(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

Slib poslanců

Než přikročíme k dalšímu jednání, chtěla bych vás informovat, že dne 21. září tohoto roku zanikl poslanecký mandát Janě Mračkové Vildumetzové a dne 28. září tohoto roku Ondřeji Lochmanovi a Davidu Šimkovi. V této souvislosti je nutno učinit některé ústavní kroky a jedním z nich je slib nových poslanců. Nejprve požádám předsedkyni mandátového a imunitního výboru, poslankyni Helenu Válkovou, aby nás seznámila s kroky, které tento výbor učinil a poté přečetla ústavou předepsaný slib, který poslanci složí do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny. Proto nyní předám řízení schůze.

(Hluk v sále.) Ale, kolegyně a kolegové, ještě jednou vás požádám o ztišení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pěkné poledne i ode mě. Prosím, paní předsedkyně, máte, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Do třetice všeho nejlepšího, děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní předsedkyně, milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené členky a vážení členové vlády. Dne 21. září 2024 zanikl z důvodu neslučitelnosti funkcí podle čl. 21 Ústavy České republiky mandát poslankyni Janě Mračkové Vildumetzové a dne 28. září 2024 zanikl z téhož důvodu mandát poslancům Ondřeji Lochmanovi a Davidu Šimkovi. Na jejich místa nastupují jako náhradníci poslanec Josef Váňa, poslankyně Silvia Doušová a poslanec Radim Jirout. Skutečnost, že se dotyční stali poslankyní a poslanci, dnes dopoledne ověřil předepsaným způsobem na své 23. schůzi mandátový a imunitní výbor a přijal v této věci usnesení č. 66, 67 a 68, která jsem odeslala svým dopisem předsedkyni Poslanecké sněmovny, paní Markétě Pekarové Adamové. To znamená, jinými slovy řečeno, že podmínky pro složení slibu jsou zcela splněny.

Nyní si tedy dovoluji vás požádat, abyste všichni povstali a aby sem před stolek předstoupila nová paní poslankyně a noví páni poslanci a složili ústavou předepsaný slib poslance, který přečtu: "Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

(Jmenovaní podáním ruky a slovem "slibuji" složili slib do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny. Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dámy a pánové, dovolte, abych mezi námi uvítal paní poslankyni Silvii Doušovou, pana poslance Radima Jirouta a pana poslance Josefa Váňu a popřál jim -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ myslím, že za nás za všechny -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mnoho úspěchů v poslanecké práci.

A nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze a já opět předám řízení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: I já se přidávám ke gratulaci a přivítání nové paní poslankyně a pánů poslanců a přeji jim všechno dobré.

 

Nyní tedy přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Hayata Okamuru a poslance Petra Vránu. Má někdo jiný návrh? Neeviduji jiný návrh.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo jste pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 1 dnešní schůze je přihlášeno 158 přítomných, pro 155, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovateli 114. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Hayata Okamuru a poslance Petra Vránu.

 

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali do zahájení schůze tito poslanci a poslankyně: Bauer Jan z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Berkovcová Jana do 17 hodin z pracovních důvodů, Dražilová Lenka z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Gazdík Petr z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Golasowská Pavla od 15.30 do 17.30 z osobních důvodů, Hájek Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Havel Matěj Ondřej z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Jílková Marie z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kasal David z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kobza Jiří z celého jednacího dne z osobních důvodů, Kolovratník Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Králíček Robert z celého jednacího dne z osobních důvodů, Lesenská Vladimíra z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Metnar Lubomír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Nacher Patrik z celého jednacího dne z osobních důvodů, Novák Marek od 14 do 14.50 z pracovních důvodů, Ochodnická Martina z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pastuchová Jana od 16 hodin z důvodu zahraniční cesty, Potůčková Lucie z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Rais Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Urbanová Barbora z celého jednacího dne taktéž ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá Baxa Martin z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bek Mikuláš od 14.15 z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Dvořák Martin z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Síkela Jozef z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Šalomoun Michal od 16 hodin z pracovních důvodů a Ženíšek Marek z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Paní poslankyně a páni poslanci, dne 25. září jsem svým rozhodnutím číslo 77 na základě návrhu vlády vyhlásila stav legislativní nouze, a to do 25. října tohoto roku. Vláda v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze požádala, aby následující sněmovní tisk, který schválila a předložila do Poslanecké sněmovny, byl projednán ve zkráceném jednání podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, sněmovní tisk 802. Svým rozhodnutím číslo 78 jsem rozhodla o projednání tohoto vládního návrhu ve zkráceném jednání, přikázala sněmovní tisk 802 rozpočtovému výboru k projednání a stanovila mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 1. října 2024 do 13 hodin.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, podle § 99 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny máme ve stavu legislativní nouze před projednáním návrhu pořadu posoudit, zda stav legislativní nouze trvá. Chci k tomuto otevřít rozpravu. Otevírám tedy rozpravu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Přikročíme tedy k hlasování. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

Přednesu návrh usnesení, o němž budeme nyní hlasovat: "Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze."

Zahájila jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 2 je přihlášeno 161 přítomných, pro 153, proti nikdo. Návrh byl schválen.

 

Nyní tedy přistoupíme k návrhu pořadu 114. schůze, jak je uveden na pozvánce. Přihlášených mám několik s přednostním právem. Jako prvního mám přihlášeného pana předsedu Bendu, který stahuje svoji přihlášku. Dále je přihlášen pan předseda Babiš s přednostním právem -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ten se chystá vystoupit -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a následuje paní předsedkyně Schillerová. Následuje následně pan předseda Okamura a pan předseda Radim Fiala.

Nyní vás tedy prosím o ztišení, případně se přesuňte do předsálí, pokud máte cokoliv k řešení, a jakmile se sníží hladina hluku, předám slovo. Ještě vás prosím, ztište se. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den všem. Vážené poslankyně, vážení poslanci, a hlavně vážení spoluobčané, já určitě mám skvělý projev k rozpočtu, asi na hodinu, ale ten si odložím, protože přece jenom rozpočet jako nejdůležitější zákon roku budeme řešit určitě celý podzim až do Vánoc.

Takže já bych chtěl ve svém mém vystoupení mluvit o tom nešťastném pátku třináctého, kdy přišly ty devastující povodně. Já jsem v neděli -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nikde jsem to neavizoval -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nedával jsem žádné tweety ani fotečky -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mimochodem, stejně tak jsme to dělali, když bylo tornádo, a ta sprosťácká fotka byla tehdy od Seznamu, co jsme tam seděli s paní Schillerovou a čekali na výstup do televize Prima -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takže strávil jsem celou neděli s hejtmanem Bělicou, který určitě dnes vystoupí, a postupně jsem navštívil Opavu, byl jsem v Krnově v areálu Kofoly -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ škoda 300 milionů, navštívil jsem pekárnu, kde paní už je třetí generace a má dostat zálohu od pojišťovny, ale banka to zadržela, protože se bojí, že už nebude podnikat. Potom jsme byli v nemocnici v Krnově, potom jsem byl v Albrechticích, Brantice, Zátor, Nové Heřminovy, Široká Niva, Karlovice, Vrbno pod Pradědem -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ část Mnichov. Úplná katastrofa. Tam jsou skutečně domy zasypané kamením.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám, že vás přerušuji, nicméně poprosila bych přece jenom ještě jednou kolegyně a kolegy o ztišení, a to opravdu všechny kolegyně a kolegy. Tak můžete pokračovat, promiňte.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže deset zastávek. No a v pondělí jsem s naším budoucím hejtmanem Oklešťkem, začali jsme v Jesenické poliklinice. Tak když vidím pana ministra zdravotnictví, tak by bylo dobré, kdyby se zasadil o ten mamograf. To je aglomerace asi 37 tisíc lidí a tam není mamograf, který stojí 6 milionů korun. A proč? Protože ta odborná společnost to nechce. Ale to jsem jenom odbočil.

Potom jsem navštívil dvě zdevastované budovy umělecké školy, potom jsme šli: Česká Ves -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ úplná katastrofa, Mikulovice, Vidnava, Velká Kraš, Kobylá nad Vidnavkou, Jindřichov, Hanušovice, Bohdíkov, Petrov nad Desnou a Rapotín. Takže celkově jsem navštívil 22 míst, abych se dozvěděl, co vlastně se událo, jak to proběhlo a co by bylo potřeba změnit. A já vlastně chci jenom tady navrhnout bod, aby nám vláda -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ myslím do konce října by to mohli zvládnout -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastně řekla jejich analýzu, co se stalo, co by se mohlo zlepšit, co fungovalo, co nefungovalo.

Já tady samozřejmě některé ty informace mám a my vám samozřejmě zase rádi poradíme. Problém pana premiéra a této vlády je, že oni zásadně to, co my doporučujeme, tak neakceptují a vždycky dělají pravý opak. Takže my jsme této vládě poradili dvakrát a dnes budeme mluvit potřetí o tom, co by vlastně mělo být společné dílo nejenom této vlády, ale i dalších vlád. A já nevím, kdo bude v příští vládě. Pan premiér Fiala říká, že tam bude zase on, což samozřejmě je určitě jeho prohlášení.

Ale já bych jenom připomněl: Poprvé jsem vám poradil 16. února 2022, abyste zastropovali ceny elektřiny, abyste vykoupili, a po sítích běhá takové video, to je z debaty, kde já debatuju s panem premiérem Fialou o tom, kdy on, který samozřejmě bohužel nemá žádnou kompetenci ekonomickou nebo řídicí, říká: Kolik by to stálo peněz, ten ČEZ, že by to stálo státní rozpočet. A já jsem mu tehdy řekl: Ne, to by nestálo nic, ČEZ by si to sám zaplatil. Vážení spoluobčané, my máme stále jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropě, my všichni. Vláda nás přesvědčovala o tom, jak je skvělé to zastropovat na 6 000 korunách, a měli samozřejmě to udělat na 1 500 korunách, jako to udělal Macron. Tam vznikla ta inflace. Oni způsobili tu inflaci.

Abyste věděli, kolik ČEZ za působení této vlády jim odvede peněz, tak dobře poslouchejte: téměř 200 miliard. A to je přesně ta cena. Dokonce i zakladatel béčka ODS, který vystoupil ze svého -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ béčka ODS dneska -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tvrdil, že 200, 250 miliard. Já jsem říkal: 200 miliard. No, takže když si to vezmeme, v letech 2022 až 2024 ČEZ odvede na dividendách nebo odvedl 92 miliard, na windfall tax 60 miliard a 11 miliard na odvodech nadměrných tržeb -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takže celkově 163 -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a v tom ještě není běžná daň z příjmu, to je 34. No a ještě v roce 2025 ten ČEZ bude mít čistý zisk asi 30 miliard údajně a z windfall taxu asi odvede zase 25 miliard, takže celkově za působení této vlády 2022 až 2025 je to 200 miliard. No, kdyby nás byli poslechli, mohli to vykoupit postupně za peníze ČEZu -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pane premiére, za peníze ČEZu -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ne za peníze pana ministra financí. Tak to bylo první doporučení, které vy jste neakceptovali a v podstatě nás vždycky dehonestujete, jak to vlastně... (Poslanec Babiš se pousmál).

A je to škoda.

Druhé doporučení vám dal veřejně tady Karel Havlíček 4. prosince 2023 a byl to otevřený dopis předsedovi vlády ve věci přesunu agendy digitalizace stavebního řízení pod Dopravní a energetický stavební úřad. Tady píše: "Vážený pane předsedo vlády..." A Karel Havlíček teď... Samozřejmě, když jste k tomu teď dospěli, že asi je to tam potřeba přesunout, a Karel Havlíček vám píše další dopis, pane premiére, abyste to uměli, abyste to uměli udělat, takže to jsou ty dvě věci. A dnes já s dovolením vám poradím, co bych já dělal jako premiér, kdyby se staly ty povodně. Vy jste tam zaletěli chvilku, já si myslím, že ti vaši marketéři vám špatně radí, protože ti lidé to viděli, že tam jdete jen tak, naoko.

Pan ministr Jurečka, ten tam chodil ještě v pátek, když už byly otevřené volební místnosti, a samé fotečky a řeči a dokola a tak dále. No, tak dopadlo to, jak to dopadlo.

Takže co já bych udělal, kdybych byl premiér? V první řadě bych určitě - a tam jsou dlouhodobé věci, to znamená, co se stalo na Povodí Odry a Povodí Moravy? Takže bych si nechal předložit analýzu, jestli ty vystavěné hráze -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a za nás samozřejmě, my jsme asi investovali 25 miliard do těch protipovodňových opatření a samozřejmě systém Aladin, který nakoupil ministr Brabec ještě, a to je jako skvělé. Modlili jsme se, aby to nebyla pravda, byla to pravda.

Ale to nechci tady teď říkat, co, jak. My chceme společně s vámi a já, věřte mi, že jsem nebyl schopen ani ještě zpracovat všechny ty informace, které jsem dostal od starostů a primátora Opavy a dalších, aby zkrátka -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pokud, bohužel to znovu může přijít -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jsme reagovali ještě lépe. Samozřejmě fungovalo to skvěle, integrovaný záchranný systém -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vojáci, hasiči, já se k tomu ještě dostanu -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale z dlouhodobého hlediska je potřeba, abychom řešili ty dlouhodobé věci. A pokud pan Jurečka teda dělal video na Nové Heřminovy a říká, že je to u... Mimochodem, Nové Heřminovy se řeší od roku 1953. Já jsem navštívil, teď je tam samozřejmě na stole ta menší varianta. Někteří říkají, že by měla být ta větší, že by to ochránilo i Opavu i Krnov.

Tak já kdybych byl premiér, tak se zeptám -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ samozřejmě ještě předtím, než bych Bartoše vyhodil -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ co vlastně... Tam je to... Tam je odvolání, tam je Duha a další aktivisti. Ta obec bojovala desítky let proti té přehradě, teď už, samozřejmě, toho litují, takže bych se zeptal, co s tím je. Jsou tam další vodní díla, která jsou kolem Přerova, Zlín. A samozřejmě je potřeba vědět, proč některé hráze nefungovaly, proč byly protrženy, co se stalo. Samozřejmě, nejsem na to odborník, jen říkám to, co jsem slyšel.

Můžeme investicemi do vodních děl ochránit nějaké části, ale asi to Jesenicko, ano, kde skutečně byla obrovská síla té vody, tak tam je potřeba, aby zkrátka Povodí Odry i Moravy vlastně řekla, jak to bylo, aby se k tomu i vyjádřili nějací experti a aby se to řešilo. A to je z dlouhodobého hlediska a stát by měl najít nějaký způsob, jak to rychle realizovat.

Pan ministr Jurečka ve svém videu tvrdí, že je všechno připraveno. Pokud měsíc a půl to je na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak je potřeba, aby konečně se ten rezort vyjádřil -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ protože se nevyjádřil -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ať se začne tedy stavět, urychleně. My jsme tahle vodní díla, která mimochodem Piráti nechtěli historicky, dali do liniového zákona. Takže je to jak dálnice. A pokud samozřejmě ještě v Troubkách vlastně tolik let po té katastrofě od roku 1997 nejsou vykoupené pozemky, pokud protipovodňová hráz v Brně, kterou měl na starosti pan ministr Hladík, který se tam do toho vměšoval a dával dezinformace, protože vůbec nic nevěděl. Bělica byl na place, Bělica byl v terénu, neměl čas dělat videjka a toto... Takže já říkám: Udělejte nám společně, nás to zajímá, my jsme připraveni v tom podpořit a já nevím, kolik peněz vlastně například na ty Nové Heřminovy je vyčleněno do příštího rozpočtu nebo výhledu na další dva roky a další ta vodní díla. Samozřejmě, paní Schillerová nás informovala ráno o tom, že tam je rezervováno jenom 10 miliard pro ty protipovodňové záležitosti. Nevím, jestli to pravda, ale to určitě nebude stačit.

Já chci jenom říct, toto jsou dlouhodobé věci a já se ještě k tomu vrátím. Omlouvám se, víte, že odbíhám, ale co bylo fascinující celkově na tom, jak vlastně pan premiér nás... Ještě jinak to řeknu: My dneska podpoříme změnu rozpočtu. Ty peníze jsou potřeba, i když teda pan premiér a provládní Česká televize těsně před debatou, kde nevystupovala paní Schillerová, lídr do krajských voleb, tam byl žlutý pásek, že pan premiér zařídil 50 miliard z Evropy. No, potom se ukázalo, že to nefunguje. Potom to bylo nějak dementováno.

No, my Ursulu dobře známe, my známe dobře Brusel. Víte, jaký je rozdíl mezi tím, co my platíme do Bruselu, ty naše peníze, naše daně, těch 60, 62 miliard? No, že oni si s tím udělají, co chtějí. Takže například když to šílené portfolio, co dostal pan Síkela, kdy by podle mého názoru měl okamžitě propustit 1 500 zbytečných úředníků -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ on jich tam má 3 000, je ještě pod Kallasovou, ta má 5 000 a údajně má stavět dálnice v Thajsku nebo co -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak oni si s tím udělají, co chtějí. Nám oni ty peníze dávají podle toho, jak oni si myslí, podle těch různých ideologií, na rekvalifikace a na ty zelené věci a tak dál. Takže v tom je ten rozdíl a mě jen mrzí, že vždycky pan premiér to dehonestuje tím, že na mě útočí, že já tomu nerozumím.

No tak, pane premiére, jediné štěstí naší země je to, že já pevně doufám, že v roce 2026 nebudete už premiér. A víte proč? Protože tam se bude vyjednávat příští programové období. Já jsem ho vyjednával a vyjednával jsem ho, tak jsem čtyři noci a pět dní blokoval Evropskou radu, byl jsem jeden z posledních a přinesl jsem 1,6 miliardy eur navíc. Když to porovnám s Nečasem, který v roce 2013 nevyjednával nic, spal na hotelu a Evropská komise volala, aby přišel jednat -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak to je ten rozdíl. Takže mě jen mrzí, když pan premiér říká, že nerozumím Evropě. Přitom my jsme přivezli téměř 1 000 miliard, my jsme přivezli stovky miliard pro Modernizační fond a my jsme přivezli -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ministr zdravotnictví už je pryč -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 55 miliard pro české zdravotnictví a 15 miliard na národní boj proti rakovině.

Takže je to o penězích a je jasné, že dneska, že je to nějaký odhad, je to nějaký odhad a je potřeba vědět, jaké ty škody ve finále budou.

Takže z dlouhodobého hlediska jsou ta vodní díla, to je strašně důležité, a podle mě by se mělo udělat maximum pro to, abychom zkrátka ty zákony schvalovali tak rychle, jak vy jste obrali důchodce. Všechno to bylo superrychle, všechno to bylo v nějaké nouzi, obrali jste důchodce o 1 000 korun měsíčně, trvale.

Tak zkuste teď udělat takové zákony, aby se začala skutečně urychleně dělat ta protipovodňová díla, která ochrání, aby se to nezopakovalo. Protože podle mého názoru, když hejtman Moravskoslezského kraje říká, že ty škody budou 100 miliard, majitel Kofoly říká 200 miliard. A samozřejmě, starostové a primátoři to vědí a vidí, co všechno se stalo. Takže o tom, že asi se k tomu ještě budeme vracet a dnes je to vlastně taková první změna rozpočtu, tak o tom asi není pochyb. To je první.

Za další je potřeba, aby zkušenosti těch primátorů a starostů byly vnímány, ta potřeba, co chybělo, ano? Armáda. A bylo zajímavé, že v Moravskoslezském kraji jsem viděl samou armádu a v Olomouckém na Jesenicku byli samí hasiči. Tak tam přišla, ano... Samozřejmě, tady bude vystupovat pan... pan hejtman Bělica. Nepřišla okamžitě, jestli je to o té kompetenci, že musela rozhodovat vláda, to taky je k zamyšlení, jestli se to... Nebyla ale vůbec vybavena na ty povodně. Já tady mám podklad k tomu od primátora Navrátila -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a nebyly vybaveny.

Takže hasiči. Pane bože, když velitel zásahu v obci má 33 000 čistého, velitel zásahu, tak to je hrozné. Hasičské vybavení: některé ty obce si chtějí koupit hasičskou techniku. Tak já si myslím, že pan ministr financí, když teda - nevím, na co to máme, na knihy máme nulu -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak by vlastně ty obce, když si to koupí, ten hasičský vůz, tak by nemusely platit DPH. To by taky jim pomohlo, protože samozřejmě to všechno jde na kofinancování a další věci.

Já tady mám zprávu pana primátora z Opavy, který -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jsem rád -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se stal senátorem, takže může samozřejmě o tom mluvit i v Senátu. Já vám to tady přečtu, a to za prvé. Všichni si stěžovali, že vůbec nefungovaly mobily. Zkrátka operátoři nefungovali a někteří dostali potom -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a teďka nevím, jestli od hasičů, nebo od armády -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dostali satelitní telefony, ale pár hodin to nefungovalo. Za prvé -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tady říká pan primátor: "Výstražné SMS zprávy tlačené nebyly schváleny a dne 14. 9. 2024 jsme po vyhlášení stavu nebezpečí a vyhlášení evakuace v záplavových oblastech volali operátorovi na operační a informační středisko hlavního Hasičského sboru Moravskoslezského kraje se žádostí o zaslání takzvaných tlačených SMS na občany, abychom je informovali o nutnosti evakuace. Toto bylo zamítnuto ze slovy, že to nebylo povolené z generálního ředitelství Hasičského sboru České republiky. Po opakované urgenci nám bylo sděleno, že tlačené SMS mohou být zaslány." Takže to je konkrétně z Opavy. "Došlo tehdy k několikahodinovému zpoždění těchto SMS zpráv, kdy jsou zprávy zasílány přes operátory mobilních sítí všem zacíleným občanů. Výsledkem bylo obrovské zpoždění zaslaných tlačených SMS veřejnosti, která se měla evakuovat. Museli jsme tehdy vše řešit vlastními silami. V městských částech Opavy místními rozhlasy, v Opavě jezdila vozidla městské policie a hlásila výzvu k evakuaci přes megafony. Informace jsme šířili také přes všechny sítě měst a web, sociální sítě.

Za druhé, nemožnost využití poplachových sirén. Výstražný a varovný systém, který provozuje Hasičský záchranný sbor, nebylo v té chvíli možné změnit na nahrané výstražné namluvené zprávy. Proto se nemohly sirény použít, aby nevznikla panika.

Armáda, paní ministryně, pozdní nasazení vojska. Museli jsme zajistit ubytování pro 116 vojáků, kteří přijeli pomoci. Na začátku neměli žádné pracovní pomůcky ani nářadí. Celkový systém řízení armády je velice zdlouhavý, museli jsme posílat požadavky přes krajský krizový štáb, nešlo řešit s armádou napřímo. To je jen pro zlepšení. A to říkal pan senátor Navrátil -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejde to. Jinak pan senátor Navrátil ocenil, že vy jste byla jediná, která se tam nechodila producírovat v rámci toho výjezdu, takže to vám slouží ke cti.

Problematika odvozu odpadu na skládky. To je největší problém, ty deponie, to je neuvěřitelné. Tam jsou tuny a tuny odpadu a samozřejmě to jsou jenom meziskládky. Tady říká primátor: "Nemáme možnost ovlivnit provoz skládek a otevírací dobu, protože nepatří městu. Způsobovalo to velké problémy a museli jsme vytvořit mezideponie přímo ve městě."

Za páté, zákon o zadávání veřejných zakázek. Tak to já nevím, jestli vláda tohle může změnit. Mohla by. "Na stavební práce nad 6 milionů korun a dodávky nad 2 miliony korun se musíme řídit tímto zákonem. Musíme služby i dodávky řešit urychleně, ale pokud musíme dodržet zákon, může vysoutěžení trvat několik měsíců a to může způsobit velké problémy. Dostáváme se tak do problémů například ve školách, kdy musíme nakoupit nové vybavení, dveře, opravit podlahy, budovy či tělocvičny. Není systém zadávání veřejných zakázek, který by pamatoval na takovou situaci.

Stav nebezpečí. Rychlá finanční pomoc vlády České republiky nebyla poskytnuta." Já vím, že pan ministr Stanjura byl včera a jednal s panem hejtmanem -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy jednal ne s panem hejtmanem, ale s panem Navrátilem v Opavě -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a že jsem slyšel, že připravuje víceméně ty programy, které my jsme měli v rámci tornáda, ale nechápu, proč se to nezrychlí.

Města a menší obce nemusí mít dostatečně volné finanční zdroje na pokrytí všech činností nezbytných a k zajištění evakuace evakuovaných osob či odstraňování následků povodní. Prvotní finanční pomoc byla poskytnuta pouze ze strany Moravskoslezského kraje. Město vyplácí přímou finanční pomoc domácnostem zasaženým povodní ve výši 20 000 korun z vlastních zdrojů. No, pan ministr financí tedy slíbil, že ti lidé, kteří byli postiženi povodněmi, dostanou ty peníze. Teď je na řadě město.

Ale, pane ministře, bylo by možná fajn myslet i na ty zahrádkáře, protože tam je to totální katastrofa. Takže možná lidi, kteří vlastní zahrádky, nedostanou peníze, protože zahrádek se to netýká. Myslím, že by bylo potřeba -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a určitě to nebude až taková gigantická suma -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ těm lidem pomoci, protože ten pohled je velice smutný.

Samozřejmě, co se týče těch obcí, tam je potřeba říct, že perfektně funguje GasNet, který koupil ČEZ, a já myslím, že to je dobrá investice, a ČEZ jako takový, takže tam samozřejmě ve velkém se opravují rozvody plynu, elektřiny.

Já tady mám i přehled, jak to všechno funguje. GasNet zrychlil opravy. To znamená, že oni plánují dokončit obnovu, například v oblasti Jeseníku do konce měsíce října a v dalších obcích do konce listopadu. Takže tam to funguje, a dokonce stát za to neplatí, protože to jde z jejich zdrojů a je to ze zákona.

Za sedmé, chybí systém dohledu nad operátory a poskytovateli internetových služeb -⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nastavit systém záložního provozu. Docházelo k výpadkům operátorů, a tím nefungovaly informační kanály města. Toto ochromilo město při šíření informací interně, ale také u veřejnosti. No, a potom je tady Správa státních hmotných rezerv. Pane premiére, když přišel covid, tak jsme v březnu 2020 zdědili 10 000 zdravotnických pomůcek. Když jsme odcházeli v prosinci 2021, tak tam bylo 160 milionů materiálu. Takže by bylo dobré... Samozřejmě, ty státní hmotné rezervy jsou důležité. Já jsem sice opakovaně říkal ministru zdravotnictví, aby šel na Zentivu, aby nechal vyrobit ty léky, které není schopen sehnat, aby si to státní hmotné rezervy nakoupily, ale to je marné, protože pan ministr zdravotnictví řeší oslavu narozenin prezidenta Zemana a svůj rezort vůbec neřídí.

Takže zpětná vazba by měla být taková, že například státní hmotné rezervy by mohly do zásoby mít i nějaké buňky, ty mobilheimy na přechodné bydlení, protože někteří lidé, kteří byli evakuováni, dneska bydlí jen provizorně a podle mě to nemusí být taková gigantická suma. Podle mého názoru se jedná spíš o nižší stovky lidí nebo desítky. Je to různé. Tohle všechno by mohly státní hmotné rezervy mít. Samozřejmě, je to ohledně čerpadel, vysoušečů. To všechno nakonec si ti starostové museli sehnat a možná by bylo dobré, kdybyste se skutečně nad tím zamysleli a nakoupili to do státních hmotných rezerv. Takže si myslím, že by bylo dobré... Protože když čtu ta různá prohlášení - pan Jurečka tam byl už nevím kolikrát - tak zatím z toho nic nepadá.

Jaký je hlavní problém obcí? No, hlavní problém obcí je, že ony mají v majetku mosty. Já jsem navštívil obce, kde bylo zničeno tři, čtyři, pět mostů. No, a teď kde na to vezmou peníze? Takže tam podle mého názoru by měla být vyčleněna i částka.

Potom, samozřejmě, je to možná... Kdybych byl premiér, tak bych si také možná pozval pojišťovny - samozřejmě pojišťovny a banky vydělávají vždycky - a jim bych apeloval na jejich srdíčko. Vím, že je to byznys, ale pokud majitelka pekárny v Krnově tam má v silech mouku, kterou nemůže použít, má zdevastovaný areál, čeká na zálohu 10 milionů korun z pojišťovny a banka jí to zadrží a řekne jí: No, ale tak možná nebudete... Co to je za přístup, prosím vás? Takže možná i banky by se mohly zamyslet nad tím, jestli i v této chvíli...

Je to potřeba navštívit. To je úplně hrozné, když to člověk vidí. Tam skutečně došlo k šílenostem, když jsem viděl sílu té vody, kde to narušilo garáže. Myslím, že to bylo v rodišti paní prezidentové v Jindřichově, normálně to odseklo zadek garáží a ta auta padala do vody a odplavala. Nějací důchodci šetřili pět let na auto a auto je pryč. Takže je potřeba se ptát a zjistit, co všechno ti lidé tam zažili a přežili.

Samozřejmě, co bylo strašně důležité, je technika. No, byly tam firmy, které to sprostě zneužily. Normálně fakturovaly - jasně, ti starostové byli rádi, že tam někdo je - 1 300 korun za hodinu. Ale v obci Zátor, myslím, kde jsem bohužel asistoval u zboření jednoho rodinného domku, tak tam přišla pražská firma, v celé obci pomáhala řešit demolice a dělala to zdarma. Tam je potřeba samozřejmě říct, že v těchto chvílích by se to nemělo zneužívat. Chápu, že tam jsou lidé, kteří pomáhají. Myslím, že tam byli dobrovolníci, všechno fungovalo.

Ještě k těm pojišťovnám, prosím vás. Samozřejmě, někteří to měli pojištěné, ale někteří, kteří byli v té povodňové oblasti, to neměli pojištěné. Ve Vrbně pod Pradědem je skvělá firma, která se jmenuje Klíč. Já mám tady fotku, jaké tady postavili skvělé středisko, camping, a samozřejmě jim to nepojistili, takže jim to celé smetlo. Je potřeba se nad tím zamyslet, že stát tady... Jasně, někdo může říkat: No, když někdo má možnost si to pojistit a nepojistí si to... Tak tomu můžu rozumět. I když v těchto chvílích, když to člověk vidí, má k tomu nějaký přístup, ale to je také možná téma na ty pojišťovny. Ano, pojišťovna řekne: Tak si to tam nemáte stavět a přestěhujte se někam pryč. Ale nevím. Takže o tom by také mohla být nějaká debata.

Co ty obce trápí, je samozřejmě sportovní infrastruktura. Bylo by dobré... Pan ministr financí bohužel nenavyšuje rozpočet na sport. Pokud vím, je tam 6,9 miliardy. (Ministr Stanjura oponuje, že je tam víc.) Už je tam víc? O miliardu víc. No, ale i tak je to málo. Bylo by potřeba... Tady některé obce, v podstatě celá ta obec většinou žije fotbalem nebo nějakým sportem a všichni se tam setkávají. Jsou to malinké obce. A když jim to tam všechno spláchlo - například ten Zátor, myslím, že tam jim to spláchlo tenisové kurty, všechno - takže i na sportovní infrastrukturu v těch obcích by bylo dobré se podívat. Někde samozřejmě měli problémy, problémy s čističkami odpadních vod. Ale říkám, je potřeba jít do terénu a zjistit přesně, co oni potřebují.

Je jasné, že určitě starostové to nahlásí na kraj, že se to bude řešit. Ale znovu opakuji, hlavně ti hasiči, prosím vás. Mně je fakt líto, že nebyly splněné sliby, že se jim navýší rozpočet. Hasiče potřebujeme vždycky, když je nehoda. Voda je nejhorší živel. Viděl jsem na vlastní oči, co dokáže. Je to úplně... Úplná katastrofa.

Potom je tu samozřejmě otázka lesů. Pan Jurečka, toho si pamatujeme, že - já to mám tak zafixované - když byl ministr zemědělství, tak nejenom že nedal zemědělcům nic na sucho, ale nedal ani na kůrovce.

Ta síla vody na Jesenicku, ano, a je to i o tom, že by ti odborníci možná mohli říct, jakým způsobem Lesy České republiky by mohly tohle změnit.

Deponie, drtičky na odpad, jo, to je neuvěřitelné, co tam vlastně... Jestli bychom nemohli nějakým způsobem... Existují nějaké velkokapacitní drtičky, protože to je samozřejmě jen meziskládka, potom to půjde na skládku, a jakým způsobem? Protože to je jejich hlavní problém a tamty obce, které vyvážely odpad, měly s tím obrovský problém.

Potom v těch obcích na Jesenicku by bylo možná dobré se zamyslet nad spoluprací s Polskem. Já si pamatuju - už nevím, v jaké obci to bylo, na hranici s Německem, kde tehdy hořelo, já myslím, že v Ústeckém kraji ta obec německá byla 100 metrů a oni okamžitě přijeli. Tady údajně to není dořešené, že je tam obrovská byrokracie, že tam spolupráce s Polskem by mohla být nastavena. Mimochodem, naši starostové si to pochvalovali, protože většinu věcí sehnali z Polska, i kámen i techniku a tak dále. Ten soukromý byznys funguje, ale bylo by dobré možná, aby stát v rámci této katastrofy se o tom pobavil s polskými kolegy a aby to řešili. Stát samozřejmě má správu železnic - ty některé tratě jsou úplně zdevastované - takže to je určitě... Bylo potřeba to okamžitě zapojit.

Ale samozřejmě hejtman, který má v majetku dvojky, trojky... Takže nevím, jak pan ministr to má namyšlené, jak přišel k té sumě, ale já se obávám, že to bude podstatně více, a to není podstatné. Podstatné je to, aby teďka vlastně ty firmy a obce dostaly pomoc urychleně a aby zkrátka se to zrychlilo. Takže znovu opakuju, že jsou tam dlouhodobé věci z mého pohledu, a to jsou skutečně ta velká vodní díla, ty různé protipovodňové záležitosti a ty krátkodobé. Tak proto jsem chtěl tady navrhnout ten bod, pokud vláda... My máme jasno, co bychom dělali, jak bychom dělali. Bohužel vláda zatím řeší... Vlastně nevím, jestli bude nějaké nové složení, nebo Piráty jsme viděli, už Piráti jsou v opozici (Se smíchem.), to fakt pobavilo. Tak by bylo dobré se věnovat povodním, protože lidé na to čekají.

Na Jesenicku už byly mrazy, bylo tam minus dva a zima nečeká. Takže proto my jsme připraveni vám i připravit a spolupracovat s vládou, naši hejtmani, tak, jak jsme spolupracovali v rámci covidu, protože hejtman Kuba byl rozumný hejtman a byl rozumnější než tehdejší opozice, která je teďka ve vládě. Takže proto říkám: Pojďte se o tom bavit, udělejte maximum pro to, abyste to zrychlili, abyste měli jasný plán, jak to realizovat, a my samozřejmě dnes to podpoříme.

Ale za mě, kdybych tam já byl, tak už by to bylo podstatně rychlejší. Chápu, že pan premiér není schopen řídit vládu, ale po třech letech konečně tedy udělal nějaké gesto a vyhodil člověka, který tam nikdy neměl ani být. Ale čas běží, takže my jsme ready vám poradit, a je to potřetí, co vám radíme, tak zkuste to vnímat. Já vám za to moc děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A ještě mi prosím řekněte název toho bodu. Já jsem nezaznamenala, že byste ho vůbec řekl.

 

Poslanec Andrej Babiš: Název bodu je, že navrhuji, aby vláda předložila Poslanecké sněmovně analýzu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Mám to nazvat analýza, nebo...

 

Poslanec Andrej Babiš: Analýzu průběhu povodní, dopady a škody, a samozřejmě aby vyvodila v podstatě z toho opatření na zlepšení průběhu živelné katastrofy, pokud by se to opakovalo. Takže stručně řečeno, ať nám vláda do konce října přesně řekne, až vyhodnotí povodně a navrhne opatření, jak zabránit v budoucnu takovým velkým škodám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Chápu, ale ten bod by se měl nějak jmenovat. Můžu ho tedy nazvat Analýza průběhu povodní a dopadů škod?

 

Poslanec Andrej Babiš: Ne. Analýza průběhu povodní a návrh vlády (Předsedající: Ano.), jak zabránit v budoucnu rozsahu škod. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. A potom ještě tedy zařazení jako prvního bodu? Protože máme, pane předsedo, ještě se ptám, dnes po prvním bodu jako druhý bod, protože jste ještě neřekl, kdy to chcete zařadit. My máme jeden jediný bod na programu této schůze, takže po něm, ano? Tak jako druhý bod. (Poslanec Babiš přikyvuje.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak nyní je přihlášena paní předsedkyně Schillerová, pan předseda Fiala stáhl svoji přihlášku a pak už následuje pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, jak víte, hnutí ANO je tvrdým oponentem rozpočtové politiky vlády Petra Fialy. Neřadíme se mezi ty, kteří kritizují lacině a prvoplánově, ale pokud už tak činíme, vždy k tomu máme závažný důvod.

Rozpočet na letošní rok s plánovaným deficitem 252 miliard korun jsme nemohli podpořit, protože odmítáme rozpočtové triky, v jejichž důsledku byl už před katastrofální povodní naplánován tak, že jeho skutečný schodek nebyl 252 miliard, ale 270 miliard korun, a to v důsledku mimorozpočtové půjčky od Evropské investiční banky.

Nemohli jsme ho podpořit samozřejmě ani proto, že zvedl provozní výdaje na chod vlády o 3,5 miliardy korun a oproti roku 2021 o celou čtvrtinu, že snížil prorůstové investice do budoucnosti naší země o 18 miliard korun - a nejvíce právě tam, kde byly vůbec nejpotřebnější, tedy v dopravní infrastruktuře o 35 miliard korun nebo v místním rozvoji o 8 miliard korun, že místo avizovaného a nekonkretizovaného zatočení s národním dotačním byznysem přinesl bizarní škrty ve výstavbě obecního bydlení, opravách silnic, budování školek a škol anebo také bohužel v zadržování vody v krajině. A to vše přesto, že díky nezřízené inflaci jen v letošním roce disponuje vláda oproti roku 2021 o 453 miliard korun vyššími příjmy. To jsou jen některé z důvodů, pro které je státní rozpočet na rok 2024 - a to nejen velikostí svého schodku - již od ledna tím bezkonkurenčně nejhorším nekrizovým rozpočtem v novodobých dějinách naší země.

A dovolte mi prosím ještě na úvod, abych si s panem ministrem financí a spolu s ním vlastně i s většinou poslanců vládní koalice právě při dnešní příležitosti ujasnila ještě jednu naprosto zásadní věc. Dnes zde vláda předstupuje s návrhem na rozpočtovou novelizaci. Místo deficitu 252 miliard korun požaduje z pochopitelných důvodů navýšení o 30 miliard korun.

Schodek má být nově 282 miliard korun. Připočteme-li neoddělitelnou mimorozpočtovou půjčku ve výši 18 miliard, má letos Česká republika fakticky hospodařit s 300miliardovým schodkem. To je, dámy a pánové, o 11,5 miliardy korun horší číslo než v roce 2023. To je, dámy a pánové, ne tolik vzdálený výsledek jako v letech 2020 a 2021, kdy byla naše země sevřena covidovými lockdowny, na přímou pomoc domácnostem a firmám se vyplácely stovky miliard korun a další vysoké desítky miliard nás stály odklady záloh daní a podpořené úvěry firmám.

Nezpochybňuji ani v nejmenším závažnost a naléhavost povodňových škod, které by bez této novely bohužel nebylo možné rychle a efektivně řešit. Jistě se ale shodneme, že - a nechci to srovnávat - je těžké je srovnávat se situací, se kterou se v letech pandemie musela vypořádávat vláda Andreje Babiše, ve které jsem byla ministryní financí já. Proto bych byla nesmírně ráda, aby počínaje dnešním dnem, kdy s velkou pravděpodobností bude tato novela schválena, si kolegové z vládnoucí koalice už navždy schovali svoje repliky o nezřízeném hospodaření naší vlády, o astronomických schodcích neschopných hospodářů z ANO a o svých osvícených konsolidačních receptech a úspěších.

Zopakuji to proto ještě jednou, aby to bylo úplně jasné. Pokud projde navrhovaná novela, faktický deficit v roce 2024 bude 300 miliard korun, a to samozřejmě za předpokladu, že se ho podaří dodržet. Ale právě proto, že jako ministryně financí mám - bohužel mám - zkušenost s tíhou nezměrné odpovědnosti za financování České republiky v době nejistot a krizí, cítím potřebu nastavit i vlídnější tvář. Rozpočet na letošní rok, s jehož podobou jsem hluboce nesouhlasila, stejně jako realita jeho plnění a způsob zacházení s rozpočtovou rezervou rozdaly karty celkem jasně. Jistě, můžeme se oprávněně pozastavovat nad tím, proč rozpočtová rezerva byla v průběhu roku vynaložena například na zcela předpokládatelné náklady, jako bylo třeba zajištění hladkého konání evropských voleb nebo mistrovství světa v hokeji. Ale tím nezměníme žalostný fakt, že z původních 12 miliard zůstala na řešení povodní v rozpočtové rezervě jen asi miliarda jedna.

Zkrátka a dobře, bez navýšení výdajů státního rozpočtu na úkor státního dluhu by vláda Petra Fialy v tuto chvíli nebyla schopna dopady povodní a následnou obnovu území operativně řešit. To je ostatně jediný důvod, proč poslanecký klub hnutí ANO dnes umožnil vládě tuto novelu obhajovat ve stavu legislativní nouze, a tedy výrazně zrychleným procesem.

Musí tady ale jasně zaznít jedna věc: 30 miliard korun, o které vláda požaduje navýšit vládní rozpočtovou rezervu, musí bezpodmínečně a do poslední koruny zamířit jen a pouze na řešení povodňových škod. Náš požadavek je v této souvislosti jasný a opakujeme ho od prvního okamžiku: stát se musí postavit čelem nejen k obnově veřejného majetku, ale i k nejzasaženějším domácnostem a paralyzovaným firmám, protože letošní povodeň, jak víme, v mnoha oblastech naplňuje znaky zcela výjimečné katastrofy, která se vymyká i těm nejčernějším scénářům často zodpovědně pojištěných občanů. Koryta se nevylila jen v oblastech, kde jsou tato rizika předpokládatelná, ale i tam, kde s povodněmi žádná zkušenost dosud nebyla. Celé ulice, celé čtvrti, kde obyvatelé ve svých pojistkách logicky počítali s tím, že je může takříkajíc vyplavit soused, přišli ze dne na den o celý dům i byt a veškerý rodinný majetek. Jak upozornil Svaz průmyslu a dopravy, byly poškozeny i celé průmyslové areály, logistická centra a narušeny dodavatelské řetězce.

Pomoc musí být proto okamžitá a musí zamířit nejen do státního, obecního a krajského majetku, ale také k občanům a firmám. Programy, které tuto pomoc umožňují, jsou na příslušných rezortech naší vládou již dávno připraveny a o jejich funkčnosti netřeba mít pochybnosti, prošly si zkouškou ohněm, bohužel, ať už se jedná o program ŽIVEL na MMR, nebo o programy na pomoc podnikatelům a živnostníkům na MPO. Otázkou je tedy pouze finanční alokace a úprava podmínek a to by měla být otázka dnů, nikoliv týdnů, natož měsíců.

Hnutí ANO nebude přijetí novely zákona o státním rozpočtu na rok 2024 aktivně bránit, ba dokonce jsme svým souhlasem se zkráceným jednáním vytvořili podmínky pro její neodkladné přijetí, a dokonce jsme připraveni po jednání poslaneckého klubu tuto novelu aktivně podpořit - to znamená hlasovat pro ni. Kromě požadavku adresné pomoci lidem a firmám budeme ale dále požadovat, aby byla Sněmovna průběžně informována o detailech veškeré plánované i poskytnuté pomoci, která má být z těchto 30 miliard korun poskytnuta. Povodňová novela státního rozpočtu se totiž nesmí ani náznakem stát tmelem na evidentní nedostatky a závažné nesrovnalosti například v plánovaném rozpočtu na příští rok.

Až dojde k rozpravě, načtu usnesení, které schválil poslanecký klub hnutí ANO, kde budeme žádat vládu o poskytnutí určitých garancí a informací tak, aby mohl být vykonáván dohled - ať už rozpočtovým výborem, nebo Poslaneckou sněmovnou - nad čerpáním této vládní rozpočtové rezervy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní by měl vystoupit Tomio Okamura, ale není zde přítomen, takže jeho přihlášku dám na konec. (Poslanec Rozvoral se hlásí z pléna.)

To není možné se takhle přihlašovat. Je tady přítomen další přihlášený do pořadu. Jakožto zástupce klubu SPD, pane místopředsedo... (Poslanec Okamura vchází do sálu.)

Ale už je tady i pan předseda, tak to on asi... (Poslanec Okamura mluví na předsedající.)

Chápu.

Nicméně pan poslanec Bělica počká ještě na vystoupení pana poslance a předsedy Okamury. Nyní tedy vystoupí pan předseda Okamura, následuje pan poslanec Bělica a pan poslanec Okleštěk.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes máme na programu návrh Fialovy vlády, která chce navýšit rozpočtový schodek pro letošní rok o 30 miliard korun z původních astronomických 252 miliard korun zadlužení na 282 miliard. Hnutí SPD podpoří urychlené projednání tohoto návrhu ve stavu legislativní nouze, protože v žádném případě nechceme blokovat rychlou a efektivní pomoc lidem zasaženým povodněmi, kteří například přišli o své bydlení, takže tu legislativní nouzi jsme podpořili.

Prosazujeme efektivní pomoc lidem, které zasáhly povodně. Máme však vážné výhrady ke způsobu řešení financování těchto škod, které zvolila vláda Petra Fialy, tedy k dalšímu zvyšování deficitu státního rozpočtu, a tím i rekordně vysokého státního dluhu. Vláda totiž vyplácí desítky miliard na Ukrajince, na zbytečně předražené zahraniční nákupy - například na stíhačky F-35, zatímco Slováci jednají o mnohem levnějších F-šestnáctkách, Maďaři si nasmlouvali mnohem levnější gripeny. Dále vláda utrácí na dávky nepřizpůsobivým, na zvyšování platů politiků a nyní nemá peníze pro naše občany. To je ten pravý důvod.

Ale pomoc našim občanům je pro SPD nejvyšší prioritou. Budeme proto hlasovat pro navýšení rozpočtu na pomoc lidem postiženým povodněmi, ale zároveň chceme - a budeme to navrhovat i v našem usnesení - aby vláda předložila průběžně přesné informace, že tyto peníze všechny použila opravdu na pomoc po povodních. Připomeňme, že předešlé dvě největší povodně v roce 1997 a 2002 způsobily v přepočtu na současné ceny podobné, či dokonce vyšší škody než ta letošní a nebyly nikdy důvodem k navýšení schodku státního rozpočtu.

Navíc Fialova vláda flagrantně lhala - dokonce bych řekl obelhala občany - těsně před právě skončenými krajskými volbami. Evropská unie totiž žádných 50 miliard navíc České republice na povodně nepošle, jak před volbami lživě slibovali vládní politici. Ještě před krajskými volbami vládní politici v čele s premiérem Fialou z ODS halasně oznamovali, že Česko získá od Evropské unie v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. "Evropská unie nám pošle 50 miliard na pomoc s ničivými povodněmi," lhal například ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek z TOP 09 na sociální síti X. Jednalo se o jasnou lež. I premiér Fiala hovořil tak, že jde o jakousi mimořádnou pomoc EU. Dokonce na mě útočil v televizi Prima jiný ministr, ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL, který na mě útočil s tím, že najednou mi prý peníze z EU nesmrdí. Přitom se ukázalo, že žádných 50 miliard navíc nám Evropská unie nepošle. Navíc co smrdí, nesmrdí? Peníze jsou jenom jedny a ty peníze jsou naše. Ty peníze jsou z dluhopisů, z dluhů, za které ručí Česká republika, a jsou z peněz, které jsme také poslali do Evropské unie, tak o čem to mluví?

Takže ministři Fialovy vlády včetně premiéra do poslední chvíle lhali a obelhávali naše občany. Dokonce premiér Fiala říkal - cituji: "Dohodli jsme se, že Evropská unie uvolní na pomoc České republice 2 miliardy eur, to znamená 50 miliard korun z kohezních fondů." Řekl to po setkání s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v polské Vratislavi. Řekl to před volbami. Ale jaká byla situace hned v pondělí po krajských volbách, tedy minulý týden? Všechno bylo úplně jinak. Brusel totiž oznámil, že dané povodňové peníze nejsou prostředky navíc, ale jenom jednodušší využití peněz již přidělených, přičemž ale již podle tuzemského Ministerstva pro místní rozvoj není zatím známo, kolik peněz bude moci Česko v rámci této zjednodušené procedury využít - v rámci toho, že to nejsou žádné peníze navíc. Vládní politici tak obelhali veřejnost a navozovali dojem, že Brusel poskytne nebo uvolní Česku nějaké peníze navíc. Hovořili o konkrétní částce, zhruba 50 miliardách korun.

Pojďme ale zpátky k navýšení rozpočtu, který tady navrhuje vláda. Povodně v roce 2022 (správně 2002) jsou doposud nejrozsáhlejší změřené v Česku - mluvím o těch předešlých povodních. Abychom si to srovnali: Hlavními zasaženými částmi byla povodí řek Vltavy a Labe, přičemž největší škody utrpěla Praha. O život tehdy přišlo 16 lidí, celkové škody činily 73 miliard, z čehož 7 miliard připadlo na pražské metro - v přepočtu na dnešní peníze šlo o celkovou sumu 144 miliard korun. Stát na úhradu škod vyčlenil celkem 18 miliard korun, z toho 11 miliard byl úvěr od Evropské investiční banky a 4 miliardy stát čerpal z evropského Fondu solidarity. Stát ani nevypisoval povodňové dluhopisy, ani nezvyšoval schodek státního rozpočtu. V této souvislosti se tedy pochopitelně nelze zbavit otázky: Proč je dnes za Fialovy vlády nutné zvyšovat schodek státního rozpočtu? Nejde o politiku. I někteří nezávislí ekonomové a analytici upozorňují, že vláda by zřejmě musela schodek navýšit i bez povodní a povodně jsou pro ni vlastně jen vítanou záminkou a zástěrkou, jak odůvodnit ještě větší dluh ve státní kase. Mějme na paměti, že celkové škody pro stát nebyly ještě ani zdaleka vyčísleny. Poslední známý odhad pojišťoven z 24. 9. 2024 hovoří o pojištěných škodách zhruba 20 miliard korun, což jsou škody, které zaplatí pojišťovny.

Otázku, kolik z aktuálně navýšeného schodku skutečně připadá na povodně, vysvětlují analytici projektu DataRun, který se mimo jiné zabývá analýzami rozpočtu. Cituji: "Z vládou schváleného navýšení schodku letošního rozpočtu kvůli povodni lze povodni přisoudit jen 80 %, 40 % nebo 10 % podle predikce, jak by letos skončil rozpočet bez povodně. Schodek by podle všeho bylo třeba navýšit i bez povodně." Konec citátu.

Oficiálním zdůvodněním je povodeň a potřeba pokrýt 30 miliard škod již z letošního rozpočtu. Vývoj státního rozpočtu v letošním roce však napovídá, že i bez povodní by byl na konci roku překročen plánovaný schodek. Hlavní příčinou horšího plnění letošního rozpočtu může být fakt, že rozpočet byl postaven na očekávání ze srpna 2023 hospodářského růstu ekonomiky na rok 2024 o 2,4 %. Skutečný letošní růst má být ale dle údajů ze srpna 2024 jen 1,1 %. Dalších možných příčin je samozřejmě spousta a o některých jsem tady již hovořil.

Tím pádem s největší pravděpodobností není pravda, že celých 30 extra miliard je na povodňové škody. Část je i na sanaci bezpovodňového rozpočtu. Jak velká ta část je, záleží na vývoji do konce roku.

V neposlední řadě nelze nezmínit vyhazování peněz z oken, díky kterému teď údajně vláda nemá na pomoc lidem a obcím. Jsou to miliony na ideologické projekty včetně těch, které propagují projekty na zvýšení cenzury, je to nadstandardní podpora Ukrajincům a Ukrajině a je to extrémní utrácení za předražené nebo nepotřebné zbraně ani - jak jsem hovořil, například předražené americké stíhačky F-35 a tak dále. Zhruba před dvěma týdny Washington schválil Rumunsku dodávku 32 kusů stíhaček F-35 za 7,2 miliardy amerických dolarů. Paní ministryně obrany Černochová s premiérem Fialou - oba z ODS - si letos objednali 24 kusů F-35 za 6,6 miliardy amerických dolarů. Přepočtem na rumunskou cenu měla ministryně Černochová zaplatit Washingtonu za 24 letadel jen 5,4 miliardy amerických dolarů, to je asi 121,5 miliardy korun podle aktuálního kurzu. Rozdíl v ceně je tedy 27 miliard korun. Letadla  F-35 se vyrábějí pouze ve dvou variantách a ta druhá je pouze pro potřeby Izraele. Rumuni si navíc sjednali dodávku rezervních motorů.

Takže když teď máme schválit schodek, navíc 30 miliard korun, nemůžu se nezeptat: Proč vláda koupila stíhačky o 27 miliard dráž než Rumuni? Jistě, paní ministryně obrany nám to nevysvětlí a nevysvětlí nám to ani premiér Fiala. Ruka ruku myje. A je to opět k zamyšlení, proč tato vláda nemá pro naše občany peníze, přestože má tak jako tak rekordní příjmy - mimo jiné tím, že naši zemi rekordně zadlužuje.

Vážené dámy a pánové, postiženým je potřeba pomoci, přičemž postižený je i státní majetek. Řádný hospodář má ovšem rezervy.

V tuto chvíli fakticky dáváme bianko šek vládě, protože netušíme nejen rozsah škod, ale hlavně rozsah škod, které nejsou kryty pojišťovnami, a neznáme ani rozsah pomoci, kterou stát poskytne nebo poskytl.

Co se týče těch rezerv: Jak všichni víme, vláda letošní rozpočtovou rezervu 11 miliard korun prošustrovala na úplně jiné výdaje, navíc které byly předpokládané - mimo jiné i na platby Ukrajincům, na Ukrajince, na dávky Ukrajincům a na podporu Ukrajincům. A teď, když přišla tato velmi bych řekl nešťastná událost a naši občané potřebují pomoc, tak Fialova vláda nemá na naše občany peníze. To je přesně typický příklad toho, jak Fialova vláda špatně a neodpovědně zachází s veřejnými financemi.

Takže jak už jsem říkal, žádáme vládu - a požádáme o to vládu i v rámci našeho usnesení - aby nám tady ve Sněmovně předkládala přesné využití těch 30 miliard korun, o které se nyní zvýší deficit, jelikož chceme, aby celá tato částka šla na pomoc lidem postiženým po povodních a obcím a městům, protože, jak jsem říkal, i ekonomové a analytici vidí v tom návrhu, že vláda ty peníze chce ve skutečnosti využívat i jinde.

Vyzývám zároveň naši vládu... Vyzývám zároveň Fialovu vládu - to není moje vláda, je to Fialova vládní dnes už čtyřkoalice - ať škrtne peníze Ukrajincům na předražené zahraniční nákupy a nepřizpůsobivým, ať škrtne tři zbytečná ministerstva, která jste si oproti minulé vládě navíc mezi sebou vytvořili, a peněz bude hned habaděj.

Je totiž jasné, že deficit by se zvyšoval i bez povodní a vláda je jen využívá, přitom dál utrácí desítky miliard na zbytné záležitosti. Občané ale nemůžou za politické zlodějiny, které způsobuje tato pětidemoliční vláda. Doufám proto, že vláda bude mít alespoň trochu slušnosti, aby z peněz, kterými nás zadluží navíc, aby všechny ty peníze použila na nápravu povodňových škod a pomoc postiženým lidem, firmám, obcím a městům.

Takže jak jsem říkal, hnutí SPD bude hlasovat pro, protože je potřeba pomoci lidem - ti lidé nemůžou za nezodpovědnou politiku Fialovy vlády - je potřeba pomoci lidem rychle, ale zároveň budeme žádat, aby vláda tady přesně Sněmovnu informovala - nás i opozici - o tom, jakým způsobem ty peníze využije a zdali budou opravdu využity na pomoc lidem a obcím po povodních. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní se k pořadu schůze chce vyjádřit ještě pan poslanec Bělica a následuje přihláška poslance Oklešťka, který je jako poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, já bych své vystoupení rozdělil do několika bodů - a já je nebudu číslovat, nicméně obsahově bych byl rád, aby byly vnímány odděleně, protože mají několik úrovní.

Já bych rád, abychom se mohli dnes bavit o bodu, který potom na závěr pojmenuji. Myslím si, že celá ta situace, ke které došlo v Moravskoslezském kraji, si zaslouží pozornost i na tomto plénu. Já jsem slíbil jednak lidem v našem kraji, podnikatelům, že se o tom zmíním, protože jsou to konkrétní věci, které je trápí a na které neznají odpovědi.

Ono už to tady dneska zaznělo: Před volbami jsme se doslechli o zázračných 50  miliardách korun, které naši partneři z Evropské unie uvolní na povodňové škody. Nakonec jsme zjistili, že si je máme vytáhnout z toho, co už tady máme. Já bych byl rád, aby to někdo zdůraznil a vysvětlil, proč to tedy bylo dezinterpretováno před volbami a proč k téhle předvolební náhodě došlo.

Rád bych se bavil o tom, jak bude vypadat konkrétní podpora v území pro podnikatele, protože to není jenom o municipalitách a o lidech, co přišli o bydlení, to je i o tom, že v tom regionu, v tom území někdo zaměstnává lidi. Jsou to malé firmy, jsou to střední firmy a jsou to i velké firmy. Velké firmy si s tím nějak poradí, jim to cash flow nerozhodí, ale u malých firem a u středních škod to můžou být opravdu nedozírné následky do budoucna, protože ty firmy když z toho území zmizí, tak na Krnovsku je velmi těžko nahradíme.

Jaká bude konkrétní podpora Moravskoslezskému kraji a obcím? Zatím nemáme nic konkrétního a já se obávám, že na tom případu, který jsem tady demonstroval jako první - ty informace o 50 miliardách z Evropské unie - je jasně vidět, že servilní politika Fialovy vlády prostě na Evropskou unii moc nezabírá. A skvělé portfolio bývalého pana ministra Síkely - nebo ještě současného pana ministra Síkely - je toho důkazem. A já myslím, že už bychom měli konečně začít zastávat české národní zájmy i na poli Evropské unie.

Ohledně Ministerstva vnitra, odměňování složek integrovaného záchranného systému, které je diametrálně rozdílné, třeba od odměňování vojáků Armády České republiky. To je věc, kterou přece nemusíme řešit až v době, kdy nám teče do bot a máme tady krizovou situaci.

Myslím si, že to, že složky integrovaného záchranného systému v takovém nouzovém stavu nebo ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin přesčasů zadarmo, není úplně fér k lidem, kteří tam riskují životy a pracují s obrovským nasazením. Jsem moc rád - a tady bych chtěl poděkovat - že snad k řešení už došlo, a po tom, co jsem se velmi intenzivně začal zajímat, kolik by to bylo v Moravskoslezském kraji, a požádal jsem ředitele hasičů - krajského ředitele hasičů - i krajského ředitele policie, aby mi spočetli, kolik to bude, že to Moravskoslezský kraj zaplatí, tak mám informaci, že se o to začalo zajímat Ministerstvo vnitra a že snad ty peníze mají dorazit. Měly by to být peníze, které by v konečném důsledku měly zaměstnancům a příslušníkům přistát v rámci výplaty jako nezdaněné. Takže snad to bude dobře. Za to bych chtěl poděkovat, jestli to je.

Dále bych chtěl říct, že - a to je taková malá odbočka - já tady budu jmenovat jednoho ministra, protože s tím jsem se konkrétně v tom regionu setkal, ne tedy konkrétně s ním, ale s tím jeho pácháním dobra. Myslím si, že pokud pan ministr Jurečka nechápe, jakým způsobem funguje krizové řízení, tak by ho neměl ze svojí pozice ministra bojkotovat, protože to zdržuje od práce - od práce těch lidí. To, že v některé obci někoho zná, ten člověk mu zavolá nebo pošle esemesku a on potom vypisuje v rámci krizového řízení na různých úrovních, že tam potřebuje jednu centrálu, tam někdo potřebuje odčerpat garáž, není systémové řešení.

Pane ministře, vaše páchání dobra v době otevřených volebních místností v Moravskoslezském kraji nikomu neprospělo, věřte mi.

Dále bych chtěl poděkovat - a to ještě nemám potvrzenu tu informaci - ale požádal jsem, aby z fondu bylo uvolněno pro Moravskoslezský kraj 80 milionů korun. Myslím si, že k tomu už došlo. (Ministr financí souhlasí.) Děkuju. Tahle informace o tom, že to došlo, ještě ke mně nedoputovala, ale mám informaci o tom, že to bylo schváleno, takže děkuju, pane ministře. To jsou peníze, které pomůžou rychle v tom regionu.

Dále bych tady měl jednu výzvu - a to prosím nevím, kdo z ministrů by se toho ujal, nebo možná pan premiér - prosím vyzvěte banky, ať nekomplikuji situaci v území. Já nevím, jestli je to na asociaci bank, nebo v tomto konkrétním případě by si pan premiér promluvil s někým z ČSOB, ale pokud pojišťovna odsouhlasí firmě, v tomto případě Krnovské pekárně, že jí vyplatí zálohu, a banka ty peníze zadrží, protože si není jistá, jestli firma bude dále pokračovat, tak tu firmu to může opravdu zabít. Myslím si, že v tomto smyslu by vláda měla velmi tvrdě apelovat na banky, protože tohle je nehoráznost. Mimochodem, to je firma, která funguje od 19. století. Je to rodinná firma a paní majitelka, s kterou jsem o tomhle mluvil, která přišla v zablácených gumácích a sundala si pracovní rukavice, mi celkem srdceryvně popisovala, jak v roce 1997 pomáhala jako šestnáctiletá holka svým rodičům a prarodičům v pekárně.

A dneska, dámy a pánové, jsem viděl video, že už pečou rohlíky, navzdory ČSOB a jejímu přístupu. Takže tady bych poprosil o pomoc.

Dále... Kromě toho, že složky integrovaného záchranného systému si zaslouží obrovský dík, tak bych byl moc rád, abychom se konečně začali zcela seriózně bavit o tom, jaký je nástupní plat příslušníka Policie České republiky. Víte, kolik to je, dámy a pánové? 30 900 korun s příplatkem. Hrubého! Hrubého! V Lidlu, v supermarketu 39 000 - skladník. Tohleto není fér, tohleto je něco, co bychom měli změnit. (Potlesk.) Příslušníci Policie České republiky v tom území neskutečně pomohli a odvedli tam obrovský kus práce, ať už při zachraňování životů, při střežení majetku, a ta práce je nenahraditelná. Vždyť přece takhle to nemůžeme nechat.

Dále bych chtěl požádat: Prosím přijďme s nějakým titulem, prosím vládu, s cenami energií. Já mám informace o tom, že když se toto téma zvedlo na ERÚ, tak se tomu vysmáli, že žádné speciální ceny nebudou. Já nevím, jakým způsobem pomoci těm lidem v regionu, kteří vysoušejí, čerpají - a náklady za elektrickou energii budou astronomické. Spoustu rodin to v té další vlně může potopit. Je třeba tohleto řešit - a řešit to rychle - ať už zafixováním cen na nějaké nižší úrovni pro postižené oblasti, pro postižený region, pro postižené rodiny, anebo nějakým speciálním dotačním titulem, aby si na to mohly sáhnout, odložením splatnosti faktur a účtů za energie. To je myslím si velmi důležité.

A na závěr bych chtěl poprosit pana ministra financí a celou vládu: Prosím stáhněte vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní, který má v konečném důsledku připravit Moravskoslezský kraj v prvním roce o 800 milionů korun. Prosím, udělejte to, ten kraj utrpěl dost a my ty peníze budeme potřebovat na jeho obnovu. Děkuju. (Potlesk.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se omlouvám, ještě se zeptám, jak se jmenuje návrh bodu, abychom věděli, jak ten návrh bodu pojmenovat.

 

Poslanec Josef Bělica: Konkrétní opatření pro Moravskoslezský kraj.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji a předpokládám tedy, že jej chcete po pevně zařazených bodech. (Poslanec Bělica: Neverbální souhlas.)

Nyní tedy vystoupí jako poslední přihlášený s návrhem změny pořadu schůze pan poslanec Okleštěk. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Já mám podobnou zkušenost jako kolega Bělica. Absolvoval jsem několik výjezdů po našem kraji a mluvil jsem s velkým množstvím starostů, kteří byli právě v tom dotčeném území. Tu zkušenost, kterou jsem tam nabral, bych strašně rád alespoň částečně přenesl sem mezi nás a ukončil to potom požadavkem na zařazení bodu. Ten bod by zněl - pro paní předsedkyni: Opatření v povodni 2024 pro Olomoucký kraj.

On to není žert, zní to hodně podobně, ale je to velké neštěstí. Když jsem s těmi starosty mluvil, samozřejmě velký podíl na tom, že to dopadlo v uvozovkách ještě relativně dobře ve vztahu ke škodám na životech, na zdraví, vděčíme Českému hydrometeorologickému ústavu. Samozřejmě že to není běžné, nebylo to tak dříve, dneska jsme měli v dostatečném předstihu informace, ale přesto to dopadlo, jak to dopadlo.

Proč to tak dopadlo? Starostové - ti okamžitě, když dostali tuto výstrahu, tak jednali. Viděl jsem jejich protipovodňové plány, viděl jsem jejich opatření, která dělali v terénu. Vyjížděli, okamžitě sháněli techniku. Dneska - mnohdy to nezaznívá tak často - ale dneska už ti starostové jsou natolik zkušení, že dokážou zajistit techniku na odstraňování nánosů, návozů - klády, větve, stromy, tráva, všechno to, co zacpává toky pod mosty. Takže mezi těmi mosty mají instalovány různé nakladače, bagříky odstraňují nánosy, aby voda byla průtočná a nezvedala se, nevylévala se do okolního terénu. Je to velmi náročné, přejíždějí pořád dokola. To všechno už dneska zvládli a vybavili se takovouto technikou.

Ale měli jeden velký problém a to byla komunikace - ne komunikace mezi nimi, ale komunikační zařízení. Našla se místa, kde některý z operátorů - nebudu jmenovat, prostě jeden - měl signál většinou - nebo alespoň ve dvou případech, co já jsem s nimi mluvil, to byl případ soukromého mobilu - kterým byli schopni se dorozumívat. Chtěl bych, abychom se zamysleli nad tím do budoucna, protože bychom si měli vzít z toho ponaučení, tak abychom se zamysleli nad tím, jestli tedy pro krizové řízení nevyužívat satelitního spojení. Ono to možná zní velkoústnatě, znamená to třeba větší náklady, ale ztráty a škody, které můžou být způsobeny právě těmito událostmi, jsou mnohonásobně, ale mnohonásobně vyšší, nedejbože aby ještě došlo ke ztrátám na životech. Takže to považuji za velice důležité, mít kvalitní spojení.

Někteří z mých předřečníků tady zmínili také to, jakým způsobem dneska nakupují hasiči techniku. Technika je zatížena DPH. (Dívá se do sálu vpravo na skupinku diskutujících poslanců.)

Já bych poprosil kolegy, aby nerušili, já se snažím tady popsat situaci, která není podle mě vůbec jednoduchá, a když jste to tam nezažili a neměli, tak alespoň nerušte.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, já hned vám zjednám klid.

Prosím kolegy a kolegyně, aby se se svými hovory přesunuli do předsálí, pokud se neztiší. Děkuji.

Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji.

A tady to zaznělo, tato technika je zatížena samozřejmě daní z přidané hodnoty a starostové říkají: "My bychom těm našim jednotkám požární ochrany" - většina z vás je z komunálu, tak ví přesně, o čem mluvím - "my bychom strašně rádi jim pomáhali v investicích a děláme to, ale když nás cisterna stojí 11 milionů, tak prostě je to strašná pecka do rozpočtu." Takže za toto bych se chtěl strašně moc přimluvit.

A potom bych měl plno různých tipů, jakým způsobem by třeba hejtman mohl komunikovat s posádkou, kterou má na svém území, ve svém kraji, protože dneska je to nastaveno tak, že vláda musí dostat požadavek, ten požadavek musí projednat a na základě toho projednání posílá vojáky do území. Takže si myslím, že by mohla být taková nějaká předsunutá skupina z armády, která by mohla pomáhat v území dříve, protože v tom začátku může ještě hodně preventivním opatřením zachránit. O to bych určitě chtěl poprosit do budoucna.

Mám pocit, že už vás to tady nebaví, ale já nechci říct Markovi - já ho mám rád - ale prostě oni mají takový sytý hlas, chlapci, že já to nedám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já bych poprosila kolegy v pravé části jednacího sálu. Pánové, mohu vás poprosit? Rušíte pana poslance. Děkuji vám.

Prosím.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji moc, protože přece jenom já se koncentruji na věci, které jsem tam zažil.

Starostové jako takoví samozřejmě jsou tou hybnou silou a v území si umí zorganizovat pomoc, ale bez armády - bez hasičů primárně - by to nedali. Takže já bych chtěl jenom z tohoto místa zmínit, že starostové prosí o pomoc i podnikatelům, firmám, protože jinak to území Jesenicka, které už tak máme hodně vylidněné, bude vylidněné do budoucna ještě víc, protože když ty firmy odejdou, anebo nebudou mít pomoc, zkrachují nám tam, bude velký problém - a vám to možná tak nepřijde, ale v Olomouckém kraji by nám to způsobilo velké problémy.

My se snažíme mít programy na podporu těchto ekonomicky znevýhodněných území, těchto lokalit, no, a teď ta ekonomická znevýhodněnost je ještě ztuplována tady tím neštěstím, které k nám v tom minulém nebo předminulém týdnu toho třináctého přišlo.

Takže bych chtěl určitě poprosit i vládu, aby se zamyslela nad tím, jestli ta pomoc 30 miliard je dost. Mně to přijde, že by byla potřeba dvojnásobná. Nedávám tady žádné pozměňovací návrhy. Vůbec netuším, kolik v tom území ty škody skutečně jsou, protože kraj je dneska sčítá, dáváme to dohromady. Česká vláda dělá něco podobného. Zaregistroval jsem v nějakém diskusním pořadu, že pan ministr financí říkal, že ty škody na majetku státu budou větší než těch 30 miliard. A já bych jenom chtěl ještě vědět, jestli 30 miliard, o kterých hovoříme, a předpokládám to a předpokládají to i starostové a kladli mi na srdce, abych se na to zeptal, proto tady taky stojím, a tak, aby těch 30 miliard šlo do toho území pro municipality, aby to šlo pro kraje, respektive v našem kraji do kraje, a pro obce, které byly tímto živlem postiženy nebo zasaženy. Takže to bych chtěl poprosit, aby se nám to podařilo vykomunikovat a abychom přemýšleli nad tím, jaké dotační programy nebo tituly nebo jaký způsob podpory do toho území dáme, protože 30 miliard se rozplyne jak ta voda, která k nám přišla.

A když se na mě tady podívala svým krásným pohledem paní ministryně (ministryně Černochová stojí před řečnickým pultíkem), tak děkuji za to, bylo to příjemné zpestření proti tomu, co jsem zažil tam, tak bych chtěl poprosit, aby se třeba udělalo opatření, aby nemuseli ti starostové, ti hejtmani žádat vládu napřed. Já vidím ta gesta, ale aby nemuseli žádat vládu napřed, ale aby ta pomoc mohla být okamžitá v tom území, tak jak jsem zmínil, když tam jsou nějaké posádky, tak abychom mohli třeba s velitelem posádky mít nějaký odhad 50 lidí třeba nebo sto, to si musíme říct. Ale musíme se z těchto záležitostí poučit tak, abychom do budoucna udělali zase další a další opatření. A potom samozřejmě si myslím, že by měla projít revizí protipovodňová opatření a samozřejmě nejenom přehrady, ale také suché poldry, a to všichni, ale asi vodohospodáři a lidé, kteří k tomu mají blízko, tak to tuší. Nesmíme se bát vyvlastňovat z hlediska protipovodňových opatření, protože ty životy a ty ztráty, které potom mohou přijít, tak ty nic nenahradí. (Hluk v jednacím sále.)

Tak vidím, že prostě tady už je taková diskuse v sále. Tak já vás tedy nebudu dál tímto obtěžovat a kdyby někdo z vás měl chuť nebo chtěl na to téma promluvit, rád se s vámi setkám, sedneme si, probereme a můžete klidně pomoct i těm zasaženým územím. Paní předsedkyně, tedy místopředsedkyně, vy jste se vyměnily, tak bod jsem nahlásil.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, Opatření v povodních 2024 pro Olomoucký kraj.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Takže to je z mé strany v této chvíli všechno a samozřejmě kdybyste potřebovali, jsem vám k dispozici.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, také děkuji, pane poslanče. Převzala jsem řízení schůze a přeji hezké odpoledne. S přednostním právem se hlásila paní ministryně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Chtěla jsem zareagovat na pana kolegu poslance Oklešťka s ohledem na to, že navrhuje zařazení toho bodu na program. Já nepamatuju dobu roku 1997 v Poslanecké sněmovně, kdy byly ty první velké povodně, a nepamatuju ani v Poslanecké sněmovně ty druhé povodně v roce 2006. Ale co jsem si dohledala a co rozhodně tady musím připomenout, je to, že do roku 2007, respektive 2008 byly v armádě České republiky takzvané záchranné prapory a v roce 1997 dokonce byla ještě povinná základní služba, takže při odstraňování povodní pomáhaly ty záchranné prapory. Pak sami hasiči a lidé z integrovaného záchranného systému přišli s tím, že chtějí udělat změnu pro to, aby vlastně ta kompetence přešla na Hasičský záchranný sbor včetně nákupu techniky, a to se stalo na přelomu roku 2007 a 2008. Takže v tuto chvíli armáda plní úkoly striktně podle platné legislativy, která tady je, a já jim za to děkuju. Ty úkoly plnili od prvního momentu, kdy tam ten problém nastal, prakticky ještě předtím, než tam ten problém nastal, protože ve středu po té tiskové konferenci jsme společně s panem náčelníkem generálního štábu aktivovali vojáky a příslušníky aktivní zálohy k tomu, aby drželi hotovost a zkrátila se jim vlastně ta hotovost na kratší čas, aby byli schopni vyjet. To jsme všechno učinili ještě předtím, než začalo pršet. Ve chvíli, kdy začaly být problémy, okamžitě vyrazili do tohoto regionu naši vrtulníkáři. Snažili jsme se, a myslím, že ty záběry znáte všichni, snažili jsme se všichni ze všech sil, aby naše vrtulníky, naši vojáci, posádky zachránili co nejvíc lidských životů, zachránili co nejvíce majetku, který ti lidé měli, a fungovali od prvního momentu.

Ve chvíli, kdy jsme schválili jako vláda nasazení vojáků, tak to běží pak už v jiném režimu. Není to záchrana lidských životů, ale je to odstraňování následků, likvidace následků povodňových škod. A teď jsme v této fázi opět, pane kolego Oklešťku, přesně, striktně podle platné legislativy i podle vlastně těch počtů, kterými disponujeme. Jak říkám, my žádnými záchrannými prapory jako v roce 2006 nebo v roce 1997 včetně záklaďáků tak nedisponujeme. Armáda nemá ani vojenské stavby. Přesto všechno se armáda snaží a dneska jsme začali stavět přemostění v Bělé pod Pradědem, kde naši vojáci budou stavět něco kolem 23 metrů mostů a přemostění proto, aby usnadnili život v tomto regionu.

Pane kolego Oklešťku, vážení kolegové, k dnešnímu dni, dnes, tedy 1. října, máme v obou těchto regionech jak v Moravskoslezském kraji, tak v Olomouckém nasazeno kolem tisícovky vojáků a asi 250 kusů vojenské techniky. Vláda dala limit na nasazení počtu vojáků až do dvou tisíc. Technika omezená není. Je to usnesení, které je do konce října. Pokud samozřejmě ty možnosti budou, nasadíme těch vojáků víc. Ale že to chodí tím centrálním systémem, to je naprosto v pořádku. Teď reaguju na pana předsedu Babiše, protože opravdu tohle musí být koordinované v rámci integrovaného záchranného systému a nemůže to fungovat tak, že by jednotliví starostové obvolávali jednotlivé posádky a říkali, přijeďte. Protože jak říkám, armáda je organizovaný sbor, který má nějaké velení, má nějaké kapacity, má nějakou techniku a pokud chceme, aby vojáci byli využíváni co nejefektivněji a já nechci, aby byli pouze levnou pracovní sílou. Samozřejmě na překonání nějakých okamžiků, které tam teďka jsou složité, tak to nasazení je naprosto relevantní a je v pořádku. Ale nemáme vojenské stavby, máme profesionální armádu a podle toho se k ní také musíme chovat.

Dovolte mi, abych ještě reagovala na druhý zařazený bod do tohoto programu, který navrhoval pan Tomio Okamura, který tady opět smíchal hrušky, jablka, černý rybíz, švestky, prostě všechno dohromady, promíchal to tady takhle v tom pytli a řekl: máte dražší třicetpětky, než mají Rumuni. Pane kolego Okamuro, já bych vám doporučila, nebo máte pana kolegu Vícha, kterého já považuju za kompetentního člena výboru pro obranu, aby vám vysvětlil, jak fungují nákupy se Spojenými státy.

Nejprve Ministerstvo zahraničních věcí Spojených států doporučí nějaký prodej, pak ten prodej teprve jde do Kongresu. Ve chvíli, kdy ten prodej za nějakých podmínek schválí Kongres, tak pak následně se vyjednává o tom konkrétním kontraktu a pak se dá říkat, pane kolego Okamuro, že je uzavřený nějaký kontrakt. Rumuni kupují 32 letounů F-35 na rozdíl od České republiky, která kupuje 24 letounů F-35. První dezinformace. Druhá, motor, náhradní motor kupuje i Česká republika. Kdybyste byl důsledný, tak byste našel v těch našich dokumentech, že i my kupujeme ten jeden motor, stejně jako Rumuni. Dále jste nebyl důsledný v tom, že jste si neporovnával, jaké další komponenty k těm letounům Česká republika pořizuje, že k tomu pořizuje nějakou munici, že k tomu pořizuje prostě nějaké další věci, které jsou součástí toho balíku, a že vlastně Rumuni ještě před sebou mají opravdu dlouhou cestu, než budou moci říct: My jsme uzavřeli kontrakt. Jsou v první třetině. A vy už tady vykřikujete, že je něco levnějšího, než to pořizovala Česká republika. Pane Okamuro, nelžete!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně, a nyní udělím slovo panu poslanci Oklešťkovi, který o to požádal o doplnění svého bodu.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Já jenom v tom víru vášně jsem zapomněl sdělit, že ten bod chci zařadit po již zařazených bodech. Děkuji vám, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Myslím, že jsme vyčerpali všechny přihlášky, které se týkaly pozměňovacích návrhů k programu, k návrhu pořadu 114. schůze. A nyní budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Já přivolámám kolegy z předsálí. Zaznamenala jsem žádost o odhlášení. Všechny vás tedy odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

Jen zopakuji, že budeme hlasovat o návrzích změn v programu schůze. Jako první vystoupil pan předseda Babiš. Navrhl nový bod s názvem Analýza průběhu povodní. Ano, pardon. Ještě jedno oznámení, paní poslankyně Opltová hlasuje s náhradní kartou číslo 31.

 

Zopakuji tedy název bodu Analýza průběhu povodní a návrh vlády, jak zabránit v budoucnu podobným škodám. Počet přihlášených se nám ustálil. Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 33. Návrh byl zamítnut.

 

Mám zde jedno sdělení pan ministr Jurečka hlasuje s náhradní kartou číslo 38.

 

Dalším navrhovatelem byl pan poslanec Bělica. Navrhl nový bod s názvem Konkrétní návrh opatření pro Moravskoslezský kraj.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 3. Návrh byl zamítnut.

 

Posledním návrhem byl návrh pana poslance Oklešťka, který navrhl nový bod se zněním Opatření v povodních 2024 pro Olomoucký kraj.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 152 poslanců a poslankyň, pro 71, proti 3. Návrh byl zamítnut.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy změn v programu schůze. Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 433... (Poslanec Benda upozorňuje na chybějící hlasování.) Ano, omlouvám se, samozřejmě zapomněla jsem nechat hlasovat o návrhu pořadu jako celku.

 

Zahajuji tedy hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 154 poslanců a poslankyň, pro 153, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A nyní přistoupíme k jedinému pořadu, kterým je bod číslo 1. Před projednáváním vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023. Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024, sněmovní tisk 802, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu a táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu tedy končím a přikročíme k hlasování.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024,  sněmovní tisk 802, ve zkráceném jednání."

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 155 poslanců a poslankyň, pro 154, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní otevírám bod číslo

Aktualizováno 6. 10. 2024 v 17:06.