Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(13.20 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
A najednou se nám tady objeví, samozřejmě něco tam je dobře, ale já se stále nemůžu smířit se sousedským hlídáním -- nebo sousedské skupiny. Já si to neumím představit, potažmo k tomu, co jsme tady chtěli po dětských skupinách. Teď to funguje tak, že si čtyři kamarádky ve vesnici nebo prostě v paneláku řeknou, že si pohlídají děti, a finančně se vyrovnají. Znám ženu, která hlídá čtyři vietnamské děti, a ta vietnamská rodina jí za to zaplatí. A my to teď převádíme na to, že tedy tato žena, která hlídá třeba čtyři vietnamské děti, si založí sousedskou skupinu a bude to platit stát, úplně stejně jako dětské skupiny, které musí něco dodržovat. Tak ona si udělá sousedské hlídání, sousedskou skupinu. To nebude moct, když bude mít všechno k tomu potřebné? Bude to zdravotní sestra, bude mít profesi, bude, já nevím, kde to má být, jestli v bytě, nebo na zahrádce, jestli tam budou postýlky v obýváku, čtyři nočníky na toaletě v paneláku?
My jsme tady vytvořili něco nádherného, to jsou ty dětské skupiny se všemi parametry a s tím, jak se budou financovat, a teď přijde sousedská skupina, kde mohou být čtyři děti, ale já opravdu - a teď to má kontrolovat nebo schvalovat úřad práce. Já jsem si tedy na jeden úřad práce zavolala a zeptala se, jestli o tom vědí, že třeba je tohle čeká. No, samozřejmě nevědí a jsou zděšeni z toho, že už teď jim odchází zaměstnanci, valí se to na ně ze všech stran, a teď jim dáme ještě další kontrolu sousedských skupin nebo jak to... Prostě nemůžu o tom ani mluvit, protože se mi to opravdu nelíbí, a toto má být ještě hrazeno z veřejných peněz.
Vždyť jste tady říkal, pane ministře, že máte tolik peněz na vznik dětských skupin, a vy to ještě teď budete rozmělňovat do sousedského hlídání. Já nevím, kdo s tím nápadem přišel, nechci opravdu nikoho obviňovat. Vím, že o tom dlouhodobě mluvila paní místopředsedkyně Richterová, vaším prostřednictvím, že to funguje v Německu, všude, ale když nemáme to, jaká tam bude hygiena - tam budou nočníčky, nebo tam bude místnost na spaní, rozdělají se postýlky v tom bytě, nebo protipožární, já nevím, bude to v paneláku, bude hlídat čtyři roční děti? Tohle jsme všechno řešili u dětských skupin strašně dlouho a teď mě hrozně překvapuje tedy - já jsem asi nějaká jiná generace, to je pravda, ale u nás to opravdu fungovalo tak, že když jsme si potřebovaly pohlídat děti, tak jsme si je po dohodě pohlídaly, ale nepotřebovaly jsme na to veřejné finance. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan ministr Jurečka s přednostním právem.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem připraven samozřejmě reagovat a argumentačně se také vypořádat s některými obavami, které tady jsou, a já je vůbec nezlehčuji. My jsme se více jak dva roky zabývali přípravou této změny a tím, jakým způsobem ten úspěšný, dobře fungující model z Německa, přenést do České republiky. Systém Tagesmutter, si myslím, že dlouhé roky jsme i my tady v této Sněmovně, i já dokonce zmiňoval v minulém opoziční období, že bychom chtěli, abychom ho tady do České republiky dokázali aplikovat.
My jasně si bereme základ toho, co dneska u dětských skupin funguje dobře, připravujeme také to, abychom měli k tomu kvalitní metodické podmínky a já chápu, že (když) dneska zavoláte běžnému úředníkovi na úřad práce, který dělá hmotnou nouzi, tak nemá a nemůže mít o tom ponětí, ale na úrovni kolegů a kolegyni z MPSV a lidí, kteří na Generálním ředitelství Úřadu práce pracují, tak hledáme právě to, abychom toto dokázali dobře nastavit. A počítáme s tím, že to budeme mít připraveno teď v průběhu příštích měsíců.
Pokud se podíváme na rovinu zajištění a fungování v praxi, já bych (byl) hrozně rád, abychom taky vnímali, že i ti rodiče - přece každý z nás, kdo jsme rodič, tak si safra hlídáme, kam dáváme své děti, do školky, do dětské skupiny, do školy, kdo o ty děti pečuje, a myslím si, že míra toho, že i ten samotný rodič se bude velmi intenzivně zajímat, s kým vlastně a u koho bude mít v sousedské skupině to své dítě, to je vlastně i velmi silným nástrojem pro to, aby si dokázali rodiče mezi sebou to dobře nastavit a věděli, kam dítě svěřují.
Samozřejmě tam budou ty podmínky stanovené, my je budeme kontrolovat, ale jenom chci tady zdůraznit, jako abychom nevynechali článek toho, že samotný rodič má zájem, aby péče o to dítě byla nejlepší, a víme, že toto si rodiče sledují. Já jsem rodič, zajímal jsem se o to, když jsme řešili svého času dokonce i chybějící místa ve školce, to byla taková ta dřevní doba, období před rokem 2010, kdy se nám o dětských sousedských skupinách jenom zdálo, a museli jsme si vydupat tenkrát vznik nové školky, tenkrát to byla církevní školka, která funguje do dnešních dnů, a vím, jak rodičům záleží na dobrém prostředí. Tak nemějme trošku jako takový pocit, že máme podceňovat rodiče. Mám pocit, že to tak jako, z toho jsem tak jako já malinko, nepodsouvám vám to, ale já vnímám, jako bychom jim nevěřili, že si dokážou samozřejmě i toto - nad rámec toho, že tady ty podmínky budou. My budeme samozřejmě k tomu mít potom i pro praxi metodiky, budeme mít k tomu i kontrolu. Tak to je poznámka tato.
Vy jste potom zmiňovala otázku finanční. No, model, pokud jsme si dobře přečetli všichni ten návrh zákona, jasně říká, že z pohledu výdajů veřejných rozpočtů toto bude levnější. Jednak ten koeficient ve srovnání s tím, jak máme koeficienty odvozené od mateřských školek pro dětské skupiny, je nižší na dítě, příspěvek státu je nižší, ale zároveň nám také odpadají náklady, nejenom na výstavbu, ale taky na provoz. To, že dneska my dáme obcím až 100 % nákladů na zřízení dětské skupiny, je sice fajn věc, ale obce taky vědí, že budou platit provoz, údržbu budov - to také budou jako poměrně velké výdaje, zatímco v tomhle modelu děláme efektivní to, že si samozřejmě kvalitu nastavují, budu si ji kontrolovat, dávám na to z veřejných peněz nižší výdaje, nemusím řešit dlouhodobé starosti o provoz velkých budov - nebo i středních, menších na obcích, na městech - a vytvářím tím prostor pro to, aby nám v terénu mohly případně podle potřeb vznikat tyto kapacity.
Tak tolik jsem se snažil tady dovysvětlit a reagovat na některé obavy. My zároveň samozřejmě už dneska tyto věci pilotujeme, máme na kraji Vysočina v rámci pilotáže toto už dneska testováno a z toho vyhodnocení budeme samozřejmě reagovat ještě v příštích měsících, jakým způsobem potom případně si víc pohlídat a ještě docizelovat nastavení parametrů, a potom i způsobu kontroly v terénu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní se s faktickou poznámkou hlásí nejprve paní místopředsedkyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jenom avizuji, že můžu reagovat pouze teď jednou, protože pak se vystřídáme při řízení schůze. Tak jenom velice stručně. MPSV připravilo velký informativní web mpsv.cz/sousedske-detske-skupiny právě k těm chystaným principům. Pilotní projekt, který běží v kraji Vysočina, se týká mimo jiné toho, že ta potíž s nabídnutím vhodných míst pro děti je různá. V kraji Vysočina je velice obtížné přistavovat školky nebo dělat celou větší dětskou skupinu, která je pro 12 dětí. Tam jsou vlastně rozptýlené menší obce. A fakt se jim staly přesně ty situace, že mají školku, ale čtyři děti už se do ní nevešly, a vědí, že nemá smysl přistavovat další třídu a že to je vlastně krátkodobý výkyv. Takže jedna věc je to řešení právě pro tyto obce, kde dětí dlouhodobě asi takový počet nebude, ale krátkodobě se stane, že tam nejsou schopni své děti umístit. A proto se to pilotuje právě v kraji Vysočina. ***
