto nám vyhovuje, to nevyhovuje, to fungovat bude, to fungovat nebude, a aby byli schopni ti lidé být včas u testování, včas u implementace, aby ti lidé se stali i těmi ambasadory v území, že řeknou ano, my s tím nástrojem budeme od 1. 7. schopni pracovat a jsou schopni tam také k tomu strhnout i ty ostatní. Já nechci být dlouhý a nechci se tady úplně patlat, ale prostě série řetězce chyb, který prostě vyústil v tuhle situaci. Možná poslední pro mě nepochopitelná věc, že to samotné ministerstvo na úrovni těch ředitelů a vrchních ředitelů nebylo schopno přijít někdy na začátku tohoto roku a přijít a říct ministrovi, že je to nezvládnutelné, odložme to, je tady březen nebo duben, to se nedá spustit, a to není nějaká banální věc, která by řešila nějakou drobnost, která, když nebude dobře fungovat, tak to ten stát a to fungování nedostane do problémů.

Teď jsme všichni od začátku věděli, že to bude jedna z klíčových věcí, která souvisí s ekonomikou, s bydlením, s infrastrukturou a dalšími věcmi. Tak já jsem se snažil být stručný, ale prostě jsem musel tady nějakým způsobem říci to, s čím jsem byl konfrontován a nad čím jsem vlastně jako jenom kroutil hlavou a nechápal jsem, jak se vlastně vůbec ministerstvo a stát může dostal do takovéto situace, my pak to tady zachraňujeme a já doufám, že tady tento návrh projde teď prvním čtením, abychom dokázali vůbec nahodit ten bypass, abychom mohli začít fungovat, ale prostě ten řetězec chyb za těch pět let, neříkám za poslední rok ani za poslední jenom tři, a za posledních pět let byl poměrně velký. Díky za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen pan předseda Jakub Michálek, připraví se pan zpravodaj Robert Stržínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já souhlasím s vládou v podstatě toho návrhu, že zachovává dvě věci, které v zásadě fungují, a to portál stavebníka a uložiště digitální dokumentace. To si myslím, že je důležitá věc, kterou se podařilo udělat. S čím s vládou nesouhlasím je, že to, co tady bylo předneseno ze strany pana ministra Kupky, že ty výhrady k procesu, že došlo k nějakým pochybením v zakázkách, že v podstatě devalvují celý nebo do budoucna zatěžují celý ten výsledek toho projevu, tak z hlediska právních podmínek tomu tak není, z hlediska možná faktických chápu Vaše připomínky, že byste chtěli nějakou rozpracovanější dokumentaci, ale z hlediska toho, že by to bylo nějakým způsobem právně potom napadnutelné, že by si všichni museli všechno vracet jako bezdůvodné obohacení, tak to se domnívám, že tam nastat nemůže. My jsme byli připraveni podpořit ten takzvaný bypass, čili návrh dočasné možnosti používání stávajících informačních systémů na straně stavebních úřadů a nakonec potom, co jsme dostali tu informaci, že ta přechodná doba bude až tři roky, tak jsme se rozhodli k tomu nepřipojit, byť chápeme, že tam jsou důvody, proč ten systém na straně úředníků vykazuje nedostatky a měli bychom se zabývat tím, jak ho do budoucna nastavit, protože těch variant je vícero. Teď vlastně vláda oznámila, že bude pokračovat v nasazení systému těch komerčních, to znamená společnosti VITA VERA software, ale paralelně s tím bude vyvíjet další systém, který teda patrně nahradí tyto systémy po uplynutí těch tří let, tak je třeba otázka, jestli je vůbec účelné na straně úřadu vytvářet samostatný systém pro úředníky a nebo jestli se máme zaměřit na to, že vznikne jenom nějaký základní skelet prostřednictvím kterého budou komunikovat ty úřady se svými systémy, které si vysoutěží sami, a ten skelet bude obsluhovat základní funkce, které my potřebujeme, abychom dodávali určitá data, abychom kontrolovali, jestli jsou plněny zákony, průměrné délky řízení, maximální délky řízení do 30 dnů, respektive do 60 dnů.

Jestli je zachována integrita dat, jestli je zachováno, že věci se vyřizují podle pořadí, ve ve kterém došly, že tam nedochází k bezdůvodným průtahům u některých věcí. Takže to, na co jsem se chtěl zeptat ve svém vystoupení, je to vystoupení, které má být nekonfliktní, je to opravdu dotaz, že se tady připravuje propojka těch komerčních informačních systémů s tím státním skeletem, v uvozovkách, tak aby to dohromady mohlo fungovat.

Tak ten dotaz buď na pana ministra Kupku, nebo na jeho kolegy z vlády zní: Budeme schopni evidovat průměrné délky stavebního řízení? Budeme schopni kontrolovat integritu toho, že se nemění pořadí toho, jak ty věci došly a v jakém sledu jsou vyřizovány? Bude stát mít ta data, kdy byly učiněny jaké úkony v tom daném stavebním řízení? A popřípadě od kdy budeme znát tato data? Jestli to bude už od toho prosince? Jestli je to součástí toho zadání těch propojek? Anebo jestli je to věc, která se teprve postupně bude vyvíjet v tom tříletém období a teprve na konci toho tříletého období budeme znát průměrné doby řízení. Protože jedna z těch věcí, aspoň tak, jak jsem tomu rozuměl, proč ministerstvo zpracovávalo tento důležitý projekt, je, aby stát získal kontrolu nad tím, jak dlouho trvají jednotlivá stavební řízení až na úroveň toho konkrétního úřadu. Tak abychom viděli histogram případů, jak jsou složeny, jak dlouho tam leží, které se protahují, jestli tam vznikají průtahy nad 30 respektive, 60 dnů. Jaké je procento těch průtahů, kolik je tam procento těch takzvaných ležáků nebo věcí, které tam leží déle než třeba rok nebo rok a půl nebo dva roky. A jestli je zachováno to pořadí? Takže jenom jsem chtěl poprosit vládu, jestli by mohla osvětlit tento důležitý aspekt. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. My jsme se vystřídali v řízení Poslanecké sněmovny.

V tuto chvíli je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec David Pražák a po něm pan ministr Marian Jurečka. Vážený pane poslanče, máte dvě minuty, prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý večer, páni ministři, kolegyně, kolegové. My tady zažíváme. Takové malé déja vu dneska opět. My jsme tady půl roku chtěli mimořádné schůze, na kterých jsme chtěli řešit stavební řízení, a vždycky to dopadlo tak, že vystoupil s přednostním právem pan ministr Bartoš v tu chvíli ještě, vlastně nenechali nás reagovat, protože měli přednostním právo, a neschválili jste program. Dneska vlastně úplně to samé, pan bývalý ministr Bartoš vystoupil s přednostním právem, zmizel a reagovat nemůžeme. Takže já budu reagovat na jeho pana kolegu Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího. A vy říkáte, v čem tkví to legislativní nekomfortní prostředí, jestli to je, nebo není. Víte, tady je nejhorší, teď si tady pinkáte s panem ministrem Kupkou nějaké věci o tom, kdo má pravdu. Ale vy jste normálním způsobem celý půlrok se snažili, nebo jste tvrdili těm úředníkům, ať ten úřad, nebo ten zákon obcházejí, a nutili jste je, naváděli jste je vlastně, aby tvořili to stavební řízení v tom legislativně napadnutelném prostředí. A těch úředníků se nikdo nezastal, ani pan ředitel, vrchní ředitel z Ministerstva pro místní rozvoj, který vlastně, jak jsme se včera dozvěděli v těch médiích, která byla, že celou dobu věděli, že to spuštění prostě nebude reálné, nebude funkční, akorát že o tom mlčeli. A v tom je ten problém, že o ty lidi, o ty úředníky by si potom všichni otírali boty a vám to bylo úplně jedno, vy jste je v tom prostě nechali, a kdyby se to nezastavilo, tak to prostě jede dál a fakt by ten průšvih byl.

A druhá věc. Ano, dneska nějakým způsobem se tady snažíme všichni napříč asi, že se to někam posune, že se to nějakým způsobem změní. Já se jenom ptám pana ministra Jurečky a pana ministra Kupky, a nechci to brát nějak jakoby osobně, ale proč jste jim u toho celou dobu svítili od toho července, když jsme na to upozorňovali? Celou dobu jste jim u toho svítili, dobrá, teď to napravíme, ale byli jste, s prominutím, u toho. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak dobrý večer ještě jednou. Já musím říct, že když jsem se s tím stavem seznámil, tak v září na jedné veřejné debatě jsem se omluvil a byla to potom omluva, která proběhla médii. Byla tam na té debatě jedna úřednice stavebního úřadu, já jsem řekl, že se omlouvám za sebe i za vládu, že jsme do takovéto situace ty lidi nechali dostat. A sebekriticky jsem vůči tomu, že jsem věřil až někdy do konce srpna, když nám Ivan Bartoš sděloval na úrovni vlády, že ještě budou dělat nějaké aktualizace a že se podaří rozpohybovat ten systém. Takže to je opravdu chyba, kterou já si hluboce vyčítám, že jsem třeba někdy v březnu, dubnu nevěnoval víc času, aby v tu dobu se udělalo to expertní zjištění, jestli to tedy vůbec je takto připraveno, nebo ne. Ale teď už jsem tady od toho, abych se snažil napravit ten průšvih, a to používám velmi slušné slovo, protože tady se mnou vnitřně cloumají emoce, abychom to dali zpátky na ty koleje všichni společnými silami.

Já musím říct, že nesouhlasím a vůbec jako nechápu teď Jakuba Michálka, že sem přijde a ptá se nás na věci, které nám byly před třemi měsíci říkány, že se nám reportovat budou, i nějaké prvotní reporty nám byly přineseny. Viděli jsme nějaká čísla, když jsem si je potom začal rozebírat, tak jsem si říkal - to není report, jak jsem si ho představil (?) jako ministr, abych viděl, jestli systém funguje, nebo nefunguje, jestli odbavuje žádosti, nebo neodbavuje a v termínu, nebo ne. Ale to nám kolegové Piráti z vládní koalice říkali, včetně pana náměstka, že to ten systém umí. Neuměl, v naprostém chaosu, žádná data nebyl schopen vlastně reportovat.

Já do toho nechci dávat emoce, ani (?) já bych neměl tu drzost tady přijít (?) k mikrofonu, a teď se nás (?) na to takhle jako školicím způsobem ptát. A ano, uděláme všechno pro to, aby ten systém uměl, aby ten systém už v rámci toho bypassu postupně uměl ty reportingy dávat. Mimo jiné vy víte, že je potřebujeme také kvůli reportům vůči Evropské komisi.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi za dodržení času. V tuto chvíli je na řadě další pan ministr, tentokrát Martin Kupka, a já vám začíná měřit vaše dvě minuty. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já zkusím odpověď na dvě otázky. Také mě ta otázka překvapila, protože my v tuhle chvíli ve spolupráci se stavebními úřady čistíme data, respektive tým Karla Trpkoše čistí data, která předchozí tým Ministerstva pro místní rozvoj prezentoval jako závazná. Nepochybně z nich vycházel bohužel i Ivan Bartoš, ale ukázala se jako nepravdivá, zavádějící, fakticky invalidní, protože zahrnovala celou řadu nepřesností a do toho souboru dat o tom, co vlastně tím systémem prochází, byla zapojena i všechna testovací podání i všechny pokusy, které prováděly stavební úřady. Věřím, že ve výhledu následujících týdnů tahle data budeme mít k dispozici.

Co se týče informací o tom, co v tom přechodném období bude mít stát k dispozici z hlediska aktuálního postupu těch jednotlivých stavebních řízení, tak na základě dohody jak s obcemi, tak kraji bude možné čerpat z informačního systému stavebního řízení a bude možné tahle základní data dohledávat.

Ta otázka míří dobře, protože pravda je, že v předchozím období, teď mám na mysli stav před 1. červencem letošního roku, stát fakticky nedisponoval daty, která by se dala analyzovat a vyvozovat z nich, jak probíhají ta jednotlivá řízení, jak probíhají méně náročná, středně náročná a nejnáročnější stavební řízení. Nebylo možné dobře vlastně vyvozovat nic z dat, která se sbírala na jednom místě. K tomu můžeme přistoupit, ale znovu opakuju, aby měl stát k dispozici funkční nástroj, tak musí splnit všechny nároky stavebního řízení, musí to do sebe dobře pasovat procesně a musíme mít k dispozici - při zapojení všech dotčených orgánů státní správy ve výsledku i jednotného environmentálního stanoviska - finální proces a z něho pak vyvozovat i ta jednotlivá data. (Předsedající: Čas.) Tohle bude k dispozici pochopitelně až po kompletním dopracování systému.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V tuto chvíli se hlásí faktickou poznámku Ivan Bartoš. Vážený pane poslanče, i vám měřím dvě minuty. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem byl v předsálí, já jsem nikam neutekl. Já se jenom vrátím k tomu, co jste, pane poslanče, říkal, prostřednictvím pana předsedajícího. Ten mediální spin, že Ministerstvo pro místní rozvoj bojuje proti úředníkům či se k nim chová nepřátelsky, jsem nevyrobil já. Byl vyroben poměrně skrze různé twitterové a mediální interpretace. Já jsem byl dotazován, zda v danou chvíli provozuje ministerstvo školení, nějaká školení, která probíhala, a já jsem si někde ve veřejném prostoru povzdechl, že to prostředí, které jsme připravili a bylo kapacitně nastaveno na všechny přihlášené, nakonec nebylo zaplněno těmi úředníky, což bylo někdy v polovině léta.

To bylo jediné vyjádření, které z mé strany šlo ke stavebním úřadům, pak jsem se účastnil některých těch školení a vlastně taková interpretace a zaznělo to třeba od hybridního novináře Půra, že tady ministerstvo si najímá lidi, aby bojovali proti úředníkům. To není pravda. V momentě, kdy jsem zjistil, že ten spuštěný systém není akceptován, tak od té doby jsem se setkával nejen třeba se zástupci svazu tajemníků, ale tu situaci i ty první požadavky pro tu komfortnost systému jsme velmi aktivně řešili a myslím si, že jsem vystupoval i s velkou pokorou vůči tomu, jakým způsobem se musí ti úředníci vypořádat jak s těmi starými žádostmi, tak s těmi novými.

A jenom ještě jedna reakce na ten systém a na měření. My jsme samozřejmě dostávali ta data od dodavatelů toho systému, a to z tohoto důvodu. V tom prvním zadání těch 270, 280 stránek na ten tendr, který se nakonec nerealizoval, takže k zhodnocení legálnosti systému je zcela irelevantní, tak tam samozřejmě modul pro měření výkonnosti byl. Bohužel jsme museli jít tou cestou, a to jsem žádal už v měsíci říjnu v tom materiálu na vládu o nějakou i případnou pomoc třeba i od národních podniků, tak samozřejmě v tom omezeném zadání ten systém nebyl (Předsedající: Čas.) nicméně byla vysoutěžena pokračování rozvoje systému a já třeba nevím, jestli se z toho něco realizuje. Tam by mohl být ten modul.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Další faktickou poznámku má pan kolega David Pražák - poprosím o dodržování času - poté už v obecné rozpravě s přednostním právem pan zpravodaj Robert Stržínek.

 

Poslanec David Pražák: Já nebudu zdržovat, pane předsedající. Děkuju za slovo. Pane ministře, víte, proč nebyl naplněn stav těch lidí na to přihlášení na to školení? Protože předtím ještě přišla informace z MMR, já jsem sám viděl, protože jsem na tom úřadě s těmi úředníky byl, a MMR je žádalo, aby, pokud to jde, se přihlásilo co nejméně lidí, aby ten systém na to školení nezkolaboval. My jsme seděli v kanceláři, bylo nás tam deset úředníků, měli jsme plátno a přihlásili jsme se pod jedním tím, proto jste neměli naplněno. Ale jinak samozřejmě ti úředníci to sledovali, protože měli strach, že jim to opět spadne, jako se jim to stalo na začátku. Proto jste neměl naplněna ta školení. To je celé.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu poslanci a poprosím Roberta Stržínka, protože se vracíme zpátky do obecné rozpravy, aby si vzal své slovo. Prosím.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nechci malovat čerta na zeď, ale tak trošku ho teď malovat budu. Považuju za svou povinnost upozornit na některá úskalí, která vidím v novele stavebního zákona. A notabene na některá slabá místa upozorňují i různá profesní sdružení.

Pojďme tedy na to. Stavebník má tedy i podle tohoto návrhu povinnost vložit dokumentaci, tedy projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru, kterou zpracovává projektant nebo obecně autorizovaná osoba, do evidence elektronických dokumentací. Zákon pak opravňuje stavebníka, aby v žádosti uvedl pouze odkaz na vloženou dokumentaci, který získá v Portálu stavebníka. Tady je třeba říci, že Portál stavebníka v tuto chvíli tuto funkcionalitu prozatím nemá. Já pevně věřím, že se to podaří doprogramovat a že dikci zákona tak bude možné realizovat.

Pojďme nyní na některé obavy, které ve svém dopise formulovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, a mnohým z vás určitě tento materiál přistál v mailové schránce. Toto profesní sdružení si dovoluje upozornit na to, že projednávaný návrh zcela opomíjí potřeby stavebníků, nemluvě o tom, že chyby a nedostatky Portálu stavebníka jsou natolik zásadní a rozsáhlé, že s pravděpodobností hraničící s jistotou se je do konce listopadu nepodaří odstranit.

V rámci mimořádné schůze proto budete projednávat návrh, který nemůže být naplněn v praxi. Budu citovat dále z materiálu od ČKAITu: "Vyjadřujeme proto zásadní nesouhlas s přijetím návrhu v předložené podobě. Opakovaně požadujeme, aby částečný bypass jen pro úředníky byl s ohledem na vážné problémy Portálu stavebníka nahrazen řešením pro všechny účastníky povolovacího řízení. Nepovažujeme za pravděpodobné, že se do konce listopadu podaří plně stabilizovat a zprůchodnit Portál stavebníka. Obsahuje příliš mnoho problémů, které nejsou jednoduše řešitelné. Apelujeme na vás, členky a členy Poslanecké sněmovny, abyste odmítli návrh a pomohli konečně odblokovat současný stav, který od letošního července paralyzoval povolovací procesy v celé republice a uvedl do právní nejistoty stavebníky, projektanty i úředníky. Nechceme návrat k tištěným výkresům, ale požadujeme alternativu k podávání přes Portál stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Navrhujeme jen, aby bylo možno v přechodném období podávat na stavební úřady a dotčené orgány projektovou dokumentaci také datovými schránkami. Jedná se pouze o alternativní možnost v případě, kdy nebude možné plnohodnotně použít Portál stavebníka."

Já věřím, že pan ministr zareaguje, a já do jisté míry znám i tu odpověď, která naráží na datovou kapacitu právě datových schránek, kdy Portál stavebníka umožňuje nahrávat datově mnohem objemnější soubory než datové schránky. Ale budu rád, když alespoň jednou větou se, řekněme této výtce ze strany ČKAITu budeme věnovat.

Další sadu výtek publikoval Svaz měst a obcí České republiky. Opět si dovolím citovat jen některé z nich. Úřady stavební správy jsou nyní podle SMO ČR vystaveny dalším nákladům z důvodu využívání jiných informačních systémů pro výkon stavební správy. Úředníci těchto úřadů se vystavují možným nárokům na náhrady škody ze strany stavebníků, a to z důvodu možného nesprávného úředního postupu. Vždyť nebylo možné postupovat dle stavebního zákona. Není určeno, kdo celou záležitost, včetně následné migrace dat zaplatí. Současně došlo k ponížení příspěvku na výkon přenesené působnosti ze strany státu v oblasti stavební správy o řádově 700 000 korun na jeden úřad stavební správy. Bypass DSŘ je navržen alibisticky jen pro ochranu státu, nikoliv úřadů stavební správy, jejich úředníků či stavebníků. Absence jasného vedení a legislativního zakotvení základních institutů nelze zhojit metodickými výklady. Úřady stavební správy jsou vystaveny nepřiměřenému tlaku. Digitalizace stavebního řízení vykazuje bezesporu nesoulad s archivním a spisovým řádem, což úředníky úřadů stavební správy vystavuje dalším rizikům.

Stát musí přijmout jednoznačné rozhodnutí, že veškeré úkony učiněné od 1. 7. 2024 dosud jsou v souladu se zákonem. Stát se musí postavit za úředníky úřadů stavební správy a převzít plnou odpovědnost a pro další období direktivně určit, jakým způsobem bude ve stavebních řízeních postupováno, kdo zajistí následnou migraci dat a kdo vše zaplatí. Konkrétně se tedy do sněmovního tisku 832 nutně navrhuje doplnit v § 334 odst. 2 k části § 172 stavebního zákona, aby obligatorně nevznikla povinnost podávat dokumentaci prostřednictvím Portálu stavebníka s prostupem do evidence elektronických dokumentací. Tedy bez možností jiné volby, a to sice s ohledem na přechodné ustavení čl. 2 předmětného sněmovního tisku.

Současně Svaz měst a obcí upozorňuje na to, že v § 334b odst. 4 stavebního zákona navrhovaného sněmovního tisku, dle kterého ve větě druhé je určeno, že orgán územního plánování, stavební úřad a dotčený orgán zajistí, aby na žádost ministerstva mohla být data z jiného informačního systému, která vznikla při výkonu jejich působnosti v přechodném období, předána ministerstvu za účelem jejich přenosu do informačních systémů stavební správy. Toto ustanovení jednoznačně potvrzuje již výše uvedené, že nebylo možné a stále nelze v informačních systémech řádně a plně pracovat, a předurčuje, že úřady stavební správy budou muset pracovat v jiných alternativních systémech poskytovaných komerčním trhem po předem neurčitelnou dobu. V této době tedy není ani zřejmé, kdo takové alternativní systémy bude platit, zda obce či stát, a ani není zřejmé, kdo následnou migraci dat do státních systémů zaplatí a zajistí.

Upozorňujeme, že migrace takových dat bude velice náročná, a to jak z časového, objemového, to jest kvalitativního, ale i finančního hlediska, neboť migrace bude muset probíhat v souladu se všemi právními předpisy a mimo jiné i v souladu s archivačním a spisovým řádem.

Jen se zmíním krátce o tom, že samozřejmě další sada otázek vzniká v případě analýzy bezpečnosti celého tohoto systému digitálního stavebního řízení. Otázka tedy: co říká Digitální informační agentura nebo NAKIT na Portál stavebníka, na ISSŘ a na další komponenty? A jaké je stanovisko DIA k Portální portálu stavebníka, nechávám zcela otevřené.

Dámy a pánové, my se tady bavíme o tom, že novela, kterou tady dnes projednáváme, odstraní jakési právní vakuum a nejistotu, právní nejistotu mnoha dotčených orgánů, které mají se stavebním řízením co do činění. Velmi úsměvně potom zní informace, kterou si můžete najít na stránkách právní, advokátní společnosti Frank Bold. Ano, pane bývalý ministře Bartoši, to jsou ti vaši kamarádi, kteří na základě vámi zpackané digitalizace stavebního řízení dnes píšou na svých stránkách: vznikla vám škoda kvůli nefunkční digitalizaci? Frank Bold Advokáti radí, co můžete nárokovat na státu. Vážení přátelé, tohleto je pecka. Takže kamarádi ministra, který zmršil digitalizaci, budou radit, jak si na státu zahojit vzniklé škody.

Tolik za mě a já věřím, že kolegové, kteří půjdou po mně, mě doplní. Děkuji za slovo. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane zpravodaji. Nyní vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Jako první je přihlášen pan ministr Martin Kupka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já zkusím jenom velmi stručně odpovědět na některé výhrady - věřím, že se do dvou minut vejdu. Především, právě proto organizujeme 10. prosince veřejný seminář, kde ukážeme funkčnosti Portálu stavebníka jako brány k ukládání stavební dokumentace, aby tady pro nikoho - pro nikoho - nebyly žádné technologické překážky a bylo možné tímhle způsobem se snadno se zákonnou povinností vypořádat, aby zároveň stavební dokumentace byla dostupná všem, kteří do toho procesu budou zapojeni, včetně dotčených orgánů státní správy. Zároveň bude ten systém před termínem 10. prosince otestovaný, bezpečný tak, aby tyhle nároky splnil.

Co se týče právní jistoty, v přechodném ustanovení je jasně určena lhůta počínající 1. červencem letošního roku, tak, aby jiné postupy podle dosavadních zákonů, pokud k nim stavební úřady sáhly, tak nebyly zpochybněny a nebyly nijak dotčeny. To pokládám za důležitý parametr pro následný postup i pro jistotu stavebních úřadů.

Zároveň podotýkám, že celý proces, to, co jsme nakonec společně předložili, prošlo debatou, například i se Sdružením tajemníků obecních obecních a městských úřadů, kteří v tomto směru upřednostnili taky postup právě ukládání projektové dokumentace v digitální podobě, s tím, že jsou s to se s tím vypořádat. Podobně se koneckonců vyslovil i Svaz průmyslu a dopravy a celá řada dalších klíčových aktérů, včetně České komory architektů. Ano, snažíme se odstranit právní nejistoty, postupujeme zároveň tak, abychom udělali pozitivní krok směrem k digitalizaci. Pokud by (Předsedající: Čas, pane ministře.) systém nefungoval dokonale, pak máme připravené náhradní řešení, které jsem už prezentoval.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já prosím o dodržování času vás, pane ministře, to už je podruhé, co jste ho překročil.

A nyní s faktickou poznámkou dvou minut pan Ivan Bartoš, který bude pravděpodobně reagovat na vás, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já jsem tady na začátku slyšel nějaká vyjádření Tomia Okamury, ale ta, prostřednictvím pana předsedajícího, nebudu komentovat - o nějakém omámení a nějaké osobní invektivy o drogách a dalších věcí. Ale mě by zajímalo, jak jste se, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, dostal k - vaši kamarádi z Frank Bold? To by mě opravdu zajímalo. Já nevím, jestli mám nějaké kamarády ve Frank Bold. Pokud narážíte na spolupráci s Rekonstrukcí státu, která byla iniciovaná právní kanceláří Frank Bold, tak pokud se nemýlím, tak například pan poslanec Vondráček a spousta dalších, nejsem si jist, jestli třeba i pan Babiš, v době, kdy Rekonstrukce státu vznikala, byli dokonce signatáři důležitosti změny těchto zákonů a myslím, že řada poslanců v této Sněmovně, kteří řeší nejen protikorupční legislativu, tak se setkávají například s Rekonstrukcí státu, jsou dotazováni na postupy v některých protikorupčních zákonech, ale úplně jsem nepochopil, kam míříte tím - vaši kamarádi z právní kanceláře Frank Bold. V politice může člověk najít kamarády, i v právním světě, ale myslím si, že tohleto nemá žádný podklad, toto vaše vyjádření.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. A v tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy, kde jako první je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová, poté kolega Robert Králíček a po něm kolega Martin Kolovratník. Vážená paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý večer a děkuji za slovo. Já bych chtěla jenom se vyjádřit, že vláda vlastně uvedla do provozu nefunkční digitalizaci stavebního řízení - nejenom pan exministr Bartoš, ale může za to celá vláda a uvedla úředníky i stavebníky vlastně do chaosu. Je to nekompetentnost a amatérismus této vlády. Přesto tento návrh podpoříme, protože uleví stavebním úřadům. Ale je to pouze právě částečný bypass digitalizace stavebního řízení, který řeší pouze problémy stavebních úřadů, dotčených orgánů a územního plánování.

Ale nepřihlédla vláda k doporučení většinou profesních organizací činných ve stavebnictví. Vládní preference totiž znamená, že stavebníci budou muset i nadále prostřednictvím nefunkčního Portálu stavebníka nahrávat projektovou dokumentaci do centrální evidence elektronických dokumentací, odkud si ji mají do svých jiných systémů brát jak stavební úřady, tak i dotčené orgány.

Vláda rozhodla i v rozporu s doporučením právě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jakožto nejsilnější profesní organizací ve stavebnictví i navzdory doporučením většiny dalších profesních uskupení. Odmítla řešení formou širokého bypassu, který existující nedostatky Portálu stavebníka řešil vypnutím všech nových systémů a návratem ke stavu před 1. červencem 2024. Vláda ani neprojednala návrh duálního systému. Kdyby Portál stavebníka byl přípustný jako variantní řešení vedle jiných digitálních způsobů podávání, například právě přes datovou schránku, kdyby nefungoval právě Portál stavebníka, které se bez problémů používaly i do 30. června 2024 a které se od 1. 7. staly účinností nového stavebního zákona neakceptovatelné. Samozřejmě nechceme návrat k tištění výkresů, ale je třeba mít alternativu právě k podávání přes evidenci elektronických dokumentací.

A na straně druhé též vláda zakazuje stavebníkům právě používat tento systém funkční před 1. 7. - digitální způsob podávání datovými schránkami či jiným elektronickým nástrojem. Rozhodnutí vlády je z pohledu inženýrské komory těžko pochopitelné, neboť současné problémy stavebnictví řeší jen marginálně a nadále ohrožuje plynulost povolovacího řízení staveb, A to nejméně dalších 32 až 38 měsíců. Tak dlouho totiž má trvat, než bude vysoutěžený a vytvořený zcela nový systém. Komora přitom už v červenci definovala osm základních nedostatků Portálu stavebníka, které dodnes nebyly odstraněny a komplikují stavebníkům a autorizovaným osobám projednávání povolení stavebního záměru či kolaudace. Mnoho už tady bylo řečeno i přede mnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. A s faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr dopravy Martin Kupka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Dovolím si jenom některé věci ještě jednou zopakovat. Nebude povinné podávání žádosti o stavební povolení, respektive povolení záměru formou Portálu stavebníka. Portál stavebníka bude fungovat jako brána, třeba stejná - pro představu - jako je Úschovna, (přiměřená?), adekvátní tomu, jak by to fungovat mělo, pro uložení projektové dokumentace, aby bylo možné například podle volby stavebníka podat samotnou žádost, například cestou datové schránky, s tím, že využívá ten nástroj jenom k uložení dokumentace. Proč tato cesta? Už jsem to jednou naznačil a zmínil to i pan kolega Stržínek - protože datová schránka neumožňuje přenos velkých datových souborů, které povětšinou projektové dokumentace zahrnují. A znovu, připravili jsme způsob, pojistku, aby bylo jasné, že systém je funkční, a umožní takové uložení dokumentace bez jakýchkoli technologických překážek. To je přímá odpověď na vaše dotazy. A snažíme se postupovat ve spolupráci s celým širokým spektrem profesních organizací roku v ruce.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. A v tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně, kolegové, já se přiznám, že jsem měl připravené vystoupení, ale dovolte mi zcela neplánovaně zareagovat na výstup exministra Ivana Bartoše. Musím okomentovat jeho opakované lži. Ale nechci být osobní jako on, nejsem tak ubohý a neklesl jsem tak hluboko, abych musel lhát a byl osobní. Protože já se domnívám, že jeho nekompetenci, myslím, dostatečně pocítili jak úředníci, tak odborná veřejnost i široká veřejnost v minulých měsících a může to milionkrát svádět na Králíčka, Zajíčka, Havránka a koho ještě si vymyslí. Bylo to jeho rozhodnutí, když přišel na MMR před 2,5 lety, že všechno změní. Všem říkal, že to bude dělat lépe. A jaký je výsledek po 2,5 letech, vidíme dnes. Jediná jeho rétorika není pokora, není ani nějaká možnost vyvození, že udělal chybu, je to jenom urážení a lhaní exministryně Dostálové, hnutí ANO a dalších kolegů z politiky a Poslanecké sněmovny.

Nicméně v klidu se vrátíme k meritu věci. Myslím, že jsme všichni doufali, že toto nenastane. Ale dnes projednáváme ve zkráceném legislativním procesu návrh takzvaného bypassu pro digitalizaci stavebního řízení. Tento návrh je reakcí na neuspokojivý stav současných systémů, které nenaplňují očekávání uživatelů ani zákonné požadavky. Je alarmující... (Odmlčuje se a obrací ke zpravodajskému stolku, u kterého se hovoří.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já poprosím o klid a pokud chcete debatovat, tak můžete jít do předsálí, prosím, se svým kolegou. (Ukazuje ke zpravodajskému stolku i na poslance Skopečka, který tam stojí.)

 

Poslanec Robert Králíček: Použiji citaci z filmu Bota jménem Melichar: "Já mám času dost."

Je alarmující, že po letech příprav a investic se nacházíme v situaci, kdy musíme přijímat nouzová opatření k zajištění základního fungování stavebního řízení. Navrhovaný bypass, ať už v podobě úplného vypnutí informačních systémů, nebo částečného řešení, je přiznáním selhání současné vlády v oblasti digitalizace veřejné správy. Připomeňme si, že digitalizace stavebního řízení měla být klíčovým nástrojem pro zjednodušení a urychlení procesu územního plánování a povolování staveb. Místo toho jsme svědky nefunkčních systémů, které komplikují práci stavebních úřadů a zvyšují administrativní zátěž pro občany i podnikatele. Je třeba se ptát, jak je možné, že jsme se dostali do této situace? Kde jsou odpovědní za tento stav? Jaké kroky byly podniknuty k nápravě a kdo ponese odpovědnost za promarněné prostředky a čas?

Kolega Robert Stržínek tu už citoval dopisy, které jste dostali jistě do svých e-mailových schránek, minimálně od Svazu měst a obcí a ČKAITu. Nebudu je tedy opakovat. Já se zaměřím na to, jaké škody vznikly a kdo je za ně zodpovědný, jak už jsem zmiňoval.

Ještě předtím se však chci vrátit k tomu zmiňovanému případnému pozměňovacímu návrhu pro Senát. Popravdě jsem čekal, že ten pozměňovací návrh před tímto jednáním uvidíme. Je třeba si říct, že my jsme ho neviděli, nevíme, jak vypadá, a nevíme, na co přesně reaguje. Proto je plnou odpovědností ministra Kulhánka za to, v jaké formě přijde do Senátu a zdali vůbec bude schopen případné problémy nahradit, protože je třeba si uvědomit, že to, co schválí Senát a vrátí nám do Sněmovny, my buď můžeme zamítnout, nebo pustit znovu. Nemáme šanci to opravit. Proto jsem očekával, že ta debata proběhne před touto schůzí. Nicméně jsme připojili podpisy jak ke svolání, tak k tomuto dokumentu, protože cítíme odpovědnost nejenom vůči úředníkům, ale i vůči stavebníkům a široké veřejnosti. Je třeba přiznat dopady na nefunkčnost digitalizace stavebního řízení.

Budu teď citovat z tisku: "Svaz měst a obcí České republiky odhaduje, že pokud se nepodaří systém uvést do funkčního stavu do začátku září" - což se nepodařilo - "může dojít ke zpoždění přibližně 13 000 stavebních povolení v hodnotě kolem 100 miliard korun." Toto bylo z média ESTAV.

Další citace z České justice: "Kromě finančních ztrát hrozí i právní důsledky. Úředníci jsou kvůli nefunkčnímu systému nuceni vést stavební řízení v rozporu se zákonem, což může vést k zastavení staveb a tisícům žalob o milionové náhrady škod. Stát jako investor staveb by pak musel hradit škody zhotovitelům." Konec citace.

Podle zákona č. 283/2021 Sb., tedy nový stavební zákon, mají stavební úřady a dotčené orgány povinnost používat digitální informační systémy pro územní plánování a stavební povolení. Tyto systémy, jak bylo zmíněno, však vykazují vážné chyby, které komplikují a někdy zcela znemožňují vydávání finálních rozhodnutí v zákonných lhůtách. Mezi hlavní problémy patří výpadky při přijímání žádostí, nesprávné přesměrování řízení k nepříslušným orgánům, ztráty spisů a další závady. Následky těchto chyb mohou vést k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Podle tohoto zákona stát odpovídá za škody způsobené nesprávným úředním postupem včetně průtahů, což znamená, že poškození stavebníci a další účastníci mohou požadovat náhradu vzniklých škod i ušlých zisků. Škody mohou vznikat například v důsledku opožděného vydání povolení, které brání čerpání dotací nebo realizace projektů ve smluvně stanoveném termínu.

A teď přijde to nejpodstatnější. Z hlediska trestněprávní odpovědnosti je zde možný závažný problém. Pokud bylo spuštění systému provedeno s vědomím jeho nefunkčnosti, což by mohlo mít povahu trestného činu, situace je o to vážnější, že byly porušeny předpisy o zadávání veřejných zakázek. Pokud bude prokázáno, že odpovědné osoby vědomě umožnily nasazení nefunkčního systému, mohlo by to vést k jejich stíhání.

Jistě mnoho z vás vidělo pondělní Reportéry ČT. Tak pro pobavení tady je krátké shrnutí - citace aktérů: Petr Klán, ředitel odboru digitalizace a informačních systémů na MMR, popisuje situaci jako vážný problém. "Při kontrole kódu byly objeveny chyby, které nám nedávaly vůbec smysl, což odhalilo nespolehlivost celého systému." Klán dále uvedl, že přestože byly přítomny výhrady, ministerstvo systém nakonec převzalo.

Ivan Bartoš, bývalý ministr pro místní rozvoj, při kontrolách a konzultacích nevnímal žádné závažné problémy. "Všechno vypadalo, že je v pořádku," řekl Bartoš, přičemž dodal, že na projektu pracoval technický dozor a projektový tým, který garantoval termíny a fungování systému.

Leona Gergelová Šteigrová, vrchní ředitelka na MMR, potvrdila, že ministr skutečně reálně viděl, co se tam chystá. Nicméně nasazení v posledních dvou týdnech zaznamenalo velké problémy.

Martin Trávníček, jednatel společnosti SEVITECH, uvedl, že jeho subdodavatel dodal pouze - cituji - "papírový model místo plně funkčního systému". Trávníček tvrdí, že SEVITECH systém předal do pilotního provozu, ale MMR nesdílí tento pohled.

A já se tedy ptám na několik otázek na závěr. První by směrovala na Ivana Bartoše. Společnost InQool - a budu citovat - ve své tiskové zprávě uvedla: "K 1. červenci tohoto roku byla podle smluvního harmonogramu dokončena meziverze ISSD. Finální verze se všemi funkcionalitami měla být podle smluv hotova až 31. prosince 2024."

Je tedy pravdou, že jste k 1. 7. uvedl v uvozovkách pouze meziverzi a plná funkční verze měla být až na konci roku 2024? Předem děkuji za odpověď.

Teď mám několik otázek na pana ministra Kulhánka. 22. 10. na společné schůzce zaznělo, že bude k dispozici metodika, kterou vypracuje váš úřad. Já se přiznám, a proto se ptám zcela korektně, zdali byla vyhotovena a zdali ji úředníci již dostali?

Dále se zeptám na základě usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 11. září 2024, kdy Poslanecká sněmovna v bodě 2 tohoto usnesení ukládá ministru pro místní rozvoj, aby výbor pro veřejnou správu, respektive Sněmovnu pravidelně informoval o postupu při implementaci těchto opatření, a to na měsíční bázi, dokud nebudou systémy plně funkční. A já vás prosím, pane ministře, protože vím, že jste nastoupil, zdali by nám ministerstvo mohlo poslat ty měsíční výkazy a mohlo plnit usnesení Poslanecké sněmovny.

Vy jste zmiňoval, že byl zadán forenzní audit. A já se tedy ptám, byl opravdu již zadán, nebo je v přípravě?

A další otázkou je, vy jste zmínil minulý týden na interpelacích, že budete novou digitalizaci stavebního řízení připravovat ve spolupráci se státním podnikem NAKIT bez účasti soukromého sektoru. A já bych chtěl, abyste nám vysvětlil, jak to plánujete? NAKIT jako státní podnik má velmi omezené zdroje. Je to firma, která může nabídnout jakousi oponenturu nebo jakési částečné kapacity projektového řízení. Ale já si nedokážu představit, že by byla tím hlavním dodavatelem digitalizace stavebního řízení. A já bych chtěl proto vědět, jakou máte v tuto chvíli představu?

Děkuji za pozornost a čekám, nebo prosím, očekávám odpovědi na ty otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Pan ministr Kulhánek je přihlášen s faktickou poznámkou, tudíž máte dvě minuty, pane ministře. Prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Tak ještě jednou dobrý večer. Abych to stihl, budu rychlý a začnu od konce. Já jsem při interpelacích neříkal, že budeme pověřovat NAKIT celou realizací bez soukromého sektoru. Já jsem říkal, že NAKIT bude zapojen do celého procesu. To rozhodnutí, do jaké míry bude zapojen a s jakou intenzitou, tak je samozřejmě předmětem nějaké budoucí dohody. V současné chvíli NAKIT již je zapojen do zpracování byznys analýzy, procesní analýzy, bude součástí toho týmu, který bude redefinovat to zadání a na základě toho se pak domluvíme na jeho budoucí roli. Pro tyto současné aktivity personální kapacity má.

Pokud se týká forenzního auditu, zadávací dokumentace je hotová. Probíhá tendr, který je na základě horizontální spolupráce mezi MMR a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Předpokládám, že bude vysoutěžen do dvou týdnů tak, aby ten celý audit byl zpracován a dodán na přelomu roku, nejdéle v průběhu ledna.

Pokud se týče výhrad ČKAITu a Svazu měst a obcí, my neustále říkáme, že tu právní jistotu zajišťuje právě ten zákon, který dnes schvalujete. To znamená, tam je opravdu explicitně dáno, že pokud stavební úřad pracoval mimo režim těch nových informačních systémů od 1.7., nejedná se o porušení zákona a je to platné od 1. července.

Ptal jste se také na škody. Ty dosud nejsou hlášeny. Nicméně nezákonnost řeší právě tento návrh zákona, tak jak jsem říkal, neznamená to, že pokud došlo k nějaké vadě na tom procesu v průběhu od 1. července, znamená to hned nezákonnost celého řízení. Znamená to nějakou vadu, která na zákonnost nemusí mít vůbec vliv.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Čas, pane ministře. Kdyžtak se můžete přihlásit podruhé s faktickou poznámkou, protože v tuto chvíli je na řadě s faktickou pan poslanec Ivan Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych možná dokončil to, co tady teď říkal pan ministr Kulhánek. Samozřejmě ve správním řízení nebo i ve stavebním povolení ten úřad za prostředků, které má k dispozici, spěje k tomu, aby vydalo rozhodnutí. V případě, že by v České republice proběhl kompletní blackout, nefungoval by internet ani počítače, tak samozřejmě v daném případě může stavební úřad vydat ono rozhodnutí. Následně se zkoumá, jestli bylo vydáno v souladu se správným postupem v souvislosti s tím, jaké možnosti v dané chvíli tohoto postupu dosáhnout v plné míře, tak to se zkoumá v případě, že dochází k nějakému přezkumu pro třeba nečinnost, což samozřejmě jsou problémy, které zde byly i před tím zlomovým datem 1. 7. viz třeba dlouhé trvání neřešení nějaké žádosti.

Zároveň bych chtěl odpovědět, pane poslanče Králíčku, prostřednictvím pana předsedajícího, na vaši otázku. V dodávce jednotlivých systémů, byť tam docházelo k prioritizaci zejména z časové tísně, ale i z pohledu, že antimonopolní úřad nakonec řekl: ano, tento systém jest třeba vyvinout; a dal tam ten zlomový termín i do toho září, docházelo na úrovni řešitelského týmu i technického dozoru k prioritizaci tak, aby systémy spuštěné k 1. 7. splňovaly zákonem dané povinnosti. To se nerovná tomu všemu, co jsou všechny funkcionality systému. Například systém umožní něco zadat, ale v danou chvíli to nevyčítá automaticky například z nějakého listu vlastnictví.

Já nejsem projektový manažer toho systému, neřešil jsem osobně ten vývoj, ale takto to bylo koncipováno, tedy aby systémy spuštěné k 1. 7. splňovaly zákonem požadované povinnosti. Což se nerovná jedna k jedné funkcionalitám daného systému, což může být otázka automatizace, integrace na nějaké automatické načítání třeba z nějakého registru a podobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taky děkuji. Nyní na řadě s faktickou poznámkou je pan ministr Kulhánek a poté je přihlášen a zároveň už teď i odhlášen pan kolega Robert Králíček. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Tak do třetice. Dobrý večer. Nestihl jsem dvě odrážky. Jedna se týká metodiky. Ta je zpracována společně s kolegy z Dopravního a energetického stavebního úřadu. V současnosti probíhá finalizace a bude prezentována stavebním úřadům příští čtvrtek, kdy je svolána i ta další živá událost se všemi stavebními úřady. To znamená, ta metodika přesně tak, jak jsme slíbili, je připravena a budeme ji prezentovat a sdílet.

Vy jste zmínil ještě jednu věc, že jste neviděl návrh, který je připraven pro případné jednání v Senátu. Ano, my jsme připraveni plnit dohodu, která na tom jednání padla. To znamená, že v momentě, kdyby se prokázalo na prezentaci, o které mluvil pan ministr Kupka, 10. prosince, že ten systém je nestabilní nebo vykazuje nějaké vady, jsme připraveni tím pozměňovacím návrhem ten systém vypnout na dobu prvního kvartálu v roce 2025. Ale znovu říkám, nepředpokládáme to, protože tak jak probíhají nyní stabilizační práce a proběhne plné testování před 10. prosincem, tak nepředpokládáme tuto variantu, že by nastala. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan kolega Robert Králíček se skutečně přihlásil v tuto chvíli s faktickou poznámkou a já vám měřím vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já se omlouvám, nechci zdržovat. Ale já se tedy zeptám polopaticky pana poslance Bartoše, prostřednictvím pana předsedajícího. Rozumím tedy tomu tak, že podle vyjádření společnosti InQool v jejich tiskové zprávě meziverze rovná se ve vašem výkladu verze splňující zákonné požadavky? Protože jinak tomu nerozumím, co znamená meziverze. Možná potom, až budeme řešit nějaké soudní spory či trestní oznámení, tak nám to někdo vysvětlí.

A na pana ministra Kulhánka, prostřednictvím pana předsedajícího, budu otevřený. Tak já nevím případně, co do toho pozměňováku napíšete. A když to tady my schválíme, tak nad tím my přestáváme mít kontrolu. Je to plně ve vašich rukou. Vy máte většinu v Senátu. A jestli si tam něco napíšete, co my neovlivníme, tak je to ve vašich rukou. Já jsem čekal, že tu variantu my uvidíme, abychom věděli, že tam ta ruční brzda je. Když tam nebude, nebo si tam něco přidáte, je to na vás.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli se vracíme zpátky do obecné rozpravy, do které je přihlášen můj ctěný kolega Martin Kolovratník.

Než se dostaví, přečtu omluvy. Ze zdravotních důvodů celý jednací den Michaela Opltová, ze zdravotních důvodů od 18.45 hodin Jan Síla a pan poslanec Pavel Svoboda od 18.15 hodin z pracovních důvodů.

Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, dobrý večer. Moje vystoupení bude velmi krátké. Chci povědět, že jsem překvapen tím, v jakém duchu probíhá dnešní večerní rozprava. Jsem překvapen příjemně, že to není nijak dramaticky konfliktní. Čekali jsme, jestli se tady nerozpoutá třeba bratrovražedný boj mezi tou dnešní novou lepší opozicí v podobě Pirátů a ODS a dalšími koaličními stranami. V zásadě se příliš nerozpoutal. Tak jsem rád, že jsme věcní, že držíme to téma, kterému se věnujeme a které jsme i my podpořili svými podpisy i tím, že jsme nevetovali jako opozice zrychlené projednání podle § 90.

Chci jenom rychle zareagovat na své předřečníky. Martin Kupka jako předkladatel popsal tedy v globálu to, o čem tady jednáme, s jakou záchranou vláda přichází. Teď je pan ministr na telefonu, tak si když tak ten dotaz na něj nechám na později, anebo možná na pana ministra Kulhánka. Můžete se asi, kolegové, spolu domluvit. Já bych se rád zeptal. Když tohle projde Sněmovnou, Senátem, stane se to - to je čistě politická otázka a dotaz na vaše politické rozhodnutí nebo představu vaší koalice - jestli ještě do konce tohoto volebního období - na oba pány ministry nechám na vás, jestli chcete a kdo z vás odpoví. Ten dotaz je takový. Když teď toto všechno projde, Senát, tak jak si to tady popisujeme, ten bypass se rozjede, dostaneme se tady do toho období nějaké záchrany nebo paralelního používání obou systémů, tak jestli v koalici máte představu, že ještě do konce tohoto volebního období budete dělat nějaké další kroky, kromě toho čištění dat, zprávy a tak dále. Myšleno kroky legislativní, jestli se chcete v otázce nejenom digitalizace, ale stavebního řízení jako takového, posunout někam dál, anebo jestli už nemáte žádnou ambici. Jestli už to prostě teď necháte, jak to je? Tou otázkou opravdu nemířím, neútočím, ale věcně se ptám, jestli máte nějakou představu, nebo ne. Anebo beru i korektní odpověď, že ne, že jste to třeba zatím neřešili, že se teď věnujete uhašení toho požáru. Tak to je jeden dotaz na vás.

Pak druhý takový možná postřeh na pana, teď už poslance, Bartoše. Vy jste, pane ministře, vy to hned glosujete na sítích, na Twitteru, co tady teď projednáváme, a střídavě to samé jste říkal, prostřednictvím pana předsedajícího, tady na plénu. Na Twitter jste teď dal, že jste vymýšlel nebo chystal nějaký odklad, že jste chtěl získat čas. Ale pěkně prosím, a budu to držet v tom věcném duchu, jaký tady dneska máme. Jeden z článků na internetu z dnešního rána. Před rokem experti zachraňovali digitalizaci, ministerstvo je ignorovalo. Loni na podzim - já to nebudu číst celé, asi ten článek určitě znáte - MMR zřídilo výbor pro digitalizaci stavebního řízení. Byli tam i externí odborníci. Mimo jiné hned v úvodu je citován předseda, tehdy místopředseda Katastrálního úřadu, pan Karel Štencl, který už loni na podzim upozorňoval, že se to prostě nestihne od toho července.

Je to v duchu toho, co tady teď říkají vaši bývalí koaliční partneři, co říkáme my za hnutí ANO. Prostě už loni na podzim bylo jasné, že to od toho 1. července bude problém. To je dané, to jsou daná fakta. Tak zkuste, pane ministře, reagovat. Proč jste je neposlouchali? Proč dneska před půl hodinou píšete na Twitter, že jste chtěl získávat čas a něco odkládat? Vy jste opravdu byl přesvědčen v červenci, v srpnu, že je to OK? Nechtěl jste je poslouchat? Vy jste je slyšel, ale furt jste si myslel, že to nějak dopadne. Nezlobte se na mě, ale ta vaše vyjádření prostě opravdu neodpovídají realitě, kterou jste slyšel a musel slyšet ze všech stran.

Asi poslední, co se chci dopovědět. Ono to od zástupců lepší opozice ani vlády nezazní, celkem logicky, ale velmi krátký exkurs do historie - a to pro občany, pro diváky a pro voliče - tady zaznít musí. Hnutí ANO, respektive předchozí vláda odevzdala v mašličkách - já ten termín velmi rád používám a jsem hluboce přesvědčen, že je pravdivý - tu komplexní rekodifikaci stavebního práva v červenci 2021, v létě 2021. Může si o tom myslet kdokoliv co chce, může na to kdokoliv reagovat, jak chce, ale bylo to tady. Tehdy byl Senát přehlasován počtem 106 poslanců. 106 poslanců tady odevzdalo tehdy náš komplexní materiál, jehož jsem byl spoluautorem s Klárou Dostálovou, Robertem Králíčkem a dalšími kolegy, na rekodifikaci, jejíž součástí tedy byla i digitalizace.

Proč to říkám? Není potřeba tady hrát politické body. V tomhle zákoně - byl to zákon 283/2021 - jsme měli dva roky odkládací lhůtu, aby všechno naběhlo. Už tehdy nám odborníci z branže říkají - dva roky jsou hraniční, do července 2023 je to fakt hodně na hraně, ale dá se to stihnout, když všichni potáhnou za jeden provaz.

Vy jste měli plné právo - já to musím zopakovat - po volbách to změnit, udělat to jinak. To je vaše politická možnost, právo, ale zároveň odpovědnost. Ale víte, co je pro mě velké zklamání? Když jsme tady měli tu rétoriku, ty debaty, během schvalování zákona 283, a pak i v předvolebním období, z úst vás všech, jak Pirátů, tak i z úst pana ministra Martina Kupky, jsme vždycky slyšeli - my to máme hotové, my to máme připravené, my to hned uděláme. To byla vaše rétorika během roku 2021, během projednávání té rekodifikace, kdy jste pracovali s vaším protinávrhem a říkali jste veřejně - my to chceme jinak, my to máme připravené. A vidíte, teď se sami podívejte do zrcadla, co se stalo. Prostě jste to asi neměli hotové, nebo jste neměli v té koalici domluvu.

Věřím, že v tomhle se mnou nemůžete nesouhlasit. Neútočím, konstatuji to věcně, že kdyby dobře ne na konci roku 2021, těsně po převzetí vládní odpovědnosti, ale třeba v zimě nebo na jaře 2022 jste to, o čem jste mluvili, že máte hotové, uvedli do života, byť jinak, ne rekodifikaci, zachování ORP a tak dále, tak možná situace také dneska mohla být jiná. Vidíte sami, že to, o čem jste před volbami říkali, že je hotové, tak jste to uvedli do života poměrně složitě a těžkopádně tady ve Sněmovně až vlastně na podzim 2023. Jestliže my jsme věděli, že dva roky jsou na hraně, a vy jste se pustili do dobrodružství, řeknu, plus minus 9 měsíců, tak opravdu je to jenom další argument pro to, že už před rokem na podzim muselo být jasné, že ten problém prostě sem přijde a bohužel se dostaneme do stavu, jaký je dneska. Ale držím tu věcnou rovinu, neútočím.

Na závěr zopakuji, že jsem rád, že teď v tuto chvíli k té dohodě došlo. Samozřejmě ji našimi hlasy podpoříme a nechám na pánech ministrech, ať Kulhánkovi nebo Kupkovi. Jestli chcete reagovat. Je to opravdu věcný dotaz na vaše politické rozhodnutí nebo představu, jestli máte v plánu dělat nějaké, teď řeknu, legislativní kroky, vylepšení, úpravy, jakkoliv to nazveme ještě v tomto volebním období, anebo už ne. To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli jsou přihlášeni na faktické poznámky dva kolegové. Pan ministr Kulhánek začne a poté pan poslanec Ivan Bartoš. Vážený pane ministře, máte dvě minuty.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Kulhánek: Děkuji. Odpověď na otázku pana poslance Kolovratníka. Ten plán je zřetelný, máme i nějakou časovou osu. To, co tady bylo zmíněno, již probíhá. Byznys analýza, bude probíhat procesní analýza, ze které vznikne redefinice toho zadání tak, aby systém splňoval veškeré parametry, které po něm chceme. Na základě redefinice zadání bude zpracována zadávací dokumentace a pak padne rozhodnutí, nebo bude rozhodovací proces, zdali to bude standardně veřejná soutěž s veřejnou zakázkou, zdali to bude inhouse, zdali to bude prostřednictvím státní instituce a zdali to bude kombinace těch uvedených způsobů.

Rádi bychom dospěli opravdu do finalizace zadávací dokumentace do léta příštího roku. To rozhodnutí jakou formou bychom neradi dělali bez toho, aniž bychom byli konsensuálně napříč politickým spektrem. Proto i o těch průběžných krocích chceme informovat poslanecké kluby, bez ohledu na to, jestli je to pozice, nebo opozice. Zároveň budu reportovat tomu určenému výboru tak, jak je v usnesení vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan kolega Ivan Bartoš. (Silný hluk v sále.)

Prosím, kolegové a kolegyně, i z levé části sálu, i z pravé části sálu, abyste ještě dali prostor panu poslanci na jeho dvě minuty.

Prosím.

 

Ivan Bartoš: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím bych zareagoval na pana poslance Kolovratníka. Já jsem také rád, že se snažíme dobrat se k nějakému posunu. Jednou z věcí je právě ten legislativní by-pass. Já jsem ten článek dnes četl. Bylo to i období, kdy, jak říkám, jsem předkládal i na vládu ten materiál, kdy jsme se dostali do časové tísně kvůli antimonopolnímu úřadu, dokonce se ten materiál dá dohledat v eKLEPu. A tam vlastně identifikace těch kritických momentů nejen z platnosti toho stavebního zákona k 1. 7, ale zejména i z nutnosti spouštět tyto systémy v daném čtvrtletí toho roku, tak ta urgence byla přes Národní plán obnovy. Proto se ministerstvo rozhodlo v tom kratším časovém intervalu dodávat skutečně ty základní funkcionality. Ona také i ta dodávka byla výrazně ekonomicky méně náročná, skutečně zadat zákonem požadované funkcionality.

A možná ještě na pana kolegu Králíčka, prostřednictvím pana předsedajícího, na závěr. Já myslím, že i v tom projevu, který jsem měl na začátku, než byla zahájena vlastně samotná schůze, tak jsem se několikrát k tomu, ať už je to moje role v dané situaci, i to, které věci jsme z pohledu ministerstva, ale i třeba já osobně podcenil, zejména třeba s kapacitou toho týmu, tak to jsem tady zmínil. Nemyslím si, že by se mé projevy kdy vyznačovaly nějakým puncem arogance či přehlížení nějakých zjevných problémů. Ostatně tyto jsem zde adresoval a zase jsem jiné problémy označil jako v tuto chvíli podle mě zástupné, například ta možnost dopracovat ty již vyvinuté systémy s otevřeným řešením.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu poslanci. V tuto chvíli je přihlášen s poslední faktickou poznámkou - prozatím - pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já jen krátce dvě věci. Reakci na pana poslance Bartoše. Já si myslím, že ty vaše útoky na Kláru Dostálovou jsou všem, myslím, mediálně známé, nehledě na reportáže, které jste na ni poslali, tak myslím, že to bylo zbytečné. Klára Dostálová byla naopak ten, kdo se i s vámi, když ona vládla, snažil korektně jednat. Myslím, že to bylo zbytečné, a na to jsem právě narážel a na ty vaše lži o panu Šteffelovi a dalších.

A poslední věc k panu ministru Kulhánkovi. Já bych ho tady chtěl vyzvat, protože on bude ten, který bude připravovat zadávací a výběrové řízení na nového dodavatele digitalizace stavebního řízení, ale pravděpodobně ho bude vyhlašovat už nová vláda, ať bude jakákoliv. Tak já mu doporučuji, aby o těch podmínkách a systému a svých úvahách jednal i na výboru s opozicí, protože to může jít přes několik volebních období, a bylo by škoda ztratit další tři čtvrtě roku s tím, že nastoupí nová vláda a zas to shodí a půjde to odznovu. Takže ho vyzývám, aby jednal i s opozicí, aby byla shoda, ať už vládne kdokoliv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji za dodržení času. My jsme ukončili pravděpodobně obecnou rozpravu. Nikoho nevidím, že by se hlásil z místa s nějakou faktickou poznámkou či s přednostním právem, tím pádem končím obecnou rozpravu.

Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Já kolegy a kolegyně pozvu z předsálí směrem na plénum Poslanecké sněmovny, taktéž vás všechny v tuto chvíli ale ještě odhlásím. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami.

 

A mezitím, než se tak stane, tak přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 832 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." O tomto budeme, vážené kolegyně a vážení kolegové, hlasovat.

Až se ustálí počet přihlášených, tak já zahájím hlasování, což se stalo v tuto chvíli. A táži se vás, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno bylo 142 poslankyň a poslanců, pro 139, proti 1. Tento návrh byl přijat. Návrh usnesení byl tedy schválen.

 

Bylo rozhodnuto a zahajuji v tuto chvíli podrobnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci a poslankyně.

Vidím, že v tuto chvíli nikdo, tím pádem končím podrobnou rozpravu.

Ptám se pana předkladatele, zdali je... (Ruch v sále.)

Pardon, vážené kolegyně, kolegové? V pořádku, ano? Dobře, děkuji. Prosím o klid.

V tom případě se táži pana předkladatele, zdali má zájem o závěrečná slova? Nemá. Pana zpravodaje se táži taktéž? Taktéž nemá.

Žádné legislativně technické návrhy předneseny nebyly, tím pádem přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Já v tuto chvíli přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslance Martina Kupky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 832."

Zahajuji hlasování a táži se vás, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno bylo 146 poslankyň a poslanců, pro 143. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Takže já toto konstatuji a konstatuji taktéž, že projednávání tohoto návrhu zákona končí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tímto končím 118. schůzi Poslanecké sněmovny.

Připomínám, že v pátek 8. listopadu tohoto roku bude v 9 hodin pokračovat přerušená 117. schůze Poslanecké sněmovny. Hezký večer vám všem.

 

(Schůze skončila v 20.36 hodin.)

Aktualizováno 7. 11. 2024 v 12:58.