(pokračuje Jan Skopeček)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 663/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové, pane místopředsedo. Já si dovolím stručně uvést tento sněmovní tisk. Dívám se na naši tabuli, zdali nám tam naskočí zákoník práce, sněmovní tisk 663 (Na tabuli je zatím uveden předchozí bod.), u kterého jsme ve druhém čtení.

Tato novelizace zákona se především týká problematiky transpoziční, to znamená, transpozice problematiky pravidelné valorizace a předvídatelné valorizace minimální mzdy. Tento návrh zákona to stanovuje tak, že během příštích čtyř let do roku 2029 budeme postupně zvyšovat minimální mzdu až na hodnotu 47 % vůči průměrné mzdě tak, aby tento systém byl předvídatelný pro zaměstnavatele, pro zaměstnance, pro všechny sociální partnery. Zároveň jsou tady nastavené mechanismy, které stanovují princip a stanovují povinnosti, kdy má vláda a Ministerstvo práce a sociální věcí toto jasně vydat s tím, že jsou tady i určité pojistky, pokud by nastala nějaká nepředvídatelná významná hospodářská situace, tak aby případně bylo možné do toho vstoupit, do tohoto automatického mechanismu.

Dále tato novela upravuje podmínky pro kolektivní vyjednávání a rozšiřuje se tady okruh osob, na které se bude vztahovat kolektivní vyjednávání vyššího stupně. Zase i v rámci rozvoje sociálního dialogu a evropské směrnice je to krok, který zvyšuje možnost, význam sociálního dialogu mezi odbory a zaměstnavateli.

Dále se tady navrhuje úprava, která už jde nad rámec transpozice, a to je záležitost, která se týká zrušení minimálních zaručených mezd pro podnikatelskou sféru s tím, že zůstanou minimálně zaručené mzdy pro platovou sféru.

Dále se tedy upravuje také to, že zrušíme povinnost zaměstnavatele vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené, takzvaný plán dovolených. Dále z podnětu Ministerstva spravedlnosti se navrhuje také přiznání dodatkové dovolené pro zdravotnické pracovníky nově zřízené státní příspěvkové organizace, kteří budou poskytovat zdravotní služby vězněným osobám, a pro zaměstnance Probační a mediační služby, kteří jsou v případě styku s obviněnými a odsouzenými.

Dále také ještě upravujeme posun původní doby účinnosti, kterou jsme předpokládali, když jsme tento návrh předkládali na vládě, 1. července, a nyní tedy navrhujeme od 1. srpna.

A to je asi na úvod to nejpodstatnější.

Samozřejmě jsou tady také ještě i pozměňovací návrhy, o kterých jsme diskutovali na jednáních sociálního výboru. Já se jenom vyjádřím k pozměňovacím návrhům, které se týkají oblasti zdravotnictví. Je to ta část, která vznikla z jednání s Ministerstvem zdravotnictví, s představiteli lékařů, lékařské komory, mladých lékařů, zástupců zdravotnických zařízení. My jsme se dohodli na pěti oblastech, které takto upravíme. Myslím si, že na tom je konsenzuální shoda, a toto bude načteno v rámci druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 663/1 a já prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Golasowská, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr docela podrobně okomentoval návrh zákona - zákoník práce, sněmovní tisk 663. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 663/0 dne 28. 3. 2024. První čtení proběhlo 2. 5. 2024 na 101. schůzi Poslanecké sněmovny. Poslankyně Šafránková podala v průběhu prvního čtení návrh k přepracování, ten nebyl přijat. Poté byl návrh přikázán výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu a pak bylo ještě prohlasováno zkrácení lhůty k projednání ve výborech ze 60 dnů na 38 dní. Výbor pro sociální politiku projednal tento návrh 5. 6. 2024 a přijal čtyři pozměňovací návrhy, dva návrhy poslance Víta Kaňkovského a dva návrhy poslankyně Jany Bačíkové. Rovněž tam byl předeslán návrh poslankyně Šafránkové, ale ten nebyl výborem přijat. To je za mě všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci v tomto pořadí: první vystoupí pan poslanec Hendrych Igor.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se v rámci druhého čtení zákoníku práce chci soustředit především na svůj pozměňovací návrh, ke kterému se následně formálně přihlásím v podrobné rozpravě, a ten návrh se v podstatě týká toho, že jsme při konstrukci nového pojmu, kterým je zaručený plat v této úpravě, tak trošku zapomněli na akademické pracovníky veřejných vysokých škol, kteří jsou odměňováni v režimu mezd, a nikoliv v režimu platů.

Můj pozměňovací návrh cílí na to, aby byl doplněn nový odstavec v § 112 odst. 8. V tom odstavci je napsáno, že na mzdy akademických pracovníků veřejných vysokých škol se vztahuje ustanovení o zaručeném platu dle § 112 odst. 2 písm. d), což je 1,6násobek minimální mzdy. Možná, že to ani všichni nevědí, ale odměňování akademických pracovníků veřejných vysokých škol je v režimu mezd, a nikoliv platů, a veřejné vysoké školy v podstatě poskytují jakýsi veřejný statek, troufnu si říct, že možná smíšený statek, protože z toho profitují i konkrétní jednotlivci, kteří ty vysoké školy vystudují, ale je to statek, který je v podstatě financován z veřejných financí. A já jsem přesvědčen o tom, že je ve veřejném zájmu, aby finanční ohodnocení akademických pracovníků vysokých škol vykazovalo jakousi minimální míru stability odpovídajících jejich vzdělání a také významu institucí, v nichž jsou zaměstnáni. Pokud trošku sledujeme tu záležitost ohledně odměňování zaměstnanců univerzit a vysokých škol, tak jste určitě postřehli, že se jim v posledních řekněme dvou letech příliš nelíbí, jak jsou odměňováni. Došlo k několika protestům, myslím, že se chystají další, pokud se rozpočet vysokých škol od příštího roku nezvýší, jak deklaruje ministr školství, protože ty mzdy jsou skutečně velmi nízké a dochází k tomu, že spousta zejména mladých akademických pracovníků vysokých škol z vysokého školství odchází a vzniká tam jakási mezera věková, demografická. Nemusí být ani naplněna spousta oborů, zejména humanitního směru, už je v podstatě personálně vyprázdněna, a některé obory se dokonce už i ruší. To přesto, že se dosud institut minimálních mezd vysokoškolských akademických pracovníků týká 7., druhého nejvyššího stupně, nicméně ten nebyl již dva roky valorizován. Pan ministr Jurečka si prosadil, že se navyšoval pouze 1. a 8. stupeň, a teď by se měl úplně zrušit. Takže za mě bychom měli tohleto nové ustanovení do zákona implementovat tak, aby se minimální zaručený plat de facto odrazil i v těch minimálních zaručených mzdách pracovníků veřejných vysokých škol.

Jak jsem už avizoval, následně se v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Šafránková, připraví se pan poslanec Stržínek. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, přeji vám hezké odpoledne. My tento zákoník práce tak, jak ho předložila vláda, rozhodně v této podobě podpořit nemůžeme. Sice vítáme návrh zakotvit konečně přímo do zákona podobu způsobu a tempa zvyšování minimální mzdy, tedy takzvaný valorizační mechanismus - ostatně my jsme po něm strašně dlouho volali a tuto myšlenku jsme do veřejné debaty vznesli, ovšem vládní návrh v podobě této valorizace je zcela nekonkrétní a proces zvyšování minimální mzdy ponechává ve velké míře stále na rozhodování a libovůli jakékoliv vlády, což, určitě mi dáte za pravdu, nepřispívá k předvídatelnosti vývoje minimální mzdy, která by měla být naším přirozeným cílem, a to jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele.

Proto k tomuto sněmovnímu tisku předkládám pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 4476, kterým navrhuji pevně svázat budoucí úroveň minimální mzdy s vývojem průměrné mzdy v národním hospodářství a postupně ji každoročně zvyšovat až na 50 % výše průměrné mzdy, přičemž současně navrhuji v zákoně ošetřit to, aby minimální mzda meziročně v nominálním vyjádření nikdy neklesla. Za poctivou legální práci na plný úvazek přece našim zaměstnancům náleží důstojná mzda.

Dále rovněž rozhodně nesouhlasíme s vládním návrhem zrušit zaručené mzdy v soukromém sektoru. Toto opatření by jednoznačně vedlo ke značnému poklesu mezd českých občanů, k tlaku na růst pracovní migrace ze zahraničí, k rozšíření objemu daňových a pojistných úniků a také k posílení šedého trhu práce. Toto v žádném případě nikdy podpořit nemůžeme, mimo jiné i proto, že by to zásadním způsobem snížilo příjmy našeho důchodového systému a také státního rozpočtu. Právě zachování institutu zaručených mezd pro všechny zaměstnance je podstatou mého druhého pozměňovacího návrhu k vládní novele zákoníku práce, který nese číslo sněmovního dokumentu 4420, ke kterému se opět přihlásím ještě v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dalším, kdo vystoupí, je pan poslanec Robert Stržínek.

Načtu jenom omluvy, než dorazí k pultíku. Pan poslanec Bělica se celý jednací den omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Exner se omlouvá od 17.30 do 19.30 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr zemědělství Marek Výborný od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolím si využít toho, že zde řešíme novelu zákoníku práce, a dovoluji si předložit pozměňovací návrh číslo 4364, který řeší problém, se kterým se my starostové na mnoha obcích potýkáme, a nejenom starostové, ale stejný problém mají krajské úřady a obecně municipality. Velmi těžce se nám totiž daří zaplatit některé specializované profese. Zejména se jedná o IT odborníky, IT specialisty, ale uvidíte, že těch specialistů a profesí, které těžko sháníme a nemůžeme je dobře zaplatit, je více.

Tento pozměňovací návrh řeší tedy nedostatečné odměňování obecně zaměstnanců veřejné správy. Nekonkurenceschopnost se aktuálně dotýká zejména obsazování pozic celého spektra odborníků, a to jak odborníků na informační technologie, ale dále sem patří třeba zkušební komisaři, úředníci územního plánování a stavebního řízení, životního prostředí, přestupkáři, dlouhodobě podceněné profese majetkových správců, rozpočtářů, projektových manažerů a mimo jiné také právníků. V neposlední řadě jsou dotčeny všechny pozice sociálních pracovníků, včetně opatrovnictví a sociálně-právní ochrany dětí. Jde takřka o všechny specializované profese s povinným systematickým vzděláváním, absolvováním zkoušek, a to jak zvláštních odborných způsobilostí, tak i odborných způsobilostí.

Systém odměňování ve veřejné správě je rigidní a nepružný. Není totiž možné poskytnout osobní příplatek nad hranici 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Stejně tak není možné poskytnout odměny za pouhou přítomnost práce. Tyto musejí být řádně zdůvodněny a poskytnuty výhradně za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů.

Pozměňovací návrh prolamuje limit 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen pro stanovení výše osobního příplatku, který je dnes stropem pro součtovou výši dekretového platu. Podle platných předpisů může být tento prolomen pouze v případě zaměstnávání takzvaných všeobecně uznávaných odborníků, a to jen v platových třídách 10 až 16. Pozměňovací návrh, který předkládám společně se svým kolegou Robertem Králíčkem, umožní poskytovat osobní příplatek až do 100 % dle dlouhodobých výsledků práce, čímž umožní zaměstnance adekvátně odměnit a také flexibilně reagovat na poptávku na trhu práce.

Závěrem si dovolím podotknout, že tento pozměňovací návrh si neklade žádné nároky na státní rozpočet. My se s tím popereme na městech, obcích i na krajských úřadech v rámci vlastních rozpočtů. Jde opravdu jenom o to, že potřebujeme některé profese zaplatit tak, jak si to zaslouží, protože na trhu práce je po nich velká sháňka a velká konkurence je samozřejmě v komerční sféře.

Poprosím vás tedy následně během třetího čtení o podporu pozměňovacího návrhu s číslem 4364, ke kterému se ještě přihlásím po podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, další vystoupí pan poslanec Navrátil, připraví se pan poslanec Tom Philipp.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, kolega Stržínek teď představil svůj pozměňovací návrh, který zvyšuje možnost odměny zaměstnanců z 50 na 100 %, což opravdu trápí všechny obce, všechny samosprávy, a hlavně kraje. My jsme se nad tímto jeho pozměňovacím návrhem zamysleli a společně ještě s dalšími tajemníky krajských úřadů a samospráv jsme se pokusili ho rozšířit. Proto pozměňovací návrh, který jsem nahrál dnes do systému pod číslem 4488, je společným návrhem Jiřího Navrátila, Víta Kaňkovského, Martiny Ochodnické, Olgy Richterové, Jany Bačíkové, Pavly Pivoňky Vaňkové, Roberta Stržínka, Roberta Králíčka, ze kterého tedy původně vychází. V tomto rozšířeném pozměňovacím návrhu k osobním příplatkům vycházíme tedy, jak již bylo řečeno, právě z požadavků samosprávných celků. Rozšiřujeme ho ale o to, že nechceme pouze zvýšit limity osobních příplatků z 50 na 100 %. My dále žádáme, aby bylo omezení i takzvaných platových tříd... aby se tam již neobjevovalo. Taktéž odstranění institutu vynikajícího všeobecně uznávaného odborníka, který v praxi stejně není používán tak, jak by měl být.

Co je nejdůležitější, samosprávy musí reagovat okamžitě. Ony potřebují dobrého ajťáka, ony potřebují dobrého odborníka například v oblasti sociální, a aby ho opravdu k sobě mohly dostat, musíme jim umožnit přiznání osobního příplatku už ode dne vzniku pracovního poměru na základě posouzení pracovních schopností, například z původního zaměstnání. Nevychází to tedy, tento návrh, pouze z územních samosprávných celků, ale také z některých ministerstev či příspěvkových organizací ve zdravotnictví a sociálních službách.

Budu rád, milé kolegyně a kolegové, pokud tento pozměňovací návrh podpoříte ve třetím čtení, a samozřejmě se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Přeji všem hezké odpoledne a poprosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Tom Philipp. Máte slovo.

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl další pozměňovací návrh, který je ve sněmovním systému uložen pod číslem 4477. Jedná se o pozměňovací návrh k zákoníku práce, sněmovní tisk 663, s tím, že hlavními body tohoto pozměňovacího návrhu jsou nově možnost pro pracovníky ve zdravotnictví míti směnu delší než 12 hodin, to znamená, až do 24 hodin, a tato směna může být - nebo má být - bonusována od 13. hodiny dále navýšením zhruba... ne zhruba, ale o 20 % průměrného hodinového výdělku. Čili nebude to jako dosud, kdy směna mohla být maximálně 12 hodin, ale směna může mít 24 hodin a od 13. hodiny výše bude bonus 20 %. Protože někteří zaměstnanci ve zdravotnictví pracují na dohodu, bylo přistoupeno k tomu, že bude umožněn příplatek i u těch zaměstnanců, kteří pracují na dohodu a vykonávají tu činnost právě v tomto režimu více jak 12 hodin, čili do 24 hodin v kuse.

Dalším významnou změnou, kterou navrhuje tento pozměňovací návrh, je právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to ve vyjmenovaných případech zvyšování kvalifikace podle zákona č. 95/2024. Je to zákon o vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších, tedy pracovníků ve zdravotnictví, s tím, že aby to bylo jasnější, čili před atestací lékař dostane 5, respektive 10 dnů pracovního volna, které budou placeny.

To je v kostce asi to hlavní, co pozměňovací návrh přináší. Jsou tam ještě samozřejmě další drobnosti nebo další úpravy, které je možné tedy pod číslem 4477 si prostudovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil.

Poslanec Milan Brázdil: Já vám děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych chtěl zareagovat na Toma Philippa. Jsem hrozně rád, že takový pozměňovací návrh je předkládán. Je to něco, co zdravotníci - ale možná i v sociální oblasti - po tom volají, protože to Evropa umožňuje, takže jsme za to rádi. I to, že tedy bude navýšeno - nebo je tam umožněné, aby 13., 14. až 24. hodina byla jaksi placena lépe o těch 20 % - hm, tak ano, je to dobře, zdravotníci peníze potřebují. Na druhou stranu jenom chci říct, že jsou taky organizace, které mají dostatek pracovníků, a jim šlo především (o) to, umožnit, abychom sloužili ty čtyřiadvacítky, a to navýšení může udělat problém, že zřizovatel řekne: Ale já mám to neumožním, protože vás je dost, a klidně se střídejte po dvanáctkách. Já jsem jenom tohle chtěl říct, že takováto možnost jakési reakce toho zaměstnavatele je, ale jinak já za to děkuju, za takový pozměňovací návrh, a jsem tomu rád.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím v tuto chvíli pana poslance Juchelku.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Už tady toho bylo řečeno mnoho. My jsme měli minulý týden takový vypjatý výbor pro sociální politiku, kde jsme to samozřejmě řešili, tady tuto novelu zákoníku práce. Je to již druhá novela, čeká nás ještě třetí, takzvaná flexi, která bude řešit zase úplně jiné věci, nicméně tady tato řeší skutečně minimální mzdu, zaručenou mzdu a nějaké podmínky při kolektivním vyjednávání. Takže já jsem načetl pozměňovací návrh, který ve čtyřech stupních tam vrací zaručené mzdy do soukromého sektoru pod číslem 4484. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana poslance Kaňkovského - zatím poslední v obecné rozpravě.

Využiji chvilky pro omluvu. Paní poslankyně Langšádlová od 16.30 z pracovních důvodů.

Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych vás rád seznámil s pozměňovacím návrhem, který předkládám s kolegy Michalem Kučerou, Petrem Letochou a s kolegyněmi Janou Bačíkovou a Olgou Richterovou. My se v tomto pozměňovacím návrhu vracíme k problematice náhrady za ztrátu na výdělku u osob po pracovních úrazech a u chorob z povolání. Možná si někteří vzpomínáte, že jsme tuto problematiku tady řešili jak v minulém, tak dokonce i v předminulém volebním období, ale bohužel, poslanecká novela, kterou jsem podával s kolegou Josefem Hájkem z ANO už někdy v roce 2017, ani pozdější novela nepřinesla úplně kýžený efekt, protože pojišťovny nadále postupují nejednotně a lidé, kteří jsou poškozeni pracovním úrazem nebo chorobou z povolání, si stěžují na určité diskriminační prvky a vlastně i demotivaci k tomu, aby, pokud mají nějakou zbytkovou pracovní schopnost, tak aby ji využívali.

Já to maličko vysvětlím. Existuje takzvané ustanovení o stopvýdělku, které fakticky znamená, že když člověk, který je evidován na úřadu práce právě proto, že je po úrazu z povolání nebo má chorobu z povolání, a má ještě nějakou zbytkovou pracovní schopnost, najde si zaměstnání odpovídající své pracovní a zdravotní způsobilosti, nějakou dobu pracuje, ale následně to zaměstnání ztratí, většinou z důvodu toho, že se buď stane přebytečným, anebo že už mu to zdravotní stav neumožňuje, a opět se vrací na Úřad práce, tak je pak tím fenoménem nebo tím ustanovením o stopvýdělku v mnohých případech poškozen.

Druhá věc je, že lidé, kteří jsou na úřadu práce - nebo jsou evidováni na úřadu práce - jsou vlastně biti i tím, když dochází k častějšímu navyšování minimální mzdy, tak jim reálně se ta vyplácená renta snižuje, protože přestože dochází pravidelně k její valorizaci, tak pokud - jako se to stalo v posledních letech - dochází k častějšímu navyšování minimální mzdy, valorizace těch náhrad tomu neodpovídá.

Proto jsme v uplynulém roce podnikli celou řadu jednání a děkuji i panu ministrovi, že za MPSV se jich účastnil, také děkuji zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu i obou pojišťoven, které odškodňují tyto případy, a také děkuji zástupcům poškozených, z nichž největší skupinu tvoří horníci, ale jsou to i další skupiny obyvatel, kteří jsou takto poškozeni, že se účastnili jednání. A nakonec z těch jednání vyplynul návrh, který dnes předkládáme, a já pevně věřím, že konečně vnese do tohoto doposud velmi nejasného systému pořádek a že zrušením ustanovení o stopvýdělku a dalšími návaznými změnami skutečně ti lidé budou už odškodňováni pokud možno spravedlivě.

Je potřeba říci, že je tam i ustanovení o tom, že se to vždycky bude počítat pro toho člověka tak, aby to pro něj bylo výhodnější, protože škála těch případů poměrně široká a neexistuje úplně univerzální způsob, jakým způsobem to vypočítat, ale toto ustanovení, které dneska, pokud ho přijmeme tedy, které dneska načítáme, a pokud ho přijmeme ve třetím čtení, by mělo zpřehlednit ten doposud nepřehledný systém - a také by mělo sjednotit přístup obou pojišťoven, takže budu vám vděčný za podporu ve třetím čtení a děkuji vám za pozornost.

A možná ještě krátce k pozměňovacímu návrhu, který zde představil za skupinu poslanců kolega Tom Philipp - a my jsme se ještě domlouvali, je tam ještě jedno důležité ustanovení: volno před složením atestační zkoušky se bude týkat jak lékařů, farmaceutů, ale také se bude týkat nelékařských profesí v délce v délce 5 dnů. Tolik jenom na doplnění.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a v tuto chvíli vidím, že se nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, ani faktickou nevidím žádnou, takže tímto rozpravu končím.

Táži se, jestli je zájem o závěrečná slova? Pan ministr nikoliv, paní zpravodajka rovněž ne.

Zahajuji tímto rozpravu podrobnou. Jenom připomínám, že pozměňovací a další návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny, a budu to brát postupně, jak jste se hlásili. Pan poslanec Hendrych.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, pánové, já jsem tady před chvílí v obecné rozpravě podrobně odůvodňoval svůj pozměňovací návrh, který jsem podal se svými kolegy, které jsem dosud nejmenoval - kolegou Alešem Juchelkou, Alenou Schillerovou, Janou Pastuchovou, Josefem Bělicou, Lubomírem Brožem, Lubomírem Metnarem, Lenkou Dražilovou, Lenkou Oulehlovou, Janou Hanzlíkovou a Andreou Babišovou. Tento pozměňovací návrh je ve sněmovním systému evidován pod číslem 4478 a já se v tuto chvíli k němu formálně hlásím. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím paní poslankyni Šafránkovou.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo a já se tímto oficiálně hlásím ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě, a mají čísla sněmovních dokumentů 4476 a 4420.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Roberta Stržínka.

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se i já přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému veden pod číslem 4364, a v obecné rozpravě jsem jej, myslím si, že důkladně představil. Díky.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana poslance Navrátila.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych i já se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který jsem vyhotovil společně s dalšími poslanci, tedy pozměňovací návrh Jiřího Navrátila, Víta Kaňkovského, Martiny Ochodnické, Olgy Richterové, Jany Bačíkové, Pavly Pivoňky Vaňkové, Roberta Stržínka a Roberta Králíčka, který je v systému nahrán pod číslem 4488 a který jsem taktéž dnes představil. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Tom Philipp.

Poslanec Tom Philipp: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu Toma Philippa, Michaely Šebelové, Martiny Ochodnické, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Kláry Kocmanové, Pavly Pivoňky Vaňkové, Jany Bačíkové, Olgy Richterové a Víta Kaňkovského. Tento sněmovní tisk byl nahrán do systému pod číslem 4477.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Juchelka.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu 4484, který jsem odůvodnil v rozpravě řádné. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kaňkovský.

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který jsem představil v obecné rozpravě, který předkládám s kolegy Michalem Kučerou, Petrem Letochou a kolegyněmi Janou Bačíkovou a Olgou Richterovou, a je nahrán pod číslem sněmovního dokumentu 4483.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nevidím již nikoho dalšího, kdo by se hlásil do rozpravy, tak ji končím.

Máte zájem o závěrečné slovo, pane vicepremiére? Nikoliv, paní zpravodajka také ne.

Tím pádem končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji za spolupráci.

A můžeme přejít k dalšímu bodu

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.