(pokračuje Aleš Juchelka)

224.
Informace ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše o stavu digitalizace stavebního řízení

Prosím, aby se slova ujal pan místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, prosím, mikrofon je váš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zástupci vlády, já jsem požádal na dnešní jednání o zařazení bodu k digitalizaci stavebního řízení. Já jsem o tomto tématu hovořil již na vládě, v Senátu, minulý týden na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a stejně tak se snažím i na denní bázi informovat veřejnost a samozřejmě jsme i v úzkém kontaktu s profesními organizacemi nebo se zástupci samospráv či úřadů. Ale já věřím, že je důležité poskytnout relevantní a aktuální informace i zde na plénu Sněmovny a aby se s nimi mohli seznámit také ti, kteří k tomu třeba doposud neměli patřičnou příležitost. Jsou to více než dva měsíce, co vstoupila v platnost novela stavebního zákona a spustila se i digitalizace stavebního řízení. A než se dostaneme k vyhodnocení, já bych rád shrnul, proč jsme do toho obřího projektu jako první se vůbec pustili.

Léta byli všichni nespokojeni s délkou stavebního řízení a celým procesem, objevoval se velký počet negativních zkušeností. Chyba se hledala tu, tady, tu na jiné straně.

Já jsem se díval, co kdo nedávno řekl i k tomuto tématu. Tak například v nedávném rozhovoru řekl developer Dušan Kunovský, že v Praze běžně čekali na stavební povolení deset i víc let. Stejně tak Jan Kasl, předseda České komory architektů, byť má i k novým systémům výhrady, popsal, že doteď nikdo neřešil, že projekty ležely na úřadech tři měsíce, půl roku a někdy se nedělo vůbec nic.

A dokonce má předchůdkyně na ministerstvu za ANO Klára Dostálová v rozhovoru na jaře 2000 tehdejší situaci hodnotila slovy, cituji: "Je krize bydlení, stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. Bytový dům v Praze se povoluje v průměru déle než pět let, dálnice dokonce třináct. Správní lhůty se prý běžně nedodržují. Hodnota stavebních povolení za rok 2018 dosáhla jen 57 % ve srovnání s rokem 2005 a každá jedenáctá stavba v České republice je načerno." Dále řekla: navíc byla podle ní ostuda, že investoři vozí v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou a úřady komunikují papírově.

Přestože toto všechno, a já jsem uvedl citát z roku 2020, hnutí ANO vědělo, tak za těch osm let na Ministerstvu pro místní rozvoj ve věci digitalizace sedělo se založenýma rukama. A proč? Protože jde o jeden z největších digitálních projektů od revoluce a nikdo neměl odvahu se do něj pustit. Třicet let se na něj čekalo, ale všichni, kdybych to použil lidově, ho tak trochu vysrabili. My jsme tu odvahu měli, i když by bylo snazší jen takhle točit palci, jako se dělo doposud, protože neděláme věci, které jsou snadné, ale snažíme se dělat věci, které jsou potřebné, a tento projekt rozhodně potřeba byl. Případný další odklad, a i takové tlaky by tady byly, by navíc ohrozil miliardy pro Českou republiku z Národního plánu obnovy, protože v něm jsou jasně dány milníky, které se musí plnit. A i renomovaný ekonom David Marek uvedl, že zdlouhavý a zastaralý systém, který jsme měli, byl žábou na prameni a brzdil rozvoj ekonomiky a každý den odkládání by situaci jen zhoršoval.

Já věřím, že dlouhodobě projekt přinese zrychlení povolování staveb, zlevnění výstavby, osekání byrokracie i omezení prostoru pro korupci, kdy můžeme poprvé díky digitalizaci transparentně vidět do celého toho procesu. Dodali jsme digitalizaci stavebního řízení, přestože ty začátky skutečně nebyly idylické. Já jsem to tu už na plénu několikrát zmiňoval. My jsme jako opozice slíbili, že změníme ten stavební zákon, což jsme také udělali, a zároveň že dotáhneme digitalizaci stavebního řízení.

To, co jsem viděl, když jsem přišel na Ministerstvo místního rozvoje ve věci digitalizace řízení, připomínalo spíš tak trošku tikající bombu. Ten projekt byl špatně připravený. Podle těch návrhů, které byly vidět v těch jednotlivých soutěžních dialozích, výrazně předražený, což i šéf architektů Jan Kasl, kterého jsem dnes již jednou citoval, označil za tunel.

Pracovala na něm jediná úřednice a externě ho řídil za milion pan Šteffel, který je nyní obžalován v korupční kauze Dozimetr. My jsme zastavili ty soutěžní dialogy. Zákon jsme změnili, tu verzi jsme ostatně schválili zde ve Sněmovně v květnu minulého roku, a i díky tomu, že jsme to řešili společně, nikoliv politicky, tak nakonec ten návrh schválila celá Sněmovna včetně opozice a bez jednoho hlasu i celý Senát. My jsme vše předělali na základě toho, co ten zákon říkal, a dotáhli jsme v té otevřené soutěži a vysoutěžili komplexní modulární open source řešení skutečně s celou řadou potřebných funkcionalit. A ta celková zakázka vyšla zhruba o miliardu levněji, než plánovalo hnutí ANO, což mně přijde někdy, že se tak úplně neodpouští.

Jinak měli jsme vysoutěžena jednotlivá řešení, nicméně vše skrz podání na antimonopolní úřad na takřka sedm měsíců tenkrát zasekla firma, která nejenom, že se do toho výběrového řízení ani nepřihlásila, ale prodávala primárně tiskárny. Přitom přiznejme si, že to je trošku jiná disciplína, než vyvíjet nějaký software na zakázku. A nakonec jsme museli jít ke správnímu soudu a tam stále čekáme na výsledek.

My jsme přesto byli nuceni právě těmi termíny, ale i ohrožením milníků Národního plánu obnovy, ten systém začít dodávat. Museli jsme ho objednat tedy minimalistické podobě, jen ty zákonné povinnosti z té celé vysoutěžené zakázky, tak nám to mimo jiné řekl i antimonopolní úřad, a musím říct, že to je jeden z důvodů, kvůli kterým hapruje právě ta uživatelská přívětivost či stále nízká míra integrace třeba na ty další okolní systémy, přitom peníze z Evropské unie na rozvoj toho projektu jako celku k dispozici jsou.

I přes všechny překážky v průběhu toho soutěžení a časový pres jsme dodali ty systémy a dále je rozvíjíme. A já jsem někde četl, jak Ivan Bartoš bagatelizuje současnou situaci a podobné nesmysly, i když zároveň nijak nepopíráme, že skutečně v této fázi jsou obtíže, které nás mrzí, a snažíme se je velmi aktivně a co nejrychleji řešit tak, aby se vše posouvalo směrem k co největší efektivitě, uživatelskému komfortu a důvěryhodnosti toho systému jako celku.

Ten obří projekt je rozhodně třeba dotáhnout. Ty problémy, byť se to může někdy jevit z mediálních titulků, skutečně nezačaly 1. červencem. Ty problémy tady byly daleko předtím, a naopak 1. července, byť s několika klopýtnutími, začala konečně cesta k jejich zlepšení, které nakonec pocítí skutečně všichni - jak občané, kteří se rozhodnou stavět, firmy Česká republika jako celek. Toliko úvodem.

Já bych nyní šel k digitalizace stavebního řízení a shrnul bych některá aktuální fakta. Aby bylo možné s těmi systémy stavebního řízení pracovat zejména na straně úřadů, musí v nich být dané úřady a orgány přihlášeny a mít správně nastaveny role. S tím se Ministerstvo místního rozvoje snažilo od počátku intenzivně pomáhat. Vznikl manuál pro administrátory, stejně tak proběhlo několik školení před, i po spuštění toho systému a zapojeno v systému digitalizace stavebního řízení je dnes 665 stavebních úřadů, což představuje přes 99 %. A já tedy musím říct, že to zbylé asi půl procento nebo 0,7 % jsou úřady, které v tuto chvíli nemají žádného zaměstnance, tudíž by s tím systémem ani neměl kdo pracovat.

Samozřejmě ten systém nevyužívají pouze stavební úřady, ale jsou to i dotčené orgány, kde pro ně platila vlastně stejná pravidla, tedy musí být v systému zavedeny. Zavedeny jsou tam všechny, ale i v rámci dotčeného orgánu je potřeba, aby byly nastaveny osoby, které jsou zodpovědny za příjem pošty, a zároveň jednotlivé role.

K dnešku jich chybí ještě asi 18 % plně takto nakonfigurovaných. S těmi, co v tom systému nejsou, jen Ministerstvo místního rozvoje samozřejmě v kontaktu a nabízí potřebnou podporu. My velmi aktivně spolupracujeme s příslušnými rezorty, pod které ty jednotlivé dané orgány spadají. Ostatně 23. srpna jsem požádal všechna ministerstva znovu písemně o součinnost, která probíhá. Já bych možná v této souvislosti poděkoval za spolupráci Hasičskému záchrannému sboru a také Ministerstvu zdravotnictví. Hasiči a hygieny díky naší dohodě nebudou v tom Portálu stavebníka vystupovat na úrovni jednotlivých územních pracovišť, ale na úrovni kraje, což také významně celý ten systém zjednodušuje i do možných kapacit zpracování těch jednotlivých vyjádření. Podařilo se zapojit Národní památkový ústav a jednáme i s Ministerstvem zemědělství o státních podnicích povodí, které mají velmi specifické postavení v rámci stavebního řízení.

Nyní si pojďme říci některé hlavní statistiky k fungování toho systému. Já bych možná chtěl připomenout, že to je poprvé, kdy vlastně máme díky té digitalizaci nějaké detailnější přehledy k dispozici. I když to zní téměř neuvěřitelně, tak po těch třicet let v podstatě stát rozhodoval, nebo i ten systém se snažil řídit dosti poslepu, ta data se získávala na základě jakéhosi dotazníkového řízení exportu z těch jednotlivých lokálních řešení. My máme za uplynulá léta nějaké základní údaje, odhady, možná reporty nějakých negativních zkušeností od lidí z praxe, ale skutečně ta tvrdá data, kde by bylo možné rozklíčovat, proč se někde proces zasekl a z jakého důvodu, ta prostě chyběla. Možná tady na tom místě je dobré říct, že je velmi jednoduché, když někdo řekne, něco nefunguje, protože stát nebo něco nefunguje, protože úředník. Ale spousta podání, která byla historicky podávána na ty stavební úřady, nebyla úplná, obsahovala nějakou chybu, musela se doplňovat a my v daný moment, s těmi historickými daty, skutečně nešlo rozklíčovat, proč někde stavební povolení trvá roky, z jakého důvodu ta či ona stavba nemá stavební povolení v termínu.

Takhle obří komplexní projekt skutečně úplně nejde objektivně zhodnotit po několika měsících. Ta aktuální data samozřejmě ukazují pozitivní rostoucí trend jak na straně toho portálu stavebníka, tak i těch jednotlivých informačních systémů stavebních úřadů. Když bych ukázal nějaká data, tak skrze Portál stavebníka (ukazuje graf) bylo k pondělí, dnes je tedy jiný den, úspěšně podáno 19 000,9, takže téměř 20 000 žádostí. Na druhé straně začali k pondělku úředníci pracovat s počtem žádostí, který je vyšší (Ukazuje jiný graf.), je jich zhruba 23 000, protože nad rámec podání, které přechází přes portál, řeší i žádosti, které jsou stále podány papírově či skrze datovou schránku, což některé typy umožňují.

Úplně na počátku v tom systému bylo zhruba 176 dokumentů, na konci sledovaného období už jich je téměř 72 000 (ukazuje další graf) a pozitivní změna je patrná i u procesu vypravení dokumentace, kdy došlo k víc jak k 11 000 vypravení a k pondělí bylo zahájeno zhruba 14 700 řízení. Z toho bylo dokončeno už 2 900 tisíce, a i zde se tedy zvyšuje tempo. Jedná se například o stavební povolení, dělení pozemků, kolaudace, zkušební provoz, samozřejmě postoupení, odložení či zamítnutí.

Co se týká těch statistik DSŘ, logicky v nich není zohledněn ten počet žádostí, které byly vydány k 1. 7., tedy postaru, a úředníci na stavebních úřadech je postupně odbavují. Zároveň byla novým stavebním zákonem řada staveb přenesena do takzvaného volného režimu, tudíž pro ně není to stavební řízení nebo stavební povolení vůbec potřeba.

Já jsem se díval, protože se objevily i některé výroky, jak stavební řízení v České republice se úderem 1. 7. zastavilo. Já jsem zmínil některá rozhodnutí vydaná už v tom novém systému, těch je samozřejmě méně z logiky věci, neboť spousta lidí využila ten termín před 1. 7. (Ukazuje graf.). Ale když se podíváme přes jednotlivé roky a měsíce, tak ten pokles, který je v měsíci červnu či v červenci, je sezonní, tudíž k žádnému zásadnímu výkyvu v rámci podávání nebo realizace staveb v České republice nedošlo.

Ta rostoucí čísla, jak jsme dodávali i třeba více automatizace a opravovali některé chyby, které se objevily po startu, ukazují, že dochází k postupnému zlepšování a zároveň i zabíhání práce s těmi systémy. Já bych chtěl znovu poděkovat úředníkům za jejich nasazení. Já jsem byl na některých stavebních úřadech, třeba na Krajském stavebním úřadě ve Zlíně, kde si rozdělili tu práci, že část zaměstnanců pracuje s žádostmi podanými před 1. 7., byť zhruba 90 % z těchto žádostí - nejsou úplné, ale byly zahájeny, jedou podle toho starého stavebního zákona v původních systémech a určitá část již pracuje s novým systémem. Zvládají věci jako jednotné environmentální stanovisko a další úkony. Takže díky za jejich nasazení.

Naším cílem je samozřejmě další rozvoj v čase, máme jasný plán pro dosazování dalších funkcionalit, automatizace. A naší snahou je co nejvíce usnadnit, zrychlit a ulevit tak od zátěže stavebním úřadům, kdy skutečně oproti tomu řekněme jednorázovému nebo respektive lokálnímu systému, které ty úřady doposud používaly, a za ta desetiletí byl vytuněn na potřeby toho daného úřadu, včetně třeba nějakých lokálních systémů, které ty úřady využívaly tak, abychom se co nejrychleji dostali do té míry komfortu a jistoty právě v odbavování.

Já bych se tím plynule dostal k části, kde bych chtěl krátce komentovat rozvoj systému. My jsme během léta po spuštění toho systému i na základě zpětné vazby dodali hlavní priority směrem k zefektivnění systému. Ministerstvo dokonce toto předem avizovalo, a to jak na straně Portálu stavebníka, tak i toho informačního systému, který je používán na straně úřadů.

V systému pro úřady byla dodána zlepšení zejména ohledně automatizace hromadných úkonů, je to třeba hromadné ověřování účastníků řízení, načítání z listu vlastnictví. Uživatelé mají také lepší možnost kontroly odeslaných dokumentů. Rozšířil se našeptávač. Upravili jsme třeba pořadí některých úkonů, aby lépe odpovídalo každodenní praxi úřadů.

Často také zaznívala prosba o takzvané šablony pro usnadnění práce. To jsou vzorové dokumenty, které při odbavení nebo při tom rozhodnutí v rámci toho úkonu se vyplňují. My jsme postupně do systému dodali zhruba 146 šablon, které pokrývají potřeby úřadu dle nového stavebního zákona, neboť on těch úkonů má výrazně méně, například už tam není to územní rozhodnutí a pak to povolení.

Některé z nich jsou unikátně vytvořené pro stavební úřady krajské nebo Dopravní a energetický stavební úřad a i na nich pracujeme na větší automatizaci tak, aby se do nich skutečně doplňovala všechna ta pole, která jsou pro to rozhodnutí relevantní. Samozřejmě dále pracujeme i na tom, aby ten systém byl přehlednější zejména i ve smyslu třeba grafické podoby či možnosti doeditovávat tyto šablony.

My jsme spustili na konci srpna, a ono to nebylo součástí vlastně toho, co jsme mohli i ze zákona plnit, neboť jak již jsem zmínil, to omezení Antimonopolního úřadu neumožňovalo plnit tu zakázku v celém rozsahu s vybranou firmou, ale zahajujeme s vybranými partnery piloty pro napojení ekonomického systému stavebních úřadů a úředních desek.

Já z těch svých jednání s úředníky zpětné vazby vnímám, že to propojení na ty ekonomické systémy, zhruba 80 % úřadů používá jeden typ ekonomického systému, pak je to různě roztroušené. Různé úkony stavebního řízení vyžadují platbu a je skutečně obtěžující a nekomfortní, aby se platby vedly v nějakém systému, tam se sledovaly a pak se přenášely Ctrl-C, Ctrl-V k danému řízení. Takže napojení na ekonomické systémy stavebních úřadů, pilotů je budeme pilotovat například s Prahou 2 nebo se Zlínem a pak integrace na jednotlivé úřední desky. Samozřejmě stavební úřady mají své úřední desky nebo weby opět vyvinuty jako individuální aplikace, někdy mají společného dodavatele, ale myslím si, že toto bude také významným zlepšením. Teď spouštíme pilot, pokud se ověří, šli bychom cestou potom širšího roll-outu na všechny stavební úřady.

U Portálu stavebníka, což je ta část, přes kterou se zadávají ta stavební řízení, ať už pouze ten daný záměr, ten projekt, nebo pokud ten stavebník již dopředu má nějaká povolení, tak tam došlo taky k významnému upgradu toho systému. Žádosti automaticky vypisují data již existujícího záměru. To pomůže třeba v případě, kdy potřebujete obeslat více dotčených orgánů. U těch opravdu komplexních staveb jsme navýšili možný počet dokumentace až na 50 000, protože třeba u liniových staveb nestačí ani pár stovek souborů, k žádostí lze také připojit až do výše 5 GB.

Tahleta rozšíření byla hojně poptávána. Samozřejmě i pro rozvoj tohoto systému, jsou tam potřebné další kroky. Ten každý systém má stanovený harmonogram dlouhodobého rozvoje, jsou s ním seznámeni také naši hlavní partneři. Snaží se reagovat hlavně na zpětnou vazbu uživatelů, kdy cílem je primárně posílit stabilitu, spolehlivost a tu uživatelskou přívětivost, tudíž efektivitu těch daných systémů. Není to skutečně o barvičkách, ale je to o ergonomii práce s tím systémem. Najdu tam, co hledám, jsou tam logická propojení a další. Ostatně řadu těchto podnětů jsme získali právě na jednání třeba s ČKA nebo ČKAIT na úřadech ve Zlíně, v Přelouči, v Rožnově pod Radhoštěm a další.

Z pohledu stavebníků jsou tady potom dva velké požadavky. Jedním z nich je napojení na registr zastupování, to je registr online plných mocí, ten vznikl jako centrální řešení k 1. 7. Dodala ho digitální a informační agentura a postupně se agendově budou napojovat na něj jednotlivá řešení ministerstev. Ve frontě stojí Martin Kupka s Portálem dopravce, je tam Ministerstvo práce a sociálních věcí, stejně tak portál stavebníka tak, aby se daly řídit role, v rámci kterých vystupuje uživatel toho portálu.

Další důležitá věc. Já jsem se zmínil o tom, jak teď se dají kopírovat jednotlivé žádosti, nebo respektive ty záměry při rozesílání více orgánům. Měla by tam přibýt funkcionalita, která vlastně využije téhož, ale z jednoho záměru půjde rozesílat automaticky více organizacím a ve spolupráci ČKAITem a ČKA také řešíme napojení na databázi autorizovaných osob. Oba dva tyto subjekty mají svoje databáze svých členů. Chtěli bychom, aby měli centrální databázi, pomocí kterých se budou autorizovat do Portálu stavebníka. V tuto chvíli samozřejmě používají, jako to bývá k přistoupení ke službám státu, nějaký identitní prvek, ať je to bankovní identita, eObčanka či třeba klíč k eGovernmentu a z pohledu toho úřadu ten nejbližší rozvojový krok je napojení na ekonomické systémy a ty úřední desky.

Jinak možná bych teď zmínil otázku, která hodně rezonovala, co bude po momentu, kdy z rozhodnutí ÚOHS skončí možnost plnění na tu danou smlouvu. U systému pro úřady je důležité znát a mít odpovězenou tu otázku dodavatele. Na jaře antimonopolní úřad vydal zmíněné rozhodnutí o zákazu plnění z dosavadní smlouvy, které začíná platit 23. září. Rezort se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Podali jsme správní žalobu, čekáme na její výsledek. Nicméně z tohoto důvodu bylo nutné vysoutěžit nového dodavatele, což se podařilo. Ministerstvo ho vysoutěžilo v minitendru v rámci dynamického nákupního systému. Já jsem teď četl různé příběhy, co je dynamický nákupní systém. Je to standardní zadávání veřejných zakázek, je předvídaný zákonem, využívají ho například Ministerstvo dopravy, Státní pokladna Centrum sdílených služeb a další. My jsme ten dynamický nákupní systém zavedli v minulém roce, je v něm registrováno zhruba 24 dodavatelských firem z oblasti IT. A v případě, že vyhlásíte takový minitendr, každý z nich může podat nabídku. Jinak jejich úplný seznam a detailní popis té veřejné zakázky je přístupný v systému NEN. Vývoj informačních systémů skrze tento takzvaný BodyShop, kdy se skutečně poptávají jednotlivé specializované role, je v prostředí státní správy a samospráv čím dál tím častější. Jak už jsem zmínil, soutěží tak třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí, dopravy či Státní pokladna. Jinak ten rychlý přechod na nového dodavatele zajistí použité standardní technologie a modulární architektura.

Já si myslím, že to byl jeden z benefitů, jakým způsobem jsme vlastně přistupovali ke konceptu architektury jako takové toho řešení. Ty informační, stavební nebo ty systémy pro stavební řízení jsou postavené na open source, na technologiích, které se dají dále rozvíjet, takže další jejich vývoj, provoz, údržba. Dá se na ni plynule navázat. Jinak ta další zakázka dílčí na rozvoj toho systému, tak ta maximální souhrnná cena je zhruba 24 milionů korun včetně DPH. A takto budeme pokračovat v rámci rozvoje toho systému pro úředníky.

Vítězná společnost Servodata bude podle našich informací jako dodavatele částečně využívat i lidi ze společnosti InQool. Ta dodávala doposud tu část systému pro úředníky, tedy v tomto směru je zajištěna plynulá kontinuita a návaznost. Nicméně strukturu subdodavatelů, ať už je ten projekt takový či makový, si řeší ten vítězný účastník sám.

Před tím systémem, který je třeba zmínit, je Národní geoportál územního plánování. Ten, jak máme potvrzeno, i právním stanoviskem, které mám k dispozici, naplňuje základní funkce dané zákonem, dále se rozšiřuje a 23. srpna došlo k poměrně velkému updatu. Já jsem na ten systém byl často dotazován. V rozšiřování těch funkcionalit je bohužel zhruba měsíční skluz. Ten hlavní dodavatel nedodal to dílo v požadovaném rozsahu a kvalitě, byl tam jistý problém s jedním z jeho subdodavatelů, ale Ministerstvo místního rozvoje jako zadavatel nemůže vstupovat do těchto vztahů. Nicméně jsme akceptovali tento systém s výhradami. I zde je stanovený harmonogram rozvoje. Během září a října se budou naplňovat například jednotlivé evidence, které jsou součástí řešeny pouze jako seznamy v té veřejné části NGÚP nebo na stránkách jednotlivých krajů. Stejně tak se plánují rozvoje dalších takzvaných ETL nástrojů pro zásady územního rozvoje, tedy nástroje, které převádějí ty jednotlivé formáty.

Možná bych se teď ještě chvilku věnoval věci, která byla hodně poptávaná v rámci naší diskuse v Senátu. Důležité je samozřejmě i další rozšiřování a zajištění kapacit. Na druhé straně, tedy na úrovni řízení toho projektu, ne pouze na straně dodavatele, ministerstvo se snaží kontinuálně rozšiřovat ten expertní tým, který se věnuje digitalizaci. Já po tom příchodu na Ministerstvo místního rozvoje jsem hledal ten IT tým. Kromě jedné paní referentky a dalšího člověka, tam ten tým neexistoval. Ono to nejde vždy tak rychle, jak bychom si přáli. Ostatně ten nedostatek IT pracovníků a odborníků trápí státní správu dlouhodobě, už jen z toho důvodu, že stát má často problém nabídnout dostatečně atraktivní podmínky právě třeba ve srovnání s tím soukromým sektorem. Já jsem proto rád, že na konci srpna se nám podařilo rozšířit i tu nejvyšší strukturu řízení o pana Michala Káru. To je odborník z byznysové sféry, který má letité zkušenosti z digitalizace procesu ve finančním sektoru. Pan Kára nově působí jako delivery manažer jednotlivých těch částí řešení, kdy je jeho hlavním úkolem, jak jsem zmínil, posílit spolehlivost, stabilitu a zajistit ten rozvoj systému k co největší uživatelské přívětivosti a efektivitě, která je velmi důležitá pro naplnění samotné ambice nejen zákona té digitalizace, tedy zrychlení těch jednotlivých procesů.

Pan Marl (?) (byl) zároveň pověřen dalším doplněním týmu, kdy kromě komerčního sektoru se může jednat i o spolupracovníky či IT odborníky z jiných rezortů, ti nabídli svoji součinnost. Ostatně je to jedna z nejrychlejších cest, jak ty kapacity dočasně doplnit. Tam já vidím i ten benefit, že u lidí, kteří již dodávají něco na straně státu, existuje znalost digitalizace, či respektive úskalí digitalizace ve státní správě jako takové. A zaznamenal jsem i dopisem nabídku na odborníky od Americké obchodní komory, s kterými spolupracujeme v řadě jiných věcí, tudíž i s nimi jsme chtěli diskutovat možnost spolupráce třeba na rozšíření governance modelu.

Poslední z věcí, kterou bych chtěl zmínit, pak ještě trochu něco o školení a technice. Vznikla i pracovněprávní skupina. Já si myslím, že klíčové - a zaznívá to i od stakeholderů, kteří chodí na Ministerstvo místního rozvoje, ať už jsou to zástupci developerů, nebo komory, nebo profesní organizace - nejdůležitější je právní jistota pro úřady a pro stavebníky. Začala tedy fungovat i pracovněprávní skupina, do níž je zapojeno Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, ale třeba i Ministerstvo životního prostředí. Ta mapuje jednotlivé právní aspekty nebo jakákoliv potenciálně slabá místa či jejich případná řešení. On ten zákon teď nabyl plné účinnosti, a pokud by se ukázalo, že je zde nějaký problém, který třeba v procesu schvalování může být předmětem sporu v budoucnosti, tak my nejsme žádní dogmatici. Samozřejmě jsme ochotni ten návrh zákona realizovat.

My jsme souběžně s tím, jak měl začít platit nový stavební zákon, ale i tak, jak, byť se zpožděním, jsme dodávali jednotlivá technická řešení, realizovali některá školení a řadu dalších připravujeme v průběhu roku 2023 až 2024. Proběhlo celkem 52 školení. Od prosince 2023 bylo 27 školení ve čtrnácti krajích ve věci legislativních změn, co tedy ten zákon přináší, byť už jeho forma byla známá někdy v roce 2021. Od května potom 25 školení k práci s informačním systémem stavebního řízení, včetně několik speciálních, určených právě pro ty dotčené orgány.

Udělali jsme i nějakou sérii kombinovaných webinářů a seminářů, například pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků. Celkový počet účastníků byl něco přes 5 500. Stejně tak se snažíme a aktualizujeme, vydáváme ty jednotlivé manuály, které by měly uživatele toho systému vlastně provádět krok po kroku v rámci jednoho procesu.

Zde se přiznávám - a znovu se omlouvám - tak jak to nastupovalo v poměrně rychlém gardu, bylo očividně žádoucí v těch školeních ještě přidat, dopilovat jejich koncepci, posílit kapacity pro individuální podporu či helpdesk, který se i vzhledem k tomu, kolik dotazů se během prvního měsíce nejen v e-mailech, ale i na tu infolinku dostalo, ukázal jako nepostačující. My jsme teď naplánovali sérii další školení. Jsou vypsána školení k práci v Geoportále, budou přibývat další. Stejně tak se točí nové video - tutoriály. Chtěli bychom skutečně naškálovat a mít tu first level support, tedy toho přítele na telefonu, který vám s dílčím krokem dokáže poradit, nikoliv pouze zaznamenat váš problém do nějakého pořadníku, tak, aby se toto výrazně zlepšilo.

Zvýšenou pozornost věnujeme i otázce kolaudací. Bylo to poměrně horké téma i s požadavky ze samospráv, neboť u některých projektů je často kolaudace finálním předáním toho objektu do užívání. Byla zde otázka kolaudací v souvislosti se začátkem školního roku. V srpnu jsme připravili metodologii i dodatečný manuál právě k této problematice a v individuálních případech jsme také nabízeli a stále nabízíme podporu právě kvůli tomu, abychom vyloučili to, že k 1. 9. by nějaká škola či školka nebyla otevřena právě z důvodu, že by nebylo zkolaudováno. Proto jsme aktivně oslovovali ty, u nichž jsme měli indicie, že nějaká takováto kolaudace probíhá, abychom jim nabídli pomoc, že vše běží, jak má.

My jsme úřady, aby to bylo kompletní, vybavily potřebnou technikou. Stále vidím ještě jistý deficit, ale úplně toto nedokážu z pozice místního ministerstva pokrýt. Ne všude v České republice je adekvátní připojení. Tam je Ministerstvo místního rozvoje krátké, byť v rámci některých programů řešíme 5G projekty ve městech, ale to je spíše něco nad rámec toho mít klasické rychlé připojení.

Nicméně jsme vyslyšeli přání obcí na dodání nadstandardní počítačové techniky, aby ta práce pro ty úřady - byť jistě nějaké technické vybavení jako počítače, monitory, již měly - byla co nejkomfortnější, a to i přesto, že ty systémy nevyžadují žádný speciální hardware. Ony by fungovaly i na starším vybavení, neboť je to všechno webová aplikace, tudíž ji ovládáte v prohlížeči, podobně jako třeba e-mail nebo nějakou službu. Není k tomu tedy potřeba žádné speciální vybavení, ale dodali jsme po celé České republice na stavební úřady 4 500 výkonných notebooků, 9 000 monitorů velikosti 32 palců pro snadnější práci s tou stavební dokumentací. Zajistili jsme to v rámci centrální zakázky a díky tomu hromadnému nákupu jsme ušetřili zhruba tak polovinu běžné maloobchodní ceny.

Obcím zároveň podpora z Národního plánu obnovy pokryla 100 % nákladů a díky tomu centrálnímu nákupu využití třeba center regionálního rozvoje. Kromě nutnosti podpisu smlouvy jim odpadla i administrativa. Vybavenost úřadu novou technikou, byť tedy není nutně k práci potřeba, je dnes 100%.

V té debatě i tak, jak jsme mohli třeba pomáhat jednotlivým úřadům v nastavování různých práv, bych rád připomněl jednu problematiku, kterou vnímám jako velmi důležitou. Ono se o ní mluví poměrně dlouhá léta a není to věc, která by se objevila s nástupem nového stavebního zákona. To je nedostatek personálních kapacit na stavebních úřadech. Tam skutečně chybí možná tisíce pracovníků a ti stávající navíc dělají poměrně náročnou práci za ne úplně odpovídající ohodnocení.

Na ministerstvu se té otázce delší dobu věnujeme, snažíme se krok po kroku tu situaci zlepšit. Vyjednali jsme, aby mohly stavební úřady dát nově zaměstnanci osobní ohodnocení až do výše 100 % platu. Dříve to bylo pouze 50 %. Stejně tak, aby si od 1. července referenti polepšili. Tam došlo ke zvýšení o jednu platovou třídu a zároveň tak, jak nabíhá digitalizace - vidíme vlastně vytíženost jednotlivých stavebních úřadů - budeme schopni nastavit do budoucna i výkonnostní financování, kdy úřady, které skutečně jsou více zatíženy a mají více práce, tak i v modelu přenesené působnosti dostanou více peněz. Budou tedy moci kvalitní lidi lépe zaplatit.

Zároveň nově platí, že o těch nejvíce náročných stavbách už nerozhodují malé stavební úřady. I díky tomu tam ubývá zhruba třetina úkonů, když odečtu i ty stavby, které už do toho stavebního řízení vůbec nevstupují. Díky tomu novému stavebnímu zákonu - jsem rád, že to tam bylo - je teď také možné, aby nový pracovník - což byl třeba příklad Přelouče, kde jsme se byli podívat - získal potřebnou kvalifikaci takzvaně při práci. Do té doby pracuje pod dohledem zkušenějšího kolegy.

MMR jde vstříc i přáním Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů. Budeme navrhovat teď v nějaké blízké novele například rozšíření i palety oborů, jejichž absolventi mohou na ty stavební úřady nastoupit.

Na úplný závěr bych chtěl dodat, že oceňuji konstruktivní zpětnou vazbu, i když někdy může být velmi tvrdá. Vážím si těch námětů, připomínek i doporučení. To nás posouvá kupředu. Něco úplně jiného je ale šíření z mého pohledu skutečně účelových báchorek, že kvůli digitalizaci stavebního řízení ztrácíme 770 milionů denně. Často to zaznívá i od našich opozičních kolegů z ANO. To pochopitelně jednak vyvrátila i červencová data ze stavebnictví, která zveřejnil Český statistický úřad - už jsem ten graf jednou ukazoval - kde vidíme pouze mírný měsíční pokles. Ten je koncem prázdnin rok co rok. Práce se nezastavila a ani zastavit nemohla. Stavební úřady před 1. 7. skutečně obdržely obrovské množství žádostí podle starého zákona, které postupně odbavují. Firmám také dobíhají staré zakázky. Takže i v případě, že dochází ke krátkodobému zadrhnutí, tak to rozhodně neznamená, že stavební výroba klesla v tuto chvíli nebo zítra klesne na polovinu.

Já jsem zmínil, že řada staveb, které se nově přenesly do takzvaného volného režimu, už vlastně nejsou součástí těch statistik, není tedy pro ně potřeba to stavební povolení a je těžko tedy porovnávat počet povolení udělených v minulém období vůči aktuálním datům. Pravdou je, že se o škodách, respektive možných ušlých ziscích, hovoří ve stavebnictví už léta. Přesně proto ale byl potřeba ten nový stavební zákon a digitalizace, abychom i na základě těch dat a na základě té automatizace měli nějakou šanci na zlepšení.

Já bych chtěl poděkovat a vážím si všech, kteří jsou férovými konstruktivními partnery a vlastně s dobrým úmyslem se snaží nejen posouvat ty jednotlivé systémy, ale pracovat i jako roll model například vůči jiným stavebním úřadům, a stejně tak i všem úředníkům a úřednicím za jejich práci a trpělivost. Já vím i z vlastní zkušenosti, že v téhle fázi je to opravdu náročné. Ten přechod je jak s novým stavebním zákonem, tak s digitalizací poměrně obtížný.

Mrzí mě to, věřím, že nakonec ten projekt dlouhodobě přinese benefit skutečně všem. Usnadní práci na stavebních úřadech a zrychlí stavební řízení a vnese do tohoto systému konečně tolik potřebná data, která nám pomohou identifikovat ty články, které nás dlouhodobě stavěly na chvost třeba evropských zemí v rychlosti povolování staveb. Toliko za mě slovo úvodem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyměnili jsme se v řízení schůze. Jak bývá zvykem, tak jako další, kdo vystupuje, tak se stává zpravodajem, ale tady uděláme drobnou výjimku po dohodě. My jsme odhlasovali zpravodaje tohoto bodu a po dohodě bych dal hlasovat, že se jím stane pan poslanec Robert Králíček.

Než se dostaví kolegyně a kolegové do sálu, tak já přečtu pořadí, v jakém budeme mluvit, nebo přihlášeni poslanci s přednostními právy. Je zde pan předseda Jakub Michálek, pan místopředseda Karel Havlíček, paní místopředsedkyně Olga Richterová a poté pan předseda Tomio Okamura. Následně dojde k otevření rozpravy a první s přednostním právem se hlásí pan poslanec Radim Fiala.

Ještě zde eviduji některé faktické poznámky, které jsou čtyři. Vzhledem k tomu, že není rozprava otevřena, tak já faktické poznámky odmažu, protože faktickou poznámkou se reaguje na probíhající rozpravu. Ještě zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, eviduji žádost o odhlášení, já vás všechny odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

 

Počet poslankyň a poslanců v sále se ustálil a já dám hlasovat o tom, že zpravodajem tohoto tisku se stává pan poslanec Robert Králíček.

Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 80 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 2. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

A já vás požádám, pane poslanče Králíčku, abyste si sedl na místo zpravodajů.

Před otevřením rozpravy budeme pokračovat v přihláškách s přednostním právem. Jako další vystoupí pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, vážení kolegové, děkuji i panu kolegovi, že se chopil role zpravodaje, tak abychom mohli řádně projednat tento bod. Já si myslím, že to je dobře, že o tomto projektu diskutujeme. Je to projekt, který je velmi důležitý z hlediska nejenom fungování digitalizace, ale z hlediska toho, aby se nám podařilo zrychlit výstavbu a i zpřístupnit bydlení. Takže v našem balíčku, který zahrnuje jednak výstavbu bytů, zrychlení stavebního řízení, podporu bydlení, řešení problematiky Airbnb, které schválila vláda, je to důležitý krok.

A samozřejmě teď všichni sledujeme, že stejně jako řadu dalších informačních systémů to provází určité porodní bolesti. Pokud se dělá zásadní změna ve fungování takto důležitého systému, tak to bohužel je často případ i v ostatních záležitostech. Historicky jsme tady měli asi největší revoluci s eGovernmentem, s datovými schránkami a se základními registry, to byla skutečně velmi důležitá změna. A samozřejmě na začátku byla provázena určitými komplikacemi. To k tomu, si myslím, patří. A vedle toho tady existuje i spousta dalších systémů, které si touto revizí ještě neprošly, a naše vláda se snaží o to, abychom vysoutěžili nové systémy i v těchto oblastech. Takže když se podíváme na některé další existující implementace, tak si myslím, že ta kritika je poměrně nefér, že je tady vyčítáno připravovaného systému stavebního řízení, že neumí tu kterou funkci. Ano, v některých případech i ta kritika oprávněná, že ten systém je třeba zpomalený, ale v některých případech ta kritika daleko přestřelená, že například neumí vzdálené nahlížení do spisu nebo že nemá zcela dokonalé šablony, není plně zautomatizovaný a tak dále. Takže nebavíme se tady o tom, že by ten systém nefungoval nebo byl nepoužitelný, bavíme se o tom, že by bylo žádoucí ho do budoucna doplňovat o další funkce.

Aktuálně ten systém vede asi nějakých 16 000 řízení. Myslím si, že ta čísla jsou poměrně vše vypovídající. Celkem bylo založeno od spuštění k 2. 9. založeno 38 157 nových žádostí na tom portálu a celkem počet přihlášení do systému je 95 000 uživatelů, takže tvrdit o tom, že ten systém nefunguje, není úplně namístě. Samozřejmě, co je potřeba říct, že ten a my jsme si ten systém v rámci poslaneckého klubu Pirátů nechali předvést tak, abychom na vlastní oči viděli, v jakém stavu ten systém je. Za prvé je potřeba říct, že ten systém je moderní ve smyslu designu. Není to, abych to řekl, některý zastaralý systém, které máme dneska, jestli vás to zajímá, když se půjdete podívat třeba na Finanční úřad, tak finanční úřady dneska pracují v systému, který vypadá takhle, to je informační systém ADIS (Ukazuje do sálu.), paní bývalá ministryně financí určitě si vzpomene, určitě viděla tento systém, takže v tomto dneska pracují úředníci finančních úřadů, to je systém ADIS, paní bývalá ministryně určitě si dobře pamatuje, že to je oříšek pro všechny úředníky. V tom systému se dneska pracuje poměrně komplikovaně pomocí kláves a pro ty úředníky je to taky velká zátěž a taky se ho snažíme přesoutěžit a určitě to bude taky velmi náročné. Takže můžeme se připravit.

Ano, téma je informační systém digitalizace stavebního řízení a chci na tom ukázat, že těch oblastí, ve kterých inovujeme, bude více, a ten systém, jak byl nasazen v digitalizaci stavebního řízení, tak je daleko svými funkcionalitami, opravdu daleko za řadou informačních systémů, které stát dneska používá.

Další příklad řeknu zase z vlastní praxe, protože já se věnuju problematice justice, tak je systém ISAS, který používají pracovníci na soudech, na okresních soudech, tak je to opět systém, který zdaleka a zdaleka nemá řadu funkcionalit, které by byly žádoucí z hlediska automatizace celého toho procesu.

Takže jenom abychom se vrátili zpátky k tomu kontextu, abychom to posuzovali, ten informační systém, z hlediska ostatních informačních systémů v jiných rezortech a nevykreslovali si tady nějaké funkcionality, které tam ani tematicky být nemůžou.

Příčina už tady zazněla, proč dochází k tomu, že některé funkce toho systému nejsou doprogramovány, proč je dodavatel ještě nedodal. Myslím si, že každý, kdo byl zodpovědný za nějaký resort a vyvíjel informační systémy, a viděli jsme to na systémech, jako je eLegislativa, jako jsou to různé spisové služby, DiPSy, NEN, eSbírka, LPIS a tak dále, tak příčina spočívá v tom, že je tam časový tlak, který vznikl zásahem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže do zadávacího řízení, což je věc, přezkum Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nemůže žádný ministr ovlivnit, protože to je nezávislý úřad.

Samozřejmě bylo na to navázáno několik důležitých kroků, které bránily tomu, abychom posunuli termíny v této záležitosti, jednak Národní plán obnovy, který stanovil milníky a navazující milníky, jednak v případě, že by došlo k prodloužení, což je asi takový ten scénář, který každého napadne, tak by muselo následně vzhledem k tomu, že by pominuly důvody pro vypsání JŘBU, tak by se musela vypsat zcela nová zakázka, ten systém by se musel soutěžit znovu a to znamená, že by se o další rok, dva a tak dále odložil, čili dostal by se až do funkčního období další vlády a další vláda by v podstatě musela znovu tuto záležitost soutěžit. To je věc, kterou už já jsem opakovaně kritizoval, že v podstatě dneska ty podmínky vývoje informačních systémů a s tím spojené legislativy, pokud je potřeba nasadit nějakou inovaci, změnit kvůli tomu zákony a současně vysoutěžit nový systém, implementovat ho, spustit a tak dále, tak se dostáváme do situace, že ty projekty z hlediska doby trvání přesahují čtyři roky, přesahují funkční období jedné vlády a v podstatě se to vymyká z nějakého principu politické odpovědnosti.

Takže tolik jenom k tomu, proč ten systém má dneska osekané funkce. Myslím si, že je solidní, že to tady bylo zcela přiznáno. Je to tedy na základě zásahu ÚOHSu, a samozřejmě navíc je tady otázka řešení celé této situace. Tak některé, on už to jednou projednával Senát Parlamentu České republiky, který k tomu přijal usnesení, to jsou některá doporučení. Mimo jiné se tam zmiňuje o potřebě najmout dedikovaného manažera, který to bude řešit jako krizovou situaci, a ta jednání s dodavateli, tak už, jak tady zaznělo od pana vicepremiéra, nastupuje pan Kára na tuto problematiku. Pokud jde o problematiku kolaudace, na kterou Senát upozornil ve svém usnesení, tak bych rád uvedl, že jsem to taky ověřoval na ministerstvu, na ministerstvu mě ujistili, že pokud dochází ke kolaudačnímu řízení, tak ta nová právní úprava se týká procesu nikoliv hmotného práva, že v takovém případě dochází ke kolaudaci podle hmotněprávního stavu, který tu byl, který je v podstatě uveden v stavebním povolení, v dokumentech, které byly vydány za působnosti starého zákona.

Aktuálně ten proces funguje tak, že každých čtrnáct dní probíhá aktualizace, takže samozřejmě dostáváme informace, jak nabíhají ty nové funkcionality, a současně my, když jsme si to nechali předvést na jednání poslaneckého klubu Pirátů, tak jsme i probírali, jak to nastavit koncepčněji tak, aby se už nikdo z našich ministrů nebo z našich partnerů v opozici nedostal do situace, že bude v takovémto časovém presu muset vyvíjet funkcionality, a z toho vzešlo i doporučení, které si myslím, že by bylo dobré, abychom se na něm shodli i napříč, nejenom napříč koalicí, ale i s partnery z opozice, a někteří to i navrhovali, ale nebyla proto dosud bohužel legislativa, my to řešení máme připravené, že by byly schválená pravidla pro hladší rozvoj IT systému, zejména pro možnost spuštění na základě určitého parametru, jako například na některých úřadech, v určitém kraji, na některých oerpéčkách a tak dále. V podstatě podobný princip, který se osvědčil u eDokladů, kde dochází ke spuštění podle jednotlivých úřadů, anebo který se předtím osvědčil celkem u náběhu očkovacího systému, kde také docházelo k náběhu podle věkových kohort. Takže to je návrh, který bychom rádi schválili pro vývoj a hladší nasazení budoucích IT systému tak, aby byla možnost nejenom toho testování, která už je možnost dneska podle § 5 zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ale aby existovala možnost nasazení v jednotlivých fázích, po jednotlivých úřadech, a současně možnost načasování okamžiku, kdy dojde v uvozovkách k zapnutí dané agendy v případě, že dojde zejména v případě, že nabude účinnosti některý zákon, a že danou zakázku, daná zakázka se třeba zpozdí kvůli přezkumu Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže tak, aby se tomu dokázalo přizpůsobit načasování toho spuštění a aby existoval náhradní způsob naplnění agendy tak, aby nedocházelo ke spuštění systému do budoucna, které třeba nemají všechny potřebné funkce, tak, aby mohli plně fungovat.

Další věc a poslední věc, nebo poslední dvě věci, je to, co tady málo zaznívá v debatě, a to hodnocení uživatelů, že se tady diskuse stáčí k úředníkům, což je v pořádku, je to jeden aspekt toho systému. A současně bychom neměli zapomínat na to, že ten informační systém, zejména portál stavební správy, má svoje uživatele. A jedna věc, kterou bychom si přáli zapracovat v rámci těch doplňujících funkcionalit, tak je hodnocení uživatelů do toho informačního systému tak, aby stejně jako když si uživatel objednává dneska taxíka nebo objednává si službu, například ubytování, tak aby po absolvování té služby, aby ohodnotil kvalitu poskytnutého servisu. Pak to uvidíme přímo na datech, co si o tom uživatelé, ti lidé, kteří pracují s těmi systémy, myslí, případně můžeme vyhodnocovat za běhu jejich připomínky. To je věc, která by se měla promítnout do všech informačních systémů tak, abychom dokázali zjišťovat zpětnou vazbu uživatelů a přizpůsobovat tomu operativně funkcionality našich informačních systémů.

No a poslední věc, ke které by bylo dobré přijmout určité změny a kterou jsme taky diskutovali v rámci koalice, a která se částečně pokryla tím, že došlo k navýšení té, jak bych to řekl, variabilní složky odměny na dvojnásobek, na těch 100 % osobního hodnocení, tak je zohlednit produktivitu v rámci stavebních úřadů tak, aby tam, kde skutečně se mimořádně snaží, tam, kde mají vysokou produktivitu, odsýpá to, jsou krátké čekací doby, uživatelé jsou spokojeni, tak aby se to promítlo i do odměňování těch lidí, kteří tam pracují, aby dosáhli na bonusy a byli skutečně odměňováni za produktivitu. Protože není, pokud se bavíme o zvyšování platů, tak asi logický přístup je vždycky spojovat navýšení platů se zvýšením produktivity v dané agendě. A pokud vybavíme práci úředníků kapitálem, pokud ji vybavíme do budoucna plně funkčním a automatizovaným informačním systémem s řadou funkcí, tak v takovém případě si myslím, že by na to mělo navázat i zvýšení odměňování úředníků, protože vykonávají, ideálně jich bude méně, budou vykonávat práci, která bude sofistikovanější, bude automatizovaná. Takže myslím si, že to by byla i dobrá zpráva pro všechny tyto pracovníky, kteří se s ním setkávají v první linii.

Samozřejmě když se mluvilo o systémech, jako je systém přihlášek na střední školy, tak na počátku byli lidé, řekněme nespokojení, že se to odkládá, že to není připraveno a tak dále. Byly tam určité obavy, ale myslím si, že se jasně prokázalo, že ten systém naběhl a ten systém přinesl ovoce. Uživatelé jsou s ním velmi spokojeni a ti, kteří na začátku v uvozovkách nadávali, tak dneska říkají hlavně už nám to, nás vlastně štve, že jste nám tam dali boční vchod, že je možné stále posílat přihlášky na střední školy papírově. My bychom si přáli, aby to všechno zůstalo pouze v digitální podobě. Takže tam nastal ten obrat a po určité době takhle, jak to zpětně vyhodnocujeme, tak nic není tak horké, jak se to uvaří. A naopak jsou teď velmi a zejména rodiče jsou spokojeni, že mají mnohem lepší nástroj, než měli do té doby s obíháním středních škol, a samozřejmě do budoucna i tato věc se dá vylepšovat, ale já si myslím, že takhle všichni vidíme, že ačkoliv na začátku tam byly výhrady, tak je to úspěšný projekt. Já jsem dokonce pana Krejčího navrhl na státní vyznamenání, protože ten úspěch to podle mého názoru je. A ty porodní bolesti byly záhy překonány.

Myslím, že to můžu shrnout, že cesty zpět v tomto ohledu, že bychom se vrátili zpátky k těm velkým tlustým šanonům není, ta digitalizace je správný směr. Otázka je, do jaké míry je to naplněno a jak to bude samozřejmě rozvíjeno s dalšími funkcemi.

Já považuji za obrovský benefit, že konečně vlastně poprvé v historii, to je poprvé v historii, kdy máme celkové statistiky za celou Českou republiku, kdy vidíme, jak výkonné jsou naše stavební úřady, kde dochází k tomu zpožďování, protože doteďka zkrátka ty systémy byly nastaveny velmi decentralizovaně a tyto centrální statistiky nezbytné pro řízení systému jako celku jsme vůbec neměli. Takže to považuju za obrovský pokrok.

A za druhou důležitou věc, která je opravdu koncepční změnou, považuji, že existuje jednotný digitální spis. To je věc, která v podstatě nefunguje téměř nikde, možná s výjimkou Ústavního soudu, kde tedy digitalizovali tuto agendu. Ale ten elektronický spis, který zaručuje, že každý dotčený orgán státní správy, který se k dané záležitosti vyjadřuje, tak se může připojit k tomu spisu, zůstává jedna aktuální verze. A není to tak, že by jeden dotčený orgán státní správy musel čekat, než to vyřídí ty ostatní, protože existuje jenom jedna kopie dokumentace, tak to já považuji za obrovský posun kupředu, který se vrátí, byť teď na začátku pociťujeme zejména ty porodní bolesti.

Současně se domnívám, že bychom se měli, a jsem rád, že se k tomu vláda přihlásila, zaměřit i na odstranění systémových příčin zdržení veřejných zakázek, a to nejenom v sektoru informačních systémů. To je problematika Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde jsme se jako vláda zavázali, že průtahy, které dneska komplikují práci nejenom na úrovni ústředních orgánů státní správy, ale i na úrovni starostů měst a obcí, hejtmanů na krajích, že tam dochází ke zdržení, že přezkum je nastaven příliš centralizovaně, tak je potřeba tam skutečně upravit ten model tak, aby lépe odpovídal tomu, co je standardem v evropských zemích tak, abychom dokázali aspoň v jednom volebním období realizovat změnu, veřejnou zakázku a dodat občanům ten výsledek, který od nás očekávají. Takže i v této oblasti máme připraveny systémové změny, které celkově pomůžou všem budoucím voleným zástupcům, aby realizovali volební sliby.

Z dalších čísel, která bych tady rád zmínil, tak zatímco na začátku bylo v tom systému pouze několik málo dokumentů, tak ke 3. září už to bylo 62 000 dokumentů. To znamená, systém obsahuje velké množství různých vyjadřovaček a tak dále, výzev k doplnění, pokud třeba nejsou ta podání úplná. A to je potřeba říci, že paralelně s tím se vyřizují i záležitosti, které podali stavebníci před datem nabytí účinnosti stavebního zákona, kde vznikl dojem, že je potřeba si rychle podat byť neúplné žádosti tak, aby se dostali do toho režimu předchozího stavebního zákona, pokud třeba jim vyhovovalo více to analogické podání, takže paralelně ty stavební úřady dneska jsou vystaveny velmi náročné situaci, že musí tyto dva proudy řešit souběžně.

Bylo zaznamenáno za uplynulý týden více než 2 000 vypravení jednotlivých podání nebo dokumentů zaslaných stavebníkům. Pokud jde o kolaudace, celkový počet žádostí o kolaudaci, které byly podány, je 3 696. Největší zájem byl 19. srpna 2024, kdy bylo podáno 178 žádostí. Čili to průměrně vychází asi 53 žádostí o kolaudaci každý den. Vybavenost úřadu novou technikou dosahuje sto procent, to znamená všichni dostali nadstandardní IT vybavení tak, aby každý úředník mohl posuzovat žádosti o stavební povolení na větších monitorech, mohl si to tam zobrazit v rámci pédéefka. Myslím si, že i ta architektura je dobře navržená, že to je formou prohlížeče tak, aby se nemuselo instalovat na každý počítač samostatné programové vybavení, což má celou řadu pozitivních efektů, včetně například aktualizace informačních systémů, kde není nutné přistupovat na dálku k pracovním stanicím.

Dneska evidujeme pouze sedm stavebních úřadů, které nejsou přihlášeny do systému, to je asi 0,02 %, takže i tam, když se na začátku varovalo, že to úředníci vůbec nepoužívají, tak se ukazuje, že to pochopitelně není pravda. Samozřejmě byly tam na začátku porodní bolesti zejména spojené se specifickým členěním některých územních samosprávných celků, které měly rozděleny působnost například po obvodech, čili šlo zejména tedy o statutární města. Aktuálně je počet přihlášených dotčených orgánů stavební správy 513, 76 %. Takže i tady dochází k postupnému plnění, i když je tam určitá rezerva.

Pokud jde o konkrétní funkce, tak Ivan Bartoš už tady o tom mluvil. Za sebe bych jenom rád vyzdvihl, že je potřeba skutečně lépe zapracovat na problematice zobrazování šablon, která ještě není plně automatizovaná, a to říkám tedy s plným vědomím toho, že v jiných informačních systémech ta funkcionalita automatizace tvorby dokumentů není vůbec, ale v tomto případě je to potřeba zvlášť podtrhnout, protože ten předchozí systém, zejména který používala většina stavebních úřadů, Vita, tento způsob automatizace obsahoval. Ale není pravda, že by všechny stavební úřady pracovaly s Vitou. Byly i stavební úřady, které nepoužívaly tento software, nepoužívaly tento druh automatizace. A samozřejmě každý úředník Stavebního úřadu je schopen připravit to rozhodnutí i bez těchto pomůcek, které mu usnadňují jeho práci.

Takže já jsem chtěl poděkovat panu vicepremiérovi, že měl odvahu pustit se do takto náročného projektu, a i celé vládě, že ho v tom podpořila, že dokonce tedy dedikovala nejenom ministry, kteří v rámci té přikrývající se působnosti přislíbili svoji pomoc a podporu v tomto důležitém projektu, ale že byli dedikováni i experti na úrovni odborné tak, aby se seznámili třeba se zdrojovým kódem nebo s funkcionalitami systému. A zatím tak, jak máme tu zpětnou vazbu i od těchto odborníků z jiných rezortů, tak se přiklánějí k tomu, že ten projekt je správné dotáhnout do konce a rozvíjet další funkce, že to je projekt, který je životaschopný, který je užitečný a který má smysl dotáhnout do konce. Naopak si myslím, že jsou poněkud přehnaná vyjádření stylu, že to vůbec nefunguje. A teď se vždycky vyvalí nějaká další funkce, kterou to nemá, že to nemá zautomatizovanou tvorbu dokumentů, že to nemá zautomatizované nahlížení do spisu na dálku a tak dále.

Já si myslím, že kdo si zobrazí ty informační systémy, se kterými musí dneska dennodenně úředníci různých rezortů pracovat, ať už jde o ISAK na justici, případně ISAS, to záleží podle typu soudu, ať už jde o ADIS na Ministerstvu financí, ať už jde o ELPIS, tak to jsou všechno takové dědečkovské systémy, kde by ti úředníci byli rádi, kdyby se podařilo časem přejít na nějaký nový systém, protože v tom se zorientovat a řádně vykonávat tu agendu je velmi těžké. A současně, když vidíme i ty další snahy o digitalizaci v jiných odvětvích, kde naopak došlo k odkladu na základě projednání tady a dohody v Poslanecké sněmovně, jako je eLegislativa, kterou jsme odložili, nebo když vidí ty porodní bolesti, které jsou spojeny třeba s náběhem spisových služeb, kde jsme schválili novou úpravu atestace spisových služeb, už jsem tady mluvil o příkladech, jako je DiPSy, nebo z historického pohledu třeba NEN, tak to jsou, řekněme, zpožděná odezva, to znamená, pomalejší fungování systému, to jsou věci, které při tom náběhu a ladění, zejména při propojení s účastí více dodavatelů, jsou věci, které se s tím nevyhnutelně vážou, a věřím, které se podaří velmi rychle zoptimalizovat.

Ta druhá výtka mířila k tomu, že by se ten systém měl raději odložit, že by se neměl spouštět v této podobě, že by se měl ladit na kraji, tak k tomu už jsem uvedl, že to by skutečně nepomohlo, protože pokud by došlo k odkladu, tak by pominuly důvody pro JŘBU a bylo by nutné vypsat celý tendr znovu a vůbec by se ta aktualizace nestihla.

No a ta třetí výtka, to je taková výtka obecná, že digitalizace neběží, což se taky občas objevuje od některých kolegů. Tak tady bych chtěl upozornit na to, že máme tady velmi úspěšný projekt Portál občana, taky věc, kterou jsme převzali od předchozí vlády, která se zasadila o spuštění tohoto portálu, ale až teprve teď v posledních několika letech se podařilo navýšit počet uživatelů Portálu občana na šestinásobek. Lidé to skutečně používají, je tam více užitečných služeb. Zase není to úplně dotažené k dokonalosti, řada věcí je tam řešena formou rozcestníku, a nikoliv nativními integrovanými službami ve stejném rozhraní, ve stejné logice služby, ale ten nárůst je tam prokazatelný.

Když říkají někteří, že digitalizace neběží, tak máme tady eDoklady, kdy díky eDokladům už dneska každý řidič u sebe nemusí nosit řidičák, protože místo řidičáku může použít občanku a jako občanku mu uznají eDoklad, takže může ukázat policistovi eDoklady a eDoklady používá více jak 500 tisíc lidí.

Podařilo se nám zdigitalizovat díky kolegům ze STANu a z rezortu školství z Cermatu přijímací přihlášky na střední školy. Daří se náběh digitalizace spisů, což je v podstatě záležitost, která se týká vnitřního oběhu dokumentů v rámci úřadu, kde má naběhnout atestace, a připravuje se standard, podle kterého se ty spisové služby budou atestovat. Takže i tento argument nebo vytváření dojmu, že digitalizace neběží, si myslím, že je poměrně přesvědčivě vyvrácen tím, že počet uživatelů služeb narostl o nějakých 500 nebo 600 procent, takže dneska každý minimálně třetí, možná i druhý člověk má funkční identitu díky tomu, že má přístup k bankovnímu účtu a že jeho banka mu poskytuje možnost činit elektronické úkony i vůči státu prostřednictvím bankovní identity.

Takže tolik můj projev. Já jsem to chtěl uvést do kontextu, abychom nezapomínali, abychom nevytrhávali jeden informační systém a nekladli požadavky, které jsou nepřiměřené, abychom to viděli v kontextu. A já věřím, že během několika týdnů i během několika maximálně měsíců se podaří doplnit ty funkce, které v tom systému dnes ještě nejsou tak, aby i úředníci měli co nejlepší podmínky pro výkon práce v oblasti stavebního řízení. A myslím si, že i ten navržený postup, že dokončují záležitosti, které jsou podány k 1. 7. v papírové podobě, tak vytváří určitý časový prostor pro to, aby byly tyto funkcionality doprogramovány v době, kdy úředníci dovyřizují ty žádosti, které byly podány v papírové podobě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Karel Havlíček, ale ten není přítomen. Jenom, kolegyně, kolegové, pro pořádek, jsou zde dvě faktické poznámky, ale my se ocitáme před otevřením rozpravy, to znamená, k faktické poznámce není možné udělit slovo. Až se otevře rozprava. Před otevřením rozpravy eviduji ještě dvě přihlášky. Jako další vystoupí paní místopředsedkyně Olga Richterová a potom pan předseda Tomio Okamura. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Kolegyně, kolegové, já budu stručnější. Co chci připomenout? Chci připomenout, abychom viděli celé souvislosti a to, jak se tady roky pouze debatovalo. Chci připomenout i souvislosti k ostatním systémům, a to zejména k tomu zmíněnému ADISu, který je prostě systém finanční správy, před chvílí ho zmínil můj kolega, předseda našeho poslaneckého klubu Jakub Michálek. ADIS je systém, kde se evidují všechny daně, je zhruba 30 let starý. A proč to zmiňuju? Protože už v roce 2016 byla podmínka odboru Hlavního architekta. Aby se tehdy mohlo schválit EET, tak tam byla podmínka, aby se ADIS nahradil moderním systémem. Já to připomínám, protože to byl rok 2016. Nyní máme rok 2024. Ten novější systém, říká se mu nDIS, měl být spuštěn 2022. Teprve letos se to nějak rozjíždí. Já jenom chci ukázat na to, jak to u nás všechno strašně dlouho trvá. Podobně CRAB, to možná znáte, protože to stálo přes 1,2 miliardy korun a odborníci to hodnotili jako takový lepší Excel. Byl to projekt pro správu pozemků. Já jenom abychom měli ten kontext, jak zoufalé to u nás už vlastně desetiletí drhne.

Když se podívám na to, jak se v minulosti mluvilo o stavebním řízení, tak na tom byla jednoznačná shoda. Jaký průšvih je vození někdy i vozíků, prostě obrovského množství papírů na stavební úřady. A našla jsem k tomu zajímavé shrnutí, které mi přijde opravdu vhodné za připomenutí. Je to rozhovor paní tehdejší ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Bylo to pro Developerské projekty a novostavby, je to na webu, a bylo to 23. dubna 2020. Já bych ráda z toho připomněla pár čísel, jak tehdejší paní ministryně pro místní rozvoj hodnotila tu situaci, abychom si uvědomili, že je prostě zásadní to změnit. Nebudu dlouhá, jenom chci, abychom znali tenhle kontext.

A ten kontext začíná už třeba v roce 2018. Tehdy se na iDNESu psalo v roce 2018: "Úředníci jsou zavaleni lejstry, stavební povolení nestíhají vyřizovat." Bylo to 3. dubna 2018, tedy za paní ministryně Kláry Dostálové (ukazuje papír) a bylo to tři měsíce po novele stavebního zákona. Co zase je potřeba vědět, že se nějaké potíže s jakýmikoliv změnami v Česku dějí, pokud se nepletu, vždycky. Vzpomínat by se dalo i na takový e-shop na dálniční známky, který vlastně vůbec nefungoval.

A teďka v kontextu toho stavebního řízení, kdy opravdu je dobré nezapomínat, že prostě za ministryně paní Dostálové na iDNESu, což jistě nebyl nepřátelský portál, vyšel ten titulek Úředníci jsou zavaleni lejstry, nestíhají vyřizovat, tak v tomto kontextu je podle mě potřeba vnímat, co pak řekla o dva roky později, v tom dubnu 2020. A já mám připravených pár informací z toho, nebudu to samozřejmě číst celé, kdo má zájem, tak jsou to Developerské projekty a novostavby, je to na webu k nalezení. A dá se to shrnout tak, že právě paní tehdejší ministryně zdůrazňovala: Za prvé, že je ostuda, že investoři vozí i v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou a úřady spolu komunikují prostřednictvím papíru. Toto kritizovala před těmi čtyřmi lety paní Klára Dostálová. A k tomu dodávala: Proto na elektronizaci stavebního řízení intenzivně pracujeme. Ostatně koronavirová krize ukázala, že digitalizace všeho je jednoznačně budoucnost.

Co dál v tom rozhovoru říkala? Že se stavební zákon dotýká každého, protože dnes máme ve velkých městech krizi bydlení a stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. A upozorňovala na ty dlouhé doby povolování. Příklad, který dávala - že příprava jednoho kilometru dálnice se v České republice v důsledku dlouhého povolovacího procesu protáhne o 8,4, čili téměř 8,5 roku. A teď ta čísla, která si myslím, že máme mít na paměti, zejména že běžný bytový dům, říkala v tom rozhovoru, se v Praze povoluje v průměru déle než pět let a dálnice dokonce třináct.

A stejně tak komentovala správní lhůty, které měly už tehdy, v roce 2020, kdy byla ministryní, samozřejmě platit. Říkala: ano, správní lhůty máme, ale ty se prý - a teď cituji - v praxi běžně nedodržují. Opravdu to, co říkala, jak zoufalý stav v České republice byl, jak ho viděla a že dokonce řekla, že se mimochodem dnes už staví načerno každá jedenáctá stavba, tak toto je prostě něco, co byla situace, které si byl každý vědom, že je potřeba ji měnit.

Zmiňovala i to, jak jí jeden student práv vyprávěl, že jim profesor při výkladu stavebního zákona říkal, že ekonomicky vychází lépe si stavbu prostě postavit, pokud je v souladu s územním plánem, a nechat si ji povolit dodatečně, a to včetně toho zaplacení pokuty. Zcela souhlasím s hodnocením tehdejší paní ministryně Kláry Dostálové, že to je samozřejmě strašné. Jenom upozorňuji, že stavby načerno prostě takto u nás vznikaly, můžeme vzpomenout nedávný příklad pana nového europoslance Turka.

A teď k současné situaci. Už tu žádost o dodatečnou kolaudaci samozřejmě podal přes to nové, ten nový systém. A já chci připomenout: my jsme měli jakožto nová vláda, která převzala tuto situaci před třemi lety, samozřejmě obrovský trabl. Tato mimořádně špatná výchozí situace obecně s digitalizací v Česku a konkrétně přímo s digitalizací stavebního řízení, kterou jsem teď nastínila slovy tehdejší paní ministryně, tak tato mimořádně špatná situace nám samozřejmě nedovolovala se k tomu nějak postavit zády, vymlčet to. To přece nejde. A bohužel navzdory slovům o přípravě, navzdory tomu, že hnutí ANO mělo celých osm let pro sebe, Ministerstvo pro místní rozvoj čili mělo na starosti to stavební řízení, mělo možnost ho zdigitalizovat, tak skutek utek. A já věřím, že vnímáte z mého tónu, že já se nechci zbytečně vracet do minulosti. Já chci jenom připomenout čistá fakta, chci připomenout, že ty první materiály, to první přemýšlení jak digitalizovat, vznikly v roce 2014, ale bohužel, je to velké bohužel, ty potřebné soutěžní dialogy byly vypsány právě paní Klárou Dostálovou až pár dnů po volbách v roce 2021. Vlastně to bylo v době, když opouštěla resort. Je prostě potřeba si jenom shrnout to, že to nebylo nějaké předávání připravených věcí, nebylo to něco, na co by se dalo snadno navázat. Pan vicepremiér o tom už opakovaně mluvil, jaká to byla tikající bomba. Protože jde o to, že soutěžní dialogy na projekt digitalizace byly připravené špatně a byly o miliardu předražené, což i šéf architektů ČKA Jan Kasl označil za tunel.

Další ilustrace toho šíleného stavu. Pracovala na něm jediná paní úřednice, na tomhle obřím projektu, o miliardu předraženém, podle označení pana Kasla tunelu, a řídil to vlastně za milion korun pan Šteffel, který je nyní obžalovaný v korupční kauze Dozimetr. Tohle jsou fakta.

A samozřejmě nyní jednáme o tom, že chceme co nejlepší a nejfunkčnější digitalizaci. Ale bez připomenutí téhle minulosti by se možná zapomnělo na to, jak veliké problémy tady v minulosti byly, kolik peněz už ty věci v minulosti stály a možná by se zapomnělo na to, že tu upravenou verzi stavebního zákona, kterou jsme my upravovali, nakonec schválila úplně celá Sněmovna, samozřejmě včetně opozice, a bez jednoho hlasu i celý Senát.

Já na tomto kontextu chci ukázat, že je prostě velice nešťastné to, že to komplexní řešení, velké, vysoutěžené, zasekla na antimonopolním úřadu, která se přitom do toho výběrového řízení ani nepřihlásila. Samozřejmě, že to, že správní soud ještě nerozhodl, je prostě fakt, čeká se na výsledek, ale to zdržení je prostě něco, co se stalo. Proto samozřejmě některé problémy nastaly, ale i přes ten obrovský časový pres systém byl dodán v souladu s potřebami nového stavebního zákona, s tím, že jinak by mohly být ohroženy miliardy pro naši zemi, miliardy z evropských peněz, konkrétně z Národního plánu obnovy, tam jsou jasně dané milníky, které se musí plnit, a samozřejmě to, co jsem nastiňovala i slovy bývalé paní ministryně Kláry Dostálové, ten zdlouhavý a zastaralý systém byl prostě brzda rozvoje naší ekonomiky.

Připomenu, že se teď současně vyřizují podání daná ještě vlastně před 1. červencem, a ta podání v novém systému, takže ten systém jede paralelně. Chci také se připojit k poděkováním úředníkům, kteří se samozřejmě musí s tím obrovským množstvím vyrovnávat. Je jasné, že to je veliká změna, že to je spousta práce. Je také jasné, že zdaleka není vše vyladěné tak, jako bychom si přáli, mimo jiné právě kvůli tomu obrovskému zdržení přes podání na antimonopolní úřad, kde, zdůrazňuji, v tom správním řízení není stále rozhodnuto, ale připomeňme si, že prostě i v roce 2018, když bylo tři měsíce po novele stavebního zákona, tak iDNES upozorňoval, jaké jsou s tím problémy. Je dobré si připomenout tenhle kontext té doby minulé, takhle jsou možnosti českého státu a prosím, buďme féroví při hodnocení toho, že je potřeba posunout Českou republiku právě v takhle komplexním a obřím projektu, který roky neexistoval. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme pokračovat v sérii přednostních práv před otevřením rozpravy. Jako další vystoupí pan předseda Tomio Okamura. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, poslanec Marek Benda z ODS uvedl, že v tomto bodu o totálním vládním fiasku digitalizace stavebního řízení očekává velké množství různých destruktivních opozičních vystoupení. Pokud vím, tak hlavním tématem tohoto bodu není nějaké teoretické destruktivní vystupování opozice, ale reálné a prokazatelné destruktivní jednání ministra Bartoše z Pirátů. Jeho destrukci stavebnictví dokonce odborníci konkrétně vyčíslili jako škodu až za 2 miliardy korun. Osobně si myslím, že to je ještě horší. Krize dopadá postupně víc a víc i na výrobce a prodejce stavebních materiálů, stavební a dodavatelské firmy a desítky tisíc živnostníků podnikajících v oblasti stavebnictví.

Ekonom Lukáš Kovanda odhaduje, že pokud by se kvůli nynějším problémům na stavebních úřadech zbrzdilo stavební řízení o půl roku, což je podle něj realistický předpoklad, bude celková ztráta pro ekonomiku ve výši zhruba 9,4 miliardy korun. Vím, že tady v rámci rozpočtů a vyhazování peněz z kapes občanů házíte miliardami hlava nehlava, ale - a tady je velké "ale" - tyhle peníze jsou škody, které mají přímo občané, firmy a živnostníci. Jde o peníze, které jste jim ještě nestihli ukrást, jsou to peníze, které mohly generovat daně, a ministr Bartoš svou nekompetencí samozřejmě poškodil i státní kasu.

Jakkoliv tato vláda v neschopnosti trhá rekordy, krize, kterou ministr Bartoš z Pirátů způsobil svou děsivou maxineschopností, nemá v dějinách naší země obdobu. Podle mě jde o flagrantní porušení povinností při správě cizího majetku. V každé normální zemi by pachatel takové miliardové škody letěl ihned z ministerstva a byla by po něm požadována náhrada škody.

Abychom věděli, o čem mluvíme, připomeňme si, že digitalizací prošla v minulosti většina velkých firem, a neumím si představit, že by jim nějaký dodavatel tak amatérsky zfušoval systém a následně byl nefunkční, fakticky nedodělený systém a že by takový systém pustil do ostrého provozu. To je zcela absurdní myšlenka. Vždy se provádí takzvané beta testování, při kterém se ověřují všechny funkcionality, a samozřejmě nejen funkčnost, ale zda tam vůbec jsou.

Absurdní, ale příznačné je, že to byli Piráti, kteří se samozvaně postavili do role odborníků na IT a obelhali tak jejich voliče i média. Nyní se potvrdilo, že Piráti nejsou žádní odborníci na IT, ale totální diletanti. Pan Bartoš není odborník na nic a Ministerstvo pro místní rozvoj, kterému neporozuměl ani po několika letech, prostě vyfasovali jen jako trafiku, jako předseda koaliční partaje. To se stává, ale pokud je ministr laik, tak se má radit s odborníky. Bohužel i takový krok vyžaduje jistou míru zkušenosti s řízením, a tu zcela evidentně pan ministr Bartoš postrádá.

Pan ministr Bartoš mě možná bude chtít opravit. Ano, 5. září jsme se z médií dozvěděli, že Ministerstvo pro místní rozvoj si na pomoc s digitalizací stavebního řízení pozvalo odborníka z byznysové sféry Michala Káru. To beru jako skutečně absurdní vtip. Po několika letech, kdy se mělo pracovat na digitalizaci, a připomenu, že Piráti již mají a řídí Ministerstvo pro místní rozvoj tři roky, a pan ministr Bartoš je ministrem pro digitalizaci zároveň už také tři roky, tak po dvou měsících od spuštění zfušovaného a nefunkčního systému si teprve teď v září najímá ministerstvo odborníka? V normálním světě je to přesně naopak. Než se do něčeho pustím, tak najmu profesionály, aby mi řekli, jak a aby to také realizovali. Pochopitelně výsledek odpovídá procesu.

Neštěstí je, že stavebnictví, neprofesionalita a nesystémovost státní správy pronásleduje dlouhodobě a trpí tím opět občané, firmy i celá ekonomika. V roce 2019 zveřejnila Světová banka studii, podle níž Česko patří, co se týče rychlosti a kvality stavebního řízení, mezi nejhorší země na světě. Průměrná délka byla 246 dní. Lépe na tom byly například i Kamerun nebo Burundi. To jsou africké země. Průzkum z konce ledna 2024 mezi autorizovanými osobami činnými ve výstavbě, tedy těmi, kteří stavební povolení nejčastěji vyřizují, ukázal, že například v kategorii bytových domů je průměrná délka územního řízení zhruba pět měsíců, totéž platí pro stavební povolení. Společné územní a stavební řízení pak vychází v průměru na půl roku. Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v České republice, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až rok. To se samozřejmě nebavíme o velkých a komplikovaných projektech.

Bytová krize je jednou z příčin, že se naše země po covidu ještě hospodářsky nezotavila a její ekonomika neroste. Stavební řízení je zdlouhavé a prodražuje ceny bytů i nájmů. Ty se stávají nedostupnými nejen pro mladé lidi, ale i pro střední třídu. Stavebnictví mohl nastartovat program výstavby sociálních bytů pro chudé, ale na něj ministr financí Stanjura z ODS odmítá dát 7 miliard korun. Tomu rozumím. Jde o miliardy, které by pak chyběly Ukrajincům. Nasypali jste jim 120 miliard korun a je dobré vědět, že ukrajinská vláda de facto za naše peníze dotuje Ukrajincům hypotéky, které jsou díky tomu úročeny třemi procenty. Češi, kteří Ukrajincům na levné hypotéky připlácejí, mají v posledních letech hypotéky dvojnásobně dražší.

Digitalizace není samozřejmě jediný problém a letitý problém je také nekvalitní, komplikovaný a neustále novelizovaný stavební zákon. Problémy na straně projektantů i stavebních úřadů způsobují také pozdě přijaté vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Stavební inženýři vyzvali k vyřešení krize povolování staveb v režimu legislativní nouze. Předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Robert Špalek k tomu uvedl, cituji: "říprava staveb běžně trvá i několik let a nelze ji zahájit jinak, než podle existujících předpisů. Není možné pak udělat ostrý střih a mnoha stavebníkům říci, že mají provedené práce zahodit a přepracovat vše podle nových vyhlášek, které vyšly ve Sbírce zákonů jen pár dní před nabytím jejich účinnosti." Konec citátu.

Členové komory požadují novelu přechodných ustanovení k novému stavebnímu zákonu, která by se měla stát bypassem pro překlenutí současné právní nejistoty. Novela podle nich může alespoň částečně napravit problémy, které na celou oblast stavebnictví, a tedy i hospodářství České republiky dopadají kvůli nedotažené digitalizaci stavebního řízení, Národního geoportálu územního plánování a především z různých výkladů předpisů a vyhlášek k novému stavebnímu zákonu. Stavební inženýři upozorňují, že se nejistota týká nejen povolovacího řízení, ale i provádění staveb a kolaudace.

Vážené dámy a pánové, v čem je tedy problém? Vláda ve své většině, čest výjimkám, je společenství amatérů nedotčených praxí, ani odborností. Případně pokud by se tu odborník našel, tak v rámci handlování o trafiky dostal úplně jiný než svůj obor. Místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš z Pirátů absolutně amatérsky zpacká digitalizaci vlastního rezortu. Navíc k tomu všemu ministerstvo pana ministra Bartoše dostalo milionovou pokutu od antimonopolního úřadu za nezákonné zadání veřejné zakázky. Zaplatí pan Bartoš milionovou pokutu ze svého? A co ty miliardové škody? Kdo to zaplatí? Ne! Zaplatíme to fakticky my, daňoví poplatníci, ale i důchodci, na jejichž důchody vláda údajně nemá.

To je bohužel vše a jediné, co lze, je vyzvat voliče, občany naší země. Prosím, vážení občané, podívejte se na tuto vládu, na tuto vládní koalici, a prosím, nedovolte jim, aby dál likvidovali ekonomiku a naše občany v krajských vládách, nebo nedejbůh v příštím parlamentu.

A na závěr taková úvaha. Já jsem nad tím přemýšlel, proč vlastně pan premiér Fiala nechce odvolat pana ministra Bartoše. A když jsem si tak o tom tady povídal s některými lidmi i z vládní pětikoalice interně, tak ono skutečně tahle vláda, to je opravdu tedy pěkná partička. Samozřejmě v negativním slova smyslu. Na jednu stranu pan ministr Bartoš samozřejmě standardně by musel být okamžitě odvolán. Ale nyní se řeší v ostatních partajích, že vlastně Piráti by i chtěli být - chtěli by už skončit ve vládě, protože ono se na tenhle problém za pár měsíců zapomene podle některých názorů, a potom by se mohli stát tou opoziční silou vládní koalici a nahnat si politické body. Ale zase v tom zbytku, v těch zbylých čtyřech stranách je diskuse, že oni vlastně nechtějí, aby Piráti nějakým způsobem získali plusové body, protože do voleb je rok, a spoléháte na to, že voliči mají krátkou paměť, jsou sužováni mnoha různými problémy, které způsobila vaše vláda, takže vlastně ten zbytek koalice, včetně premiéra Fialy, vlastně nechce pana ministra Bartoše odvolat, abyste vlastně byli dál v té nepopulární vládě a abyste měli tu spoluodpovědnost a stáhli vás vlastně společně.

Problém je v tom, že tohle všechno stahuje občany České republiky a naši ekonomiku a občany a dál a dál to eskaluje ty problémy, co způsobujete. Takže jsem zvědav, jak to v té pětikoalici vlastně dopadne. Ale to, co je dneska jisté, je, že už víme, že prohrál ten slušný občan České republiky. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji panu poslanci a poprosím s přednostním právem, aby se ujal slova pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nemohu začít nijak jinak než tím, že tady projednáváme jedno z největších selhání od revoluce ve smyslu zavádění veřejného státního systému. Na tom se snad shodneme. Je to opravdu velký problém. A proč to říkám před závorkou? Já jsem čekal, že tady bude férová, zajímavá diskuze a že si tady budeme vyměňovat argumenty, názory. A musím objektivně říct, že jsem rád, že i pan ministr Bartoš se nebál do toho jít a že tady připustil to, že tady ta diskuze bude. Kolik je tady, prosím pěkně, poslanců z pětikoalice? Je jich 108. Před chvílí jsem to v rychlosti počítal, tak je jich tady v tuto chvíli mezi osmi až deseti, vždycky se tak na chvíli tady otočí. Tak tady na tom pro ty z vás, kteří se na to díváte, já vím velmi dobře, že se dívá obrovské množství úředníků ze stavebních úřadů, protože mi chodí od nich esemesky, vím, že se na to dívá velké množství investorů, developerů, projektantů, architektů, tak takhle závažnou a zásadní věc tady trpí v uvozovkách méně jak 10 % všech členů pětikoalice. A podívejte se, kolik je tady třeba poslanců z hnutí ANO. Tak to jenom, abychom si uvědomili, proč se to vlastně dělá. Ne, není to pro vás, je to jenom show proto, abychom udělali čárku, že tedy jsme takzvaně vyšli vstříc.

Horší je to, když jsem měl možnost poslouchat všechny předřečníky, jakým způsobem k tomu, pane ministře, přistupujete. Nezlobte se, ale vy jste nepochopili vůbec nic. To jsou výmluvy, to je přehazování odpovědnosti, to je jenom to, že se snažíte najít nějakého viníka. Vy nemáte tu sílu, tu odvahu stoupnout si tady před to plénum, před ty lidi, kteří se na vás dívají, a říct, my jsme to nezvládli. Prostě to se stává, to je život, to by vám snad ti lidé odpustili, i když jsme vás varovali a všichni víte, jak to probíhalo. Ale vy opět přehazujete vinu na někoho jiného. Vy tady v klidu říkáte, za to může přece hnutí ANO. Osm let bylo u vlády a osm let co s tou digitalizací udělalo? Tak já vám řeknu, co jsme udělali. Tři roky jsme připravovali stavební zákon, férově jsme ho prodiskutovali se všemi zainteresovanými osobami od projektantů, architektů, obce, developeři, inženýři, prostě na všechny možné asociace, svazy, kam se podíváte, tam to bylo projednáváno, několik tisíc připomínek k tomu bylo. Nebylo to vůbec, ale vůbec jednoduché. Po více jak dvouapůlleté práci jsme to protlačili Parlamentem. Stavební zákon získal ocenění Zákon roku nezávislými institucemi. My netvrdíme, že byl geniální úplně ve všem. My jenom tvrdíme, že to byl kompromis všech těch stran, které k tomu měly co říct. Bylo to poctivě odpracováno. Vy jste přišli a bafuňářsky jste všechno zrušili během několika týdnů vaší vlády. Bylo to tak, pane poslanče Havránku, já si vás docela vážím, nejenom že tady sedíte, ale jste konstruktivní diskutér. Já jsem tady byl, když jsme se o tom tehdy bavili, a stáli jste tady jak na barikádě všichni. A zdaleka to nebyl jenom pan ministr Bartoš, byl to pan ministr Kupka, byli to zástupci STANu, pan Lochman a tak dále. Všichni tady říkali, kterak to bude výrazně lepší. My jsme s tím nesouhlasili, ale co jsme mohli dělat?

Ale v té době jsme vám říkali, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, že je to plně na vaši odpovědnost. Když to zrušíte, dobře, máte na toto právo, je to šílené, tenhleten zákon takhle zrušit, ale potom si musíte zodpovědět naprosto vše, co je s tím spojené. Vy nám potom argumentujete tím, že jsme vám vlastně ten nový zákon schválili. No ano, protože jsme měli snahu, když už se to zrušilo a začalo se to dělat jinak po vašem, tak aby to alespoň mělo nějakou figuru, tak samozřejmě jsme konstruktivní, spolupracovali jsme a řekněme se skřípěním všech zubů, které máme, jsme nakonec řekli, tak to tedy protlačme tou formou, kterou vy jste si vysnili, a řekli jsme dobře, lepší něco než nic. Protože jsme viděli, že chceme ten zákon změnit. Takže my tvrdíme, náš byl lepší, ale ten váš byl lepší než to, jak to bylo předtím. S tím souhlasím.

No, ale s tím jste si vzali i na zodpovědnost vše, co se týká té digitalizace. Je mi líto, je to tak. My jsme měli rozjeto pět soutěžních dialogů, tady jsem poslouchal ty báchorky stále stejné, Šteffel a spol a tak dále. Prosím vás, neodvádějte pozornost na nějakého podivína, pana Šteffela, který tam někde rok pracoval na Ministerstvu pro místní rozvoj. Víte, kam šel, pane ministře? Tenhleten dozimetrem načuchlý člobrda šel nakonec na Dopravní podnik, který byl pod vaším primátorem Hřibem. Tam jste si ho dosadili a tam teprve vylezly všechny ty průšvihy toho dozimetrického zaměření. Ale já chápu, že nemůžete asi každého sledovat, tak holt se vám vyrojil na Dopravním podniku Šteffel. Ten neměl, prosím vás, s Dozimetrem v době, kdy byl někde na Ministerstvu pro místní rozvoj, a předtím tuším na školství, kdo si ho tam přivedl, už nevím, vůbec nic společného. Neodvádějte pozornost, tady tečou miliardy a vy se tady točíte na nějakém vašem Štefflovi. To vůbec s tím nemá co společného, ten průšvih je někde úplně jinde.

Vy tvrdíte, že vy jste našli konečně tu odvahu s tím něco dělat? Vy jste nenašli žádnou odvahu. Jediné, co jste udělali, tak jste zbourali stavební zákon, to není odvaha. Svým způsobem můžu říct, že to odvaha byla, pokud byste to udělali lépe a pak byste se před všechny postavili. Řekli jsme ano, my jsme do toho odvážně šli a tady vidíte, že jsme to dokázali udělat lépe. A tak jsme po třech letech... A vy jste to udělali lépe? Vždyť to nefunguje, vždyť to přece musíte vidět. Ale už to jde zcela za vámi. Takže musíme si říkat přesně věci tak, jak byly. Vy jste ignorovali všechny naše připomínky už v době, kdy jste si to vzali na hrb. Znovu opakuji, byli jsme frustrovaní, naštvaní, odborná obec stejně tak, ale řekli jsme, tak se tedy předveďte. Posunuli jste všechno o jeden rok, to je důležité tady stále toto opakovat, protože to mělo být funkční, ta digitalizace toho stavebního zákona, k 1. 7. roku 2023. Řekli jste ne, nezvládneme to do té doby, museli jsme všechno předělávat. Takže opět rok posun. Ale dobře, máte na to právo, konečně co můžeme dělat. Takže jste to dali k 1. 7. 2024. A od té doby, co už nebo pak co jste začal připravovat a blížil se ten datum, tak jste věděli, že se to nevyvíjí úplně zcela optimálně a dobře. Několik měsíců předtím a potom už opravdu s hromobitím všech hromů, které jsme měli k dispozici, několik týdnů předtím jsme bouchali na všechny dveře a říkali jsme, nespouštějte to k 1. 7. Prosím pěkně, to nebyl názor jenom opozice, vždyť to říkaly svazy, asociace, komory, říkal vám to pan prezident. Pan prezident fakt není fanouškem hnutí ANO a opozice. Pan prezident vám přeje, přesto vás na to upozorňoval a upozorňoval na to správně a věcně. Ne. Prostě vy jste se rozhodli, že to toho 1. 7. spustíte. Já vám tvrdím a stojím si za tím, že jste upřednostnili svoje politické stranické zájmy před tím, co jste měli vytvořit. A šli jste do toho s obrovským rizikem. Protože nevěřím tomu, že jste neměli kolem sebe lidi, kteří by vám neřekli, že to je nepřipravené. Vzali jste si všechny jako rukojmí, to je realita.

Ještě předtím jsme tušili, že už to dopadne zle, jsme ještě udělali pokus a napsali jsme panu premiérovi Fialovi. Napsali jsme, říkám kdo, byla to Klára Dostálová a byl jsem to já, zdvořilý, slušný dopis. Psali jsme, pane premiére, udělejte s tím něco, nefunguje to. A navrhli jsme řešení. Pojďme udělat to, že se to přehodí na ten takzvaný DESU, což je ten Dopravní energetický stavební úřad, že jsme viděli, že vám to na Ministerstvu pro místní rozvoj kolabuje, že to nezvládáte, ta vaše skupina tam byla izolovaná, s nikým nekomunikovala. Ti, kteří tomu rozuměli, od toho začali dávat ruce pryč a věděli jsme, že je zle. Já neříkám, že to bylo ideální řešení na ten Dopravní energický stavební úřad. Já jenom říkám, že tam jsou kompetentní lidé, že tam měli kvalitní vedení, a protože to Ministerstvo dopravy znám, tak i když by z toho neměli radost, byla alespoň nějaká šance to tam ještě na poslední chvíli převést, prodloužit to. To znamená, neudělat to k tomu 1. 7., ale dovést to k nějakému zdárnému konci.

Vysmáli jste se nám. Ani odpověď nepřišla. Vůbec vám nestojíme za to, abyste nám odpověděli. Dobře, takže jste to spustili. Jak to dopadlo, všichni víme. Ano, ještě v momentě, kdy se to už rozjelo a bylo vidět, že je to nekonečný průšvih, tak ještě se za vás začali stavět vaši provládní ekonomičtí poradci. Vzpomínám si, jak jsem byl s vámi, pane ministře, a s panem Markem v Otázkách Václava Moravce, který se vás snažil držet ještě na vodou a tak jako ironicky tam řekl, pane Havlíčku, po bitvě je každý generál.

Omyl, přátelé, před bitvou, tohle by byla pravda, kdybychom vás před ničím nevarovali, pak to dopadlo tímhletím průšvihem a vy byste říkali: tak prosím vás, za co nás tady kritizujete? Měli jste snad nějaký lepší návrh? Ne. My jsme vám to říkali několik měsíců před tím, to oznamená, ne po bitvě je každý generál, ale před bitvou je každý generál. A ne každý, ale ti, kteří alespoň částečně do toho měli vhled.

Takže dneska jsme v jaké situaci? Nefunguje to sedmdesátý druhý den ostrého provozu. Vy máte ještě tu drzost říkat, že vlastně od 1. 7. už to jenom zlepšujete, že předtím ten systém vlastně nefungoval. Ano, byl starý zákon, který nebyl ideální. Ale prosím pěkně běžte se zeptat těch úředníků, těch lidí na tom stavebním úřadě, jak jim to takzvaně nefungovalo. Dneska si drží hlavu v dlaních a se slzou v oku vzpomínají na ten zastaralý systém, který fungoval ještě před tím 30. 6. Nebyl ideální, víme to všichni, a chtělo to změnu, ale ta změna měl být připravená. To znamená, ne že jste něco napravovali. Napravovali byste to tehdy, kdyby to šlo lépe. Podívejte se, kolik jste udělali těch stavebních povolení od 1. 7. V sobotu jsem byl v Berouně. Jsem se jich tam ptal, to není úplně nejmenší město; jedno udělali od 1. 7., a to říkali, že ještě to bylo skutečně velmi jednoduché, myslím tím jednoduché stavební povolení, jinak by jich dělali v tuhle chvíli už samozřejmě desítky, ne-li nízké stovky. Prostě ten systém nefunguje, to je realita.

Takže ne, že jste to od 1. 7. začali zlepšovat, vy jste tomu dali takovou ťafku, že se to od 1. 7. prakticky zastavilo. A samozřejmě se vyřizují ty staré žádosti, kdy ty úřady jsou přehlcené, protože jste je na poslední chvíli vyzvali, ať to rychle nacpou ještě do starého systému. No, tím se není co chlubit. Je pravda, že to bylo lepší než neudělat nic. S tím souhlasím. Ale že to funguje od 1. 7. lépe, to přece nemůže nikdo myslet úplně vážně.

No, co mě tady fakt jaksi pobavilo, když zde paní místopředsedkyně Richterová, není zde, ona řekla svůj přednes a odešla, takže teď už tady není skoro vůbec nikdo z té koalice, tak řekla: No, vzpomeňte si, jak vám nefungoval váš elektronický systém na dálniční známky. To si z nás fakt děláte legraci? Tak já vám to připomenu. Ono je dobré si tyhlety věci říkat, protože jsem u toho byl shodou okolností. Nastoupil jsem na pozici ministra dopravy a měl jsem osm měsíců v době covidu, abychom spustili poměrně velký projekt, samozřejmě menší, než je tohleto, s tím souhlasím, ale rozhodně to nebylo úplně banální; spustit elektronickou dálniční známku. Byla doba covidová, my jsme se nemohli potkávat. No, bylo do šílené a věděl jsem, že od 1. ledna to musí fungovat. A byl únor. Den co den jsem u toho projektu byl, tvrdě jsem to řídil, řešil jsem všechny nepříjemnosti, nikoho jsem s tím neotravoval a šli jsme si tvrdě za svém. A měsíc před ostrým startem, dobře všichni slyšíte, měsíc, jsme ten systém spustili. O půlnoci to fungovalo skvěle, ráno jsme viděli, že ten systém je přehlcený, měli jsme obavu, aby to nezkolabovalo, tak jsme ho na několik hodin vypnuli, mezitím se opravili ty chyby, to uznávám, byly tam chyby, a někdy po osmi, devíti hodinách se ten systém rozjel. Od té doby šlape jako hodinky a myslím si, že to jeden z nejpohodlnějších vůbec elektronických nástrojů, které Česká republika kdy měla. Třicet dní před ostrým provozem, osm hodin to nefungovalo. Nikdo nepřišel ani o korunu, nikdo nebyl o nic ochuzen, nikoho jsme tím neomezili, prostě byl to "normální" testovací provoz.

Co jste tehdy spustili? Nejste schopni řídit ani takovéto záležitosti, vy chcete řídit stát jako firmu. Jako dneska si na to vzpomínám. Vzpomínám si, jak Česká televize tehdy co hodinu vysílala: stále nefunguje, stále nefunguje; někdy od těch osmi od rána až do těch patnácti odpoledne. Pak to naskočilo a už nikdo neřekl ani popel. Ale já jsem to chápal. Já jsem chápal, když jste nás kritizovali, prostě mělo to být úplně ideální. Jenom opakuji potřetí, že to bylo měsíc před ostrým provozem.

Vy jste to spustili v ostrém provozu bez jakéhokoliv testu a jste sedmdesátý druhý den, kdy vám to nefunguje. Jenže zatímco za nás jsme nikoho neomezili a nikoho to nestálo ani korunu, tak vy jste dneska de facto zastavili stavební řízení. Můžeme se potom podívat na to, koho všeho jste ovlivnili. Stojí to miliardy korun a můžeme si vyčíslovat, kde ty miliardy korun jsou, respektive kdo za to bude zodpovídat, a omezili jste zásadním způsobem obrovské množství odborné obce. To je totiž ten rozdíl mezi námi. Protože když říkám, že to nefunguje, nefunguje vám portál stavebníka, který logicky je pro ty stavebníky, nefunguje vám informační systém stavebního řízení ISSŘ, který je pro úřady, to jenom podotýkám, to je pro ty, kteří se v tom tak neorientují a dívají se na nás, no a nefunguje ani geoportál. Mimo jiné dnes proběhlo školení. Naprosté fiasko. Naprosté. Mám tady celou řadu zpráv od účastníků tohoto řízení, kdy tak jako lapidárně zkonstatuju u jednoho z nich: proběhla prezentace nefunkčního systému. Nic více, nic méně.

Vy jste vůbec nepochopili, co všechno jste způsobili. Vy jste zásadním způsobem omezili stavebníky, projektanty, architekty, developery, investory, vy jste paralyzovali dotčené obce. Zpátky k tomu Berounu, protože jsem tam byl na akci, předvolebním mítinku v sobotu, tak vedení města mně tvrdilo, že nemůžou zprovoznit jednu ulici, protože nejsou schopni zkolaudovat to, co se už zkolaudovat mělo, protože to tím systémem neprotlačí. To se vám zdá normální? Destabilizovali jste zcela dotčené úřady. Já tady nebudu jmenovat ty úřady, které navštěvuji, protože by to bylo nefér, a nechci ty lidi vystavit nějakému tlaku nebo tomu, aby prostě potom měli nějaké problémy, opletačky. Nezapomeňme, že tady na nás dohlíží vrchní cenzor, plukovník Foltýn, tak aby náhodou z nich taky neudělal nějaké kolaboranty. (Potlesk v levé části sálu.) Ale jsou to města, která vy musíte znát. Oni vám píšou, mají desítky tisíc obyvatel. Když mi říkají ty příběhy, které tam jsou, a vím, že se na to dívají v tuhletu chvíli, je mi jich fakt líto. Fakt je mi jich líto, a ti lidi si to nezasloužili. A to ještě jste měl tu drzost ze začátku všechno házet na ně. Dneska už jste opatrnější, protože taky nic jiného nezbývá, ale přesto bych vám nepřál dneska vidět tu jejich síť, nějakou tu platformu, kde komunikují, což nepochybně velmi dobře víte, že ji mají. Nepřál bych vám vidět, co tam píšou poté, co jste, pane ministře, vystoupil. Ale samozřejmě nebudu to zde číst.

Vznikají miliardové škody. Já vím, že jste argumentoval tím, že to jsou báchorky, a nějakých 700, 800 milionů korun denně, že je úplný nesmysl. Já neumím potvrdit, jestli to 760 milionů korun denně. Já jenom říkám, že si někdo dal tu práci, byl to ten Dataran(?), o kterém jsme se spolu už bavili, pane ministře, který to vyčíslil. A ano, můžete argumentovat, co je na tom špatně, co se vám nelíbí, ale když se podíváte na tu logiku, no, tak ta nebyla úplně, úplně, úplně mimo. Ta logika vycházela z hrubého domácího produktu, z podílu stavebnictví a poté se to férově překlopilo do jednotlivých dní, kdy ten systém nefunguje, nikoliv tedy vzít to samozřejmě v tom ročním vyjádření, a samozřejmě klíčový parametr byla takzvaná propustnost toho systému. A ano, ti, kteří to tvořili, odhadli, že ta propustnost toho systému je 50procentní a můžete argumentovat, že je 30procentní, pak to bude o něco méně, nebo že je dokonce ještě horší v tu dobu, anebo že to vylepšuje a dá se s tím nějakým způsobem pracovat. Ale férové by bylo, kdyby vy jste udělali tu analýzu, nikoliv marketingovou, a řekli jste: ano, tak to není 760 milionů, je to jenom 100 milionů, je to 200 milionů. Vy jenom tvrdíte, co všechno nejde, že to tak není. Ale já jsem vaši analýzu žádnou férovou neviděl. V každém případě, na tom se musíme shodnout, ty škody nejsou rozhodně dneska v řádu stamilionů. Ty škody jsou v řádu miliard a bavme se jenom o tom, kolik těch miliard dneska je.

Další průšvih, který je neuvěřitelný, je to, že poté, co jste zrušili ty naše soutěžní dialogy, tak jste netransparentně, ano, Piráti netransparentně vysoutěžili dodavatele digitálního řešení. To je ta společnost, jestli to tady najdu (poslanec Havlíček hledá ve svých materiálech), jak se jmenuje, ale to není teď podstatné, jak se ta firma jmenuje. Podstatné je to, že vy místo, abyste tohleto přiznali, abyste řekli: no, dobře, tak jsme to prostě neudělali chytře, JŘBU a tak dále, tak vlastně řeknete, že ta chyba je na Úřadu pro hospodářskou soutěž. To přece nemůžete myslet vážně. Vždyť velmi dobře víte, jak to probíhalo. Vy jste začali lakovat všechny, že zatímco my jsme měli systém, který by stál, já nevím, přes miliardu korun, tak vám se to podaří za 30 milionů korun. Chodili za vámi ajťáci a říkali vám: prosím vás, neříkejte tyhle nesmysly, protože za prvé nikdo nevěděl, kolik by stále ty naše soutěžní dialogy, když je to soutěž, no tak jsme čekali, že někdo přijde s nějakou nabídkou, třeba by to byla miliarda, třeba 800 milionů, třeba 1,5 miliardy, to nikdy nevíte, jak by to dopadlo. Ale to, co je podstatné, je to, že my jsme měli v tom zakomponovaný komplexní systém.

Vy dojíždíte právě na to, že nemáte ten systém komplexní. Každý pologramotný člověk, který kdy pracoval s počítačem, ví, že buď pracuje v nějakém systému, anebo pouze civí buď do papíru nebo do monitoru. Vy jste z toho udělali to, že bude civět do monitoru, ale to není digitalizace stavebního řízení. To je pouze o tom, že mám k tomu jiný nástroj. Abyste z toho udělali digitalizaci, tak to samozřejmě budou stamiliony korun. Tomu se nevyhnete, pane ministře.

Takže ty báchorky o tom, kterak jste ušetřili miliardy korun, jsou úplně nesmyslné, a to pomíjím to, že jste prošvihli všechny lhůty a nevyčerpali jste si na to peníze z Evropské unie. O ty jste tedy přišli. Možná jste je použili na něco jiného, to už nevím, ale v každém případě vám tady budou chybět.

Pobavil mě ještě pan poslanec Michálek, který vlastně svým vystoupením potvrdil to, že to JŘBU bylo uděláno čistě účelově, protože vlastně říkal, že jste nemohli posunout účinnost, protože by spadlo to JŘBU. No, to je úplně šílený, bože, bože.

Takže fajn. ÚOHS vám to shodil ze stolu, 24. 9. vám expiruje ta firma, což velmi dobře víte. Už to tady mám napsáno, inQool, abych to nezapomněl. No, a střih. Jsme v situaci, že najednou vidíme, že subdodavatelem systému pro Geoportál je co, jaká firma? Ano, inQool. InQool, výborný. Takže ona selže v tom hlavním systému digitalizace stavebního řízení, v tom ISSŘ, načež vy si ji nasadíte do toho třetího, nefunkčního, do toho Geoportálu. To kdybychom měli fakt skládat dohromady jako horší scénář, tak už ne.

My už začínáme být podezřívaní z toho, pane ministře, že to tam řídí někdo od nás. Není to tak, chci všechny uklidnit. Fakt tam mezi vámi nemáme žádného Trójského koně, ale nedokázali bychom to vymyslet lépe. Jenomže my jsme z toho sami už nešťastní. My vám fakt nepřejeme ten neúspěch, protože cítíme, že tohle se řítí do velkého průšvihu. Ekonomika přichází o miliardy, brzdíte stavební sektor a postavili jste, což je neuvěřitelné, do jednoho šiku podnikatele, developery, obce, projektanty, architekty, dokonce i politiky. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků - velmi si jich vážím, skvělá spolupráce s nimi. Zdravím je. Vím, že se na to dívají. Lapidárně zkonstatovali, že situace je kritická.

Mohl bych postupovat, pokračovat v tom, co vlastně všechno k tomu řekli, ale vy to velmi dobře víte. Obce zkonstatovaly prostřednictvím Svazu měst a obcí a tak dále - velmi významné instituce - že je to připraveno humpoláckým způsobem, hrozí kolaps úřadů, katastrofální komunikace, zmatky, zpětná vazba, školení, nutí nás jednat protizákonně. Tak to je vyjádření, prosím, reprezentantů obcí.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví - rovněž je zdravím, vím, že se dívají - a celá řada dalších a tak dále, kteří jsou na ně napojeni, lapidárně konstatují nefunkční, nepřipravené, naprosto nejasné postupy. Dokonce i Senát, který vám velmi fandí, pane ministře, i tam už praskly nervy. Absolutně nefunkční. Ti vám doporučili krizového manažera a tak dál. Víte to, byl jste tam.

Platforma pro zdravý stavební zákon, z mého pohledu velmi významná instituce, která se opravdu snaží tomu pomoct. Podívejte se, kdo tam všechno je. Mimo jiné někteří ti, které jsem tady četl. Ti to říkají jasně a říkají to prosím ne před měsícem, ale dnes. Mám tady ten dopis. Doufám, že jste ho dostali všichni, máte ho. Takže z 10. září. Hlavním problémem je skutečnost, že systém nebyl včas připraven, dostatečně otestován a zkoordinován s novým stavebním zákonem, a to navzdory varováním odborné veřejnosti.

Jaké jsou ty důvody průšvihu? Protože pokud se chceme jaksi dobrat toho lepšího řešení, které si všichni přejeme, tak si musíme popsat, proč jsme se dostali do téhleté situace. Je mně líto, pane ministře, nedokážete ten projekt manažersky řídit. Já vám nezazlívám, že chcete digitální řešení, a dokonce si myslím, že v principu víte, jak by to asi mělo ve finále vypadat. To si myslím, že v zásadě ano. Jenže to nestačí. Není to o tom, že vím, co chci, ale musím uřídit tu cestu k tomu, abych se dobral k tomu řešení. Musíte být důsledný, musíte používat nástroje, manažerské prvky controllingu, systém řízení rizik, systém 4, 6, 8 očí a tak dále. Prostě manažersky to tvrdě řídit. To jste podcenil, spolehl jste se - možná v dobré víře, možná v bezelstnosti, možná v naivitě, možná jste měl příliš jiné práce, já nevím - na to, co vám nakukali ti, kteří takhle stáli s nataženou rukou a chtěli od vás peníze, protože vám ten systém dělali. Možná proto, že to byli vaši partajníci, nebo nevím kdo. Prostě jste jim věřil a to byla fatální chyba. V takhle zásadním problému projektu nemůžete těm lidem pouze věřit.

Co vám neodpustím, je to, že jste povýšili politické ambice nad zájmy země. Protože kdybyste zatáhli za ruční brzdu a dbali na to, když už vám to říkáme my a neudělali jste to, ale alespoň to, co vám říká prezident České republiky, tak jste se nemuseli dostat do téhleté situace a zvládli bychom to ještě v tom červnu uhrát tak, že bychom to přes rychlé zasedání zde ve Sněmovně dokázali celé odložit. Ale vy jste prostě hráli politickou hru. Vy jste řekli, to není možný, tohle je naše vlajková loď, pirátská vlajková loď, digitalizace, možná i vládní vlajková loď, to prostě zvládneme. Šli jste do obrovského rizika a nevyšlo vám to. Ta loď jde ke dnu.

Nechápu vůbec jednu věc, pane ministře. Jak můžete takhle fatálně nereflektovat a ignorovat zpětnou odbornou vazbu? Já tomu taky nerozumím detailně, ale vždycky jsem se snažil komunikovat s těmi, když jsem něčemu nerozuměl, kteří tomu rozumí lépe. To je celá odborná obec a není jich málo. Vím, jak to bylo náročné s nimi dát dohromady ten stavební zákon. Proto jsme vás před tím varovali, proto jsme říkali, že se vám to nepodaří dát ideálně dohromady. Protože samozřejmě jedna věc je, co chcete, jakou máte vizi, pod jakým jste tlakem, notabene ještě politickým tlakem. Je vás tam pět v koalici, což taky není jednoduché.

K tomu máte prostě desítky, možná stovky, velmi významných připomínkových míst. Ne, šli jste si za tím prostě, uděláte to. Když už jste to udělali, a oni se opět ozvali s tím, že to nemáte spouštět k tomu 1. 7., zase jste se tomu smáli, zase jste řekli ne, zvládneme to. Prostě nechápu to, proč nereflektujete odborné zpětné vazby. Tvrdíte, že jsou spolčeni. Nevím, kdo by byl spolčen. Oni chtějí jednu jedinou věc proboha, aby to fungovalo.

Já jsem byl na těch posledních několika konferencích, kam vy jste už pak nechtěl jít. Možná jste měl obavu, posílal jste tam pana náměstka, kdy tam čekali na vaše vyjádření měsíc před spuštěním, kdy tam opakovali všechno to, co vy jste musel velmi dobře vědět. Byl tam váš pan náměstek Černohorský, tuším, a ten tam tak jako nějakým způsobem kličkoval. Popravdě řečeno, nevěděl vůbec, jak má odpovědět, a bylo zcela zjevné, že se to řítí do velkého průšvihu.

Tihle lidé nebyli spolčeni proti vám, to nebyla žádná politická agitka. Tihle lidé chtěli jenom to, ať to funguje, protože v tom mají své peníze, protože v tom mají svůj čas, protože něco také odpracovali předtím. Jestliže se spolupodíleli s námi dva roky, tři roky, na přípravě tohohle zákona, tak pochopitelně nebyli rádi, že se to všechno mění, protože jejich čas je dražší, než je čas politiků. To je realita. Oni musí živit firmy, oni musí živit zaměstnance, oni musí plnit svoje povinnosti, oni musí splácet dluhy vůči bankám. Tohle všechno je o byznysu, tohleto všechno je o těch, kteří na tom participovali. Proto byli nervózní a byli oprávněně nervózní.

Další věc, která vedla k tomuhle fatálnímu krachu, je to, že vy bohužel nemáte ani tu zpětnou vazbu v té vládě. Stane se to, že nějaký ministr něco podcení. Konečně žádná vláda není dokonalá, ale od toho mají být nějaké klapky nebo záklopky v té vládě, které prostě v danou chvíli zafungují, a to nezafungovalo. Víte, proč to nezafungovalo? Protože v té vládě není jediný hospodář. Je mně líto, není, máte tam asi osm pedagogů. Nic proti pedagogům, ale není tam nikdo, kdo by si dokázal s odbornou obcí sednout a udělat si tam systém provázaností a říct - proboha, neblázněte, tohle nezafunguje, tohle hrozí průšvihem. No, protože nikdo nikdy neřídil podobné projekty. Takže to je bohužel smutná realita, že jste neměli ani v té vládě oporu a někoho, kdo by na tohleto zareagoval.

Vůbec nechápu, že to ignoroval pan premiér. Protože ano, jde to za ním, je to jeho odpovědnost. On věděl, do čeho se to řítí, on měl ty informace od pana prezidenta, on měl ty informace od opozice, on měl ty informace - a vím to bezpečně - z té odborné veřejnosti, protože mu to posílali. Přesto za tu ruční brzdu nezatáhnul.

Obrovská chyba, pane premiére, obrovská. Nevím, kam až chce jít a kam až chce obětovat prostě vše ve prospěch té koalice.

No a v jaké jsme teď situaci? A opět budu citovat dnešní vyjádření platformy pro zdravý stavební zákon, právní nejistotu, kterou tento proces způsobil nelze rychle odstranit. Ještě jednou, prosím pěkně, nelze rychle odstranit. Zejména pokud se bude pokračovat v současném váhavém a zdlouhavém řešení této situace. Ježíš Maria, aspoň jednou je vemte vážně! Pochopte, že ti lidé to nedělají proto, že vás chtějí likvidovat, oni to chtějí dělat proto, aby se dobrali toho, o co jim jde, to znamená, aby nepřicházeli o peníze a o čas a aby něco fungovalo. A to se vůbec nebavím o těch úřednících.

Takže co s tím teď? První, prosím pěkně, přestaňte se už konečně vymlouvat! Jste jak malé děti. Tohle nehodíte na ANO! Můžete na nás leccos hodit a tak dále, ale tohle jsme si odpracovali a víte velmi dobře, že jsme vám to předali jako hotový zákon. Jiná věc by byla, pane ministře, kdybyste rozjeli ten náš zákon, naše soutěžní dialogy, kdyby tam něco zahaprovalo, pak byste naprosto správně mohli říkat: To jste připravili komplet vy a jde to za vámi, pane Havlíčku! Ne! Je to váš stavební zákon a vaše soutěže, nikoliv naše, to je zásadní věc. (Potlesk poslanců ANO.)

Přestaňte to prosím už házet dále na ty stavební úřady, nehazardujte s těmi lidmi! Já nevím, jestli žijete v tom, že ti lidé tam budou věčně, prostě prásknou do stolu a odejdou z těch úřadů. Těm lidem už dochází trpělivost, uvědomte si, co musí ti lidé dnes a denně prožívat. Ti lidé, kteří si žádají o to povolení, kolaudaci, ti neřeší, jestli za to může strana A, strana B, stát, nebo kdokoliv jiný. Vylezme z těch bublin pražských, z těch kanceláří, z těch paláců a vžijme se do role běžného stavebníka. On ani možná kolikrát neví, kdo co kde připravoval. On chce jednu jedinou věc: když někde zažádá, aby to zafungovalo v nějakém rozumném termínu, to je všechno. A když to nefunguje a ten nešťastný úředník není schopen mu pomoct, no tak logicky ta zlost se překlopí na toho prvního člověka, což je ten úředník na tom stavebním úřadě.

Já jsem měl možnost navštívit ve statisícovém městě dámy, které se tomu věnují, a ty u toho brečely. A já ani nevím, koho volí, komu fandí nebo koho ne. Ale prosím pěkně, vžijte se do jejich situace, co musí dnes a denně prožívat! Od rána do večera byste se jim měl omlouvat, stát tam s čepicí v ruce a každé z těch ženských poslat bonboniéru. (Potlesk z lavic ANO.)

Nechte už, prosím vás, toho vašeho, našeho dozimetrického Šteffela, kterého jste si poslali na Dopravní podnik. Protože, jestli chcete tady řešit Dozimetr, pane ministře, kvůli nějakému Šteffelovi, který se na rok ohřál na Ministerstvu pro místní rozvoj, nikdo o něm ani nevěděl pořádně, tak ten Dozimetr fakt otevřeme a se vším všudy a podíváme se znovu na ten Dopravní podnik, podíváme se znovu na hnutí STAN a znovu se tady o tom budeme hodiny a hodiny bavit. Takže prosím pěkně, neodvádějte pozornost! Ten průšvih je tady dalekosáhlý a nevztahujte to na nějakého jednoho cvoka, notabene, který je z vaší dílny. A hlavně prosím, přestaňte barvit trávu na zeleno. Jestli chceme něco zlepšit, tak si musíme říct, jaký je faktický stav, jinak (nesrozumitelné) nezlepšíme. To si stokrát budeme říkat, že už je to lepší, že to je dobrý, že to je dobrý, a jak to potom chcete zlepšovat?

Je třeba si nalít v tomhle tom čistého vína. Nesmí se to dále vymlčovat! (Stále hovoří hlasitě, rychle, emotivně.) Pane premiére, já vím, že jste nemocný, možná se díváte, možná ne, chápu to, že tady být nemůžete, přejeme vám, ať se brzy uzdravíte, ale proboha, přestaňte už k tomu mlčet. Přestaňte k tomu mlčet! Já jsem tomu rozuměl v tom prvním měsíci. I když můžu vám říct, že kdyby to nastalo za nás, tak to by teda fakt lítaly puklice.

Já se zase vrátím k tomu stavebnímu, pardon, k té elektronické dálniční známce. Já jsem přišel na Ministerstvo dopravy, popravdě řečeno, přišel jsem k tomu jako slepý k houslím, protože premiér se kategoricky rozhodl tak, že skončí jeden ministr, kde nebyl přesvědčen o tom, že se to dotáhne do 1. 1. roku 2021 do úspěšného konce. Nevím, jestli by to propadlo, nebo ne, to teď nechci házet na toho předcházejícího ministra. Ale premiér byl rozhodný, prostě se rozhodl vyměnit ty ministry, já jsem tam přišel a úplně suše mně sdělil: Budete řídit i Ministerstvo dopravy, máte osm měsíců na to, abyste to dal do pořádku, respektive aby to fungovalo, a pokud to neuděláte, jdete. Mějte se hezky, pane Havlíčku. Ano, je to možná tvrdé, ale z mého pohledu férové. Protože nehrajme si tady na kamarády, nehrajme si na to, že se budeme někde schovávat sami za sebou. Hrálo se o mnoho a tady se hrálo ještě o výrazně více.

Takže, pane premiére, buďte rozhodný! Rozhodný, když něco řeknete, tak to splňte hlavně, nesuňte to před sebou, ono to nějak dopadne. Tohle fakt není žádná sranda. Uvědomte si, o co všechno se tady hraje.

Přestaňte to, pane ministře, bagatelizovat. Neustále jako: V zásadě to není zas tak strašné, vždyť je to docela dobré, vždyť se to vylepšuje a tak dále. Nevylepšuje se to, a když tak hrozně pomalu. A hlavně prosím, přestaňme lhát, jinak se nedostaneme vůbec dál. Protože v tuhle chvíli je klíčové, abychom zabránili nárůstu počtu podání a územních plánů obcí, které mohou být z tohoto důvodu v jasné právní nejistotě. Tak teď jsem opět odcitoval tu platformu pro zdravý stavební zákon ze dneška. My už nechceme slyšet žádné výmluvy, nechceme, pane ministře, slyšet žádné sliby, je mně líto, ale my vám nevěříme. Nevěříme vám po celé té blamáži, která nastala. A chci vědět, kdo vám dneska ještě v tomhle tom věří. Ano, rozumím, že vám možná věří vaši kolegové z Pirátů. Já jim nevyčítám, že se vás tady zastávají, to tak prostě je, protože taky potřebují přežít. Že se vás zastávají všichni vaši hejtři a různí pomatenci na sociálních sítích, kteří jsou přisáti přes Piráty na celý veřejný sektor, to mě taky nepřekvapuje, protože jak to určitě všichni velmi dobře víte, čtvrtina Pirátů je dneska nějakým způsobem přisátá na veřejný sektor. No a ti nechtějí přijít samozřejmě o svoje prebendy, nechtějí přijít o svoje funkce, ti si samozřejmě nepřejí, abyste skončil, protože v momentě, kdy premiér rozhodne, že končíte v téhle té vládě, což by rozhodnul pravděpodobně každý premiér na této planetě s vyjímkou pana premiéra Fialy, tak by nastalo to, že všichni tihle lidé přijdou o svoje prebendy. A víte velmi dobře, o kom mluvím.

Takže my od vás chceme slyšet, jak se okamžitě napraví stav. Ne, že tady začnete tvrdit za pár týdnů a za pár měsíců bude lépe, bude lépe. Nebude lépe, protože když si promluvíte s odborníky z branže, tak to příliš pozitivně nevidí. My jsme připraveni, pane ministře, podpořit návrat před 30. 6. Umožnit vám úkony podle nového zákona. A vím, že tady někde začalo kolovat, že se chceme vrátit ke starému zákonu. Ne. My chceme návrat k 30. 6., ale samozřejmě už je v režimu jakoby od 1. 7. v novém zákoně, to je pravda, ale bez povinné digitalizace. A mezitím připravit a vyzkoušet to plné digitální řešení. To už necháme na vás, jakým způsobem, jestli zamotivujete ty úřady a tak dále, dáte jim nějaké peníze, tomu všemu rozumím. Ale spustit to až v momentě, kdy to bude otestované, ozkoušené a kdy budete vědět, že s tím nenatropíte to, co jste natropil.

A prosím pěkně, neříkejte tady slovo nejde to, neexistuje tohle slovo nejde to. Všechno jde, když se chce, všechno jde. To je základní manažerské pravidlo. Neexistuje věc, která by se nedala zvládnout, tím spíše, když vám nabízíme legislativní pomoc. Řekněte, co potřebujete legislativně, chcete to ve stavu legislativní nouze, uděláme to ve stavu legislativní nouze, chcete to v devadesátce, vyjdeme vás vstříc v devadesátce, uděláme vám vše pro to, aby se to dalo dohromady. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuju. S přednostním právem se hlásí pan ministr. Nicméně mohli bychom třeba otevřít rozpravu v tuto chvíli. (Ohlasy v sále.) Ne, v tuto chvíli teď je domluva taková., že se otevře rozprava, poté bude vystupovat pan předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, a poté v té rozpravě se můžeme začít samozřejmě v diskuzi bavit. Ale pokud s tím budete souhlasit, pane ministře. (Ministr Bartoš z místa: Bylo to tak emotivní, že bych skoro chtěl reagovat.) Já si myslím, že by se měla spíše otevřít rozprava, pane ministře, ale záleží na. (Ještě názory poslanců z místa.) Dobře. Takže v tuto chvíli já zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Radim Fiala. Pane poslanče, máte, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Podle mě podle zákona o jednacím řádu jste rozhodl, pane předsedající, naprosto správně. Pan ministr ať si dělá poznámky a potom v rozpravě samozřejmě kdykoliv může vystoupit.

My jsme slyšeli mého předřečníka Karla Havlíčka, který tu shrnul tu historii, velmi podrobně, já už se té historii nebudu věnovat, protože jsme ji tady slyšeli. Ale my jsme kritizovali informační systém stavebního řízení. Už dlouhou dobu. Samozřejmě proběhly debaty i televizní přenosy, kde sami koaliční poslanci řekli, že, pane ministře, máte prostor do konce srpna, abyste to dal dohromady, a jinak, že i oni samozřejmě ty věci budou řešit.

Do té doby jsme slyšeli vlastně, jak všechno funguje, všechno je v pořádku, všechno funguje, jenom někdo s tím neumí pracovat nebo jsou tam nějaké detaily, podrobnosti, ale jinak všechno funguje. A já jsem samozřejmě chtěl vědět, jak to skutečně je.

Takže já jsem si požádal v našem městě, na magistrátu o to, aby mi řekli, jestli to funguje. Nefunguje, pane ministře. Já mám tady přímo z magistrátu, mám dvě stránky, dvě stránky problémů, které s tím mají samozřejmě takové problémy, jako že nefunguje portál stavebníka, to znamená, že z těch menších obcí ty věci nosí v papírových složkách na ten magistrát, tam se to skenuje a do toho vašeho digitalizačního programu se to musí naskenovávat ručně a přepisovat. To jsou drobnosti. Ale já jsem si řekl, že, protože ta historie tady byla řečena, že vám v rychlosti přečtu, co teda na tom stavebním úřadě nefunguje. A fakt to budu brát velmi rychle, protože jsou to dvě stránky, ale chci, aby zaznělo, že to tak skutečně je. Takže když budete říkat, že to funguje, tak já vždycky budu mít tady ten argument, že jsem to tady četl.

Takže nefunguje formátování dokumentu v rozporu s českou státní normou, úprava dokumentu zpracovaných textovými procesory není možná, změna formátování textu, nemožnost změnit fond velikost písma kromě nadpisu, nemožnost odstranění nepřiměřeně velkých mezer mezi jednotlivými částmi rozhodnutí, respektive písemností. Není možné editovat záhlaví a podpis v záhlaví uvedeno město bez konkrétního odboru, například odbor, stavební úřad, bez IČA, chybí telefon na vyřizující osobu a funkce podepisující osoby. Dochází ke změně zalamování textu mezi editací dokumentu a výsledným PDF. V rozdělovníku se účastníkům řízení nezobrazí titul, označení profese, jako například advokát a tak dále. Pokud schvalující osobu zastupuje jiná osoba, nelze písemnost podepsat v zastoupení. Není možné podepisovat a schvalovat vlastní dokumenty v roli referend. Není možné mazat, zneplatnit vlastní dokumenty v roli referend.

Schválení a podepsání dokumentu jednou osobou stále není možné provést jedním úkonem. Při schvalování dokumentu chybí odkaz na náhled schvalovacího dokumentu, tento dokument schvalovatel nezobrazí. V informačním systému stavebního řízení není funkce osobního převzetí písemnosti, ačkoliv správní řád takové doručení umožňuje, respektive upřednostňuje. V informacích o doručení chybí doklad o doručení sken doručenky, informace o datu doručení písemnosti. Chybí uvedení data uložení písemnosti k výpočtu doručení uplynutí lhůty dle § 24 odst. 1 správního řádu, což je stěžejní pro posouzení včasnosti podání. U podání datovou zprávou přeposlanou do ISSŘ chybně uvedeno datum doručení. Nezobrazuje se doručení správnímu orgánu ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5 správního řádu, ale datum nahrání datové zprávy do ISSŘ, rovněž je přepsán podatel na Magistrát města, respektive je dle přeposílané datové schránky. Předpřipravené vzory se nevyplňují. Do vzoru se nepropisují zadané údaje, například žadatel, pozemky, data podání, název stavby a jiné zástupné znaky, například žadatelé, pozemky a podobně se nezobrazují v editovaném dokumentu, ale až v generovaném PDF, kde není možná jejich přímá kontrola a úprava formátování v dokumentu.

Písemnost neobsahuje rozdělovník, není tady zřejmé, jakému okruhu účastníků bude doručována. Není možné po prvním zadání měnit schvalovatele podepisujícího dokumentu. A tak dále a tak dále. Takže jaký je výsledek? My jsme chtěli zefektivnit, zrychlit stavební řízení. Takže to stavební řízení se v podstatě zastavilo, protože jsme jim legislativně zakázali používat ten starý systém a nový nefunguje.

Pane ministře, způsobili jste hospodářské škody. To neříká opozice jenom, to říkají i nezávislí ekonomové, které je, předpokládám, dokážou vyčíslit. Vzhledem k tomu, že se nestaví, že jste zastavili stavební řízení, tak podle mě v nejbližších letech dojde ke zdražení bydlení, protože se sníží nabídka a zvýší poptávka. To znamená, ať už půjde o nové byty, stavby nebo nájmy, tak to pravděpodobně v následujících letech půjde nahoru. Tak, a to samozřejmě stavební průmysl, stavební výroba je velmi důležitá pro celkový růst ekonomiky a pro růst HDP, a to si myslím, že se také může projevit. A jak už tady bylo řečeno, ta slavná pirátská digitální loď se potápí. Ale můžeme to nazvat takovou digitalizací po Česku a digitalizace po Česku v podobě Pirátů znamená digitalizace informačního systému stavebního řízení se nedá efektivně používat.

Nesnižuje náklady státu ani počty osob, které na té digitalizaci a na tom úřadu pracují. A bohužel nezvyšuje ani komfort občanů, a už vůbec ne úředníků. Ti mají hlavy v dlaních. Takže jaký je náš návrh za hnutí SPD? Vrátit se i k tomu minulému systému. Spustit oba dva systémy, aby stavební řízení mohlo probíhat aspoň nějakým způsobem, a na tu vaši digitalizační formu uvrhnout v uvozovkách testovací režim, aby se to dalo dohromady. Protože tak, jak jsme slyšeli, i z odborné veřejnosti, nevypadá to, že by to bylo v brzké době. My jsme, protože ta situace je obzvláště závažná, tak jsme vypracovali návrh usnesení, který by se tady na konci toho projednávání měl hlasovat. Ta preambule toho usnesení Poslanecké sněmovny je, že vzhledem k tomu, že digitalizace stavebního řízení měla zefektivnit a zrychlit procesí spojené s vydáváním stavebních povolení a dalšími správními úkony, ale dosud se v praxi projevuje jako nefunkční nebo nedostatečně efektivní.

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky za prvé konstatuje, že dosavadní systém digitalizace stavebního řízení neplní očekávání a vykazuje závažné nedostatky, mezi které patří zejména nízká uživatelská přívětivost systému pro stavebníky a úředníky, nedostatečné propojení jednotlivých státních registrů a databází, zpoždění ve vyřizování žádostí kvůli technickým chybám a přetížení systému, nedostatečné proškolení úředníků v používání systému.

Za druhé ukládá vládě České republiky za a) provést analýzu a vyhodnotit klíčové problémy zaváděného systému digitalizace stavebního řízení.

Za b) navrhnout konkrétní technická, legislativní a procesní opatření k nápravě. Součástí těchto opatření musí obsahovat mimo jiné dočasné zmírnění povinnosti digitalizace a zároveň podobu zjišťování problémů a jejich řešení bude povoleno dočasné použití papírové formy, v uvozovkách podání tam, kde je digitální systém neumožňuje.

A za třetí vyzývá místopředsedu vlády České republiky pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, aby převzal politickou odpovědnost za současný stav zavádění digitalizace stavebního řízení." Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, pane předsedo. A mám zde faktické poznámky. Rozumím tomu, že se hlásí pan ministr. V tuto chvíli s faktickou jako první se hlásí paní poslankyně Ožanová, připraví se pan poslanec Brázdil. A poté jako poslední paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážení ministři. Pane ministře Bartoši, mě zaujalo nejvíc ve vašem vystoupení jedno sousloví, několik klopýtnutí. To snad nemyslíte vážně, tu nefunkčnost systému, jaká byla zpočátku, uvádíte slovy několik klopýtnutí? Promiňte, to si děláte z těch lidí na těch obcích legraci? Víte, my jsme s vámi o tomto problému chtěli diskutovat již před spuštěním samotného systému.

Dokonce kolega Pražák několikrát poukazoval na to, jaké problémy jsou se školením a podobně. Kolegové a kolegyně z koalice, měli jste možnost o tom diskutovat ještě před spuštěním systému. Jak říkal kolega Havlíček, není to jenom: po bitvě každý generál. Tady jsme vás na to upozorňovali. Vy jste se přesto na to vykašlali.

A s jednou věcí musím s kolegou Havlíčkem souhlasit. Pane ministře, nejsem si jistá, že vám vaši podřízení a ti, co se na tom podílí, říkají pravdu. Vy jste říkal před 1. 7. 2024, že je všechno v pořádku. A nebylo. Kdo vám to řekl, že je všechno v pořádku? Nebyla to pravda. Byla to, promiňte mi to slovo, dezinformace. Používal jste jako člen vlády dezinformaci. Říkal jste nám věci, které nebyly pravdivé. Podívejte se na to z toho úhlu pohledu. Opravdu, i když jsem vás upozorňovala na to, jaké problémy byly v Ostravě kvůli jednomu IČO. Vy jste tomu nevěřil. Vaši kolegové vám říkali, že to není pravda, dokud jste nezjistili, že to pravda je. Jak jste připravili teda ty podklady pro tu digitalizaci? Nemyslím teď vás, ale ty, co to připravovali. Vždyť jste měli dát požadavky, jak to má fungovat. Za mě nefunguje a není to v pořádku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Brázdila a připraví se paní poslankyně Fialová.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Taky bych chtěl reagovat na úvodní slovo pana ministra. Vy jste to, lidi, konečně pochopili? Pan ministr měl jediný koule na to, aby konečně do té digitalizace šel. Říkal, on byl ten, který to uchopil. On je dobrý. On je výborný.

Mimochodem, kdybyste se podívali na jeho notebook, tak pochopíte, jak je perfektní borec, který má to víko krásně polepené nálepkami. On je prostě borec. Jediný, kdo to nepochopil, je víte kdo? Pan premiér. On totiž dal statné dva borce vedle něho, aby ho hlídali - další ministry. Tak on jediný to nepochopil. Už to chápete? Všecko je v pořádku. Ježíšmarjá. Je mi líto všech lidí, kteří teď trpí za to, že to je všechno takhle zadrhlé. A takhle my si tady žijeme. To je Kocourkov!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Fialovou.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já jsem také chtěla reagovat na úvodní slova pana ministra a možná i na kolegu Michálka, kdy jejich představení tady vypadalo, jak svět je zalitý sluncem a jak je všechno úžasné a jak to má jenom drobné kosmetické chyby. Ale ono to tak úplně v té praxi není. Já chápu, že digitalizace může být složitá, že může se vyskytnou pár chybiček. Ale to, co tu bylo přednášeno, je prostě výsměch lidem, kteří s tím pracují.

Jestli pan Michálek uvádí to, že je hezký ten systém, to sice může být pohledově hezký, ale já myslím, že my všichni potřebujeme, aby hlavně z něj vypadávalo to, co potřebujeme, aby se dospělo k tomu samotnému rozhodnutí, a nejenom že bude hezky vypadat naoko, a infantilně tady ukazoval, jak vypadají jiné systémy. Z těch naštěstí padá to, co potřebujeme aspoň.

A já si myslím, že nikdo z nás tady není šťastný a nechce si honit nějaké politické body. My už chceme jenom, aby to opravdu fungovalo. Pane ministře, prosím, pojďme s tím něco udělat. Já chápu, když říkáte, že systém je funkční. Ale pokud myslíte funkční, že jde zapnout a objeví se to světýlko, že to funguje a bliká na nás, tak ano. Ale my potřebujeme, aby ty funkcionality spolu fungovaly a aspoň odpovídaly manuálům, které jste připravili k tomu, co úředníci, stavebníci a všichni ostatní potřebují.

A ráda bych od vás slyšela, tady byly super statistiky, kolik kde se podařilo. Tak já jsem vás prosila už na výboru, že bych ráda znala statistiky, kolik lidí volá denně na helpdesk, stejně tak kolika lidem je napsaný e-mail na helpdesk a kolika z nich bylo vypraveno pozitivní odpověď. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěla zareagovat na dlouhé slovo pana ministra Bartoše, kdy ve své podstatě, když jste zaváděli tu digitalizaci v praxi, opomenu to, že jste tady byli nabádáni k tomu, ať si tam dáte nějakou časovou prodlevu, to znamená, prodloužíte si nějaký čas toho, aby ten zákon vešel v účinnost. Vy jste na to nedbali, protože jste okamžitě skočili do ostrého provozu.

Ale já si nepamatuji za svoji praxi, myslím tím osmiletou praxi odborného náměstka, že bychom měli nějakých sto dní hájení, než ten zákon vejde v život. To si nepamatuju. To si myslím, že jako opozice byste nás sežrali úplně všichni. Já si nepamatuju, že by náš ministr měl nějakého Slunečníka, Měsíčníka a Větrníka, myslím tím tři ministry, kteří by mu přišli na pomoc, když by dával nějaký život v praxi. To si taky nepamatuju.

Já si nepamatuju ani, že by pan premiér Babiš nechal někoho přežít takovou dobu jako vás pan premiér, to znamená dva měsíce, kdy tady všichni ve své podstatě vyhrožovali a říkali, že do konce srpna, a pak to teprve uvidíte. Takže ať to byla paní předsedkyně TOP 09 Pekarová, která teď najednou mlčí, ať to byl pan Benda, který říkal do konce srpna a pak už to bude, taky mlčí. A vy zase přicházíte s jinou báchorkou.

Já říkám, tu legislativu jsme dělali, myslím si, že něco jsem v ní dokázala, takže opravdu se to dá řešit. Není slovo "nejde". Opravdu to jde. Jsou tam přechodná ustanovení, která pamatují na to, že kdybyste opravdu chtěli, tak do přechodných ustanovení formou devadesátky tam vložíte, že prostě ta digitalizace bude posunutá o nějakou dobu. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Ožanovou.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, moje další faktická bude k vystoupení předsedy klubu Pirátů pana poslance Michálka.

On tam uvedl několik zajímavých věcí. Je dobře, že o tomto projektu diskutujeme. To už jsem mluvila před chvílí, mohli jsme už dříve. Ale to jste nechtěli. Nazval taky, že to jsou určité porodní bolesti. Mít takové porodní bolesti, tak asi nemáme žádné děti.

Není fér, že je vyčítáno tu kterou funkci, například vzdálené nahlížení do spisu. Jak je nahlížení do spisu vlastně v této chvíli učiněno? Ve své podstatě vy ukážete tomu dotyčnému celý systém. Tady došlo k tomu, že ti, co to připravovali, zapomněli, že existuje mimo jiné i správní řád. Je tam i více úkonů. Pokud já jsem se dozvěděla na stavebních úřadech, tento systém zcela absentuje na úkony před zahájením nějakého řízení z moci úřední. On správní řád zná více věcí, šetření i znalecké posudky před zahájením řízení. Ale to nějak do toho systému nejde. Ale vy nemáte... Vy byste to tam správně měli mít, abyste mohli dělat, to je příklad odstraňování černých staveb. Potom nebudete postupovat v souladu se zákonem. No a co bude, až se to dostane do dalších stupňů? Protože to můžeme také přezkoumávat soudem. Neodstraníme pak žádnou černou stavbu, protože jsme nejeli podle zákona? Možná jste si to měli uvědomit dříve.

Já abych stihla ještě další poznámky, které tu byly. Jen k tomu, proč systém má osekané funkce. Je to díky zásahu ÚOHSu. Prosím vás, to, že někdo něco kontroluje jako ÚOHS, ještě neznamená, že je to díky jeho zásahu. Když něco pokazím, tak je to díky mně, ne díky tomu, kdo to kontroluje. Vy chcete... (Pohledem na tabuli si řečnice zkontrolovala čas. Ten jí právě vypršel.) Tak budu muset vzít další faktickou.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Wenzla. (Reakce v sále.) Lubomíra. Lubomíra. Předpokládám, že když ten druhý se nepřihlásil, tak že je jasné, že to je ten druhý, ne? (Smích v sále.)

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl taky v krátkosti formou faktické poznámky reagovat na úvodní vystoupení pana ministra a vaším prostřednictvím na pana Michálka a paní Richterovou. Z jejich vystoupení vyplývá, a pro člověka problematiky, nebo to, s čím se teď potkáváme, neznalého, že vlastně vše funguje tak, jak má. Ale já, a nejenom já, jsem přesvědčen, že tomu tak není. A cíl těch tří předřečníků byl jeden jediný z mého úhlu pohledu, a to je odlákat pozornost od dané problematiky.

Protože slyšet tedy čísla, jak nám všecko funguje, jak to běží, má to nějaké ty porodní bolesti a tak dále. Ale já bych si tady dovolil zacitovat jednu esemesku, která mi dneska přišla, kdy text je: Vedoucí stavebního úřadu začala dnes pracovat s jedním podáním v ISSŘ, studium, kontrola příloh žádosti. Ale současně během dvaceti, třiceti minut na to telefonoval žadatel pracovnici stavebního úřadu s tím, že žádost vidí v systému jako vyřízenou. Ta jej teda vyvedla z omylu, že tomu tak není, a sdělila, že žádná jeho žádost vyřízena ještě není.

A proto se ptám, nakolik jsou relevantní ty informace o datech, co bylo podáno a kolik je vyřízeno? Děkuji a přihlásím se ještě v další faktické. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a poprosím paní poslankyni Ivanu Mádlovou.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já bych navázala na mého předřečníka a pokusila se odpovědět, protože my jsme i tato čísla zjišťovali samozřejmě na stavebních úřadech a tam jsme se dozvěděli, že to vyřízení je jenom virtuální, protože to, že je něco označeno vyřízeno, neznamená, že to bylo vyřízeno a uzavřeno, ale znamená to, že to bylo předáno pouze dalšímu kolegovi k vyřízení, to znamená k dalšímu kroku. To znamená, to, co uvádí pan ministr, že je vyřízeno, tak ve skutečnosti vyřízeno vůbec není, protože ten systém vůbec nefunguje.

Já jsem se chtěla zeptat, pane ministře, protože my jsme o tom poměrně hodně dlouze diskutovali i na výboru pro veřejnou správu a tam nebylo tolik prostoru na všechny dotazy, protože bychom tam byli asi i následující den, chtěla jsem se zeptat, kdy konkrétně ten systém bude stoprocentně fungovat? Protože to nezaznělo. To znamená, kdy předpokládáte, že bude opravdu plně funkční? Ne to, že je krásný, anebo že ho zapneme a vypneme, ale kdy to bude všechno fungovat? A potom v čem konkrétně vám pomáhají ta další ministerstva, která vám určil pan premiér? To znamená, jsou to asi tři, Ministerstvo průmyslu, obchodu, dopravy, pak je v tom ještě DIA, to znamená, dneska už je v tom tolik lidí, že vlastně hrozí, že bude ještě další, větší chaos. To znamená, jaká je role tedy těch ministerstvech ve zlepšování té digitalizace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a poprosím paní poslankyni Knechtovou, připraví se paní poslankyně Fialová. Máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych také navázala na tuto rozpravu a oslovila pana ministra v souvislosti s kolaudačním řízením, protože my jsme v konkrétní situaci. Přes prázdniny jsme rozšířili kapacity školní družiny a v srpnu, jak to bývá zvykem, jsme si podali žádost na stavební odbor a bohužel do současné doby nemáme žádný právní dokument. A pane ministře, tady jsme v situaci, kdy prostě ten proces nekončí, my potřebujeme ten právní dokument k tomu, abychom si ještě požádali do školského rejstříku. Takže když to řeknu úplně konkrétně, je 10. září, my nemáme vůbec od stavebního úřadu zpětnou vazbu a vlastně vůbec nevíme, odkdy budeme schopni rodičům nabízet kapacity ve školní družině. Takže děkuju za to, že nám pomůžete tyhlety věci posunout.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní paní poslankyně Fialová.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji a ještě jednou. Já jsem to celé nestihla v předchozím příspěvku. Já jsem chtěla poprosit pana předsedu Michálka, prostřednictvím pana předsedajícího, a možná i paní Richterovou, také vaším prostřednictvím, kteří odešli a dál tady s námi nechtějí diskutovat, protože uvedli ve svých proslovech úvodních, kdy my jsme neměli možnost na to reagovat, takovou jednu věc, že je super, že ještě dobíhají stará stavební řízení podaná k 1. 7. nebo k poslednímu červnu. To je sice pravda, ty jdou podle starého stavebního zákona, bylo to tu řečeno v takovém smyslu, že se vlastně nic neděje, že do té doby se budou vyřizovat tahle stavební povolení a mezitím se opraví ty chyby, které vykazuje nový systém. Ale já jsem se chtěla zeptat, jestli ví, co vlastně schválili v tom zákoně novém, že třeba máme nějaké fikce souhlasu, že musí všichni ti úředníci současně pracovat i na těch současných podaných žádostech, které dorazily, že třeba trvá, než se předá z jedné osoby na druhou i třeba tři týdny, než to odejde k dotčeným orgánům a tak dále. Takže by mě zajímalo, jestli tito dva lidé, kteří tady mluvili, jak je to super a že se vlastně nic neděje, jestli ví, co schválili sami ve stavebním zákoně a že je tam nějaká fikce souhlasu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A poprosím pana Lubomíra Wenzla.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl uvést ve své faktické poznámce zase příklad, co se týče pomoci MMR v rámci help desku a tak dále, kdy včera v podvečerních hodinách na stavební úřady byl doručen mail zaslaný paní ředitelkou odboru stavebního řádu a z tohoto mailu, předpokládám, pan ministr o něm ví, bych si dovolil odcitovat jeden odstavec, který vypovídá z mého pohledu o mnohém: V souvislosti s množstvím dotazů, které na adresu (nesrozumitelné) informace@mmr.gov.cz přicházejí, prosíme referenty stavebních úřadů, aby své dotazy předem konzultovali se svými vedoucími, a až v případě, že nedospějí ke společnému závěru nebo řešení, se obraceli na MMR. (Smích a potlesk zleva.) Já jsem přesvědčen, že v normální fungující firmě nebo organizaci, a je jedno, jestli jste soukromý, nebo státní, nebo veřejný sektor, ten pracovník řadový konzultuje věc se svým kolegou, když si neví rady, obrátí se na svého nadřízeného. Ale mně tohle to nepřipadne ani úsměvné, ale připadne mi to trošku zoufalé ze strany ministerstva. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Brabce, připraví se paní poslankyně Ožanová.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. Já jsem původně chtěl vystoupit v diskusi, nevím, jestli se k tomu ještě dostanu. Já si myslím, že to vměstnám do těch dvou minut.

Kolegyně, kolegové, pane ministře, pirátské heslo bylo - pusťte nás na ně. Tak my jsme vás na to pustili a vy jste vyhořeli jak papíroví čerti. Ale opravdu, ta kocábka se skutečně potápí. A odpusťte mi to slovo, ono to má i jako výraz, který není úplně sprostý, ale vy máte rád ty anglicismy, hodně jich používáte. Ale to, co jste zatím vyplodili a i ty odpovědi vás a vašich kolegů, pardon, ale to byl bulshit. A jedná se prostě o to, že ta bohorovnost, se kterou vy i kolegové pirátští jste se k tomu vyjadřovali, je neuvěřitelná. Vy jste říkali - no, v zásadě ono to není tak špatné, ono to funguje, mohlo by to fungovat lépe. Ale už to tady několikrát padlo. Vy jste tady tisíce lidí, organizací, obcí, dostali do velmi složité situace. Já si vůbec nejsem jistý, jestli si to uvědomujete. Jestli si uvědomujete, jaký průšvih to je.

Pane ministře, vy jste, jestli se nemýlím, lídr v Ústeckém kraji v tomto volebním období do parlamentních voleb a i v Ústeckém kraji samozřejmě je celá řada organizací, které díky tomu, co jste způsobil, a vaši lidé nebo ministerstvo, tak se dostala do velmi svízelné situace. A oni už takhle mají svých starostí dost. Takže tak, jak to tady už padlo, vy byste se měl skutečně každý den za tohleto omlouvat, a nezlobte se, ale prostě to ministerstvo pod vaším vedením je v rozkladu a tohleto je jenom jeden, byť velmi viditelný prvek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Ožanovou, poslední zatím přihlášená.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Já se vrátím k tomu ÚOHSu, mluvil o tom hodně tady pan předseda Michálek. 13. 6. jsem měla ústní interpelaci na pana premiéra, kdy jsem se ho na tuto věc ptala. Týkalo se to skutečnosti, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže zamítl problematickou zakázku, a prezident Petr Pavel dokonce řekl, že by byl pro odložení spuštění digitalizace.

Já jsem tam měla zajímavý dotaz. Případná nefunkčnost a problémy již nepadnou pouze na resortního ministra Bartoše, ale na celou vládu a především na vás, pane premiére. Proč se tedy bráníte o tématu diskutovat? Jaké politické důsledky vyvodíte, pokud systém nebude funkční? Jste připraveni na případné náhrady škody? Domnívám se, že by bylo vhodné, kdyby se možná tím zabýval i ministr financí, protože náhrady škody mohou být v tomto případě značné. Tolik citace z mé interpelace. 11. 7. jsem dostala odpověď a chápu pana premiéra, že ji nechal zpracovat Ministerstvem pro místní rozvoj. Píše mi, že mi zasílal detailní informace pro místní rozvoj, 11. 7. Tak jsem se dozvěděla, že je všechno v pořádku. Ale jak se k tomu pan premiér postaví, když to fakt nebude v pořádku, jsem se nedozvěděla.

Poslední odstavec. MMR deklaruje, že bude v nadcházejícím období poskytovat stavebním úřadům svoji metodickou pomoc ve zvýšené intenzitě, jak po stránce právní, tak i technické, aby jim usnadnil přechod na nová pravidla, nové posuny a tak dál. Já mám dojem, pane ministře, že většinu věcí jste se vy i váš úřad snažili shodit na ty úředníky, že oni jsou ti, co tomu nerozumí, co byli špatně proškoleni a podobně. Ne, oni se snaží, ale s takovým materiálem se fakt pracovat nedá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. A pan poslanec Lubomír Wenzl.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já ještě teď jsem se rozhlédl po sále zde a pro mě trošku překvapení, že co se týče koaličních poslanců, tak ti by se dali spočítat na prstech sedmiprsté ruky, kteří tady jsou přítomni. A já jsem přesvědčen, že tohle přece není o tom, jestli opozice - nebo respektive my za ANO - tady nějakým způsobem se ptáme (my?) pana ministra, tento bod je otevřen. Vždyť přece i mezi koaličními poslanci je mnoho starostů, mnoho místostarostů, lidí nějakým způsobem činných v samosprávě, vždyť se s tím potýkají od toho 1. července dennodenně. A mě by zajímal taky názor jejich, jak oni to vidí, nebo, jak se říká, mlčení znamená souhlas, nebo že tady nejsou, předpokládám, že sledují tuto debatu ve svých kancelářích, ale já jsem přesvědčen o tom, že taky by nám k tomu měli co říci, jo? A vlastně všichni pirátští poslanci vystoupili v rámci svých úvodních slov dneska, kromě jedné paní poslankyně, ale já bych rád slyšel názor koaličních, koaličních poslanců - a nemusí to být ani ti zástupci samosprávy, ale jak to vidí, zda to opravdu dle jejich názoru je funkční, že to běží, byť samozřejmě s nějakými mouchami, ale to nejsou malé mouchy, to jsou velké mouchy a ten systém podle mne - anebo ne jenom podle mne - funkční prostě není. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Maška.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře - pane ministře, vy už dlouhodobě lžete o tom, že systém bude brzy fungovat, je to už 72 dnů. Už to tady bylo řečeno, že stavební zákon, zákon roku, jste nám smetli a my jsme vám podpořili vaši úpravu, včetně vám deklarované digitalizace stavebního řízení, prostě tu důvěru jsme vám svým způsobem také dali, s vaší plnou zodpovědností za realizaci. Ta se ale nedaří. Jak to dneska funguje?

Národní geoportál územního plánování je polomrtvý, nicméně odborníci tvrdí, že půjde zresuscitovat. Horší je to s informačním systémem stavební správy, která se jeví spíše, že je ve stavu klinické smrti, a trvá to už více než 70 dnů. Desítky měst vám posílají stovky dotazů a vy jim, pane ministře, nabízíte přítele na telefonu. Chtěl bych se zeptat, proč anebo co vám brání jako MMR vytvořit portál ke sbírání a zveřejňování připomínek, co je v řešení, jaké jsou lhůty, co je vyřešeno, tak, aby stavební úřady nemusely marnit čas? Pokus, omyl - to je prostě špatně a musí dělat řada z nich.

Všechny úřady řeší stejné chyby. Dotčené orgány nemají přístup k dokumentacím, nevidí žádosti stavebníků, každý výkres musí úředníci kontrolovat. Pane ministře, to není dobrý příklad pirátské digitalizace, čekali jsme víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A v tuto chvíli s přednostním právem může vystoupit pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já jsem pozorně poslouchal jak ta slova před zahájením rozpravy, tak i potom ty jednotlivé věci, které zazněly ve faktických poznámkách. Já bych možná zareagoval nejdříve na jednu věc. Já jsem si vědom toho, jakým způsobem jsem vystupoval v opozici, a jsem si vědom, jakým způsobem vystupuji jako člen této pětikoaliční vlády. Myslím si, že slovo arogance, přehlížení, urážky, útoky, pohrdání, bagatelizace a celá řada věcí, která zde v emoční rovině zazněla, nejsou atributy, kterými bych se ve veřejné debatě já kdy prezentoval, a myslím, že i hledání konsenzu nad stavebním zákonem, který jsme nakonec společně schválili, bylo toho důkazem.

My jsme ten stavební zákon, který přišel v návrhu rekodifikace stavebního práva Kláry Dostálové, tak jsme ho kritizovali v jednom aspektu, a to byl převod přenesené působnosti ze stavebních úřadů do čistě té jedné linie stavební správy, tedy vznik hlavního národního stavebního úřadu, který potom bude řídit celou tu strukturu. Byl to pro mě precedentní návrh - do právní čistoty, možná i právem dostal ocenění zákon roku, nicméně do faktické realizace silně pokulhával. Proč o tom hovořím? Ostatně i koaliční partner, v té době koaliční partner (ANO?), sociální demokracie, proti tomuto zákonu velmi vystupovala, když šel tam i poměrně oponentní dokument, který byl - možná ještě nezmizel - tenkrát na webu Ministerstva vnitra, který hovořil o riziku zastavení stavebního řízení na rok, možná i na déle, paralýzu, neochotu lidí přecházet do čistě státní správy a celé řady dalších věcí.

To, co se stalo potom, co byly volby v roce 2021, my jsme v souladu s tím, co jsme slíbili, šli předělávat tu část stavebního zákona, která vracela ty úřady stavební a to rozhodování zpátky směrem k obcím. Tam byla poměrně divoká debata a nepřisuzoval bych to žádné ze stran ve Sněmovně, protože chápu, že pozice starosty, který má ve své obci instituce, je taky dána tím, že ty instituce tam jsou, a byla zde poměrně dlouhá debata o tom, zda zachováme stávající síť stavebních úřadů, či nikoliv. Nakonec tedy převážil názor, že necháme stavební úřady v té plné šíři, tedy něco přes 640 stavebních úřadů, i s vědomím toho, že některé ty stavební úřady už byly v tu chvíli poddimenzované, měly problémy s obsazováním těch pozic nebo dokonce byly jednohlavé. To nás dostalo do doby za květen loňského roku nebo respektive ke květnu loňského roku, respektive za dobu komunálních voleb, kdy jsme se nakonec shodli na hlavních parametrech toho zákona.

Co je důležité říci? Ty základní věci, které v tom zákoně byly, jsme neměnili. Ať už to bylo zrušení takzvaného ping pongu, ať už to byla otázka sloučení těch dvou úkonů, tedy územního rozhodnutí a pak povolení stavby, redukce potřebné dokumentace pro povolení, stavbu, a celou řadu dalších věcí, které jsme i jako opozice hodnotili v této věci pozitivně. Takže není to tak, že přišla Pirátská strana nebo vláda Petra Fialy, rozbořila ten stavební zákon a tím začal začátek konce.

Já si myslím, že právě ten konsenzus, a nebylo to jak tady emotivně hovořil pan kolega Havlíček, tak ten konsenzus nebyl vynucený. Zásadní rozdíl byl pouze v tom, že my jsme nechtěli tu čistou státní správu. S Evropskou komisí jsme vyjednali změnu v Národním plánu obnovy a na vrcholu té pomyslné pyramidy je tedy DESÚ - Dopravní a energetický stavební úřad, kam patří ty nejdůležitější stavby, a ta síť stavebních úřadů v území zůstala zachována, ostatně to bylo dáno i tou vyhláškou. Zda ta volba byla správná, ukáže podle mě ještě právě ta datová stopa, která teď vzniká, a ten datový model.

Druhou věc, kterou bych tady chtěl říct, a myslím si, že to je velmi důležité. Já si pamatuju, a kolega králíček, a to musím ocenit, prostřednictvím pana předsedajícího, i na výboru, kde jsme spoustu těchhle věcí diskutovali zhruba 3,5 hodiny, se mi pak omluvil. Já si nejsem vědom, že bych se někdy vyjadřoval i třeba k politickým oponentům nějak hanlivě, nebo že bych si tady dělal srandu, co má kdo nalepené na svém počítači. Myslím si, že to úplně není relevantní.

Vyšel takový článek, já nevím, jak se ta rubrika jmenuje, v časopisu Reflex nebo Respekt - Reflex, jmenuje se Kachna nebo tak nějak, kde mi bylo do úst vloženo, že vina je pouze na úřednících, kteří nejsou vzděláni. Pak tam bylo napsáno, že vlastně vina je v tom vzdělávacím systému a za všechno tedy může Ministerstvo školství a ministr Bek. Pak jsme se v průběhu toho jednání výboru domluvili, že tedy je to satirický článek, který tam vychází, týká se i řady jiných lidí a já tedy si nejsem vědom, že bych kdykoliv stavěl Ministerstvo místního rozvoje proti úředníkům stavebních úřadů nebo proti úředníkům obecně. Naopak, aby ten systém fungoval, tak ta adaptace musí být od toho posledního člověka, který s tím systémem pracuje, a takto jsem k tomu přistupoval, neboť ten systém, byť může být digitálně ve finále velmi dobrý, vždycky to je na těch lidech, kteří s tím systémem následně pracují. Proto jsem také vyjednával o tom, aby se v této oblasti zvedly platy, proto se bavíme s úředníky na denní bázi, proto první, kdo přišel na Ministerstvo místního rozvoje po spuštění, byl pan Holický, který reprezentuje sdružení tajemníků, a právě proto jezdím na ty jednotlivé stavební úřady, abych měl možnost vidět, kde jsou ty faktické problémy.

Já bych si nyní asi vzal téma, které zaznělo od pana Tomia Okamury a zároveň zaznělo i od pana Havlíčka, a to je ta otázka deklarovaných škod nebo denních ztrát. Díval jsem se na to, jak vznikalo to číslo v analýze jistého think tanku, který si říká Datarun, který vede člověk, který sám o sobě řekl, že už dávno není novinář, ale vytváří témata tak, jak se hodí, kde byla proklamovaná denní ztráta 770 milionů, či až údajná miliarda. Ta se řádově liší od jiných existujících propočtů. Kdybych se podíval na nějaký, který vnímám jako nejserióznější, je to dopadová studie k novému stavebnímu zákonu z roku 2020, tedy k tomu zákonu, který představovala vláda Andreje Babiše, vypracovala ji EEIP pod vedením kapacity profesora Mejstříka a dle ní znělo, že zkrácení stavebního řízení o jeden rok přinese celkové ekonomické úspory ve výši 7,1 miliardy ročně, tedy zhruba 20 milionů denně. Spočíval převážně v úspoře nákladů, urychlení výstavby a následných multiplikačních efektech.

Kdybych si vzal jednu tuto analýzu, kterou považuji skutečně za řekněme nejserióznější v tom oboru, tak pokud bych toto vzal jako základ, tak by to obdobně platilo pouze v záporném gardu, tedy pokud by došlo k prodloužení povolování, což jsou tedy částky velmi odlišné oproti tomu, co říká Datarun, kdy opět nedodává relevantní podklady. Takže za mě, pokud k něčemu nejsou data, tak asi nejjednodušší je si ta data v hypotetickém modelu vymyslet, nicméně bychom se potom neměli jimi mlátit po hlavě. Mimo jiné tuhle hypotézu o té ztrátě odmítl také už uznávaný ekonom David Marek, kterého zde možná zmiňoval ne úplně v kladných konotacích pan místopředseda Havlíček. Stát prostě doteď nedisponoval relevantními daty.

Já jsem zároveň s tím požádal o data statistický úřad, zda a jakým výpočtem se vlastně počítá s nějakými náklady na realizaci projektu v České republice, a i odpověď, která vychází ze statistického úřadu, je následující: Náklady na stavební řízení, možné ušlé zisky tím, že se dlouho čeká, není schopen v tuto chvíli ekonomicky zhodnotit, neboť každý jeden stavební projekt, každé jedno řešení do sebe zahrnuje různé části. Například podle starého zákona to může být ta část územního povolení, někde se hovoří o tom, že to je třeba vznik toho projektu, který se následně musí předělávat na základě reakcí nějakých dotčených orgánů. Prostě neexistuje báze, proti které se v tuto chvíli toto dá porovnávat.

Z logiky věci, pokud bych vzal za to, že se na nějaký projekt v Praze čekalo na stavební povolení sedm let, mohl by si tento řešitel tedy uplatňovat ušlý zisk právě v tom, že sedm let měl připraven projekt a nemůže stavět.

Pak bych se chtěl trošku opřít do té reakce studie Světové banky. Ono v řadě médií, a ostatně vycházela i jako vstup do toho rozhodnutí o rekodifikaci stavebního práva, tak že v délce stavebního řízení je Česká republika podle Světové banky na 157. příčce ze 190 zkoumaných zemí, tak samotná banka to hodnocení kvůli nesrovnalostem v datech a pochybnostem ohledně metodiky ukončila. Žebříček neměl obecnou výpovědní hodnotu porovnání průměrné délky povolování bytové výstavby v jednotlivých zemích, protože posuzoval pouze specifický příklad v České republice jedné skladové haly.

Pan Tomio Okamura zde také zmínil otázku vyhlášek. My jsme ty vyhlášky připravovali poměrně v širokém spektru, včetně třeba lidí od CityDealu, právě s těmi komorami typu ČKA a ČKAIT. Byly výsledkem nějakého konsenzu a ve stavebním zákoně jsou přechodná ustanovení, která zajišťují, že dokumentace podle starých vyhlášek se mohou podávat až do poloviny roku 2027. Znění přechodných ustanovení bylo, tak jako celý zákon, řádně projednáno s profesními komorami a dalšími relevantními subjekty. Ostatně s ČKAIT MMR dlouhodobě spolu spolupracuje, stejně tak jako s ČKA. Na vyhlášce k dokumentaci se podíleli všichni členové. Vyhláška byla řádně projednána a v řadě věcí - my jsme je zveřejnili už vlastně v lednu toho roku, a potřeba notifikace té nejočekávanější vyhlášky, která se týkala technických parametrů stavby, tak její projednání v rámci Evropské unie a návrat se tam nezměnila ani čárka.

Jinak ohledně soutěžení těch zakázek a já se to tu znovu pokusím zopakovat. Nebudu se vracet k tomu, co bylo na Ministerstvu místního rozvoje, byť už jsem to zde jednou zmínil, když jsem tam nastoupil. Byly tam ty čtyři soutěžní dialogy. Některé byly zaparkované u ÚHOSu, mimo jiné třeba v sobě neobsahovaly právě ten agendový informační systém, řada věcí v nich byla redundantních. My jsme se rozhodli, a nebylo to rozhodnutí od stolu, protože jsme viděli tu architekturu a viděli jsme i neduhy toho původního návrhu, ty soutěžní dialogy zrušit, vyjma jednoho.

Všechny ty zakázky jsme soutěžili v souladu se zákonem a i na zakázku k informačnímu systému stavebního řízení jsme nakonec měli relevantního vítěze. Byla to firma InQool, a pokud se podíváte na tu zadávací dokumentaci, tak obsahuje spoustu funkcionalit, včetně spousty integrací a důležitých prvků pro to, aby skutečně práce s tím systémem byla elegantní, pro úředníky méně náročná.

Tu zakázku napadla firma, která se toho řízení neúčastnila na základě dvou argumentů, které my jsme jako Ministerstvo pro místní rozvoj rozporovali. První bylo to, že ministerstvo nemůže vzít již část třeba hotového kódu, což si myslím, že je tedy ve prospěch, protože pokud už něco máte naprogramované, třeba inteligentní workflow, přijde mi nehospodárné účtovat vývoj takovéhoto řešení ministerstvu znovu, byť se to v tuto chvíli děje, když třeba jedna firma dodává třem ministerstvům podobný software, často tam vidíme to účtování znovu.

A pak otázky akceptace, která se samozřejmě specifikuje až v momentě, kdy s tím vítězem uzavíráte smlouvu. Antimonopolní úřad vyhověl těmto výhradám a my jsme se i díky tomu, a to i zde vystupující dobře vědí, tam byl stanoven termín, který byl dán Národním plánem obnovy, který se schvaloval ještě za minulé vlády, a byl tam termín Q3 roku 2024. To byl ostatně jeden z důvodů, proč my jsme nemohli otálet a nepokračovat v tom vývoji těch systémů. Vedlo to k tomu rozhodnutí, protože nenaplnění toho milníku by mohlo ohrozit další části Národního plánu obnovy s tímto samotným projektem nesouvisející.

My jsme v tuhletu chvíli, my jsme tedy udělali to JŘBU, šlo to zhruba na 10 % celkové vysoutěžené zakázky. A nakonec tedy ÚOHS řekl, že z této smlouvy je možné plnit k tomu datu zlomovému. Zároveň je zde v návrhu milionová pokuta ÚOHS za nezákonné zadání veřejné zakázky, pokuta je nepravomocná. MMR splnilo podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek ohledně uzavření smlouvy s dodavatelem na ISSŘ prostřednictvím JŘBU. Proto s pokutou nesouhlasí a podává rozklad. Rozhodnutí ÚOHS je v tuto chvíli nepravomocné. My jsme tedy viděli i třeba historicky 500milionovou pokutu směrem k ministerstvu třeba obrany a podobné věci. Ta věc je v jednání, to rozhodnutí je nepravomocné.

Jinak na otázku, proč tady nejsou členové koalice, byť musím říct, že v levé části, já jsem to předtím taky počítal, ale to číslo už není relevantní, poslanců opozice je zde v tuto chvíli více. Já jsem ohledně tady toho bodu informoval na klubech, informoval jsem své koaliční kolegy, dal jsem možnost i svým kolegům z koaličních stran se doptat na ty věci. I lidé z výboru disponují těmi materiály. Myslel jsem, že i toto vystoupení je právě dát opozici možnost pokládat otázky podobně tomu, jako se tomu dělo na výboru, kde jsme přerušili a postupně dodáváme ony materiály.

Pak jsem tady měl tu výzvu Běžte se zeptat na úřady. Já vnímám tu kritiku, mně chodí dopisy, komunikuji, osobně jsem navštívil několik stavebních úřadů. Vím, co mi tam řekli, vím, jak třeba hodnotili problémy zavádění toho předchozího systému. Byl jsem v Přelouči, chystám se na návštěvu dalších úřadů. Na týdenní bázi komunikujeme intenzivně (se) stavebníky a s dalšími uskupeními včetně platformy pro zdraví, stavební zákon či SMO ČR, (nesrozumitelné) a další. Tady pan Havlíček uvedl příklad Berounu. Já nevím, jestli říká nebo neříká pravdu, to mi nepřijde hodnotit, že tam nic nefunguje. Já jsem si rychle vyžádal nějaké informace. Tak nastavením v úřadě v Berouně mají 12 spisů, 76 doručených dokumentů. To ten systém umožňuje vědět, kde, kdo, kolik spravuje spisů. Za starých časů bych na ten úřad samozřejmě musel teď volat, aby vám někdo spočítal ty příslušné případy.

Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co prostě rezonuje tím veřejným prostorem zastavení stavebního řízení v České republice, že nefunguje. Já si myslím, že to je velmi silné vyjádření, ať už z dat, která vychází z toho systému, kde skutečně existují povolení i ke stavbám jako takovým, nejenom kolaudace, nejenom dělení pozemků, tak já jsem zde ukazoval grafy, které ukazují i počet těch zahájení řízených v čase. Můžu je ukázat znovu, ať je to počet podání přes Portál stavebníka, kde je 20 000 podání (Ukazuje graf.), tedy nahraných elektronických podání v tom portálu, tak i zahájených řízení na těch stavebních úřadech v čase i dokončených řízení (Opět ukazuje graf.). Já tady nemám ten rozklad. Ano, něco je posláno na dotčený orgán k vyjádření, ano, něco je uzavřeno, něco je zamítnuto a řada věcí je také rozhodnuta. Samozřejmě pokud bude potřeba detailnější rozklad, tak jsem schopný ho dodat.

Já si ještě jednou pomůžu tím grafem. Obecně počet vydatných stavebních povolení v České republice v čase, tady dole, na tom grafu (Ukazuje.) jsou jednotlivé roky. My víme z dat, s kterými pracujete asi všichni, co se o stavebnictví zajímáte, že ta celková produkce staveb v České republice, táhnou to hodně infrastrukturní stavy, předevčírem vyšel, myslím si, že nějaký článek, který pochází z Českého statistického úřadu, je v mírné recesi, ale zvedá se to. Bylo to způsobeno energetickou krizí, nárůstem ceníku stavebních prací, nárůstem cen stavebních materiálů. A když se podíváte na pravidelné konference CEEC, tak je vidět, že i stavební firmy jsou v tuto chvíli na 96 % vlastních kapacit. Já se na to často dívám prizmatem nově postavených bytů v České republice. V těch minulých letech to bylo zhruba 40 000, v tomto roce to je pětatřicet. Proto ta linka roku 2024 od ledna, nikoliv od 1. 7., je v počátku nižší. Ten výkon stavebnictví není v tomto roce na těch číslech, jako to bylo v roce 2023, 2022. Ale pokud se podíváme na měsíc červen, následně červenec, tak v tuto chvíli je ten pokles zhruba tak, jako to bylo v těch jiných letech, sezonní.

Já si myslím, a je třeba se na to podívat i skrze systémy, které jsou k dispozici, ať už je to registr smluv, ať je to systém, nejen veřejné zakázky v rámci DSŘ byly vždy soutěženy transparentně, vždy bylo otevřeno, využito veřejné soutěže nebo dynamického nákupního systému, což, jak již jsem řekl, je systém, který je teď poměrně trendy, používají ho i další instituce.

Pak možná bych chtěl reagovat krátce na pana Radima Fialu. On zde četl některé ty věci. Já bych, a vlastně to je i reakce na tu poslední faktickou poznámku. My jsme na žádost stavebních úřadů, ale i na žádost komor do sekce Aktuality samotného ISSŘ, tak v sekci Aktuality se objevují teď nové funkcionality, které přibývají do systému. Věci, které zde zmiňoval pan předseda Radim Fiala, prostřednictvím pana předsedajícího, se na ně obracím, tak některé z těch funkcí skutečně nebyly funkční v červnu, byly to ty funkce třeba automatického načítání, doplňování informací. Tyto automatické procesy byly součástí balíčku a požadavků, co má Ministerstvo (pro) místní rozvoj ve spolupráci se svými dodavateli dodat v červnu a v měsíci srpnu. A kromě toho, že zde není ještě nasazená plná automatizace šablon, a teď je velmi vyzdvihováno to nahlížení do spisu, byť to jiné systémy také úplně neumožňují, tak jsou to věci, které jsou zařazeny v rozvojovém plánu těch jednotlivých systémů.

Jenom jsem chtěl ještě říci, když se podíváte na dikci toho zákona, tak ten hovoří, ten definuje Agendový informační systém explicitně, nevím, jestli zmiňuje ISSŘ, ale tento systém je určen pro vedení a evidenci jednotlivých kroků a spisů, které jsou řešeny v tomto procesu.

Je na zvážení každého úředníka, a já vím, že spousta lidí na úřadech využívá i ten stávající systém, který je stále v běhu pro ta řízení, která byla zahájena před 1. 7. a v tuto chvíli je pro ně rychlejší si třeba tu šablonu vyseknout v stávajícím systému a následně ji do toho systému vložit. Ty šablony v tuhle chvíli nejsou dokonalé, ostatně o dokonalosti systému jako takového jsem nehovořil nikdy. Ten systém vylepšujeme, máme k tomu jasný plán a jasné kroky, které projednáváme jak se zástupci těch, jež využívají portál, tak se zástupci úředníků a stavebních úřadů, které ho používají.

V situaci, kterou tady komunikovali nebo o které hovořila paní Ožanová, my jsme se zejména v této oblasti dostali do takové speciální situace. Týkalo se to Ostravy. Stavební úřady jsou dány vyhláškou, nicméně pokud jsou třeba nějaká územně členěná města statutární, tak mohou mít i vlastní členění úřadu. Ostravu jsme museli řešit trochu speciálně, protože jsme ji zavedli podle té vyhlášky. Nicméně tam těch stavebních úřadů, na těch městských částech jsou dány vnitřním předpisem samotného města.

Když jsem tady poslouchal paní Evu Fialovou; já si nemyslím, že ten systém, jako jeho funkčnost, definujeme: vypnout a zapnout. Na jedné straně vidím dokumenty, které vstupují do toho systému skrze portál stavebníka, ale mohu tam vstupovat i dalšími cestami a vidím tu aktivitu na straně úřadu, zakládání těch jednotlivých záměrů, práci s těmi záměry. A i když poslouchám ty výhrady, některé jsou velmi věcné, tak s tím systémem se ty věci odbavit ve finále dají. Že to není komfortní, že to v tuto chvíli trvá déle anebo že má systém pomalejší odezvy, jsou to ty priority, na kterých v tuto chvíli pracujeme.

Statistiky na reakce. My máme vlastně dvě úrovně komunikace. Jedna se týká stále dotazů, které míří na ten starý stavební zákon, respektive na změny, které přinesl nový zákon. Dneska jsem například viděl nějaký článek, kde někdo komentuje, že v novém systému se snaží udělat to územní povolení, ale to už v novém zákonu je jeden proces povolení té stavby, povolení toho záměru. Takže i takovéto dotazy nám tam chodí.

Nicméně na call centrum volalo dnešního dne 184 identifikovaných úředníků, kterým byly poskytnuty informace ohledně legislativy. A pracujeme a snažíme se tak, aby i to call centrum bylo škálované ne na: uložím si váš dotaz a odpovíme vám mailem, aby s těmi základními úkony mohli radit i ti lidé, kteří jsou na tom call centru. Škálujeme to call centrum, abychom ho výrazně navýšili. Stavební úřady volají, ať už je to naše call centrum, nebo i konkrétním referentům. Ministerstvo místního rozvoje je sám úřad, který dělá odvolačky, máme tam na to oddělení, snažíme se i skrze buďto jednotlivé odpovědi nebo hromadné emaily odpovídat na ty nejčastější dotazy.

Tou mojí ambicí je, aby pokud to není nějaký showstoper, že ten úředník v danou chvíli skutečně stojí a nemůže udělat další krok, protože neví, aby byla ta odpověď do 48 hodin. Jinak v řadě případů jsme i skrze naše oddělení vlastně pomáhali s tím "klikáním" toho systému. Pokud se třeba v tom systému nelze zorientovat, úředníci Ministerstva místního rozvoje dokážou vlastně pomocí sdílené obrazovky vlastně ten konkrétní problém vyřešit. Tak.

Těch odpovědí - tady toho zaznělo spoustu v těch faktických poznámkách. My jsme i ve věci kolaudací, protože jsme to vnímali jako nejkritičtější zejména k začátku nového školního roku, tak já jsem skrze některá vyjádření v televizi aktivně oslovil všechny ty, kteří mají problém v tuto chvíli s věcmi kolaudací. Ty kolaudace se navazují na ten projekt původně povolený podle starého stavebního zákona a ta další vyjádření k nim nejsou potřeba.

Tam jsme zavnímali jeden problém, pokud došlo k nějakému přesunu toho případu z jiného stavebního úřadu, tak tam není ta kontinuita té dokumentace existující v tom konkrétním systému toho úřadu a ta kolaudace může být podávána už na jiný úřad. Ale věřím, že k tomu 1. 9. se nám to riziko podařilo zažehnat toho neotevření školek nebo škol a jsme ochotni i na úrovni konkrétního dotazu - a takové mi chodí od starostů - pomoci v těch jednotlivých případech.

Já jsem připravil i materiál, protože jsem často dotazován, které ty klíčové funkcionality by měly být nasazeny už třeba i v tomto měsíci. Byl velký požadavek, ten přichází ze strany uživatelů jak toho portálového řešení, tak ISSŘ. Jsou to u složitějších staveb více strukturované, ty BPP balíčky. Ne všechny stavby se vejdou do těch dvou úrovní toho BPP balíčku, tedy možnost vnořování třeba u složitějších staveb jednotlivých objektů. Slíbili jsme integrace na ty úřední desky, ty budeme dodávat v říjnu, stejně tak jako ekonomické systémy a napojení úřadů, protože se to do toho původního scoupu, který byl omezený skrze JŘBU, nevešlo. V říjnu bychom chtěli napojit pokročilé mapové služby v ISSŘ, územní plány RÚIAN, integrace na stávající registry, jako je katastr a další, v systému jsou a fungují. U toho portálu pro stavebníka si myslím, že je důležitá věc, a v tuto chvíli je tam jakýsi, byť funkční, tak stále bypass. Týká se to zejména poskytovatelů technické a dopravní infrastruktury, kteří by do systému měli přistupovat napřímo. Tam jsme propojili rovnou tým dodávajícího subjektu Principál se zástupci, které reprezentuje Svaz průmyslu a dopravy. Samozřejmě ten stream má i svého projektového manažera a v momentě, kdy na to API, které už je vystavené, budou hotovy procesy a budou zaintegrováni všichni poskytovatelé technické a dopravní infrastruktury, tak je v tomto překlopíme a budou do toho naintegrováni najednou.

Těch věcí je tam skutečně hodně a pokud jsem na něco zapomněl, určitě v dalších dotazech se některé věci budou opakovat. Rád na ně budu reagovat.

Jenom možná závěrem tohoto mého vystoupení. Nemyslím si, že by Ministerstvo pro místní rozvoj někoho ignorovalo záměrně nebo že by se někomu nedopřálo sluchu, byť v tom momentu toho finiše k 1. 7. nebylo příliš času na diskuse například se sdružením tajemníků. Ale prakticky od druhého dne jsme byli napojeni na pana Holického a spoustu věcí, které zde zazněly jako individuální dotazy či stížnosti z jednotlivých stavebních úřadů, my v tuto chvíli odbavujeme v klasické hierarchii priorit dodání těchto funkcionalit do toho systému, protože jsme je již obdrželi, řekněme, v té agregované formě, tedy ve shrnutí priorit, které byly k dodání v červenci, v srpnu, ale samozřejmě ten list pokračuje dál.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Všechny srdečně zdravím, vystřídali jsme se při řízení schůze a nyní bude série faktických poznámek. A než ji zahájím, tak načtu omluvy, co v mezičase dorazily. Omlouvá se pan předseda Andrej Babiš, a sice od 18.40 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Michael Kohajda do 18.30 hodin z pracovních důvodů, Josef Kott od 19 do 20 hodin z pracovních důvodů, Michael Rataj z celého jednacího dne bez udání důvodu, Jan Richter od 19.15 hodin z pracovních důvodů, Jan Síla od 21.15 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády se omlouvá pan ministr Marian Jurečka od 20 hodin z pracovních důvodů. To by byly omluvy.

A nyní s první faktickou pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak moc děkuji. Já jsem nevěřil svým vlastním uším, pane ministře. Vy jste tady posledních 20 minut jmenoval všechny ty věci z hlediska funkcionalit, call centra, toho, co všechno jako bude, to, co mělo být, prostě už toho 1. 7, a to, co mělo už fungovat. To nás teď prostě vůbec nezajímá.

Vy jste tady měl přijít dle mého názoru, já jsem s tím takhle počítal, s nějakým návrhem řešení, s nějakým bypassem, co se vlastně stane. Měl jsem pocit, že tady budeme projednávat, že nám představíte nějaký legislativní návrh, ale prozatím to vypadá, že to je jenom nějaké vaše řečnické cvičení. Vy jste měl tady těmi dveřmi vstoupit s velikánským pytlem popela a celou dobu, co se to tady projednává, si ten popel sypat na hlavu, protože dle vašich slov to vypadá, že to funguje, ale prakticky to nefunguje vůbec. Nerozumím vůbec tomu, co tady v tuto chvíli říkáte, mě nezajímá žádná statistika Světové banky, žádná statistika Dataranu. Mě prostě zajímá, kdy to začne fungovat, protože když si jeden člen mé rodiny šel spojit dva pozemky v jeden, tak mu bylo nabídnuto kafe, protože říkali: my si s vámi můžeme skvěle popovídat, ale my prostě to nerozjedeme. Takže my tam nemůžeme ani ty dva pozemky sloučit. A toto je ta realita.

Pokud vy tady říkáte, že se nechováte arogantně, tak to, co tady předvádíte, je esence arogance a mohl byste tu esenci dávat dalším členům třeba vaší vlády.

Já bych se chtěl zeptat tady pana Kupky, pana Stanjury a toho třetího - nevím, kdo je tím měsíčníkem - jaký vlastně oni mají úkol v tom hlídání vás, co vlastně oni dohromady vytváří, ale tady nikdo z vlády není. Vás tady vůbec nikdo nepodporuje a ani nikdo z vašich koaličních poslanců. Tady mluvíme my z hlediska opozice a vy se bráníte nějakými přihlouplými statistikami. Promiňte, ale takhle já si to vůbec nepředstavuji. Jaké máte řešení? (Předsedající upozorňuje na čas.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám přihlášku pana ministra s přednostním právem. Upozorňuji, máme zde šest faktických. Přečtu pořadí. Nejprve pan poslanec Lubomír Wenzl, paní poslankyně Marie Pošarová, pan poslanec Robert Králíček, Milan Feranec, Zuzana Ožanová a poté pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Jak to zhodnotil kolega Aleš Juchelka, vaším prostřednictvím, tak slyšeli jsme 20 minut řečí. Vezmu zase konkrétní věc. Ten informační systém stavebního řízení by měl fungovat tak, že přes portál stavební správy žadatel podá žádost, nahraje přílohy, zadá konkrétní stavební úřad a vše píše do ISSŘ. Pracovníci stavebního úřadu by žádost měli zpracovat. V tu chvíli ten systém postrádá jakoukoliv intuici, neboť si vzal vedoucí jednoho stavebního úřadu manuál, kde ale narazil na to, že v manuálu bylo něco jiného, než on viděl na obrazovce.

Další věcí je to, že když už se do systému podaří něco vložit, tak dál systém nepustí a čeká se, až systém zřejmě vyhodnotí tu informaci, kdy toto může trvat i do druhého dne. Pak systém vydá nový úkol a pokračuje se dál. V systému VITA se pracuje pořád průběžně, vydávají se dokumenty a nic brzděno není.

Další věc je, že když už nějaký dokument je po týdnu ze strany stavebního úřadu vydán - postaru by to trvalo třeba 2 hodiny - myšleno tím komplet příprava spisu, účastníci, popis záměru a vydání třeba souhlasu, tak je nutné to odeslat. Dokument je zaslán na centrální poštu, ale stavební úřad vůbec neví, jestli dokument byl odeslán následně adresátovi. Není zpětná vazba, jestli dokument odeslán byl a byl přijat do datové schránky, nebo byl doručen prostřednictvím pošty. Systém je nastaven tak, že pokud se nepropíše automaticky doručení, tak nelze pokračovat a řízení stojí. Jenže nikdo neví, jak dlouho ten systém bude stát, než se bude moci nadále pokračovat.

Stejné je to tak i s poplatky. V původním systému byla vydána výzva na úhradu poplatků. Ta byla zaslána mailem nebo do datové schránky žadateli a v kopii na ekonomické oddělení, které následně sdělilo, že úhrada proběhla. Teď by informační systém měl být propojený s ekonomickým oddělením, ale to není reálně možné, když každý úřad má svůj systém a nikdo úřady neupozornil, že něco takového nastane a od 1. 7. , když se povede vydat a nějak odeslat výzvu na poplatek, není zpětná vazba o úhradě. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se pan poslanec Robert Králíček, pan zpravodaj. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Víte, pane ministře, já jsem se osobně zúčastnila jednání na Krajském úřadě v Plzni, což bylo školení úředníků ze stavebních úřadů pod vedením pana inženýra architekta Kahna. Co se nestalo? Bohužel ani jemu systém ten den nefungoval a musel improvizovat. Takže předpokládané video, které ze školení chtěl pořídit a podle kterého by postupovaly třeba stavební úřady, se neuskutečnilo. Jak překvapivé. Úředníci měli desítky dotazů, převážně že jim nefunguje to či ono, neztotožňuje to cizince vlastníků pozemků, šablony jsou nepoužitelné. Tak bylo doporučeno, aby si vytvořili sami šablonu novou v rámci nějaké sekce Dopis. Dokumenty mizí, zase se neobjevují, nepřehlednost, nedají se otvírat přiložené dokumenty. Občas se něco otevře, pak to zase nejde. Nechodí potvrzování odeslané pošty, občas se vyskytuje problém s komunikací s jinými úřady, s katastrem.

Vy nám tady tvrdíte zhruba, jak všechno funguje. No, kdybyste se tam toho jednání zúčastnil, tak myslím, že byste tohle nemohl dneska říci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Králíček, poté pan poslanec Feranec, paní poslankyně Ožanová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, já bych ještě chtěl požádat o zařazení mého přednostního práva hned za pana ministra, jestli by to bylo možné. Nicméně chtěl bych se vyjádřit k tomu, co tu zaznělo v tom jeho druhém výstupu, protože už jsem to nevydržel. On opravdu - to mohu potvrdit - se arogantně nevyjadřuje. Od toho má pana ředitele Klána, ten ho zastoupí mnohonásobně.

Ano, na výboru jsem uvedl článek, který byl satirický, ale někdy mám pocit, že to satira je. Někdy mám pocit, že pan ministr sundá masku a objeví se Kazma. On stále mluví o tom, jak bude vylepšovat, jak bude něco doručovat, ale uvědomme si, že ten systém celý měl být doručen 1. 7. 2024. Tak tu nemluvme o nějakém vylepšování. To už mělo být hotovo. (Potlesk z řad poslanců ANO.) To je, jako když dodáte automobil k 1. 7, ale časem mu dodáte motor, brzdy, volant. Takže to auto mělo být kompletní.

On tu zmínil, že je vše v zadávací dokumentaci. No, ale my jsme ji nikdo na výboru nenašli u té zveřejněné smlouvy. I kolega Haas požádal, aby nám byla doručena, protože my ji nevidíme v těch veřejných dokumentech. Nám chybí další dokumenty, akceptační řízení, dokument, který byl pro kancelář hlavního architekta. Takže ta dokumentace tam není.

V neposlední řadě Ivan Bartoš před chvílí řekl, že on tu vlastně koaliční poslance nepotřebuje, protože navštívil kluby, všechno jim vysvětlil. Takže, přátelé, města, která řídí koaliční poslanci, jsou v pohodě a vy jste tu zbytečně, protože se nic nezmění. Nezmění se vůbec nic, protože koaliční poslanci všechno chápou, všemu rozumí a hlavně se vším souhlasí. Takže vypovídejte se a běžte domů. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Milan Feranec, paní poslankyně Zuzana Ožanová a poté pan ministr Ivan Bartoš ve faktické. Prosím.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já budu rovněž reagovat na to, co říkal pan ministr, jak komunikuje se stavebními úřady a mám na něho jeden dotaz. Všichni se shodneme, že vlastně ten systém - už to tady bylo řečeno - měl být funkční od 1. 7. Když jsem se bavil se zaměstnanci stavebního úřadu, kteří si myslím, že se hodně snažili ten systém nějakým způsobem vylepšit, nebo respektive používali různé věci, aby obešli nějaké chyby. Ptal jsem se, jak vlastně ten systém, z kolika procent fungoval k 1. 7, z toho co by měl umět? Bylo mi řečeno, že tak asi na 15 %. Bylo možné podat žádost, převzít za (nesroz.) Ptal jsem se, co se vlastně stalo za ty dva měsíce, jak to hodnotí, nebo k 9. 9.? Říkali, no, tak z 25 %, možná z 30 % to funguje tak, jak by mělo.

Tak jsem se chtěl zeptat pana ministra, jak on to hodnotí z jeho pohledu, jak ten systém funguje, jestli je to pravda a kdy tedy ten systém bude fungovat plně tak, jak měl vlastně fungovat od toho 1. 7? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vyčkáme na paní poslankyni Ožanovou. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vyjádřím se ke dvěma bodům. Pan ministr zmínil, že v Ostravě byl problém, že je to statutární město, že má více městských obvodů, nikoliv městských částí, že stavební úřady jsou vyhláškou... Ale statutární města mají pravomoci zákona o obcích a ve své podstatě ti, co to připravovali, ignorovali zákon o obcích, kdy ve statutárních městech lze různé pravomoci řešit takzvaným statutem. To je obecně závazná vyhláška, kterou zastupitelstvo toho města může rozdělit kompetence. To znamená, existoval zákon o obcích a na to se nemyslelo. To k tomu. To znamená, je to zákon. Další věc, to bylo ignorování zákona o obcích.

Druhá věc. Vy jste říkal o vyzdvihování nahlížení do spisu. No, to je ignorování zase správního řádu. Nahlížení do spisu je, prosím vás, běžná věc, jestliže mám papírový spis, mohu, nahlížíte-li, předložit kompletní spis, jsem u toho, případně anonymizovat některé údaje. Pokud mám spis čistě v elektronické podobě, tak mu ho musím předložit v elektronické podobě, nebo můžu mít hybridní spis. Dřívější programy, většinou se používala Vita, byl nějaký systém, ale většinou byl ten spis buď hybridní, anebo vlastně písemný, takže bylo možno to dát nahlídnout. Nyní máme pouze elektronický. A já musím účastníkům řízení umožnit nahlédnutí do spisu. Ale nebudu jim přece umožňovat nahlídnout do mnou rozpracovaných věcí, které ještě nemám dokončené, protože jak jsem byla poučena kolegy ze stavebního úřadu, automaticky já ho pustím k celému systému, sedím vedle něj, případně mu pustím obrazovku, a oni říkají chci se podívat ještě na toto. No, ale to bude třeba rozpracovaná věc. A řekne, proč mi to nechcete ukázat? Vy něco kryjete? No, prostě, promiňte mi. (Předsedající: Čas, prosím.) Nahlížení do spisu je běžná věc, a s tím jste měli počítat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je s faktickou přihlášen pan ministr, přičemž konstatuji, že mám pak kdyžtak i s přednostním právem, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já se asi v tuhletu chvíli nevejdu. Já bych chtěl zareagovat na pana poslance Juchelku, prostřednictvím paní předsedající. Tak statistiky tady vytáhl pan Havlíček, ať už čísla z Dataranu ohledně údajných škod, či statistiky OECD, které zde byly zmíněny implicitně. Já jsem na ně reagoval.

Jinak k povaze této schůze. Ten bod se jmenuje Informace o stavu digitalizace stavebního řízení. Tak buďto se můžeme bavit o tom, co je v plánu, co tam má být, co vnímáme jako chybu, jaké jsou tam smluvní závazky, co jsme mohli dodat. Já všechno rád transparentně zodpovím. Nevím, jestli je to způsob o tom, navrhneme nějaké legislativní řešení tady společně v těchto večerních hodinách. Jinak doručení, které zde bylo zmíněno. Propisuje se již automaticky, v záložce vypraveni vidíte okamžitě, zda byla písemnost vypravena, a následně v případě, že to je datová schránka, tak v podstatě v okamžiku minut i doručení. My jsme dnes ověřovali tu situaci, která byla zmíněná. Některé stavební úřady a pomáháme jí s tím, mají špatně nastavený popis a poté, co je zasláno na Českou poštu v rámci toho hybridního režimu, tak ta to vyhodnotí jako chybu a nelze písemnost doručit. My jsme stavebním úřadům operativně zaslali postup, jak lze tuto chybu odstranit. Je to případ využití hybridní pošty, kdy v některých případech, pokud není akceptován ten podpis, tak se to vyhodnocuje jako nemožnost doručit. Na další věci budu reagovat možná v další faktické.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. Nyní s faktickou je přihlášen pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: No, tak to jsme si asi nerozuměli. Protože jestli se chceme zdržovat tím, že si tady budeme říkat, co funguje a co nefunguje, tak já tu mám z dnešního dne tři A4 toho, co nefunguje, ze stavebních úřadů, potom jednu A4 geoportálu. O tom, jak probíhalo dnešní školení na geoportál, který mělo být před 1. 7., a bylo až dnes, se mluvilo na tiskové konferenci. Bylo to totální fiasko, nenačítalo se tam vůbec nic a úředníci byli opět zklamáni.

A já jsem čekal za mě, že se nebudeme, nemusíme se nutně vracet do minulosti, ale vy jste s tím začal. Vy jste začal urážet Kláru Dostálovou, vy jste začal lhát o panu Šteflovi, vy jste začal lhát o tom, kdy a jak vznikal stavební zákon. Takže se nimráme a babráme v minulosti. Ale já jsem od vás, pane ministře, neslyšel ani na výboru, ani dneska konkrétní kroky do budoucna, ale konkrétní a konkrétní data, kdy proběhne jaká aktualizace, aktualizace čeho? Kdy konkrétně budou doprogramovány jednotlivé funkcionality, jak budou školeni úředníci a nějaký akční plán. A pokud se bavíme o legislativě, no, jak chcete rychle vycouvat z tohohle problému?

Jediným řešením, jak rychle uvolnit ruce úředníkům, je opravdu přijmout legislativní návrh, který umožní úředníkům, aby pracovali ve starém systému, ale podle nového zákona, anebo aby se pracovalo vedle, aby nebylo nutností používat to vaše zpackané ISSŘ, ale prostě to mohli dělat podle nového zákona, ale jinou formou. Jinak to rychle prostě neuděláte, protože ti úředníci, kteří jsou denně zavaleny telefonáty, kteří jsou frustrovaní, tak nevydrží o další tři čtvrtě roku vašich experimentů, kdy si firmu Inkul (?) budete strkat, kde potřebujete, a najímat si firmu Servodata a další. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. V mezičase dorazily dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Šimon Heller, a sice od 14.30 hodin z pracovních důvodů, a paní poslankyně Vladimíra Lesenská z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů. A já teďka mám zde přihlášeného s přednostním právem pana ministra, ale ještě se objevila nyní faktická pana poslance Lubomíra Wenzla. Takže nejprve faktická a potom, neobjeví-li se další, pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já ještě bych si dovolil vystoupit a chtěl bych říct jednu věc. Vlastně z té dnešní doposud proběhlé debaty mně vyplývá jedno jediné. Tak jak vlastně celý tento systém od 1. 7, před 1. 7. bylo prezentováno ze strany pana ministra, ze strany MMR a dalších, na druhou stranu po 1. 7., jak je to dále prezentováno, vychvalováno a tak dále, že jsou to nějaké dílčí chybky, na kterých se pracuje, bude odstraněno a tak dále. Na straně druhé jsou zde postřehy a zkušenosti těch, kteří s tím systémem fakticky pracují. To jsou ti úředníci stavebních úřadů, žadatelé, odborná veřejnost.

Dovolím si použít takový příměr, kdy celá tato věc mi připomíná závěrečnou scénu z jednoho českého filmu, a to je Bílá paní. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Dobrá, děkuji. Ještě je přihlášen pan poslanec Robert Králíček s faktickou, jenom stále trvá přihlášení i s přednostním právem jakožto zpravodaje. Tak prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych měl ještě jednu otázku na pana ministra, než vystoupí. Víte, vy nás tady žádáte a žádáte občany a úředníky, že potřebujete nějaké přechodné doby a nějaký čas na tu implementaci. A já se ptám: Dáte občanům přechodnou dobu na placení daní? Dáte občanům přechodnou dobu na placení? Pokud vy, když zavedete nějaké daňové reformy, zvýšíte daně, občan musí platit hned. A vy chcete a ukazujete občanům, že stát může doručit i nepovedenou věc a nic se mu nestane. Ale jestliže občan zaplatí DPH nebo daň z příjmu pozdě, hned ho penalizujete. Dáte jim přechodné období taky? (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní vystoupení s přednostním právem, pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Mně přijde takový... Já tady mám dokument, který popisuje aktuální stav digitalizace stavebního řízení k dnešnímu datu. Na stoly(?) vám potom dám. Na straně 12 a13 jsou věci, které se aktualizovaly jak na portálu stavebníka, tak v Informačním systému pro úředníky. Zároveň je zde harmonogram na následující měsíce září, říjen, k dodání dalších funkcionalitik, opět do obou těch dvou systémů.

Ten problém s tím očekáváním dodávky toho ISSŘ vznikal a já se k tomu stále nechci vracet. My jsme byli limitováni tím, že jsme nemohli plnit vysoutěženou zakázku v plné míře. Takže předpoklad, že ten AIS, který dodáme, bude ještě lepší než ten stávající, byť lokální agendový Informační systém to nám prostě současné smluvní vztahy v danou chvíli neumožnily. My jsme měli selekci z té projektové dokumentace, mimo jiné byla poslána na výbor a nějakým způsobem se tam nepodařila otevřít. Dodáme na flashce, zítra tam bude k distribuci pro členy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tak věřím, že pak dojde k patřičné distribuci.

Nahlížení do spisu je skutečně v tuto chvíli problém. Ale lze ji umožnit bohužel tak, jak ho popsala paní poslankyně Ožanová. Je to takový ten systém, kdy vám ten bankéř ukáže takhle jako a podívejte se, jestli to takhle je v pořádku, což v případě stavebního řízení, kdy se ten člověk chce probírat těmi jednotlivými spisy, by samozřejmě znamenalo zablokování té pracovní stanice.

Stavební úřad má buďto digitální spis, který byl podán přes Portál stavebníka, nebo může být hybridní, podle toho je nutno operativně vyřešit nahlížení do spisu. Mimo jiné v důsledku projednávání novely stavebního zákona na LRV bylo ministerstvu místního rozvoje uloženo, aby mohl stavebník požádat v určitých případech - i papírově i digitálně - ale i s chybami. Já to vnímám jako velký problém, je to zařazené v té pipeline, pracovně se tomu říká kukátko. Třeba na soudech je to řešeno tak, že tam existuje ta místnost - pokud je ten spis pouze elektronický, tam už je, tak je tam počítač, který umožňuje pasivní náhled na jednotlivé dokumenty.

Jinak k té reakci ignorace zákona o obcích. Zákon je napsán dobře, neignoruje zákon o obcích, naopak, ponechal obcím možnost stanovit si SÚ na městských obvodech a na městských částech prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. MMR to nechtělo diktovat obcím, zda mají nebo nemají mít SÚ po městských obvodech nebo částech. Ten problém, že systém v Ostravě při vydání povolení na městském obvodu vyplivl rozhodnutí pod hlavičkou magistrátu, jsme urychleně řešili. Věnoval se tomu i, myslím, že v součinnosti s městem (Ostrava?), jestli konkrétně i s paní poslankyní Ožanovou, pan Černohorský.

Jinak, plán školení. My veškeré informace - řadu z nich, které tady sděluji, jednak máme na webu ministerstva místního rozvoje, to jsou školení, která jsou plánovaná. Veškeré věci, aktuální stav a jednotlivé plány rozvoje, je to stránka 15 a 16, můžu vám je v tuto chvíli předat, mám to zde pouze v jedné kopii, nebo tento dokument zaslat do vašich poslaneckých emailů.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně. Nyní máme tři faktické - hlásí se s faktickou pan poslanec David Pražák, Patrik Nacher, Miloslav Janulík - a přibyla paní poslankyně Bláhová. Prosím, pan poslanec Pražák.

 

Poslanec David Pražák: Děkuju, dobrý večer. Pane ministře, při vší úctě, to se fakt nedá poslouchat. Ti zoufalí a frustrovaní úředníci, těm je úplně jedno váš harmonogram, s nímž tady máváte. To jste měl řešit před 1. červencem, ne dneska. To jste měl mít všechno předtím vyřešené.

A jestli si myslíte, že poté, co dneska pan Michálek tady řekl, že vlastně budete řešit produktivitu stavebních úřadů poté, co to tam nejde, že vám dneska budou tleskat, tak nebudou. A byl bych hrozně rád, kdybyste se fakt sebrali a šli se podívat do očí úředníkům na stavebních úřadech a říct jim to, co tady dneska říkáte nám, na které stránce si kde co najdou a kde si co mají vygenerovat. Prostě ti lidi tam z toho jsou hotoví, znechucení a mně připadá, že si z toho tady dneska děláte akorát srandu!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, Miloslav Janulík, paní poslankyně Kamila Bláhová posléze. Pan ministr se hlásí s přednostním poté opět? Ne. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuju, pěkný večer. Já jsem přihlášen k diskusi, nevím, jak na mě dojde řada, ale některé věci asi řeknu rovnou. Já sice oceňuji, že pan ministr tady odpovídá a říká, co všechno jako chystá, jaká školení a co všechno se zlepší a změní, jenom je trochu problém, že tohleto by bylo perfektní, kdyby ten systém byl nastartován od 1. ledna 2025 třeba, tak pak to má smysl, jo, kdyby se to tady vyzkoušelo na nějakém pilotu. Ale v momentě, kdy, pane ministře, vy nám tady odpovídáte o tom, jak se to má zlepšovat a jak se připravují školení a jak budou ty zářné zítřky, a říkáte nám to v momentě, kdy už je ten režim jakoby funkční, tady může dojít k nějaké právní nejistotě, kdy obce jsou samy žadatelé - a ty obce tam mají nějaké termíny, protože často je to i třeba spojené s dotacemi - tak to už, to přece není možné. Přece není možný něco spustit 1. července a potom 10. září říct, jak je to perfektní, že budou připravená školení v momentě, kdy už je ostrý provoz.

Ale já bych tady podtrhl to, že my jsme tady přece na to neupozorňovali po 1. červenci jako generálové po bitvě, to byste měl pravdu. Ale vidíte moc dobře, že my už od ledna nebo od února říkáme, nestihne se to. Kdyby tady byl pan primátor Svoboda, který (tady?) byl před chvilkou, na pražském zastupitelstvu, to vám Piráti potvrdí, jsme od února říkali: to bude průser, dělejte s tím něco, vzkažte to jako Piráti z Prahy na tu centrálu, nestihne se to, nebude to fungovat. Říkali jsme to od února, dokonce vaši koaliční partneři to říkali. Vy jste všichni - vy jste říkali, že to všechno stihnete, a dneska tohleto je výsledek. To vám vyčítáme, že jste skromně měl říct: ano, asi máte pravdu, já to posunu. A ne že všechno, co říká opozice, (Předsedající: Čas, prosím.) ale i odborná veřejnost, tak je špatně. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Miloslav Janulík, poté paní poslankyně Bláhová. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuju za slovo. Pane ministře, v medicíně tomu říkáme, tomu vašemu stavu, že pacient nemá náhled choroby. Takže, pane primáři, všichni jsou tady blázni, jenom já jsem letadlo. Kdybyste měl kouska cti v těle, ale tu vám asi vyoperovali, tak prostě hodíte ručník do ringu, řeknete: udělal jsem chybu a udělám všechno pro to, abych ji napravil. Ale pořád z toho někoho obviňovat, to je opravdu psychiatrická diagnóza.

A teď v této souvislosti si jenom vybavuji váš klip, když jste svého času běhal po Bruselu a těšil se, že budete premiér. A pánbůh to viděl a nedopustil to. (Smích a potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně Kamila Bláhová, poté je přihlášen pan ministr Bartoš. Prosím.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Krásný večer, dámy a pánové. Já tady poslouchám diskusi už několik hodin a opravdu, pane ministře, nestačím se divit. Já vám zopakuji jako starostka oerpéčka, starostka města Litvínova a jako členka předsednictva Svazu měst a obcí to, že vaše pojetí systému digitalizace je tragikomedie v přímém přenosu. Znova vám to zopakuji. Vezměme si to od začátku.

Nejprve, už to tady opakovaně zaznělo, apel na to, abyste odložil digitalizace, školení, na které nebylo možné se přihlásit, pozdní dodání počítačů, kdy tedy systém vykazoval výrazné problémy už od samého spuštění - a takto bych opravdu mohla pokračovat. Zpětná vazba z území říká, že systém ani po dvou měsících hájení nefunguje tak, jak má, není spolehlivý a důvěryhodný, úřady nemohou pro stát vykonávat přenesenou působnost a úředníci žijí v zásadní právní nejistotě, která ohrožuje nejen je, ale i stavebníky a další aktéry.

Pane ministře, co všechno se ještě musí stát, abyste konečně udělal pořádnou sebereflexi a přijal personální odpovědnost. Kdyby tady byl pan premiér, tak se ho zeptám, co se dál musí stát, aby poprvé udělal nějaký rázný krok. Do kdy budete dostávat čas na odstranění problémů? Kolik dalších ministrů vám s tím bude pomáhat, aby ten systém mohl správně fungovat v souladu se zákonem? Kde jsou vyčíslené reálné dopady do ekonomiky? (Předsedající: Čas.) Kolik to bude stát? Kdo to zaplatí? (Předsedající: Čas, prosím.) Kde je to řešení? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě se omlouvá pan poslanec Ondřej Lochman, a sice z celého jednacího dne z pracovních důvodů. A nyní s faktickou je přihlášen pan ministr Ivan Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Víte, mně - ačkoliv se snažíme vždycky odpovědět na to, co se mě někdo zeptá, tak pak vystoupí nějaký další poslanec opozice a řekne mi, že tohle vlastně slyšet nechce - to mně přijde trochu zvláštní. Já jsem odpověděl na otázku posílení managementu týmu, kdy přišel nejenom Michal Kára, ale i další lidé, na posílení celkového managementu týmu pro rychlejší, spolehlivější dodávky a proto, aby ten systém například nevykazoval ta zpomalení, kterých jsme byli svědky minulý týden.

Zároveň jsem byl dotázán na to, proč a jakým způsobem s tím kooperují jednotlivá ministerstva. Také jsem odpověděl. DESÚ, Dopravní a energetický stavební úřad, který je konzumentem jak na straně těch, kteří stavební řízení zadávají, tak (těch), kteří ho řeší u těch regionálních staveb, je od počátku s námi v realizaci tohoto - a je to tím partnerem, který testuje ty nejnáročnější funkcionality, protože tam se pracuje s obrovským množstvím souborů.

Tak když se mě někdo na něco zeptá, já pak odpovím a pak vystoupí další člověk a řekne, že vlastně tohleto je mlácení prázdné slámy, tak já pak vlastně nechápu způsob té diskuze. Třeba pan Juchelka se mě na něco ptal, já mu odpověděl a vystoupí další pan poslanec a řekne, že to vlastně jako není odpověď a nic jsem neřekl. Tak buď se chceme dobrat k tomu harmonogramu, anebo ten harmonogram je irelevantní.

Já jsem řekl, že všechny informace, které máme k dispozici, včetně požadavků jednotlivých stavebních úřadů, jsme zařadili do toho programu rozvoje, dokonce jsem už několikrát řekl, proč k 1. 7. tam ty funkcionality, které zákon explicitně nevyžaduje, například integrace na ty ekonomické systémy být nemohly a že budou dovyvinuty, že teď v srpnu, proč to tedy k 1. 7. nemohlo být v růžových mašličkách a celé hotové. Ale točíme se neustále dokola. Já to můžu opakovat jinými slovy, ale bude to plýtvání vašeho i mého času. Když dostanu konkrétní otázku, jsem schopen na ni (Předsedající: Čas!) konkrétně odpovědět, ale pak mi nemůže další člověk (Předsedající: Čas prosím!) vyčíst, že jsem tu odpověď zde řekl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Věra Adámková, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Upozorňuji, že mám poté s přednostním právem přihlášeného pana zpravodaje. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem se, jak vidíte, celou dobu velmi nestranně snažila poslouchat, co pan ministr říká. Musím říci, že pana ministra si osobně vážím, protože on se snaží určitě do toho dávat mnoho svého. Ale pane ministře, vy jste úplně opravdu vedle jak ta jedle. Protože vy se tu rozčilujete, že se někdo něco zeptá. No, vy jste ministr, vy jste zapomněl, že tady nejste jako poslanec, ale jako ministr, milý můj. Čili vy musíte tady samozřejmě snést ty otázky, které vám kladou opoziční poslanci. To prostě je vaše role. Je to problematické být poslancem a ministrem, ale tady jste ministr a musíte snést tyto otázky a odpovídat tak, aby byli uspokojeni, což se vám zatím tedy nevede.

Nebudu se vůbec dotýkat toho, co slyším o stavebním řízení od svých známých, protože je to katastrofa, protože jsem se opravdu zařekla, že se nebudu do toho takhle dneska pouštět. Ale vycházejte z prosté podstaty toho, že jste tu jako ministr. A že se vaše odpovědi nelíbí, no, ony se nemůžou ani líbit, protože ono to fakt v tom terénu nefunguje.

A abych ukrátila i tady to trápení, které vy máte. Možná kdybyste opravdu řekl na rovinu - to se nám nevede, a to se nám vede, tak kolegové, kteří jsou v té komunální politice a musí to řešit denně, to pochopí a budou vstřícnější. Ale stěžovat si, že se další na něco ptá, to opravdu není úplně správně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom se táži, zda to byla poté přihláška s přednostním právem, protože tam je faktická? Není to možné. Nejprve s faktickými. Prosím, paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, tady se už točíme v kruhu. Problém nastal úplně někde jinde. Problém nastal úplně na tom začátku, když vás tady naši opoziční poslanci na to upozorňovali, říkali - nebude to fungovat, dejte si tam přechodné ustanovení, posuňte si účinnost té digitalizace o půl roku, o víc, podle toho, kolik budete potřebovat, nastanou problémy. Já si pamatuju, jak tady vystoupil pan ministr i pan poslanec Michálek a dušoval se tady, že od 1. července bude všechno v pořádku. Všechno se dalo zachránit ještě v tom červenci. Vždyť jste mohli přistoupit a devadesátkou jsme vám tady mohli prohlasovat v prvním čtení ve své podstatě prodloužení té účinnosti, to znamená, že byste sáhnul do těch přechodných ustanovení a bylo by to vyřízené. Vždyť vy všechno opravujete za chodu. Všechno opravujete za chodu.

Já mám ČVUT, stavárnu vystudovanou. Sice jsem vodař, ale mám spolužáky, kteří jsou pozemáci. Jsou na těch stavebních úřadech a někteří mají ta kulatá razítka a žádají si o ta stavební povolení či o kolaudace. Můžu vám říct, že vy jste totálně rozložil stavebnictví, respektive tento sektor. Já když se s nimi bavím, tak oni říkali sami, že nejsou kolikrát schopni ani udělat kolaudaci svému městu, byť sedí na tom stavebním úřadě jako šéf stavebního úřadu a není schopen udělat kolaudaci stavby pro dané město, kde on sedí na tom úřadě. Vždyť je to hrozné, vždyť my jsme se dostali do úplně fantasmagorické situace. Tak to prostě je. Ale říkám, vždyť všechno šlo udělat na tom začátku posunutím účinnosti nějakého přechodného ustanovení a byl by klid a bylo by to hotové. A mohli jste tady laborovat a dělat si (Předsedající: Čas!) svoje pokusy na těch jednotlivých (Předsedající: Čas prosím!) systémech. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní pan poslanec Karel Rais, poté s faktickou přihlášený pan ministr a poté je s přednostním právem přihlášen pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Pan ministr nás vyzval k dotazům. Já mám tři konkrétní dotazy.

První dotaz: Vyvodíte politickou zodpovědnost tady z tohoto podle mě zpackaného softwarového projektu? Ano, nebo ne? Druhý dotaz: Vyměníte odborné vedení tohoto projektu? Protože za to taky nese někdo odbornou zodpovědnost. A co hodláte v této oblasti dělat? A třetí: Kdo zaplatí ztráty developerům a stavebníkům, které vyplývají z toho, že ten systém je nefunkční?

Tři naprosto konkrétní dotazy bez jakýchkoliv obalů. Měl jsem toho nachystaného víc, ale kdoví, jak to celé proběhne. Čili očekávám tři odpovědi, nejlépe hned. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan ministr Ivan Bartoš.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych jenom zareagoval na paní profesorku Adámkovou. Já jsem se tady nevyvazoval z toho, že neodpovídám nebo že bych neměl odpovídat. Jsem zde v pozici ministra. Mně jen přišlo zvláštní, když se mě jeden poslanec na něco zeptá, já odpovím a druhý poslanec mně vynadá za to, že jsem odpověděl na tu předchozí otázku, nebo že zde šermuji statistikami, které já jsem do toho diskurzu nevložil. Tak mně pak přijde vlastně zvláštní, na co jsem tedy dotazován, když o ty odpovědi nikdo nestojí.

Znovu opakuji, mimo jiné i vyjádření pana prezidenta nebylo... Pan prezident řekl - zkuste to pustit jako nějaký pilot v rámci jednoho kraje, což samozřejmě ta legislativa tak, jak je napsaná, neumožňuje na rozdíl od jiné legislativy, kdy jsme třeba udělali postupný náběh, jako to je u eDokladu, kdy si prostě můžete vybrat, že to začíná platit pro určitou skupinu nebo pro určité instituce a ostatní se připojí dobrovolně. Stavební zákon tak, že by začal platit jenom na kousku území nebo pro jenom nějaké věci, napsán takto nebyl, předpokládal tu plnou platnost 1. 7. A odložit jsme ji skutečně nemohli. A to vy víte. Q 3 roku 2024 byl nejzazší možný termín pro spuštění těch digitálních systémů.

A na ty další otázky, který tady byly tři, odpovím v rámci dalšího bloku asi jako faktickou odpovědí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Mám nyní s přednostním právem přihlášeného pana zpravodaje. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Prosím. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové zbylí, já bych se vrátil zpátky trochu do historie a dovolil bych si po té přestřelce faktických poznámek udělat i jakési shrnutí toho, o čem jsme tu mluvili.

Mně ta řeč pana ministra na začátku připomněla výstup na tiskové konferenci 29. 8. letošního roku, kdy hodnotil takřka dva měsíce digitalizace stavebního řízení. Co jsme se dozvěděli? Za všechno může ANO, Klára Dostálová, možná i Andrej Babiš.

Není pravdou, přátelé, není pravdou, že by Piráti byli první, kteří by se do toho stavebního zákona pustili. Už na podzim roku 2018 byla předložena oponentura studie proveditelnosti, to znamená, byl vypracován první koncept architektury digitalizace stavebního řízení. V druhé půlce roku 2019 byl zřízen pracovní výbor RVISu... Pane ministře, pomozte mi. (Ministr: Rada vlády...) Rada vlády pro informační společnost. děkuji, který měl pracovní výbor pro digitalizaci stavebního řízení, kam půl roku docházel i pirát Ondřej Profant, který byl informován o tom, co se tam děje. A bylo tam i legislativní zakotvení v rámci starého stavebního zákona, protože pamětníci ví, že 4. 12. 2019 jsme v zákoně o zeměměřictví přijali architekturu digitalizace stavebního řízení.

A tady v roce 2019 se zastavím. Pan ministr i paní místopředsedkyně, která teď vede schůzi, a když se podíváte na pirátský Facebook a pirátský Twitter, neustále opakují lži o tom, že Klára Dostálová angažovala člověka spojeného s Dozimetrem pana Šteffela. Tak ještě jednou a pomaleji. Pan Šteffel nastoupil na Ministerstvo pro místní rozvoj v září roku 2019, přesněji, 20. září 2019. 21. září 2020 respektive pardon, 1. září 2020 pan Šteffel nastupuje na Dopravní podnik. Takže pan Šteffel byl na Ministerstvu pro místní rozvoj angažován dvěma smlouvami od září 2019 do 1. září 2020. A už to tu zmiňoval Karel Havlíček, takže pro Piráty ještě jednou otázka, kam šel pan Šteffel z Ministerstva pro místní rozvoj? Pan Šteffel z Ministerstva pro místní rozvoj šel 1. 9. do Dopravního podniku hlavního města Prahy, kde tehdy řídil kdo Prahu? Primátor za Piráty pan Hřib. A zde měl pan Šteffel údajně páchat trestnou činnost.

Pan Šteffel působil do 1. září 2020 a zhruba o rok později v roce 2021, někdy v půlce roku, tuším, že od května do listopadu, tedy rok poté, co pan Šteffel už působil na Dopravním podniku, tak rok po jeho odchodu začaly vznikat zadávací dokumentace k výběrovým řízením. Můžete mi někdo vysvětlit, jak se na tom mohl podílet, když už rok byl angažovaný v Dopravním podniku pod vedením pirátského primátora Hřiba? (Potlesk zleva.) A víte, co je na tom veselé? Že Piráti dnes před čtyřiceti minutami tyto lži vesele šíří na sítích. Tak to je ta transparentní Pirátská strana. Takže jenom vysvětlení pana Šteffela. Rok poté, co odešel, se dělaly teprve zadávací dokumentace k výběrovým řízením.

Potom zde pan ministr už poněkolikáté provedl osobní útok na Kláru Dostálovou a řekl, že měla pouze jednu pracovnici na MMR. Není to pravda. Paní Klára Dostálová svým usnesením udělala projektové řízení, které bylo napříč tím ministerstvem. Já to usnesení tady mám (ukazuje), můžu vám ho klidně odcitovat. Projektu digitalizace stavebního řízení se věnovala celá sekce IT, zhruba 70 lidí, a celý projekt digitalizace stavebního řízení byl rozhodnutím ministryně veden projektově napříč celým rezortem.

Mimochodem, podobné usnesení, které udělala Klára Dostálová, udělal i pan ministr Bartoš. Je velmi podobné jenom s tím rozdílem, že on to, co Klára Dostálová udělala, zrušil. A přesně tak, jak on říká, bylo to jeho rozhodnutí a on po příchodu na Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodl, že to, co Klára Dostálová dělala, úplně zruší. Úplně zruší a půjde jinou cestou. Já to respektuji, je to jeho legitimní rozhodnutí jako nového ministra, ale on nese plnou zodpovědnost za to, že nedoručil to, co měl, do 1. 7. 2023 respektive 2024, protože si koalice odhlasovala, že se posune ta účinnost k 1. 7. 2024. Nevím, proč hází tu vinu na nás. Pokud by pokračoval v tom, co Klára Dostálová nebo co hnutí ANO připravilo od roku 2018 do roku 2021, pak bych respektoval, že je něco špatně. Ale on se vlastním rozhodnutím rozhodl, že ten směr změní o 180 stupňů a jel úplně někam jinam. Takže to, co doručil on, je jeho rozhodnutí. Takže tady jenom zase vyvracím lež, kterou tady říkal, že by se na ministerstvu tomu věnovali dva lidé a nic tam po Kláře Dostálové nezůstalo.

Stejně tak jsme tu mluvili o tom, že argument pana ministra je a paní místopředsedkyně byl, že ten projekt byl o miliardu předražený. No, tu studii proveditelnosti, která byla zhruba okolo, myslím, roku 2020, jestli se nemýlím, vypracovávala společnost Deloitte, která stanovila i tento rámec. A ten rámec, podotýkám to slovo rámec, i pan Kasl si může říkat, že to byl tunel. Jestli se domníváme, že společnost Deloitte manipuluje své studie proveditelnosti, to je věc pana Kasla a pana ministra, paní místopředsedkyně. Ale proboha, když stanovuju rámec, já nevím, za kolik bychom to vysoutěžili? Ví to pan ministr? Ví to paní místopředsedkyně, že tvrdí, že to bylo o miliardu předražené? S čím to porovnávají? Mělo se soutěžit šest systémů, šest systémů s tím, že Portál stavebníka byl na úplně jiné architektuře. A mimochodem ta architektura, která, tuším, že vznikla v roce 2018, ta je, přátelé, stále v zákoně. On ji nikdo v tom zákoně nezměnil. Pouze pan ministr se svévolně rozhodl, že doručí úplně jinou architekturu. Ale porovnáváte osobní auto s náklaďákem, protože Portál stavebníka měla být integrační platforma, na které měly být integrovány ty všechny systémy. Co máme teď? Nefunkční Portál stavebníka, nefunkční ISSŘ a nefunkční Národní geoportál. No, tak jestli porovnáváme tyto dvě věci, tak porovnáváme neporovnatelné. Takže to byla úplně jiná architektura. A hlavně nikdo z nás neví faktické náklady toho, co doručil pan ministr Bartoš, a nikdo z nás se už dnes nedozví, kolik by stálo to řešení, které navrhovala Klára Dostálová. Tak to jen taky pro vysvětlenou, že porovnáváme věci neporovnatelné. Ale je to odpovědnost pana ministra Bartoše, který se rozhodl tyto věci změnit.

Co se týče školení, tak přátelé, to školení si všichni pamatujeme. Ještě 28. 6. byli úředníci některých městských stavebních úřadů proškolováni formou powerPointové prezentace. Vždyť si vzpomeňte, že ono pískoviště nebo ten testovací systém vůbec nechodil. 25. 7. mělo být další školení pro úředníky. Pamatujeme si novinové titulky, systém vůbec nenaběhl. A Národní geoportál byl školen dnes a skončil stejným problémem. Takže úředníci neměli šanci se vůbec proškolit, neměli šanci si otestovat ten systém, který byl zásadně nový.

A když tu mluvíme o těch aktualizacích, tak ano, ti úředníci neví, co se stane druhý den ráno, protože přijdou do práce a mají úplně jiné ikony, mají úplně jiné věci. Vždyť sám ministr to zmínil. Společnost SEVITECH změnila jednoho svého subdodavatele, který měl dodat agendový systém, za společnost InQool, která má sice problémy kapacitní s Portálem stavebníka i ISSŘ, ale vezme si další byznys, že bude upravovat i Národní geoportál. A totálně změnili interface pro úředníky. Úředník přišel do práce a viděl úplně nový Národní geoportál.

Není také pravdou, že by ÚOHS mohl za to zpoždění, protože pokud se podíváme do historie, tak 20. září byl vložen, myslím, že na vládu s tím, že do 6. 10. je termín, dokument Aktuální stav digitalizace stavebního řízení a návrh dalšího postupu. Protože však přišlo takové množství připomínek mezirezortních, že MMR je nebylo schopno vypořádat, tak ten proces ukončilo a už v něm nepokračovalo. Takže už 6. 10. 2023 pan ministr moc dobře věděl na základě připomínek od různých rezortů a dotčených orgánů, že to prostě nemůže stihnout. Ten dokument dohledáte v eKLEPu včetně těch připomínek.

Abych na něco nezapomněl... (Dívá se do podkladů.) Potom statistika. My nejsme schopni ověřit - a už na výboru pro veřejnou správu - nejsme schopni ověřit čísla, která nám pan ministr říká. Protože ta čísla, a jak už to zmínila i kolegyně Ivana Mádlová, mohou vyjadřovat úplně něco jiného, než tady pan ministr prezentuje. Takže ty věci, které jsou nám prezentovány jako statistika, mohou být klidně to, že některé věci jsou vykonávány buď ve starším systému a následně nahrány do toho nového. Stavební povolení jsou vydávána ještě podle starého zákona a některé úkony jsou prostě jenom odkládány nebo přesměrovány na jiné pracovníky, a už se to bere jako vyřízené. Takže i na tomto je vidět, že reportovací systém není úplně dokonalý.

Bylo zde zmiňováno i to, že stavební úřady byly zahlceny před 30. 6. mnoha žádostmi i nekompletními. Ano, některé stavební úřady se s tím budou potýkat až do konce roku. Ale kdo vytvořil tu nedůvěru? Byl to právě zase ministr pro místní rozvoj, protože byl upozorňován, a jak dokládá i dokument v eKLEPu, od října 2023 věděl, že to nemůže stihnout. A věděla to odborná veřejnost. Věděli to všichni. Proto zahltili stavební úřady žádostmi podle starého zákona. A jak bylo zmíněno, i my jako zákonodárci jsme se nemohli seznámit se základními dokumenty, jako je zadávací dokumentace, jako je akceptační řízení, protože prostě na těch místech, kde by měly být zveřejněny, nejsou. Pevně věřím, že nám je pan ministr dodá dvacátého šestého na výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak jak slíbil.

Pan předseda Michálek tu zmiňoval, že byl dodán luxusní hardware pro všechny úředníky. No, jistě si vzpomínáte na novinové články a fotografie na sociálních sítích, jak to bylo s anglickými koncovkami, takže to ty úřady nemohly používat.

Další věc, která je důležitá a byla zde zmíněna. Na začátku srpna už Česká pošta upozorňovala pana ředitele Klána, že má velké problémy s doručováním a konverzí. Zase opět - v zákoně je, že úředníci musejí přes ten systém posílat na Českou poštu ke konverzi a následně doručovat. Dříve bylo obvyklé, že na menších městech si ten občan došel na Stavební úřad a to rozhodnutí dostal. Poměrně velké množství zásilek není možné doručit a je nedoručitelné, což se může vykládat i jako rozpor se zákonem.

Další věc, která by zde měla být zmíněna, je ta právní nejistota. Ono to tady zaznívá jen tak potichu, ale ono je to zásadní. Ta právní nejistota je v tom, že některé věci se mohou projevit až za několik let, protože tak jak je nefunkční Národní geoportál územního plánování, tak některá rozhodnutí, která dneska úředníci udělají, protože nemají tu právní jistotu, nemají jasné instrukce z Ministerstva pro místní rozvoj, ne jasně fungují oba ty systémy, tak za pět let, za deset let třeba i u důležitých dopravních staveb, nebo když například rozdělíte pro své děti pozemek a postavíte jim tam dům nebo budete chtít stavět dům, tak pokud se někdo obrátí na soud, tak může dojít ke shození toho rozhodnutí z důvodu procesních pochybení. To může mít fatální následky nejenom pro ekonomiku České republiky, ale pro životy některých občanů, kteří dnes v dobré víře třeba žádají o rozdělení pozemku, o scelení pozemku, anebo i pro obce, které dnes žádají o některé změny v územním plánu tak, aby mohly vybudovat třeba silnice a další věci. Nehledě na to, že zde bylo zmíněno, kolik obcí mělo problémy s kolaudacemi. Ano, úředníci jsou brilantní v tom, že v těch nejhorších věcech, tak aby mohly třeba děti chodit do školy nebo mohla být zkolaudována jiná školská zařízení, tak si poradí. Pan ministr to sám zmiňoval. Ano, děje se to, že úředníci pracují ve starém systému podle nového zákona, protože je to pro ně prostě jednodušší a funguje to lépe než současný systém.

Takže jaké je řešení? My přicházíme s návrhem usnesení, které vlastně částečně obsahuje nějaký návrh řešení, protože se domníváme, že se opravdu bude muset udělat rychlá legislativní změna, abychom rozvázali ruce úředníkům a oni se tomu mohli věnovat. Proto mi dovolte, abych načetl návrh našeho usnesení, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě.

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k digitalizaci stavebního řízení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

za prvé konstatuje, že informační systémy digitalizace stavebního řízení a územního plánování v gesci Ministerstva pro místní rozvoj spuštěné k 1. 7. 2024 selhaly ve své základní funkčnosti, což způsobuje naprostou právní nejistotu jak na straně úředníků stavebních úřadů a dotčených orgánů, tak na straně stavebníků a autorizovaných osob; konstatuje, že tento stav výrazně zvyšuje komplikace a neefektivitu při výkonu agendy stavebních úřadů a přispívá ke krizi ve stavebním řízení, která ohrožuje nejen důvěru veřejnosti v tuto oblast, ale i hospodářský rozvoj České republiky; konstatuje, že selhání Ministerstva pro místní rozvoj při přípravě a spuštění tohoto systému vyvolává vážné obavy o schopnosti tohoto rezortu efektivně řídit jakékoliv další projekty podobného rozsahu a důležitosti;

za druhé varuje, že dlouhodobé a zásadní funkční nedostatky digitalizace stavebního řízení a územního plánování mohou vést k závažnému oslabení důvěry občanů ve státní správu, ke ztrátám pro investory, zdržení výstavby a k dalším negativním dopadům na celé české hospodářství; varuje, že současná situace hrozí odchodem kvalifikovaných pracovníků ze stavebních úřadů, kteří nejsou schopni efektivně vykonávat svou práci kvůli technickým problémům a chybějícím metodickým pokynům;

za třetí vyzývá proto ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, aby převzal plnou odpovědnost za selhání tohoto projektu a zvážil okamžitou rezignaci;

za čtvrté vyzývá ministra pro místní rozvoj, aby bezodkladně předložil Poslanecké sněmovně návrh novely stavebního zákona, který by umožnil stavebním úřadům využívat dosavadní funkční systémy pro výkon své agendy do doby, než bude digitalizace stavebního řízení a územního plánování plně funkční, a zároveň aby tento návrh umožňoval podávat žádosti o stavební řízení jakoukoliv jinou cestou, včetně papírové formy, pokud nebude Portál stavebníka nadále funkční; vyzývá ministra pro místní rozvoj, aby okamžitě zajistil nápravu funkčnosti Národního geoportálu územního plánování, který v současné době rovněž selhává a způsobuje vážné zdržení v oblasti územního plánování a hrozí právní dopady pro celou oblast výstavby;

za páté ukládá Ministerstvu pro místní rozvoj, aby do 30. 9. 2024 předložilo výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj detailní plán opatření k nápravě všech nedostatků digitalizace stavebního řízení a územního plánování a Národního geoportálu územního plánování včetně harmonogramu technických úprav a školení pracovníků stavebních úřadů; ukládá Ministerstvu pro místní rozvoj, aby výbor pravidelně informoval o postupu při implementaci těchto opatření, a to na měsíční bázi, dokud nebudou systémy plně funkční."

Závěrem mi dovolte, abych opravdu poděkoval všem úředníkům Stavebního úřadu. Mají můj obrovský obdiv za jejich nasazení, za jejich trpělivost a požádal je, aby vytrvali, protože si nemůžeme dovolit o ně přijít. Já vám, milí úředníci, ze srdce děkuji a vážím si vaší práce a trpělivosti. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Zuzana Ožanová, a sice s faktickou poznámkou. Ano, a vnímám pana ministra poté. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, já snad doufám, že dnes naposled. Děkuju panu poslanci Králíčkovi, vaším prostřednictvím, za jeho vystoupení i za návrh usnesení. Víte, já jsem na svoji přihlášku do rozpravy stáhla, jelikož jsem vystupovala s faktickými poznámkami. Říkala jsem si, třeba se místo mě přihlásí někdo z koaličních kolegů, kteří v médiích kritizují stavební řízení, ale doufala jsem, že dnes na plénu zazní, že to opravdu bude diskuse k tomuto problému a že snad zazní i názory nejenom ze strany opozice a pana ministra, pardon, většinu 75 % pirátského klubu, ale také ze strany pětikoalice.

Ještě se musím vrátit k jedné věci, a to byl ÚOHS. On to zmínil kolega Králíček, vaším prostřednictvím. Víte, když něco udělám špatně, tak za to neviním kontrolora. Já si myslím, že takové snahy, které teď jsou, beru je trošku jako mstu vůči ÚOHSu. Pravděpodobně bychom se měli zabývat tím, jaký máme zákon o zadávání veřejných zakázek. Jestliže se nám to nedaří, tak je třeba něco změnit. Ale tím, že změním kontrolní orgán a že řeknu, oni pracujou špatně, protože mi něco zrušili, tak to asi není správně. Pane ministře, já vím, že to nezní dobře z mých úst, že se vám to špatně poslouchá. Ale za mě, prosím vás, je to pravda.

Potom tam bylo zahlcení nekompletními žádostmi, on to opět kolega Králíček, vaším prostřednictvím, zmiňoval. Víte, správní řád umožňuje - výzva k odstranění nedostatků a podání. A já můžu podat žádost, jakou chci, a ve své podstatě až mě správní orgán vyzve, tak ji doplním, takže zcela v souladu se správním řádem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. A nyní máme s přednostním právem přihlášeného pana ministra Ivana Bartoše.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat. Byly mi zde položeny tři konkrétní otázky od pana Raise, takže prostřednictvím paní předsedající, a on se vlastně potom takto zeptal i pan Králíček. Já si myslím, že politická zodpovědnost je ten projekt dotáhnout do zdárného konce, ne říct, tady něco je a někdo další to snad nějakým způsobem dokope. Faktem je, že za předchozích osm let na ministerstvu tu digitalizaci nikdo nenastartoval. Soutěžní dialogy byly vypsané až po tom, co byly známy výsledky voleb a bylo jasné, že hnutí ANO nebude pokračovat ve vládě. Já jsem tam přišel a fakt to tam měla na starost jedna paní, která to po dvou měsících zabalila s tím, že si nemůže lajsnout řídit čtyři soutěžní dialogy o celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.

Jestli vyměníme odborné vedení projektu? Já už jsem to tady řekl. Já jsem i na popud Senátu ten tým posílil. Je zde nový top deployment manager pan Michal Kára, posiluje ten tým pro jednotlivé streamy, což jsou ty jednotlivé systémy, které jsou dodávány. A i stejným způsobem jsem využil nabídku od svých kolegů, což už jsem zde také zmiňoval, že pokud mají volné kapacity zejména na governments (?), na management projektu posílíme ten tým.

Pak tady byla ta otázka, kdo zaplatí ztráty developerům a stavebníkům? Tak já jsem to zmiňoval už předtím s ohledem na informace, které jsem měl od Českého statistického úřadu.

Zda někdo čekající na stavební povolení sedm let uplatňoval nějakou stížnost, či ne? Já na Ministerstvu místního rozvoje před tím, než vstoupil v platnost nový stavební zákon, respektive ta jeho část, se k nám dostalo v té nejvyšší instanci zhruba dvě stížnosti nebo dvě řešení týdně, většinou na nečinnost v nějaké té nižší struktuře toho systému Ministerstvo pro místní rozvoj jsou ve věci stavebního zákona tím odvolacím orgánem. Já nedokážu paušálně v tuto chvíli odpovědět.

Já vím jednu věc. V případě, že by v České republice byl vypnut proud a nešly by počítače, tak stavební úřad skutečně může rozhodnout na papíře, klidně i na nějakém ubrousku s razítkem, a pak se zkoumá, jestli v danou chvíli v tomto individuálním případě, byť toto rozhodnutí je platné, bylo vydáno správným způsobem. Proto jsme zřídili ten tým i ve spolupráci s platformou pro zdravý stavební zákon, abychom všechna tato potenciální rizika, která by mohla nastat tím, že někdo bude napadat nějaké stavební řízení z jakéhokoliv důvodu, dokázali ošetřit a případně ty jednotlivé problémy zkoumat individuálně.

Říká se, kde není žalobce, tam není soudce. Samozřejmě pokud stavíte domeček a máme stavební povolení už třeba k rodinným domkům a nemáte, řekněme, třeba souseda, kterému se nelíbí, že tam stavíte, tak předpoklad, že někdo bude napadat takovéto rozhodnutí, je relativně nízký. Samozřejmě u složitějších staveb, velkých investic, infrastrukturních staveb už v tuto chvíli jsou ty procesy podle starého stavebního zákona napadány a každý takovýto proces se potom řeší individuálně. Proto každou tuhletu žádost je pak potřeba právě řešit individuálně.

Tady byla ta otázka, která se týká pana Šteffela. Tak ono to flow je trošku jinak, pane Králíčku, prostřednictvím paní předsedající. Na pozici do městské firmy byl pan Šteffel dosazen Vladimírem Nepilem (?) a Ondřejem Prokopem a následně v roce 2019 - 2022 působil za asi 900 000. Jsou to ty dvě smlouvy do půl milionu, které podepsala paní bývalá ministryně Dostálová. A i ona sama se v Reportérech České televize vyjádřila - nejdřív že ho nezná, pak že je ráda, že tam byl někdo, kdo tomu rozuměl a mohl těm lidem poradit. Mně podepsaná na jeho smluv (?), což mně přijde zajímavější, on dokonce podepisoval smlouvy a objednávky za Ministerstvo místního rozvoje, byť byl tedy ičařem. Působil tam zhruba jeden rok. On tam byl vybrán bez výběrového řízení a kdesi cosi, ale to asi teď v tuto chvíli není relevantní.

K tomu nacenění, já si pamatuju a viděl jsem na mnoha konferencích tento obrázek. (Ukazuje obrázek.) To byl návrh původní architektury, myslím, a i v opozici jsme spolupracovali s Hospodářskou komorou, že to byl návrh architektury, kterou vymyslel Zdeněk Zajíček, a na základě této architektury Deloitte vlastně ji rozepsal a udělal předběžné tržní konzultace. To není žádná kritika Deloitte. Ty ceny, které jsou u soutěžních dialogů, vznikly na základě odhadů společností a odpovídaly tehdejší architektuře, která je v současném řešení, byť jsou dodány všechny komponenty, ale je tam agendový informační systém. Portál není tím integračním místem. Tato architektura obsahovala řadu redundantních funkcionalit, které v nové architektuře jsou řešeny trochu jiným způsobem.

A možná i do budoucna taková rada - je to pro mě poučení, když třeba někdy zase budeme v opozici, tak člověk, když chce, aby se něco stalo, tak není úplně nejlepším nápadem technické či architektonické řešení předjímat již v samotném zákoně, neboť ty zákony, ta realita, ale i ty trendy digitalizace se poměrně mění, a pokud nějaký návrh vzniká v nějakém legislativním prostředí a je tam jaksi zakódován, ať už to je liniový zákon, kde už ty základy digitalizace byly položeny, tak jít na úroveň jednotlivých komponent a systémů, to do legislativy nepatří, to je do technické specifikace.

Tolik asi v tuto chvíli moje reakce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím jsme vyčerpali toto přednostní právo a máme tři přihlášené do faktických poznámek: jednak pana zpravodaje Roberta Králíčka, poté pana poslance Karla Raise a Patrika Nachera. Nejprve tedy pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Já sem klidně budu chodit po každém vašem vystoupení, protože mě ty vaše ubohé útoky a lži už fakt jako vytáčí, tak vás klidně budu stínovat. (Potlesk z lavic ANO.) Já jsem vám teda přesně nerozuměl, ale jestli říkáte, že pan Nepil a pan Prokop měli pana Šteffela přivést do Dopravního podniku, tak je to nesmysl, protože poslední dvě volební období vládnete vy v Praze. Vy si určujete, kdo je v dozorčích radách. Vy si netransparentně vybíráte představitele dopravních podniků. A vy si vybíráte lidi, kteří tam pracují. To za prvé.

Za druhé, to flow sedí, jak říkáte opět anglicky, pane ministře. Pan Šteffel tam byl od září 2019 do 1. září 2020, kdy odcházel z MMR do Dopravního podniku. A nepodílel se, ani se nemohl podílet na těch zakázkách, které byly vypsány jako výběrové řízení, ty tři zakázky, které byly vypsány o rok později, v roce 2021.

A není pravdou, že tam opravdu byl jeden člověk. Ten člověk měl pouze koordinační roli. V tom usnesení to tady je. Já vám to můžu přečíst. Odbor projektového řízení zajistí funkci koordinátora prací na komponentách a subkomponentách Národního plánu obnovy ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví MMR a zajištění jednotného komunikačního centra pro MPO a vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu a dalším rezortům včetně poskytovatelů. Tady: všem útvarům MMR řídit se vydanou projektovou organizační strukturou, která tvoří přílohu číslo 1 tohoto usnesení. Prostě ten projekt se řídil napříč tím ministerstvem. Nebyl tam speciální tým, protože musíte komunikovat se všemi. Takže není to pravda. Vy tady prostě lžete. I s panem Šteffelem lžete. Pan Šteffel se nepodílel na výběrovém řízení. A to, že to podepsala Klára Dostálová, pane bože, každé ministerstvo má nějaký proces, nějakou proceduru. Tak prostě pokud si náměstek vezme poradce, tak to doskáče až k ministryni, která to podepíše, ale stejně jako vy, nekontroluje každý dokument. (Předsedající: Čas!)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou pan poslanec Karel Rais, připraví se poté pan poslanec Nacher a my se vystřídáme při řízení schůze. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty ve faktické.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já začnu od konce. Co se týká těch ztrát, protože ty ztráty mohou vzniknout prostě také tím, že už je ten projekt hotov a není možné ho zkolaudovat a jsou tam časové termíny, které musí ty firmy splnit.

Další záležitost je z druhé strany. Vy jste hovořil o Mejstříkovi, o profesoru Mejstříkovi. To samozřejmě asi čerpáme ze stejných zdrojů. Tam pak bylo pokračování, že Ekospol, což je developer, právě varuje, že v důsledku nefunkčního stavebního řízení mohou nové byty zdražit až o stovky tisíc korun. Čili toto jsou věci, toto jsou vícenáklady, který někdo by měl platit. Kdo je zaplatí? Zaplatíme je my jako daňoví poplatníci samozřejmě. Čili já jsem čekal, že to řeknete, ale vy se samozřejmě bičovat nebudete.

Řídil jsem strašnou spoustu softwarových projektů, a když mně řekli, že to bude do 1. 7. hotové, tak jsem se snažil, aby to bylo. Když ne, tak se z toho vyvozovaly důsledky. A vy mně řeknete, že prostě dodáte další lidi, kteří tady ten, já nevím, jestli je to paskvil, nebo ne, prostě tady to softwarové dílo dodělají. Za toto do 1. 7. za to někdo nesl softwarovou programátorskou zodpovědnost. Co se stalo s tím člověkem?

Další záležitost je ta politická zodpovědnost. To je, když se mi to nepovede, tak to necháme, tak to ještě potáhnu dál, abych to ještě, abych nepoužil nějaké sprosté slovo, kazil, abych to kazil prostě dál.

Takže toto je prostě můj pohled tady na ty tři konkrétní dotazy. Takže aspoň k těm prvním, k těm druhým dvěma. Tu politickou zodpovědnost, to už je v tom usnesení, tam náš názor tedy znáte, tak aspoň k těm dalším dvěma bych prosil trochu jasnější odpověď, přičemž je mi zřejmé (Předsedající: Čas!), že za ponesou zodpovědnost daňoví poplatníci. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Je také děkuji. My jsme se vystřídali u řízení schůze. Jsou tady dvě faktické poznámky před námi - od pana Patrika Nachera a od pana ministra Ivana Bartoše. Pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já budu za chvilku vystupovat, ale potřeboval jsem reagovat na tu permanentně se opakující lež kolem nominace pana Šteffela. Jsem pražský zastupitel od roku 2014 tak, si myslím, že jsem v tom informačně hlouběji, pane ministře, než vy, a je to tak, že vy vlastně opakovaně tady vyčítáte, že někdo někoho zná nebo nominuje, kdo něco spáchá za tři čtyři roky poté, co byl někam nominován, ano, nebo co se zná, nebo byl na nějaké akci. Touto vaší optikou v tom případě vyřiďte panu bývalému primátorovi Hřibovi, dneska náměstek pro dopravu, aby rezignoval, protože on se znal s Petrem Hlubučkem, který je trestně stíhaný, a teď bude ten soud s tím Dozimetrem. To je úplně ta samá logika! V tom případě tuhle optiku používejte i sami na sebe, protože není možné, prostě není možné někomu vyčítat, že někdo někam někoho nominoval 2017 a vyčítat mu to, když to, co policie začala šetřit, začala za období 2021, 2022. To, prostě možné není. Vy tady úplně předbíháte čas tímhle argumentem, ale sami potom se tím neřídíte.

Připomínám, že Dozimetr vznikl za primátorování vašeho politika. Je to čistě politicky vaše odpovědnost. Vy jste tam jediný politický subjekt, který má kontinuitu poslední dvě volební období, takže za ten Dozimetr a za to všechno, co se děje v Praze, nesete plnou odpovědnost. Vracet se šest let zpátky je fakt jako velké srabáctví! Velké srabáctví. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu kolegu Nacherovi. S poslední faktickou prozatím je přihlášen pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jsem zapomněl odpovědět na dvě věci. První byla věc týkající se ÚOHS. Já jsem jako opoziční poslanec v roce 2020 tady ve Sněmovně podepsal ten návrh na reformu ÚOHSu. V programovém prohlášení vlády je reforma ÚHOSu ve věci veřejných zakázek asi na čtyřech místech. Já vím, že někteří lidé ve veřejném prostoru, dokonce to někdy říká i šéf ÚHOSu, dává do souvislosti reformu antimonopolního úřadu s DSŘ, ale v roce 2020 jsem tady jako opoziční poslanec, dokonce si myslím, že to byl návrh ANO, a většina Sněmovny s tím tak nějak souhlasila, vyjma kolegů z ODS, takže reforma ÚOHSu je tady potřeba podle mě už mnoho let, zejména kvůli tomu, že jsme téměř skanzenem v rámci Evropské unie co do počtu těch různých instancí a rozhodování.

A byl jsem tady dotazován na celkové náklady projektu digitalizace stavebního řízení. Když nepočítám vybavení úřadů počítači a monitory, tak ten předpoklad celkové ceny v následujících třech letech je asi 650 milionů na vývoj a provoz těch systémů. Tak to je oproti porovnání k těm odhadům v průzkumu trhu, které zazněly na začátku za vývoj, který dělala společnost Deloitte nad tou architekturou s tím, že ta architektura, kterou my jsme také měli schválenu hlavním architektem, je výrazně levnější, protože využívá komponenty, které tento stát už má.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou je připraven pan kolega Vít Vomáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající. Musím dát panu kolegovi Nacherovi, prostřednictvím vaším, zapravdu, že opravdu vytahovat tady staré věci šest let, které se staly, tak je to srabáctví. Já s vámi budu souhlasit. A měl bych jenom tedy takový dotaz. Před pár hodinami jsme tady slyšeli projev vašeho pana předsedy a ten tady vyprávěl o tom, kdo v Kremlu pil s Putinem nebo s kým vodku a jedl kaviár. A myslím si, že je to víc než šest let, že je to možná 20 let stará věc. Je to stejné srabáctví vytahovat tyto věci? Nebo máte opravdu ten dvojí metr? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za faktickou poznámku, za dodržení času. S další faktickou poznámkou je připraven pan kolega Robert Králíček. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych na začátku reagoval na pana Vomáčku. Není to dvojí metr, pane poslanče Vomáčko, prostřednictvím pana předsedajícího. Ono totiž pana Babiše, když dáváte na billboard s tím, že se stýká - nebo že je to Putin, nebo že je proruský, tak je to něco... (Nesroz. reakce z pléna.) Pane ministře, nepokřikujte na mě! Jestli se neumíte chovat, tak se to naučte, prosím. Já na vás také nepokřikuju, když to dělám, tak mě taky káráte, tak já vás také kárám. Není to dvojí metr. Je to úplně jiná situace.

A já bych chtěl hlavně reagovat na pana ministra, protože se bavíme o digitalizaci stavebního řízení. Vy tu, pane ministře, opět používáte zavádějící informace. Za prvé, vy říkáte, předpokládané náklady 650 milionů. Předpokládané. Opět nevíme, kolik doopravdy budou. My totiž nevíme, kdo bude hradit veškeré aktualizace, co ještě objevíte za problémy. Takže to jsou předpokládané. A zase používáte to, že ten rámec na úplně jinou architekturu byl jedna celá šest. A my dneska nevíme a už nezjistíme, za kolik bychom to vysoutěžili. Takže můžeme porovnávat? No, nemůžeme. My neznáme vaše náklady, ani ty původní naše, tak to nepoužívejte, protože je to zavádějící, až lživé. Vy jste žádnou miliardu neušetřili!

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí pan kolega Patrik Nacher. Pane kolego, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuju. Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Vomáčku, kterého tady nevidím. To je škoda, protože za prvé to, že to není dvojí metr, to už odpověděl můj kolega Robert Králíček, protože v momentě, kdy někdo má nějakou permanentní nálepku, tak aby ukázal, že ten, kdo mu tu nálepku dává, tak aby se jaksi sám podíval do zrcadla, tak je to prostě legitimní argument. Když přestanete nálepkovat, tak se vám to přestane vracet. Tady ale nikdo ministra nenálepkuje. To je ten podstatný rozdíl.

My se jako opozice ptáme. Mě překvapuje támhle kolega Vomáčka, že on jako starosta místo aby tady vystoupil a vlastně se ptal ministra - protože v kuloárech jsou vlastně s tím, jak to funguje nebo nefunguje, nespokojeni i koaliční politici, zejména starostové, hejtmani a podobně - tak on místo toho vystoupí a začne mě tady zkoušet jako z dvojího metru, místo aby tady vystoupil jako starosta a řekl nám, jak to tedy u něj funguje s tou digitalizací stavebního řízení. To by mě, pane kolego, zajímalo mnohem víc, než tady to zkoušení.

Já zopakuji tedy znovu ještě, co mě tam na tom vadí. Princip, že vy někoho někam nominujete nebo se s někým znáte, a ten člověk čtyři roky poté, co tak učiníte, podle policie něco spáchá, tak vám to přece nemůže nikdo vyčítat. To je, jakože se známe teďka a já nebo vy za čtyři roky něco spácháme a pak vám někdo bude vyčítat, že jsme si tady takhle kamarádsky vyměňovali názor. O tom se tady bavíme. Protože touto optikou, jak jsem řekl, primátor Hřib seděl tři roky v radě s Petrem Hlubučkem, který teď bude před soudem. To je úplně to samé přece. Takže má okamžitě v tom případě odstoupit, když my tady mistrujeme naše pražské zastupitele, kteří si dovolili čtyři roky předtím, než se něco stalo, někoho někam nominovat. To je to srabáctví. Vy jste to možná nepochopil, teď jsem to vysvětlil.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. S další faktickou se přihlásil pan ministr Ivan Bartoš, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych nerad, abychom se dostali do dvojích metrů a nálepkování. Mně tady pan kolega Janulík přiřkl několik klinických diagnóz, takže si myslím, že bychom to měli vrátit do věcné roviny. Jenom si troufnu reagovat ještě na pana poslance Králíčka, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste zde přečetl usnesení, což byl vnitřní předpis MMR, který definuje řízení implementace Národního plánu obnovy všech komponent, které náleží na MMR, a ne na řízení zakázek projektu DSŘÚP. Ten pan Šteffel koordinoval DSŘ, tak to měl ve smlouvě. Pokud tedy koordinoval DSŘ, tak co koordinoval, když paní ministryně Dostálová vypsala tu věc až po parlamentních volbách 2021? Proč to tedy neběželo? Protože on tam byl v tom roce 2019.

Znovu opakuji, že ten projekt připravoval, jsou tam i podpisy na smlouvách, které podepisoval jménem ministerstva, což je mi u ičaře poměrně divné. Byl koordinátorem, byl pak obžalován ve zločinecké skupině v kauze Dozimetr a Piráti v kauze Dozimetr nefigurovali. Naopak Zakaría Nemrah je v Dozimetru obviněn a je to sponzor ANO.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za faktickou poznámku a poprosím Roberta Králíčka, který se přihlásil s další faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Mně to přijde ubohé, pane ministře, se tu hádat o panu Šteffelovi. Pan Šteffel na MMR nic nespáchal. To spáchal až na Dopravním podniku a vy možná namočeni nejste, ale vy jste to kryli, nic jste s tím neudělali. Pan Hřib tam čtyři roky vládnul. Politická odpovědnost, jak říkal kolega Nacher, jde za vámi, nesnažte se to házet na Kláru Dostálovou. Klára Dostálová pana Šteffela nikdy neviděla, pouze podepisovala referátník, ani ne smlouvu. Prostě to bylo podle nějakého vnitřního předpisu a pan Šteffel odešel rok před vypsáním výběrových řízení. Takže vaši neschopnost neházejte na nás. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. V tuto chvíli je v obecné rozpravě přihlášen kolega Robert Králíček, nicméně ten vystupoval už v rámci svého přednostního práva se stanoviskem klubu. Proto poprosím zmocněnou kolegyni Kamilu Bláhovou, aby se ujala slova v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kamila Bláhová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já už v této pozdní noční hodině nechci úplně hodně zdržovat, ale ještě bych ráda reagovala na pana ministra a chtěla bych mu připomenout, že v minulém týdnu proběhl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterého se účastnili kolegové ze Svazu měst a obcí. Přinesli patnáctistránkový dokument, který mám tady před sebou, a ten rozdali všem poslancům a poslankyním, kteří byli účastni. Předpokládám, že jste ho dostal také.

Vy jste se opakovaně vyjádřil, že nerozumíte tomu, proč využíváme a používáme v těch našich vyjádřeních, že tu situaci bagatelizujete. Takže tady nebudu číst 15 stran textu, i když jsem to původně měla v úmyslu, ale protože už je opravdu hodně hodin, tak bych tady přečetla pouze obecné připomínky. Ten dokument byl zpracován ke dni 23. 8. Zpracovala ho jedna kolegyně ze Svazu měst a obcí - nebudu ji tady jmenovat - a zpracovala to ve spolupráci se zástupci měst a obcí, kteří byli tedy jak odborníci z IT, odborníci ze stavebních úřadů, odborníci z dotčených orgánů a také vedení měst a obcí. Některé ty věci už tady zazněly, tak se omlouvám, když je budu znovu číst. Nicméně myslím si, že je důležité, aby to znovu v takto širokém kontextu zaznělo.

Takže úřady jsou zahlceny žádostmi podanými do 30. 6. 2024, kdy již panovaly obavy z dalšího vývoje. K tomu se nyní načítají další podání. Původně například dvouminutový úkon v dosavadních aplikacích nyní trvá i více dní. Systém je stále v území považován za zcela nepřipravený pro výkon veřejné správy ve věcech stavebního řádu. Nikdo stavebním úřadům stále nevysvětlil práci se systémem krok za krokem od obdržení žádosti přes založení spisu po vyřízení a uzavření spisu, včetně archivace. Opravený manuál práce s novým systémem zveřejněný na stránkách MMR je pouhým nepřehledným přepisem nepříliš povedených návodů a školení bez vzájemné návaznosti jednotlivých kroků. Více viz konkrétní připomínky, které, jak už jsem říkala, už číst nebudu, protože by mně to trvalo velmi dlouho.

Často je vznášena připomínka, dle které je v důsledku nesmyslnosti a nelogičnosti nastavení ISSŘ zjevné, že funkcionality byly tvořeny těmi, kteří nemají žádné zkušenosti se správním řízením. Řešení je často spatřováno v možnosti propojení stávajících fungujících komerčních informačních systémů, což už tady zaznělo. Je to například VITA nebo VERA se zákonem stanovenou evidencí elektronických dokumentací a evidencí stavebních postupů. Dle podnětů z území je nutné dosavadní zkušenosti s ISSŘ vyhodnotit, vyhledat odpovědné osoby, je třeba řešit dopad jejich odpovědnostních rolí a v dalším vývoji se takových postupů vyvarovat.

Personální aspekt. Již nyní je svízelné sehnat kvalifikované schopné zaměstnance, neboť jsou zde kladeny vysoké požadavky na vzdělávání, zvláštní odborná způsobilost. Jedná se o stresovou práci, ti lidé mají náročné jednání s klienty a tak dále, a tak dále. Takovéto vlivy a například i aktuální debaty okolo navýšení či nenavýšení platových tabulek situaci zásadním způsobem přihoršují.

Systém obsahuje tolik chyb, nedostatků a nedotažeností, že i když se na jeho vylepšení bude pracovat intenzivně, panují důvodné obavy, že nebude plně funkční ještě dlouhou dobu. Z pohledu odborníků v území se v takovém stavu neměl tento systém vůbec do ostrého provozu dostat. Bylo potřeba si hned v úvodu uvědomit zásadní věc, na níž mimo jiné i Svaz měst a obcí České republiky upozorňoval. Jde o systém s celorepublikovou působností, do kterého mají vstupovat a pracovat v něm nejen stavební úřady, ale i všechny dotčené orgány a přes Portál stavebníka také projektanti, stavebníci, fyzické osoby, právnické osoby nebo municipality.

Takový systém otestovat pouze v "laboratorních" podmínkách IT pracovníky a hned ho nasadit do ostrého provozu je "šlendrián". To je prosím citace z území.

Měla být vytvořena beta verze, kterou by v praxi testovala užší skupina lidí z praxe paralelně s fungováním dosavadních komerčních informačních systémů. Pár měsíců by se systém dolaďoval, odstraňovaly chyby a na základě zkušeností s prací v systému by se vytvářel manuál, který by byl srozumitelný a plně vypovídající pro pracovníky stavebních úřadů, a další manuál pro pracovníky dotčených orgánů. Současný manuál je nepoužitelný. Po urgencích, že se s ním nedá pracovat, vznikl podrobný manuál pro kolaudační řízení. Je to jen kapka v moři. Nadále je řada činností a postupů, u kterých je nutné postupovat metodou pokus a omyl.

Teď prosím, pane ministře, poslouchejte, protože úředníky nejvíc pobuřuje, když v médiích slyší z úst vás, pana ministra, že nikdo přece netvrdil, že systém bude od začátku fungovat bez nedostatků. Zřejmě vy, pane ministře, nevedete v patrnosti, že stavební úřady jsou správní úřady, které v zákonem stanovených lhůtách rozhodují ve správním řízení o žádostech. Žádosti se vyhodnocují na základě listinných a jiných důkazů. Nelze konat správní řízení v nefunkčním systému, zkoušet na něm pracovat, a možná to půjde a možná ne. Příklad - soudce také neřekne, teď nesoudím, dostali jsme nový program a musím se v něm naučit pracovat a tak dále a tak dále.

Nejsou to všechny obecné připomínky. Nebudu je tady číst, protože už je skutečně hodně hodin a za mnou se ještě hlásí kolegové, kteří by chtěli přednést svůj příspěvek. Já jsem se, pane ministře, také ptala, kdy uděláte sebereflexi a přijmete personální odpovědnost. Vy jste na to odpověděl, že vaší personální odpovědností je, že to dotáhnete do konce. Omlouvám se za tento příměr, ale ryba smrdí od hlavy. Pokud Ministerstvo pro místní rozvoj není schopno akceptovat, že ten systém skutečně nefunguje, že v něm jsou zásadní chyby a nedostatky, nenaslouchá zpětné vazbě z území, tak nemůže na to reagovat jiným způsobem, než jak reagujete vy, pane ministře. Je to skutečně vrchol. Takže se ptám, dokdy budou odstraněny ty problémy? Kdy přijdete s nějakým řešením, třeba i na přechodnou dobu, aby ti úředníci a všichni, kterých se to týká, všichni aktéři, mohli pracovat v souladu se zákonem? Děkuji. (Potlesk a skandování slova "demisi" z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. S faktickou poznámkou ještě předtím, než ve všeobecné rozpravě vystoupí kolega Patrik Nacher, je přihlášena kolegyně Olga Richterová. Vážená paní místopředsedkyně, vaše dvě minuty startují právě teď, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ono tady totiž bylo neustále zmiňováno, že to jsou jenom takové nějaké náhody s tím panem Šteffelem. Ale myslím, že je opravdu potřeba si připomenout situaci, kdy jde o velké peníze, jde o ten rámec, jak tady bylo zdůrazňováno, až k těm dvěma miliardám korun. Máme tady situaci, kdy pan Radomír Nepil za ANO a pan Ondřej Prokop za ANO dosadili v Praze tohohle Luďka Šteffela do městské firmy. On byl poté vykopnut Zdeňkem Hřibem a paní ministryně za ANO Klára Dostálová byla ta, které dával rady za milion. Pak byl obžalován v kauze Dozimetr.

Ale kvůli tomu bych znovu nevystupovala. Musíme si uvědomit, že tam prostě je nějaký zápis městské firmy, Operátora ICT, jak to bylo při hlasování o panu Luďku Šteffelovi v roce 2016. Těch náhod je docela hodně. Tehdy s ním totiž byl zvolen také pan kandidát Robert Králíček. Chápu, že někdo, kdo se tak dlouho zná, kdo tehdy náhodou byl spolu v představenstvu, kdo byl zvolen za ANO, kdo je samozřejmě dlouhodobě členem ANO, se nyní bude bít za tyto lidi. Ale chci, aby všichni věděli, že souvislosti Luďka Šteffela a to, že to je člověk, který je obžalovaný v kauze Dozimetr, jsou buď náhody, anebo něco docela závažného, sahajícího až k tomu možnému tunelu za ty téměř 2 miliardy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Tato faktická poznámka vyvolala další faktické poznámky v pořadí kolegyně Berenika Peštová, Robert Králíček a Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji, pane předsedající. Tak prostřednictvím vás, k paní poslankyni Richterové. Paní poslankyně Richterová, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste asi nepochopila, o čem se tady celou dobu bavíme. Celou dobu se bavíme o tom, že váš pan ministr za Piráty způsobil to, že paralyzoval stavební úřady. Vy tady jedete stále úplně něco jiného. Prosím vás, pojďte k tomu pultíku a řekněte, jakou odpovědnost budete jako Pirátská strana z tohoto vyvozovat. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Dalším přihlášeným je pan kolega Robert Králíček. Startuji vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Kolegyně, kolegové, já mohu za zpackané řízení digitalizace stavebního řízení, já mohu za Dozimetr, protože jsem v roce 2016 byl v představenstvu s panem Šteffelem, a už tehdy jsem věštil z křišťálové koule a říkal - Luďku, ne, že v tom roce 2020 něco provedeš. Pane bože, paní místopředsedkyně, to nemůžete myslet vážně. Ano, potkal jsem se s panem Šteffelem v Operátoru ICT v roce 2016 a co s tím mám dělat?

Když už mě tedy obviňujete, tak pan Šteffel se měl dopustit trestného činu v dopravním podniku pod vaším primátorem, ne v Operátoru ICT, kde jsem se s ním potkal já. Ani na Ministerstvu pro místní rozvoj, ale v dopravním podniku, kde byl pod vládou Zdeňka Hřiba. Tak si zameťte nejdřív před svým prahem a potom obviňujte nás, ale hlavně navrhněte řešení pro ty úředníky a nedělejte z toho frašku. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu kolegovi Králíčkovi. Za malý okamžik s faktickou poznámkou Jiří Mašek, poté Alena Schillerová, Marek Benda a pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, pane Mašku, startují vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Omlouvám se, já jsem z tohohle pohledu kluk z venkova, nejsem Pražák. Dneska jsme se tady měli bavit - a to na žádost pana ministra - o digitalizaci, kterou my nazýváme zpackanou. Ano, opravdu zpackaná, je nepovedená. Bavili jsme se tady ale také o tom, kam jsme se propadli ve statistikách v tom, jak se nám daří povolovat stavby, bavili jsme se tady o ledasčem. Ale pan ministr byl vyzván, aby přijal svou zodpovědnost, a on má pořád nějakého pana Šteffela a ušetřenou miliardu. Nezlobte se na mě, my se bavíme o tom, že teďka přicházíme - někdo tvrdil -o 270 milionů denně.

Pan ministr to bagatelizoval, říkal, že to je možná jenom 20 nebo 30 přepočtem, ale je to tragédie, budou to miliardy. Kdo za to ponese zodpovědnost, pane ministře? Mě ta vaše diskuze a výmluvy na nějakého pana Šteffela, kterého jako Hradečák tedy opravdu neznám - nemůžete mě podezřívat, že bych s ním seděl v nějakých radách, byl s ním v nějakém spojení - ale vy se prachsprostě na něho vymlouváte a vaši kolegové nemají nic jiného, než že vás v tom podporují. Takže paní Richterové, vaším prostřednictvím, pane předsedající, vždyť je to ubohé, vždyť se poslechněte, co tady říkáte. A vy, pane ministře, s tím koukejte něco dělat, anebo vypadněte z toho ministerstva, promiňte. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za tento příspěvek. Poprosím paní předsedkyni Schillerovou, poté v pořadí Marek Benda, Ivan Bartoš a kolegyně Olga Richterová. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. No, já jsem se dnes nevyjadřovala na toto téma, necítím se být odborníkem, nechala jsem to těm, kteří tomu rozumí. Do všeho nedělám. Na rozdíl od vás, paní místopředsedkyně Richterová, prostřednictvím pana místopředsedy. Vy děláte teda do všeho. Do covidu, do sociálu, do stavebního řízení, absolutně ke všemu mluvíte (Potlesk z lavic ANO) a všemu rozumíte, všude jste byla, prostřednictvím pana místopředsedy. Tak, u všeho jste byla.

My jsme tady dneska kladli zcela konkrétní sofistikované otázky, mluvili ti, kteří do toho vidí a kteří k tomu mají co říci. Místo toho jsme tady poslouchali, vy jste čtyři, mluvili jste teda tři, ono to stačí, pan ministr mluvil k tomu, mluvil tady dlouze, obsáhle, nedozvěděli jsme se nic, pan předseda klubu Michálek tady vzpomene ADIS. O ADISu bych vám tady mohla povídat, v roce 1992 o tom obrovském tunelu, který se bez výběrka a se kterým zápasí, ale nikdy, nikdy ti finančáci nenechali to dojít tak daleko, jako to dopustil váš ministr pro místní rozvoj. A nakonec se dozvíme od paní Richterové tady prostě naprostou snůšku nesmyslů.

Jestli tady takováto podezření vznášíte na mikrofon a hanba vás nefackuje, protože můj stěný kolega Robert Králíček to tady vysvětloval, prostřednictvím pana místopředsedy, tak podejte trestní oznámení, ale nedělejte tady takové kouřové clony. Vraťte se k tématu a k tomu, že máte naprosto neschopného ministra na resortu, který řídí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za faktickou poznámku a za dodržení času. S další faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Marek Benda. Ne, nevystoupí. V tom případě je na řadě pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já teda opomenu to, že mi přijde dost neurvalé tady, ať někdo vypadne a hlásit takovéhle věci, ale dobře. My jsme ten systém spustili k 1. 7. a ty důvody, které jsme zde zmiňovali a jaká časová tíseň tam byla, jsme objasnili a celá tato debata o tom, co bylo předtím, byla proto, že to skutečně zabalené v mašličkách nebylo. My jsme k 1. 7. kvůli Národnímu plánu obnovy spustili ty jednotlivé systémy. Byly zde požadavky z území a od stavitelů. Během července provedli jsme aktualizaci šablon, přeprohovolení, (nesrozumitelné) přihlášení více účtů jedním mailem, protože tam dotčené orgány někdy jsou pod jedním IČem. Nastavili jsme lokální administraci úřadů, podpora maximalizace editoru dokumentů, tam byly požadavky na celou obrazovku, zobrazování doručenek vypravení jako komponenta dokumentu. V srpnu načítání osob z listu vlastnictví přímo do řízení automatizované. Někdo tady říkal, že to v tom systému není. Umožněno zobrazení podoby odeslaného dokumentu tak, jak byl určen k vypravení adresátovi, a takto bych mohl pokračovat.

Stejně tak jsem byl dotázán na harmonogram plány rozvoje. Tak portál stavební správy, září 2024 , to jsme teď, tvorba BPP balíčku pro větší soubory, zejména liniové stavby, vystavení rozhraní pro jejich tvorbu i pro ty zadavatele. V říjnu možnost výběru staveb parcel z mapového portálu takzvaným určením toho vektoru. Teď už je tam ten manuální výběr, tady to bude dělat i sousední parcely. Stejně tak správu záměru vytvářet, editovat, mazat jednotlivé koncepty, takto bych mohl pokračovat. Stejný harmonogram, protože jsme teď přesoutěžili rozvoj toho systému, platí pro ISSŘ. Porovnávání verzí dokumentů na úrovni celých balíčků BPP, tedy ne pouze na jednotlivých dokumentech. Říjen, integrace na úřední desky a ekonomické systémy zapojených úřadů. (Čas, pane ministře!) Toto nebylo součástí toho původního zadání. Takže tady na těchto stránkách mám, co jsme slíbili, že dodáme v srpnu, (Ukazuje dokumenty.), a jaký je plán harmonogramu (Čas, pane ministře!) rozvoje obou systémů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: já také děkuji a vracíme se zpátky do obecné rozpravy. Poprosím pana kolegu Patrika Nachera, připraví se Martin Kolovratník. Pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Pěkný večer nebo dobrou noc. Dámy a pánové, já to zkrátím. Ale neslíbím vám, že to bude deset minut nebo pět minut. Budu improvizovat, já jsem si tady dělal poznámky. Původně jsem myslel, že vám tady přečtu dopis, který jsme dneska dostali asi všichni do mailu od Platformy pro zdravý stavební zákon, protože jsem pochopil, že když to kritizujeme my jako opozice, tak nás pan ministr a možná vládní koalice neposlouchá. Když na to upozorní někdo neutrální, politicky neutrální, tak možná vám to otevře oči a uši. Ale já, než se k tomu dostanu, tak bych měl tady pár...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás trochu přeruším, pane kolego, já vás poprosím o klid, vážené kolegyně, vážení kolegové, ať si můžeme poslechnout kolegu Patrika Nachera. Děkuji moc. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Ale než se k tomu dostanu, tak mám tady několik poznámek. Za prvé bych chtěl na jedné straně poděkovat panu ministrovi, že tady poctivě vystupuje, někdy odpovídá, někdy méně. Zároveň mě ale mrzí, že vlastně tady nevystoupil žádný jiný člen vlády, nebo si to nevzpomínám, že by vystoupil k tomuhle tomu bodu. Stejně tak kromě nějakých popichujících poznámek jednoho koaličního poslance tady nevystoupil vlastně jiný koaliční poslanec než jenom někdo z Pirátské strany.

Takže kdybych to měl zrekapitulovat, tak vystoupily tři čtvrtiny pirátského klubu, tři čtvrtiny. To si myslím, že je slušný výkon. Tolik nás nevystupovalo ani k reformě důchodů z klubu hnutí ANO, tři čtvrtiny klubu, to je potřeba tady dvakrát podtrhnout. (Potlesk kolegů z ANO.) Děkuju. Ale ono to něco znamená, ono to něco znamená. A mě by zajímalo, kolegové koaliční poslanci, jestli to, že promlčujete, jestli to znamená, že souhlasíte s námi a jenom to nechcete říct na mikrofon, anebo si myslíte, že ta digitalizace stavebního řízení probíhá dobře. To by bylo dobré, aby občané věděli. Zvlášť bych vyzval ty, kteří jsou zároveň starosty, protože ti jsou k tomu nejblíž. A jestli jsou trochu féroví a vědí, jak to u nich v obci, ve městě, případně v kraji, když se jedná o hejtmana, je, tak by k tomu měli něco říct. Ale rozumím tomu, že na mikrofon se do koaličního partnera nekope. Takže já to vnímám tak a překládám to i občanům, kteří se na to dívají, že mlčení koaličních partnerů znamená souhlas s opozicí. Ještě jednou, jo? Mlčení koaličních poslanců znamená souhlas s opozicí, protože jinak by tady vystupovali jako jeden muž a žena, jako tři čtvrtiny poslaneckého klubu Pirátů a zastávali by se pana ministra.

Pan ministr, já už jsem to tady říkal, já to zkrátím, teďka tady vidím konečně pana primátora, tak on mi to potvrdí, že my jsme varovali před tím, že se to nestihne už od ledna nebo února letošního roku opakovaně na zastupitelstvech hlavního města Prahy, kde Piráti tedy vládnou vlastně v koalici, která kopíruje tu celostátní koalici, celostátní vládu. A my jsme tam na to upozorňovali ne jako opozice, ale i část koalice, i část koalice. A výsledek byl, že se to stihne, výsledek pražských Pirátů byl, že mají z Ministerstva pro místní rozvoj přímo od pana ministra, že se všechno stihne. Že se stihne proškolit, že se stihne manuál, že úředníci budou všechno vědět. Opakovaně to takhle bylo. Já doufám, že pan primátor, protože tam byl v té samé místnosti, v tom samém sále jako já, tak potvrdí, že to takhle bylo, že jsme byli ujištěni únor, březen, duben, květen, červen, v červenci už zastupitelstvo nezasedalo. Výsledek? Výsledek tady vidíte.

Ta výmluva na minulost mně vadí z toho důvodu, že bych tak položil řečnickou otázku, jestli mě pan ministr poslouchá, že co kdyby ten systém fungoval? Vraceli byste se taky do té minulosti, nebo ne? Já jsem přesvědčen, že ne, protože vlastně všude tam, kde vám něco funguje, tak se pochlubíte, že jste to vytvořili od píky, od nuly vy, a tam, kde to nefunguje, tak řeknete, protože něco v minulosti. Tak se ale rozhodněte, buď jedno, nebo druhé, nemůže platit obojí. Tady vám to nefunguje, tak se vracíte do minulosti.A já tady připomenu to, co už říkali kolegové, ale opakování matka moudrosti. Vy jste změnili zákon, stavební zákon, který byl vyhlášený jako zákon roku. Vy jste zrušili ta výběrová řízení, soutěžní dialogy, tudíž jste převzali generální odpovědnost za ten výsledek. Kdybych to měl přeložit do jazyka, abyste to pochopili, tak my jsme v zásadě vám předali nějakou výletní loď, která třeba nebyla ideální, ale plula, my jste z toho udělali pirátskou loď, ta se teďka potápí. A vy vlastně najednou v té chvíli, když se to, potápí, když jste ji předělávali, tak jste se tím chlubili. To je hnusná výletní loď, my z toho uděláme krásnou pirátskou loď. No ale v momentě, kdy jde, kdy se potápí, směřuje na dno, tak vy řeknete, no ale za to můžete vy, protože vy jste nám předali tu výletní loď. No tak takhle to nefunguje. Jednou jste změnili zákon, zrušili jste všechny, začali jste od nuly. Jde to čistě za vámi. Časový pres tady někdo řekl jako argument, časový pres nebyl. My jsme vám tady dávali srdce na dlani. Od března jsme říkali, nestihne se to, posuňte to, udělejte pilot, uděláme to v devadesátce.

Vy jste na to neslyšeli, takže žádný časový pres tady o tom nemůže být vůbec řeči. To je teďka výmluva, teďka vás možná, pane místopředsedo poprosím...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Poprosím, ano, já tomu rozumím, já vás poprosím, vážené poslankyně, vážení poslanci, o klid, pokud chcete diskutovat, tak přeneste své diskuse do předsálí nebo do akt nebo na terasu, ale poprosím, aby tady mohl mít kolega Patrik Nacher klid pro své vystoupení. Takže vás ještě jednou žádám velmi důrazně o klid, jinak budu jmenovat jak v pravé, tak v levé části tohoto sálu. Pane Nachere, můžete pokračovat. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já vám děkuju, pane místopředsedo Juchelko. Já bych měl v této chvíli na ministra jednu zásadní otázku a potom druhou na koaliční partnery, protože ti tady ještě nehovořili. Na pana ministra: Proč neposlechl tu zpětnou vazbu jak od opozice, tak od starostů, tak od odborné veřejnosti? A proč šel do toho rizika, kde vlastně vynechal tu fázi nějakého odzkoušení, nějakého pilotního projektu a šel rovnou do ostrého provozu? To je jeden dotaz. A na koaliční partnery: Jaká je politická odpovědnost?

Protože vy jste říkali celý srpen, že dáváte panu ministrovi do konce srpna, teď máme 10. září a od té doby já jsem teda neslyšel žádné stanovisko. Mám tomu rozumět, že tedy ten systém od 1. září funguje už jako v pořádku? Je to tak? To by bylo dobré, abyste tady řekli, tak aspoň k tomu mějte odvahu. Od 1. září to funguje perfektně a nic nehrozí. Anebo platí to, že jste říkali a dali jste nůž na krk panu ministrovi, že buď to bude fungovat do 31. 8., anebo by měl odejít z vlády. Tohle tady zaznělo dokonce i se mnou v pořadu jste to opakovali x-krát. Teď je 10. září a vy jste to tady dneska celý den promlčeli, to bych měl jako zásadní dotaz.

Poslední poznámku, než tady přečtu ten stručný text, který nám přišel - no, mně se hrozně líbí ty výmluvy, ať už o tom mluvil pan ministr Jakub Michálek, to tady hezky popisoval, že ono to vlastně jakoby sice jako nefunguje, ale v zásadě vlastně ten systém jako funguje. Mně to připomnělo tu scénu z Marečku, podejte mi pero, když se tam Sovák ptá toho Famfuly, jak to chodí. Jak to chodí? A on říká: No, chodí to výborně, ale neseje to. Což je u secího zařízení docela zásadní! Takže ano, ten systém chodí možná, ale nefunguje. Nepomáhá to, není tam ta přidaná hodnota, není tam ta přidaná hodnota.

A teď vám přečtu, protože vy bohužel, já jsem si všiml, že vy zpochybňujete kritiku podle toho, z jaké strany přichází. To jsem si všiml poslední měsíc. Takže nešlo nevidět, že v momentě, kdy to kritizoval starosta za ANO nebo úředník z radnice, kde ANO bylo v koalici, tak jste to buď vy, nebo vaši příznivci zpochybňovali.

To je za mě, kolegové, nebezpečný precedens. Protože buď teda budeme... pane místopředsedo, oni mě ruší támhle stále.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já tomu rozumím, tak já poprosím na pravé straně po vaší levici poprosím například pana předsedu klubu KDU-ČSL, jestli by byl tak hodný a své diskuze dal do předsálí se svými kolegy, stejně jako ostatní. Moc vás žádám o to, aby kolega Patrik Nacher měl klid pro své vystoupení. Děkuji moc. Pokračujte, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji. Takže ještě jednou, vadí mi zpochybňování kritiky toho systému podle toho, z jaké politické strany je ten dotyčný starosta, nebo na jaké radnici pracuje ten úředník. A vy tím startujete nebezpečný precedens, který se vám může vrátit jako bumerang do budoucna. Tak buď té komunální politice věříme, těm starostům, nebo ne. Ale není možné, to já jsem na těch sítích zaznamenával dost často od politiků Pirátů zejména. Vy to kritizujete, protože tam máte starostu. Nebo ten úředník je z radnice, kde je v koalici ANO. Ale oni to kritizujou všichni napříč. A rozumím tomu, a tady to vlastně vidíte v praxi, že to kritizujou i koaliční politici, ale tady na mikrofon pak nakonec nejde nikdo.

Takže prosím pěkně, tohle si odpusťme. A já vám tady přečtu ten dopis, část toho dopisu, který nám dneska přišel od Platformy pro zdravý stavební zákon. Takže to není od opozice, to je na vrub toho, že vy, když něco řekne opozice, tak vy ausgerechnet jste proti tomu.

"Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolujeme si vás oslovit jménem Platformy pro zdravý stavební zákon v souvislosti s nadcházejícím projednáváním současného stavu digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Digitalizace měla zjednodušit a zrychlit plánovací a povolovací proces, avšak místo toho způsobila právní nejistotu a organizační chaos. Tento stav zásadně ohrožuje úředníky, tak i veřejné i soukromé stavebníky, investory, projektanty a další skupiny, které se systémem musí pracovat, a může negativně dopadnout na českou ekonomiku." Já vynechám zbytek toho dopisu, abych nezdržoval. Protože vy jste jak malé děti, vy fakt neumíte být v klidu chvilku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já vás ještě jednou poprosím o klid, rozumím tady této narážce na předsednictvo Poslanecké sněmovny a poprosím hlavně v pravé části ode mě jednacího sálu, aby prosím byl ještě chvilku klid, aby mohl kolega Nacher dokončit svou řeč. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: A dostávám se k poslednímu odstavci. Takhle jsem vstřícný k vám, že to zkrátím. "Apelujeme na vás proto, abyste vzali v potaz závažnost této situace a podpořili kroky, které povedou ke stabilizaci procesu a odstranění rizik právní nejistoty. Investoři, úředníci a další zainteresované strany nemohou být rukojmími nepřipraveného systému. "To neříkáme my, prosím pěkně, to už tady říkají jiní. "Je nezbytné hledat řešení, která umožní řádné fungování stavebního řízení i přípravy územních plánů v souladu s novým stavebním zákonem."

A tím se dostávám k tomu usnesení, které tady přečetl Robert Králíček. Já doufám, my jsme se dohodli, že se to bude hlasovat po bodech. Tak jsem zvědav, jak se k tomu postavíte.

Ale výsledkem tohohle toho jednání má být něco pozitivního, má být nějaký signál do společnosti, vy rádi dáváte signály, tak dneska jeden tady odsud vyšlete, že opravdu tohle to vnímáte jako vážně a že s tím něco budete chtít udělat. My kdybysme se řídili heslem Čím hůře, tím lépe, tak bychom vám tady nenabízeli pomocnou ruku už od ledna, nenabízeli bysme vám pomocnou ruku i v tomto usnesení, kde my ji nabízíme.

Já to usnesení tady číst znovu nebudu, protože to přečetl zpravodaj Robert Králíček, ale docela by mě zajímalo, jak vy se k tomu postavíte.

Takže tolik nějaký sukus toho, co jsem tady chtěl říct. A ještě bych opravdu poprosil, jestli aspoň jeden koaliční ministr, který nebude z Pirátské strany, nebo poslanec, by se vyjádřil opravdu k tomu, jakým způsobem tedy ta podmínka, že pan ministr to má zprovoznit do 31. srpna, jestli byla naplněna, nebo ne. To je úplně jednoduchá otázka.

To můžete přece tady vystoupit na mikrofon ano - ne, to je fakt jako velmi easy, jak vy říkáte. Děkuju za pozornost. (Tleskají poslanci ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Další, kdo se hlásí do všeobecné rozpravy, tak je pan kolega Martin Kolovratník. Ale toho nikde v sále nevidím, tudíž tím pádem už nikoho ve všeobecné rozpravě nemáme. Pokud se nehlásí nikdo ze sálu, tak já končím všeobecnou rozpravu, Případně poprosím o závěrečná slova. Ne, nejsou, děkuji. A budeme případně hlasovat o přednesených návrzích. Nicméně nyní v tuto chvíli přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž se přihlásil v tuto chvíli pan kolega Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, já bych se odkázal na svůj přednes usnesení v rámci obecné rozpravy, takže se hlásím k tomu návrhu usnesení, které jsem načetl.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan kolega Rozvoral se taktéž hlásí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se hlásím k usnesení, které tady přednesl v obecné rozpravě náš předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala, a žádám, aby se hlasovalo po bodech. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tom případě v tuto chvíli máme dvě usnesení. Jedno za hnutí ANO, druhé za SPD a v tuto chvíli budeme hlasovat.

Pokud se ještě někdo nehlásí samozřejmě v podrobné rozpravě k pultíku, tak já končím podrobnou rozpravu a poprosím Roberta Králíčka, který přednesl usnesení klubu hnutí ANO, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Jako zpravodaj konstatuji, že tedy byla navržena dvě usnesení. První načetlo SPD a druhé hnutí ANO v obecné rozpravě, takže já bych začal tím usnesením SPD. Budeme hlasovat po bodech, tak jak si přál navrhovatel, takže já ho přednesu. Je to usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k digitalizaci stavebního řízení. Má preambuli a potom tři body. Tak já přečtu preambuli a první bod a budeme hlasovat po bodech. Ta preambule zní...

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás ještě přeruším. Má někdo nějaký jiný návrh, který se týká hlasování? Pokud ne, tak prosím, pokračujte.

 

Poslanec Robert Králíček: Takže preambule zní: Vzhledem k tomu, že digitalizace stavebního řízení měla zefektivnit a zrychlit procesy spojené s vydáváním stavebních povolení a dalšími správními úkony, ale dosud se v praxi projevuje jako nefunkční nebo nedostatečně efektivní, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

I. konstatuje, že dosavadní systém digitalizace stavebního řízení neplní očekávání a vykazuje závažné nedostatky, mezi které patří zejména nízká uživatelská přívětivost systému pro stavebníky a úředníky, nedostatečné propojení jednotlivých státních registrů a databází, zpoždění ve vyřizování žádostí kvůli technickým chybám a přetížení systému, nedostatečné proškolení úředníků v používání systému.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Než začneme hlasovat, tak jsem zaznamenal žádost o odhlášení všech, tím pádem vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se svými hlasovacími kartami znovu přihlásili, a až se počet přihlášených ustálí, tak já zahájím hlasování. Tady je s faktickou poznámkou pan kolega Beitl, ale pravděpodobně je to omyl, takže vás odmazávám. V tuto chvíli se počet přihlášených ustálil.

A já zahajuji hlasování. Kdo je pro první část tohoto usnesení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, v něm bylo přihlášeno 145 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 3. Tento návrh nebyl přijat.

Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: II. Ukládá vládě České republiky provést analýzu a vyhodnotit klíčové problémy zaváděného systému digitalizace stavebního řízení, navrhnout konkrétní technická, legislativní a procesní opatření k nápravě. Součásti těchto opatření musí obsahovat mimo jiné dočasné zmírnění povinností digitalizace a zároveň po dobu zjišťování problémů a jejich řešení bude povoleno dočasné použití papírové formy podání tam, kde to digitální systém neumožňuje.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan Václav Král se přihlásil s faktickou poznámkou, ale byl to omyl.

V tom případě zahajuji hlasování. Kdo je pro druhou část tohoto usnesení SPD? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno bylo 144 poslankyň a poslanců, pro 64, proti 10. Tady tento druhý bod nebyl přijat, byl zamítnut.

Pane zpravodaji?

 

Poslanec Robert Králíček: III. Vyzývá místopředsedu vlády České republiky pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, aby převzal politickou odpovědnost za současný stav zavádění digitalizace stavebního řízení.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Táži se, kdo je proti?

Máme za sebou hlasování 42, přihlášeno bylo 145 poslanců, pro 64, proti 3. Ani tento bod nebyl přijat.

Prosím, pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Robert Králíček: Tedy načtu usnesení, které jsem načetl za hnutí ANO: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: za prvé... Budeme ho tedy hlasovat také po bodech.

I. konstatuje, že informační systémy digitalizace stavebního řízení a územního plánování v gesci Ministerstva pro místní rozvoj spuštěné k 1. 7. 2024 selhaly ve své základní funkčnosti, což způsobuje naprostou právní nejistotu jak na straně úředníků stavebních úřadů a dotčených orgánů, tak na straně stavebníků a autorizovaných osob.

Konstatuje, že tento stav výrazně zvyšuje komplikace a neefektivitu při výkonu agendy stavebních úřadů a přispívá ke krizi ve stavebním řízení, která ohrožuje nejen důvěru veřejnosti v tuto oblast, ale i hospodářský rozvoj celé České republiky.

Konstatuje, že selhání Ministerstva pro místní rozvoj při přípravě a spuštění tohoto systému vyvolává vážné obavy o schopnost tohoto rezortu efektivně řídit jakékoliv další projekty podobného rozsahu a důležitosti.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

Hlasování 43, přihlášeno bylo 147 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 3. Tento návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: II. Varuje, že dlouhodobé a zásadní funkční nedostatky digitalizace stavebního řízení a územního plánování mohou vést k závažnému oslabení důvěry občanů ve státní správu, ke ztrátám pro investory, zdržení výstavby a k dalším negativním dopadům na celé české hospodářství. Varuje, že současná situace hrozí odchodem kvalifikovaných pracovníků ze stavebních úřadů, kteří nejsou schopni efektivně vykonávat svou práci kvůli technickým problémům a chybějícím metodickým pokynům.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

Hlasování číslo 44, bylo přihlášeno 146 poslanců, pro 68, proti 3. Ani tento návrh nebyl přijat.

Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Robert Králíček: III. Vyzývá proto ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, aby převzal plnou odpovědnost za selhání tohoto projektu a zvážil okamžitou rezignaci.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, bylo přihlášeno 147 poslanců a poslankyň, pro 66, proti 4. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Robert Králíček: Za čtvrté. Vyzývá ministra pro místní rozvoj, aby bezodkladně předložil Poslanecké sněmovně návrh novely stavebního zákona, který by umožnil stavebním úřadům využívat dosavadní funkční systémy pro výkon své agendy do doby, než bude digitalizace stavebního řízení a územního plánování plně funkční, a zároveň, aby tento návrh umožňoval podávat žádosti o stavební řízení jakoukoliv jinou cestou, včetně papírové formy, pokud nebude portál stavebníka nadále funkční. Vyzývá ministra pro místní rozvoj, aby okamžitě zahájil nápravu funkčnosti Národního geoportálu územního plánování, který v současné době rovněž selhává a způsobuje vážné zdržení v oblasti územního plánování a hrozí právní dopady pro celou oblast výstavby.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno bylo 147 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 12. Ani tento bod nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Za páté. Ukládá Ministerstvu pro místní rozvoj, aby do 30. září 2024 předložilo výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj detailní plán opatření k nápravě všech nedostatků digitalizace stavebního řízení a územního plánování a Národního geoportálu územního plánování včetně harmonogramu technických úprav a školení pracovníků stavebních úřadů. Ukládá ministru pro místní rozvoj, aby výbor pravidelně informoval o postupu při implementaci těchto opatření, a to na měsíční bázi, dokud nebudou systémy plně funkční.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Zahájil jsem hlasování. Tážu se, kdo je pro. Proti?

Hlasování číslo 47, v něm bylo přihlášeno 147 poslanců, pro 144, proti 0. Tady tento bod tohoto usnesení byl přijat.

Já moc děkuji panu zpravodaji. V tuto chvíli byl tedy přijat jeden bod z tohoto návrhu usnesení. S přednostním právem se ještě hlásí předsedkyně klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak, vážení spolučané, stavebníci, vážené odborné svazy, vážená odborná veřejnosti, vážené stavební firmy, pětikoalice vám vzkazuje, že je všechno v pořádku, zalité sluncem a že s tím nic dělat nebude, protože oni svého ministra z Pirátské strany prostě nezaříznou a on to evidentně vyřešit nemůže. To si odnášíme z dnešního dne a věřte, že my vám pokoj nedáme, protože vy absolutně, absolutně na lidi kašlete! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji a tímto končím tento bod. A přerušuji nyní 112. schůzi do dnešního dne do 9 hodin. Přeji vám hezký večer.

(Jednání skončilo v 0.02 hodin.)

Aktualizováno 18. 10. 2024 v 15:36.