Úterý 22. října 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

3.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 598/4/ - vrácený prezidentem republiky

Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 598/5. Nejdříve se táži navrhovatele, pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Má ten zájem, pane ministře, prosím, máte slovo. (Trvající hluk v sále.) Poprosím zase v sále o ztišení, abychom mohli pana ministra vůbec slyšet.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer, děkuji za slovo. V minulých týdnech byl návrh zákona vetován panem prezidentem. Rád bych zdůraznil, že se domnívám, že návrh zákona byl pečlivě projednán jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu a prošel rozsáhlou diskusí na všech úrovních legislativního procesu včetně standardního připomínkového řízení, kde se vyjadřovali také zástupci justice. Také to nebyly první diskuse nad touto úpravou. Na ministerstvu se otázka přísedící s přestávkami diskutuje od roku 2008, kdy tehdejší vedení ministerstva zvažovalo, co s institutem přísedících dál. Aktuálně i další diskuse probíhaly také v letech 2018 až 2021 neboli, v období vlády Andreje Babiše, kde byly na toto téma uspořádány kulaté stoly se zástupci justice a dalšími odborníky, kde byla diskutována nejen neefektivnost a nehospodárnost institutu přísedících, ale i možnosti jeho zrušení.

Bývalá paní ministryně Marie Benešová opět za vlády Andreje Babiše již v roce 2019 předložila novelu zákona o soudech a soudcích, která zahrnovala omezení účasti přísedících na rozhodování. (Trvá hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, já vás zastavím a opravdu důrazně poprosím kolegyně a kolegy, kteří se nechtějí věnovat projednávání bodu, který teď ve sněmovně řešíme, ať opravdu odejdou z jednacího sálu a věnují se diskuzím mimo sál. Úroveň hluku je opravdu ne neúnosná. Já vás na chvilku, pane ministře, požádám, abyste vydržel, než se kolegové ztiší, a mohli jsme důstojně v projednávání tohoto bodu pokračovat. Děkuju, pokračujte.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Vláda vedená hnutím ANO návrh zákona také schválila a byl přijat také v Poslanecké sněmovně. Na základě pozměňovacích návrhů ze Senátu nakonec úprava přijata nebyla, ale tehdejší Sněmovna byla pro. Co se týče zahraniční právní úpravy, kdy je účast laického prvku na soudním rozhodování v mnoha evropských zemích běžná, ale musíme zdůraznit, že způsob zapojení přísedících se často významně liší. Například v Německu a Rakousku přísedící reprezentují zaměstnance a zaměstnavatele, nikoliv běžné laiky, jak je tomu u nás. V Rakousku jsou v určitých trestních věcech dokonce porotní soudy. Tyto rozdíly je třeba brát v potaz při posuzování efektivity a účelnosti zapojení přísedících v našem právním systému a nejde jen slepě odkazovat na zahraniční právní úpravy.

Návrh na omezení přísedících je reakce na dlouhodobé problémy a kritiku současného systému ze strany odborné veřejnosti i samotné justice.

Navrhované změny mají potenciál zvýšit efektivitu soudního řízení, umožnit spravedlivější odměňování přísedících a přiblížit se standardům, které jsou běžné v jiných vyspělých zemích. Prosím a žádám vás proto, abyste při opětovném hlasování o tomto návrhu zvážili všechny uvedené argumenty a podpořili ho. Tento návrh představuje kompromisní, ale dle našeho názoru nutný krok směrem k zefektivnění našeho soudního systému. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda se chce ke stanovisku prezidenta vyjádřit zpravodaj garančního výboru, kterým byl ústavněprávní výbor, pan poslanec Tomáš Kohoutek. Ano, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se vyjádřím k návrhu zákona stručně z pozice zpravodaje a jenom shrnu, že návrh zákona byl schválen ve třetím čtení na schůzi Sněmovny dne 26. června roku 2024. Následně byl postoupen Senátu, který ho projednal na své schůzi dne 21. srpna roku 2024 a schválil ho dle verze schválené Sněmovnou. Poté byl postoupen panu prezidentovi, kdy pan prezident zákon vetoval dne 2. září roku 2009 a jeho stanovisko je uvedeno ve sněmovním tisku 598/5.

A jenom budu konstatovat, že budeme postupovat následně podle § 98 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, to znamená, že budeme pouze hlasovat o návrhu dle sněmovní verze a pro jeho přijetí nutné nadpoloviční většina hlasů všech poslanců, čili kvorum 101 hlasů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní otevírám rozpravu. Připomínám zároveň, že jak už zaznělo, pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Do rozpravy se přihlásili poslanci, první vystoupí paní poslankyně Štefanová. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem se tady několikrát vyjadřovala k tomu předloženému návrhu zákona, když jsme ho tady projednávali ve Sněmovně. Dnes bych ale znovu tady řekla své argumenty a svůj pohled. Téma laických přísedících je dlouhodobě diskutováno a i v praxi se setkáme s různými názory od těch, že tento systém již není plně funkční, že se jedná v podstatě o jakýsi přežitek a provádí to určité technické problémy s obsazování těch senátů a mnohdy to může i prodlužovat to jednání.

Nicméně faktem stále zůstává, že se jedná o důležitý laický prvek, který přináší ten pohled takzvaně zvenku, ten civilní náhled a zastává tam vlastně zástupce veřejnosti.

Když jsme tady toto téma probírali, tak jak už pan ministr zmiňoval na několika kulatých stolech nebo různých seminářích, tak se k tomuto problému vyjadřovali právě i zástupci těch soudů, tedy těch, kterých se to přímo týká. A na problémy s obsazováním těch senátů si v podstatě ve finále stěžoval zástupce pouze jednoho jediného soudu, a to Nejvyššího soudu. Zástupci ostatních soudů uváděli, že obsazování přísedících není nějakou významnou komplikací nebo překážkou k těm jednáním, a dokonce, že i u mnoha jejich soudců je ta zavedená praxe se senátem vítána.

Myslím si, že ten laický prvek, nebo respektive ten prvek veřejnosti u soudních jednání prostě se zachovat musí, zejména u těch trestních řízení. Kritizovala jsem tady opakovaně, že ta důvodová zpráva u toho předloženého návrhu dostatečně nevysvětluje, proč vlastně v této míře se ruší ti laičtí přísedící, a zvláště pak u těch trestních řízení.

Opakovaně tady zaznívalo při jednání slovo koncepce. Jedna věc je, zda je nynější situace s laickým přísedícími plně funkční, a asi se všichni shodneme, že situace není úplně ideální, ale pouhé jejich rušení, a to v tak velkém rozsahu, bez jakékoliv náhrady laického prvku, rozhodně není koncepční řešení. Připomenu, že i já jsem podávala pozměňovací návrh, který přísedící zachovával ve stávajícím rozsahu. A dokonce jsem se pokusila, navrhovala jsem rozšíření laického - nebo respektive veřejného prvku ve formě pořizování obrazových záznamů, které by se ukládaly, a teoreticky by mohly sloužit i jako materiál k posuzování postupu soudu v případě nějakých pochybností nebo nejasností.

Každopádně k řešení tohoto problému je potřeba ještě mnohem širší a delší debata než tak, jak tady proběhlo v několika čteních při prvním jednání. A protože jednoduše pouze rušit takto podstatnou část toho institutu jako koncepční řešení opravdu nevidím. Takže plně souhlasím s tím vetem i s uvedeným odůvodněním a klub SPD bude znovu hlasovat proti přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, paní poslankyně, děkujeme. A nyní vystoupí další v pořadí. A další v pořadí byla přihlášena paní poslankyně Ožanová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan ministr mi právě před chvilkou připomněl, že nebyl na ústavně-právním výboru, ano, já mu děkuji za připomenutí, nicméně to je setrvalý stav, pane ministře, takže nic nového pod sluncem. Ale vraťme se k meritu věci.

Já, když jsem si četla to stanovisko pana prezidenta, tak jsem si říkala - ale ve své podstatě používal argumenty, které zazněly tady hodně na plénu. Shrnoval, že chybí analýza - když se teď tady podívám, je to obvyklý prvek i v zahraničí, a vraťme se tedy k tomu, že je to obvyklý prvek demokracie. To je právě i o té demokracii, je to o tom, že laický prvek by měl být zastoupen možná v omezeném rozsahu, ale ne v tak omezeném, jak jste navrhli, pane ministře. Tam žádná analýza nebyla. Pokud si pamatuji, vy jste v důvodové zprávě zmiňovali antibyrokratický balíček. Já jsem tady u obou dvou čtení ho zmiňovala, protože jsem si ho našla. A zjistila jsem, že jste se v roce 2020 zeptali soudců a ti chtěli přísedící zrušit. A ušetříte 8 milionů korun - to je velká částka v našem rozpočtu, ale víte, tady najednou jste řekli: ano, soudci to chtějí zrušit, tak to zrušíme, ušetříme, ale když Ústavní soud řekne něco o platech ústavních činitelů, tak tam už zase neposloucháte. Tady jste justici chtěli poslechnout a jindy ji zase neposloucháte. Bylo by dobré si trošku v tom udělat pořádek.

Nicméně zní to překvapivě, ale možná jste si skutečně měli řádně přečíst to stanovisko pana prezidenta. Já jsem si ho četla opakovaně a já musím říct, byť to nerada přiznávám, jak to říkám na mikrofon, já s jeho argumenty souhlasím. Minimálně většinu z nich jsem já nebo v podobném duchu kolegyně profesorka Válková, my jsme je tady opakovaně uváděli. Prosím vás, pouhé škrtnutí něčeho není opravdu reforma, a to je prostě ten problém. Chyběla hlubší analýza, chybělo dopracování a není pravdou, že celá justice je pro zrušení přísedících. Ne všichni. Někteří si uvědomují význam laického prvku. Ale já se domnívám, že na mě naváže má ctěná kolegyně profesorka Válková, která blíže tuto problematiku rozvede. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní promluví paní poslankyně Válková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. Já tedy ze začátku hned i ze zdvořilosti chci poděkovat panu prezidentovi i za to, jak formuloval svoje odmítnutí podepsat tento zákon, protože on tady říká, že je přesvědčen o nutnosti opětovného zvážení těch předestřených argumentů, které tady zazněly a byly právě obsahem těch pozměňovacích návrhů, kdy jsme se snažili dokonce postupně přísedící navrátit do hry - tím postupně myslím buď i v trestních a pracovních, nebo alespoň trestních věcech okresních soudů. On tady píše. Jsem přesvědčen o nutnosti opětovného zvážení předestřených argumentů a rovněž vzhledem k tomu, že přijaté změny jsou, a to i v právní obci a uvnitř justice přijímány mnohdy kriticky, rozhodl jsem se zákon Parlamentu vrátit a dát tak poslancům příležitost přijatý zákon ještě jednou posoudit.

Kromě jiného ve svém vetu také upozorňuje na to, co tady bylo trošku bych řekla nepřesně panem ministrem zmíněno, když uvedl, že v jiných zemích, například v Německu, je aplikován ten institut způsobem, který je - já jsem to tak pochopila aspoň, kdyžtak mě opraví - nesrovnatelný s naším, přitom i z našeho návrhu pozměňovacího nebo z obou, i z veta prezidenta, jestli mi dovolíte to takhle zkráceně vyjádřit, vyplývá, že účast laických přísedících na výkonu soudní moci v různých podobách je obvyklým standardem v rámci států Evropské unie. A my jsme tady poukazovali na to, že to kromě sousedních států je i Francie, Španělsko, Dánsko.

Takže i nepřesné srovnání naší právní úpravy se zahraniční by mohlo vést k mylnému závěru, že vlastně neděláme nic tak zvláštního, a víceméně ty trendy moderní postupně odbourávat, laický prvek účasti na soudním rozhodování, odpovídají tomuto návrhu, ale tak tomu právě není. Není tomu tak. My máme specifický systém a ten systém, i když nefunguje zdaleka tak dobře, jak bychom chtěli, tak nebyl ani - a také to musím opravit, to, co tady řekl pan ministr před chvílí - předmětem reformy, respektive návrhu, který projednávala minulá naše vláda. Marie Benešová, to byla jiná reforma. My jsme nechtěli tímto způsobem zrušit laické přísedící. A to, že to spadlo pod stůl v této podobě díky Senátu, je už potom úplně jiná věc. A chtěli jsme také - a také se to nedotáhlo, a to jde za námi samozřejmě, teď jako to půjde za vámi - nový trestní řád. Takže doufám, že v příštím volebním období se konečně podaří novému - to můžete být vy, může to být někdo od nás - ministrovi spravedlnosti konečně stávající trestní řád z roku 1961 nahradit novým, moderním kodexem.

Při té příležitosti samozřejmě bychom měli otevřít i otázku účasti laických přísedících, laického prvku, ale ne takhle ad hoc s velmi chabým zdůvodněním. A ještě, jak upozorňuje - a já jsem to tady četla a já to zopakuji, opakování matka moudrosti - Nejvyšší soud při absolutním vynechání pojistek legislativních příslušných komisí, které prostě byly z té hry legislativní vyšachovány. Opravdu to tady ještě jednou přečtu.

Návrh zákona byl připomínkovým místům předkládán v nevhodnou dobu s relativně krátkou lhůtou k připomínkám, nebyla získána adekvátní vyjádření, ba dokonce některé instituce, které by bylo velmi žádoucí oslovit, byly zcela vynechány. Komise pro veřejné právo III při Legislativní při legislativní radě vlády. Tak ta tedy - já už nevím, kdo jiný by se k tomu měl vyjadřovat.

A těm, kterým to předložil pan ministr, komisím při Legislativní radě vlády, konkrétně Komisi pro trestní právo, Komisi pro soukromé právo, Komisi pro veřejné právo, Komisi pro pracovní právo a sociální věci, tak všechny tři uvedené komise svorně vznesly námitky proti zrušení laického prvku u okresních soudů. A já si osobně tedy současně myslím, že není vysoká důvěra, bohužel, v českou justici ze strany veřejnosti. A už jsem to několikrát i uvedla, že si myslím, že to je takový příspěvek k tomu, aby ještě poklesla, aby prostě u okresního soudu rozhodoval o znásilnění, ublížení na zdraví a dalších násilných trestných činech, pokud to samozřejmě nebude mít stupeň, kdy už prvostupňovým soudem musí být krajský soud, tak v běžných násilných trestných činech by rozhodoval tedy pouze jeden samosoudce, profesionál bez jakékoliv korekce laickým prvkem.

A samozřejmě, že to má v sobě i korupční potenciál, a to se může zase projevit i u jiných trestných činů, ne třeba u těch násilných, protože lépe ovlivním jednoho soudce než tři, natož tedy hrozí riziko, že jeden z nich bude mluvit, a já se dostanu sám nebo sama do problémů a budu trestně stíhána. Čili to korupční riziko tady je.

Někteří soudci dokonce upozorňovali, kteří s tím nesouhlasí, že potom budou třeba terčem určitých útoků i osobních, protože každý bude vědět, že to prvoinstanční rozhodnutí vynesl právě tento jeden konkrétní soudce, pan Nováček například. Teď se odebere senát k poradě a nikdo neví, jak kdo hlasoval, i když můžeme předpokládat, že pokud jde o otázku viny, tak tam bude mít rozhodující slovo vždycky ten profesionál, čili předseda senátu, soudce a přísedící spíše se budou vyjadřovat k těm otázkám souvisejícím s uložením trestu - druhu trestu a výše trestu.

Opravdu si myslím, že třeba v takových případech, jako těžkého ublížení na zdraví, v případech loupeže, domácího násilí by bylo lepší, aby tam byl i z těchto důvodů zachován laický prvek. Myslím si, že ta snaha, jak i píše Nejvyšší soud, o zjednodušení práce soudů, ale koho, zeptejme se, protože od těch okresních soudců jsme takovéhle kritické připomínky nedostali. Jsou to většinou soudní funkcionáři, předsedové soudů, kteří mají zajistit vhodné obsazení přísedících. Ne vždy se jim to daří a musíme říci, že ne vždy to je jenom jejich chyba. Nicméně si myslím, že ta snaha o to zjednodušit práci soudu na úkor účasti spoluobčanů na tom rozhodování není správnou cestou, pokud to není zakomponováno do celkové reformy příslušného procesu, tady trestního řádu.

A ta uvažovaná úspora 8 milionů korun ve světle toho, o čem tady se hovoří a co se investuje, o těch miliardách, nechci říci konkrétně na jaké účely, ale každý si tam dosadí jistě něco, co mu nejvíce vadí, to tady hovoříme o stovkách milionů a miliardách, tak to je naprosto směšná částka, kterou bych radši, pane ministře, nechala stranou a nepoužívala ji jako argument, ale vy jste ji ani jako zásadní argument tedy nepoužil. Je to razantní zásah do systému, který není podložený přesně, jak to popisuje i pan prezident.

Ale protože my máme také určité podvýbory, které mají vždycky zpracovat takovýhle zásah tím, že si pozvou příslušné dotčené instituce a jejich představitele, tak jsme měli 6. června 2024 kulatý stůl, který pořádal podvýbor ústavně-právního výboru pro justici. Přijali jsme i usnesení z 12. prosince 2023. I kulatý stůl, i to usnesení podvýboru pro justici jednoznačně vyznělo jako nedoporučující této změně. Vyznělo ve prospěch zachování laického prvku u okresních soudů.

V podstatě jde o to, abyste si to v číslech lépe představili, co je mimochodem také obsahem toho veta, toho dopisu, toho zamítnutí, že z těch stávajících cca pěti tisíců soudců z lidu, laický prvek, jich zůstane zachováno u těch okresních, u těch krajských soudů pouze v trestních věcech, nepatrný zlomek - asi 10 %. Takže to je opravdu také věc, kdy je na pováženou, jestli chceme jít tou cestou, že z pěti tisíc přísedících je snížíme na jednu desetinu. Špatně zdůvodněno, analýza chybí. Není pravdou, že byla připravena pro tento návrh. Vychází se zastaralých analýz.

Je tady opravdu kritika části akademické veřejnosti, části justičních i nejvyšších orgánů. Nejvyšší soud patří k těm kritikům. Je tady ale dosti značná negativní reakce i ze strany soudců okresních soudů. Neříkám úmyslně obvodních, protože pražské soudy nepatří mezi ty kritiky, alespoň se neozvaly.

Samozřejmě je zde Unie přísedících, která sama vydala také stanovisko. Vyzvala nás, abychom se zasadili ještě o to, abychom je nezrušili. Tam chápu, že lobbují za to svoje místo v systému české trestní justice, ale správně upozorňují, že v mnoha případech dojde i k tomu, že se připraví ten soudce u okresního soudu v těch majetkových věcech o velmi významného a cenného pomocníka. A konkrétně nám říkali u těch okresních soudů, že tam jsou mezi přísedícími daňoví poradci, účetní, ekonomové, takže budou si potom vyžadovat ti soudci, tedy tentokráte samosoudci, nějaká odborná vyjádření nebo znalecké posudky? Ve svém výsledku se nám to může ještě i prodražit.

To nemluvím ani o tom, čím nás zahrnuly různé spolky. Apel k nepřijetí vládního návrhu zákona o soudech a soudcích. Například Spolek věřitelů a přátel práva. Já tady nebudu ty spolky - bylo jich několik, a říkají: domníváme se, že tato novela je součástí snahy o postupné docílení - oni používají stejného výrazu, teď jsem si toho všimla - úplného zapouzdření, já neříkám úplného, úplného zapouzdření české justice, zejména české trestní justice, před dohledem veřejnosti, jinými slovy, aby občané nemohli koukat soudcům pod prsty. Tak takhle bych to neformulovala, nicméně je vidět, že pokud tuto novelu schválíme v tom předloženém znění navzdory vetu, respektive nepodpisu a šanci, kterou nám pan prezident znovu dal se tím podrobněji zabývat v rámci jiného návrhu zakomponovaného do opravdové reformy trestního řízení, tak snížíme důvěru české veřejnosti v justici. A myslím v situaci, kdy tady teď momentálně jsou ve hře i různé, a mě nikdo nemůže podezřívat, že bych to, na co mají soudci právo, jim opírala, protože jsem byla jedna z mála podporovaná samozřejmě hnutím ANO, která podala pozměňovací návrh v rámci konsolidačního balíčku, abychom, pane ministře, s vámi jsem o tom také výslovně hovořila, vyjmuli ze zvýšení platů politiků právě soudce, že to shledá Ústavní soud, jak v květnu shledal, neústavním, takže nejsem jistě v podezření, že bych to, co jim patří, jim jakýmkoliv způsobem upírala, tak tady si myslím, že bych jim ráda ještě našim prostřednictvím Poslanecké sněmovny nechala ty laické přísedící, ten laický prvek, aby nedošlo ke snížení naší veřejnosti, ke snížení důvěry spoluobčanů v nezávislé, přitom kompetentní, pod vedením toho předsedy Senátu, rozhodování v trestních věcech, kdy, jak se říká lidově, jde o hrdla a statky často.

Takže jak to říkaly obě mé ctěné předřečnice - paní Štefanová i paní Ožanová, poslankyně, které také nevystupují ke všemu a rozhodně vystupují vždycky věcně. Toho si asi všichni všimli.

Je na pováženou, pokud pro to zvedneme ruku a nevyužijeme té možnosti ještě tu ruku zvednout proti tomu návrhu. K tomu vás vybízím, prosím vás o to zvážení a, pane ministře, myslím, že by to nebyla vůbec žádná ostuda, kdybyste změnil názor a umožnil, aby se skutečně připravila lepší, propracovanější reforma systému účasti laického prvku na rozhodování v trestních věcech i v pracovních věcech. Ty pracovní věci jsem tady nezmínila, ale to je také velmi důležité. Bývalý předseda středočeského krajského soudu pan doktor Drápal, který skončil minulý rok v prosinci z důvodu věku, tak ten také velmi apeloval a byla jsem u něj, když říkal prosím vás, nerušte ten laický prvek. V těch pracovních věcech je to možná ještě důležitější než v těch trestních. Já tedy zastávám, protože jsem trestařka, trochu opačný návrh, ale myslím si, v obou případech je to veliká škoda a tyhle reformy má člověk dělat jiným způsobem.

Nebudu vás zdržovat. Každý se musí rozhodnout podle svého svědomí, a jestli převáží ryze pragmatický zkratkovitý přístup, tak prostě zvednete pro to ruku. Pokud nikoliv, budu za to velmi ráda a vděčná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím.

Než přistoupíme k hlasování, naču tady ještě omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Doušová Silvia od 14 hodin do 18.34 hodin, omlouvá se pan poslanec Klíma Pavel od 18 hodin z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher od 19 hodin z rodinných důvodů a nakonec se také omlouvá pan poslanec Jan Síla, a to od 19.30 do 21 hodin z pracovních důvodů.

Tak. Ukončil jsem rozpravu. Ptám se, zda je zájem i o závěrečné slovo? Ano, je tomu tak. Pan ministr spravedlnosti přednese závěrečné slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer. Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych ještě v té závěrečné řeči zkonstatoval některá fakta, protože kolem toho zákona se objevily některé, bych řekl, až mýty, a je dobré si říci, jak to je. Tak těch analýz bylo za posledních 20 let několik. Já třeba mohu mluvit o analýze z roku 2008, což, bylo v éře pana doktora Motejla, tehdejšího ministra spravedlnosti, pozdějšího veřejného ochránce práv a obrovského odpůrce přísedících a toho zákona jako celku, a ta analýza upozornila například na specifické problémy přísedících v pracovněprávních věcech, které jsou citlivé stejně jako rodinné spory a spory týkající se nájmů. Zapojení přísedících vede k praktickým obtížím s organizací soudních řízení. To se tehdy vědělo.

Pan Motejl už před nějakými 16 lety, to znamená, to není, že se o tom diskutuje krátce, jak musím říci, se mylně někdy říká, kritizoval existenci přísedících velmi tvrdě, a to proto, že ten zákon z roku 1950 prokazatelně, a dá se to dokázat i na studii historiků, vznikl v rámci takzvané bolševizace soudního řízení, což je naprostá realita a je to pravda. Dá se to doložit. To byl i ten důvod. Oni chtěli narušit komunisté tehdy ten takzvaný porotní systém a zavedli tyhle přísedící, aby se lidé z uličních výborů mohli dostávat k soudní moci. Jinak to říci nelze. Tím netvrdím, že to podobně fungovalo po roce 1990 nebo 1989, nicméně, ten systém jako takový je v zásadě nefunkční a já zde vidím docela mnoho starostů, zejména z těch obcí, kde mají soud, to jest většinou spíš z měst, a moc dobře vědí, jak mimořádně obtížné je sehnat vůbec nějaké přísedící, kteří jsou ochotni se té práci věnovat, což vede i k tomu, že více jak polovina přísedících jsou v důchodovém věku, což prosím není nic proti penzistům, ale přece jenom by ta sociální skladba nebo věková měla být jiná, aby to lépe fungovalo.

Už v roce 2010 ministerstvo připravilo návrh na zrušení přísedících u okresních soudů, nebyl ovšem předložen parlamentu, a to tehdy z nějakých technických důvodů, ale opět probíhala dlouhá a dlouhá diskuse. Opakovaně se objevovaly návrhy na zrušení přísedících a senátního rozhodování v pracovních věcech, což většinou požadovaly okresní soudy.

Pak zde je takový nějaký, má to i pan prezident bohužel uvedeno v tom vetu, že část justice je proti, tak tady bych velice rád zdůraznil, že ani jedno připomínkové místo, ani jedno z justice se nevyjádřilo proti tomu návrhu, tak jak je. Opakuji, ani jedno. Jediný, kdo trvale upozorňoval, aby tenhle institut zůstal zachován tak, jak je, byl pan doktor Drápal, ale tady zdůrazňuju příští úctě slovo byl, předsedou středočeského krajského soudu. Z okresních soudů mám několik děkovných dopisů za tento návrh, protože v praxi vědí, jaké problémy zažívají s tímhle systémem.

V parlamentu byl tento návrh projednáván docela dlouhou dobu. Byla vyjádřena výslovná podpora ze strany senátorky Kovářové na ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny a návrh, a to je také důležité, na ÚPV této Sněmovny výslovně podpořil prezident Soudcovské unie Libor Vávra a předsedkyně Městského soudu v Praze Praha (?) Pokorná. To znamená, dali si tu práci, že dokonce osobně přišli tento návrh podpořit, což tak nebývá úplně vždycky.

Na ústavně-právním výboru Senátu vyjádřila většina Senátu podporu návrhu, přičemž pouze jeden senátor byl proti. Dva senátoři se zdrželi hlasování, avšak neměli žádné výhrady vůči předloženému návrhu, což lze rovněž interpretovat jako nepřímou podporu.

Je důležité zmínit i to, že některé instituce se k návrhu výslovně nevyjádřily nebo nepředložily připomínky, což naznačuje, že neměly - (Otáčí se na vládu.) Jste tady všichni. - že neměly vůči návrhu žádné zásadní výhrady. Celkově lze říci... Já se tak, musím přiznat, očkem dívám, kolik nás tu je, se přiznám, takže nechci to zase tak protahovat příliš, ale snad to jsou zajímavé údaje. Tak. Nevyjádřily. Tečka.

A když se tak moje oko moravské rozhlédne, tak si myslím, že už vás nemusím déle zdržovat. Děkuji za pozornost. S plnou důvěrou ve vaše hlasování, že snad většinově ten návrh, tak jak byl schválen Sněmovnou a Senátem, podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. (Potlesk několika poslanců.) Tak zatleskejte, on má potlesk rád. Klidně zatleskejte. (Potlesk koaličních poslanců.) Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Já poprosím, aby se nastavil potřebný počet hlasů v hlasovacím zařízení.

Mezitím vám přednesu návrh usnesení. Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, zákon o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 598/4.

Ještě jsem zaznamenal žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Pan poslanec Benda bude hlasovat s náhradní kartou číslo 40.

 

Tak počet poslanců se ustálil, návrh usnesení jsem vám přečetl, a mohu tedy zahájit hlasování.

Ptám se, kdo je pro návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, bylo přihlášeno 185 poslanců, pro hlasovalo 109, proti 76. Návrh usnesení byl přijat a já konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.

 

(Poslankyně Schillerová avizuje kontrolu sjetiny.) Kontrola hlasování.

Tak, paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji. Omlouvám se, zpochybňuji hlasování. Hlasovala jsem proti, na sjetině mám pro. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak budeme hlasovat o námitce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takovou námitku, ať stiskne tlačítko z zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 185, bylo přihlášeno 185 poslanců, pro hlasovalo 182, proti 1. Námitka byla přijata. Budeme tedy opakovat hlasování o tom předmětném usnesení.

 

Já tedy opakovaně znovu zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navržené usnesení, tak jak zaznělo, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, bylo přihlášeno 185 poslanců, pro hlasovalo 107, proti 78, návrh usnesení byl přijat a já konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.

 

Tím končím projednávání tohoto bodu.

Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, což je

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 13:06.




Přihlásit/registrovat se do ISP