Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

 

(pokračuje Olga Richterová)

160.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace. Klasicky nejprve na předsedu vlády Petra Fialu, a to od 14.30 do 16 hodin a poté na ostatní členy vlády, a to od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Dále upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní nejprve načtu ještě omluvy, které v mezičase dorazily a poté předám slovo prvnímu vylosovanému. Omlouvá se pan poslanec Jan Bauer z celého jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Lenka Dražilová od 14.30 z pracovních důvodů, Ondřej Kolář od 14.30 z pracovních důvodů, Helena Válková od 14.30 z pracovních důvodů, Ivo Vondrák od 14.30 z pracovních důvodů, Miroslav Zborovský od 14.30 z pracovních důvodů, z členů vlády Pavel Blažek od 13 hodin z pracovních důvodů a Jana Černochová od 14.30 z pracovních důvodů.

Nyní předávám slovo panu poslanci Karlu Raisovi, který byl vylosován jako první, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády. Poté se připraví pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, můj dotaz směřuje k vývoji finančních prostředků nepedagogických pracovníků. Zdůvodním, o co jde konkrétně.

Když jsme dělali rozpočet kapitoly 333 na letošní rok, tak jsme upozorňovali na deficit v té části, která byla věnována nepedagogickým pracovníkům. Na jednu stranu, když se podíváte na rozpočet, tak to vypadá hezky, 269 miliard proti 251 miliardě minulý rok, na druhou stranu, pokud do toho vezmu inflaci, která v té době byla asi přes 8 %, tak je to problém

Jde mi o to, že už v lednu bylo nekrytých zhruba 17 000 nepedagogů. Vláda na to zareagovala. Dnes jsme v situaci, kdy chybělo asi 1 nebo 2,5 miliardy korun, podle toho, kdy o tom hovoří ministr Bek. Zajímal by mě reálný stav, kolik chybí na krytí finančních platů v podstatě nepedagogů, to znamená kuchařek a tohoto typu lidí ještě v situaci, kdy byl o 12 % snížen proti loňskému roku, protože ostatní neinvestiční výdaje byl vlastně fond, kterým si ředitelé pomáhali ke krytí platů, pokud neměli dostatek finančních prostředků.

Ještě je tam jedna věc, a to je, že asi o 70 000 přibylo dětí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, zdravím všechny, kteří sledují dnešní interpelace. Děkuju za tu první, která se týká důležité oblasti financování regionálního školství a nepedagogických pracovníků a odpovím panu poslanci Karlu Raisovi.

My jsme se snažili o to, aby prostředků v regionálním školství bylo skutečně dost. Myslím si, že výdaje na regionální školství setrvale rostou. Začátkem letošního roku jsme na vládě schválili navýšení výdajů rozpočtu Ministerstva školství o 4 miliardy korun. Já jenom připomenu, že rozpočet regionálního školství územně samosprávných celků v roce 2022 byl 187,9 miliard korun a je tak meziročně vyšší o 5 miliard korun. Když to srovnám s posledním rozpočtem předcházející vlády, který se týkal školství, tak ten dnešní rozpočet v oblasti školství je vyšší o 30 miliard korun.

Z toho si všichni můžete udělat obrázek za prvé o tom, že náklady na regionální školství skutečně rostou, ale také to ukazuje, že naše vláda ty finanční prostředky pro školství jako jednu ze svých priorit dokáže najít.

To, co tady pan poslanec Rais zmiňoval, tedy dodatečně vyjednané navýšení rozpočtu resortu, tedy Ministerstva školství, skutečně umožnilo proti schválenému rozpočtu, a teď použiju ten jazyk, který se používá ve školství, do toho normativního rozpisu promítnout dalších 9500 míst na nepedagogickou práci ve školách. Přesto ale bylo potřeba snížit příslušné normativy, což v souhrnu odpovídalo těm prokazatelně neobsazeným nepedagogickým místům. Jak už jste si asi spočítali, tak je to zhruba 8 000 míst.

A tady je potřeba přistoupit k určité racionalizaci celého toho systému do budoucna, tedy sdílených kapacit, ať už jsou to třeba jídelny, ekonomické služby, účetní a další, a to zejména tam, kde zřizovatel má více než jednu školu.

Následně v únoru po tomto rozhodnutí vláda odsouhlasila, že pro rok 2024 příspěvkovým organizacím krajů a obcí nestanoví limit počtu zaměstnanců, což umožní v rámci rozpočtových zdrojů využít prostředky na pokrytí dalších nepedagogických míst, takže tam, kde vznikne problém nebo kde není úplně překryv mezi těmi neobsazenými a nefinancovanými místy, tak tam je možné tímto opatřením to dofinancovat.

Zároveň tento krok, a to si myslím, že je také přidaná hodnota, vede ke snížení administrativní zátěže, kterou ta předcházející vládní regulace vyvolávala.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i v návaznosti na rozvolnění regulace zaměstnanosti je připraveno v průběhu roku dodatečně zvýšit rezervy spravované krajskými úřady tak, aby bylo možné nezbytné nepedagogické pozice, které aktuálně tím normativním rozpisem, jak jsem o něm tady mluvil, nejsou pokryty, dofinancovat. V tomto případě se jedná o prostředky ze státního rozpočtu, které jsou ale poskytovány na zvláštní účet krajů. Nejedná se tedy o finanční prostředky, které jsou spravovány krajskými samosprávami. Ministerstvo školství tady stanovilo určitý postup krajským úřadům, jak o dodatečné navýšení v průběhu roku žádat.

I pro rok 2024 platí, že o způsobu využití rozepsaných finančních prostředků rozhoduje ředitel školy. To znamená, že ani pro letošní rok není školám a školským zařízením závazně stanoveno rozdělení peněžních prostředků na učitele, ostatní pedagogické pracovníky a ostatní zaměstnance, což myslím odpovídá i tomu, co si celkem všichni aktéři ve školské politice přejí.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a vnímám zájem o položení doplňující otázky. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Prvně komentář. To navýšení o těch 5 miliard, když vezmu jenom tu zhruba 9% inflaci, a ona byla vyšší, dvakrát 15 % za ty dva roky, tak se ztratí v podstatě. To je jedna věc.

Potom - na to jsem se vlastně ptal, jak to bude s tím dodatečným zvýšením pedagogických pracovníků, jaký bude tlak na ten rozpočet. Na to jsem svým způsobem nedostal vlastně konkrétní odpověď.

Co se týká ředitele, ono je to hezké, že je rozhodovatel, že to všichni chceme, jenomže když mu vezmeme třeba ty ONIVy o těch 15 %, nebo 12, tak nějak, rozhodně přes deset, tak jemu se zmenšuje ten rozhodovací prostor. Prostě on by rád přerozděloval peníze, to je fajn, že už to není limitované na jednu nebo na druhou stranu, ale je otázka, jestli bude mít vůbec co rozdávat nebo rozdělovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, děkuji, a ještě reakce pana předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono toto není vlastně jednoduchá materie z toho důvodu, že tady stát platí něco, o čem úplně přímo nerozhoduje. To oba víme a je to na jinou debatu, kterou určitě rád povedu. Já chci říct, že tady ta naše opatření by určitě měla vyřešit letošní rok. Ale v mezirezortním připomínkovém řízení je návrh novely školského zákona, jehož předmětem je úprava modelu financování regionálního školství, která je naprosto nezbytná, abychom mohli pružněji reagovat na potřeby doby a školského systému. Je dokončován také legislativní proces návrhu novely nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu, celá ta debata o PHmaxech. Musí to být racionalizováno, musí v tom být větší řád.

Když jsem mluvil o té novele školského zákona, tak tam bude také regulace meziročního nárůstu počtu odučených hodin financovaných státem ve školách a bude to navazovat na tu novelu, kterou jsem tady také zmínil, a to je nařízení vlády k PHmaxům. A je to potřeba proto, aby stát měl v budoucnosti lépe možnost alokovat lidské finanční zdroje ve školství, což teď nemá.

A pak je diskutována věc, která je také velmi důležitá, také ne úplně jednoduchá, a to je změna financování nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních, třeba ve formě převodu financování této oblasti na zřizovatele, což by přineslo do toho systému nepochybně větší racionalitu a větší blízkost těch, kteří o těch penězích rozhodují, vůči těm, kteří je potom čerpají, protože stát tady zrovna v této věci je od toho poměrně daleko. Tak to jsou kroky, které by mohly pomoci tu situaci do budoucna řešit opravdu systémově.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, ten byl vylosován jako druhý, a připraví se pan poslanec Robert Králíček. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak, pane premiére, máme nového ministra pro vědu a výzkum, což je ministerstvo bez ministerstva. Je to vlastně uměle vytvořený post, tak aby byly uspokojeny všechny požadavky personální v rámci pětikoalice. To ale teď nechci probírat. Každopádně nově nastoupivší ministr říkal, že hlavní jeho prioritou, což je priorita prakticky všude, je sehnat dostatek finančních prostředků tak, abychom tu vědu nějakým způsobem alespoň zachránili nebo alespoň trošku posunuli. No a vaše reakce byla taková, že s tím naprosto souzníte a že samozřejmě věda a výzkum je pro vás prioritou. A to mě trošičku vyděsilo. Protože já slyším, že pro vás prioritou je školství. Finance ve školství jdou dolů prostě neskutečným, neskutečným způsobem. Bylo přislíbeno 800 milionů, které by měly nejhůř vyřešit to nejhorší, co se týká nepedagogických pracovníků. Bylo to přislíbeno, na základě toho byla odvolána stávka v pedagogickém prostoru. No a ony peníze nejsou. Teď slyším, že prostě ředitelé jsou nuceni propouštět, jsou nuceni propouštět nejenom nepedagogické pracovníky, i pedagogické, to jsou ta neobsazená místa. Nevím, jak z neobsazených míst se můžou propouštět zaměstnanci, když by tam teoreticky tedy žádní býti neměli. Každopádně když jste se tedy vyjádřil, že věda je pro vás skutečnou prioritou, nebylo by od věci, abyste byl konkrétní a vědcům vysvětlil, jak si takovou prioritu vy sám osobně představujete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak děkuji za tu otázku. Především bych chtěl opravit některé informace, které zazněly od pana poslance Kettnera. To, že člen vlády koordinuje velmi širokou oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací, to není vynález současné chvíle a určitě to není kvůli tomu, že by pětikoalice, jak jste to nazval, potřebovala nějaké posty. A myslím, že když se bavíme o vědě, tak lze to doložit jednoduše fakty. První člen vlády, který měl na starosti koordinaci výzkumu a vývoje, byl pověřen touto funkcí už v roce 2002, což prokazatelně nebylo z důvodu působení naší koalice, koaliční vlády a pěti koaličních stran. Ta pozice se postupně objevovala v různých vládách a já si myslím, že to je dobře, a nekritizují tady vlády sociální demokracie a některé jiné za to, že zřizovaly tuto pozici, protože podporu výzkumu je potřeba koordinovat mimo jiné i proto, že tato oblast nemá jednotnou státní autoritu, respektive některé ty funkce supluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, některé funkce má poradní orgán, Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Velkou úlohu mají poskytovatelé, specifickou roli mají některé výzkumné organizace v našem politickém a společenském systému. Takže pozice člena vlády, který se věnuje výzkumu, je určitě správná.

A zmiňuji to tady i proto, že jestli je něco priorita, tak se to samozřejmě projevuje i ve financování, ale nejenom. A i to, že máme člena vlády, který se této oblasti věnuje, je důkaz toho, že to je priorita. Ale já sám říkám, že priority se mají ukázat v tom, jakým způsobem z hlediska financování k nim vláda přistupuje. Takže oblast výzkumu patří k těm vedle vzdělávání a vedle některých dalších, které jsou určitě prioritou vlády, a proto také nijak v době, kdy většina rezortů zaznamenávala v důsledku rozpočtové situace určitý pokles, tak peníze, které šly na výzkum, vývoj a inovace žádný takový pokles nezaznamenaly. Rozpočet pro rok 2024 zachoval prostředky pro oblast výzkumu ve výši více než 40 miliard korun a na institucionální podporu jde dokonce o více než jednu miliardu korun více než v předcházejícím roce. To je další věc, kdy reagujeme na to, co se děje v našem výzkumném prostředí a co jsou požadavky výzkumných institucí. Zvýšili jsme, a odpovídá to i trendům v mezinárodním prostředí, zvýšili jsme podíl institucionální podpory, který byl třeba před deseti lety někde kolem 48 procent až k téměř 58 procentům. A to se projevuje už v rozpočtu na letošní rok a je to určitě žádoucí směr.

Staráme se také o to, aby byl mnohem efektivnější aplikovaný výzkum. Třeba ve vysokoškolském sektoru do aplikovaného výzkumu míří 44 procent z celkových výdajů na výzkum a vývoj. I tady se zvýšení institucionální podpory projevuje zvýšením podpory aplikovaného výzkumu. Přitom ale poznamenávám, že podpora aplikovaného výzkumu ze strany státu má být - nebo že tam hraje i podstatnou roli ta nepřímá podpora skrze daňové úlevy, nikoliv tedy přímá skrze dotace, což platí zvlášť pro podporu podnikového výzkumu.

Už i z toho, co jsem říkal, vidíte, že oblast výzkumu je úzce propojena s oblastí vzdělávání, takže není žádný protiklad, když řeknu, že vzdělávání je naše priorita a výzkum je naše priorita, jsou to obě naše priority, bez nich nemůže být úspěšná Česká republika, a z těch čísel, která jsem říkal, tak je jasné, že se to projevuje i v rozpočtových prostředcích. Ale kdybych měl čas, tak bych hovořil ještě o dalších věcech, které jsme udělali a které jsou mnohem větším důkazem toho, že to je pro nás priorita, třeba koncepce excelence a její posilování, transfer technologií. (Předsedající: Čas.) Všechny změny, které jsou tady potřeba, to jsou věci, které ukazují tu prioritu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a poněvadž pan poslanec položí doplňující otázku, tak bude ještě prostor to rozvést. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Tak jste nám tady krásně vysvětlil personální politiku pětikoalice, mluvíte tady o nějakých postech, ale já nemluvil o postech, já mluvil o ministerském postu, a to je docela velký rozdíl, jestli já pověřím nějakého úředníka nebo nějakého náměstka na Ministerstvu školství oblastí vědy, nebo jestli vytvořím přímo ministerský post, a to je setsakra velký rozdíl. Mluvíte, že výzkum je tedy prioritou, ale přitom jste zároveň řekl, že ty peníze zůstaly, čili bez ohledu na inflaci a tak dále, tak jsme prostě na nule. Vy tady říkáte, školství jde dolů, výzkum tedy zůstává na nule, mluvíte tady o nějakých procentech, jsou sice krásná, ta procenta, ale já bych chtěl nějaká tvrdší data, konkrétní kroky. To znamená, jestli pro vás podpora je, že školství jde do minusu s penězi, výzkum zůstane na svém, čili ve své podstatě na základě inflace také do minusu. Já chci slyšet nějaké konkrétní kroky té podpory. Jinak jsou to pouze nějaké vzdušné zámky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s reakcí předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, pokud o tom máme seriózně mluvit, tak jednak se musíme poslouchat a jednak tomu musíme rozumět. Takže, pane poslanče, to, co jste teď říkal, ukazuje, že představu o řízení výzkumu bohužel nemáte. Já jsem nemluvil o žádných úřednících, já jsem mluvil z minulosti o členech vlády, kterých byla od roku 2002 celá řada, můžete si to najít i ve veřejně dostupných zdrojích, kteří byli speciálně pověřeni právě řízením výzkumu a měli to jako svoji třeba jedinou oblast a jedinou prioritu. Čili v tom se nijak nevymykáme a ukazuje to, že se této oblasti věnujeme. Čísla jsem vám řekl naprosto konkrétní a nevím, kde z nich odvozujete pokles. Já jsem mluvil o tom, že v době, kdy většina rozpočtových kapitol z důvodů hospodaření předcházející vlády a některých objektivních skutečností, kterým jsme byli vystaveni, to já nepopírám, klesala, abychom dali do pořádku veřejné finance, tak oblasti výzkumu se to v žádném případě netýkalo. A ještě jsem mluvil o tom, že oblast vzdělávání byla naopak významně posílena, pokud jde o finanční prostředky. Od roku 2001 ten nárůst je skoro 35 miliard korun, a to myslím není málo. Jenom připomenu pro srovnání, takové Ministerstvo kultury ročně hospodaří s celkovým rozpočtem třeba 18 miliard korun, tady mluvíme o navýšení během několika let v jedné kapitole o více než 30 miliard korun. Tak pokud se to někomu zdá málo, já bych určitě rád dal do školství ještě víc, ale myslím, že každý chápe, že možnosti, které ten státní rozpočet má, jsou tady naplněny na maximum. A pokud jde o výzkumné prostředí, ten problém zdaleka nejsou jenom finanční prostředky, tady jde o to, abychom také vytvořili legislativní nástroje pro výzkumníky a pro startupy a pro inovace a transfer technologií, a to děláme. (Předsedající: Čas.) A to děláme víc, než to dělaly předcházející vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tím vypršel čas pro tuto interpelaci a přistupujeme k té následující, kterou přednese pan poslanec Robert Králíček, a poté se připraví pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Pane premiére, já vás interpeluji ve věci boje proti dezinformacím nebo zřízení nové pozice koordinátora strategické komunikace, nazvěme to, jak vám je vhodné. Vaše vláda na začátku volebního období zřídila pozici tajemníka pro národní bezpečnost, kterým se stal pan Pojar, a my jsme to zřízení podpořili, protože měl bojovat proti dezinformacím. Nicméně nebojoval. Potom jste si zřídili dalšího vládního zmocněnce pro boj proti dezinformacím a strategickou komunikaci, pana Klímu, který slíbil, možná i vynaložil desítky milionů na nákup reklamního prostoru ve spřátelených médiích. Potom jste ho odvolali. Vy jste povolal vašeho poradce pana Gregora z Brna, který měl také bojovat proti dezinformacím, následně se tomu měla věnovat ministryně Langšádlová. A předevčírem, nebo včera vyšlo najevo, že budete mít pátého vládního zmocněnce nebo koordinátora pro strategickou komunikaci pana Foltýna. Vedle toho Vít Rakušan zřídil na Ministerstvu vnitra tým KRIT, má tam Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, armáda má svůj tým strategické komunikace a boje proti dezinformacím, stejně tak MZV. A já bych se tedy zeptal kromě toho, co na jmenování pana Foltýna říká paní ministryně obrany, která pana Foltýna víceméně odvolala z jeho funkce ve Vojenské policii, tak bych se zeptal: Komu bude podřízen, vzdá-li se své funkce na Hradě? Kolik lidí bude mít v týmu? Jaký bude mít rozpočet? Co bude dělat nynější poradce pro dezinformace pan Gregor? A budou panu Foltýnovi podřízeny tým KRIT, tým CTHH, týmy na Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí? A poslední dotaz: Jaké má vlastně od vás zadání? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času, a nyní s odpovědí předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vy jste tu přednesl určitý příběh s nějakými fakty, ale ono to úplně nesedí. Já teď nechci chodit do detailů, že například zmocněnec, který byl pověřen bojem s dezinformacemi, předcházel tomu pověření Národního bezpečnostního poradce, aby se touto otázkou částečně zabýval. Nechci chodit do detailů, ten příběh úplně nesedí. Ale já si myslím, že to, co je důležité a co musíme dělat všichni, je rozlišit dvě věci. Za prvé boj s dezinformacemi a za druhé strategickou komunikaci, a to fakt není totéž. Strategická komunikace státu se svými občany a lidmi, kteří v té zemi žijí a pobývají, je něco opravdu jiného, než samotný boj s dezinformacemi.

Chtěl bych připomenout, že strategická komunikace státu, a tou je pověřen, nebo bude pověřen, abych byl přesný, pan plukovník Foltýn, je zcela běžným nástrojem, jakým stát informuje svoje občany o krocích, možnostech nebo povinnostech státu, lidí. Tento nástroj se využívá v řadě demokratických zemí dlouhodobě. Takovým učebnicovým příkladem je třeba Velká Británie. Naproti tomu šíření dezinformací je relativně nový fenomén a začal být relevantní v podstatě až v době, kdy se začaly masivně využívat sociální sítě. A dezinformace jsou nástrojem boje mezi jednotlivými státy. Z pohledu České republiky je nejvíce využívá Rusko na narušování demokratických procesů v nepřátelských zemích nebo ve snaze ovlivnit veřejné mínění ve svůj prospěch.

Vláda si uvědomuje, že ta dezinformační válka probíhá a myslím, že o tom se nemusíme přesvědčovat. Svědčí o tom třeba nedávné odhalení Bezpečnostní informační služby a následně zpravodajských služeb v dalších zemích, jako je třeba Polsko nebo Německo. A my jsme na základě toho přijali i rozhodnutí o zařazení tří subjektů na náš vnitrostátní sankční seznam. Tento krok byl učiněn na základě zjištění, že tyto subjekty se podílely na aktivitách, které ohrožují naši bezpečnost a suverenitu a jsou spojeny s Ruskou federací. Voice of Europe se dlouhodobě snažil ovlivňovat veřejné mínění v naší zemi a v dalších evropských zemích. A tady máte jasný důkaz toho, že proti dezinformacím ve prospěch cizí mocnosti je potřeba bojovat a že ten boj je účinný. Podobné kroky udělaly i vlády v dalších zemích, třeba v Německu, v Polsku, a nakonec ty subjekty, které umístila Česká republika na svůj vnitrostátní sankční seznam, byly umístěny i na sankční seznam celoevropský. Tento příklad jsem zmínil proto, aby přestala ta debata, jestli jsou tu dezinformace, nebo nejsou, jestli jsme jim vystaveni. Samozřejmě jsme. A tohle je jeden z důkazů.

Úplně jinou oblastí je strategická komunikace státu. A toto je oblast, kterou skutečně rozvíjí naše vláda. Na Úřadu vlády vzniklo oddělení strategické komunikace, ale ve svých gescích pracují v oblasti strategické komunikace také jednotlivé rezorty. KRIT jste zmínil třeba na Ministerstvu vnitra pro oblast vnitřní bezpečnosti.

My jsme se rozhodli, že aktivity, které tu jsou, budeme koordinovat a pomoci té koordinaci by měl nový vládní koordinátor strategické komunikace, který bude teprve jmenován a kterým bude bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn, který je poslední rok, jak jste správně připomenul, zástupcem náčelníka prezidentské vojenské kanceláře a tuto funkci samozřejmě vykonávat nebude a bude uvolněn pro výkon funkce vládního koordinátora pro strategickou komunikaci. Já si myslím, že je to správný krok i proto, že jak už jsem říkal, jak jste řekl i vy, tu existují některé aktivity na rezortech, které se věnují strategické komunikaci, (Předsedající: Čas.) a tuto činnost je potřeba koordinovat a spojit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní s doplňující otázkou pan poslanec Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Pane premiére, vy jste mi skoro neodpověděl na žádnou otázku, až asi na jednu. Tak já tu interpelaci dám písemně, protože chápu, že na ty věci je třeba více času. Nicméně se zeptám na dvě doplňující otázky.

První je, jak chcete dělat strategickou komunikaci, když nemáte k tomu žádný strategický dokument? A výroba nebo tvorba tohoto strategického dokumentu možná panu Foltýnovi, který z jeho životopisu moc zkušeností z komunikace nemá, a možná i pokud si přečtete některé jeho příspěvky na sociálních sítích, tak mu bude trvat poměrně dlouhou dobu. A pak přijdou volby. Takže nevím, jestli v tom ještě něco uděláte.

A druhá otázka: Jak chcete přesvědčovat občany o strategické komunikaci, hlavně ty, které soustavně urážíte a nálepkujete, a věří vám z nich pouze 2 %? Potažmo se chci zeptat, jestli jste připraven přestat používat tyto nálepky?

A Voice of Europe je spíš práce BIS, ne vlády. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s reakcí vystoupí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem, pane poslanče, mluvil o aktivitách státu. Komu čest, tomu čest. BIS jsem za její aktivity pochválil. Ale zmiňoval jsem kroky, které udělala následně vláda a vlády dalších zemí, což je důležité pro tu debatu, kterou tady vedeme. Odpověděl jsem vám na všechny otázky, i na to, že budeme pracovat se stávajícími kapacitami lidí, které máme a které se této oblasti věnují, a ty budeme lépe koordinovat.

Netvařme se, že strategická komunikace neexistuje. Naše vláda se na rozdíl od předcházející té oblasti začala věnovat. Já to nikomu nevyčítám. Ty věci jsou nové. Strategická komunikace je trošku starší. Boj s dezinformacemi je nový fenomén. Ale prostě děláme to my. Jistě, každý krok, který uděláme, nemusí být optimální u takové nové věci a hledáme ten správný model tak, aby byl efektivní, aby to fungovalo, aby strategická komunikace bezpochyby nesloužila nikomu k nějaké propagandě, propagaci politických a ideových postojů, ale byl to skutečně nástroj komunikace státu, kterým informuje o krocích nebo povinnostech, které má vůči občanům, nebo občané mají vůči němu, tak jak je to v jiných zemích.

A z toho, že funguje už strategická komunikace - udělali jsme několik kampaní: Česko informuje, kampaň lex Ukrajina VII a další bych tady mohl jmenovat a připomínat. Je také zjevné, že určitá strategie tady je. A na ní se samozřejmě musí pracovat dál.

Pokud jde o vaše poznámky, o nějaké nálepkování a urážení občanů... Já nikoho nenálepkuji, neurážím, kromě toho, že nazývám organizátory některých akcí nebo ukazuji, co jsou ti lidé zač. (Předsedající: Čas.) To si myslím, že je moje povinnost. A to je všechno. Už nemám čas.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je to tak, měřím všem přesně podle jednacího řádu.

A nyní s další interpelací pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil základní body novely zákoníku práce. Už od samého počátku se šíří mezi zaměstnanci oprávněné obavy, že některé návrhy jim spíše zhorší jejich situaci v zaměstnání, viz například výpověď bez udání důvodu. Novela zákoníku práce sice v navrhovaném znění výpověď bez udání důvodu neobsahuje, ale v rámci jejího projednávání zde v Poslanecké sněmovně mají poslanci ODS předložit pozměňovací návrh. Ten se má týkat právě výpovědi bez udání důvodu, což veřejně potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura v neděli 19. května v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Navrhovaný pozměňovací návrh my v SPD vnímáme jako neúctu ke všem zaměstnancům. Podle Aliance odborových svazů zní výpověď bez udání důvodu jako špatný vtip, neboť zásadně zhoršuje ochranu slabší strany, to je zaměstnanců v pracovních vztazích. Zaměstnanci předdůchodového věku se stanou nežádoucími, a to v době, kdy se uvažuje o prodloužení věku odchodu do důchodu. Též před touto výpovědí nebudou chráněni lidé v nemoci, matky samoživitelky, těhotné ženy a lidé se zdravotním handicapem. Výpověď bez udání důvodu může být také zneužívána k vyřizování účtů a umlčování nepohodlných názorů.

Z toho vyplývá i moje otázka: Proč vláda pod vaším vedením neustále zatěžuje život všem slušným a pracujícím občanům a rodinám s dětmi, kteří poctivě pracují? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, přejdu ten zvláštní název vaší interpelace, proč vláda zatěžuje slušné občany, i to, čím jste skončil. Ale přece jenom toho využiju, že jste to takto nazval, abych připomenul, že vláda naopak občanům, slušným občanům, jak jste to vy řekl, zjednodušuje život, nikoliv že je zatěžuje, jak se snažíte veřejnosti namluvit.

Připomenu tady pár věcí. Začnu třeba antibyrokratickými balíčky, které obsahují naprosto konkrétní opatření, která omezují byrokracii občanů a firem, kdy stát méně otravuje všechny občany. Vládou byly schváleny již tři. A opatření, která tam jsou a kterých je asi osmdesát dohromady, se postupně uskutečňují a ruší se takové věci, jako je třeba povinnost zaměstnavatele sestavit na začátku roku rozpis dovolených, zrušení vstupní lékařské prohlídky u zaměstnanců na nejméně rizikových pozicích, odstranění nadbytečné revize elektrických spotřebičů, odstranění povinnosti hlášení ukončení neschopenky a další a další věci, které zatěžovaly občany a zatěžovaly podnikatele, zvláště ty menší a střední, a přitom nic nepřinášely. A to je přesně opatření, které pomáhá slušným lidem a ukazuje důvěru, kterou k občanům máme.

Občanům také nepochybně pomáhá rozsáhlá digitalizace, do které jsme se pustili. Já bych řekl konečně, protože ty kroky už měly být dělány před mnoha lety. Digitalizace, která je prováděna na Ministerstvu práce a sociálních věcí, takzvaný Jenda, nová klientská zóna, v současnosti umožňuje občanům řešit řadu věcí čistě on-line z domova. Rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, žádost o důchod on-line a tak dále, Portál občana vylepšený, zjednodušení života občanů, eDoklady, každý už můžete mít občanku v mobilu, nepotřebujete s sebou vozit řidičský a technický průkaz. Obrovské ulehčení pro lidi.

Teď máme za sebou úspěšný start systému pro podávání přihlášek na střední školy. Systém DiPSy. V rekordním čase stát realizoval přijímačky, odpadl stres rodičů a žáků a získali jsme cenné informace o nedostatečných kapacitách. Mohl bych tu mluvit o řadě věcí, které se odehrály v Portálu dopravy. A těch příkladů by byla celá řada. Mohl bych mluvit také o opatřeních, která jsme udělali pro ty, kteří se dostanou bez vlastní viny do nějaké nouze. Zvyšování existenčního životního minima, rozšiřování příspěvku na bydlení a tak dál a tak dál.

A teď k té věci, kterou jste zmínil. My děláme správnou a důkladnou úpravu. Změny jsme připravili v oblasti pracovního práva a tyto změny jdou ve prospěch jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Je to strategie win-win, zcela jednoznačná. A cílem těch změn, kdybych je měl nějak shrnout, je i posílení flexibility pracovního trhu, modernizace, snížení administrativní zátěže, digitalizace a další věci, o některých jsem tady mluvil. Změny se týkají i lepší možnosti sladit pracovní a osobní život a úprava souběhu rodičovské dovolené třeba s DPP, DPČ, nelimitace počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou pro zastupující zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené. A tak bych mohl pokračovat. Změny v oblasti pracovní doby výhodné i pro zaměstnance, změny v oblasti odměňování a tak dál.

Je to obrovský balík změn a ty jsou předloženy a ty projednáváme. A tento balík změn, úprav zákoníku práce neobsahuje výpověď bez udání důvodu, ale je to věc, o které je moje strana, moje politická strana například, ale nejenom, přesvědčena, stejně jako Národní ekonomická rada vlády, stejně jako reprezentanti zaměstnavatelů, že to by byl správný krok. My se budeme pokoušet přesvědčit naše koaliční partnery a prosadit to při projednávání v Poslanecké sněmovně. Ale zatím výpověď bez udání důvodu v tom balíku změn, tak jak jsem je tady připomenul, obsažena není. Není to nic proti zaměstnancům, tam se předpokládá s adekvátním odstupným, které se uvažuje ve výši šesti až osmi měsíčních platů, což je zcela dostatečná ochrana.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s doplňující otázkou pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za odpověď, pane premiére. S tou odpovědí jste mě tedy moc nepotěšil a mám k tomu ještě doplňující otázku. Vaše vláda v rámci novely zákoníku práce údajně též uvažuje o prodloužení zkušební doby nebo o zkrácení výpovědní doby, což jsou témata, o kterých se hodně v mediálním prostoru hovoří. To všechno jsou věci, které jdou proti slušným a pracujícím občanům. Vaše vláda těmito návrhy novely zákoníku práce společně s opatřeními plynoucími z daňového balíčku, jako například zrušení školkovného, větší odvody živnostníků, zrušení odpočtu na manžela nebo manželku, vyšší daň z nemovitosti a tak dál, neustále zatěžuje život všem slušným a pracujícím občanům České republiky. Prosím tedy o sdělení, zda i tyto návrhy, které se týkají prodloužení zkušební doby nebo zkrácení výpovědní doby, hodláte v novele zákoníku práce prosadit. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a opět s reakcí předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jak jsem říkal, návrhy zákoníku práce obsahují celou řadu opatření, která vedou k vyšší flexibilitě a pomáhají jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Pokud jde o změny v oblasti skončení pracovního poměru, tak jak jste se tady na ně ptal, tak vázání počátku běhu výpovědní doby bude na den doručení výpovědi. Nyní je to první den měsíce, který následuje. Takže tady určitě změna je. A pokud jde o zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc, tak ta je navrhována u výpovědi, která je daná z důvodu pochybení nebo nedostatku zaměstnance.

Pokud jde o délku zkušební doby, ta se prodlužuje, maximální délka zkušební doby se prodlužuje ze tří na čtyři měsíce, u vedoucího zaměstnance ze šesti na osm měsíců s možností dodatečného prodloužení se zákonnými limity. Ale jak už jsem říkal, jsou tam i další věci, které jsme tady nepřipomněli, změny třeba v oblasti odměňování, rozšíření případů, kde je možná výplata mzdy v jiné než české měně, rozvolnění podmínek pro doručování mzdového platového výměru, změny v oblasti pracovní doby, samorozvrhovací pracovní doby zaměstnance i na pracovištích zaměstnavatele a další a další možnosti, na jejichž vyjmenování tady nemám čas.

Chci znovu zdůraznit, že je to vyvážená novela, která vede k větší flexibilitě. A větší flexibilita je výhodná nejenom pro podnikatele a zaměstnavatele a je nezbytnou podmínkou pro rozvoj naší prosperity, ale je výhodná i pro zaměstnance.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s další interpelací nyní vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére. Vláda je stále nečinná v rámci slíbených změn ve zdravotnictví, ke kterým se zavázala smlouvou s lékaři uzavřenou koncem minulého roku. Uplynulo už skoro půl roku od podepsání dohody. Vláda ale zatím nesplnila takřka nic z toho, co slibovala. A čas, od kdy by ty potřebné změny měly platit, tedy 1. ledna 2025, se kvapem blíží. A jak všichni víme, od předložení konkrétního návrhu přes jeho projednání k jeho schválení vede dlouhá cesta. A v tuto chvíli bychom už tu měli ty konkrétní návrhy projednávat. Čekáme i na samostatný zákon o odměňování zdravotníků. To, že se platy mírně po mnoha letech navýšily, opravdu nestačí. Potřebujeme zákon, který sjednotí pravidla odměňování za práci v nemocnicích bez ohledu na to, zda se jedná o fakultní nemocnice, nebo akciové společnosti. Nic jste nepředložili.

Od zástupců vlády slyšíme jen, že se na tom pracuje, ale ty výsledky nevidíme. A zdravotníci jsou stále v nejistotě. Není ani jasné, jak se budou řešit služby a provoz ve druhé polovině roku.

Prezident lékařské komory Milan Kubek na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že chce dát dalšími protesty politikům pořádně za uši. To mi nezní jako situace, kterou byste měli pod kontrolou. Pokud lékaři budou striktně dodržovat stávající legislativu, nebude možné v mnoha zařízeních provoz zajistit. Situaci ale nelze také řešit nadále tak, že zdravotníci budou nuceni ten zákon obcházet. Takže se ptám: Na co ještě čekáte, pane premiére? Kdy začne vláda jednat? Chtěla bych slyšet konkrétní termíny, kdy uvidíme ty konkrétní návrhy. Protože další odkládání z vaší strany je podle mě čistý hazard (Předsedající: Čas!) s dostupností zdravotní péče v naší zemi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní reakce předsedy vlády České republiky Petra Fialy.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za tuto interpelaci, protože mám možnost vyvrátit tvrzení, že není plněna dohoda, kterou uzavřelo Ministerstvo zdravotnictví, Všeobecná zdravotní pojišťovna s představiteli zdravotnických odborů a České lékařské komory, protože takové tvrzení skutečně za pravdivé považovat není možné. Ale vezměme to pěkně popořádku, článek po článku té dohody, abychom viděli, co je plněno a na čem se pracuje.

Článek 1, Navýšení platu zdravotnických pracovníků. Dohoda je splněna kompletně. Ještě v prosinci byl schválen přesun lékařů, zubařů, farmaceutů do vyšších platových tříd. Od ledna 2024 navýšeny platy všem zaměstnanců ve všech nemocnicích včetně zaměstnancům na kratší úvazky. Článek 1 komplexně.

Článek 2, Úpravy zákoníku práce a zákona o odměňování zdravotníků. Každý, kdo se tím zabýval, ví, že to jednoduché není. Tento článek 2 dohody je plněn průběžně. Už proběhla tři pracovní jednání na úrovni zástupců dotčených ministerstev, zástupců zdravotnických odborů, lékařské komory, Asociací nemocnic, další jednání proběhne příští čtvrtek.

Ve věci přípravy zákona odměňování zdravotníků proběhla dvě pracovní jednání v obdobném formátu, navíc za účasti dalších asociací zdravotnických pracovníků, Asociací nemocnic a dalších a dalších. Všichni tam prezentovali, nebo většina z nich velmi odlišné názory, nepanuje tu shoda. Proto Ministerstvo zdravotnictví vzalo na vědomí tyto rozdílné názory a připravilo vlastní návrh, který bude rozeslán zítra a první projednání proběhne také již příští čtvrtek. Podle dohody byly odborům poskytnuty závěry Státního úřadu inspekce práce o kontrolách v nemocnicích z loňského roku.

Článek 3. Ještě bych se mohl zdržet u článku, 2 ale půjdu k článku 3, ať to stihneme. Úprava vzdělávání zdravotnických pracovníků. Tento článek je rovněž plněn. Bylo zřízeno kontaktní místo pro příjem stížností za nedodržování pravidel vzdělávání zdravotnických pracovníků a jejich vyhodnocování a provádění nápravných opatření. Děje se to za účasti lékařské komory, jejích zástupců, tak, jak si přáli. Zároveň byl nad rámec dohody v každé přímo řízené nemocnici určen koordinátor specializačního zařízení, který na celý proces v nemocnici dohlíží. Tito koordinátoři se setkávají se zástupci Ministerstva zdravotnictví, Institutu postgraduálního vzdělávání, a řeší všechny otázky, které se tam objevují.

Zase, mohl bych pokračovat dál. Přímo řízené nemocnice zakotvily pracovní volno s náhradou platů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončení vzdělání v základním kmenu v délce alespoň pěti pracovních dnů, atestační zkoušky v délce aspoň 10 dnů. Vyslyšeli jsme požadavky zvláště mladých lékařů, s kterými jsem osobně mluvil, a dalekosáhle se to projevuje i nad rámec toho, co požadovali v tom, co Ministerstvo zdravotnictví dělá.

Článek 4 - Úhradový dodatek pro rok 2024 - je splněn kompletně ve všech bodech, opět naprosto splněno. Se všemi poskytovateli Všeobecná zdravotní pojišťovna uzavřela úhradový dodatek, vyčlenila na něj prostředky a Ministerstvo zdravotnictví své závazky vycházející z dohody ctí.

Pro doplnění článek 5 - Odvolání protestních akcí a zapojení do přesčasové práce, což byl zase závazek té druhé strany. Organizace skutečně odvolaly protest, to je potřeba přiznat a ocenit. Zvýšené zapojení lékařů do přesčasů není všude patrné, tedy těch lékařů, kteří dosud přesčasovou práci nevykonali. Ale to se určitě v průběhu času napraví.

Takže abych to shrnul. Řada těch pěti článků tak, jak byla ta dohoda uzavřena, je buďto komplexně splněna, nebo plněna. O článku 2 se vedou intenzivní jednání za účasti všech dotčených aktérů a oni to vědí nebo alespoň tam posílají svoje zástupce, takže to musí vědět. Myslím si, že plnění této dohody je důležité, ale nebude stačit, že před námi jsou debaty. Myslím, že bychom je mohli vést napříč politickým spektrem, i o dalších změnách v oblasti zdravotnictví a jeho financování tak, aby ten systém byl opravdu dlouhodobě udržitelný i v dalších letech.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám, že není zájem o doplňující dotaz, tudíž se přesouváme k další vylosované interpelaci, s kterou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Poté se připraví pan poslanec Hubert Lang. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, nejste to jenom vy jako strana ODS, ale samozřejmě celá vláda, která se v současné době řídí heslem "kdo nejde s námi, jde proti nám", což je staré komunistické heslo. Ten, kdo nesouhlasí s vaším názorem, je putinovec, proruský šváb, dezolát.

Tímto se dostávám k prvnímu z členů ODS, kteří mě dostali ze židle, což je pan europoslanec Vondra, který v pořadu u paní Tománkové nazval pana Jandejska kolaborantem na základě nějakého pamfletu, který držel v ruce. Oprostím se od toho, že říkal, že neumí rusky - přitom dělal maturitu z ruštiny jako my, takže nemluvil pravdu - ale v tomto papíru je údajně napsáno, že je pan Jandejsek kolaborantem. Tato akce se dostala už dál. Pan Jandejsek na něj dal předžalobní výzvu, že žádá 555 000 odškodnění, aby tyto peníze byly poukázány na Jedličkův ústav. Takže to je první člověk, který je vaší kaňkou.

Druhý člověk, který je vaší kaňkou, je paní ministryně Černochová, která se fotí se svým poradcem, bývalým exministrem vnitra panem Naděm, který v ruce drží ceduli, kde je napsáno - Slovákům a dezolé vstup zakázán.

Poslední z této řady je pan Novotný, který se samozřejmě nevybíravým způsobem vyjadřuje nejenom k národu, ale ke každému, kdo je mu nepohodlný. Teď v úterý bylo zastupitelstvo, kde měl být odvolán, a on se svojí sestrou, která je místostarostkou, hlasovali samozřejmě proti tomuto odvolání. Byla bych ráda, pane premiére, kdybyste se k tomu konečně postavil jako premiér i jako chlap, protože pan Novotný prohlásil, že pokud ho vyzvete vy a pan senátor Vystrčil, odejde z ODS. Tento člověk vás opravdu špiní a není to nic příjemného, když my jako občané se na to musíme dívat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Nejprve bych, vážená paní poslankyně, pro pořádek upozornil na to, že interpelace podle § 110 jednacího řádu Poslanecké sněmovny se týkají interpelací vlády nebo jejích členů ve věcech jejich působnosti. Prokazatelně funkce předsedy ODS není působností člena vlády, i když analogicky bychom mohli odvodit podle čl. 5 odst. 5 čl. 1 Ústavy České republiky, který říká, že politický systém je založen na soutěži politických stran v České republice, že tedy existuje souvislost mezi působením člena vlády a člena politické strany. Ale jak víme z praxe, víme i z nastavení ústavního systému, nemusí tomu tak být.

Takže bych jenom upozornil na to, že interpelace se mají týkat působnosti členů vlády a výroky jednotlivých členů ODS se týkají mé působnosti jako předsedy Občanské demokratické strany, tedy ne funkce premiéra. Nicméně se nevyhýbám odpovědnosti, takže se veřejně vyjadřuji k těmto výrokům. Nestrkám hlavu do písku, nebudu tady využívat ani možnosti k nějakému protiútoku a připomínat výroky členů hnutí ANO nebo samotného předsedy, za které byl dokonce soudy vyzván k omluvám. Těch případů není málo, nebo je jich rozhodně více než jeden. Ale to fakt dělat nebudu.

Jasně jsem řekl, že výroky pana Novotného jsou nepřijatelné nejenom politicky, ale jsou nepřijatelné i lidsky. Postavil jsem se k tomu veřejně, opakovaně a nic na svých výrocích neměním. ODS jako demokratická strana se bude důsledky chování pana starosty Novotného tak, jak jsem to opakovaně zmínil, zabývat na jednání výkonné rady, která je k tomuto příslušná. Co snad pro pořádek je třeba k tomu dodat, že pan Novotný se omluvil za ty výroky, což považuji za minimální věc, kterou je nutno v tomto případě udělat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Doplňující otázka.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. To jste mi odpověděl na jednoho z těch tří aktérů, pane premiére. Já jsem potom ještě pokládala otázku, co se týče pana Vondry. Potom jsem se samozřejmě ptala na paní ministryni Černochovou, která je součástí vlády. Ve své podstatě už jsem se to snažila i paní ministryni tady vysvětlit - a nejenom ve Sněmovně, kdy jsme se tady malinko přestřelili - že toto už je za hranou. Ona je ministryně, ona je ministryně obrany, a i kdyby to byl nějaký žert, tak je to hloupý žert a nemá to co dělat na sociálních sítích. Ba naopak, ona měla být ta, která měla poukázat na to, že je to hloupý žert.

U pana Vondry je to ještě větší problém v tom, že kdyby to udělal, jak jste řekl tady sám, někdo z ANO, nebo kdyby to nedej Bůh udělal pan Babiš, na kterého tady taky bylo poukazováno, tak ta média jedou 24/7 a grilují nás, ale tady se to normálně promlčelo. To je neskutečné. Já prostě jenom zírám, jak je možné, že se to všechno promlčelo. (Předsedající: Čas prosím, paní poslankyně.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní ještě s reakci vystoupí pan premiér. Předávám řízení schůze.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Samozřejmě chápu, že jsme v předvolebním čase a lídr kandidátky SPOLU, který je naprosto skvělý, Alexandr Vondra - (Smích v lavicích poslanců ANO.) - a má za sebou fantastickou minulost a mnohokrát prokázal hodnotové i lidské postoje, za které by ho mohli obdivovat jeho političtí soupeři, je tady terčem nějaké politické debaty. Ale já tímto směrem nepůjdu a vyjadřovat se k tomu nebudu, i s odkazem na to, k čemu jsou určeny interpelace.

Možná bych ale obecněji řekl, že stěžovat si na média se tady sice stalo nějakou tradicí, a slyším to často, ale média jsou kritická ke všem politickým stranám a mohu vás ujistit, že na spoustě tiskových konferencí a brífinků dostávám otázky, které se týkají výroků členů ODS. Tam to patří, tam na ně odpovídám, na interpelacích to dělat dál nebudu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A dostáváme se k interpelaci pana poslance Langa. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Vážený pane premiére, já doufám, že mi odpovíte na ty otázky lépe než mojí kolegyni. Jako premiér této vlády plně odpovídáte za schválený vízový migrační pakt, ještě v kontextu toho Česká republika měla evropské předsednictví, ve kterém se finalizovaly určité věci vízového migračního paktu. A já se tady dozvídám, že 15. 5. 2024 byl odeslán dopis Evropské komisi 15 členů, ministrů vnitra jednotlivých členských států, kteří hovoří o tom, že ve své podstatě ten ještě, tedy schválený, ale prakticky ještě neimplementovaný vízový migrační pakt je takovým paskvilem, takovým paskvilem, že už bude potřebovat nějakou revizi. A ministři vnitra hovoří. Stav současného azylového migračního systému (nesrozumitelné) prudkého nárůstu nelegálních přechodů je prakticky neudržitelný. Naší hlavní odpovědností a závazkem je udržet stabilitu a sociální soudržnost a vyhnout se tak polarizaci evropských společenství a ztrátě jednoty v rodině členských států EU. Já budu ještě interpelovat pana ministra vnitra, který nám to před tím asi rokem a půl sem přivezl jako velké vítězství, ale tady vidíte - a pod vaším vedením, vaší vlády, váš první místopředseda vlády, ministr vnitra, na základě který (kterého?) měl výrazný podíl na tom, jaké je finále toho migračního paktu, tak už se tady nyní dozvídáme, že to není v pořádku a že to prakticky nebude fungovat, přestože to ještě prakticky nenaběhlo úplně do plné účinnosti.

Ptám se vás, pane premiére, opravdu si myslíte, že za našeho předsednictví a za vašeho předsednictví vlády udělala Česká republika maximum možného, aby vízový migrační pakt byl schválen v nějaké slušné podobě? To je první otázka. A dále. Opravdu si stojíte za současnou podobou vízového migračního paktu, i když my jako Česká republika jsme se potom jakoby zbaběle zdrželi, že jsme napřed pro to horovali, pan ministr vnitra nám tady - váš první místopředseda vlády - říkal, jak je to výborné, a potom se zdržel? Ještě potom doplním - doplňující otázku. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní s odpovědí pan premiér. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, rád vám odpovím. Řekněme si ale opravdu, jak to je a jaká jsou fakta. Migrační pakt v té formě, ve které byl vyjednán ministry vnitra členských států Evropské unie, měl naši podporu, protože šel dál a byl razantnější než výsledná podoba migračního paktu, která vzešla z takzvaného trialogu a byla ovlivněna postoji Evropského parlamentu. A tady bych chtěl také připomenout, že proti přísnějšímu migračnímu paktu se vedle frakcí Zelených a socialistické frakce nejvíce stavěla frakce Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci hnutí ANO, které jinak migrační pakt kritizuje. To je potřeba si říct. Já nikoho z ničeho neobviňuji, já jenom pro pořádek konstatuji, jak to je.

Česká republika právě proto, že migrační pakt byl zmírněn, je trošku byrokratičtější než ta původní verze a není tak účinný podle našeho názoru, se v tom finálním hlasování zdržela. My jsme chtěli razantnější azylové řízení, chtěli jsme méně byrokratické řízení, chtěli jsme se posunout dál před hranici Evropské unie. Migrační pakt jde správným směrem, ale nejde dostatečně daleko. Tak to jedna - na vysvětlení toho, proč jsme postupovali tak, jak jsme postupovali, není v tom vůbec žádný rozpor. Vyjednali jsme věc, která byla lepší než ta, která byla nakonec schválena po vstupu Evropského parlamentu do toho schvalovacího procesu.

Druhá věc. Není pravda, že dopis 19 členských států, respektive ministrů vnitra, který navrhuje další kroky a kde velmi aktivní roli od počátku sehrává Česká republika, je tu proto, že už teď chceme říct, že migrační pakt je nefunkční nebo že byl špatně vyjednán. Ten migrační pakt představuje v tuto chvíli maximum možného, maximum možného, co se dalo domluvit v rámci stávajícího složení Evropského parlamentu a v rámci názorů členských států. Ale my patříme k těm zemím, které chtějí jít dál a připravovat další kroky, které budou navazovat na přijatý migrační pakt. A proto jsme součástí té neformální skupiny - dnes už 19 členských států, které chtějí efektivně řešit migraci a které formulovaly návrhy na řešení pro Evropskou komisi - nebo formulují návrhy z iniciativ, které už tady třeba existují nebo které by mohly vzniknout.

Bezpečné zóny a ujednání podobná nouzovému tranzitnímu mechanismu, komplexní partnerství se třetími zeměmi, to je velice klíčový nástroj, ke kterému musíme dospět. Spolupráce se třetími zeměmi v takové oblasti, jako je rozvojová ekonomická spolupráce, třetí země pak podniká kroky k omezení nelegální migrace, třetí země se zaváže za to (k tomu), že bude umožňovat návrat svých občanů, k tomu musíme dospět. Dalším iniciativou nebo bodem je boj proti pašování migrantů, zintenzivnění reakce Evropské unie, větší kontrola na vnější hranici, intenzivnější výměna informací a tak dál.

Důležitá věc - koncept bezpečné třetí země, který lze nyní použít pouze v případech, kdy lze prokázat nějakou dostatečnou vazbu mezi nelegálním migrantem nebo žadatelem a tou třetí, cílovou zemí. My chceme tuto podmínku odstranit nebo aspoň omezit ten požadavek na dostatečnou vazbu. A potom je to také předávání odmítnutých žadatelů o azyl z Evropské unie do třetích zemí před jejich navrácením. Tedy státní příslušníci třetích zemí s pravomocně zamítnutou žádosti o mezinárodní ochranu by mohli být přemístěni do třetí země mimo území Evropské unie a tam by teprve probíhalo to samotné vyhošťování a vymáhání povinnosti návratu. To jsou všechno věci, které chceme prosadit nad rámec migračního paktu, ale (Předsedající: Čas.) pánbůh zaplať za to, že aspoň k něčemu státy EU dospěly.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Pane premiére, já s vámi zásadně nesouhlasím. Ten dopis, jak je koncipován, a já ještě ho snad načtu na nějaké další schůzi, abych ho mohl přečíst celý, aby pro veřejnost byl jasné, o co vlastně se jedná. Jestliže 15 ministrů vnitra - vy dneska říkáte 19 - říká, že se musí vypracovat, vyvinout úsilí, aby se vypracovaly a navrhly nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy, jinak prostě nebude zatím - od cíle jsme zatím daleko, to je úplně v začátku toho dopisu, od nějakého spravedlivějšího, humánnějšího, (nesrozumitelné) azylového systému jsme zatím daleko. My tady po x letech jsme s velkou slávou tak, jak to bylo prezentováno vaší vládou, vaším prvním místopředsedou vlády, panem ministrem vnitra Rakušanem, přijali vízový migrační pakt a tady vlastně jednoznačně se napíše, že vízový migrační pakt není funkční, není tam vůbec návratová směrnice. Všechno, co vy jste tady vyjmenoval, tak je, že budeme - budeme realizovat, budeme se přibližovat, budeme další věci dělat. Prostě je to nefunkční a nepovedlo se vám to.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prostor pro odpověď pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A v tom s vámi zase nesouhlasím já. Ještě, abych byl tedy přesný, dopis v tuto chvíli má 15 zemí, které deklarovaly podpis, s dalšími čtyřmi se jedná, proto mluvím o 19. A těch 19 je důležité číslo, že 19 států Evropské unie si myslí, že je potřeba jít dál.

A jakou tedy nabízíte alternativu k migračnímu paktu? Že nebudeme dělat nic, anebo budeme postupovat jenom na základě jednání jednotlivých států? No, to jsme viděli, k čemu to vede, to vede ke kontrolám na hranicích. A to fakt chceme? To je řešení pro české občany, kteří se chtějí pohybovat svobodně po Evropě? To je řešení pro naše firmy, pro naši ekonomiku, která je exportní? To je reálná nabídka lidem, se kterou přicházíte? Já takovou nabídku lidem dělat nechci. Já chci, abychom našli evropské řešení, které bude funkční a které zajistí vnitřní bezpečnost, to znamená skutečně si poradí s nelegální migrací a které také ale současně zajistí to, že se můžeme svobodně v Evropě pohybovat.

Není pravda, že opatření vůči nelegální migraci jsou nefunkční. Podívejte na to, jakým způsobem jsme zastavili nelegální migraci na takzvané balkánské cestě. A nezastavili jsme ji tím, že jsme něco jenom dělali sami, ale že jsme spolupracovali se Slovenskem, Maďarskem, Srbskem a dalšími zeměmi, Rakouskem, a podařilo se nám tuto trasu výrazně zastavit. To ale není řešení nelegální migrace do Evropy, o to větší je tlak na těch jiných trasách a my musíme se domluvit na dalších krocích. Domluvili jsme se na částečném řešení, to je migrační pakt. Podle mého názoru od počátku nestačí, proto taky vedu jednání s podobně smýšlejícími zeměmi, nedávno třeba s Itálií, abychom šli dál. Abychom našli shodu (Předsedající: Čas.) na dalších krocích, které je potřeba udělat. Já myslím, že je to naprosto logické a správné.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A nyní je na řadě pan poslanec Volný s interpelací na pana premiéra. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, paní předsedající, pane premiére. Já jsem tady naznačil, že to bude téma korespondenční volby. Vy, když jste přišli s korespondenční volbou jako první myšlenkou, tak už jsme kroutili hlavami a říkali jsme, proč zrovna teď a proč takhle urychleně. A vy jste vždycky říkali, je to ve všech státech, nebo téměř ve všech státech Evropské unie. Ale co je daleko, daleko nebezpečnější a zrůdné, je ten druhý krok, který připravujete, a to je krok, který by měl rozdávat české občanství jak na běžícím pásu až do třetího kolene, a tím spojené v podstatě i volební právo.

Jednak samotným volebním právem korespondenčním totálně shazujete důvěryhodnost voleb, protože teď už těm volbám nebude opravdu věřit v této zemi nikdo. A pokud by opravdu byl stejný základ, jako je všude v Evropě, tak já jako syn německé matky bych měl volební právo, moje děti by měly volební právo a moje vnoučata by měla volební právo a volili bychom zástupce Němců do Bundestagu. No to by byl pěkný bordel.

Já se vám ptám, pane premiére, jestli jste opravdu přesvědčený vy osobně, že připravovaný zákon korespondenční volby je opravdu stejný jako ve většině zemí v Evropě? Jestli jste vy osobně přesvědčen, že rozdávání českého občanství až do třetího kolene českým vystěhovalcům je ta správná cesta? I když sami ti, kterých se to týká, si nechápavě klepou na čelo. Třetí jsem nestihl (Předsedající: Čas.), dám jí jako přídavek.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A nyní prosím pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak nejprve, vážený pane poslanče, bych chtěl upravit tu informaci o rozdávání českého občanství. Žádné české občanství se nikde nerozdává a rozdávat nebude. A ta úprava se netýkala vůbec podmínek, za kterých můžete získat české občanství. Ta se týkala jenom lhůty, v které o tom můžete žádat. Takže tam opravdu žádná změna není. Stejně tak jako korespondenční volba nezakládá žádná nová práva. Korespondenční volba je jenom nástroj, jak umožnit lidem, kteří žijí v zahraničí to, aby mohli uplatnit svoje základní občanské právo, a to je účastnit se voleb a aby ty překážky proto nebyly příliš velké, tak jak jsou v současnosti.

Já bych se trochu pozastavil u... Ale já opravdu nevyčítám, já jenom spíše jako nad tím přemýšlím, proč to říkáte, že to napadlo nás a že se to teď zjevilo najednou... myšlenka korespondenční volby ta tady žije ve veřejném prostoru poměrně dlouho. A minulá vláda, kterou vedlo hnutí ANO, měla korespondenční volbu v programovém prohlášení, tak to je prostě fakt. Tak z nějakého důvodu jste to tam měli a pak jste třeba od toho odešli s nějakými argumenty, které já neznám. Ale v programovém prohlášení jste si napsali zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám, včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydání voličských průkazů a tak dál a tak dál. A pak to nějak probíhalo.

Ale my jsme korespondenční volbu chtěli dlouhodobě, ale ne korespondenční volbu obecnou, to bych chtěl také tady vyvrátit ty fámy, které se ve veřejné debatě objevují, nezavádíme korespondenční volbu pro občany na území České republiky, nic takového nikdo nemá v úmyslu, pouze pro české občany, kteří pobývají v zahraničí. Zmínil jste také... a mimochodem, když jsem třeba byl nedávno ve Spojených státech a setkal jsem se s krajany, tak naprosto všichni to od českého státu očekávali. Ať to byli studenti na dlouhodobých pobytech, ať to byli lidé, kteří byli vysláni svou firmou nebo pracovali, ať to byli lidé, kteří dlouhodobě žili v USA, ať to byli vědci, kteří tam třeba trávili dva roky, to jsou všechno věci, které chceme, které jsou žádoucí pro Českou republiku. Všichni říkali: To nám pomůže. Pro nás je prostě těžké letět někde tisíc kilometrů na místo, kde bychom mohli volit. A tohle ta korespondenční volba pomůže zjednodušit, odstranit, nic dalšího se nestane, nikdo další nezíská právo volit, jenom ten, kdo je český občan a nic dramatického se neděje.

Člověk na zahraniční stáži, student na Erasmu, zaměstnanec Škodovky v Německu nebo někde jinde má možnost prostě tímto způsobem volit. A pokud jde o tu věc, kterou jste zmínil, zda je to něco speciálního nebo to je v jiných státech a že my argumentujeme tím, že to je v jiných státech Evropy, no je to v jiných státech Evropy a je to skoro ve všech státech EU. Česká republika je jednou z pěti zemí, která to nemá. Těmi dalšími je Irsko, Chorvatsko, Malta a Francie. Ale v případě Francie je ta volba zajištěna tím, že Francie zná institut elektronické volby. My zavádíme věc, která tu měla být podle mého názoru dávno, která nevytváří žádné výhody pro nikoho. Která naopak snižuje nevýhody. Ten systém je velice dobře ošetřen. Neumožňuje to žádné volební podvody nebo něco. Vůbec nechápu argument, proč by měly být znevěrohodněny tím, že budou lidé hlasovat v rámci celkem osvědčeného, v řadě zemí osvědčeného mechanismu korespondenční volby.

Volba bude probíhat na principu dvou obálek, doručovací a úřední. Volič musí podat žádost, obdrží od zastupitelského úřadu sadu písemností, hlasovací lístek si vytiskne z informačního systému správy voleb. Musí ho vložit do úřední hlasovací obálky. Do doručovací obálky vloží identifikační lístek, zašle zastupitelskému úřadu. Ten podá v den voleb tyto došlé obálky zvláštní okrskové volební komisi, ta otevře doručovací obálky až v ten příslušný čas (Předsedající: Čas.) a označí ve výpisu ze seznamu voličů, kdo hlasoval korespondenčně. Je to naprosto jasné a transparentní.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Je zájem o doplňující otázku. Ano, prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Tak teď musím rychle spěchat. Tak o tom rozdávání občanství a volebních práv jsem si nevymyslel já, o tom hovoří dost jako často vaši poslanci a vaši politici, a toho bych se tedy hrozně bál. Docela mě uklidnila vaše informace, že toto absolutně není na stole a absolutně nepřijde do této Sněmovny. To znamená tím, že schválíme možnost nějakého hlasování korespondenčního, kde tedy děláme nějaký kompromis s našimi pozměňovacími návrhy bude to poslední, tak si myslím, že jsem v této chvíli uklidněný.

Ale pořád si musím myslet... Ještě se vás jednou zeptám. Opravdu není účelem této korespondenční volby a toho všeho, co možná nastane, abyste si sehnali nové hlasy, protože vám v České republice už nikdo nevěří? Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní čas pro odpověď pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdo nám věří, nebo nevěří, to se ukáže ve volbách a už za chvíli něco z toho uvidíme a pak v těch dalších si budeme potvrzovat, jaká je důvěra občanů v jednotlivé politické strany a jejich nabídku. Ale já opravdu budu mluvit za sebe. Já jsem člověk, který se zabývá teoreticky politikou desítky let, a i prakticky teď už, ale teď použiju tu teoretickou znalost. Každý, kdo chce upravovat volební systém ve svůj prospěch, tak na to dříve či později doplatí. Voliči mění svoje chování, mění se nálady, názory ve společnosti. Viděli jsme mnohokrát ve světě úpravu volebních systémů, která ani ve střednědobé perspektivě nevedla k tomu, že by to pomohlo těm, kteří si myslí, že tím něco účelově získají. Volič - to je ta stará debata, jestli je volič racionální, nebo je iracionální, volič je racionální dlouhodobě. To znamená, koriguje svoje rozhodnutí a je schopen se přizpůsobit změně volebního systému.

Takže já za sebe říkám, nikdy bych se nedopustil takové naivity, abych upravoval nějaký volební systém a věnoval tomu energii proto, že bych si myslel, že nám to teď něco přinese. Možná teď, za chvíli nic, nebo ani teď nic. Prostě to fakt není téma, kterým bych se zabýval a které bych bral vážně.

Já podporuji korespondenční volbu pro občany České republiky žijící v zahraničí proto, že to pokládám za spravedlivé a správné. A jestli se ptáte, zda vás mohu ujistit, že tím si nenaháníme nějaké další lidi, kteří by se stali českými občany, tak to vás tedy samozřejmě ujistit mohu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A dostáváme se k další interpelaci, tentokrát pana poslance Kotena. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, co to zase sankcionujete? Vy jste lídrem sankcí tady v České republice a možná i v Evropě. Vzhledem k tomu, že několik unijních států, tedy vlastně v čele s vámi, požadujete sankce proti Gruzii, a to z toho důvodu, že Gruzínci si chtějí uzákonit takzvaný návrh o zahraničních agentech. Já jsem si tedy nevšiml, že byste tady vyžadoval sankce proti Spojeným státům americkým, protože tam platí zákon FARA přesně v tomto duchu, tedy aby zahraniční agenti byli označeni a aby byli transparentní, že tedy pracují pro cizí moc. A v případě tedy parlamentu v Tbilisi a v případě Gruzínců to nechcete. Tak mě, prosím vás, zkuste vysvětlit, co je tedy na tom zákonu jiného, a tento zákon mimo jiné tedy daleko více států než jenom Spojené státy. Mají ho Spojené státy, obdobu má Ruská federace, obdobu má Maďarsko. Tak co je na tom tak špatného, že tedy budeme sankcionovat jako Česká republika Gruzii? Já tomu nerozumím. Jestli tedy máte stejný metr, tak prosím o sankce na Spojené státy, ať tedy jsme v komfortní poloze! Padni komu padni, ne? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro odpověď pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem si zvykl, že mě z opozice různě nálepkujete, ale lídrem sankcí mě ještě nikdo nenazval. To je novinka. Nicméně mohu vás ujistit, že v případě sankcí vůči Gruzii to opravdu nesedí. Ta informace je naprosto mylná. Ani nevím, kde se vzala. Česká republika nepatří k zemím, které by tlačily na to, aby Rada Evropské unie pro zahraniční věci projednala sankce vůči Gruzii.

Já jedinou informaci nebo stopu, kterou tady mám, odkud se to mohlo objevit, je článek Financial Times, kde se píše, že několik členských států prosazuje sankce vůči Gruzii, ale skutečně Česká republika mezi ně nepatří a nenavrhujeme nic takového. To, že situace v Gruzii vyvolala znepokojení a že ta sama vnitropolitická situace v Gruzii je určitě ne úplně dobrá, to asi všichni víme. A aktuální přijetí zákona o transparentnosti zahraničního vlivu, které ukládá nevládním organizacím a médiím, které získají nejméně 20 % svých ročních příjmů ze zahraničí, povinnost se zaregistrovat jako organizace zastupující zájmy cizí moci a předkládat roční účetní výkazy, tak tento zákon je shledáván jako kontroverzní, ať už v mezinárodním prostředí, nebo samozřejmě v samotné Gruzii. A Gruzie čelí masovým demonstracím. Řada států, představitelů Evropské unie, USA a dalších se vyjádřila k tomuto zákonu tak, že bude mít negativní důsledky, přesto ten zákon byl schválen. I když nebyl schválen, protože ho nakonec vetovala paní prezidentka, to závěrečné schválení ještě nenastalo.

A teď se vede debata, a vede se i v rámci Evropské unie, o možnostech, jak gruzínskou vládu přesvědčit, aby takový zákon nepřijala. Česká republika, a to je jediné, co Česká republika v této věci udělala, se připojila k dopisu ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tedy dopisu členských států, který byl adresován Josefu Borrellovi a komisaři pro sousedství a rozšíření, a žádá Evropskou unii o vydání ústní zprávy o dopadech zákona na plnění devíti podmínek, kterými Evropská rada za mé účasti v prosinci 2023 řekla, že Gruzie může mít kandidátský status, pokud splní ty podmínky. A Česká republika s podporou řady dalších členských států zavrhla zařazení situace v Gruzii jako diskusního bodu na program jednání Rady pro zahraniční věci v červnu, a to, aby byl pozván gruzínský ministr zahraničí Darčiašvili na toto jednání a bylo možné s ním o tom mluvit.

Takže to jsou kroky, které Ministerstvo zahraničí České republiky udělalo. Schválně jsem je popsal velmi konkrétně a vidíte, že ty kroky vedou ke snaze vést dialog a vést diskusi a mezi těmi kroky rozhodně žádné sankce nejsou.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Pane premiére, to jste mě potěšil, protože já jsem čerpal z veřejně dostupných zdrojů, tedy hlavně z internetového portálu Seznam, takže tam jsem se tady tu informaci dozvěděl. Nicméně také jsem se tam dozvěděl, že vláda přistoupila k tomuto kroku v Gruzii z toho důvodu, že tam bylo několik pokusů o takzvané barevné revoluce, a samozřejmě ty nevládní neziskové organizace se tam o to pokoušejí, podobně jako v Bělorusku, kde tedy dokonce i naše vláda platí neziskovou organizaci Občanské Bělorusko, a podporuje tedy to, aby se stala v jiném státě než v České republice takzvaná barevná revoluce, a já si jenom říkám, zda tedy například i Slovensko, které hodlá přistoupit k přijetí takového zákona, tedy obdoby zákona amerického FARA (Předsedající: Čas.), tak zda tedy budeme sankcionovat i to Slovensko? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a prostor pro pana premiéra na odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Myslím, že jsem to vysvětlil dostatečně, ale tady samozřejmě, že ten zákon je shledáván kontroverzním, a podle kritiků je to snaha ze strany gruzínské vlády diskreditovat občanskou společnost a média před parlamentními volbami. Upozorňuje se v mezinárodním prostředí na podobnost s ruským zákonem o zahraničních agentech, který je používán k potírání opozice v Rusku a tak dál. Takže jsou tu nějaké obavy. Já myslím, že postup, který zvolilo Ministerstvo zahraničních věcí, je správný. Ať se o tom vede debata a ať i na evropské půdě se diskutuje o tom, nakolik tady tento zákon by měl dopad na plnění podmínek, které Gruzie má při svých ambicích o statut kandidátské země pro vstup do Evropské unie.

Mně to připadá jako postup rozumný, správný a nedovedu si ani představit, že bychom jednali jinak. Ale jak říkám, k sankcím je daleko a Česká republika rozhodně nepatří v tuto chvíli mezi státy, které by sankce navrhovaly.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Kolegyně, kolegové, je 16 hodin, uplynul tedy čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Prosím tedy pana poslance Patrika Nachera, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Následně se připraví paní poslankyně Mádlová. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vicepremiére, ministři, já jsem poprvé takhle vylosován jako číslo jedna a navíc je to celkem aktuální záležitost. Já jsem se přihlásil k této interpelaci, která se týká zásahu policie na zápase Mladá Boleslav - Sparta ještě předtím, než včera proběhlo finále poháru v Plzni. Můj dotaz vychází z toho, já jsem i označil pana ministra v debatě na sociálních sítích, jestli by mohl ověřit a prověřit, jestli ten zákrok policie byl v pořádku. Já se tady neptám uměle, protože já sám na ty fotbaly se svým desetiletým synem chodím, takže to není něco, že bych se tady vlamoval do tématu, které mi není vlastní. Jezdím i do zahraničí. Musím říct, že třeba tolik policistů jsem v Mnichově nebo v Lipsku opravdu neviděl, a ty návštěvy jsou tam pěti- desetinásobné, stejně tak jako furt směřujeme na Západ, když se podíváte na Západ, tak tam běžně fanoušci po dohodě s kluby, samozřejmě, slaví i na tom trávníku.

Mně jde o to, že ten zásah byl i podle těch záběrů necitlivý, kdy pepřový sprej se používal i na děti nebo na rodiny s dětmi. Za mě to bylo přepálené. Naproti tomu včera, když jsem viděl zase ty záběry, tak policisté se věnovali jenom jedné straně, tu druhou tam nechali běhat po trávníku.

Mě by obecně zajímal možná přístup, tak to i zobecním, kromě toho dotazu konkrétně na tu Mladou Boleslav, přístup policie k těmto věcem, jak je možné, že ta policie v takovém počtu jakoby dochází k těm stadionům ve srovnání jak říkám se západní Evropou. Je to úplně někde jinde. A přesto dochází k těmhle zákrokům, které jdou nad rámec toho, co bychom my všichni jako fanoušci chtěli, kultivovat to fotbalové prostředí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je prostor pro odpověď pana ministra Rakušana. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče prostřednictvím paní místopředsedkyně, já mám přece jenom těch pět minut, já je využiju, ale dostanu se konkrétně i k tomu zásahu, který vy jste zmínil, respektive dvěma zásahům policie České republiky, které tady byly.

Od roku 2009 jsou stanoveny základní povinnosti pořadatele sportovní akce a součinnost mezi pořadatelem a policií. Evidentně statisticky od toho roku, kdy byla nastavena alespoň základní pravidla, která ve svém jednoduchém schématu říkají policie venku, pořadatel vevnitř, a pouze v krizových situacích, kdy se situace nějakým způsobem vyhrotí, tak je na žádost pořadatele policie povolána i dovnitř stadionu.

Věřte mi a dovolte mi hned v úvodu zmínit jednu klíčovou věc. Já mám děti taky, tři, rád s nimi na různé druhy sportů chodím, a já bych si osobně velmi přál, aby policisté u fotbalových zápasů nemuseli být přítomni vůbec. A to je, myslím, přání, které všichni máme, anebo jenom minimálně, jak je tomu koneckonců u většiny ostatních sportů. Primárně je zodpovědnost za to, co se děje na fotbalovém stadionu, vevnitř, nad bezpečnostními opatřeními, záležitostí pořadatele. Sám si určitě pamatujete diskusi, kterou vyvolal klub Slavie v nedávné době, jestli musí být ploty, nemusí být ploty, jestli ta povinnost má být nebo nemá být.

Za tímto účelem jsme vytvořili pracovní skupinu. Ta pracovní skupina čítá Ministerstvo vnitra, policii, fotbalové zástupce všech svazů a snažíme se hledat řešení, která takovým situacím budou předcházet. Tuto pracovní skupinu jsem neprodleně svolal k těm událostem, které teď byly. Dříve než se začneme zabývat tím policejním zásahem, a tomu se nevyhýbám, tak bych chtěl skutečně poukázat na to, že se jedná o flagrantní porušení pravidel pořadatelské služby. Došlo tam k porušení toho, co pořadatelé říkali dopředu, jakým způsobem zaručí bezpečnost na stadionu. A ta pořadatelská služba, a nebojme se to pojmenovat a řeknu to i zástupcům fotbalových svazů, v obou dvou případech zklamala.

Co se týká toho zákroku v Boleslavi, no, mně se také nelíbí záběry, když vidím, že si děti kryjí oči před pepřovým sprejem. To prostě na první pohled budí otazníky, a proto hned ten den, co k tomu zásahu došlo, jsem hovořil s policejním prezidentem a byl dán jasný úkol, aby ten zákrok jako takový byl prověřen. Podle mých informací dohledový orgán té středočeské policie skutečně ten zákrok jako takový vyhodnocuje.

Na tom včerejším zápase jsem žádnou zásadní chybu policie - a tady rozlišujme, co je zásadní chyba pořadatele a co je zásadní chyba policie - neviděl ani v tvrdosti ani v přístupu, ale policie byla tam, kde ji o to pořadatel požádal. To znamená, že policie uvnitř stadionu vlastně nemá být vůbec a rozhodně neurčuje a nevytipovává sama o sobě nebezpečná místa. To dělá pořadatel. A myslím si, že policie včera na tom zákroku jako takovém neselhala, ale oba incidenty jednoznačně ukázaly, že sportovní kluby a pořadatelé zápasů budou muset mnohem intenzivněji spolupracovat, pracovat i s fanoušky a návštěvníky tak, aby se kultura na stadionech zlepšila, abychom stejně jako na Barceloně se tam nemuseli bát brát svoje děti a dát jim nějaký sportovní zážitek.

A já moc doufám, že zástupci FA ČR i ligové asociace na té pracovní skupině sami přijdou s aktivními opatřeními, jakým způsobem posílit pořadatelskou službu, představí koncept práce i s fanouškovskou základnou, což je mimochodem právě v té západní Evropě, o které mluvíte, absolutně běžné. To znamená, že ten klub jako takový i pořadatelská služba často konzultuje i před samotným krizovým zápasem tu věc s nějakými zástupci fanoušků, těch, o kterých vědí, že celou dobu chodí.

Tedy abych to jednoduše shrnul. Zákrok v Boleslavi se prověřuje. Na včerejším zákroku ze strany policie nic špatného nespatřuji, jenom mě udivuje, že opět bylo nutno, aby policie vůbec zasahovala. Za třetí, je svolána ta pracovní skupina, která už ad hoc vznikla k situaci na Slavii a teď tam budu prezentovat ve větší míře detailů ty věci, které jsem řekl vám tady.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní se zeptám, zda je zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já děkuji panu ministrovi. Myslím to upřímně. Já si myslím, že obecně ten problém je asi širší už jenom proto, že někdy skutečně ti fanoušci dělají něco, co by dělat nesporně neměli a potom se do jednoho pytle házejí fanoušci úplně všichni. To znamená, že potom i ten pohled třeba i té policie, takovou mám zkušenost, je, že vlastně všichni ti fanoušci, kteří jdou na fotbal, jsou vlastně jakoby podezřelí, že by mohli něco spáchat, což samozřejmě v těch fanoušcích, kteří tam chodí i s malými dětmi, jakoby nebudí dvakrát důvěru.

Já bych v tomhletom poprosil, jestli by bylo možné, protože u nás přece jenom minimálně Sparta a Slavie pracuje s těmi fanoušky, chodí tam, vyprodané stadiony, což dříve nebylo, těch incidentů je tam minimum vzhledem k tomu, že tam máte 18 000 diváků, nebavíme se o tom, co tady bylo před lety, jestli by se k této věci nedala dělat i osvěta, aby se to použilo, co má dělat policie, co má dělat pořadatelská služba, komunikace s těmi fanoušky, aby to bylo ve prospěch toho výsledku, jestli můžu poprosit.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Prostor pro pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak já jsem rád, že občas máme skutečně apolitické a věcné interpelace. Tuto za takovou považuju. Absolutní shoda ve všem, co jste řekl. Neházet fanoušky rozhodně do jednoho pytle. Chodí tam řada lidí, kteří si chtějí prostě užít ten sport jako takový.

Jenom policie, a to si zase uvědomme, je tady opravdu vždycky ve dvojích kleštích. Ve chvíli, kdy doprovází třeba agresivní fanoušky řeknu zahraničního týmu směrem na stadion, tak od spousty lidí mi opravdu, a mohl bych vám to doložit, chodí maily: Tak na tohle plýtváme prací policie, prostředky, penězi, personálním nasazením, přesčasy a bůhví čím ještě? A pokud by to policie neudělala a něco se třeba v centru Prahy, Ostravy a kdekoli jinde stalo, tak okamžitě budu dostávat: Kde byla policie a proč se tomu nevěnovala? Samozřejmě ta míra toho je vždycky těžká odhadnout. Někdy to může působit jako předimenzovaná opatření a někdy jsme rádi, že tam tu policii máme a chrání zdraví, majetek lidí, kteří jsou v Praze.

Absolutně souhlasím, že přesně tohle má ta pracovní skupina zformulovat, říci si ještě jednou to jasné rozhraní, které je dáno zatím tou dohodou z roku 2009; policie je venku, pořadatelé jsou vevnitř. Pořadatel je zodpovědný za bezpečnost na stadionu. To chci zdůraznit. Policie je pouze povolávána na žádost pořadatele. A pojďme se bavit o tom, jaký ten zákrok policie má být. Chápu, někdy může být nervózní, ale zároveň mohu říci, že policisté opravdu nejsou rádi, že musí zasahovat vevnitř na stadionu. Je to nepříjemná věc, je to krajní věc a jsem i rád, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, a děkuju vám za to, že jste sám konstatoval, že byť se nám teď dva incidenty sešly krátce za sebou, celkově se přece jenom ta atmosféra kultivovala a celkově ten počet incidentů i na stadionech i v jejich blízkosti upadá. Ale určitě je potřeba si vydefinovat, kdo a jak v jaké chvíli reaguje.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Mádlová, která zde ovšem není, takže prosím tedy paní poslankyni Babišovou, která interpeluje pana ministra Válka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Tento týden nebo minulý týden v médiích vystupoval pan Kubek, a potažmo tedy zástupce lékařské komory, který kritizoval tempo, jakým stát chystá změny ve zdravotnictví. Má otázka dnes zní: Hrozí kvůli tomu razantní protesty, hrozí nám kvůli tomu opět lékařské protesty? Co odborům vadí vlastně nejvíc? Uplynulo půl roku od podepsání dohody, splněn byl pouze první krok, a to bylo to, že došlo k navýšení platu v nemocnicích pro lékaře a ostatní zdravotníky. Pan Kubek hovoří: "Pokud se postoj Ministerstva zdravotnictví nezmění, tak že limitně se blížíme matematické jistotě, že protesty nastanou. Nic podstatného se pro nás nezměnilo. Nezměnily se podmínky práce v nemocnicích, nezměnilo se vzdělávání lékařů, stále jsou lékaři přetěžováni. Došlo pouze k prvnímu kroku, jednorázovému navýšení platu, ale žádné změny, které by zlepšily podmínky v nemocnicích a které by učinily práci v nemocnicích a ve zdravotnictví obecně atraktivnější, abychom měli větší počet lékařů, zdravotníků a zdravotních sester učiněny nebyly." Před chvilkou podobnou interpelaci měl i pan premiér, který nám tady dlouho, celých pět minut vyjmenovával veškeré kroky, které jsou na Ministerstvu zdravotnictví připraveny, a vy máte tento pátek nebo snad minulý pátek už jste se s panem Kubkem a s Českou lékařskou komorou jako Ministerstvo zdravotnictví sešli, takže by mě zajímalo, pane ministře, k čemu jste dospěli a co se tedy opravdu bude plnit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro odpověď panu ministrovi. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji. Tak pan premiér a paní poslankyně neříká - pan ministerský předseda neříkal, co se plánuje, ale co se stalo. Abychom shrnuli fakta a abych řekl data, která jsou dohledatelná, snadno zjistitelná. S odborovými organizacemi včetně odborové organizace je Česká lékařská komora, jediná na světě s povinným členstvím, jsme se setkali opakovaně, a to na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí dvakrát za přítomnosti obou ministrů, tedy za přítomnosti mé a pana ministra Jurečky, a jednou na půdě Poslanecké sněmovny tento týden. Současně jsme se se stejnými setkali dvakrát, tentokrát to bylo na odborné úrovni, kde byli zástupci Ministerstva zdravotnictví, a to na půdě Ministerstva zdravotnictví. Tedy schůzek se zástupci všech odborových organizací, tedy České lékařské komory, odborového svazu, lékařského odborového svazu, ale i zástupci zaměstnavatelů těchto schůzek proběhlo pět. Dvě na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí, dvě na půdě Ministerstva zdravotnictví, jedna v Poslanecké sněmovně v době, kdy jsme tento týden jednali, bylo to v úterý tuším. Na těch schůzkách jsme se domlouvali na dalších požadavcích, které postupně ministerstva zpracovávala tak, aby mohly být podány jako komplexní pozměňovací návrh. Ten dostali zástupci písemně a příští týden na schůzce, která proběhne, a teď si nechci přesně vymýšlet to datum a čas, ale skoro jistě si myslím pátého v 8 hodin, ale možná se pletu. Ale bude to v 8 hodin, to si pamatuju, a bude to v den, kdy je Sněmovna, bude to čtvrtek. A dohodli jsme se, že schůzka bude do desíti, tak proběhne finální vypořádání těch připomínek, doufám, a shodneme se na tom, co bude změna v zákoníku práce, kterou bychom pak chtěli předložit co nejdříve tak, aby platila řekněme od prázdnin. Nebudu předjímat, na kterých změnách se dohodneme nebo nedohodneme, to záleží na těch jednotlivých účastnících.

Současně probíhají jednání o tom, co jsme slíbili, tedy že předložíme samostatný zákon, ať už formou zákona nebo formou nějakého komplexního pozměňovacího návrhu k zákoníku práce, který by mluvil o odměňování zdravotníků. Tady jsou ale ti, kteří jsou v jakémkoliv zaměstnaneckém poměru. Těžko můžeme mít jiné odměňování zdravotníků, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru řekněme v nemocnicích a v ambulantním sektoru. Pokud je to zaměstnanec, musí to odměňování být stejné. Tak takto to chtěly ty odborové organizace. Tak tady jsme dospěli k nějakému snad něčemu, co by bylo možné nazvat, já si netroufnu použít návrh shody, ale co by bylo průmětem těch rozdílných návrhů. To zpracovávalo ministerstvo za poměrně krátký čas, za necelých pět týdnů to zpracovalo do paragrafové normy, která prošla nějakou diskusí na ministerstvu, a v pátek, tento týden to paragrafové znění toho návrhu zákona dostávají všichni ti účastníci. A na té další schůzce, to znamená, bude to v pořadí šestá schůzka, tentokrát společná včetně obou ministrů a zástupců všech, budeme diskutovat, jak dál a co z toho, v jaké fázi předloží a kdo předloží Poslanecké sněmovně.

Jestli tedy hrozí opět protesty a výpovědi přesčasů, protože ty protesty byly o tom, že lékaři odmítli sloužit přesčasy, tak to je otázka spíš na prezidenta České lékařské komory, na lékařský svaz, respektive na zástupce mladých lékařů, dneska tedy viceprezidenta České lékařské komory. Z mého pohledu k tomu není úplně důvod. My jsme opravdu splnili drtivou většinu těch bodů a stále je samozřejmě na čem pracovat. Vzdělávání; tam si myslím, že jsme opakovaně byli i veřejně chváleni jak kolegou Přádou, tak i tou asociací mladých lékařů, kterou vede kolega Kočí, že ten postup je dobře realizován, a posunujeme se. Přesčasy jsou v zákoníku schváleny na dobu 416 hodin. Tím pádem zákoník práce se musí dodržovat, od 1. 1. platí, je to jasné. Stejně tak jsou jasné pracovní doby na těch pracovištích. Stejně tak je jasné to volno a samozřejmě ještě je řada kroků, na kterých je potřeba pracovat. Já se domnívám, že hlavní debata spočívá v tom, jak dále s přesčasy, respektive jak dále s tím, aby lékaři nebyli unaveni. A předpokládám, se mě ještě doptáte, a já vám toto odpovím.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za perfektní dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji. Tak když mi pan ministr napověděl, tak kdybyste mi to dopověděl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Tak prosím a další dvě minuty pro pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se, paní předsedající, paní poslankyně, nesmírně omlouvám. Já jsem se na začátku zakecal a nevšiml jsem si těch hodin.

Řeknu to zjednodušeně. My chceme, aby opravdu jsme jasně definovali nemocnice, které musí poskytovat, a ty úseky, ta oddělení, kde je potřeba 24/7/365, a tam opravdu není možné, tak jako není možné, aby v supermarketech dáma u pokladny zajišťovala nepřetržitý provoz formou přesčasů, i když některé přesčasy bezesporu má, tak tam není možné, a tady tato varianta a ve světě všude se toto řeší třísměnným provozem nebo s nějakou formou směnného provozu v kombinaci s přesčasy. Je ale potřeba si říct, že co dneska máme v zákoníku práce. Pokud vy pracujete ve Fakultní nemocnici Motol, můžete mít maximálně 416 hodin přesčasů. Pak můžete mít dalších 416 na Homolce, pak dalších 416 u VFN. Tedy jestli opravdu chceme, aby lékaři nemohli mít víc než 416 hodin přesčasů, pak musíme dát do zákoníku práce, že v celém systému, a ne že ten unavený, vysílený lékař pak půjde do své soukromé praxe, protože pořád se jedná o ty stejné pacienty. A ten důvod, proč to děláme, a to byl ten původní argument, byl, aby ten lékař nebyl unavený, aby po službě, aby potom pobytu v práci opravdu čerpal volno, a ne aby pak pracoval.

Pak taky budeme muset zajistit, aby kumulativní úvazky včetně dohod u těch lékařů nebyly vyšší než 1,2. Druhá varianta, o které mluví především poskytovatelé zdravotní péče, některé okresní nemocnice, ale i další, je, že lékař například proto, že je svobodný, z různých důvodů by měl mít možnost na základě vyjednávání, pokud s tím odbory budou souhlasit, velká odborová centrála souhlasit a ten lékař souhlasit, pokud bude chtít, sloužit víc než těch 416. Přijde mně to férovější, než aby musel obíhat nemocnice a takto to kumulovat. To je věc, kde nejsme zatím schopni dospět ke shodě, a uvidíme. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Berkovcová, která interpeluje pana ministra Beka, ale ani jeden zde není přítomen, takže se dostáváme k další interpelaci pana poslance Strýčka na pana ministra Baxu. Pánové jsou oba zde, tímto dávám prostor panu poslanci. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v eKLEPu byl zveřejněn váš návrh zákona, kterým se mění zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlasu a další související zákony. Dalšími zákony rozumějme zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Jak je uvedeno v důvodové zprávě. cituji, je projevem snahy reagovat na technologický vývoj prostředí, v němž působí elektronická média. A rovněž cituji - je nezbytné navýšit příjmy České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím systémových opatření. Povinnost platby by se měla potom odvíjet od libovolného zařízení připojeného k internetu v rámci domácnosti, o uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi informovat poskytovatelé připojení. Podle jejich asociace hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen na sebe, ale i na zbytek společnosti uvalila těžko představitelné administrativní břemeno. Výsledkem bude chaos, kdy se dotčené subjekty budou různě bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivní výběr naopak sníží. Navíc se další náklady související s výběrem poplatků přenesou na nově zúčastněné osoby. Mimo jiné se podle asociace návrhem nabourává i soukromí uživatelů a návrh je nepřiměřeným zásahem do jejich soukromí. Pane ministře, proč vám tento návrh nestál za to, aby proběhla širší diskuse za účasti regulátorů a odborníků a aby byl nalezen jiný udržitelný model financování veřejnoprávních médií. Není tady tajemstvím, že vámi uvedené ministerstvo v podstatě zamázlo většinu výhrad a výtek, které zazněly z odborných kruhů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní prostor pro pana ministra. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Děkuji za slovo, vážený pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, já děkuji za ten položený dotaz. Možná jej rozšířím na samý úvod o to, že takzvaná velká novela mediálních zákonů, zákona o České televizi, Českém rozhlasu a také souvisejících poplatkových zákonů a provozovacího zákona, reaguje na to, že ekonomická situace obou veřejnoprávních médií se dostává na samotnou hranu vykonávání jejich funkční činnosti v souladu se zákonem. Je to dáno tím, že poplatky nebyly zvýšeny od roku 2005, respektive od roku 2008, televizní byl tehdy 135, rozhlasový 45. A také došlo k velké technologické proměně na mediálním trhu, obecně řečeno.

Samozřejmě tento návrh zákona představuje bez diskuse jakési pomyslné kousnutí do kyselého jablka. Jedná se o navyšování koncesionářských poplatků, byť o částky, které jsou opravdu velmi nízké, o 15 korun u televize a 10 korun u rozhlasu měsíčně. Jedná se o poměrně velkou změnu v mechanismu koncesionářských poplatků, tedy už se neodvozuje zjednodušeně řečeno od televize a rádia, nýbrž od zařízení, která jsou schopna přijímat vysílání, což mohou být především mobilní telefony, tablety, i já velmi často veřejnoprávní média sleduji prostřednictvím těchto zařízení, a takových lidí a domácností je určitě mnoho.

Na straně druhé jednoznačně chci znovu zdůraznit - pro velkou většinu plátců koncesionářských poplatků se tímto návrhem principiálně nic nemění, pouze tedy měsíčně, bude-li návrh schválen, budou platit o 10 korun více za rozhlas a 15 korun více za televizi, což je podle mě částka, která je rozhodně akceptovatelná, dokonce u toho televizního poplatku tedy náš původní návrh na navýšení 25 korun se snížil na návrh o 15 korun. A jak říkám, tedy velká většina stávajících poplatníků žádnou změnu vyjma tohoto navýšení nepozná.

Pak je tu nějaká část, kterou odhadujeme zhruba, nebo Česká televize, Český rozhlas odhadují zhruba na 600 000 domácností, které dosud koncesionářský poplatek nehradí s odůvodněním, že nemají televizní a rozhlasový přístroj. S ohledem na ten technologický důvod, o kterém jsme hovořili, my navrhujeme změnu, která vlastně znamená, že budou znovu, pokud bude zákon schválen, tyto domácnosti osloveny s tím, že mají hradit koncesionářský poplatek, jeden poplatek za domácnost, pokud tedy disponují zařízeními, která mohou přijímat signál, respektive mohou vysílat. Tady veřejnoprávní média vznesla vlastně podnět k tomu, že by potřebovala k tomu mít určitou datovou základnu na ověření této skutečnosti. Dnes u poplatků hrazených z televize a z rozhlasu mají veřejnoprávní média přístup k poskytovatelům elektřiny, řeknu to takto zjednodušeně. Ten návrh, abychom tato data získávali prostřednictvím dat mobilních operátorů, jsme do toho návrhu zákona zařadili v pokročilejší fázi přípravy, byl v eKLEPu, takto jsme jej prezentovali i minulý týden na tiskové konferenci, a vzbudil nesouhlasnou reakci, pane poslanče, o které vy hovoříte, poskytovatelů těchto služeb, kdy měli nejprve obavu z toho, že jim vzniknou velké náklady. V zákoně je přímo ošetřeno to, v tom návrhu zákona, aby tyto náklady hradit nemuseli, že je to věc, kterou budou hradit veřejnoprávní média, tedy náklady vzniklé operátorům z toho, že budou poskytovat tato data.

Jiná věc je obecný nesouhlas mobilních operátorů, já tady používám zjednodušeně ten termín mobilní operátor, s tímto návrhem. My jsme připraveni s nimi jednat, v detailu se o této věci bavit. Myslím si, že můžeme dospět i k závěrům, které zrevidují ten náš původní návrh. Já už jsem to takto řekl veřejně tento týden v pořadu Ptám se já na Seznam.zprávy, a jakmile ta jednání proběhnou, tak uvidíme, zda k nějakému návrhu na změnu dospějeme, či ne. Je zatím přirozená snaha veřejnoprávních médií získat analogický přístup k informacím, jako mají u stávajícího modelu placení koncesionářských poplatků.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Tak já jenom v krátkosti. Pane ministře, nezlobte se na mě, ale mě opět zaráží ten chvat a způsob, kterým se vlastně ten zákon tlačí do Poslanecké sněmovny, protože já si pamatuji, že zhruba tak před rokem jsem viděl nějaký váš podcast, 16. 5. tuším to bylo, když jste zcela jednoznačně tvrdil, že koncesionářské poplatky se nebudou měnit. A nyní prostě úplně změna o 360 stupňů, a navrhuje se tady zákon s účinností od 1. 1. 2025. Takže za mě - je to možná můj osobní názor, ale za mě je to prostě opět chvat k parlamentním volbám 2025, kdy je třeba trošku podpořit spřátelená média. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní prostor pro pana ministra na odpověď. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Pane poslanče, já tohle považuji za takový kolorit té debaty, který určitě, pokud dorazí návrh zákona do Sněmovny, ještě mnohokrát uslyšíme, o provládních médiích. Já jenom zrekapituluju to, že jsem v roce 2022 opakovaně veřejně zdůrazňoval, že nejsem pro placení koncesionářských poplatků, nicméně my jsme od podzimu roku 2022 založili takovou pracovní skupinu expertů i zástupců koaličních stran, kde jsme situaci ve veřejnoprávních médiích poměrně detailně rozebírali. Já jsem na základě toho svůj názor na toto téma přehodnotil a jsem přesvědčen o tom, že v souladu s programovým prohlášením vlády je zapotřebí zajistit udržitelnost financování veřejnoprávních médií prostřednictvím návrhu, jehož pilířem je zvýšení koncesionářských poplatků, byť o malou částku, a rozšíření okruhu koncesionářů i změna plateb u právnických osob.

Ten zákon se nepřipravuje chvatně, my jsme první verzi návrhu předložili v září loňského roku. To bych řekl, že už je poměrně dlouhá doba. Osm měsíců jsme absolvovali velmi náročné připomínkové řízení. Návrh doznal poměrně významných změn, které tady budu samozřejmě představovat, ať už je to zachování výjimky na platbu DPH, založení takzvaného valorizačního principu nebo principu indexace, snižuje se i ta částka a zavádí se memorandum o parametrech výkonu veřejné služby v pětiletém funkčním období. Určitě nesouhlasím s tím, když říkáte, že to bylo chvatně konané, a už to vůbec nemá nějakou souvislost s parlamentními volbami v tom duchu, jak jste říkal. Jenom jsem přesvědčen, že ten návrh prostě je potřebný a je důležitý pro celou společnost.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s interpelací pan poslanec Wenzl Lubomír, který interpeluje pana ministra Válka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, otázka, která ve veřejném sektoru nerezonuje, nemluví se o ní, na rozdíl od situace v oblasti praktických lékařů pro děti a dorost a všeobecných praktických lékařů, je situace v oblasti ambulantních specialistů. Je otázka, co čeká pacienty v následujících letech? Lékaři - ambulantní specialisté také stárnou. A dnes je již 43 % těchto lékařů důchodového věku. Dnes již chybí například dětští psychiatři, internisté, chirurgové, urologové. A mladí lékaři do jejich řad nenastupují. Dále ubývá počet atestovaných lékařů, kteří by měli zájem o specializaci například v diabetologii, revmatologii, pneumologii nebo nefrologii. Nefunguje tak proces přirozené obměny lékařů v těchto oborech. Odhad Sdružení ambulantních specialistů je, že v roce 2030, to je za necelých šest let, bude chybět minimálně 25 % těchto specialistů. A pokud by k tomu opravdu došlo, dopad na pacienty by byl fatální, neboť tak dojde k dalšímu prodloužení lhůty specializovaného vyšetření. Nejen podle mého názoru se vámi vedené ministerstvo zaměřuje pouze na problémy v primární péči, a tato oblast je mimo váš zájem.

V této souvislosti bych se chtěl zeptat a dovědět se odpovědi na následující otázky. Za prvé, zda vnímáte problematickou situaci v této oblasti? Za druhé, zda probíhá komunikace z vaší strany a ministerstva se Sdružením ambulantních specialistů? Za třetí, jaké kroky učiní vámi vedené ministerstvo a vy osobně k tomu, aby se předešlo kritické situaci, ke které může dojít v horizontu již několika let? Děkuji vám, pane ministře, za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní prostor pro pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Ono v prostoru existuje několik paradigmat, která ale nejsou. Pravda, bývalo tady paradigma, které se podařilo vyvrátit pomocí tvrdých dat ÚZISu, že čeští lékaři odchází do zahraničí. Neodchází. 93 % absolventů lékařských fakult zůstává v České republice a pracují zde. Pak bylo paradigma, že vychováváme Slováky, kteří pak tady nezůstávají. Není to pravda. Narůstá meziročně počet slovenských studentů, kteří studují na lékařských fakultách a zůstávají tady.

Pak je další paradigma, chybí nám lékaři v nemocnicích, chybí nám lékaři primární péče, chybí nám lékaři - ambulantní specialisté, chybí nám lékaři, chybí nám zdravotníci. To samozřejmě je pravda. A proto před lety přišla asociace Senátu a děkanů s iniciativou, aby se navýšil počet studentů lékařských fakult. A to se stalo. A výsledek je, že v letošním roce bude přes 300 absolventů lékařských fakult více, kteří budou hledat svá místa na akreditovaných pracovištích, kterých máme vlastně nejhustší síť v Evropě, v podstatě každá nemocnice má akreditace aspoň některého oboru, a tím pádem si ty obory mohou vybírat. To, co v České republice nefunguje, na rozdíl od Rakouska, Německa a dalších zemí, je regulace státem. A on to asi ani nikdo nechce z lékařů a asi snad ani z vás. Pokud ano, pak by bylo dobré to navrhnout, a sice to, že v těchto zemích je něco, co my jsme měli za bolševika, a to jsou umístěnky. V těchto zemích si nemůžete vybrat, kam nastoupíte, ale ani si moc nemůžete vybrat, jaký obor si vyberete. Pokud chcete dělat určitý obor, pojišťovna vám řekne, já vám to nasmlouvám, pokud nastoupíte tam a tam. To v České republice není. My máme v tomto směru absolutní volnost.

Co tedy můžeme udělat v tom systému? Tak první musíme zajistit každému občanovi něco, co se mým předchůdcům nedařilo, a moc pro to nedělali. Každému občanovi České republice musíme zajistit jeho průvodce zdravotní péčí, což je praktický lékař pro dospělé nebo praktický lékař pro děti a dorost. Pokud se nemohu registrovat u praktického lékaře, pokud nemá žena svého gynekologa, což je další průvodce primární péčí, tak není, kdo by toho pacienta posílal ke specialistovi, není, kdo by ho indikoval, pokud se nejedná o akutní onemocní, do nemocničního systému. Je potřeba si říct, že v řadě zemí, typicky ty skandinávské, které jsou nám dávány za příklad, a uznávám, je to velmi dobrý příklad, vy nemůžete jít k specialistovi a do nemocnice bez doporučení praktického lékaře. Je to vyloučeno s výjimkou akutních stavů. To znamená, proto primárně posilujeme tento systém a posilujeme primární péčí.

Samozřejmě že pravidelně jednám s ambulantními specialisty, s panem doktorem Zoranem Jojkem, z toho prostého důvodu, že ambulantní specialisté jsou zastoupeni v radě poskytovatelů, kde sedí Zoran Jojko, a pravidelně předkládají svoje návrhy, což je poradní orgán ministra zdravotnictví. Já jsem ho nijak nezměnil, je úplně stejný, ve stejném složení se stejným předsedou, jako ho nastavil pan ministr Vojtěch, protože to nastavil velmi dobře. Stejně tak jsme měli jednání s panem doktorem Zoranem Jojkem a s panem premiérem, ministerským předsedou, kde jsme debatovali o budoucnosti.

A problém ambulantních specialistů je v tom, že ta skupina je extrémně neheterogenní. Ambulantní specialisté jsou také gynekologové. To se asi shodneme. A ti tuto potíž nemají, protože jsou homogenní a mají jednotný postoj a přístup k tomu, co vlastně chtějí posílit. Proto v případě heterogenní skupiny ambulantních specialistů, a vy jste to, pane poslanče, velmi dobře vyjmenoval a definoval ty obory, tak je potřeba zohlednit to, v kterém z těch oborů je ten nedostatek, které obory je potřeba posílit a které ne, ale současně je potřeba zajistit i plošnou dostupnost.

Kdysi ÚZIS publikoval, že v Praze a v Brně je největší počet ambulantních specialistů na počet obyvatel ze všech měst v Evropě. Nevím, jestli to stále platí. Podle mě se situace postupně mění. Ale toto byla data, která publikoval... Koneckonců vy jste v té době dělal ředitele nemocnice v Kyjově, takže si to velmi dobře pamatujete, protože to bylo prezentováno tehdy na hejtmanství.

My tedy v případě úhrad ambulantním specialistům apelujeme na pojišťovny, já to znovu zdůrazňuji při jednání s pojišťovnami, aby daleko víc zohlednily individuální rozdíly mezi obory, aby daleko víc zohlednily dostupnost péče konkrétních ambulantních specialistů, oborů v jednotlivých regionech, aby daleko víc využívaly ten mechanismus, který my oba dva známe, a to znamená to individuální dohodovací řízení s konkrétním poskytovatelem péče, protože to je ta cesta, jak posílit ambulantní (Předsedající: Čas.) specialisty v oborech, kde stárnou a kde je jich nedostatek.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Ani ne tak otázku, ale řeknu konkrétní příklad, pane ministře. Dneska shodou okolností se na mě obrátil telefonicky jeden člověk z regionu, ze kterého oba pocházíme, s tím, že má vážně nemocnou manželku. Proběhla vyšetření, magnetická rezonance a tak dále, všecko je, má žádanku a shání revmatologa. Jedná se už o starší lidí. Pracoviště, která jsou dostupná do 60 kilometrů, tak termín objednání: dva tři měsíce. Samozřejmě vždycky od toho ambulantního, od toho revmatologa zaznělo: Jste akutní? No, ten člověk to neposoudí. Ale rozumím tomu, že jsou kolikrát přetěžováni nebo zatěžováni ambulantní specialisté tím, že člověk, pacient se k němu snaží dostat bez žádanky. A rozumím tomu, a je to správně, že opravdu k němu musí pacient jít s tou žádanku, protože ten praktik rozhodne ano, potřebuju pro tebe, občane, udělat to a to vyšetření.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Odpověď pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: To je důvod, proč se snažím, aby mně interpelace nikdy neunikly, protože je to opravdu diskuse, kterou bych si v Poslanecké sněmovně představoval, protože oba dva se v systému vyznáme, vy jako dlouholetý ředitel. Ano, máte naprosto pravdu. A já bych doplnil: ten, kdo vystavil tady tomuto konkrétnímu pacientovi tu žádanku, tak by na ní měl jasně zdůraznit, zda se jedná o statimové vyšetření, tedy akutní, nebo nejedná. Protože ano, ten pacient to posoudit nemůže. Musí to posoudit jeho ošetřující lékař, tedy ten, co ho na to vyšetření objednal. A protože ten systém ne úplně funguje, je to jedna z věcí, kterou chceme změnit v tom zákoně č. 48, kde očekávám bouřlivou debatu. Ale tady se snad shodneme.

A stejně tak to vysvětluje ten obtížný přístup k ambulantním specialistům. To, že se, řekněme, navýší v určitém segmentu praktických lékařů úhrady o 10 %, tak všichni praktičtí lékaři mají zájem ten obor posílit. Když se v segmentu, tak heterogenním jako ambulantní specialisté navýším o 10 %, tak to ale nevede k tomu, aby přibylo revmatologů, které potřebujeme, nebo diabetologů, které potřebujeme, ale mohou přijmout, a teď já žádný obor nechci jmenovat, ale mohou přibýt obory, které zas tak nepotřebujeme a kde zas není takový tlak. Protože, a my potřebujeme, aby pojišťovna, která je ten smluvní partner pacienta a ten pacient by se měl bez výjimky obracet a tvrdě obracet na pojišťovnu, ať mu zajistí toho lékaře, protože té za to platí, ta je za to zodpovědná. A v osmačtyřicítce opět chceme tuto roli nejenom posílit, ale dát i větší odpovědnost těm pojišťovnám a pravomoci těm pacientům. Tedy, my chceme, aby pojišťovna, která si vyhodnotí, že její klienti na Kyjovsku, v našem regionu, prostě nemají revmatology, tak výrazně bude bonifikovat ty lékaře, kteří si ten obor vyberou. To je jediná cesta, jak posílit tu strukturu a jak posílit ty regiony, kde jednotliví specialisté chybí.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě s další interpelací pan poslanec Mašek, který interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, uplynulo pět měsíců od tragické události na Filozofické fakultě. Dosud jsme nedostali k této události zásadní informace. Vy sám jste v minulosti důrazně doporučil všem zúčastněným, nejen médiím, informační zdrženlivost, a ta se převedla vlastně v určitou cenzuru informací. Takže všichni respektují vaše doporučení a informace netečou ani tam, kde by téci měly.

Vraha, který spáchal sebevraždu na střeše fakulty, opravdu neřeším, vyšetřuje se to. Střelbu na fakultě také nechci řešit, vyšetřuje se to. Ale od ledna se opakovaně ptáme na operační a taktické řízení ze strany Policie České republiky. To jest zhruba tříhodinový interval před tragickou střelbou na Filozofické fakultě. Interval, kdy informace Policie České republiky měla, ty informace se nabalovaly od toho, že sebevrah jede do Prahy, přes zbraně a tak dále. A vražda v Hostouni a podobně. Tedy ptáme se na činnost policie před zásahem. O tom, že se můžeme ptát, nás přesvědčila i paní doktorka Bradáčová, respektuje státní zástupkyně Murínová na výborech, kde přiznali, že to není předmětem vyšetřování trestné činnosti ani v Hostouni, ani v Klánovickém lese, ani v budově Filozofické fakulty.

Tedy trvá to, pane ministře, pět měsíců a Policejní prezidium odmítá zveřejnit vyhodnocení vlastní činnosti a s velkou pravděpodobností i přiznání některých vlastních chyb. A my bychom očekávali i nápravných opatření. Dotazuji se vás proto, pane ministře, podpoříte za této situace ustanovení parlamentní vyšetřovací komise?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní prostor pro pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Tak ta otázka byla vyslovena na konci a já tu jasnou odpověď si dovolím říct také na konci. Já jsem měl připravenou odpověď velmi věcnou. Netušil jsem, jaký bude akcent a jaké bude znění vašeho dotazu, a nechtěl jsem do toho pouštět vlastně žádné emoce a už vůbec ne politiku. Ty emoce do toho asi všichni pouštět musíme, protože emocionální to prostě bylo především pro oběti. A myslím si, že ani to, že oběti vzájemně diskutují na bezpečnostním výboru o tom, jestli zřizovat komisi, nebo nezřizovat, matka říká to, otec ono - nebylo to důstojné a nebylo to vůči nim ani citlivé, ale to je prostě jiná věc. Tohle se má odehrávat za přítomnosti interventů, psychologů, a to také Ministerstvo vnitra udělalo, pane doktore, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Ano, naši interventi se sešli s rodinami, které o to měly zájem. Přišlo jich tam 11 a devět z těch rodin se vyslovilo, že nemají zájem o vyšetřovací komisi do té doby, než bude oficiálně vyšetřování ukončeno. A to je názor devíti z jedenácti rodin, které se účastnily toho intimního setkání bez kamer, bez politické pozornosti, bez medializace. A tak si myslím, že k těm rodinám se také přistupovat má, a jsem rád, že i tuhle odbornost Ministerstvo vnitra v sobě má. Máme vlastního psychologa, doktora Vymětala, který je absolutně skvělý.

Cenzura? My jsme předvedli strategickou komunikaci bezprostředně po tom zásahu, kterou oceňovali i ostatní. To znamená poskytovat informace, které jsou možné, pokud možno zaručené. Třeba i ve srovnání s tím, jaké fámy se dostávaly po nešťastné události na Slovensku, jsme zvládli ty fámy eliminovat ve velkém rozsahu. A moje výzva nebyla: Neinformujte! Neposouvejme to! Moje výzva byla neinformujme třeba o příběhu vraha, o životě vraha, v té chvíli, nedávejme jeho fotografie, nedělejme z něj nějakého záporného hrdinu. Protože ze zahraničních zkušeností odborníků v téhle chvíli nejčastěji dochází k napodobování takového činu. Pokud se bezprostředně po činu píše o příběhu vraha, o tom, jak to všechno bylo, a dělá se z něj jakýsi temný hrdina. To je to, co jsme chtěli. Nikoliv neinformujte

A vůbec nechápu, jak můžete říct, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že jsme neinformovali. Měli jsme tiskové konference neustále, policie absolutně transparentně ukazovala svůj zásah na videích. To se nikdy předtím nestalo. Naopak jste nás kritizovali, že závěr úřadu vnitřní kontroly přišel moc brzy. Ano, naléhali jsme na něj, protože jsme ty informace chtěli vypustit co nejdříve, to prvotní zmapování toho zásahu. A to sekundární, za prvé je tady vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů, za druhé je interní pracovní skupina Policie České republiky, která pracuje pod vedením pana náměstka Kubíka, která mapuje události, které jsou od Klánovic až do konce té události jako takové. A je to velmi náročná práce. Vy říkáte už pět měsíců; já říkám, no, pět měsíců je doba, kdy už ty odpovědi samozřejmě chceme slyšet, ale nějakou míru trpělivosti mít musíme.

Kdy budou závěry GIBSu? Neoficiálně jsem slyšel, že snad do konce května, což je za chvíli. Závěr pracovní skupiny policie bude také předložen do konce května. Takže já si troufám říci, že z toho policejního hlediska GIBS neovlivníme, naši pracovní skupinu ano. Jsme schopni na začátku června, ještě před půlrokem od té události dávat data, dávat informace ověřené vyšetřováním a skutečnou prací s daty, s analýzou všeho toho, co se stalo.

Tento týden jsem měl jednání s doktorkou Bradáčovou a ptal jsem se, jak to vypadá na Státním zastupitelství, aniž bych tlačil a naléhal, v tom moje kompetence není. Ten případ z pohledu Státního zastupitelství, pokud se nestane nic nepředvídatelného, by měl být v červnu nepravomocně také ukončen. Samozřejmě pak jsou nějaké lhůty na odvolání a podobně, to všichni víme, ale tady je potenciál, že půl roku po události, to znamená během měsíce června, dostaneme ty legitimní otázky, které ve veřejnosti jsou, takže v této chvíli, a odpovídám přímo na vaši otázku, určitě nejsem teď pro zřízení vyšetřovací komise, dokud nemáme výsledky GIBSu, vnitřní pracovní skupiny Policie České republiky, která se tomu věnuje velmi komplexně, a Státního zastupitelství. Do té doby počkám na ta oficiální sdělení a ani většina rodin, jak jsem několikrát uvedl, si to nepřeje. Jenom vás prosím, chovejme se k tomu tématu citlivě a nepodsouvejme si tady nějaká slova jako je cenzura a podobně. Já jsem žádal o citlivost především vůči obětem, pane kolego, především vůči obětem a jejich rodinám tak, aby se informovalo, aby to ty lidi nezraňovalo sekundárně ještě víc v tom nepředstavitelným neštěstí, které zažili. Ale zároveň si myslím, že musí být informováni a na ty informace mají nárok.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, děkuji. Pane ministře, zřejmě tu vaši výzvu ke zdrženlivosti tak pochopil i policejní prezident, který nám předal začerněnou zprávu, výsledek vnitřní kontroly. Takže ta začerněná zpráva je důvodem, proč se ptám, pokud ten interval toho operačního a taktického řízení nebude objasněn, vysvětlen a dobře komunikován a nepřijdou potřebné informace - zase opakuji tu otázku - pokud toto nebude naplněno, budete pro zřízení té komise?

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ale já musím odpovědět. Pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, vy jste z oboru. Vím, že ne policista, ale jste člověk, který se prostě pohyboval a určitě měl ve své kariéře, v dobré kariéře, kvalitní kariéře vrcholného lékaře, za sebou zkušenost, že když jste se, určitě jste se vyskytl u nějakého trestného činu násilné povahy, tak je tady šetřena mnohačetná vražda.

V té zprávě, která byla začerněna, jsou fotografie z místa činu, v té zprávě, která byla začerněna, jsou osobní údaje, v té zprávě jsou informace, které se mohou dotýkat osobnostních práv především obětí a jejich rodin. Do té doby samozřejmě nikdo není ochoten poskytnout, dokud běží trestní řízení - znovu opakuji, běží trestní řízení - běží vyšetřování trestného činu vraždy, mnohačetné vraždy na třech místech. My v té chvíli chceme po vyšetřovacím orgánu, aby nám ukazoval nezačerněnou odtajněnou zprávu? K tomu nikdo žádné svolení v téhle chvíli nedá a to není žádný bobřík mlčení.

Policie komentovala tu věc zcela transparentně do momentu, než si to převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Policejní prezident zcela transparentně řekl, že vnitřní procesy se budou prověřovat v rámci pracovní skupiny a že bude komentovat závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů i práce vlastní skupiny. To pan policejní prezident samozřejmě s mým požehnáním udělá, až tahle práce skončí. Netahejme teď do toho nějakou politiku, prosím. Ano, pokud tady nějaké odpovědi nebo otázky budou a pokud budou i po tom, s čím přijde státní zastupitelství, tak potom se bavme o tom, jestli je komise na místě, ale vůbec nerozumím, proč teď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě interpelace pana poslance Langa, který interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Vážený pane ministře, už jsem interpeloval pana premiéra. Jedná se mi o situaci, že byl vlastně zpracovaný patnácti ministry vnitra - pan premiér říká, že devatenácti - dopis, který šel do Evropy, Evropské komisi, týkající se schváleného migračního paktu. My se na tom neshodneme. Je to dneska vlastně i politika, naše stanovisko je jiné, než vaše stanovisko. Sotva ten migrační pak byl schválen, tak už ve své podstatě ten dopis předjímá, že víme, že nebude funkční. Kulhá to na obě dvě nožičky.

Já se tady ptám, jaká byla tedy ta naše předsednická role? Vy jste asi před tím rokem a půl přijel a tehdy jste říkal, jak jste vyjednal určité věci. Já prostě i z toho dopisu dedukuji... Potom budu k tomu dopisu ještě hovořit na nějaké běžné schůzi, kde budu mít větší časový prostor než tady. Z mého úhlu pohledu se opravdu ten migrační pakt nepovedl, neobsahuje efektivní návratovou politiku. Na tom se, doufám, shodneme.

V tom dopise je napsáno od těch patnácti ministrů vnitra, že je tam vlastně neudržitelnost toho systému. Já v tom vidím trošičku takový alibismus. Nic jiného v tom nemůžu takhle vidět. Můžeme si tedy říct, že v případě, že všechno, co v tom dopise je, povede případně k ohrožení Schengenu, volného pohybu osob? Můžeme se tedy vrátit i ke kontrolám na státních hranicích, pakliže tedy příliv těch nelegálních migrantů bude probíhat dál a nebudeme schopni to nějakým způsobem řešit?

Rozhodně v tom vízovém migračním paktu není žádná výjimka pro Českou republiku, na tom se snad také shodneme. Já se domnívám, že jste nemluvil pravdu, jak jste nám před tím rokem a půl tady říkal, že jste něco vyjednal. Protože při vaší inteligenci, kterou bezprostředně oplýváte, jste přece musel čekat, že v tom trialogu to dopadne, jak to dopadne. Přece jste musel cítit, že pravděpodobně v tom finálním trialogu, na který se teď částečně vymlouváte, bude prostě něco trošičku jinak.

Potom ještě položím doplňující otázku. Chci se tedy zeptat, jaký je vlastně váš názor na ten migrační pakt? A jak dál, pane ministře?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je prostor pro odpověď pana ministra, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já vám rád odpovím, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Vzal jste to zeširoka, budu muset také. No tak, logický postup. Tak si to připodobněme na chvilku k Poslanecké sněmovně. Máte tady první čtení, máte tady druhé čtení, máte tady třetí čtení zákona. V prvním čtení doufáte, že ten zákon bude mít takovou podobu, jakou jste si představoval, protože v tom prvním čtení se vám třeba docela líbil, byť s nějakými výhradami. Tak v prvním čtení nehlasujete pro jeho zamítnutí a podpoříte jeho průchod dál k projednávání. On se ve druhém čtení tady ve Sněmovně prostě změní. Projdou tam pozměňovací návrhy, s kterými nejste spokojen, které se vám nelíbí, které vás neuspokojí, tak logicky potom při hlasování ve třetím čtení se buďto hlasování zdržíte, nebo jste proti. Prostě vyjádříte nějakou míru své nespokojenosti s tím návrhem. To je přece úplně stejné.

To znamená, vy jste říkal, že jsem to měl odmítnout v té chvíli, i když jsem měl pocit, že ten kompromis je velmi přijatelný. To odmítám. Samozřejmě nemůžu předjímat, co se stane v trialogu. Mohly se stát mnohem horší věci. Mohlo se stát to, co se nestalo, a zaplaťpánbůh za to. Byly návrhy zemí, třeba jižních, jako je Malta a podobně, aby v krizovém nařízení byla povinnost relokací. Tomu se podařilo naštěstí i v trialozích zabránit. No a znovu jak říkám, mohlo to dopadnout ještě mnohem hůře. Zaplaťpánbůh za to, že se tohle nestalo.

Jaká byla role České republiky? Role České republiky byla hledání kompromisu a ten kompromis finálně po nás dojednala ještě další předsednictví, která přišla. Nějaký kompromis, byť ne dokonalý, se nakonec na té evropské bázi povedlo najít. Ale od začátku i v bezpečnostním výboru i tady na plénu, říkám jednu věc, to je přece základ. Od začátku tady říkám, musí přijít další navazující řešení, protože ten pakt sám o sobě nestačí. Tuhle větu dohledáte ve stenozáznamu, když jsem měl vystoupení k migračnímu paktu tady v Poslanecké sněmovně a nezměnil jsem na tom ani čárku, ani větu.

Pokračujme prosím dál. Já jsem si našel vaše stenozáznamy a našel jsem si stenozáznamy vašeho pana předsedy a dalších politiků i z vašeho hnutí. Tam zazněly jednoznačné věty - základem pro budoucnost řešení migrace je spolupráce ze třetími zeměmi. V podstatě cituji. Tak se pojďme podívat, co je v tom dopisu obsaženého. Bezpečné třetí země - rozšířit jejich definici pro zrychlené azylové řízení a použití. Návraty - dlouhodobě se nedaří záchrana životů na moři. Opět převezení z mezinárodních vod do třetích zemí. Označení instrumentalizace migrace, jejího zneužívání jako hybridní hrozby, možnost plného uzavření hranic a podobně. To jsou všechno věci, které jste tady podporovali.

Tak já jsem se těšil - že u migračního paktu se neshodneme, to už jsme si tady ukázali - a potom jsem se těšil, že přijde opozice v naší Poslanecké sněmovně a řekne, no hurá, tady se naplňuje to, co my chceme. To je spolupráce se třetími zeměmi, to jsou rychlejší návraty a možnost vedení azylového řízení mimo hranice Evropské unie. Já jsem pyšný na to, že Česká republika byla ve skupině těch pěti šesti států, které ten dopis nejenom podepsaly, ale psaly a připravovaly.

Už to není jenom nějaká V4, na kterou jste se orientovali vy. My jsme v té skupině byli s Dánskem, které vede velmi silnou a dobrou migrační politiku. Byli jsme tam s Rakouskem, které má problémy se statisíci azylantů. Byli jsme tam se Švédskem, byli jsme tam s Nizozemskem. To jsou všechno země, s kterými rádi spolupracujeme. Jsme rádi, že jsme ten dopis koncipovali a pokračovali jsme dál. Byl jsem na Kypru na konferenci, která jde dál.

Česká republika, pane poslanče, bude vedoucí zemí průzkumné mise v Sýrii, aby zkoumala oblasti, do kterých by bylo možno navracet migranty. To znamená, bezpečné zóny v Sýrii. Česká republika postupuje aktivně při hledání navazujících řešení migrace, protože tohle nestačí. Je to nějaký základ. Ještě jednou opakuji, nic jiného jsem tady od začátku neříkal. Říkal jsem, že ideovým základem, dlouho hledaným kompromisem, v mnoha ohledech nedokonalým, je migrační pakt. Nová komise, nový Parlament, noví poslanci, musí navazovat řešeními, která jsou nová a která se na migraci dívají nově. To je právě řešení spolupráce se třetími zeměmi, užší, nové spolupráce a nová definice třetí bezpečné země. Za tohle jsem čekal naopak od vás jako od objektivního člověka podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Ano, je zájem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Ano, pane ministře. Když se na to dívám obecně, tak samozřejmě všechny ty věci, které jsou tady napsané, tak s nimi mohu souhlasit. Ale realita je prostě jiná. Všechno, co je tady napsané, tak opět říká - budeme jednat, budeme vyjednávat, budeme se pokoušet. Já jsem vám říkal, vy jste měl přece předsednictví. V rámci toho předsednictví jste říkal, jak jste tam měl ten leadership, jak jste tam prostě ty určité věci... Proč se to tedy netlačilo víc a neprotlačil jste to u toho vízového paktu? Dneska tady budeme nuceni do toho července 2026 implementovat něco, o čem víme, že vlastně není funkční a nebude funkční. My tímto schváleným migračním paktem nezabráníme, prosím vás, vážení občané, migraci do Evropy, prostě je to opravdu spíše až na hraně té pozvánky.

Proto já se ptám - ať někdo má tu odvahu, ať řekne, že je vážně ohrožen schengenský prostor, pakliže budeme implementovat něco, co kulhá opravdu na obě dvě nožičky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ale musím reagovat. Tak teď fakt jako fakta versus dojmy. Jak - jsme nic nedělali? Za našeho předsednictví dohoda s Tuniskem. V současné době běží dohody s dalšími zeměmi, na té konferenci v Kodani, kde se o tom jednalo, byly i tyhle země, a to je ten pokrok, to už není jenom nějaký evropský kompromis. Byli tam zástupci Egypta, byli tam zástupci Rwandy, byli tam i zástupci Itálie, kteří mají vlastní dohodu - Albánie, omlouvám se - kteří mají vlastní dohodu s Albánií. To jsou přece zcela konkrétní kroky. Za našeho předsednictví se harmonizovala vízová povinnost pro země západního Balkánu s ostatními zeměmi Evropské unie. To je jednoznačný výsledek omezení západobalkánské cesty, která je doložitelná v číslech. Tohle všechno jsou výsledky. A potom se hledal samozřejmě nějaký základní kompromis, který je dán spíš geografickou zkušeností než geografií. Uvádí se příklad, Malta se zdržela hlasování? No, proč se Malta zdržela hlasování? Protože Malta naopak ty povinné relokace chtěla.

My jsme obhájili kompromisní řešení a v téhle chvíli budeme implementovat věci, které fungují. Máme tady non entry mechanismus. Jsme snad proti němu? ten je v migračním paktu definován. Poprvé, poprvé - a vy to ze své praxe předchozí víte moc dobře - tady definujeme, že člověk, který vstoupí na území Evropské unie, neprojde bezpečnostním screeningem, případně detencí, není chápán jako člověk, který vstoupil na území Evropské unie. Tomu říkáte pozvánka? Tomu já říkám výrazné přivření dveří - ne zavření, ne dokonalost, ale přivření těch dveří. Jakápak pozvánka? To, že člověk ví, že musí projít bezpečnostním screeningem a může skončit na několik týdnů v detenci, je pozvánka? Tohle přece nebylo, to jsou nové věci. A znovu opakuju, není to dokonalé, proto navazující řešení, která připravujeme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Nyní přečtu omluvy. Přeji hezké odpoledne.

Omlouvá se pan poslanec Dvořák od 16.20 z pracovních důvodů, Mračková Vildumetzová Jana od 16.25 z rodinných důvodů, Síla Jan od 16.20 z pracovních důvodů a Vondráček Radek od 12 hodin bez udání důvodu.

A nyní prosím pana poslance Igora Hendrycha, který byl vylosován jako číslo 9, aby přednesl interpelaci na pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci nouzového režimu ve věznici Pankrác. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, jsem tady s interpelací poměrně specifickou, ale velmi důležitou, nedostatek příslušníků ve služebním poměru, to znamená, dozorců a strážných ve věznici Pankrác, v pražské věznici Pankrác, dosáhl do té míry kritické úrovně, že tato věznice v nejbližších dnech, v nejbližší době spouští takzvaný nouzový režim. Nouzový režim tady máme, občané, ve věznici. Je to věc naprosto nevídaná po roce 1989. Zajímal jsem se o to, jestli tady někdy takový fenomén, jestli vůbec nastal. Pamětníci, mezi které se mimochodem počítám i já, protože jsem od devadesátých let sloužil, si nic takového nepamatují.

Co to znamená, nouzový režim? To znamená toto, že se zakonzervuje Ústav pro výkon zabezpečovací detence, chovanci budou přemístěni do Brna a do Opavy, kde je ještě pár míst, a příslušníci, kteří slouží v tom detenčním ústavu, budou posilovat eskorty tak, aby mohly být zabezpečeny eskorty k soudům a do zdravotnických zařízení, aby mohla být zachována zdravotní péče pro tyto odsouzené.

Já si myslím, že to je tedy opravdu velmi vážná věc. Já jsem v této věci už pana ministra spravedlnost jednou interpeloval. On mi řekl, že mám ve všem pravdu, že ta situace ve vězeňství obecně je velmi kritická. Načež jsem interpeloval pana předsedu vlády, které mi odpověděl, bohužel tedy jaksi velmi vágně, kde řekl, že do 30. 6. - má to za úkol tady pan ministr vnitra - vznikne nějaký materiál, na základě (nějž) se posoudí, kolik peněz jednotlivé bezpečnostní sbory dostanou a tak dál. Ovšem to asi nestačí v téhle situaci, tuhle situaci je třeba řešit ihned. Bohužel mám málo času, pan ministr tu není. Těším se na písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr Blažek je řádně omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní prosím pana poslance Josefa Kotta, který byl vylosován na místě číslo deset, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Petra Hladíka ve věci čistírenských kalů na zemědělské půdě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Já jsem tuto problematiku rozdiskutoval s bývalou ministryní životního prostředí, s paní Hubáčkovou, kde jsme dospěli k závěru, že vlastně Česká republika se bude tímto hlouběji zabývat až ve chvíli, kdy Evropská komise zaujme k tomu jasné stanovisko. Toto se už stalo a má otázka se měla týkat toho, jak se k tomu postaví česká vláda, respektive Ministerstvo životního prostředí. Nicméně vzhledem k tomu, že pan ministr životního prostředí je omluven, a já bych byl velice rád, aby ta diskuse probíhala zde a nejenom formou dopisu, takže si tuto otázku nechám až do jeho přítomnosti. A jinak chci předestřít, že po dohodě s panem ministrem zemědělství Markem Výborným, který musí plnit si své pracovní povinnosti mimo Poslaneckou sněmovnu, bych chtěl stáhnout interpelaci právě na něho. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je řádně omluven, odpoví vám písemně do 30 dnů v souladu s jednacím řádem.

A nyní prosím pana poslance Karla Raise, který byl vylosován na místě číslo 4, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Marka Ženíška ve věci postupu prací na zákoně číslo 130. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám, paní předsedkyně. Beru na vědomí, že pan ministr Ženíšek je ve funkci pár dní, ale zeptal bych se na to, co (o čem?) on sám hovořil v tisku, a to je, že si stanovil tři priority. První priorita je v podstatě získat peníze na příští rok - 45 miliard korun, druhá priorita je podpora české vědy v zahraničí. To je všechno fajn. A já bych spíš měl na něho dotaz, co se týká třetí priority, to jest dokončit rozpracované klíčové projekty. Ten můj dotaz je, kdyby byl tak laskav a co nejkonkrétněji nám sdělil postup prací na novele zákona č. 130, to je zákon o vědě a výzkumu, který dva a půl roku dělala jeho předchůdkyně, předložila tady takovou malou novelu. To bylo všechno, to bylo hezké, ale ty zásadní věci, zásadní problémy typu transfer výsledků do praxe, uzákonění daňových úlev pro podniky, které používají výsledky vědeckých prací a podobně, tak ty byly vyjmuty z malé novely a čekáme na to už tedy přes dva roky, na tu plnokrevnou, plnou novelu zákona č. 130. Na toto bych byl docela rád, kdyby na tohle mně odpověděl. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní prosím paní poslankyni Lenku Knechtovou, která byla vylosována jako číslo 12, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra Marka Ženíška ve věci vědy, výzkumu a duševního zdraví. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, včera byl ve Sněmovně seminář Péče o duševní zdraví v mezinárodním kontextu. Jeho součástí byla prezentace projektu Hlavu vzhůru, což je mezinárodní projekt realizovaný z prostředků Evropské unie jako reakce na znepokojivý sociální problém - deprese a špatné duševní zdraví dětí a dospívajících. Potřeba projektu vychází z výsledků výzkumu duševního zdraví mládeže, které se rok od roku zhoršuje.

Dnes je jasné, že v zahraničí je osvěta kolem duševního zdraví, zejména dětí a mladistvých dál. Řada zemí si uvědomuje, že oblast vědy, výzkumu a nových technologií má zásadní význam pro jejich rozvoj. Nejedná se pouze o akademické úspěchy, tato oblast je vnímána jako důležitý nástroj podpory.

Mám tedy dotaz: Jak vidíte vaše zapojení v rámci vaší gesce do této oblasti, do oblasti duševního zdraví, vážený pane ministře? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr je řádně omluven a odpoví vám v souladu (Ministr Válek mimo mikrofon reaguje, že by odpověděl on.) - ne, samozřejmě že ne, pane ministře - odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní prosím paní poslankyni Bereniku Peštovou, která je vylosovaná jako číslo 13, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra Petra Hladíka ve věci Neúplné transpozice směrnice ETS 2. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si samozřejmě uvědomuji to, že pan ministr je řádně omluven. V každém případě dotaz, který mám, tak jsem zaslala... nebo budu zasílat dneska i písemně, protože se k nám do Poslanecké sněmovny dostala novela zákona o emisních povolenkách, kdy Ministerstvo životního prostředí neprovedlo úplnou transpozici, když bych to řekla laicky, tak provedlo transpozici pouze z jedné třetiny, ze dvou třetin tu transpozici neprovedlo.

Transpozice, která nebyla provedena, se právě týká ETS 2, což jsou emisní povolenky, které se dotknout všech domácností. Jsou to emisní povolenky, které se budou týkat fosilních paliv, to znamená benzín, nafta, uhlí, plyn, a každou domácnost to bude stát minus 20 000 ročně. Zatím jsou takové predikce při předpokladu, že bude stát emisní povolenka 45 euro, což samozřejmě všichni už predikují dopředu, že to 45 euro, bude to mnohem víc. Já vím, že tento mechanismus se bude spouštět až v roce 2027, ale už teď se bude dělat monitoring všech těch zařízení, nebo respektive všeho toho, kde by se to mohlo dotknout těchto emisních povolenek.

Můj dotaz je: Proč Ministerstvo životního prostředí tuto transpozici neprovedlo úplnou, když ví, že nám za toto hrozí sankce? Druhý dotaz samozřejmě bude: Jestliže to neprovedli a co je k tomu motivovalo, jestli to byl pokyn vlády, nebo jestli to byl pokyn pouze ministra životního prostředí. Kdy tuto transpozici chtějí dodělat? To znamená, jestli zase opět chtějí dát formou pozměňovacího návrhu do druhého čtení? Tak aby si uvědomili, že to neprošlo řádným legislativním procesem. To znamená, že nikdo neměl možnost se k tomu vyjádřit. A samozřejmě, že si musí uvědomit, že nastane velká diskuse tady v Poslanecké sněmovně, kór když si to sami za předsednictví (Předsedající: Čas.) odsouhlasili a... Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Petr Hladík je řádně omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní jako čtrnáctá byla vylosována paní poslankyně Jana Berkovcová. Paní Berkovcová není, tedy její interpelace propadá.

Na patnáctém místě byla vylosována paní poslankyně Andrea Babišová, také zde není, nevidím jí zde, ta měla interpelovat pana ministra Ivana Bartoše.

Nyní přichází jako šestnáctý na řadu pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat pana ministra Válka ve věci stavu jednání Ministerstva zdravotnictví se zástupci zdravotníků. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, trošku navážu na svoji kolegyni, paní Babišovou, která víceméně zmínila nebo otevřela otázku, co se týče situace mezi Ministerstvem zdravotnictví, vládou a zdravotníky. Víme, že v prosinci 2023, víceméně na poslední chvíli, se podařilo odvrátit hrozbu razantního omezení poskytování zdravotní péče pacientům v naší zemi a na základě dohody s vládou byly ze strany lékařů staženy podané výpovědi a služby v nočních hodinách, o víkendech a svátcích byly a jsou nadále zabezpečeny.

Já bych se chtěl zeptat na jednu věc, protože ze sdělení zástupců ministerstva slyšíme, že požadavky plněny jsou, pracovní skupiny - jedna v rámci Ministerstva zdravotnictví, druhá v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí vypracovaly nějaké návrhy, ty budou představeny v nejbližších dnech. Už částečně jste i o tom mluvil vy v odpovědi na interpelaci paní Babišové. Ale zase na druhou stranu z úst zástupců lékařů a pracovníků ve zdravotnictví slyšíme, že Ministerstvo zdravotnictví žádnou z dohodnutých změn nevypracovalo, nepředložilo věcný záměr zákona, údajně, že pan ministr měl schůzky rušit, přestat komunikovat, takto se vyjádřil pan prezident České lékařské komory. Podobná reakce byla i z úst paní předsedkyně odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví.

Mě by zajímalo, jak to tedy je? Kdo mluví nepravdu. A já jenom chtěl bych vědět, zda nedojde v následném období, tedy už moc času nezbývá, k nějaké eskalaci toho stavu, který teď je, tomu napnutí obou... nebo v rámci těch dvou stran k tomu napnutí, která by vyústila v situaci, které už jsme byli svědkem na podzim a v závěru loňského roku, kdy výsledkem by mohlo být opravdu ohrožení poskytování zdravotní péče pro naše občany. Děkuji vám, pane ministře.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím pana ministra, aby odpověděl na vaši interpelaci. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Odpovím, odpovím, paní předsedající, a rád, byť již potřetí, pokud počítám pana premiéra, a těžko řeknu něco nového. Jak jste to, pane poslanče, říkal, ono by možná bylo nejlepší, kdyby z těch schůzí byly přímé přenosy, nebo se jich účastnili novináři, a tím by bylo jasné (Se smíchem.), co se tam projednává.

Schůzek proběhlo pět, dvě na Ministerstvu zdravotnictví, dvě na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Těch schůzek se zúčastnili na Ministerstvu zdravotnictví pracovníci Ministerstva zdravotnictví, já ne. Těch schůzek na Ministerstvu práce a sociálních věcí - já i pan ministr Jurečka. Pátá schůzka proběhla tady v Poslanecké sněmovně.

A teď už jsem si našel přesný termín, šestá schůzka proběhne zase v Poslanecké sněmovně, dole v místnosti 22, a to 30. ve čtvrtek v 8 hodin. Na této schůzce máme probírat vlastně poslední bod, a to jsou ty mzdy pro zdravotnické pracovníky, ne pro zdravotnické pracovníky, pro lékaře, když uvidíme, jak nakonec bude ten finální postoj. Kdy jsme se dohodli, že tedy nějakým způsobem do zákona přetavíme odměňování zdravotníků, nebo já bych chtěl všech zdravotníků, nejenom lékařů, ale původní dohoda byla s lékaři, protože protestovali mladí lékaři. A ten protest byl ukončen, protože jsme razantně navýšili platy mladých lékařů, to vy víte jako ředitel nemocnice, v rozmezí 5 000 až 15 000 - 15 000 lékař hned po atestaci, každý lékař po atestaci o 15 000 víc. Ta suma byla opravdu jedno z nejrazantnějších navýšení za posledních, možná deset let, ne-li více. A to jsme splnili. To navýšení opravdu proběhlo ve všech nemocnicích. Stejně tak jsme začali organizovat a jednat s mladými lékaři. A tady pan doktor Přáda toto opakovaně potvrzuje, že to probíhá, co se týče atestačních zkoušek, co se týče atestací. Ne na všechno se dá samozřejmě přistoupit, protože je potřeba říct, že některé z těch požadavků, konkrétně pana prezidenta Kupka byly, aby se zrušila akreditovaná pracoviště úplně, aby vzdělávat se mohl jakýkoliv lékař, který má smlouvu s pojišťovnou a aby se zrušila část oborů, že těch oborů máme hodně. Já jsem požádal o seznam oborů, které by se rušit měly, to jsem zatím nedostal. Byla tam samozřejmě velká kritika lékařských fakult a akademických pracovišť, ale to bychom byli zbytečně v detailu.

Systém akreditovaných pracovišť je něco, co je v celé Evropě. My bychom riskovali, že přijdeme o uznávání našich diplomů v zahraničí, tam přece jenom musíme být - a já myslím, že všichni, co jsou lékaři, ví, musíme být trošičku obezřetní. Na té schůzce třicátého předpokládám, že se dohodneme na komplexním pozměňovacím návrhu, na kterém už mám pocit, že byla shoda na této schůzce, která proběhla tento týden, který by měl měnit některé věci v zákoníku práce. Já dokud nebudu mít jasné souhlasné stanovisko s panem ministrem Jurečkou, dokud nebudu mít jasné souhlasné stanovisko, co se týče tady tohoto návrhu, bylo by to pět bodů, které by se tam změnily v tom zákoníku práce, tak to nebudu zatím předběžně říkat, ale měl jsem pocit, že tam panuje shoda jak mezi poskytovateli, tak mezi odboráři, včetně Komory. Uvidíme, jaký bude postoj k tomu návrhu zákona o odměňování zdravotníků.

Z mého pohledu jsou tedy všechny body, které byly v tom memorandu, a můžeme se na ně podívat, to memorandum veřejně známe, klidně ho můžeme bod po bodu probrat, víceméně splněny.

Samozřejmě na tom dál pracujeme, protože vzdělávání je potřeba kultivovat. Já jsem opakovaně změnil vzdělávací programy v tom smyslu, že žádné pracoviště nemusí reakreditovat, ale uvolnil jsem vzdělávací programy. Například pro praktické lékaře pro děti a dorost jsem výrazně zjednodušil možnost, aby si tento obor vybrali a aby nemuseli být dva roky v nemocnici, ale pokud chtějí dělat opravdu praktické lékaře pro děti a dorost, aby mohli přímo nastoupit na školicí pracoviště k tomu praktickému lékaři pro děti a dorost. Řadu těch kurzů, které byly nesmyslné, byly povinné - první pomoc a tak dále, tak rušíme, děláme z nich buď kurzy nepovinné, nebo je zcela rušíme. A teď poslední věc, o které debatujeme, a bude zrušena, doufám, tak je povinné kolečko, které nakonec se ukazuje, že nefunguje tak, jak by mělo, a je úzkým hrdlem pro řadu oborů. Snažíme se rušit všechny ty stáže, kde není jasná náplň toho, co by v rámci stáží měli lékaři absolvovat, a dělat z nich stáže nepovinné tak, aby ten proces probíhal co nejjednodušeji, a postupně k tomu vydáváme metodické pokyny ministerstva s jasným výkladem, který není výkladem úředníků, ale ministra.

To znamená, za mě opravdu děláme všechno pro to, aby se to memorandum, aby se ta domluvila splnila, a myslím, že ty změny ve vzdělávání a v těchto krocích, které zjednodušují život (Předsedající: Čas!) mladým lékařům, jsou jedny z nejrazantnějších za posledních dvacet let, které se ve zdravotnictví udály.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a táži se pana poslance, zda má zájem položit doplňující otázku? Nemá.

Nyní jako sedmnáctý byl vylosován pan poslanec Patrik Nacher, který má interpelovat pana ministra Blažka ve věci činnosti exekutorů. Pan poslanec zde není, tedy jeho interpelace propadá.

Jako devatenáctý je na řadě pan poslanec Jiří Mašek, který bude interpelovat pana ministra Víta Rakušana ve věci: dopis 15 ministrů Evropské komisi "Nová řešení nelegální migrace" - alibismus, nebo zoufalost? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ono už je to v názvu toho mého příspěvku. Chtěl bych se skutečně zastavit u toho dopisu, který jste spolupodepsal, u dopisu 15 ministrů Evropské komisi s výzvou: Dělejme něco víc, když to budu zjednodušovat.

Jenom připomenu ten vývoj. Vy jste udělal kruciální chybu v tom Lucemburku, když jste vyslovil souhlas migračním paktem, respektive souhlas s tím, aby ten pakt pokračoval dál. Byl jste jediný z V4. Narušil jste tak jakousi nepsanou blokační menšinu V4. Já vím, že by nefungovala, ale něco by to znamenalo. Bylo to bez projednání ve vládě. Bylo to, jak jste potom později přiznal, na dálku po telefonátu s premiérem Fialou, a dokonce v rámci toho vysvětlování jste se vymlouval i na předchozí činnost vlády ANO. Jenom vám mohu říct, že v rámci jednání za předchozí období jsem měl tu možnost také v rámci jednoho jednání tady hovořit s paní Johansson a paní komisařka nás velmi tlačila a nikdy nás s kvótami nepřetlačila. Vy v rámci předsednictví V4 jste naopak byli paní Johansson pochváleni, že jste k těm věcem otevřeli cestu. Potom se z toho stalo veliké politikum, zvláště teď před evropskými volbami, a ukázalo se, že ten migrační pakt opravdu nic konkrétně neřeší, a je to veliké politikum a že potřeba vzít tak říkajíc zpátečku.

Chci jenom připomenout, pane ministře, vy jste nám neříkal pravdu o kvótách, neříkal jste nám pravdu o výjimce pro Českou republiku. Nyní se stavíte jako protagonista nové výzvy pro Evropskou komisi. Já bych byl strašně rád, kdyby to bylo a kdyby se to podařilo, ale chci se vás zeptat, budete až tak důsledný, že byste třeba vyzýval k tomu, aby se řešilo to, co Frontex monitoruje dennodenně a vidí ty lodě, který přeplouvají přes Středozemní moře, budete třeba vyzývat k tomu, aby se ti lidé vraceli do místa, odkud vypluli, zabavovaly se lodě a podobně? (Předsedající: Čas!) Protože ostatní řešení jsou nefunkční.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času, a nyní má slovo první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Opět, ono je to mířeno na ten dopis a vždycky se to vrací k migračnímu paktu. To vám nevytýkám, a dokonce mám velké pochopení pro ty dvě minuty, protože ani těch mých pět ne úplně stačí na dostatečnou odpověď a podrobnou diskusi. Bohužel princip interpelací neumožňuje, abych já kladl otázky vám, což mě trochu mrzí, protože na základě toho dotazu bych si jich pár dovolil, ale bohužel musíme najít jiný formát, a my dva při našem častém setkávání ho určitě najdeme.

Nejenom, že jsem spolupodepsal ten dopis, to je málo, spolupodepsalo ho - kolik? - deset zbývajících států a pět z nich ho připravovalo. My jsme ho připravovali jako Česká republika a jsme na to pyšní. My jsme v té skupině, všimněte si mimochodem, že tam není žádný ze států V4, které nechtějí brblat, které nechtějí stát někde na okraji a říkat, že nic nejde, všechno z principu odmítat, ale my jsme mezi těmi státy, které reálně a účinně nová migrační řešení spoluvytvářejí, a mezi státy, které jednoduše chtějí vytvářet tlak na novou Evropskou komisi, aby přišla s inovativními řešeními migrace. Je opravdu úsměvné, když jsem tady slyšel chválu na dánskou migrační politiku. Tahle pracovní skupina, v které zasedám, je vedena Dánskem. To znamená, že my spolu s Dánskem, které mimochodem pro ten dlouho dojednávaný kompromis migračního paktu i při své přísné migrační politice také bylo, protože Dánsko logicky chápe, že ten migrační pakt vytváří nějaký základ. A tady nepřinesl nic nového. Znovu jste mně neodpověděli ani jednou - chápu, nekladu otázky, neporušuji jednací řád - na to, to je opravdu nic, ten non entry mechanismus? To je opravdu nic, detence na hranicích? To je opravdu nic, nová pravidla bezpečnostního screeningu? To je skutečně to nic, o kterém vy hovoříte? Tohle všechno ten migrační pakt, o kterém vy hovoříte, obsahuje.

Není pravda, že nebyl projednán na vládě, a dokonce není ani vámi posunuté, že jsem konzultoval s premiérem. Za prvé jsem oznámil vládě, jakým způsobem budeme postupovat. To je jednoznačně doložitelné. A za druhé, ano, také ježkovy oči, pokud v té chvíli se to vyjednávání někam posouvalo, a konzultovat to na vládní úrovni i v době toho vyjednávání, to dělali úplně všichni ministři. To dělali úplně všichni ministři - pan rakouský ministr šel volat svému kancléři, paní německá ministryně konzultovala, dokonce pan francouzský ministr během dne konzultoval s panem prezidentem Macronem. To je zcela normální, takhle se evropská politika dělá, ale až budete ministrem vnitra, tak to také zjistíte, že zvednout telefon a konzultovat na národní úrovni je něco zcela přirozeného.

Potom pokud vy říkáte, že je to alibismus, nebo zoufalství, tak já se ptám. Co je za alibismus na tom, že chceme rozšířit definici bezpečných třetí zemí? To je právě něco, co nás může navrátit i k tomu, na čem byl ten původní dávný poválečný systém založen. To znamená, že lidé mají právo utéct před nebezpečím, ale nemají právo utéct do Německa nebo do Francie. Mají právo utéct do první bezpečné země a v současné době my můžeme navracet do bezpečných třetích zemí s podmínkou, že ten, kterého navracíme, má nějaký vztah k té třetí zemi. My chceme rozšířit tu definici tak, aby to mohla být jakákoliv bezpečná třetí země, se kterou bude uzavřena nějaká separátní dohoda. Paní premiérka Meloniová s Albánií, Británie má nějaký svůj postup a my společně s Dánskem připravujeme ta další řešení. A znovu, jsme na to pyšní. Žádný ze států V4 se tohohle jednání neúčastní, ani nechce účastnit. Chtějí odmítat, nechtějí stát u spolutvorby nových řešení a tahle řešení mají jednoznačný smysl: převezení z mezinárodních vod. To, o čem hovoříte. Z mezinárodních vod do třetí země a jejich žádosti řešeny mimo Evropskou unii. S takovou zemí mít dohodu a dovést zpátky. Tohle všechno ten dopis obsahuje. Stejně jako označení instrumentalizace, kdy je politicky zneužívána migrace a možnost úplného uzavření hranic. Tohle všechno jsou ta řešení. A to nejsou řešení jiná. A to nejsou řešení v kontrapozici s tím migračním paktem. To jsou řešení navazující. A znovu, musím to opakovat, opakování matka moudrosti, od začátku jsem říkal tady v Poslanecké sněmovně, migrační pakt je základ, v mnoha ohledech nedokonalý, a my jako Česká republika chceme být u dalších řešení. To děláme. (Předsedající: Čas!)Nejenom, že všechno odmítáme jako za vašich časů!

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Pan poslanec Mašek má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Určitě rád. Pane ministře, tohle všechno by mohlo fungovat, co tady říkáte, kdybychom hovořili o jednotkách tisíců nebo o desetitisících migrantů. Minulý rok, tuším, 1 150 000, z toho 60 % přes Středozemní moře, statisíce na pobřeží cílových pobřežních států.

Prosím, kdybyste myslel vážně tu odpověď o tom, že skutečně budeme vracet ty lodě zpátky, tak bych tomu zatleskal. V těchto počtech to samozřejmě není možné. Je to zřejmě i důvod, že to vaše říkám tomu trošku zbožné přání těch 15 ministrů než realita, tak proto asi se zřejmě toho neúčastní ostatní státy V4, které zřejmě pochopily, že tohleto asi úplná cesta není. Pokud nenabídnete nějaká řešení, která jsou reálná a dokážou ty statisíce migrantů opravdu řešit. Takže otázka je - budete tvrdší?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr vám odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: No, tenhle přístup je výrazným přitvrzením a pokud říkáte, že tenhle koncept nefunguje a on je to koncept dohod se třetími zeměmi, no tak jeden příklad za všechny, pane poslanče prostřednictvím paní místopředsedkyně. Do té doby, než jsme měli dohodu s Tureckem, tak přes tureckou hranici sem přicházel milion migrantů ročně. Po dohodě s Tureckem sníženo na 200 000. Pokud tady říkáme, že je to nefunkční dohoda, když máme pokles z milionu na 200 000, tak tomu nerozumím. Podle mě je to jednoznačný důkaz funkčnosti toho řešení, a to velmi zásadního.

Já jsem říkal, že v té úzké skupině, která nebyla, která připravovala ten dopis, nebyla žádná jiná země V4, ale pokud se tady dívám na podpis, Polsko nebo třeba Nizozemsko chcete označit za naivní zemi, která v něco zbožně doufá? Podepsáno Dánsko, Rakousko. Chcete označit za naivní zemi Rakousko, které má přes 100 000 žadatelů o azyl? Ne, to jsou země, které opravdu ve vlastním zájmu hledají funkční nová řešení.

A znovu, my se můžeme hádat a bavit o migračním paktu. To já jsem čekal, to očekávám, to už jsem si tady zažil, to už jsem si tady odžil a jistě si odžiji v rámci kampaně i dále. V pořádku, jsem s tím srozuměn. Ale zpochybňovat hledání nových řešení v intencích toho, co tady dlouhodobě sami říkáte na mikrofon, to znamená dohody se třetími zeměmi, to mi přijde až neuvěřitelné a potom jsem tedy zvědav na představení těch vašich konceptů, protože spolupráce se třetími zeměmi je jediný funkční koncept. Itálie to ví, Británie to ví.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní přistoupíme k 20. interpelaci. Pan poslanec Igor Hendrych bude interpelovat pana ministra Pavla Blažka ve věci personální situace v probační a mediační službě České republiky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážení páni ministři, tak ještě jednou na pana ministra Blažka, který tu dnes není, dnes ohledně personální situace v probační a mediační službě. Já už tady k tomu vystupuji po několikáté.

Tato ctihodná instituce má dlouhodobě pouze 500 úředníků-asistentů a k tomu 100 případů ročně na jednoho z nich, kdy i optimálním počtem na to, aby mohli pracovat v jakémsi klidu a kvalitně, je i podle vedení služby zhruba polovina. Logickým výpočtem dojdeme k tomu, že by jich mělo být tisíc.

O tom dneska primárně nechci mluvit. Chci mluvit o tom, že jsme tady nedávno v rámci prvního čtení dospěli k tomu, že budeme těmto probačním úředníkům dávat jeden týden dovolené ročně navíc, takzvaná dodatková dovolená, což je samozřejmě naprosto v pořádku, protože jsou to lidé, kteří pracují s odsouzenými, s obviněnými, a je tam určitá míra rizika. To je naprosto v pořádku, ale když se zamyslíme nad tím, že se neplánuje zvýšit jejich počet, tak to nedává příliš velkou logiku, protože jestliže dostanou všichni tito zaměstnanci jeden týden dovolené navíc, znamená to, že si to při tom současném počtu de facto nadpracují. Logicky, nadpracují si ten jeden týden, a já jsem nezaznamenal, že by Ministerstvo spravedlnosti mělo v plánu navýšit počet těchto úředníků.

Obecně je v této instituci poměrně bídná nálada co se týká odměňování, spousta lidí odchází, dříve to byla velmi prestižní profese. Nyní odcházejí lidé, zejména v Praze je tato práce v podstatě nekonkurenceschopná. Aktivizují se odbory a já se obávám, pane ministře, že můžeme velmi brzy dospět k tomu, k čemu dospíváme v případě soudních úředníků, že i tato instituce bude poprvé ve své existenci velice brzy stávkovat. Prosím, věnujte se tomu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je řádně omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní tedy jako jednadvacátý přichází na řadu pan poslanec Hubert Lang, který bude interpelovat pana ministra Víta Rakušana ve věci ukrajinských mužů, přerušení konzulárních služeb, osoby bez platných dokladů, jaký bude postup. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Můj názor na ukrajinské muže na území České republiky je kontinuálně znám dlouhodobě. Já mám za to, že by se měli vrátit zpátky bojovat za svoji vlast.

V současné době evidujeme kolem 182 000 mužů na území České republiky. Dospěli jsme tak daleko, že Ukrajina vlastně potřebuje vojáky, takže nějakým způsobem se snaží komunikovat s těmi ostatními zeměmi, jakým způsobem ty vojáky dostat nebo ty muže dostat zpět. Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničí co nejvíce mužů s brannou povinností. Týká se to i mužů pobývajících v České republice.

České Ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady, čerpám z článku, v zemi bránící se je nový mobilizační zákon na Ukrajině, Ukrajinci v cizině můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.

Pane ministře vnitra, chci se domluvit, protože to je napříč, je to velká věc, dneska i ta interpelace bude nekonfliktní, ptám se vás. Osoby bez dokladů, které prostě, budou to ti Ukrajinci, kteří si budou prodlužovat víza dočasné ochrany, které si musí do 23. 3. 2025 prodloužit, tak se mohou dostat podle cizineckého platného zákona, protože tam žádná úprava není, se můžou dostat do nelegálního postavení z toho důvodu, že nebudou mít platný cestovní doklad. Ona vlastně ta ukrajinská ambasáda s nimi nebude komunikovat, to znamená, může se stát, že tomu ukrajinskému muži vyprší platnost cestovního pasu, bude si potřebovat prodloužit vízum dočasné ochrany, ale nebude mít platný cestovní doklad.

Chci se zeptat, pracuje se na nějakém modelu, na nějakém systému, jak tuto věc, se kterou vlastně nikdo nepočítal, budeme řešit? Budeme zde mít možná desítky tisíc, možná statisíce, mužů, kteří budou mít neplatné cestovní doklady, budou si muset prodloužit víza dočasné ochrany a my jim je nebudeme moci prodloužit, protože nebudou mít platný cestovní doklad. Chtěl bych znát váš názor na tuto věc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo má nyní první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, paní místopředsedkyně, za slovo. Tady se budu i více držet podkladů, protože tohle jsem samozřejmě konzultoval i s patřičnými místy, které se tomu věnují.

Podle dostupných informací - a tohle i z hlavy, já celkem pravidelně telefonuji s ukrajinským ministrem vnitra, považuji to za nutné, samozřejmé, normální, naposledy to bylo, pokud se nepletu, tenhle týden v pondělí ráno, měli jsme docela dlouhý rozhovor, který se samozřejmě i těchto témat týkal. Máte pravdu, určitě pro Ukrajinu nedostatek bojeschopných mužů je problém, to nikdo nezpochybňuje. Stejně tak jsme řešili právní náležitosti, které tady jsou. Ale řešili jsme i to, že by měly být obnoveny konzulární služby pro občany Ukrajiny na zastupitelském úřadě Ukrajiny v Praze, což je důležitá informace. Aktuální informace jsou zveřejňovány na webu ukrajinské ambasády v České republice. To je první krok. Dostupné jsou i na webu ukrajinského Ministerstva zahraničních věcí. Jsou tam tedy konkrétní instrukce ukrajinských státních orgánů aktualizovat informace v registračním systému a požádat o vydání nového cestovního dokladu, jakým způsobem, to tam je. Na to jsem také apeloval a to, aby ty konzulární služby tady fungovaly řádně, protože nám to samozřejmě může ulehčit i naši práci.

Ministerstvo vnitra bude nadále vyžadovat cestovní pas v těch případech, kde to předložení vyžaduje zákon. Zákon o pobytu cizinců stanovuje povinnost pobývat na území s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu. Jednou z povinností cizince pobývajícího na území je na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu či dokladu k pobytu. Cizinec má povinnost hlásit změnu údajů v cestovním dokladu. Cestovní doklad je také povinnou náležitostí pro udělení a prodloužení pobytových oprávnění podle zákona o pobytu cizinců. Pokud cizinec cestovní pas nepředloží, není možné pobytové oprávnění udělit či prodloužit do té doby, než si platný cestovní doklad opatří.

Tady poukazuju na to, že ve chvíli, kdy my budeme, a to řešíme spolu, v lex Ukrajina VII, říkat, že někomu tady dáme dlouhodobý pobyt na území České republiky, tak dlouhodobý pobyt za těch přísných pravidel, o kterých budeme diskutovat, která už jsem tady jmenoval, tak dlouhodobý pobyt nikdo bez platného pasu nedostane. Takže nám se tady nestane, aby k dlouhodobému pobytu byl přijat kdokoliv.

U té dočasné ochrany, tam ta podmínka tak striktní není. To je stanoveno evropskou legislativou. A co my teď budeme řešit i na té evropské úrovni, je, jakým způsobem vůbec prodloužit nebo neprodloužit tu dočasnou ochranu. To je velká diskuse, která se určitě už teď povede. Myslím, že tentokrát máme v Lucemburku na začátku června setkání a zároveň budeme řešit možné zpřísnění a specifikace té dočasné ochrany u nás, což samozřejmě se musíme držet té legislativy celoevropské. Tam by nějaký posun třeba také mohl nastat. A určitě je v našem zájmu, aby tady mohli pobývat jenom lidé, kteří mají platný cestovní doklad, a také chceme, aby si konzulárně o něj mohli zažádat nebo aby o něj mohli zažádat v rámci konzulární činnosti přímo tady v Praze, čímž se nám ta situace zjednoduší.

Co se těch ukrajinských mužů týče, k tomu směřovala ta vaše další interpelace. Nevím, jak moc to stihneme. A my samozřejmě podle platné legislativy teď nemáme právo po nich chtít, po těch lidech prokazovat, kdo z nich podléhá branné povinnosti na Ukrajině nebo nepodléhá. Takže my teď neumíme říci, protože to není údaj, který nám povinně někdo musí sdělit, kdo z těch cirka 180 000 mužů opravdu té branné povinnosti podléhá nebo nepodléhá. Stejně tak podle té současné platné legislativy nemáme možnost navracet lidi z důvodu porušení branné povinnosti zpátky na Ukrajinu. Ta možnost legislativně neexistuje. Otevřel to polský ministr nikoliv vnitra, ale obrany. To je taky zajímavé, polský ministr vnitra zatím nic takového nepřipravuje. Ale ty debaty o nějakém ztížení podmínek, omezení nějakých benefitů pro nějaké skupiny obyvatel, to tady určitě existuje. Ale to už jsem trošku předběhl do té další interpelace, protože nevím, jestli ji stihneme. Nevím, jestli ji stihneme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Lang má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Pane ministře, tak jako kontinuálně, protože my se tady setkáváme často; nestihneme tu interpelaci, takže to si necháme na nějakou jinou debatu. Já tam mám i nějaký návrh řešení, který není nějaký nekomfortní vůči těm lidem, kteří opravdu nechtějí odejít bojovat, chtějí tady prostě zůstat s námi, protože nemůžeme tam opravdu nikoho násilím jakoby odchytit a někam ho strčit na frontu, aby tam padl. Jsem rád, že tady jsme se shodli na tom, že ve své podstatě cizinecký zákon říká, že vždycky se jedná o platný cestovní doklad.

Ta evropská směrnice, pakliže něco v rámci vašich jednání jaksi vyjednáte, protože my, kdybychom byli momentálně u moci, budeme hledat podobné řešení. U určité kategorie cizinců, co si tak pamatuju z mého předchozího zaměstnání, existuje, že když ti lidé prostě neměli cestovní doklad a měli nějaké vízum, třeba azylové za účelem strpění a podobně, jde ten vízový štítek vylepit vlastně i na nějaký prostě blanketový formulář, který třeba by Ministerstvo vnitra vymyslelo. Možná, že Evropa nějaké takové řešení jakoby najde, pakliže třeba ty konzulární služby by nefungovaly pro ty muže, kteří se nebudou chtít vrátit, a není vlastně cesty pro ty lidi, ti se potom dostanou do pasti vlastně a nemají šanci. Takže děkuju za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Pan ministr nebude už odpovídat, čili končím tuto interpelaci.

Na 22. místě byl vylosován pan poslanec Hubert Lang a bude opět interpelovat pana ministra Víta Rakušana ve věci personálních podstavů u Policie České republiky, minus pět tisíc policistů, proč se nedaří nábory. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní předsedající. Nám jde o každou minutu, že děkuju, že to takhle pěkně hezky napíšete. My potřebujeme tady honit čas i pro další interpelující.

Já, pane ministře, tady zase opět nekomfortně. Teď vyšly opět nějaké články, kdy Policie České republiky se dostává do stále větších podstavů. Ve své podstatě dneska už se jedná o více jak minus řádově pět tisíc policistů, plus minus, neberte mě za slovo, protože jsem nesledoval úplně poslední částky. Je to z toho důvodu, že se vlastně po tom roce 1990, kdy nastoupila spousta lidí k policii, dneska dostávají do výsluhových náležitostí, a pakliže se jim naskytne nějaká příležitost jiné práce, prostě už mají ty nároky, tak si to nějakým způsobem spočítají a odchází. Ten poměr je přibližně 60 ku 40 těch déle sloužících, protože těm policistům, kteří nastupovali v průběhu toho delšího času a nemají ještě třeba ty výsluhy tak velké.

Chci se zeptat; prostě musíme hledat nějaké řešení. To řešení, ať bychom byli u moci my nebo vy, tak prostě jde o bezpečnost, vnitřní bezpečnost našeho státu. Já vím, že mi odpovíte, že třeba kontinuálně za poslední období jste provedl třeba nábor nějakých dvou, dvou a půl tisíc lidí. Ptám se, nešlo by tedy do té policie za prvé dát nějaké větší stimuly na trhu práce pro ty nastupující policisty, i když se zvedly platy. To víme všichni, ale pořád prostě na trhu práce evidentně to nestačí. Otázka je třeba zmírnění nějakých psychotestů, na kterých nám odpadá obrovské množství lidí, když nechceme, aby do služby nastupovali lidi ke zbrani, kteří třeba nejsou psychicky úplně v pořádku. Hovoří se o nějaké zmírnění dejme tomu vzdělání, že by si až dodělávali v průběhu služby maturity, že bychom mohli vzít i lidi bez maturity. Takové období už tady také bylo. Sice se moc neosvědčilo, ale prostě možná by to bylo řešení pro nějaké základní funkce, třeba nějakých pochůzkářů a podobně. A potom samozřejmě jde o ty déle sloužící policisty, protože mělo by nám jít všem o to, aby ti déle sloužící policisté neodcházeli; jestli prostě tam nezvednout nějaké benefity nebo služební zákon neupravit tak, aby prostě se vyplatilo těm lidem zůstat sloužit, než si to rozmyslet a odejít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, který vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. My už se s panem poslancem známe, takže my už bychom si mohli telepaticky dávat ty odpovědi. Nicméně já ten souhrn stejně udělám, protože obnovovat a refrešnout - obnovit data, která jsme si tady říkali - je určitě důležité.

Teď momentálně, a já to zaklepávám a vím, že ta situace se na základě nejrůznějších faktorů může změnit, v náborové krizi objektivně nejsme. V měsících leden až duben 2024 bylo do služebního poměru přijato 1 831 policistů, což je o téměř dvě stovky více policistů, než bylo v loňském roce. Mimochodem, teď přišla policie i s nějakým takovým dalším moderním náborovým instrumentem, který má a který je zajímavý a tu práci prezentuje zase trochu jinou metodou. Takže na ty náborové kampaně, virtuální náborová místnost se to jmenuje, prezentováno to bylo, pokud se nepletu, včera, s docela velkým úspěchem.

Máte i správnou informaci, a tady se shodneme, že ty platy už za naší vlády vzrostly. Byli jsme v situaci, kdy v tom dřívějším období byl nástupní plat policisty přes 26 tisíc korun. V současné době je to od ledna roku 2023 přes 30 000 korun, což samozřejmě rozhodně není žádná hitparáda. Ano, víme, jaká je konkurence na trhu práce, víme, za kolik nastoupí prodavač do Lidlu, a víme, za kolik nastoupí policista. Jenom říkám, že to, co jsme měli tady v minulosti a i v tom těžkém covidovém období tolik policisté brali, to znamená, nějakých 25 500, se nám povedlo zvýšit téměř o 4 000 korun v nástupu. Budu velmi rád, pokud se samozřejmě podaří s tím ještě hnout. My hledáme i s policejním prezidentem metody nějakého přeskupení, aby právě pro ty nastupující se tam ty větší odměny vygenerovaly. Ale aspoň něco už se tady v tom ohledu stalo. Rozhodně to neberu ale jako naplnění nějaké cílové mety.

Co se týče těch zkušených policistů, tam se s vámi shodnu. Ale i to je naše filozofie; spíše než teritoriální stabilizační příplatek mít ten, který odpovídá věku, to znamená věkový stabilizační příplatek. Motivovat ty lidi spíše než podle toho, kde slouží, protože ta policejní práce je prostě ve svém důsledku těžká všude, je stejná, samozřejmě ty regiony jsou různé, ale každý má své plus a minus, takže tady je důraz právě na to, abychom zastabilizovali tu nejperspektivnější věkovou skupinu policistů. To jsou ti, kteří už mají odslouženo, něco umí, mají zkušenosti, ale ještě mají dostatek sil fyzických i psychických na to, aby u policie zůstali.

Ano, otevřená otázka, a tady vy máte větší zkušenosti než já, je o tom vzdělanostním stupni, to znamená maturita nebo výuční list, je to samozřejmě otázka vždycky trochu sporná a vždycky bude budit diskuse a vždycky budou dvě skupiny. Já si umím představit, že ten počet míst, na která by nemusela být maturita, by se rozšířil. Samozřejmě to nemohou být všechny úlohy v rámci policejní práce, ale některé činnosti by to být mohly. A vždycky jsou také na pováženou ty psychologické a fyzické testy, kam až ustupovat. Kam až ustupovat, koho potom u té policie chceme, nebo nechceme mít, co už nějaké neadekvátní riziko, snížení nějakých nároků. V téhle chvíli všichni víme, a o tom jsme se také bavili, že i ta fyzická kondice mladých lidí se prostě bohužel posunula velmi negativním směrem, ale ta náročnost té policejní práce zůstává, takže je opravdu s tímhle docela těžké pracovat

Co se týká ještě jedné věci, tak já mám ten požadavek na rozpočtové posílení v letošním roce. Vláda už jednoznačně na svém prvním jednání o rozpočtu a nějakých změnách na tenhle rok jasně řekla, že vnitřní bezpečnost je její prioritou. Takže já plně doufám, že v celkovém objemu financí do vnitřní bezpečnosti - já to považuju za nezbytné, to uvidíme ještě v letošním roce.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o to, položit doplňující otázku. Nyní přichází na řadu jako dvacátý třetí pan poslanec Lubomír Wenzl, který bude interpelovat pana ministra Vlastimila Válka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, již několik měsíců ve veřejném prostoru se čím dál tím častěji hovoří o změně síti českých nemocnic, někdy se hovoří o jejich centralizaci, jindy dokonce o jejich rušení. Údajně největší váhu pro rozhodnutí ministerstva by měla mít data, která budou poskytnuta Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Proti tomuto záměru se postavila Asociace českých a moravských nemocnic, kdy se jedná o sdružení poskytovatelů lůžkové zdravotní péče zřízených veřejným, ale i soukromým sektorem. Asociaci chybí hlubší diskuse nad daty. Jako příklad uvádí a pokládá otázku, zda bude výsledek lepší u 15 lékařů operatérů v centru v případě provedení 450 specifických operací, než výsledek u pěti lékařů operatérů v regionální nemocnici v případě provedení 200 operací. Asociace přišla s návrhem, kdy pro ni ústřední jsou čtyři body diskusí: regionální péče jako základ zdravotnictví, změna ve vzdělávání lékařů, sjednocení úhrad za poskytnutou zdravotní péči a spoluodpovědnost pacienta-občana za své zdraví. Vzhledem k tomu, aby nebylo rozhodnuto v této problematice takzvaně od stolu na ministerstvu, se vás, vážený pane ministře, chci zeptat a dozvědět odpovědi na následující otázky:

První: V jaké fázi se nachází tento plán restrukturalizace nemocnic? Druhá: Je pravda, že hlavní váhu při rozhodování v této problematice by měla mít data poskytnuta ÚZISem? Za třetí: Probíhá komunikace z vaší strany a ministerstva se zástupci Asociace českých a moravských nemocnic? Za čtvrté: Pokud ano, zda jsou brány v potaz připomínky asociace? A za páté: Nedojde v případě rozhodnutí o centralizaci nebo restrukturalizaci ke snížení dostupnosti zdravotní péče pro naše občany? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: No, já děkuji, paní předsedající, akorát popravdě úplně nechápu ten dotaz. Vy jste byl, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, řadu let ředitelem nemocnice, jste zkušený, tak si myslím, že když nikdo jiný, tak aspoň vy byste měl vědět, že i kdybych se na hlavu postavil a odrážel se od toho ušima, tak nemám naprosto žádnou kompetenci jakoukoliv tu nemocnici zrušit nebo restrukturalizovat. Jak bych to mohl udělat? Pokud to víte, já si strašně rád nechám poradit, ale podle mě to nejde. Zrestrukturalizovat nebo zrušit nemocnici může pouze zřizovatel, nikdo jiný. Ministerstvo zdravotnictví nemůže zrušit nemocnice, nemůže restrukturalizovat, nemůže s tím udělat nic. Vůbec nic.

Představte si, že bych zajel, co já vím, do nemocnice Agelu nebo do nějaké jiné soukromé nemocnice a teď jinak řekl: Tak, přátelé, ruším vaši nemocnici. Museli by zavolat psychiatra a okamžitě mě odvézt na psychiatrii, že se mi něco vážného stalo, protože budou vědět, že to nejde. To prostě je zcela mimo možnosti Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví proto absolutně nemá žádný plán na restrukturalizaci nemocnic, protože ten plán by nějak nemohl použít. Ze zákona Ministerstvo zdravotnictví, my nemáme státní zdravotnictví, jak bylo za komunistů, kdy by mohl ministr zdravotnictví jakoukoliv nemocnici zrušit nebo restrukturalizovat, my nemáme státní zdravotnictví, to znamená, jediné nemocnice, které mohu rušit, i to velmi komplikovaně, a vzpomeňme si například, kdy se měla rušit Úrazová nemocnice v Brně a jak to dopadlo, kde jsou ti, co ji chtěli rušit a kde je Úrazová nemocnice v Brně. Úrazová nemocnice v Brně je pořád v Brně, dělá to, co dělala. Nic se nedařilo zrušit, protože to nejde, to by se muselo zrušit speciálním zákonem, ta konkrétní přímo řízená nemocnice. Nesmysl. Tak já mohu jedinou věc, že v přímo řízených nemocnicích mohu vypisovat konkurzy na ředitele, a to je tak asi všechno, co se nemocnic týče, co může dělat ministr zdravotnictví. Mohu měnit pravidla pomocí úhradové vyhlášky, do toho mohu vstupovat, to oba víme. A oba víme, že jsem to udělal, protože v prvním roce, pokud si dobře vzpomínám, když jste byl v Kyjově ředitelem, tuším 2019, tak ta nemocnice skončila 50 milionů minus. Postupně se začala zlepšovat úhradová vyhláška a v roce 2022 už ta nemocnice byla v plusu, v letošním roce bude ještě víc plusu. Je to samozřejmě zásluhou toho, jak jste postupně tu nemocnici zlepšoval, ale myslím si, že uznáte, že je to také i zásluhou to, že jsem začal srovnávat úhrady a platby za ten stejný výkon v regionálních a fakultních nemocnicích. Přesně to, co jste tady říkal, tedy začal jsem srovnávat takzvanou základní sazbu a mým cílem je, abychom do voleb, tedy v té poslední úhradové vyhlášce, co se bude dělat v příštím roce, dosáhli toho, aby všechny komplikované, náročné a drahé výkony, v Německu je to 25 % výkonů, já, když se dostanu na 22 %, budu velmi rád, byly hrazeny nákladově, tedy tolik, kolik stojí, tolik je v nákladech. A tady si myslím, protože vy jste odborník a rozumíte tomu a byl jste v detailu ekonomicky vzdělán, takže víte, že je to správná cesta, dobrá cesta.

Chci, aby ty nemocnice, které se rozhodnou dělat jednodenní medicínu, za ni opravdu dostaly standardně zaplaceno. Samozřejmě to nemůže být tolik, jako když ten pacient je složitější, žlučník v jednodenní medicíně bezesporu nestojí tolik, kolik žlučník, který je potřeba dělat například v případě karcinomu žlučníku nebo u polymorbidního pacienta. A to je druhý krok, který už se děje druhým rokem. A pak je třetí věc, kterou považuji za klíčovou, a tady předpokládám, že se zase shodneme, a to je srovnání základní sazby. Já vím, že pro laika je to něco, no, tak se..., ale vy sám víte stejně dobře, jako to vím já, vědí to všichni ředitelé těchto nemocnic, koneckonců to uznal i šéf asociace pan ředitel Carvaš, že je to naprosto průlomová věc. Nikdo z ministrů a ministryň nikdy neměl odvahu srovnat základní sazby. Já to dělám tři roky, je to velmi bolestivé, je to náročné, doplácejí na to především moje přímo řízené nemocnice, a to vy taky víte. Víte, že červený hadr pro okresní nemocnice byla vysoká základní sazba v Motole a v některých dalších, a toto my postupně srovnáváme. A já mohu slíbit, že ta základní sazba bude v podstatě do konce volebního období srovnaná. Takže pravidla budou platit pro všechny stejně, budou spravedlivá.

Ale mohu vás ujistit, a teď smrtelně vážně, že neplánují žádnou restrukturalizaci nemocnic. Plánujeme reformu geriatrické péče s dotačním titulem, podporu urgentních příjmů s dotačním titulem, podporu pohotovosti s dotačním titulem, ale neplánuji restrukturalizaci. Ne proto, že by to nebylo správné, ale proto, že Ministerstvo zdravotnictví pro to nemá naprosto žádné oprávnění v zákoně. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Nemá zájem, čili děkuji panu ministrovi i panu poslanci. (K panu poslanci Hendrychovi:)

Omlouvám se, pane poslanče, ale podle jednacího řádu poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55.

Dnešní jednací den tedy končím. Konstatuji, že jsme dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací a zítra bude pokračovat jednání 103. schůze v 9.00 hodin. Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)

Aktualizováno 14. 8. 2024 v 18:49.