Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Olga Richterová)

Sloučená rozprava k bodům 27 a 28

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali včera dne 9. července 2024, kdy jsme přerušili sloučenou obecnou rozpravu. Já už vidím u stolku zpravodajů za navrhovatele pana místopředsedu vlády Ivana Bartoše, paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Evu Fialovou. A my budeme nyní pokračovat v té přerušené sloučené obecné rozpravě, do které mám nyní přihlášenou paní poslankyni Lenku Knechtovou. Dále se připraví paní poslankyně Renata Oulehlová a posléze pan poslanec Feranec. Já jenom poprosím kolegy o ztišení. Kdo chce diskutovat, ať tak učiní buď u pultíku nebo mimo tento sál. Děkuji pěkně. Paní poslankyně, ujměte se prosím slova.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, my dneska projednáváme vládní návrh zákona o poskytování některých opatření k podpoře bydlení, je to zákon o podpoře bydlení. A jeho ambicí je v současné situaci, která se zhoršuje v dostupnosti bydlení, doznívání covidové a nástupu energetické krize, navíc výrazného zvýšení počtu domácností, které jsou bezprostředně ohroženy ztrátou bydlení, zajistit toto bydlení přes obce s rozšířenou působností.

Já bych ustoupila ze svého projevu, který jsem měla připravený na pana ministra, a víceméně bych reagovala na (otáčí se na předsedající kvůli hluku v sále) -

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu poprosím, kolegyně, kolegové, je tady takový šum, že se paní poslankyně nemůže plně soustředit. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: A já bych reagovala na včerejší poslední vystoupení pana ministra, kde se nám snažil přiblížit pohled ministerstva a jeho na tuto danou problematiku a na připravenou legislativu. Za mě se klade velký důraz na obce s rozšířenou působností. A protože já jsem zastupitelkou v téhleté obci, tak bych ráda panu ministrovi přiblížila svůj úhel pohledu.

Když jsem si našla dvě ORPéčka u nás a to sousední, my máme 58 obcí ve správním obvodu, sousední ORP jich má deset, tak obě dvě tato ORP mají 0,8 pracovníka. Takže, pane ministře, když tady zmiňujete ty pracovníky, tak v reálu, když se na to podívám jako zastupitelka jednoho z těch ORP, tak my vlastně budeme mít 0,8 úvazku na to, abychom zajistili tu za mě obrovskou agendu, která bude souviset se zajištěním bydlení. A to je až ten výsledek. Ale my budeme muset provádět šetření, my budeme muset vést softwarový systém, my budeme muset zabezpečovat další věci kolem téhleté agendy. A tam, pane ministře, nezlobte se na mě, ale 0,8 úvazku je prostě podhodnocení téhleté situace.

Další věc, u které bych se ráda zastavila, je ta ochrana osobních údajů. Protože my budeme pracovat s určitým technickým vybavením. A zajímalo by mě, jestli jste si v rámci ORP dělali nějaké šetření nebo průzkum, jakým způsobem jsou oni technicky zajištěni, protože do těch systémů nelze jenom přidávat tu registr, portál stavebníka, tu další záležitosti. A prostě nevědět, jakým způsobem se s tím ta jednotlivá ORP vyrovnají. Protože vy určitě víte, že ta evidence bude obsahovat velmi citlivé údaje, bavíme se tady nejenom o těch řekla bych základních, jako je jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav, ale bavíme se tady třeba o údajích o omezení svéprávnosti. Takže to jsou za mě už tak citlivé údaje, které nějakým způsobem musí být ochráněny v maximální míře. Nehledě k tomu, že do toho registru budou lidé nahlížet v tom smyslu, ti úředníci. A prostě je důležité, abychom v rámci těch ORPéček dokázali opravdu zabezpečit kvalitní systém, který na těch databázích pojede řeknu nejenom komfortně, ale prostě bude mít i patřičnou ochranu. A tady si tedy nejsem jistá, jestli v tomhletom ohledu máte nějakou informaci nebo jestli jste tohleto prověřovali.

Dále by mě zajímalo, jak si představujete ty prostory na těch ORP. Protože my rozhodně nejsme v situaci, mluvím za náš úřad, kde bychom měli...

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu kolegyně, kolegové, je tady jako v úle. Paní poslankyně nemůže vystupovat v důstojném prostředí.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Kde bychom měli ty úředníky po jednom v kanceláři a čekali ještě na další přírůstky agend. My jsme v situaci, kdy jsme po přijetí novely stavebního zákona udělali další možné přesuny a úpravy kanceláří a úředníků tak, aby nám to šlo dohromady, abychom byli přátelští vůči občanům. Protože občan, když přijde na úřad, tak samozřejmě se neorientuje a je pro něho velmi složité najít tu kterou agendu. Takže se snažíme opravdu být těmi, kteří přibližují ta témata, jako jsou řidičské průkazy, občanky, aby to bylo řeknu v těch místech, která jsou nějakým způsobem kontaktní, přátelská. A tady musíme tedy vytvořit nějakým způsobem nové prostory, ve kterých ten občan, když s námi přijde jednat, se nejenom bude cítit komfortně, ale hlavně i bezpečně, protože bude sdělovat údaje, bude jednat o věcech, které se dotýkají přímo jeho osoby, případně jeho zdravotního stavu a jeho sociální situace.

Takže tady bych chtěla také upozornit na to, že to není jenom o těch lidských zdrojích, ale je to i o tom, v jakých prostorách bude úřad tady tuhle tu službu poskytovat nebo nabízet a jakým způsobem se tam ten občan bude cítit a jak budou zajištěna jeho práva.

Co se týká toho personálního zabezpečení, tak tam už to citovala moje kolegyně. Co se týká vzdělání toho pracovníka u obce s rozšířenou působností, bude to vlastně kvůli tomu, že bude činit úkony podle části třetí toho zákona, to znamená, vyřizuje žádosti o stanovisko o vyhovujícím bydlení a provádí kontrolu poskytování podpůrného opatření prostřednictvím úředníků splňujících předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách. Takže my na ten úvazek 0,8 budeme shánět opravdu odborníka, který dokáže tady všechny tyhlety záležitosti, a přitom po něm budeme chtít, aby současně stavebně technicky posuzoval ty byty. Takže tady si myslím, že na 0,8 nějakým způsobem skloubit ty dovednosti u jednoho člověka je nereálné a bude to velmi náročné pro obce s rozšířenou působností.

Vy uvádíte, že navrhovaná právní úprava zavádí jednotný systém podpory bydlení na celém území České republiky, neboť řešený problém je přítomný na celém území, s kapacitami odpovídajícími zatížení území bytovou nouzí tak, aby zatížené regiony získaly dostatek finančních prostředků a kapacit pro řešení bytové nouze na svém území. Ale pane ministře, já jsem z oblasti Brna-venkova, to znamená z lokalit, které řeší ty problémy v jiných souvislostech. My jsme vlastně tou první nárazovou zónou, kdy nezískáte bydlení v Brně, to znamená v místě, kde máte pracoviště a hledáte bydlení vlastně v těch nejbližších zónách, jako je Tišnov, Kuřim, Pohořelice, Ivančice, Rosice - v těchhle těch oblastech se nám potkávají vlastně lidé, kteří nějakým způsobem mají vysoké příjmy, to znamená, mohou si dovolit to bydlení, to nájemní bydlení, za velmi vysokou cenu, a do toho nám jdou do protivky (?) ti pracovníci, kteří pracují ve službách, ve školství, jsou na charitě, to znamená, vykonávají ty práce, které nejsou placeny takovým způsobem. A já se tedy obávám, že vlastně na tom kontaktním místě v podstatě v prvním kole budeme také řešit žádosti těchhle těch pracovníků. Je potřeba si uvědomit, že v té praxi nemáme jenom ty regiony, kde jsou ty kumulované sociální problémy, ale kde se nám prostě potkávají i jiná sociální hlediska.

Dále se chci ještě zastavit - když jste tady včera mluvil o té výstavbě, tak je logické, že obce s rozšířenou působností se ptají na všechny ty části toho systému. To znamená na to, jakým způsobem... jací občané budou mít na ty věci nárok, jak se to bude u nich vyřizovat, a kde vlastně vzniknou ty byty. Protože my jsme díky tomu, že Brno-venkov je opravdu tím nárazníkem toho Brna, tak my jsme nebyli zrovna těmi oblastmi, ve kterých se zničehonic objevilo tisíce bytů třeba pro ukrajinské uprchlíky. U nás kdyby došlo k masivní povodni, tak budeme tak jak v devadesátých letech opět zase okupovat tělocvičny, řešit to v rámci rekreačních zařízení. Takže nemáme tam prostě nějakým způsobem prostory, ve kterých bychom byli schopni řešit ty krizové situace.

V téhle té souvislosti si myslím, že byste měl nějakým způsobem aspoň odprezentovat ten další nástin té finanční podpory, protože v prvním kole, pokud dojde k tomu, že my vytvoříme robustní registr žadatelů nebo zájemců o bydlení, tak v druhém kole se může prostě stát, že těch bytů budeme mít opravdu nedostatek a v tom okamžiku se ptám, jak... a budou se ptát i ti starostové, jaký bude ten další krok z vaší strany. Nebo z naší strany.

A ještě bych chtěla upozornit u těch obcí s rozšířenou působností, když jsem mluvila o tom, že my máme ve správním obvodu 58 obcí, tak já jsem v rámci toho zákona vůbec nenašla to propojení s těmi jednotlivými obcemi. To znamená, že pan starosta Horní Dolní, kde má 120 obyvatel a bude tam mít osobu, která nějakým způsobem spadá tady do téhle té kategorie, tak on vlastně nemá povinnost to bydlení řešit, nemá povinnost shánět nějaký byt, přihlašovat nikam tuto osobu, ale prostě ji plynule odešle na ORP a ORP bude mít samozřejmě, předpokládám, nejvíc těch bytů v rámci toho svého města. To znamená, nedochází tedy z pohledu i Ministerstva pro místní rozvoj opět k tomu, že vlastně přesouváme ty lidi z těch venkovských oblastí do těch ORP, do těch měst. Jaká je vlastně myšlenka tady toho propojení mezi jednotlivými obcemi? Protože to jsou obce kolem 100, 200 obyvatel, pak máme městysy, to je 1 500 obyvatel, 2000... Takže jakým způsobem nám ty regiony pak začnou sociálně pracovat?

A ještě bych se chtěla zastavit u toho seznamu. Kdo všechno nějakým způsobem z vašeho úhlu pohledu může o to bydlení žádat a je takzvanou tou cílovou skupinou? Já jsem v zastupitelstvu od roku 2014, to znamená 10 let, aktivně se zajímám o duševní zdraví, protože samozřejmě my v tom terénu vidíme ty lidi, kteří prostě mají problémy s duševním zdravím, snaží se řešit svoji situaci. Máme i v městském bytě takovéto občany. Víme, co ta práce s nimi obnáší, ale narážíme tam na jednu velmi důležitou věc a tady bych byla velmi ráda, kdyby se k tomu vyjádřil i pan ministr Válek, protože si myslím, že to je věc, která spadá do jeho kompetence. Já jsem ho v tomhle ohledu již několikrát interpelovala. Jakým způsobem jsme se tedy vypořádali s tou spoluprací a vlastně s tím přesunem těchto osob do té domácí péče, protože my jsme v rámci reformy provedli snížení kapacit v psychiatrických léčebnách přibližně o 10 %, to znamená, tam jsme opravdu posunuli tyhle ty lidi do toho terénu, do toho domáčtějšího prostředí. Zřídili jsme centra duševního zdraví, ale narážíme na to, že vlastně tito občané nemají zajištěný ten další krok, který měl proběhnout v rámci reformy, a já ho tam prostě v terénu vůbec nevidím. A to jsou vlastně ti zdravotničtí pracovníci, kteří s občany pracují.

Protože vy, když dáte člověka, který prostě nějakým způsobem není v kondici, co se týká duševního zdraví, tak samozřejmě on má nějakou léčbu, ta léčba většinou přechází do formy injekční, je to z toho důvodu, aby ten člověk navštěvoval toho lékaře, aby nějakým způsobem s ním spolupracoval, aby byla i jakýmsi způsobem zajištěna kontrola, jakým způsobem se tady tomuhle tomu člověku daří. Ale my potřebujeme dostat do regionů, do těch ORP, opravdu zdravotnické pracovníky, kteří budou s těmi duševně nemocnými pracovat - budou je navštěvovat jednou, dvakrát týdně, protože u těchhle těch diagnóz nemůžete opravdu ty lidi vidět jednou za měsíc, tam se o jejich duševním stavu vůbec nic nedozvíte. A tady za mě zabočujeme opravdu do té zdravotní oblasti, do témat duševního zdraví, reformy psychiatrické péče, a tam si tedy myslím, že jsme, pane ministře, úplně na nule, a byla bych velmi ráda, kdyby se k tomuhle tomu vyjádřil pan ministr zdravotnictví.

Já vzhledem k tomu, že mě po pročtení a prostudování toho zákona z toho jednoznačně vychází, že jsme připravili pro ORP obrovskou agendu, ale zůstává otazník vlastně nad tím, co těm žadatelům nabídneme. Podle mě se jedná o čistě byrokratický aparát, který bude zabezpečovat obsáhlý záběr informací, ale je otázka, kdo s těmi informacemi bude pracovat, jak je bude vyhodnocovat a co vlastně z toho systému vypadne. A vůbec tam nevidím ošetření vlastně té rovnováhy, protože na jedné straně by měla být pomoc, ale na druhé straně by měla být kontrola. A to kontrola toho, jakým způsobem ten systém opravdu splňuje ty požadavky a to, co jsme od toho zákona očekávali. Protože to, že krajský úřad přijde na nějaké zhodnocení té situace, tak samozřejmě to je v pořádku, ale je to za mě z hlediska investice státních finančních prostředků velmi málo.

Protože my opravdu potřebujeme vědět, že v tom bydlení máme opravdu ty cílové skupiny, o kterých se bavíme. A musím říct, že jsem byla včera velmi překvapena, když se prezentoval ten případ toho pana Františka, protože to je velmi jednoduchý případ k řešení. Je to člověk, který je sociálně zdatný, je motivovaný a dostal se pouze do tíživé sociální situace. Takže v tom okamžiku vlastně, on je řeknu připraven na to, že když my mu podáme pomocnou ruku, tak se do toho systému, do života zpátky vrátí úplně jednoznačně. Ale my dneska v terénu pracujeme s lidmi, kteří jsou nemotivovaní, a pro ty, pane ministře, vy vůbec nepřinášíte žádné řešení a nedáváte ani nám na obce s rozšířenou působností žádné nástroje, abychom s tímhletím problémem opravdu pohnuli. Protože já, když to řeknu z pohledu zastupitelky, tak mně se po přijetí tohohle zákona rozpadnou ti lidé na dvě skupiny.

Jedna, která nějakým způsobem si podá tu žádost a bude doufejme uspokojena. Ale ta druhá, a podle mě ta větší, která nějakým způsobem je rezignovaná, nemotivovaná a de facto nějakým způsobem nespolupracující. Protože musíte si uvědomit, že my máme dneska v městských bytech lidi, kteří mají prostě jedno a více dítě, jejich sociální priority, prosím vás, pane ministře, není ani bydlení, ani strava pro děti, prostě ti potřebují mobil a data. To je jako základ dnešní moderní rodiny. Potřebujeme mobil a data a pak řešíme všechno ostatní. Takže se vám potom v praxi stane, že máte paní s tříletým dítětem, seženete jí městský byt, seženete jí práci u městské třeba příspěvkové organizace a ve výsledku zjistíte, že za tři měsíce ona dluží na nájmu a vlastně vůbec nesplňuje, nebo nepokračuje v tom startu, který jsme jí prostě umožnili. A to se přijetím tohoto zákona nikam neposouvá. Takže já bych byla velmi ráda, kdyby se i k téhleté záležitosti vyjádřil pan ministr práce a sociálních věcí, protože já jsem vás dobře sledovala před tím rokem v srpnu na té tiskové konferenci, kdy jste vlastně nějakým způsobem už připravovali nás a řekla bych občany na to, že nějakým způsobem s tím opravdu pohnete. Předpokládám, že to trvalo velmi dlouho z toho důvodu, že ono s touhletou záležitostí jako fakt pohnout, není jednoduché.

Já tedy bych také nechtěla působit jako bohapustý kritik, který prostě nevidí tu realitu, ale snažím se vám nastínit ten úhel pohledu z mé strany, protože já rozumím tomu, že vy jako ministr tady prezentujete tu legislativní materii, ale já bych byla jako velmi ráda, až se s tím potom potkáme na těch obcích a v tom terénu, abych dokázala těm lidem říct, jasně, to jsme měli vymyšleno a to bude fungovat takhle. Z tohohle důvodu, protože si myslím opravdu, že tenhleten zákon i v tom obsahu, v jakém je, si zaslouží daleko významnější debatu, tak já bych se ráda připojila k návrhu paní kolegyně Fialové na zamítnutí zákona, případně pokud to neprojde na dopracování. A ještě v téhle souvislosti bych chtěla navázat na tu včerejší debatu, protože mně to nedá, tím, že jste ministr pro místní rozvoj a stavební zákon je vaše, jak jsme tady mnohokrát slyšeli, srdcová záležitost, tak úplně nerozumím tomu, pane ministře, proč když dneska stavebník do portálu stavebníka chce oslovit odbor životního prostředí, tak proč to putuje přes datové schránky.

A pak jsem se chtěla zeptat, v jaké situaci je geoportál vlastně pro odbory územního plánování? Protože ve čtvrtek nebudou interpelace, tak třeba ještě najdete chvilku na tohle. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, jenom procedurálně předpokládám, protože jsme ve sloučené obecné rozpravě, že to směřujete k oběma těm návrhům to své připojení. (Poslankyně Knechtová souhlasí.) Děkuji. A já teď vnímám žádost pana ministra s přednostním právem reagovat.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den, já zareaguji. Děkuji za ty položené otázky. První věc asi byla otázka nastavení v tom území. Tam není klíčová velikost toho ORP, respektive kolik obcí spadá pod ORP, ale podle map, které jsou i v přílohách, tak vlastně jako je to míra toho problému, který v tom daném území je. Ten systém tak, jak je nastaven i podle metodik Ministerstva vnitra, tak je výkonnostní, jsou tam 40% paušály na provozní náklady na ORP a ta samotná práce s lidmi v bytech a další aktivity jsou pak na základě toho, jaká jsou volena ta opatření, kolika lidem a jakým způsobem se bude pomáhat na základě toho, tolik peněz na ORP půjde. My jsme šli podle té současné situace, kdy máme zmapovanou tu situaci tak, jak je teď, a proto tam bylo 0,8 úvazku. Protože jak říkám, ta velikost problému je jiná třeba v Ústeckém kraji, je v oblasti Brno-venkov, Brno. A vlastně ten systém by měl poměrně dynamicky na to reagovat.

Jinak ohledně té robustnosti systému. On ten systém, měla to být aplikace, která vlastně je on-line, kteří úředníci dělají desítky ta data o té svéprávnosti a postupně jsou ze základních registrů, ten je na evidenční systém napojený a vlastně ty kompetence kdo s čím může nakládat, je stanoveno v tom zákoně. Já nebudu tady dál zabíhat do té logiky úvazků. Myslím si, že... Důležitá otázka byla, jak jsou nastaveny ty KPI a metriky. Mně přišlo smutné, že spousta politik, které Česká republika dělala, se nikdy nevyhodnocovaly, takže tam jsou nastaveny indikátory a celkové hodnoty na počet domácností zabydlených v bytové nouzi do standardního bytu, kolik skrze bydlení očekáváme v náběhu zákona s garancí pro majiteli, kolik je obecních bytů, kolik bude čerpáno příspěvku na kauci. Samozřejmě není cílem řešit ty věci těmi nejsložitějšími sociálními nástroji, ale hledat vlastně tu nejjednodušší cestu. A součástí toho materiálu, jak jsem ho i představoval předtím, jsou takové diagramy, které ukazují, kde je ten řez mezi tou prací pomoci s tím zabydlováním nebo získáním bytu na klasické trhu, versus kde to přechází do oblasti skutečně už složitější sociální práce, kterou ale známe dnes.

A vy jste se ptala na tu otázku osob, které mají nějakou třeba dušení chorobu, nebo mají problémy s duševním zdravím. Tam není ambice tohohle zákona řešit léčbu toho člověka, opět to není v rámci reformy té zdravotní péče, ale jsou organizace FOKUS, ST Hewer, které speciálně se na tuto skupinu, která by vlastně v té kombinaci těch kritérií potřebnosti byla na tom nejvýše a potřebuje tu nejsložitější péči, v tuto chvíli zaměřují. Jinak ta asistence pro osoby s duševním onemocněním má bonus financování, aby mohli mít třeba ty terénní pracovníky, kteří chodí do toho terénu, pokud si je ta organizace, která to zprostředkovává, vybere. Vy jste jenom zmínila otázku, já tomu říkám digitální chudoba, ukázalo se to v covidu zejména z počtu počítačů v domácnosti a přístupu k internetu, ať už opět v oblasti tedy více než sociální práce, tak ministr Síkela, doufám, že to... tady dneska není ministr Síkela, nastavují stejně tak jako ten řekněme energetický tarif pro ty domácnosti znevýhodnění, tak bavíme se s operátory. A mají v tuto chvíli, já tomu nechci říkat sociální tarif, ale zvýhodněný tarif pro potřebné. Ale je to otázka komerční nabídky těch tří velkých operátorů. Tak oni chtějí něco po státu, abychom byli mírní ve vymáhání NIS2, tak doufám, že budou naopak vstřícní oni ve věci poskytování připojení k internetu a dat pro ty jednotlivé uživatele.

Já zde mám i nějaké poznámky tady další. Některé samozřejmě činnosti v tuhletu chvíli jsou na těch obcích vykonávány skrze úřady práce, stejně tak některé podpůrné programy jsou realizovány stávající strukturou, proto tam ten nárůst není dramatický v počtu nových pozic, protože tam dojde spíše k odbřemenění těch lidí, kteří se zabývají sociální prací v plném rozsahu o ty lehčí pomoci. A já věřím, že naprostá většina - já mám i jiné ty příklady konkrétních lidí, které jsem si nevymyslel. Samozřejmě ta náročnost u člověka, který prostě klasicky jenom přijde o ten byt z nějaké ekonomické situace, tak je to jednodušší, než pro někoho, kdo má kombinaci nějakých faktorů, třeba i nějaké sociálně patologické jevy, to je vždycky nejtěžší a my bychom chtěli, abychom dokázali ty běžné potřeby odbalit.

A poslední věc je otázka umisťování v rámci ORP, je to jinak, to ORP je centrum kontaktního místa bydlení a pokud má starosta té obce, a ne všechny obce v tom - vlastně ne všechny obce vůbec řeší nějaký problém s bydlením, já to vidím v požadavcích, byť se teď připravují projekty bytové výstavby z Národního plánu obnovy, a je vidět, že ten zájem je, 70 % obcí chce stavět, tak ne každý má ten problém, tudíž nebude tím klientem, ta obec nebude tím partnerem. Nicméně pokud ten člověk má někde trvalé bydliště a ten problém s tím bydlením tam je, tak se to samozřejmě řeší v tom místě, není to tak, že odmigrujeme nějaké lidi do místa ORP, pokud samozřejmě tam ta nabídka není, tak se může stát, že dostane nějakou jinou alternativu, ale zase to není ORP centrické, neboť to místo kontaktní pro bydlení mapuje tu situaci v tom ORP, těch volných kapacit. A když se podíváme na tu predikci pro první rok náběhu, a jenom tady včera zaznělo, jestli dostanu miliardu a půl, ono to je 400 milionů v roce 2025 na celý systém, pokud by začal platit od 1. 7., tam je to až v tom plném náběhu, ta miliarda a půl oproti 4 miliardám, ono se to samozřejmě nevyruší v prvním roce, tak si myslím, že i ten náběh toho systému skrze to výkonnostní financování vlastně jakoby zafunguje už v tu danou chvíli, je tam ten výkonnostní systém a ty peníze se na to přesypávají. A o těch věcech týkajících se stavebního zákona nebo těch nástrojů té výstavby můžeme se asi bavit v nějaké třeba jiné části, nechci zdržovat, včera jsem tady viděl nějaké výhrady, že mluvím příliš dlouho.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní jsou dvě faktické, paní poslankyně Berenika Peštová, pan poslanec David Pražák. Ještě načtu náhradní kartu číslo 44, s tou bude hlasovat a jednat pan poslanec Karel Tureček. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Tak, pane ministře, jako když jsem to bedlivě sledovala nebo poslouchala, tak vlastně tento zákon neřeší nové byty. Ten řeší stávající situaci a snažíte se nějakým způsobem tu situaci v současné době vyřešit touto novelou nebo tímto zákonem. V každém případě vy jste zmínil Ústecký kraj, třeba město Most už v současné době dělá to, že vykupuje byty v těchto problematických lokalitách a snaží se potom samozřejmě poté, co vykoupí určité množství, je zpátky osídlit, nebo jak bych to řekla, dát tam ty neproblematičtější nebo méně problematické obyvatele. V každém případě to, co vy tady navrhujete, tak to v současné době už ty realitky umí. Ta realitka, když půjdu do nějaké realitní společnosti, řeknu, že chci pronajmout svůj byt, oni jsou schopni mi ho i správcovat, to znamená, že mi budou hlídat to, aby když tam bude nějaká problematická rodina, tak samozřejmě oni už jsou v těch mezích zákona schopni s tím člověkem nebo s tou rodinou pracovat a dostat ho z toho bytu, protože třeba neplatí nájem a tak dále. Já si spíš myslím, že pokud tento zákon neřeší tu problematiku v tom, že budou vznikat nové byty, to znamená nová výstavba, tak je k ničemu, protože akorát tady oprašujete něco, co už na tom trhu v současné době je, a jediné, co vidím, že vznikne, tak vzniknou nová pracovní místa pro neziskové společnosti a nějakým způsobem se ještě postaráte lépe o ty realitní společnosti. To je jediné, co z toho dostávám. Takže pokud tedy jsem to pochopila špatně, tak budu ráda, když mi to vysvětlíte, ale já jinou podstatu v tomto zákoně prostě nevidím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času. Nyní pan poslanec David Pražák, poté paní poslankyně Lenka Knechtová - s faktickými. Prosím.

 

Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne. Já bych se vrátil, prostřednictvím paní předsedající, k tomu, co říkala kolegyně Lenka Knechtová. Pane ministře, my máme problém s tím, že my fakt na ten úřad nemáme kam, případně když už toho úředníka bychom tedy sehnali, kdyby prošel nějakým výběrkem, někdo se nám přihlásil, my ho nemáme kam dát, my mu nemůžeme dát židli někam za dveře do kanceláře na sociální odbor a říct - tady budete sedět a budete tady přijímat ty klienty a teď jim to vysvětlovat. Tady se fakt jedná u této agendy, pokud by opravdu takhle prošla, že potřebujete ten prostor mít vyčleněný zvlášť, aby tam měli komfortní zónu, aby se jim tam věnovali. My prostě fakt na těch úřadech nemáme ty prostory, nemáme ten prostor, kde prostě najednou vytvoříte kancelář, kde bude sedět jeden nový zaměstnanec a bude to tam řešit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní paní poslankyně Lenka Knechtová. Ještě načtu omluvy, omlouvá se paní poslankyně Pavla Golasowská od 12.30 hodin ze zdravotních důvodů, z členů vlády Jana Černochová z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a Marek Výborný do 10.30 hodin z pracovních důvodů. A prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla poděkovat panu ministrovi, že nějakým způsobem shrnul ty odpovědi. Já určitě jsem nebyla uspokojena, nicméně chci znovu otevřít, anebo usměrnit tu vaši pozornost na spolupráci opravdu těch obcí, protože to erpéčko nemá vůči těm jedničkovým a dvojkovým obcím vlastně kromě nějaké metodické pomoci možnost s nimi na těchhle těch věcech pracovat, pokud nějakým způsobem my tu spolupráci do toho zákona nezakotvíme. Podívejte se na komunitní plánování sociálních služeb, kde jsme to vlastně zákonně svěřili ORP, ty dělají komunitní plány a vlastně je na libovůli starosty, jestli se do toho systému zapojí, nebo nezapojí, ale my to potřebujeme, my potřebujeme, aby každá ta obec s námi na tom dělala. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, já mám dotaz na pana ministra tohoto charakteru. Každý nový projekt by měl vycházet z relevantních dat. Vy tvrdíte, že na trhu, že v České republice je 860 000 neobydlených bytů, z toho 200 000 jich je v bytových domech. Já se ptám, odkud čerpáte tato data a nakolik jsou věrohodná. Já totiž si myslím, že ta situace není taková, že ta data nesedí, a to z jednoho prostého důvodu. Domnívám se, že spousta bytů se pronajímá načerno. Tato vláda od samého začátku podporuje šedou ekonomiku, černý byznys, ať už zrušením EET, zvyšováním daní a lidé prostě čarují. Jsem přesvědčen o tom, že spousta bytů, tisíce se pronajímají načerno. Vy to podporujete a teď vycházíte z dat, která podle mě vůbec nejsou pravdivá. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková se svou faktickou a poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Hezké dopoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na to, co tady říkala paní poslankyně Knechtová, a vrátím se ještě k tomu, že pan ministr nám úplně neodpověděl na to, jakým způsobem a jaké možnosti práce budou u rodin, které skutečně nebudou chtít spolupracovat s tím garantem, případně s asistentem. V podstatě z toho představování sám pan ministr tady říkal, že nespolupráce s asistentem nebude důvodem k výpovědi z toho bytu. Na mě se obraceli členové společenství vlastníků jednotek, kteří mají poměrně obavy, protože samozřejmě mluví se o velkém počtu bytů v těch bytových domech, které jsou třeba pod vedením těch SVJ, tak já bych velmi ráda, pane ministře, od vás slyšela, jakým způsobem se bude pracovat a jaké jsou vůbec tedy možnosti u těch rodin, které skutečně nebudou chtít v žádném případě spolupracovat a budou to ty rodiny, které nemají ty kompetence v bydlení. Protože to, co vy uvádíte, tak to jsou většinou ty pozitivní případy a tam samozřejmě věřím tomu, že to fungovat bude, že jsou to rodiny, které si to bydlení zaslouží, ale mě by právě zajímal tento typ rodin. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně za dodržení času. A nyní tedy paní poslankyně Berenika Peštová a potom asi pan ministr by reagoval. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já tedy ještě navážu. Část mi vzala moje předřečnice, protože jsem se také na to chtěla zeptat, ohledně SVJ a družstev, které samozřejmě třeba v těch větších městech, jako máme my v Mostě, tak, tak tam jsou, a v současné době to funguje tak, že ta SVJ nebo družstva mají nějaké stanovy a samozřejmě ty byty, které jsou osazovány někým do pronájmu, tak musí mít i souhlas toho SVJ a toho družstva. Jak to máte ošetřeno v tomto případě, protože opravdu se může stát, říkám, já z toho města pocházím a teď to není nic proti ničemu, ale mohu vám říct, že jedna taková rodina nepřizpůsobivá v jednom vchodě vám zničí celý vchod, to vám říkám na rovinu. Tak to prostě je. Prostě vidím, co ty rodiny dokážou, a jak to máte ošetřeno v tomto případě. Takže proto říkám, že já v tom nevidím ten smysl, pokud to nepřinese nové byty, to znamená novou výstavbu, a bavíme se o stávajícím stavu, který už v současné době řešíme třeba přes ty realitní společnosti, které dělají to správcovství.

My v tom Mostě to řešíme tak, že máme Mosteckou bytovou, která vykupuje byty v problematických lokalitách a potom samozřejmě ty byty, když máme větší částku vykoupenou, tak je osadí neproblematickými lidmi nebo nějakými rodinami. Ale jak tohleto máte vyřešené vy? Protože to zasahujete do úplně jiných zákonů tady tím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr může s přednostním právem.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já využiji v rychlosti faktické poznámky, jestli můžu, tedy dvě minuty. Město Most má kontaktní místo pro bydlení, které se podílelo na přípravě zákona. Ta mostecká sociální realitka to umí, ale bez těch projektů OPZ od MPSV by to nemohli dělat. Ten zákon znamená systémové financování namísto toho projektového naskakování, což byly ty pilotní projekty. Je spousta majitelů, kteří by bez garance ten svůj byt nepronajali. Jedna z ambicí toho zákona je nikoliv výstavba, ale zvýšit možnou kapacitu.

Já jsem jenom chtěl říct, že odhad je zhruba 2 000 bytů ročně. Tedy 3 000 bytů - 2 000 soukromých a 1 000 obecných - což děleno počtem ORP je asi 10 ks na to ORP. To je ten Liberec, který jsem včera dával jako předpoklad, kteří si to nasazovali na těch 10 bytů. Nakonec se to stalo za tři měsíce a zájem o to je.

Nechci obcím nic nařizovat, proto i projekty pro výstavbu dostupného bydlení, které jedou. Zájem je obrovský. V osmi krajích jsou centra SFPI. Obce chtějí stavět dostupné nájemní bydlení, ale ten zákon není o výstavbě. Výstavba je nástroj, který se řídí poměrně přesnými pravidly. Udělali jsme notifikaci affordable housing. Dávám nástroje obcím, jak stavět skrze jiný nástroj, nikoliv skrze tento zákon. Ten zákon není investiční, stavební, byť to z názvu může takto vypadat.

Jinak tu otázku SVJ. Já jsem to včera zmiňoval a je to i velká výhrada paní poslankyně Evy Fialové. Ten budeme řešit v rámci druhého čtení. Už teď jsou různé problémy v rámci SVJ tak, jak je to nastavené. Jinak snažíme se setkávat se stavebníky už v ročním předstihu, aby ten způsob financování pokrýval režijní náklady, případné úpravy.

Jinak k paní poslankyni Hanzlíkové. Nespolupráce znamená, že byt nebude možné pronajmout nebo prodloužit smlouvu. Spolupráce s asistencí je podmínka, pokud toto vyplyne ze sociálního šetření a v první fázi pomáháme těm, kteří pomoc chtějí. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Josef Bělica ve své faktické chce reagovat na průběh rozpravy, prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, už to tady nějakou dobu poslouchám, tu rozpravu. Moc se omlouvám, já to trošku rozčísnu. Nemohl by už někdo za tu vládu konečně tyhlety paskvily regulovat? Tady se bavíme o realitce za zhruba 1,3 miliardy, aby se uplatnilo pár Pirátů, kteří jinak nemají co dělat. Díky. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Teď pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych měl pro pana ministra dotaz. Pořád mi to připadá, že peníze, které bychom potřebovali dávat do výstavby, tak dáváme na nějaké projekty, které zavání, skoro bych řekl, smrdí, obchodem s chudobou. Když si potom přepočítáte náklady na jednotlivé byty, tak vám vychází, že je to velice lukrativní obchod s chudobou. Už slyším ve veřejném prostoru názory, že budou tady ti movitější skupovat byty, budou dělat pachty právě s těmi organizacemi přes sociálky, přes města, obce a budou takovým způsobem v podstatě blokovat bytový fond. Zase jenom přihráváte peníze tímto krokem do kapes tam, kde nejsou potřeba, a ti lidé nebudou mít lepší bydlení.

Takže za mě, prosím, bych byl pro podporu nástrojů výstavby tak, jak jste zmínil, že na to máte jiné nástroje. To je super. Tak tam ještě přesuňte 1,5 miliardy ročně tady z tohoto a zase se nám to trošku zlepší a nastavte regulativy tak, aby ten projekt dával smysl. Mluvím o projektu výstavby a ne tady tyto handly, protože ono se nám to ukáže, že nakonec nám zbudou jenom oči pro pláč. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Věra Adámková, poté paní poslankyně Lenka Knechtová, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Musím zareagovat velmi krátce, protože od rána mám několik dotazů - nechci říkat voličů, nevím, jestli ti lidé chodí volit, ale našich občanů. Já bych potřebovala jednu základní odpověď, pane ministře, kterou jsem včera nepochopila. Vy jste tady horlil o tom, že je několik tisíc bytů, kde nikdo nebydlí. Moje otázka zní. Jsou-li tyto byty řádně nabyty, ať už tedy koupeny nebo dědictvím, co je nám do toho? Můžete mi vysvětlit, co chce tato vláda? Tak budeme dále chránit základní principy západních demokratických zemí? To znamená, řádně nabytých. Je-li tam cokoliv špatně, dejte to orgánům činným v trestním řízení. Řádně nabyté osobní vlastnictví je svaté. Čili vám není vůbec nic do toho, že v těch bytech nikdo nebydlí. To tu vůbec neříkejte, prosím pěkně!

Ti lidé jsou potom zmatení. Dneska jsem měla tolik dotazů, že z toho mám hlavu jako škopek. Možná jste to myslel jinak, než to pak vyznělo. To nevím, to tedy vysvětlete jinde. Ale v čem je jistě podpora - ať se o to vláda postará - je bydlení. S tím bychom asi nikdo neměl problémy, kdyby to bylo řádně děláno, ale toto všechno je tak zahaleno temným kouřem, že opravdu v tom se nikdo nevyzná.

Jakési registry bytů už tu byly. Víte, já jsem na to velmi citlivá, proto jsem se přihlásila do rozpravy, protože přidělování bytů podle jakéhosi vyššího principu, o tom, že tam nějaký referent rozhodne, kdo na to má nárok a kdo nemá nárok. Prosím pěkně, tak buď budete krajní levice - pak to řekněte, ať se o tom voliči přesvědčí - anebo pojďme se bavit trošku reálněji. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní je s faktickou přihlášena paní poslankyně Lenka Knechtová, poté pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla ještě zareagovat v návaznosti na pana kolegu Oklešťka. Pane ministře, nevím, jestli si uvědomujete, že vy to hřiště u nás na ORP zahustíte spoustou aktérů. Tam budou ORP, budou tam úřady práce. Teď po té reorganizaci, kterou nám připravil pan ministr Jurečka, to už nemáme tak, kde ty úřady dřív bývaly. Takže pro toho občana vznikne v té lokalitě nebo v tom území spousta organizací nebo spousta systémových věcí, kdy on bude běhat od jednoho k druhému a bude zjišťovat, co mu kdo může nabídnout. Ještě do toho my můžeme v těch samosprávách spravovat svoje bytové hospodářství, které vyčleníme z tohoto systému.

Takže místo nějakého, řeknu, zjednodušení, kdy si jako občan řeknu - chci řešit svoje bydlení - tak najednou budu posílán v určitém okamžiku od čerta k ďáblu, protože tady mně řeknou, že vlastně ještě ta sociální skupina nejsem, na úřadě práce mě vybaví dalšími informacemi a náš pracovník na bytovém hospodářství, co je samosprávné a které bude spravovat byty města, které nevložíme tady do tohoto režimu podle zákona, tak vlastně tam se ještě dozví třetí informace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou pan ministr Bartoš byl přihlášen, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Já bych chtěl nejdřív reagovat na paní poslankyni Adámkovou. Já si nemyslím, že to je zahalené nějakým - nikdo nikoho nenutí nikam vkládat byty. Z šetření, které máme i od STEM, je nemalé procento lidí, kteří druhý byt v tuto chvíli nechtějí pronajímat - já jsem to zmiňoval na začátku - protože prostě nechtějí řešit agendu s tím spojenou. Ten byt roste na ceně prostě tím, jak rostou ceny nemovitostí. Tito dotazovaní říkali, že pokud by existovala možnost viz Liberec, viz ten Most, viz ty pilotní projekty - já bych velmi rád. V Praze jsou také převedeny ty byty. 90 % z těch zabydlování je úspěšných, byť tady včera byly zmíněny nějaké příklady, které většinou třeba pan Čížek medializoval. Ale pojďme se vrátit k tomu meritu věci. Pokud se někdo rozhodne svůj byt pronajmout tak, že ho dá městu do správy, má tam tu garanci, tak to normálně může učinit zcela dobrovolně. Potenciál tam je takový, jak jsem zmínil. Očekávaný počet bytů je zhruba 2 000 až 3 000 bytů na celou Českou republiku.

Jinak k otázce té výstavby. Kdybychom pouze stavěli nové byty a neřešili to bez té přídavné práce sociální nebo toho bytového poradenství, tak se vlastně dostáváme do situace, v jaké jsme teď. Když se něco postaví, pak se tam někdo nastěhuje, nikdo to neřeší a může z toho třeba i vzniknout nějaké ghetto, pokud tam dochází ke koncentraci lidí, kteří třeba nemají ty návyky nebo mají nějaké další sociální problémy.

Proto ta reforma má tři pilíře: investice, podpora a u Mariana Jurečky reforma dávkového systému. Nelze si vybrat pouze jednu věc a na základě toho vlastně to řešit. A jinak naprostá většina lidí v České republice, 20 % lidí bydlí v nájmu, zbytek bydlí ve vlastním, můžou mít hypotéky, nevyžaduje vůbec žádnou součinnost. My chceme, aby ten člověk měl možnost, protože tam je to výkonné financování, když neví, aby měl ten první kontakt, který mu pomůže.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan ministr Marian Jurečka s faktickou a poté, to možná je omyl, je opět přihlášen pan předseda Bartoš a poté pan poslanec Jiří Mašek. Nyní tedy s faktickou pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já vlastně navážu na to, co tady před chviličkou zaznělo. Chci říci, že tady ten návrh zákona staví na tom, co se už v praxi několik let ukazuje jako funkční, nosné, smysluplné, že to není o tom, jak tady bylo zmiňováno, že toho člověka někam posíláme od čerta k ďáblu a podobně.

Už za minulé vlády, v minulém operačním programu OPZ a i teď v tomto období v OPZ+ se opravdu podařilo pilotovat velmi úspěšně projekty poradenství v oblasti podpory bydlení. Těch projektů jsou desítky po České republice, v menších městech, ale i ve velkých městech. Celá řada z vás napříč opozicí i koalicí jste zastoupení ve vedení měst, můžete se svých kolegů doptat, jak to kontaktní místo funguje, že to opravdu má smysl, že lidé to kvitují, že lidé dostávají srozumitelné, pochopitelné informace, podporu, doprovázení při tom, jak si bydlení získat, jak si ho udržet, jak zvládnout kompetence, které s tím jsou spojeny.

Takže to není, že by se tady teď někde jako něco vymyslelo v hlavách úředníků tady v Praze, ale jsou to věci, které jsou odpilotovány, otestovány a překlápíme je do systému. Tak tolik jenom na dovysvětlení toho, když tady zazněly pochybnosti, jestli tady teď jako najednou nevzniká něco, co prostě pro lidi nebude srozumitelné. Ne. Ten systém se opravdu dlouhé roky, minimálně minulé i toto programové období, v praxi testoval.

Když tady vidím pana kolegu hejtmana z Moravskoslezského kraje zrovna, tak třeba v Ostravě to kontaktní centrum je. Je to jedno z těch více jak čtyřiceti kontaktních míst, které teď fungují. A třeba tam jsou reference na fungování také velmi pozitivní, velmi dobré. Tolik jenom jako konkrétní příklad, že to funguje, že to nasíťování člověka, dodání informací a propojení potom i na konkrétní úřady, myslím si, že má smysl.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Mašek a paní poslankyně Berenika Peštová. Stále jsme ve faktických. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, není to moje téma, omlouvám se, poslouchám to. A můj názor neodborníka zvenku je, že tady pro neschopnost vlády dát peníze a prostředky na výstavbu nových bytů pro mladé, tak tady vytváříme nějakou paralelní realitku, snažíme se to nějakým způsobem legalizovat, dostat do zákona. A dělají to strany, které se v minulosti vždycky zaklínaly neviditelnou rukou trhu, která vše vyřeší. Ano, kdybychom dokázali stavět pro mladé, tak samozřejmě by se zřejmě snížily nájmy i v některých bytech, které jsou volné. Lidé by si je poptávali, jako je poptávají do dneška. A tady to skutečně vypadá, že my chceme zřídit jenom nějakého prostředníka a deklarovat veřejnosti, že problematiku řešíme.

Děkuju za to číslo. Říkal jste, pane ministře, že se jedná o 2 000 až 3 000 bytů pro celou republiku. Čili zajímalo by mě potom, pokud by se z toho polovička třeba podařila obsadit, jaké budou náklady na nově vznikající infrastrukturu? Kdo tam bude sedět? Přijde mi to prostě nereálné. Myslím si, že dnešní realitní kanceláře a trh s byty je funkční. Ale to, co je absolutně nefunkční, je státní podpora vzniku nových bytů. A tato vláda má prostě jiné priority.

Já vím, že je to, zdá se to jako klišé, ale je potřeba to připomínat a občané si musí uvědomit, že 10 miliard ročně posíláme na letadla, která možná doletí v roce 2035. A ukáže se, jestli je v tu dobu ještě vůbec budeme potřebovat. Ta vláda má jiné priority, vážení spoluobčané. A pokud schvalujeme takové věci jako dneska tady, tak je to jenom prostě obezlička, že se snaží vláda ukazovat, že pro vás něco dělá, ale opak je pravdou. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan ministr Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Chci zase zareagovat na pana ministra Jurečku. Pane ministře, jestliže tady máme něco, co funguje, tak proč to musíme dávat do zákona? My jsme třeba zrovna z toho kraje, a to nejsme jenom my, je to třeba i Moravskoslezský kraj, a samozřejmě tam se potýkáme s těmi nepřizpůsobivými. Těch tam máme mraky. Jo? Takže na nás to dopadne podstatně hůř než na ty ostatní, takže my těch úředníků budeme mít víc než ti ostatní, co mají 0,8, tak u nás to bude třeba pět, šest úředníků. A mě by zajímalo, kam my je dáme? Protože to je vznik zase nových pracovních míst. Vy, kteří říkáte, že naopak budete snižovat pracovní místa, nebo počet úředníků, tak teď je naopak zase zvyšujete.

Takže když tady máme nějaký systém, a říkal jste to vy, to cituji vás, ten systém tady deset let funguje, bez problémů funguje, tak na co musíme zřizovat nová pracovní místa, aby ten systém fungoval dál? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní pan ministr Marian Jurečka, poté paní poslankyně Lenka Knechtová. Stále faktické reakce na průběh rozpravy. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. Dovolím si reagovat na své dva předřečníky. Tak první věc je, je důležité, abychom byli zemí, která zajišťuje bezpečnost svým občanům. To je na kolegu Maška. A myslím si, že tady byla principiální shoda v tom, že bezpečnost je pro nás důležitá, a to i z pohledu plnění našich závazků v rámci NATO. S tím souvisí i to, že potřebujeme mít kvalitní protivzdušnou obranu a kvalitní nadzvukové letectvo.

Druhá poznámka k tomuto bodu souvisí s tím, že to, co dneska máme, je pilotní testování. Běží to na základě pilotních projektů, které jsou financovány z operačního programu Zaměstnanost, z operačního programu Zaměstnanost plus. To znamená, je to věc, která není systémově napříč celým územím, není ukotvena legislativně, je postavená čistě na tom, že v některých městech jsou lidé, kterým na tomto tématu opravdu záleží a chtějí ho řešit. Proto se do tohoto projektu přihlásili sami a dobrovolně. Ale my vlastně plošně na tom území nejsme schopni tuto síť doposud mít garantovanou a vytvořenou. Takže máme i vedení měst, pro které to není prioritou a které vlastně ten problém odsouvají a říkají, prostě my ho řešit nebudeme. Přitom pro ty občany, kteří tam žijí, je potřeba hledat to řešení.

A já chápu, že je tady, a to jsem rád, že se shodujeme, společná vůle snižovat počty úředníků. Ale jenom říkám, já propouštím ty úředníky, kteří byli nabráni i za vaší vlády, za mé předchůdkyně. Snížil jsem počet úředníků o 1 850 za 2,5 roku. Já to dělám. Ale sociální práce s lidmi se neobejde bez lidského faktoru. Dá se tam ledacos digitalizovat. To děláme v rámci revize dávek a v rámci digitalizace. Ale část té práce se bez toho člověka neobejde. A tady, když se podíváme na to, co to dlouhodobě přinese pro tuto společnost a pro lidi, tak prostě je to jednoznačné zlepšení kvality, které bez lidí v terénu nejde udělat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová a poté pan poslanec Tomáš Kohoutek a paní poslankyně Renata Oulehlová - stále faktické.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych ráda zareagovala na pana ministra. Pane ministře, já se tady nebavím o lidech, kteří jsou zapojeni do projektů. Já se tady bavím o tom, že na ORP mám ve městě zhruba 100 žadatelů o bydlení, ti žadatelé jsou z různých sociálních skupin. A v okamžiku, kdy přijde na stůl tady tenhleten zákon, tak město bude muset udělat to, že rozdělí ten svůj bytový fond a část bytového fondu vloží do toho registru a bude ho nabízet a část bytového fondu mu zůstane, protože samozřejmě podle zákona na bydlení budou mít nárok jenom ti, kteří splní všechny ty požadavky, budou tu v té kategorii. A vlastně v okamžiku, kdy jako jejich žádost bude zamítnuta, tak povedou samozřejmě složitá správní řízení, protože nebudou rozumět tomu, když jako oni se cítí a mají ty doklady, proč nejsou do toho systému zařazení.

A vedle toho město bude muset vlastně dál pracovat s byty města a tihle lidi, které neuspokojíme v rámci toho zákona, tak budeme muset řešit v klasických městských bytech, řešit jejich sociální situaci a vlastně dál spolupracovat s Úřadem práce. Tak třeba z mého úhlu pohledu se nám vlastně ten problém, který jsme měli teď jeden a řešili jsme jednou cestou, rozpadne minimálně na cesty dvě. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek, poté paní poslankyně Oulehlová. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den. Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, já budu reagovat, vaším prostřednictvím, na ministra Jurečku. Pane ministře, vy jste tady řekl o tom, že je potřeba zajistit bezpečnost. Já s vámi naprosto souhlasím. Je mi jasné, že musíme plnit závazky vůči NATO a tak dále. Ale co ta vnitřní bezpečnost? To je vám úplně jedno? Já jsem z Ústeckého kraje a já vím, co to je pro lidi třeba v Ústeckém kraji ta vnitřní bezpečnost. Že bydlí v panelácích, kde mají slušné lidi, nemají tam problémové spolubydlící a podobně!

Máte v rozkladu Vězeňskou službu, stávkují vám zaměstnanci soudů, stávkují vám teď i ve výstražné stávce jsou zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti. Zeptejte se hasičů, zeptejte se policistů, v jakém jsou stavu, že ti kluci tam prostě už toho mají plné zuby, protože jim házíte jenom klacky pod nohy. A kde je tam vnitřní bezpečnost? A vy teď tady vymýšlíte další progresivistický bolševický návrh a chcete vytvářet další problémové byty, další problémové lokality a pokračujete v té cestě dál. Tak se zamyslete i nad tou vnitřní bezpečností a přestaňte tady vymýšlet zase sociální inženýrství. Děkuju. (Poslanci ANO vyjadřují souhlas potleskem.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní paní poslankyně Renata Oulehlová.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na pana ministra Jurečku. Vy jste tady řekl, že zodpovědní starostové vlastně jsou už dnes v těch pilotních projektech. Já se vůči tomu chci hodně silně ohradit, protože zodpovědní starostové, zodpovědné vedení města to dělá běžně. Nepotřebuje k tomu finance z měkkých projektů, aby jenom vykázal činnost. My v Sokolově máme 330 bytů zvláštního určení jenom pro seniory, kteří se ocitnou v nějaké krizi. Máme poměrně velký bytový fond, byty přednostně přidělujeme samoživitelkám s dětmi. Prostě já se proti tomu musím ohradit. Ti slušní, kteří ty města vedou tak, jak mají, tak vy jste nás vlastně dehonestoval, že nejsme v nějakém imaginárním projektu, a papír snese všechno, pane ministře. Na to vás chci upozornit. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A paní poslankyně, vy už můžete dále navázat svým řádným vystoupením, neboť jste přihlášená nyní v rámci té sloučené obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji a omlouvám se, paní místopředsedkyně, nedošlo mi, že už můžu navázat.

Máme před sebou zákon, který může ovlivnit životy lidí, a já se velice obávám, že je může ovlivnit ve větším případě negativně než pozitivně. Mám před sebou materiál, kterým nás pan ministr Bartoš obeznamuje, proč? Já bych tady jenom krátce přečetla, proč tento zákon tady vůbec projednáváme. Průměrné náklady bytové nouze, tedy neřešení problémů pro veřejné rozpočty jsou v roce 2023 4,1 miliardy. Jedná se o přímo prokazatelné náklady spojené s náhradní péčí o děti, náklady spojené s hospitalizacemi, využíváním záchranné zdravotnické služby či pohotovosti. Pane ministře, tohle pravda asi určitě je, ale vy jste to využili jenom tak, jak vy potřebujete.

Já si nemyslím, že pokud tohle projde, tak že ty náklady sníží. Vy jste nám tady barvitě včera vyprávěl příběhy, jak vám zavolal senior se slovy Ivane, potřebuju pomoc. Já vám řeknu v krátkosti tři příběhy, které jsem řešila já.

Ten první, taky mi zavolal pán, zavolal mi zaměstnanec našeho vlakového nádraží, že vlastně zachránil dvouleté dítě a tříleté dítě před fatálním neštěstím, kdy je odnesl doslova z kolejí, kde si hráli, a za minutu a půl přijel rychlík. Ta rodina měla deset dětí, ty děti se zachránily, matka vůbec nevěděla, kde děti jsou. Já jsem hodně sociálně založený člověk a svou podstatou se snažím pomáhat, když je to potřeba. Takže dalším příkladem, který jsem jako starostka řešila, bylo, že pár závislý na drogách, dvouleté dítě v náhradní péči, paní znovu těhotná. Krátce před porodem druhého dítěte prostě chtěli začít žít normálně s tím, že přestanou užívat. A my jako město jsme přidělili byt, aby s miminkem už mohla jít do bytu, začali jsme spolupracovat samozřejmě s dvěma neziskovými organizacemi, odbor sociální péče byl v pohotovosti také, také se na tom podílel. Já to úplně zkrátím. S miminkem se vrátili, vydrželo to dva měsíce a bohužel to selhalo.

Třetí případ. Jako město dáváme neziskové organizaci, která provozuje azylový dům a noclehárnu v našich prostorech, tak dáváme i byt. Opět rodina v bytě se sociální péčí neziskové organizace i města. Dopadlo to zase špatně, ty děti zase skončily v nějaké náhradní péči.

A víte, proč vám to říkám? Všechny tyhle tři případy pro mě byly velice emočně těžké, protože já jsem si uvědomila, že my jsme vlastně tou pomocí jenom prodloužili těm dětem utrpení. Nic jiného se nestalo, protože ty děti stejně od těch rodičů, ty rodiče se prostě o ně starat nechtěli. To je všechno a spojuje všechny ty tři příběhy to, že všechny tři rodiny měly byt, měly ho.

Ale vy tady máte vyčíslené náklady na lidi, kteří prostě nechtějí, a vůbec nic to nezmění. My máme ve městě plno osob bez přístřeší a jediné, co ti lidé chtějí, že prostě nechtějí být svázáni, nechtějí, oni nejdou ani na tu noclehárnu, pokud nemrzne. A vy jste tady teď vlastně použili to, co bohužel se v naší zemi děje, kdy je zneužívána záchranná služba, kdy je, kdy je zneužíváno prostě kde co, ale vy v dobré víře možná, protože neznáte ty životní příběhy tak, jak je známe my, kteří žijeme v těch vyloučených lokalitách. Moje předřečnice i předřečníci tady popsali přesně všechna ta rizika, která můžou být. Můžu vám říct, že co se může stát úplně nejhoršího slušnému vchodu, že tam dáte jeden takový byt. Jenom jeden stačí, a ten člověk, který tam je v nájmu, první, co běží, běží na ten úřad, běží zatím vedením toho města a zoufale hledá pomoc. A my jim pomoci opravdu neumíme.

Já se bojím, že tento zákon jenom zhorší ve značné míře nebo rozšíří víc ty sociálně vyloučené lokality. Protože já, když jsem koukala na ty vaše barvičky, kolik lidí se může zabydlet, tak je to hrůzostrašné.

Chraňte, pane ministře, taky lidi, kteří pracují, odvádí daně, vychovávají děti. (Potlesk poslanců ANO.) Oni si to zaslouží. Věřte, že si to zaslouží a této zemi to vrací, vrací to ve velké míře.

Já bych se teď ještě chtěla zastavit u některých vašich výroků. Vy jste včera řekl ve své úvodní řeči, že 1,6 milionu českých občanů žije v energetické chudobě. Ale to je vizitka této vlády, pane ministře. (Potlesk poslanců ANO.) To není nic jiného než to, jak vy se staráte o občany. Vy jste řekl samozřejmě také, že ta energetická krize je způsobená díky agresi na Ukrajině. Já vám řeknu, že my jsme v prosinci roku 2021 platili v našem městě 1 218 korun za megawatthodinu, od ledna jsme platili 4 152 korun, to je skoro třikrát více, a válka začala 24. 2. 2022. (Potlesk poslanců ANO.) Takže vy šíříte dezinformace.

Dále jste řekl, že zákon pomůže zkrotit obchod s chudobou. To určitě, protože ti obchodníci budou bez starostí, protože ty byty předají městům - a města, starejte se. Mě by zajímalo, pane ministře, já vím z vlastní zkušenosti, jak dokážou tito lidé ten byt znehodnotit, jak ho dokážou zničit. To jsou škody, kde pak rekonstrukce bytu jedna dva vyjde na milion korun. Kdo to bude platit? To taky budeme platit my jako města? Nebo ze státního rozpočtu? Furt je to jeden balík peněz od daňových poplatníků. To jako není sranda. My neumíme přidat příspěvek na péči, ale umíme tohle? To jsme fakt frajeři.

Další, co jste zmínil, a to mě překvapilo, je hněv lidí, pokud nebude zákon schválen. Jakých lidí? Těch neziskových organizací, které budou mít realitky? Řekněte mi, které neziskové organizace mají zkušenost s realitním trhem? Já tedy žádnou neznám. Jestli vy ano, tak ráda budu poučena.

Další věcí je, a to už tady taky bylo zmíněno, že do tohoto zákona je vtaženo mnoho hráčů, mnoho subjektů, kteří se spolu budou muset domluvit. Stát, kraj, město jako ORP, další obce, které jsou v tom ORP. Teď, co se tady o tom diskutuje, tak mnoho lidí mluví o tom - tak koupíme si byt, dáme ho městu a máme vystaráno. To přece nechceme. 1,5 miliardy nás toto bude stát v začátku. Já fakt si myslím, opravdu by mě zajímalo, jak se tady včera ptali moji kolegové, co na to říká pan ministr financí. To by mě opravdu zajímalo.

Já už asi nebudu dále mluvit. Pro mě je ten zákon opravdu špatný a myslím si, že ve finále ani nechrání ty potřebné - já teď mluvím hlavně o dětech, protože na začátku jsem vám řekla ty tři příklady. Bohužel máme rodiny, které jejich děti nezajímají a asi to nikdy jiné nebude. Bohužel. I když je ta pomoc velká, ať od měst, od neziskových organizací, tak prostě se to nepovede.

Já bych se chtěla připojit k mým kolegyním s návrhem na zamítnutí zákona. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je přihlášen s reakcí pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji. Já bych zareagoval pouze ve faktické, takže velmi krátce. 1,6 milionu lidí může být ve svém životě ohroženo ztrátou bydlení. Nehovořil jsem o energetické chudobě, nicméně energetická chudoba je jedna z věcí, která dopadala na domácnosti dokonce už za vlády minulé, protože ceny energií byly vysoké a vždycky tvořily významnou část nákladů domácnosti, zejména ve městech.

Vy jste se ptala na procentuální úspěšnost. Já tady mám celková čísla výzvy 108 OPZ z roku 2019 až 2022 280 zabydlených domácností, 730 zabydlených osob včetně dětí, 330 dětí. Zprůměrováním je to 85 % úspěšnost, udrželi si bydlení, 7 % domácností se odstěhovalo z důvodu porušování nájemní smlouvy a 8 % domácností se odstěhovalo, protože se třeba přestěhovali do nějakého jiného místa.

Obecně. Já to prostě odmítám redukovat na to, že celý ten zákon je o pomoci nejproblémovějším lidem v této společnosti uplatnit se v bydlení. Naopak ten scoring pracuje se systémem potřebnosti. Já vím, jak je těžké umisťovat a řešit situaci. A jak jsem říkal, já jsem z Jablonce, tak se podívejme na Tanvald, Desnou, na ty lokality v okolí, jak je problematické umisťovat lidi, kteří třeba nemají ty bytové návyky, mají nějakou kombinaci sociálně patologického jevu, gambling a další. Samozřejmě nelze v danou chvíli pomoci všem a ty příběhy, které zde zaznívaly, týkající se třeba odebrání těch dětí ve finále - rozhodně si nemyslím, že snaha o tom pomoci lidem udržet si bydlení je něco, co je a priori negativního, a zároveň znovu zdůrazňuji, vložení toho bytu podléhá poměrně významné kontrole, jsou tam limity i pro počet bytů a vůbec, kdo s tím může v danou chvíli nakládat (Předsedající: Čas.) a je nemalé... Já se pak někdy vrátím k těm číslům.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní jsou tři přihlášení k faktickým, a sice paní poslankyně Lenka Knechtová, pan poslanec Josef Bělica, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Víte, pane ministře, já právě zápasím s tou vaší větou - nelze pomoci všem. Ale upřímně, jsem zastupitelkou města, tak to mám v náplni práce pomoci všem. Jak si to jako představujete? Že jako řekneme - prosím vás, vy se tady nevlezete do žádné kategorie, tak zůstaňte tady před radnicí a prostě jako holt nejsme schopni pomoci všem? My v tom terénu pomáháme všem a hledáme cesty, jakým způsobem ty lidi nakolejit do nějakých aspoň mantinelů a hranic a to bydlení jim poskytnout, ať už je to formou ubytovny, ať už je to formou holobytu, ať už je to formou nějakého krizového bydlení. Ale prostě za mě ta problematika z hlediska obcí, měst a ORP je o tom pomoci všem. A od vás čekáme, že nám pomůžete najít tu cestu a podpoříte nás! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Josef Bělica, poté paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, víte, já jsem tady o tom hovořil už několikrát u toho pultíku. Vy nás vůbec neposloucháte. Pan ministr tady sveřepě odpovídá na něco jiného, než tady zaznělo. Paní kolegyně Oulehlová nic takového, na co vy jste tady reagoval, neřekla. Ona mluvila o dětech, kterým to jenom natáhlo nějakou dobu a že jim to v konečném důsledku ublížilo. Tady je totiž jedna věc. Já si myslím, že není třeba vymýšlet vymyšlené. Ty obce ty systémy pomoci v bydlení mají, mají je velmi funkční. Tak prosím, naslouchejte, nevlamujte se do něčeho, co funguje, a nesnažte se to rozbít. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, já si dovolím za ty dva dny poprvé vstoupit do rozpravy a možná s takovou otázkou. Protože projednáváme dva zákony. Ale já si myslím, že jste to neměli předkládat, že jste měli napřed předložit jednu věc, a to je tu změnu občanského zákoníku, aby majitelé bytů mohli pružněji reagovat na to, když jim někdo neplatí nebo ničí majetek.

Víte, že kdybyste to napřed zavedli, tak by se možná trh uvolnil a nemuseli byste vynakládat 1,5 miliardy? Opravdu, tohleto by mohlo fungovat, předešli byste hodně věcem a lidé by se nebáli uvést byty na trh.

A další věc. Víte, možná já bych přivítala, kdybyste nám dál víc peněz na opravu bytů, protože my se snažíme vracet byty na trh, ale stojí nás to hodně peněz. Místo toho, abyste pomohli obcím, tak řeknete - další úřady, úředníky. Tato vláda říká: snížíme počet úředníků. Tady zvýšíme. Tak, prosím vás, proč? Proč pořád vyhazujete peníze? Proč nekonsolidujete veřejné finance? Vždyť tady se snažíte co nejvíce ušetřit na důchodcích, a to je taky zranitelná skupina osob, tak proč napřed neumožníte, aby trh řádně fungoval, tím, že když má někdo problém, tak nevystěhuje člověka, který mu demoluje majetek a neplatí, ani za tři roky? Proč tohleto neuděláte jako první, a potom byste už mohli jenom toto doladit, tuto legislativu, místo toho, takzvaně nějaký velký balíček. Ale prosím vás, já to vidím - promiňte, já možná jsem jiný ročník než vy, pane ministře, ale mně to něco připomíná, dobu, ve které jsem žila do roku 1989.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Renata Oulehlová, poté pan poslanec Josef Bělica, poté pan ministr Marian Jurečka.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Pane ministře Bartoši, já jsem to tady říkala pan ministru práce a sociálních věcí - my se jako města, zodpovědná města, o ty lidi postarat umíme. My máme 330 bytů pro seniory - s nízkým nájemným. Náš bytový fond je poměrně velký, přidělujeme přednostně samoživitelkám nebo lidem, kteří opravdu jsou nějakým způsobem ohroženi. Co se týče těch bytů, vždy komunikují s odborem sociálních věcí, ti žadatelé, komunikují s úředníky na majetku města. Takže ta města to dělají. Pane ministře, proč se neučíte u nás? Pane ministře Bartoši, proč se neučíte u měst, které to umí, které to dělají dobře - ale chcete na tohle všechno utratit miliardu a půl? Na to se ptám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Josef Bělica.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem zapomněl ještě dodat jednu věc. Sociální systém je u nás nastavený tak - a možná to bude pro pana ministra překvapení - že kdo chce bydlet, tak bydlet může, bydlet bude. Ve většině obcí a v rámci České republiky najde. To, že je třeba jiný problém v Praze, to už je jiná situace, tam jste měli primátora, slíbili jste stovky bytů a nepostavili jste nic, jestli se nepletu. To je taky výsledek vaší práce. Ale myslím si, že dehonestovat tímto způsobem práci, která se děje v obcích - je dobrá, je skvělá - je hanebné. A další věc, zákon je postavený na tom, abyste utratili peníze za lidi, kteří bydlet nechtějí. A to je to, co vy tady nechcete slyšet. To jsou lidi, kteří bydlet nechtějí, protože kdyby chtěli, tak v těch obcích bydlí. Tam systémy na to, jak to zachránit a jak tomu pomoct, jsou. Jsou funkční a fungují dobře.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je přihlášen pan poslanec Milan Feranec, poté paní poslankyně a zpravodajka Eva Fialová a poté paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, paní předsedající. Vážení páni ministři, dámy a pánové, taky řeknu pár slov k tomuto zákonu a budu se držet toho, co nám včera říkal pan ministr spravedlnosti Blažek, co je smyslem prvního čtení, že bychom si měli říct argumenty pro podporu nebo pro zamítnutí toho zákona. Takže mé poznámky budou obecnější a budu se snažit říct argumenty, proč si tento zákon zaslouží být zamítnutý v prvním čtení.

Nejdřív taková zkušenost. Já jsem ve Sněmovně sedmým rokem, ale fakt si nepamatuji, nepamatuji si, že bychom někdy řešili tak socialistický zákon jako je tento. Fakt si to nepamatuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.) A dokonce ani v době, kdy jsme byli menšinová vláda, pochopitelně s tolerancí komunistické strany, vláda se neodvážila předložit tak socialistický zákon. A kdyby to udělala, už úplně si představuji, jak byste tady hřímali - ODS, lidovci - co to je za nesmysl, jak se vracíme zpátky, to úplně vidím, úplně vidím. Takže...

Ještě poznámku. Někdy je tendence některé zákony říkat lex něco, že, pamatujeme si zákon o střetu zájmů, to byl lex Babiš, protože reálně byl, zákon o přeměnách obchodních společností nebo jedna část bylo lex ČEZ, protože to byl lex ČEZ. A tak jsem přemýšlel, jak nazvat tento zákon. No, moc dobře jsem to nevymyslel, ale napadlo mě lex "budujeme vzorný socialistický stát v bydlení". (Smích, potlesk zleva.) Já chápu, že ten název není úplně sexy, on není krátký, ale já věřím tomu, že někdo vymyslí nějaký lepší, který se ujme.

Teď - já říkám, skutečně, je to socialistický experiment. A řeknu proč, i důvody, proč si myslím, že to je socialistický experiment.

První argument je, že stát přebírá určité kompetence v oblasti bydlení, protože když se podíváme na současný stav, podíváme se na zákon o obcích, § 35 zákona, č. 128/2000, tak, parafrázuji, je tam napsáno: obec pečuje o uspokojování potřeb občanů, a tak dále, jde zejména o uspokojování potřeb bydlení, takže samostatná působnost obcí. Stát tímto zákonem říká: ne, o uspokojování bytových potřeb určité části občanů, to znamená, těch, kteří jsou bytové nouzi nebo jsou ohroženi bytovou nouzí, přebírám povinnost já. To je. A ještě to dělá tak, že na začátku zákona říká: já to přebírám - a v půlce říká: ale starejte se o to, obce, takzvané té přenesené působnosti. Takže to je první znak toho experimentu: stát přebírá nové věci, které do té doby řešily obce, řešil to trh.

Druhý znak: snaha organizovat trh s nájemním bydlením, vylepšit ho. On nějak fungoval třicet let nebo přes třicet let, tak my ho vylepšíme, nastavíme tam nové podpory, nastavíme tam nové procesy a my, stát, to uděláme lépe, než to řešily obce, než to řešil soukromý sektor. Tak to je druhý takový znak.

A s tím souvisí i třetí znak každého socialistického experimentu, a to je: vznikají nová pracovní místa - pochopitelně, vždycky to takhle je. Vždycky to takhle je, vznikají centra pro bydlení, i když je celkem zajímavé, na oerpéčkách. Původně se pracovalo, pokud si to pamatuji, 325 lidí, že vznikne, nakonec je to 125, oerpéček je 205. Mimochodem, to znamená, že tam bude, já nevím, 0,7 nebo... člověka na obci. Takže jenom říkám, to jsou podle mě ty znaky socialistického experimentu.

A skutečně je to o tom, že víra, že stát to zorganizuje lépe než samospráva nebo než trh. A je to taková ta víra, že když to budeme přerozdělovat líp - sice stejné množství bytů - takže to bude spravedlivější. A já jsem o tom přemýšlel, kdo to vlastně chce, protože debata od včerejška je o tom, že vystoupil pan ministr, ten to obhajuje, to je v pořádku, je to jeho návrh, vystupuje opozice, kritizuje to.

Pana ministra občas podpoří paní místopředsedkyně, co jsem zaregistroval myslím, ale nikdo - já jsem si nevšiml, kromě faktické poznámky pana ministra Jurečky - z té koalice nevystupuje a neříká argumenty, proč to máme pustit do druhého čtení. Ani z odéesky, ani z KDU a dalších. Nikdo. Tak v tomto smyslu je mi trošku pana ministra líto, že je tady, jak kdyby sám v poli, protože ostatní se tváří, že se jich to netýká vůbec.

A na rovinu, bavím se poslanci, bavím se s odéeskou, ne? Tak co říkají neveřejně? Nechceme to. Je to špatně. A pochopitelně oni nakonec stejně sklapnou jako vždycky, jako vždycky nakonec tu ruku zvednou. Bavil jsem se i s některými z KDU. Také říkají: špatně, nechceme to. Také to podpoří. Já nevím, jestli to podporují Starostové. Pokud skutečně zastupují starosty obcí, kde ten nový zákon přinese zmatek, jestli skutečně to ti skuteční starostové podporují. Já celkem pochybuji. Podporuje to topka? Ani bych se nedivil. Kdysi to bylo přece tradice, odpovědnost, prosperita. Dneska? Dneska nevím.

Takže vlastně podporují to Piráti. (Posl. Babiš: Nebo komunisté.) Děkuji za doplnění. Podporují Piráti, vaši drazí koaliční partneři, ale skutečně jsou drazí. (Potlesk poslanců ANO 2011.) Jestli jsou náklady 1,4 miliardy, tak jsou to nejdražší Piráti v dějinách! Jeden za 350 milionů nákladů státu. (Pobavení a potlesk v řadách poslanců ANO 2011.) Ale já budu velmi rád, když jsem řekl ty důvody, proč to zamítnout, a budu velmi rád, když vystoupí koaliční poslanci a přesvědčí mě, že nemám pravdu. Zatím se to nestalo.

A já ještě zakončím takovou osobní zkušeností. Já jsem i komunální politik v Olomouci, v tomto smyslu možná mám trošku náskok v oblasti bydlení a my jsme tam po volbách vzali do vlády aktivisty, no, stalo se, to se někdy stává, a také tam máme kontaktní místo pro bydlení, už zřízené. Protože je to dotované, že? Tak město nic neplatí. A já jsem se ptal, jak to vlastně funguje? A teď nevím, jestli jsou tam tři, nebo čtyři paní. To není podstatné. Jak to fungovalo předtím, přidělování bytů? Dělaly to dvě paní ze správy nemovitostí, z naší organizace. Teď jsou tam další tři nebo čtyři a reálně to funguje tak, že pořád to dělají ty dvě paní, a ty tři nebo čtyři to řídí a komunikují a debatují s těmi lidmi. (Pobavení a potlesk v řadách poslanců ANO 2011.) A nemůžou dělat nic jiného, jenom tu sociální práci.

Takže zakončím. Určitě si ten zákon zaslouží zamítnout, je to socialistický experiment a rád si poslechnu argumenty koaličních partnerů, že tak není! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Mám zde faktickou poznámku od pana poslance Langa. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane předsedající. Tak já to sleduji jako absolutní amatér v této oblasti, ale tady máme jasně argumenty, už dva dny je posloucháme. Jsem dokonce rád, že včera v těch 22.30 došlo k tomu přerušení a přesunulo se to na dnešní dopoledne, protože opravdu to, co tady zaznívá od mých kolegů, kteří se pohybují v této oblasti, tak vlastně je to všechno špatně. Tady prostě snad jediný argument nezazněl, proč by to mělo být dobře. Já bych snad chtěl říci, že jak sleduji články a jak se mě ptají někteří lidé, opravdu projednáváme tady tuto věc a je to vůbec normální, s čím tady přichází pan ministr Bartoš? Chtěl bych tady říci, že prostě kam pirátská noha šlápne, tam sto let neporoste žádná tráva. Tak to prostě vypadá. A jsou i články ve veřejném prostoru, kde se říká, pan Bartoš všechno vydrží, on to vysedí, jako vyseděl stavební zákon, tak vysedí i tento zákon prostě a nějakým způsobem v rámci pětikoalice se to doklepe, ano? Takže je to opravdu věc, která stojí za to, asi ji vrátit k přepracování nebo ji úplně zamítnout, protože tam není nic dobře.

A ještě bych se chtěl krátce zmínit, bavili jsme se o té vnitřní bezpečnosti. Samozřejmě jestliže budeme někde opět centralizovat ty lidi nějakým způsobem, tak ta vnitřní bezpečnost tam bude ohrožena. V těchto strukturálně postižených regionech nemáme dostatek policistů. Dneska vyšly velké články, znovu Karlovarský kraj, kde už se prostě starostové jaksi obrací na stát a říkají, státe, řeš situaci nedostatku policistů v těchto regionech. A prostě toto určitě nepřinese do té vnitřní bezpečnosti také asi nic dobrého. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana poslance Kohoutka, opět s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Já bych se chtěl zeptat, vaším prostřednictvím, pana ministra. Pane ministře, proč místo takovéhohle návrhu zákona konečně neuděláte ty tabulky s cenami obvyklými, kolik stojí standardní běžné nájemné v jakémkoliv regionu, aby se konečně zamezilo tomu obchodu s chudobou a přesouvání určitých skupin lidí do jednotlivých regionů. Já jsem z okresu Děčín. V Děčíně to není tak hrozné, ale jeďte se podívat do Šluknova, do Varnsdorfu, do Lipové, do Lobendavy, do Mikulášovic, pobavte se s těmi starosty a oni vám řeknou, jak to je. Tady stojí byt 400, 500 tisíc. Tabulkově - koupí to nějaký spekulant s byty, pronajme to problémovým lidem, kteří jsou samozřejmě na sociálních dávkách, protože normální lidé si to nemůžou dovolit, aby si takový byt pronajali za 14, za 15 tisíc, pronajme to přesně těmhle lidem a ti lidé se sestěhovávají a vytvářejí se ghetta. A ti starostové a v municipalitách ti lokální politici jsou z toho nešťastní a neví, co s tím mají skutečně dělat. A teď vy na to založíte ještě státem organizovanou realitku, takže vy ten problém jenom akorát zase prohloubíte a zvětšíte. Tak proč místo takovýchhle nesmyslů neuděláte něco konkrétního, po čem volají všichni starostové, aby se skutečně zastropovaly ceny obvyklé v místě a čase, a ten problém bude vyřešen. Těch bytů je skutečně dost. Už to tady říkal některý z mých kolegů, pan hejtman Bělica. Na severu Čech, na severu Moravy, tam jsou tisíce, stovky bytů, které jsou volné, a holt každý prostě nemůže bydlet ve středních Čechách nebo v Praze. Ale musí ty ceny odpovídat v místě a čase obvyklým. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní řádně přihlášená do rozpravy paní poslankyně a zpravodajka Eva Fialová. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Moc děkuji za slovo. Já se posnažím maximálně to zkrátit, protože vidím, že je tu frmol, máme nějakou dohodu. Já moc poděkuju panu ministrovi, že včera na moji řeč, která...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě bych vás přerušil. Poprosím, abyste se ztišili, případně si to vyřídili vše před sálem. Opravdu není slyšet. Ještě jednou děkuji. Hlavně zprava nyní to je. Díky. Prosím.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobře. Já poděkuju panu ministrovi, protože včera se snažil na mou spoustu kritiky, kterou jsem tady vznesla, doufám, že nějakým způsobem objektivní a k věci, reagovat, nicméně na spoustu těch otázek jsem nedostala uspokojivou odpověď a dále bych ráda diskutovala, ať už v samotných výborech, nebo nad samotným principem, protože jak jste uváděl některé příklady, tak určitě nějaký systém už v současné době funguje. Fungují na obcích krizové byty na řešení těch nejhorších situací. Nelíbí se mi ani způsob, jakým bude vypořádáno s lidmi, kteří už nějakým způsobem v systému skončí a budou se muset přestěhovat s jiného ORP na druhé ORP, aby byli znovu, i když budou úspěšní v tom zabydlování, znovu hozeni do toho trhu soukromníků a třeba ta asistence nepokračovala a nedostali jsme je zpátky do toho bydlení, protože někteří jsou schopni se zpátky do toho bydlení dostat.

Docela vítám i systémový způsob, jakým se bude řešit asistence...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě jednou prosím, kolegyně, kolegové! Prosím! Děkuju.

 

Poslankyně Eva Fialová: Jakým způsobem bude řešena asistence nějakým systémovým krokem, nicméně tady bych se obrátila na ministra práce a sociálních věcí, jestli by, pokud tento zákon bude puštěn do druhého čtení, nám při druhém čtení vysvětlil, jakým způsobem se bude plánovat omezení některé činnosti současného neziskového sektoru, protože v tu chvíli tady nám dochází k duplicitě a kde někde vytvoříme systémové řešení, jakým způsobem to kontrolovat a dotáhnout ty lidi až do odpovědného bydlení.

Tak na druhé straně nám budou vznikat a budou dál nějaké sociální služby fungovat tím způsobem, že budou fungovat jako doposud bez nějaké další kontroly a jasných výsledků. A za to bych byla velice ráda, kdyby se někde omezilo. Protože krajské úřady samozřejmě mají nějaký omezený budget na to, na povolování sociálních služeb.

A samotnou metodiku o tom, jak nebude probíhat k dalšímu sociálnímu vyloučení, si nechám na diskusi do výborů, protože to bude docela zajímavé, a určitě to tam patří. A budu ráda, pokud se zaměříme na to, aby stát se opravdu nestal obchodníkem s chudobou. Protože jsem opravdu z Ústí nad Labem a na výborech vysvětlím, jakým způsobem - si to o tom myslím - jakým může docházet k cílenému skupování bytů a dávání tady do toho systému. A tím pádem budeme podporovat jenom další obchodníky a stát bude na to doplácet ještě mnohem víc než za současné chvíle. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím s faktickou paní poslankyni Knechtovou.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych chtěla v téhle souvislosti navázat na paní kolegyni Fialovou a ještě oslovit pana vicepremiéra a ministra zdravotnictví Válka, abychom v tom druhém čtení se podívali opravdu na to propojení těch bytů a duševně nemocných ohledně toho, jakým způsobem nám fungují ti terénní zdravotní pracovníci a kam jsme se posunuli s tou reformou duševní péče, aby se nám opravdu tyhlety záležitosti potkali. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní paní poslankyně Adámková v rozpravě.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám několik dalších poznámek, moje předřečnice už něco řekly, takže zkrátím svůj příspěvek.

A to první je, že jsem nedostala odpověď na to, jaká je tedy ta filozofie vlády k osobnímu vlastnictví. Nevím ji, pravděpodobně nemáte v tom jasno. Při vší úctě i k osobě pana ministra, kterého si velmi vážím, navíc je velmi statečný, že tady takto jaksi se snaží zákon, který není dobře napsán, tedy ochránit. Mě opravdu nezajímá názor Pirátské strany, ale chci vědět názor vlády, protože při vší úctě k vám asi nebudete hegemonem spojení SPOLU. To je jedna věc.

Za druhé, jakým způsobem potom se... (Odmlka kvůli hluku v sále.), jak se popasujete tedy s tím, že opravdu - a já si myslím, že tady se dá najít určitě společné východisko, že stát opravdu má co nejméně zasahovat, má pouze pomáhat, to samozřejmě ano, do života občanů. My tady tedy zřídíme teď volné byty, dáme z toho registr, tam bude jakýsi referent, který to určuje. Já nevím, pane ministře, nakolik tedy vaše rodina byla postižena jakýmisi nájemníky takto danými, ale moje velmi. A těch posledních se zbavovala v roce 2002, měla je od roku 1951. Jsem na to velmi citlivá a chtěla bych to opravdu velmi vysvětlit, jak se stane - a neslyšela jsem o tom ani slovo - že takto dodaný nájemník tedy do takovéhoto bytu, který to bude demolovat, nebude se chovat slušně, jak ho vystěhujete? To by mě tedy velmi zajímalo, protože to je velmi těžké. A řeknou vám to tady všichni právníci.

Takže to znamená, že mi tady do bytu, který třeba teď ti lidé mají jako byt investiční, proč ne, já úplně ctím osobní vlastnictví a bylo-li nabyto řádně, tak je pro mě svaté a tady mám pocit, že to prolamujete. Neslyšela jsem vaši odpověď. Buď ji neznáte, řekněte - nevím. Souhlas, rozumím slovu "nevím". Anebo není pro vás svaté, s tím sice nesouhlasím, ale taky tomu rozumím. Vysvětlete mi, jak se zbavíme - nebo vy - tohoto člověka. Protože ten člověk má svoji lidskou hodnotu. Že je vandal, no, to prostě tak je, že vám slibuje modré z nebe, to se také stává. Jakým způsobem potom ten byt bude uvolněn a kdo zaplatí jeho devastaci? My z veřejných peněz? No, to ty daně musíte zvednout na 130 %. To tedy nevím, kdo tu bude chtít bydlet. To je další věc.

Takže tady nevidím vůbec - já mám pocit, že to je taková ta seminární práce studentů dobře míněná, vůbec to nezpochybňuji, prostě chcete někomu pomoct, tak jsme to tady vymysleli. Ale to nemá B, to nemá to řešení do reality. Protože pak mi tu schází úplně jedna základní věc, a to je - řekněte mi regionálně počet bytů, které potřebujeme. Neslyšela jsem ani slovo. Máte je spočítané? Já tomu rozumím a chci stále být ten realista, který nechce hodnotit, nejsem Bůh, nejsem soudce. Máte prostě mnoho členů, kteří nemají co dělat. Tak je potřebujete umístit do práce? No, to tedy přiznejme si, nebude tak nejkvalitnější referát asi. Takže prosím, řekněte mi regionálně, kolik kde je bytů, které potřebujete, které prostě nejsou, nemůžete je sehnat. Tady slyším od starostů malých měst, velkých měst, že byty mají. Tak někdo se v tom nevyzná. Řekněte mi, kolik potřebujete regionálně bytů? Neslyšela jsem ani slovo. Tabulku nemáte, výsledky nemáte, nemáte tedy ani zdrojová data. To je další věc.

A chtěla bych ještě tedy říci jednu věc. A opravdu uvědomte si, že ten, kdo ničí, obvykle také nic neplatí. A pak je ještě jedna věc. Řada těch lidí samozřejmě, a to je to, co vám tady mí kolegové říkají, aby se to nestalo ve státě, protože náš sociální systém je tak široký, že lidé, kteří mají neuvěřitelné sumy platbu za nájem, vlastně na to ještě dostávají peníze. Máte spočítáno, jak to tady bude? Jak bude tedy omezeno to nájemné? Já jsem to tam prostě nenašla. Možná tedy to v tom velikém materiálu je, ale prosím pěkně, tyto otázky jsou základní, bazální a nejsou zodpovězeny. Děkuji. (Potlesk od poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Je zde faktická poznámka paní poslankyně Pastuchové. Já jenom podotýkám, že vím, že je dohoda klubu, že dojedeme bod 27, 28, 29 a máme hodně hlasování prosím. Je to všechno zdvojené.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. A to já to stihnu hrozně krátce. Já odpovím své kolegyni, paní profesorce Adámkové, vaším prostřednictvím, že bych chtěla sdělení vlády. Tak vláda dala stanovisko souhlasné a Legislativní rada vlády má sdělení pro vládu, které vám přečtu. Upravené znění návrhu zákona jakožto zcela nové právní úpravy bylo vzhledem k požadavku předkladatele na jeho projednání na schůzi vlády na počátku měsíce května posuzováno ve velmi krátkých termínech, které neumožnily jeho komplexní posouzení z hlediska... (Odmlka kvůli hluku v sále.) z hlediska možných dopadů a nákladů ani z hlediska jeho procesní aplikovatelnosti navrhované úpravy. Takže takhle se tady pracuje. Legislativní rada vlády toto sdělí vládě a vláda přesto tento návrh odsouhlasí a pošle dál.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji a vzhledem k tomu, že už se nikdo jiný nehlásí, končím sloučenou rozpravu. Pane ministře, máte zájem vystoupit? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Na vystoupení jenom krátce. Já jsem chtěl poděkovat za řadu podnětů, ať už to bylo od paní zpravodajky Fialové i od lidí, kteří vykonávají funkci starostů. Já věřím, že pokud ten zákon pošleme do druhého čtení, tak spoustu těch věcí - ať už jsou to ty tabulky, které jsou součástí toho zákona, nebo jaké jsou ty ochranné mechanismy, komu má ten zákon pomoci a jaká je ta ambice - si můžeme probrat na jednotlivých výborech, tam, kde se tím zákonem budeme zabývat pro druhé čtení. A věřím, že třeba případ SVJ nebo i vysvětlení do detailu toho příkazu k vystěhování, což je mimo jiné odpověď i na ten dotaz paní poslankyně Adámkové, takže tam bude dovysvětlen, neboť to v těch materiálech je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní zpravodajka mě upozorňovala, že nemá zájem vystoupit. Tím pádem můžeme přejít zpět k bodu 27 který byl přerušen 9. 7.

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.