(pokračuje Jan Skopeček)

125.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Pokročilá rámcová dohoda mezi Evropskou unií
a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé
podepsaná dne 13. 12. 2023 v Bruselu
/sněmovní tisk 687/ - prvé čtení

Předložený návrh měl uvést ministr zahraničích věcí Jan Lipavský, ale zastoupí ho pan ministr Šalomoun, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, námi předkládaná rámcová dohoda mezi Evropskou unií a Chile posílí dlouhodobé partnerství Evropské unie s důležitým a obdobně smýšlejícím partnerem v oblasti Jižní Ameriky. Přispěje k ekonomické odolnosti obou stran a podpoří společná řešení současných globálních výzev. Chile je první zemí regionu Latinské Ameriky a Karibiku, která s Evropskou unií podepsala tuto dohodu nové generace. Jednání o nové dohodě byla zahájena v roce 2017 a skončila dojednáním textu v prosinci 2022 během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

Evropa má v chilské zahraniční politice privilegované postavení. Pro Evropskou unii je Chile partner blízký svými pozicemi, je to typická spřátelená země, která téměř ve všem hlasuje v souladu s Evropou. Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem Chile po Číně a USA. Po podpisu dohody začne být okamžitě prováděna obchodní část dohody, což přispěje k posílení obchodní výměny mezi zeměmi Evropské unie a Chile. Prozatímní dohoda, zaměřená především na liberalizaci obchodu, pozbude platnosti, jakmile po ratifikaci všemi členskými státy vstoupí v platnost pokročilá rámcová dohoda. Přibližně 99,9 % vývozu Evropské unie bude osvobozeno od cel, což by mělo zvýšit objem vývozu z Evropské unie do Chile až o 4,5 miliard eur.

V letošním roce si Česká republika připomíná sto let od navázání diplomatických styků s Chile. Bylo by proto hezkým gestem, kdybychom naše dobré vztahy stvrdili dokončením ratifikačního procesu dohody. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Ondřej Benešík.

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vše podstatné zaznělo. Jedná se o takzvanou smíšenou smlouvu, kdy určité části budou platit po schválení Evropskou komisí, určité části po ratifikaci národními parlamenty. Chile je velmi důležitý obchodní partner, jak řekl pan ministr. Je to podobně smýšlející země, demokratická země, která má nejen České republice, ale vůbec členským státům Evropské unie co nabídnout, my jí máme co nabídnout, čili zde bych řekl jenom tu formuli, kterou určitě už vyslovil i organizační výbor, aby tento tisk byl přikázán zahraničnímu výboru.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Strýček. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych se přece jenom rád pozastavil tady u této smlouvy. Jak už tady zaznělo, a všichni to víme, v podstatě jihoamerický region se stává jedním z nosných regionů pro naše exportéry a importéry, a zejména Chile patří z tohoto pohledu k jednomu z nejdůležitějších, protože spolupráce, jak už tady zaznělo, je velmi dobrá a je zájem v ní pokračovat i do budoucnosti.

Takže já bych tady rád uvedl nějaké bližší aspekty této naší budoucí spolupráce. Tato pokročilá rámcová dohoda mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé, dále jen dohoda, má po svém vstupu v platnost nahradit asociační dohodu s EU, která vstoupila v platnost jako celek v roce 2005. Cílem této dohody je vytvořit předpoklady pro vzájemný politický dialog a spolupráci mezi EU a Chile a dále pak přispět k efektivnější dvoustranné spolupráci členských států EU s Chile. V neposlední řadě má dohoda i geopolitický význam.

Dohoda obsahuje ustanovení v politické oblasti, týkající se mezinárodního míru, spravedlnosti, bezpečnosti, právního státu, lidských práv, rovnosti pohlaví a věnuje se též obchodním tématům včetně zjednodušení obchodu pro malé a střední podniky, životnímu prostředí a obnovitelným energiím a udržitelnému využívání surovin.

Evropská unie je po USA a Číně hlavním obchodním partnerem Chile. Obě strany mají zájem o prohloubení spolupráce v řadě oblastí, zejména v boji proti globálnímu oteplování, ochraně oceánů, spolupráci v Antarktidě, zelený vodík a tak dále.

Chile je třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky v Latinské Americe. Vzájemný obchodní obrat v roce 2022 činil 180 miliard USD a v roce 2024 oslaví ČR a Chile sté výročí navázání vzájemných diplomatických styků.

V nedávné době se tady pořádala konference pod názvem Země Latinské Ameriky ve spolupráci s Czech Trade. Byli tam samozřejmě i zástupci Czech Trade, který dlouhodobě působí v Chile, kteří si spolupráci velmi pochvalovali a stále kladli důraz na to, že Chile je v tomto regionu jednou z nejdůležitějších zemí pro naše obchodníky. Já bych to ještě trochu rozvinul, protože ne všichni jste měli možnost se té konference zúčastnit, takže bych poskytl pár informací, které na té konferenci zazněly. Jsou to samozřejmě informace, týkající se pouze Chile. Chile dlouhodobě patří mezi nejrozvinutější ekonomiky v regionu, nicméně má za sebou složité období, které je poznamenané nejprve sociálními nepokoji v roce 2019 a následně navazující pandemií. Chile nadále těží z vysokopříjmové ekonomiky s relativně nízkou úrovní zadluženosti, dobrého přístupu na mezinárodní finanční trhy a aktivního členství v OECD. Byť se pro rok 2023 předpokládá pokles HDP z důvodu přehřátí ekonomiky, taženého vládními protipandemickými opatřeními, v dalších letech se však očekává ekonomický růst a překročení hranice HDP 32 000 USD na osobu. Růst ekonomiky je dlouhodobě podporován především vývozem nerostných surovin. Týká se to zejména mědi a lithia a dále i zemědělských produktů. Vláda se v uplynulých několika letech snažila zmírnit ekonomické dopady pandemie různými fiskálními stimuly pro domácnosti i firmy, které však s sebou nesly výrazný nárůst míry inflace.

Otevřenou otázkou také zůstává v současné době projednaný text nové ústavy, který může zásadním způsobem ovlivnit budoucí směřování země, a to jak politicky, tak i ekonomicky. Na straně velkých zahraničních investorů zatím převládá velká opatrnost a trošku nervózní očekávání.

V podstatě z pohledu České republiky, na co se můžou naši investoři, eventuálně naši obchodníci zaměřit, jsou například těžební a ropné technologie, protože důlní průmysl je nosným odvětvím ekonomiky a podílí se téměř 60 % na chilském exportu. Roční objem investic dosahuje 5 miliard USD a těžební společnosti se snaží stát se hlavními propagátory takzvané zelené těžby.

Největší příležitostí pro české firmy skýtají oblasti dodávek technologických zařízení pro hlubinnou a povrchovou těžbu nerostů, smart miningu, to znamená inovativních řešení pro moderní doly a pro moderní důlní technologie, dále je to ekologizace provozu, vodohospodářství, měření znečištění, systémy včasného varování, likvidace škod způsobených těžební činností, geologické a poradenské služby.

Chile, což je velmi důležité v současné době, je druhým největším producentem lithia, molybdenu a boru, ze 67,5 % je těžební průmysl v Chile vlastněn soukromými firmami. V tomto případě existuje několik skupin velkých mezinárodních společností, které zde vlastní některé doly na měď, lithium, zlato a stříbro. V průměru se ročně v těžebním průmyslu v zemi investuje kolem 5 miliard USD.

Další oblastí, která tam zazněla, že bude velmi důležitou do budoucnosti pro naši spolupráci, je oblast energetiky. Chile chce dosáhnout úplné uhlíkové neutrality do roku 2050. Chile má díky dobrým přírodním podmínkám obrovský potenciál pro rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů, a to především geotermální, solární a větrné.

Klíčovým energetickým oborem nadcházejících let bude takzvaný zelený vodík. Do roku 2030 by v zemi měla vzniknout bateriová úložiště o objemu 2000 megawatthodin. Připravují se rovněž projekty modernizace i výstavby tepelných elektráren. V nich se otevírají příležitosti pro české dodavatele, stejně jako v případě projektu malých a středních hydroelektráren.

Už v roce 2015, a to je třeba zdůraznit, Ministerstvo energetiky v Chile zveřejnilo národní energetickou strategii do roku 2050, která zahrnuje širokou řadu cílů v oblasti energetické účinnosti pro rok 2035 až 2050. Tato strategie zahrnuje hlavní odvětví národního hospodářství včetně cílů, nové role pro veřejný sektor, daně z CO2 a bohatou legislativní agendu. Tento plán potom počítá rovněž s výrobou 60 % energie z moderních obnovitelných zdrojů do roku 2035 a 70 % do roku 2050. Do roku 2040 je plánováno postupné vyřazení 28 uhelných elektráren, které vypouští nejvíce emisí. Cílem Chile je dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Chile se tedy stalo světovým hráčem pro výrobu energie především ze slunce a větru, pro které má příznivé podmínky. Je zde největší sluneční svit na Zemi a nová legislativa podporuje investice do výroby energie v celém odvětví energetiky.

Rozšířená úloha státu v energetickém plánování pomohla podpořit rozvoj projektů zejména v oblasti přenosu elektřiny. Země má nyní také nově propojenou vnitrostátní energetickou elektrickou soustavu. Pro zajímavost, energetický mix obnovitelných zdrojů energie na začátku roku 2023 byl následující: 22 % vodní elektrárny, 16 % solární elektrárny, 12 % větrné elektrárny a 2 % biomasa. Takže je jasně vidět, že se tady otvírají cesty pro naše investory, zejména z pohledu budování nových elektráren a tak dále.

Bateriová úložiště energie, to také stojí za zmínku, protože tady se v současné době také otevírá velmi široké pole pro naše investory, protože Chile se stala průkopníkem v ukládání energie v Latinské Americe. Země pracuje na využití svého silného potenciálu obnovitelných zdrojů energie. Již v letech 2009 až 2016 byla instalována bateriová úložiště energie o přibližně výkonu 56 megawatt spolu s 460 megawatty tepelných akumulačních systémů roztavené soli pro solární elektrárny. Energie ukládaná v bateriích do národního elektrického systému se pohybuje okolo 175 megawatt. Plán Politica Energetica National počítá, že do roku 2030 budou instalovaná další bateriová úložiště.

Co také zaznělo na této konferenci, rovněž byla otázka bezpečnostního softwaru, protože této konference se samozřejmě zúčastnily i firmy, které se zabývají touto problematikou. Takže jenom pár slov tady k tomu bezpečnostnímu softwaru - potírání trestných činů, které souvisejí s bezpečností obyvatelstva v Chile. Také tam padlo, že v Chile kriminalita přece jenom je, proto potírání těchto trestných činů je jedním z hlavních cílů chilské vlády. Pravidelně se hlásí domácí vloupání a pouliční zločin. Kromě toho jsou násilné incidenty na farmách a lesních plantážích souvisejících s nároky na půdu domorodých obyvatel. Na chilském trhu tedy roste obrovská poptávka po bezpečnostních, monitorovacích, detekčních inteligentních systémech, infrakamerách, softwaru pro identifikaci osob a technologiích na bázi umělé inteligence.

Jelikož jsou v Chile na denním pořádku rovněž přírodní katastrofy, jako jsou zejména zemětřesení a požáry, lesní požáry a tak dále, jsou poptávány u zahraničních firem výrobky a služby detekující tyto katastrofy, které mají za cíl snížit výši škod jimi způsobených.

Dalším důležitým aspektem v tomto odvětví je rovněž přelidnění věznic. Všichni víme, známe to z médií, známe to z televizního vysílání a tak dále, že jihoamerický kontinent, zejména Latinská Amerika, se potýká se značnou kriminalitou ve věznicích, jsou tam vzpoury, násilnosti a tak dále. Takže toto je také velmi důležitý aspekt, na který by se naši exportéři a investoři měli zaměřit. Je to tedy přelidnění věznic. Národní vězeňský systém zahrnuje 84 věznic pro přibližně 40 000 vězňů, a jedním z kroků ke zmírnění přeplněnosti bylo tedy přijetí elektronických náramků pro pachatele, což otvírá cestu i pro naše investory.

Potom je tady ještě e-commerce, k tomu v krátkosti.

Ale co je tady zajímavější, co tam tedy zaznělo, je voda a životní prostředí. To znamená v podstatě to, že většina chilských regionů se dlouhodobě potýká se suchem - což samozřejmě víme - a potýká se i s nedostatkem vody. Pozornost se soustřeďuje především na rostoucí povodňová rizika, neefektivní využívání vody v městských a venkovských oblastech, úniky a neoprávněná spotřeba vody, nedostatečný sběr dat či zefektivnění administrativních postupů. Soukromé společnosti do roku 2025 odhadují investice v tomto sektoru na více než 1 169 miliard USD. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v oblastech vodního hospodářství, závlahových systémů, nakládání s odpady nebo dodávek technologií pro čištění odpadních vod.

Velmi zajímavé je také z pohledu i České republiky třídění a likvidace odpadů. Zajímavé je to, že Chile je jedničkou v Jižní Americe v třídění odpadu. Denně tady vzniká zhruba 1,20 kilogramu odpadu na osobu. Ročně se tak v zemi vyprodukuje 7,4 miliony tun odpadu, přičemž recyklace se týká pouze 15 % odpadu. Z toho množství jsou 3 % nebezpečného odpadu a plastový odpad se recykluje pouze z 8,5 %. Vláda se tedy snaží účinně prosazovat programy na recyklaci a uvažuje o výstavbě první spalovny v Chile. Jsou instalovány kontejnery na tříděný odpad, bohužel lidé se třídění odpadu zatím jenom učí. To znamená, zhruba podle informací jenom 20 % obyvatelstva pravidelně třídí odpad. Fungují sběrné dvory, kde se odebírají použité elektrospotřebiče, kovy, plasty, papír a nebezpečný odpad. V zemi v současné době funguje zhruba 38 % oficiálních skládek a ve střednědobém strategickém plánu se počítá s recyklací dvakrát většího množství odpadu. Uvádí se, že je Chile nejméně dvacet let pozadu v oblasti infrastruktury, sběru a provádění plánu na nakládání s odpady, což je zase samozřejmě další cesta, která se otevírá našim investorům zabývajících se problematikou likvidace a recyklace odpadů.

Těch bodů, které tam zazněly, je samozřejmě daleko více. Mě třeba zaujala osobně oblast dopravy a to je obnova a rozšiřování metra v Santiagu. V dubnu 2023 se počítá s novým modelem Los Libertadores, dále pak s nasazením nových modelů vlaků NS 16 do provozu na několika linkách v rámci Santiaga. Plánuje se rovněž obnova a modernizace eskalátorů a celých stanic, které byly poničeny zejména v průběhu říjnových protestů v roce 2019. Do rekonstrukce metra je zahrnuto také zlepšení infrastruktury, bezpečnosti celého metra a oprava vozů poničených díky vandalismu. Navíc se počítá s rozšířením tunelu pro linku 3. Dále byly zahájeny stavební práce na čtyřech stanicích linky 2 a v roce 2021 byla zahájena výstavba nové linky číslo 7.

Takže jenom chci ukázat na to, že v podstatě tahleta dohoda, která bude podepsána, schválena, bude mít opravdu velký význam pro naše investory, pro naše firmy, pro naše exportéry, protože jak už jsem řekl, Chile je opravdu zemí, která za to stojí. Omlouvám se za delší projev, ale považoval jsem za nutné vás s tímto seznámit. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Bělor. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Roman Bělor: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nebojte se, já budu opravdu velmi stručný. Byla tady zmíněna Brazílie, nyní obšírně Chile. Já jsem chtěl jenom doplnit určitou impresi, kterou jsem měl jako člen miniaturní delegace našeho parlamentu v Argentině, delegace, kterou vedl pan místopředseda Skopeček, jejímiž účastníky byli také kolegové Ženíšek a Ratiborský. Tam jste se jistě znovu přesvědčili - navazuji na to, co tady již bylo řečeno - že Jižní či Latinská Amerika je jakousi druhou Evropou. Má z hlediska kulturních, hospodářských a dalších hledisek ohromný potenciál.

Bylo by dobré, kdybychom si nastavili ten, jak se říká, mindset trošku jinak, když mluvíme o euroatlantické solidaritě, o euroatlantických vztazích, a vzali v potaz to, že také jižní Atlantik a Latinská Amerika jsou vlastně velkým potenciálem a výzvou pro nás. Máme tam řadu historických referencí, hospodářských, krajanských a tak dále. Je to potenciál, který bychom měli lépe využívat. Je to výzva pro naši zahraniční službu a pro všechny rezorty. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. K faktické poznámce se hlásí ještě paní poslankyně Válková.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych tady chtěla promluvit, já jsem tady teď chviličku nebyla, tak nevím, jestli místopředseda - já jsem předsedkyně té parlamentní skupiny přátel Chile - Česká republika, ale jenom o jeden hlas, jinak je to pan poslanec Benešík, také získal tenkrát, když jsme soutěžili o tu funkci, tak nevím, jestli to tady neříkal, neříkal to tady - tak jenom bych chtěla upozornit na to, že dlouhodobě tedy opravdu i na parlamentní úrovni existují velmi přátelské vztahy mezi Chile a Českou republikou. S pány velvyslanci jsme v kontaktu, uspořádali jsme i několik akcí, což mi připomíná, že to zase budeme muset trošku osvěžit, že, pane poslanče Benešíku, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Ale rozhodně si myslím, že ten potenciál i tak, jak jsem se seznámila právě s kulturou, s ústavní kulturou, s ústavním pořádkem v Chile, by pro nás v mnoha směrech - rovná práva žen a mužů například a jejich promítnutí do konkrétních zákonů - mohl být minimálně inspirující. Čili nejde jenom o obchod, ale jde i o svým způsobem společné kulturní hodnoty. Přimlouvám se tedy - nebo ne přimlouvám se, jsem naprosto přesvědčená o tom, že ten krok, který za chviličku asi zpečetíme svými hlasy, je krokem velmi správným. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikdo takový není, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Předpokládám, že nikoliv.

A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Ptám se, zda má někdo jiný návrh? Zdá se, že tomu tak není. Budeme tedy hlasovat o tom, že přikážeme materiál k projednání zahraničnímu výboru. Přivolal jsem zagongováním kolegy z předsálí.

Znovu načtu usnesení: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, bylo přihlášeno 131 poslanců, pro hlasovalo 102, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru.

Žádný jiný návrh na přikázání předložen nebyl, nebyl ani předložen návrh na zkrácení lhůt, čili doprojednali jsme sněmovní tis 687, respektive jeho prvé čtení, a já děkuji navrhovateli i zpravodaji za spolupráci.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.