Úterý 9. července 2024, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(pokračuje Jan Skopeček)
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 724/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych v krátkosti představil návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který vypracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo pro místní rozvoj je jeho spolupředkladatelem. Cílem návrhu zákona je především implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh - dále se k tomu budu vyjadřovat jako k nařízení - do českého právního řádu tak, aby mohla být zajištěna jeho řádná aplikace. Návrh zákona dále implementuje jednotlivá aktualizovaná prováděcí nařízení Evropské komise ze dne 13. prosince 2023 k problematice podpory malého rozsahu.
To nařízení reaguje na možná narušení vnitřního trhu způsobená subvencemi třetích států, které dosud kontrole ze strany Evropské komise na rozdíl třeba od pravidel poskytování veřejné podpory nepodléhaly, a dává Evropské komisi jisté nástroje, které by měly umožnit omezit jejich případné škodlivé dopady. Nařízení jakožto akt přímo použitelný vyvolává účinky samo o sobě a není úplně nutné jej promítat do právního řádu, nicméně některá jeho ustanovení je nezbytné v právním řádu upravit, aby mohlo být bez problémů a efektivně aplikováno. Návrh změny právní úpravy si v souladu s nařízením klade za cíl zajistit spravedlivé podmínky pro všechny podniky, které vykonávají hospodářskou činnost na vnitřním trhu, a umožnit jeho účinnou aplikaci. Úprava nařízení v sobě spojuje jak aspekty pravidel veřejné podpory, tak veřejných zakázek a problematiku spojování podniků, proto i jeho implementace se promítá právě v zákonech, které tyto oblasti v rámci českého práva upravují.
Ten předložený návrh zákona byl konzultován s Ministerstvem zemědělství jako spolugestorem zákona o veřejné podpoře, MMR jako gestorem zákona o zadávání veřejných zakázek a s Ministerstvem průmyslu a obchodu, v jehož gesci je i související zákon číslo 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic. Tolik úvodem, děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, pane ministře. A nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Monika Oborná. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych navázala na pana ministra, co se týká tohoto tisku, ve své zpravodajské zprávě. Jak už pan ministr řekl, tak hlavním smyslem tohoto nařízení je nastavit rovné podmínky pro unijní podniky a firmy ze třetích zemí. Zatímco v rámci Evropské unie je veřejná podpora pro podnikatele přísně kontrolována a omezena, státní subvence poskytované firmám v zemích mimo EU nijak regulovány nejsou. Podniky ze třetích zemí tak mohou získat výraznou konkurenční výhodu, například při podnikání na unijním trhu, při získávání veřejných zakázek v zemích EU nebo při uskutečňování fúzí v rámci Evropské unie.
To, co tady nezaznělo a dovolím si to ještě doplnit, je, že Komise bude pro vyhodnocování škodlivosti zahraničních subvencí využívat především tyto nástroje. (V sále je značný hluk.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, já vás přeruším. Poprosím kolegy a kolegyně, především ty dva, kteří stojí před řečnickým pultíkem, aby pokud možno přenesli své diskuse někam do předsálí a ostatní se zklidnili a mohla jste pokračovat. Děkuji.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji. Tak za prvé je to povinnost podniku oznámit Komisi spojení podniků v případě, že alespoň jeden z nich dosahuje obratu nejméně 500 milionů eur a zároveň ve sledovaném období došlo k poskytnutí souhrnných finančních příspěvků od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů eur. Za druhé povinnost podniku oznámit Komisi účast v zadávacích řízeních, pokud odhadovaná výše veřejné zakázky činí nejméně 250 milionů eur a zároveň finanční příspěvek od některé ze zemí, jež není členem Evropské unie, činí ve sledovaném období minimálně 4 miliony eur. A poslední, v ostatních situacích může Evropská unie zahájit řízení z moci úřední i bez předchozí notifikace ke spojení podniků či k zadání veřejné zakázky může dojít až poté, co Komise vyhodnotí notifikovaný případ.
Tou druhou částí tohoto nařízení se nově upravuje také možnost poskytování veřejné podpory malého rozsahu prostřednictvím finančního zprostředkovatele. Za tím účelem jsou stanoveny podmínky, za jakých podpora, kterou obdrží finanční zprostředkovatel, což může být třeba banka provádějící jeden nebo více režimů podpory de minimis, bude považována za transparentní. Podmínkou je, že finanční zprostředkovatel přenese výhodu získanou prostřednictvím státních záruk na příjemce tím, že poskytne těmto příjemcům například seniorní půjčky s nižšími úrokovými sazbami.
Úprava nařízení v sobě spojuje jak aspekty pravidel veřejné podpory, tak veřejných zakázek a problematiky spojování podniků. Proto se jeho implementace promítá právě v zákonech, které tyto oblasti v rámci českého práva upravují. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, za vaši zprávu coby zpravodajky. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím nikdo nehlásí. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Předpokládám, že asi nikoli. Návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu jsem nezaznamenal, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje snad někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, budeme tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 337 bylo přihlášeno 145 poslanců, pro hlasovalo 125. Proti nebyl nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.
Nezazněly ani návrhy na zkrácení či prodloužení lhůty.
Vypořádali jsme se tedy s tiskem 724, respektive s jeho prvním čtením, a končím projednávání bodu číslo 22 a děkuji panu ministrovi i paní poslankyni za spolupráci.
Budeme pokračovat bodem
Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.
